Reklama na PI Reklama na PI Rastal

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Litoměřičtí chtějí ukázat, že to s návratem pivovarnictví do města myslí vážně. Pomoci jim k tomu mají i pivní slavnosti, jejichž datum konání stanovili radní na svém posledním jednání na 24. července.

Uskuteční se tak v roce, kdy si město připomíná 290 let od založení pivovaru.

Litoměřicím chceme vrátit tradici. Pivní slavnosti zde ještě před ukončením výroby piva probíhaly. Navíc bychom rádi ve větší míře přilákali pozornost investorů, protože bez jejich pomoci se zde zlatavý mok vařit hned jen tak nebude,“ konstatoval místostarosta Jaroslav Tvrdík.

Jednání s případnými investory o obnovení provozu přitom již nějaký čas probíhají. Prozatím však nebyla korunována úspěchem.

Pivní slavnosti proběhnou na nádvoří pivovaru. Část programu se uskuteční v Lidické ulici. V následujících letech by se akce mohla rozšířit i na prostranství před gotickým hradem, případně na parkoviště U Hvězdárny.

Návštěvníci dostanou šanci ochutnat několik druhů piv, různé pivní speciality, chybět nebudou stánky s občerstvením, ani pivní soutěže. Rýsuje se i podoba doprovodného kulturního programu.

Vystoupí v něm Chřestýši a některé místní kapely, jako například Veselý lidi nebo Dekáda,“ informovala ředitelka Městských kulturních zařízení Litoměřice Věra Kmoníčková.

Naším přáním je, aby se třetí nebo čtvrtý ročník pivních slavností konal na nádvoří již fungujícího pivovaru,“ prezentoval myšlenku vedení města místostarosta Tvrdík.

Prezentovat se budou pivovary Nymburk, Žatec, Holba, Rohozec a Svijany.

Zdroj: Litoměřický deník.cz


Za prvních šest měsíců roku 2010 navštívilo pivovar ve Velkých Popovicích již 8 321 návštěvníků, což je o 11,5% více než za stejné období loňského roku. Po úspěšném prvním pololetí se ve Velkých Popovicích připravují další akce, které by do regionu měli nalákat více návštěvníků.

Většinu návštěvníků pivovaru, přes 65%, tvoří čeští turisté. Z cizinců do pivovaru nejčastěji zavítají návštěvníci z Ruska, Maďarska, Finska a Holandska, tedy převážně ze zemí, kde Kozla díky dovozu nebo licenční výrobě znají. Pivovar ale navštěvují i hosté ze vzdálenějších zemí jako je Austrálie, Kanada nebo Izrael.

Ačkoliv největší zájem o exkurze v pivovaru bývá tradičně v květnu až červnu a následně v září a říjnu, nemalý počet návštěvníků zavítá do Velkopopovického pivovaru i během letních měsíců. „To k nám častěji míří různé organizované skupiny. Jde jak o návštěvníky, kteří si do pivovaru nalezli cestu sami, tak klienty cestovních kanceláří nebo firmy, které prohlídky využívají i jako formy teambuildingu,“ vysvětluje Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice. Pivovar ve Velkých Popovicích je také jediným ve středních Čechách, který nabízí exkurze bez předchozího objednání.

Zvýšenou návštěvnost pivovar zaznamenává zejména v době konání různých akcí, jako je například červnový Den Kozla, zářijový Den otevřených dveří, nebo prosincová nadílka v pivovaru. Oblibě se těší také každoroční jarní Pochod krajinou Františka Ringhoffera, kdy je pivovar jedním ze zastavení regionální naučné stezky.

V posledních letech jsme do zlepšení areálu pivovaru hodně investovali. Loni jsme otevřeli nové návštěvnické centrum a letos se podařilo otevřít celkově již šestou restauraci Kozlovna a to přímo v areálu pivovaru,“ dodává Eva Kršňáková.

Zajímavá akce se bude v pivovaru konat i v neděli 8. srpna. V rámci Velkopopovické pouti v duchu konce 19. století zde bude vyhrávat flašinetář, návštěvníci si budou moci vyzkoušet umění artistů – žonglování a chůzi na vysokých chůdách. Připraveny budou i soutěže o ceny. Pro dospělé návštěvníky pouti bude k osvěžení připraveno nefiltrované pivo v pivovarské restauraci.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Od okamžiku, kdy Heineken Česká republika uvedl na trh novou samostatnou značku nealkoholického piva nazvanou Fríí, uplynulo právě 12 týdnů. Díky přízni zákazníků, skvělému počasí, promočním a sponzorským aktivitám se Heineken může za toto období pochlubit meziročním nárůstem prodejů svých nealkoholických piv o 73%. Značka Fríí nahradila v portfoliu Heinekenu piva Starobrno Fríí a Zlatopramen Nealko, z jejich receptur a úspěchů však vychází. Heineken Česká republika na trh dodává také nealkoholické pivo Zlatý Bažant.

Na letošní léto si nealkoholické pivo Fríí, nováček v tomto stále se rozvíjejícím segmentu pivního trhu, připravilo řadu promočních aktivit. Jednou z nich je soutěž o vstupenky na závody srpnové Moto GP, které se budou konat na brněnském Masarykově okruhu „Lidé mohou vstupenky získat při nákupu limitované série multipacku. Celkem se hraje o 600 lístků na závody konané od 13. do 15. srpna,“ upřesňuje Daniela Klančíková, brand manažerka značky Fríí.

Pro tuto akci byla vyrobena speciální série čítající celkem 30 tisíc multipacků a každý z nich obsahuje 10 půllitrových lahví nealkopiva Fríí. Součástí každého balení je i malý dárek – aroma visačka s logem Fríí, a ve vybraných najdou spotřebitelé i vstupenky na srpnové závody Moto GP. Spotřebitelskou soutěž doprovází vizuál propagující spolupráci značky Fríí a Automotodrom Brno. Tváří celé kampaně je úspěšný motocyklový závodník Karel Abraham.

Značka Fríí je od letošního roku partnerem podniků Moto GP na brněnském autodromu, a to na tři roky. Právě propojení svébytné značky nealkoholického piva se sportem považuje Daniela Klančíková za správný směr v oblasti sponzoringu sportu a kultury producenty alkoholických nápojů. „Navazujeme tak na naše dlouhodobé aktivity propagující zodpovědnou konzumaci alkoholu, jako jsou například projekty Rozpoznej příznaky! či zatím naše nejnovější kampaň Pijte s Mírou!,“ dodává Daniela Klančíková. Propojení s motoristickým sportem není ojedinělou aktivitou, letos v červnu byla značka Fríí partnerem českého kola Světového poháru v plážovém volejbalu a podporuje například bikera Richarda Gasperottiho.

Nealkoholický nápoj Fríí je výrazně podobný klasickému pivu – barvou, chutí i bohatou pěnou. Na český trh novou značku uvedla společnost Heineken letos v květnu jako samostatný produkt, který nemá svoji alkoholickou variantu.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Vysoké teploty výrazně zvyšují odbyt piva Holba z produkce hanušovického pivovaru.Výrazný nárůst poptávky je především u piva v sudech. Některé provozovny s venkovním posezením v těchto dnech prodávají až dvojnásobek piva, záleží na jejich umístění i kapacitě. K nejoblíbenějším patří výletní restaurace. Nejvíce jde na odbyt Holba Šerák, která se stala symbolem Jeseníků a ochutnat ji chce každý turista. Nejvýše položeným místem, kde Vám Holbu načepují, je chata Sv. Jiří na Šeráku s výškou 1351 m.n m.

Na zvýšenou poptávku pivovar reaguje posílením výroby i distribuce. Od června varna běží v 6 denní cyklech nepřetržitého provozu a stáčí se na 3 směny. "V ležáckých sklepích máme dostatečné zásoby, posílená je i distribuce, takže plynule vykrýváme všechny objednávky,“ říká Zdeněk Mareš z hanušovického pivovaru. Holba v těchto dnech prodává v průměru 2.100 hl denně, což je o 700 hl více ve srovnání s loňským rokem. Denní rekord už překročil 2300 hl piva, tj. 460 tisíc půllitrů piva a zatím největší množství, které v jednom dni opustilo brány pivovaru.

Letním hitem a zpestřením nabídky je Holba Kvasničák, typicky zahrádkové pivo, které se letos stalo Pivem České republiky. Více se pije také nealkoholické pivo Holba Free. Počet jeho příznivců se stále zvyšuje. Výborně zažene žízeň a čím dále častěji se stává zdravou i chutnou náhražkou slazených nápojů. Červencové prodeje úspěšně vyrovnávají pokles prodeje sudového piva, který způsobila dlouhá zima. Zvyšuje se také export Holby. Ryzí pivo z hor prodává např. v Chorvatsku, Slovinsku, Litvě nebo Polsku.

HOLBA sází na pohodu

Letní kampaň pivovaru Holba vsadila na pohodu a odpočinek. Holba, ryzí pivo z hor, nyní přináší motivaci k odpočinku ze všech sil a vtipně využívá pozice značky ve spojení s nasazením i pohodou.

V podhůří Jeseníků v Hanušovicích se vyrábí nejen poctivé pivo Holba, ale stejně tak se zde i žije – poctivě, naplno. Ať jde o práci, starost o střechu nad hlavou, koníčky, zábavu nebo odpočinek. Proto se „Odpočívej ze všech sil“ stalo klíčovým sdělením kampaně Holba.

Slogan se objeví v regionální billboardové kampani, rozhlasovém spotu, plakátech i sérii pivních tácků v restauracích. Nově kampaň využívá také online média. Microsite www.odpocivejzevsechsil.cz umožní aktivně relaxujícím horalům i „lidu z nížin“ získat nejen inspiraci, ale také zajímavé zajímavé ceny. Za skvělý relax, skvělá odměna!

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


Nepřetržitě už více než pět set let se v Praze vaří domácí pivo. Týdeník Sedmička přináší stručného průvodce sedmi pražskými minipivovary.

Spojení dobrého jídla s dobrým pivem. Vlastním. To nabízí stále více minipivovarů. Lidé si v nich mohou dát různě kořeněná a speciálně kvašená piva doplňující tradiční nabídku.

Domácí pivo se v Praze vaří od roku 1499 U Fleků. Je jediným pivovarem ve střední Evropě, kde zlatavý mok vaří nepřetržitě přes pět set let. Další domácí pivovary začaly v metropoli vznikat po roce 1989.

1) Pivovarský dům Praha

Do povědomí Pražanů vstoupil na konci minulého tisíciletí experimenty, jako je kávové či višňové pivo. Češi si ale potrpí na klasiku, proto je hitem klasický domácí světlý a tmavý ležák Štěpán. Půllitr za osmatřicet korun. Specialitou je pečené vepřové koleno. Podle spolumajitele Aleše Dočkala na něj jezdí lidé až z Bavorska. V Karlíně byla nedávno otevřená pobočka - Pivovarský klub.

Lípová 15, P-2, tel. 296 216 666, www.gastroinfo.cz/pivodum. Otevřeno 11.00–23.30.

2) U Bulovky Richter Pub

Že v této napohled normální hospodě vaří pivo, prozrazuje vůně chmelu. Speciály tvoří hlavně německé typy, tedy hutné moky. Majitel a sládek František Richter, Čech z Hamburku, léta vařil pivo pro krajany v prádelním hrnci. „Chci pokračovat v tradici vyhlášeného českého pohostinství a najít lék pro hosty znechucené tím, jak k pohostinství přistupuje konkurence,“ říká Richter. Součástí podniku jsou dvě měděné varny, jídla doplňují pivní speciály, které stojí kolem devětadvaceti korun za půllitr.

Bulovka 17, P-8, tel. 284 840 650, www.pivovarubulovky.cz. Otevřeno 11.00-24.00, so 12.00-24.00, ne zavřeno.

3) Klášterní pivovar Strahov

Je prvním místem v Česku, kde se vařilo pivo, a to kolem roku 1400. Nebyl to ale klasický pivovar. Tím se stal až po velké rekonstrukci v roce 2001. Zároveň s ním přišlo na svět i čtrnáctistupňové pivo Sv. Norbert, které dnes doplňuje také třinácti a osmnáctistupňové. V pivnici se mohou hosté zeptat přímo sládka na výrobu tamního piva. Celoročně točená piva Sv. Norbert jantarový (13°) a Sv. Norbert tmavý (14°) stojí devětapadesát korun za čtyři decilitry, respektive půllitr.

Strahovské nádvoří 301, P-1, tel. 233 353 155, www.klasterni-pivovar.cz. Otevřeno 10.00-23.00.

4) První novoměstský restaurační pivovar

Díky tradici si vysloužil přezdívku Největší pivnice v Praze. Jde o rozlehlý minipivovar tvořený labyrintem místností se stylovými interiéry v různých stavebních slozích. Rozprostírá se ve dvou podlažích. „Pokladem“ je Novoměstský tmavý a světlý kvasnicový, nefiltrovaný ležák vařený přímo před očima návštěvníků. Za půllitr zaplatí osmatřicet korun. K jídlu si mohou dát vyhlášené pečené koleno. Partičce pivařů přijde k desetilitrovému soudku přímo na stůl nebo k menšímu dvoulitrovému Pivnímu válci zřejmě vhod předem objednané selátko či pečená husa.

Vodičkova 20, P-1, tel. 222 232 448, www.npivovar.cz. Otevřeno 8.00-23.30, so 11.30-23.30, ne 12.00-22.00.

5) Minipivovar U Fleků

Kromě roku vzniku, 1499, je dalším významným datem nejznámějšího a nejdéle provozovaného českého pivovaru letopočet 1843. To začali U Fleků vařit po bavorském způsobu Flekovský tmavý 13° ležák (čtyři decilitry stojí devětapadesát korun). Kuchyně je staročeská, k pivu je ideální Flekovská bašta: čtvrtka kachny, vepřová plec a klobása.

Křemencova 11, P-1, tel. 224 934 019, www.ufleku.cz. Otevřeno 9.00-23.00.

6) Minipivovar U Medvídků

Návštěvníci pivovaru v místech původní sladovny si mohou prohlédnout otevřené kvasné kádě, dřevěné ležácké sudy či ruční plničku na lahve s patentním uzávěrem. Pravidelně tam vaří 13° polotmavý ležák Oldgott (půllitr za padesát korun) a jednou měsíčně X-BEER 33 (dva decilitry za osmašedesát korun) – nejsilnější pivo na světě podle výše stupňovitosti. V nabídce jídel je tradiční česká kuchyně a pivní speciality.

Na Perštýně 7, P-1, tel. 224 211 916, www.umedvidku.cz. Otevřeno 11.30–23.00.

7) Sousedský pivovar U Bansethů

Do jednoho z nejmladších pražských minipivovarů chodí hosté od roku 2007. Tamní specialitou je dvanáctistupňový polotmavý ležák Bašta (půllitr za třicet korun). Sládek ho podle majitele Vladimíra Bašty vaří dvourmutovým postupem, který dodává pivu při použití plzeňského, karamelového a mnichovského sladu plnou, příjemně nahořklou chuť. Zvláštností pivovaru je „výčep do lokálu“, kdy je personál součástí dění v hospodě. K jídlu je většinou staročeská klasika ze sousední restaurace U Bansethů, jehož součástí minipivovar je.

Táborská 389/49, P-4, tel. 261 222 530, www.ubansethu.cz. Otevřeno 11.00-24.00, so, ne 15.00-24.00.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Michal Pavec


Japonské aerolinky All Nippon začaly na palubách svých vnitrostátních linek točit pivo.

Jeden půllitr ale nevyjde nijak levně, je to pochoutka finančně poměrně náročná, neboť sklenice bude stát tisíc jenů, tedy asi 225 korun.

Každá posádka bude mít od vzletu k přistání k dispozici jeden malý soudek s technologií chlazení CoolKeg o objemu dvaceti půllitrových piv. Jen na lince z Tokia do Okinawy nabízejí aerolinky k dispozici až čtyřicet piv.

První točené pivo více než deset kilometrů nad zemí si vychutnají pasažéři už příští úterý. „Jsme první aerolinky světa, které nabízejí točené pivo,“ tvrdí mluvčí společnosti All Nippon.

Technologii CoolKeg vyvinula německá společnost Cool-System. Pivovary ji používají k výrobě samochladících sudů, které se hodí především na garden party a všude tam, kde nemůže být použito chladící zařízení z jakýchkoli důvodů.

Sud má dvoukomorový dutý plášť, ve vnitřní komoře je voda, ve vnější minerál zeolit. Po otevření uzávěru mezi komorami zeolit absorbuje vodní páru, tím ochladí vodu a následně i obsah sudu. Teplo je odváděno do vnějšího pláště, ten se prudce zahřívá na vysokou teplotu, takže sud je pak na dotek horký.

Technologií je možné ochladit až dvacet litrů piva za zhruba hodinu na teplotu 5 °C. Vychlazené vydrží pivo dalších dvanáct hodin.

Zdroj: Super.cz


První plovoucí várka piva

[úterý, 20. červenec 2010]

Na palubě obrovské lodi AIDAblu (délka 252 m, šířka 32,2 m, hloubka 7,3 m, 14 palub, 1 096 kajut, 4 naftové motory 36 000 kW, pohonný elektromotor 2x24 800 kW, příďový propulzor 2x2 300 kW, záďový propulzor 2x1 500 kW,rychlost 40,74 km/h), která 9. února 2010 vydala z německého Hamburku na svou první plavbu po moři, se nachází lodní pivovar s kapacitou výstavu 5 hektolitrů.

Jak skleněná varna (1000 l), tak cylindrokónické kvasné a ležácké tanky a zbylá kompletní pivovarská technika jsou od mnichovského výrobce Joh. Albrecht Brauertechnik. Vše bylo vyrobeno speciálně pro tento účel a smontováno přímo na lodi. Tento mobilní provoz vyhovuje všem normám a předpisům včetně požadavků na veřejné zdraví při provozu na lodi.

Celý pivovar byl zkonstruován tak, aby byl stabilní i v kritických situacích. Pára, stejně jako chlazení, je závislá na centrální přípravě na lodi a je k dispozici pro všechny plující. Centrální konvertorové chlazení zásobuje pivovar chladícím médiem o teplotě 10 °C.

Důležitým tématem zde je i voda. V pivovaru na lodi se zpracovává voda z různých zdrojů. Pivovar má možnost odebírat vodu, která je skladována ve dvou zásobnících, kam je načerpávána v Gibraltaru nebo v Hamburku nebo v dalších jiných přístavech, kde je na loď také nakládán i slad. Voda je skladována za takových podmínek, aby se dala dva nebo tři měsíce používat aniž by docházelo ke změnám její kvality. Také se dá upotřebit i mořská voda. Tato voda se buď za pomocí odpadního tepla z lodních generátorů destiluje nebo se změkčí reverzní osmózou a pak se podle přání sládka upraví její tvrdost. Pivovarský provoz zahrnuje i vlastní laboratoř a propagační stanici.

Pivovar vaří tři druhy piv. Žádné z nich však není svrchní pšeničné pivo. Dva druhy (jeden je 13,5) jsou v nabídce stálé, třetí se mění podle požadavků a sezónnosti.

Na varnu lodního pivovaru je vidět proskleným průzorem z pivovarské restaurace s 220 místy.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Po úspěšném přijetí nového německého banánového nápoje na bázi piva Cab Banana & Beer umístila společnost Krombacher na trh pod obchodním názvem Cab Cherry & Beer další atraktivní chuť. Jedná se o mix pšeničného piva ochucený pitahájí.

Foto

Nový míchaný nápoj na bázi piva se skládá z 50% z pšeničného piva a z 50% z limonády s třešňovou příchutí. Obsahuje na 2,5 obj. % alkoholu a tím rozšiřuje sortiment řady Cab. Poprvé lze na německém trhu vychutnat tento pivní mix také z láhve.

Nový nápoj Cab Cherry & Beer je k dispozici v 0,33 l lahvi s dlouhým hrdlem typického stylového designu výrobků řady Cab. Novinka je uváděna do oběhu v balení po šesti a v balení 4x6.

Nový produkt je adekvátním způsobem pro danou cílovou skupinou prezentován v rozhlase a v online médiích.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Mezi pravidelně sponzorované kulturní události Jihočeského kraje, které podporuje Budějovický Budvar, n. p., patří Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. Letošní, již devatenáctý ročník tohoto hudebního svátku bude slavnostně zahájen dne 16. července 2010 operním galakoncertem argentinského tenoristy Josého Cury.

Budějovický Budvar, národní podnik již od roku 2003 sponzoruje Mezinárodní hudební festival (MHF) Český Krumlov a letošní ročník, již devatenáctý, není výjimkou. Budějovický Budvar, nepodporuje pouze českokrumlovský hudební festival, ale také významně přispívá na kulturní dění v Jihočeském kraji v mnoha dalších oblastech a prémiová značka piva Budweiser Budvar tak může prostřednictvím špičkových kulturních projektů efektivně oslovovat své zákazníky. V případě MHF Český Krumlov to platí dvojnásob.

Náš prémiový ležák Budweiser Budvar lze, s trochou nadsázky, považovat za českou klasiku, také naše pivo patří mezi nejlepší reprezentanty České republiky doma i v zahraničí. O české hudební tvorbě, a jejích nejvýznamnějších akcích, to platí také. Festival je pestrý, koncerty mají ojedinělou atmosféru a všechny jsou na špičkové úrovni,“ říká Ing. Jarmila Bočková, eventová manažerka a doplňuje: „Je potěšující zprávou, že můžeme rok od roku sledovat stále stoupající úroveň festivalu, k čemuž se snaží pomoci i Budějovický Budvar.

Budějovický Budvar směruje ve svém domácím regionu podporu do více kulturních projektů. V letošním roce to jsou kromě krumlovského hudebního festivalu například Jihočeské divadlo, Slavnosti pětilisté růže, festival Okolo Třeboně nebo festival Mighty Sounds. Budějovický Budvar sponzoruje především zavedené projekty, které se postupem času osvědčily a vytvořily si osobitou tradici, k níž Budějovický Budvar patří.

Devatenáctý ročník MHF Český Krumlov bude slavnostně zahájen dne 16. července operním galakoncertem argentinského tenoristy Josého Cury. Do 21. srpna festival nabídne 17 koncertů různých žánrů, na nichž se představí 2 symfonické orchestry, 12 komorních orchestrů a souborů a více než dvě desítky umělců z celého světa. Chybět nebude ani tradiční operní produkce inscenovaná na Otáčivém hledišti ve spolupráci s Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Budějovický Budvar, n. p. vykázal červnové meziroční zlepšení ve svém hospodářství, meziroční nárůst prodeje činí více než 11 procent, přičemž minulý měsíc Budějovický Budvar prodal takřka 137 tisíc hektolitrů piva. V letošním červnu je také možné sledovat výrazný vliv teplot a charakteru počasí na prodej piva. Chladný začátek a teplý závěr měsíce přináší diametrální rozdíly v prodeji a konzumaci piv Budějovického Budvaru.

Budějovický Budvar, národní podnik zaznamenal v červnu 2010 poměrně významný nárůst prodeje piva v porovnání s loňským červnem, tento meziroční nárůst činí 11,33%. Minulý měsíc Budějovický Budvar prodal 136 718 hektolitrů piva. Těchto překvapivě dobrých výsledků dosáhl Budějovický Budvar, přestože je pivovarnictví jako celek zasaženo hospodářskou stagnací a letošní první polovina roku patřila k chladnějším obdobím.

Velmi důležitou proměnnou, která stimuluje prodej piva, je vedle makroekonomických vlivů samozřejmě zmiňované počasí. Měsíce duben, květen a červen jsou klíčové, letošní extrémně nízké teploty se dotkly hlavně sezonních provozoven, návštěvnost byla kvůli počasí velmi nízká. Pro lepší ilustraci vlivu počasí je na místě uvést porovnání prvního a posledního týdne v červnu, které vykazovaly značně odlišné teploty. Rozdíl mezi prvním chladným a posledním teplým týdnem činí 37% u prodeje piva Budějovického Budvaru jako celku, u světlého výčepního piva je rozdíl prodeje v ČR ještě patrnější, jedná se o 60%.

Přestože je letošní počasí pravým opakem toho, co by si pivovary přály a hlavní pivařská sezona začala namísto v dubnu až v červnu, považujeme červnové prodejní výsledky Budějovického Budvaru za dobrý impuls a příslib do budoucna,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje.

Vlajkovou lodí Budějovického Budvaru je samozřejmě značka Budweiser Budvar, včetně jejích variací Budějovický Budvar, Bud a Czechvar, která se na prodejích podílí přibližně z 85%. Samotný ležák Budweiser Budvar vykazuje nadpoloviční objem výroby Budějovického Budvaru, konkrétně jde o 55% z celkové produkce. Výrobní lhůta ležáku Budweiser Budvar je 102 dní (90 dní zrání, 12 dní hlavní kvašení) a varna Budějovického Budvaru má hlavní špičku v březnu a dubnu, kdy pracuje nepřetržitě.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Letošní léto na rozdíl od zemědělců, jejichž výnosy se vlivem horka a sucha snížily, pivovarům přeje. Také březnický Pivovar Herold zaznamenává v posledních měsících rapidní nárůst tržeb, vyvolaný větší žízní dospělých i turistickou sezonou.

Teplé počasí opravdu zvýšilo spotřebu piva, ale někdy je už takové horko, že lidé, bohužel, ani pivo přes den nepijí. Také se někdy stane, že pivo v hospodách dojde, a proto musíme operativně zavážet, což se nám, díky nonstop službě naší vrátnice, daří,“ potvrzuje Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel Pivovaru Herold.

Pivo v létě nejen osvěží, ale jeho spotřeba roste také na různých akcích, jako jsou turnaje ve volejbale, tenise a na jiných soutěžích. „Na takové akce půjčujeme vlastní výčepní zařízení a našeho piva se tam vypije dost, což nám samozřejmě dělá radost,“ říká Tomáš Kopřiva.

Letos jsme se na sezonu připravili, takže jsme navařili několik sudů dopředu, ale dnes už jsou sklady téměř prázdné. Lidé se však nemusejí obávat, že by nám alkoholický nápoj došel,“ dodává Kopřiva. Pivovar Herold totiž pracuje na všechny obrátky, čemuž přispívají i sezónní brigádníci, kterými podnik posílil své řady.

Malé pivovary frčí

Pivovaru Herold pomáhá i trend posledních let, kdy lidé upřednostňují značky z malých pivovarů před velkými pivovarskými řetězci, které vyrábějí takzvané europivo. „Za dosavadních šest měsíců jsme prodali tolik piva, jako za celý loňský rok,“ potvrzuje František Pinkava, vrchní sládek pivovaru. Březnický Herold nezůstává pouze na Příbramsku, ale vyváží do několika zemí. „To je pivo do Ruska, tohle zase do Velké Británie. A tady ty sudy jsou určeny do Švédska, kde je naše značka hodně oblíbená,“ popisuje obchodní ředitel při průchodu skladem.

Letní osvěžení

Pivovar Herold dnes vyrábí šest druhů piv: deseti a dvanáctistupňové, dvanáctistupňové pšeničné, třináctistupňové tmavé a polotmavé a nakonec pivo, které je přímo určené do parného léta, čtrnáctistupňové polotmavé granátové pivo. „Je to pivo pro letní měsíce. Má v sobě živiny a vitamíny, je zdravé, nefiltrované a přírodní. Obsah alkoholu je 6,1%, ideální pro sportovce“ popisuje sládek Pinkava.

Se značkami našich piv se mohou seznámit návštěvníci Farmářských trhů, které se uskuteční v sobotu 24. července v Příbrami v prostorách Hořejší Obory,“ doplňuje ho Tomáš Kopřiva.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Příbramský deník.cz | Autor: Štěpán Vitha


Pivovar Bernard znovu vyzval Prazdroj na souboj degustaci nealko piv. Argument Plzně, že má nejprodávanější pivo, je podle Bernardu nefér. V tom případě by prý musel být Gambrinus lepší než Pilsner Urquel.

Spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard i nadále tvrdí, že Plzeňský Prazdroj vede neetickým způsobem reklamu na svůj nealko Birell a chce v nezávislé degustační soutěži ukázat, že nealkopivo z Humpolce je minimálně stejně kvalitní. Po necelém týdnu již podruhé vyzval Plzeň na degustační souboj, aby své tvrzení "Birell, chutí převyšuje ostatní" opravdu prokázal.

Plzeňský Prazdroj souboj minulý týden písemně odmítl a tvrdí, že k použití sloganu „Birell, chutí převyšuje ostatní“ jej opravňuje především to, že je po dlouhá léta nejprodávanějším nealkoholickým pivem s tržním podílem větším než 60 procent. "Chuťové pohárky milionů spotřebitelů už daly odpověď," vzkázal Bernardu minulý týden šéf Prazdroje Douglas Brodman.

"Chce tím zároveň, podle stejné logiky, svým zákazníkům říci, že 'Gambrinus chutí převyšuje Pilsner Urquell', protože má největší tržní podíl na českém pivním trhu? Asi ne, nicméně ve vztahu ke svým konkurentům Prazdroj stejný argument klidně používá, odmítá dlouhodobě změnit své nabubřelé kampaně," odmítá v reakci argument Prazdroje Stanislav Bernard, šéf humpoleckého rodinného pivovaru.

Přestaňte se chlubit a nevyhýbejte se souboji, pojďte dokázat, co tvrdíte!“ vzkazuje a nabízí odlehčení celé záležitosti. Pokud by Birell v souboji vyhrál, Bernard se zaváže, že po dobu 1 měsíce přejmenuje svoje nealkoholické pivo „Bernard s čistou hlavou“ na „Bernard s ušatou hlavou“.

"Zároveň budeme točit Birell na našem blížícím se Bernard Festu, a to zcela zdarma,“ dodává šéf pivovaru v Humpolci.

Soutěž dvou nealko piv by měla proběhnout tak, že na degustaci neoznačených vzorků značek Radegastu Birellu a Bernardu s čistou hlavou Free by nezávislé Sdružení přátel piva pro tento účel vybralo 25 degustátorů. Která z obou značek získá víc hlasů, ta vyhrála.

Souboj nealko piv je jen dalším příkladem vyhrocené konkurence na českém trhu, kde se loni uvařilo celkem 18,6 miliónu hektolitrů všech druhů piv. Ale právě loni zažili pivovarníci šestiprocentní - jeden z největších - propad spotřeby.

Foto

Nealko pivo: Jediný rostoucí segment

Přitom nealkoholická piva jsou segmentem, který celé roky rostl ze všech nejvíc. Od roku 2000 se produkce piv s téměř nulovým obsahem alkoholu zvýšila pětkrát, celý trh vzrostl za tu dobu o deset procent. Loni ale poprvé v historii klesla produkce i v případě nealko piv – o jedno procento na 568 tisíc hektolitrů.

Pivovary důsledně tají, kolik hektolitrů jednotlivých značek, tedy i nealkopiv, ročně uvaří. Prý s ohledem na obchodní tajemství. Lídrem nealkoholického pivního trhu v Česku je ale každopádně Birell, který má podle zjištění HN podíl 65 – 70 procent. Prazdroj tedy vyrobí ročně kolem 300 – 350 tisíc hektolitrů téhle své jediné nealko značky. Pro srovnání – nealko piva od Bernarda (světlé a polotmavé) mají zhruba tříprocentní podíl, tedy jde o produkci kolem 18 tisíc hektrolitrů.

Zdroj. ekonomika iHNed.cz | Autor: Libor Akrman


Zdálo se, že české pivovarnictví bude otázkou několika velkých značek. Malé pivovary ale udržují tradici z dob, kdy se v každém českém městě vařilo pivo.

Vařit pivo se může naučit každý. Proto také většina sládků malých pivovarů nemá vzdělání v oboru.

Foto

Vařit pivo není problém. Sám jsem se učil u starých sládků. Po pár lekcích jsem už vařil pivo sám. Kumšt je vymyslet nové pivo, udržet kvalitu a obstát na trhu,“ říká sládek žambereckého pivovaru Zdeněk Kalous.

Jeho rodina prý nemá pivovarnickou tradici. K pivu se dostal tak, že si v devadesátých letech pronajal venkovskou hospodu. „Zdálo se mi, že je málo pivovarů. Točit jenom Gambrinus a Staropramen mi připadalo málo. V roce 1995 jsem začal dělat nově založenému žambereckému pivovaru obchoďáka, což mi připadalo jako zajímavá nabídka. A od roku 2000 mám pivovar v nájmu,“ říká Kalous.

Podobně se k pivovarnictví dostal i sládek pivovaru v Bělči nad Orlicí u Třebechovic Josef Voltr. „Naše rodina restituovala hospodu. Pivovar jsem v roce 1992 rozjížděl se svým švagrem. Při vypořádání dědictví jsem ho pak dostal já. Vaření piva mám jako vedlejšák. Náš pivovar je tak malý, že by mě neuživil,“ říká Voltr.

V Žamberku jsou kovové kotle, ve kterých se vaří z vody a sladu dochucených chmelem pivo, součástí interiéru pivnice. V Bělči a Medlešicích je mají schované v samostatných místnostech. Pivo pak kvasí a zraje ve speciálních tancích ve sklepích.

Malé pivovary udržují tradici z dob, kdy se v každém českém městě vařilo místní pivo. Uvaří pár set hektolitrů piva ročně, ale jsou vítaným zpestřením. Kromě místních pivních vlastenců se z nich staly i turistické cíle. Pěší i cyklisté se tam zastavují na pivo a sběratelé pivních tácků si tam doplňují sbírky o unikátní kousky.

Výletní zastávkou nebo cílem jsou hospody u pivovarů v Medlešicích nebo Bělči nad Orlicí. Tamní pivo láká tím, že jinde není prakticky k dostání. „Pivo z Medlešic a Bělče znám. Tak třikrát nebo čtyřikrát ročně se na něj zastavím, když jedu kolem. Je to něco jiného, než jen Gambrinus, Budvar nebo Staropramen, který se točí prakticky všude,“ říká Milan Cach z Pardubic.

Pivní turistika je obchodní příležitostí, kterou si uvědomují i majitelé dalších restaurací. Malý pivovar by měl v nejbližších týdnech začít fungovat i u restaurace Veselka poblíž zámku v Litomyšli. Tamní pivo by se mělo jmenovat Bedřich na počest skladatele Bedřicha Smetany, který byl synem sládka litomyšlského zámeckého pivovaru. „Vařit bych chtěl začít v září. Počítám s výstavem tak 200 litrů týdně. Pivo zatím budu točit jen v naší restauraci. Podle mě nebude problém ho prodat,“ řekl majitel restaurace Veselka Jiří Kohák.

Malé pivovary zásobují především své hostince. Medlešický ležák je k dostání i v chrudimské restauraci Muzeum. Světlého Cara a tmavou Carevnu si mohou dát i hosté restaurací U České koruny a U Jelena v Hradci Králové.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Vítězslav Dittrich | Foto: Tomáš Kubelka


Zchátralou budovu pivovaru ve Fanderlíkově ulici v centru Prostějova přebuduje developerská společnost na komfortní byty. Práce v někdejším průmyslovém areálu, kde dříve fungovala i známá knoflíkárna KORNOLITH, začnou po prázdninách.

Stavební povolení již máme. Ještě do konce července vypíšeme výběrové řízení na zhotovitele stavby. Do konce září by mělo být vybráno, pak začneme stavět,“ uvedla Eva Žůrková z developerské společnosti Toma se sídlem v Otrokovicích.

I nebytové prostory

Ubezpečila, že stavbaři zachovají původní průmyslový vzhled objektu. „Architektonické a technické zpracování bude ale samozřejmě vycházet z moderních prvků a technologií,“ řekla.

První podlaží přestavěné budovy bývalého pivovaru nabídne nebytové prostory. V nich budou moci fungovat prodejny nebo firmy nabízející služby. V podzemí budovy pak bude sklepní zázemí bytů a šestnáct parkovacích stání pro osobní automobily. Další parkovací místa pro vozidla vzniknou u domu.

Klienti už vybírají

Ve druhém až pátém podlaží vybudujeme dvaatřicet bytů. Od jednopokojových s rozlohou necelých osmatřiceti metrů čtverečních, po čtyřpokojové, které mají plochu větší než sto čtrnáct metrů čtverečních. Každý bude mít balkon nebo terasu,“ přiblížila Žůrková. Klienti si už byty podle jejích slov vybírají a zamlouvají. „Rezervace zahájíme až po ukončení výběrového řízení na zhotovitele stavby,“ upozornila Žůrková.

Rekonstrukci vítá, ale strach má z aut

Třicetiletá Hana bydlí kousek od zchátralé pivovarnické budovy. Z rekonstrukce má rozporuplné pocity. „Barák je to zchátralý, je dobře, že ho spraví. Jen mám strach, aby ty obchody, co plánují mít dole v budově, k nám nepřitáhly ještě víc aut. Už teď nás hluk z dopravy obtěžuje,“ vyjádřila se.

Toma původně plánovala, že v pivovaru vybuduje obrovité loftové byty. Záměr ale přepracovala. „Lofty se v době ekonomické krize prodávají jen velmi málo zatímco po běžných bytech je poptávka stále, zejména pak v lokalitách s dobrou dopravní dostupností a v dosahu všech potřebných služeb,“ vysvětlila Žůrková.

Prostějovský realitní makléř Milan Vrána potvrdil, že běžné byty v novostavbách jsou žádané. „Klienti se po nich, na rozdíl třeba od těch ve starých panelácích, ptají,“ řekl. Prostějovský starosta Jan Tesař už dříve prohlásil, že ho záměr přestavby zpustlé budovy ve Fandrlíkově ulici těší. „Jsem rád, že z centra města zmizí ruina. Nové byty vítám, ve městě jsou potřeba,“ konstatoval.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Deník.cz | Autor: Radim Havlík


Ve středočeském Kostelci nad Černými lesy se možná znovu začne vařit pivo. Zašlou slávu kdysi věhlasného pivovaru tady postupně obnovuje parta nadšenců, prozatím prostřednictvím muzea spojeného, jak jinak, než právě se zlatavým mokem.

Historie pivovarnictví sahá v Kostelci až do patnáctého století. Chloubou byl a dodnes vlastně je, polygonální žentour – významná technická památka, která patří k té části pivovaru přístupné veřejnosti.

Mlelo se tady obilí, takže tady v tomto kulatém prostoru, který má v průměru 17 metrů, chodil dokola dobytek, nad nimi bylo velké dřevěné kolo,“ prozrazuje jeden ze spolumajitelů areálu Milan Starec.

Časem by tu chtěl Milan Starec obnovit tradici výroby zlatavého moku. Zatím se alespoň snaží obnovovat zachovalou technologii a z některých rušených pivovarů sem sváží chybějící zařízení.

Třešničkou na dortu je prohlídka zdejších sklepů, do kterých návštěvníci sestoupí s loučí v ruce. Od tohoto víkendu se v kosteleckém pivovaru můžete nově seznámit s pivovarnictvím na Kouřimsku a Ostravsku, a také obdivovat strojovnu a varnu.

Pokud vytvoříte skupinku alespoň pěti návštěvníků, rádi vás tu přivítají v sobotu, pro kterou mají vyhrazené individuální prohlídky.

Audio si můžete stáhnout zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Michal Trnka a Michaela Vydrová


Pivovarníci mají z horkého počasí posledních týdnů radost. Zvyšuje spotřebu piva, která od začátku roku klesala i ve srovnání s loňskem, kdy zažili šestiprocentní propad. Ve vyhrocené konkurenci na českém trhu se ale objevují i konflikty, které hrozí odstartovat pivovarnickou válku.

Naposledy pivovar Bernard vyzval lídra pivního trhu Plzeňský prazdroj k degustačnímu souboji nealkoholických piv. Prazdroj v reklamní kampani tvrdí, že jeho nealko chutí převyšuje ostatní.

Podle spolumajitele humpoleckého pivovaru Stanislava Bernarda je toto tvrzení nabubřelé a neopodstatnělé. Prazdroj soutěž odmítl, stojí si za svým. Výjimečnost jeho nealko piva prý potvrzuje skutečnost, že je neprodávanějším na trhu.

Podle Bernarda jde prý o podobně nefér tvrzení, jako když Prazdroj před časem využil zjištění, že konkurence při výrobě zpevňovače pěny, a okamžitě spustil kampaň ve smyslu – jen v Plzni se vaří kvalitní pivo.

Zastavená kontroverzní kampaň

V jednom případě jsme jednu kampaň po jednání na svazu, kampaň, která mohla být vnímána konkurenty jako potenciálně kontroverzní, předčasně zastavili,“ přiznává Jiří Mareček z Plzeňského prazdroje.

Jeho slova potvrzuje i výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. „Kampaň skutečně naznačovala, že ti, kteří nevaří pivo tak, jako Prazdroj, ho vaří špatně. Vysvětlili jsem prazdrojákům, že tím škodí, a generální ředitel okamžitě během našeho rozhovoru kampaň zastavil. Myslím si, že v tomto smyslu ukázal Prazdroj dobrou vůli.

Přesto si Prazdroj proti sobě poštval řadu ostatních pivovarů. Několik jich už na protest proti jeho chování vystoupilo z Českého svazu pivovarů a sladoven. Například pivovary sdružené ve skupině K Brewery.

Druhý nejstarší svaz pivovarů na světě

Podle generálního ředitele Zdeňka Radila zvážili výhodnost členství. „Z našeho pohledu byly přínosem především statistiky výstavů jednotlivých pivovarů. Ty ale byly na podnět Plzeňského prazdroje před časem zastaveny. V neposlední řadě to samozřejmě byly i otázky komunikačních kampaní,“ vysvětlil Radil a dodal:

Jeden ze členů svazu spustil kampaň za čisté pivo, která z našeho pohledu poškodila dobré jméno celého pivovarnictví. Přes deklaraci, že se to už nebude opakovat přišel nyní stejný člen s podobnou kampaní. Pro nás se stal problém se takto sdružovat s někým, kdo se podle nás vůči ostatním pivovarům už delší dobu nechová korektně.

Svaz pivovarů a sladoven z úbytku členů radost nemá. Hodnotit jejich chování a zvláště současný souboj o lepší nealko pivo mezi Bernardem a Prazdrojem ale nechce. „My se vědomě nechceme a nebudeme nikdy míchat do věcí, které se týkají obchodní politiky jednotlivých firem. To, jestli mají mezi sebou rozpory, je jejich boj o trh. To se svazu netýká,“ uzavřel Veselý.

Český svaz pivovarů a sladoven vznikl v roce 1873 a je druhým nejstarším pivovarnickým svazem na světě. Podle Jana Veselého přežil monarchii, dvě války i další těžká léta a tak jistě překoná i současnou situaci.

Audio si můžete stáhnout zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaroslav Skalický


V horkých dnech odborníci nabádají k dodržování pitného režimu. Zatímco se běžně doporučují také iontové nápoje, Češi si rady přebrali po svém a sáhli po nealkoholickém pivu. Jeho spotřeba stoupá o desítky procent.

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý Radiožurnálu řekl, že v současnosti zaznamenává řada výrobců oproti zimním měsícům až dvojnásobnou spotřebu nealkoholického piva.

Pivovary jsou podle něj na zvýšenou poptávku připravené. „Od dubna už se navařuje, aby bylo pivo ve sklepě. Problém může nastat tak koncem září, když je dlouhé krásné léto, nikoliv teď,“ uvedl Veselý.

Jak vysvětlil, většímu zájmu pomáhá i rozšiřující se nabídka točených nealkoholických piv. Zvyšuje se také jejich kvalita.

České nealkoholické pivo je naprosto nesrovnatelné s tím, co se u nás vyrábělo před revolucí. Je srovnatelné i se špičkovými nealkoholickými zahraničními pivy. To je také jedna z příčin, proč je tak velká obliba,“ dodal Veselý.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: David Šťáhlavský a Martin Hromádka


Pivovar ve Svijanech, který právě dnes pořádá tradiční obří slavnosti, stál ještě dřív než renesanční tvrz - v roce 1564. Za svoji éru se několikrát potýkal s krizí a v posledním čtvrt století mu dvakrát hrozila likvidace. Svijany chtěli zavřít čeští komunisté i angličtí kapitalisté. Neuspěli. Letos se naopak přiblíží k dvacetinásobku produkce z kritických let. Obě krize dokázal odvrátit dlouholetý ředitel, dnes obchodní sládek Pivovaru Svijany, František Horák. Jeho život je s pivovarem spjatý už přes půl století.

Do pivovaru jsem nastoupil v srpnu 1957. To byly ještě dřevěné sudy. Kádě byly také dřevěné, ne kovové. Třeba půlka, tedy 50 litrový sud, měl prázdný sedmatřicet kilo,“ vzpomíná Horák.

Neuvěřitelný vzestup zažil jeden z nejúspěšnějších podniků v kraji - pivovar ve Svijanech. Založili ho už v roce 1564, v novějších časech mu dvakrát hrozila likvidace. Letos zřejmě zlomí rekord - uvaří a prodá více než 400 tisíc hektolitrů piva. Bez bývalého ředitele Františka Horáka by se pivo ve Svijanech již nevařilo.

Pivovar tehdy vyráběl kolem 23 tisíc hektolitrů piva ročně. Letos se roční výroba bude pohybovat kolem 400 tisíc hektolitrů.

Svijanský pivovar až do roku 1998 vždy pod někoho patřil. Ať to byl národní podnik Severočeské pivovary, později státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou či Angličané vlastnící Pražské pivovary. I když nejvýznamnější Horákova role v historii pivovaru přišla v roce 1998, kdy pivovar chtěli zavřít tehdejší angličtí majitelé, už za socialismu musel Horák s kamarády o život pivovaru bojovat.

Pro pivovar nebyl kritický jen rok 1998, ale i rok 1985. Ještě v minulém režimu ho chtěly zavřít Louny, což byl nadřízený podnik. Tehdy se zavírala řada pivovarů - Roudnice, Cvikov, Šluknov, Bílina, Rumburk, které patřily pod Louny. Svijany to mělo také postihnout. Jelikož jsem měl takové různé kamarády, kteří dělali ředitele a předsedy družstev, tak jsme se dostali až na ministerstvo a pivovar zachránili,“ vypráví Horák.

Tehdy založil Společnost pro záchranu Pivovaru Svijany, jejímž prezidentem byl onen známý z ministerstva. „Viceprezidentem jsme udělali podnikového ředitele, kterému to nařídili,“ podotýká Horák s úsměvem. V roce 1993 byl z pivovaru na rok a půl „odejit“, aby se v roce 1995 zase vrátil. Po dlouhých letech bez investic se konečně podařilo pořídit chlazení, pivo začalo držet kvalitu a začalo se vařit hořčí, což se pivařům zalíbilo.

Dobré časy měly brzy končit a ke zkáze pivovaru chybělo jen několik dnů. V roce 1997 se státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou stal součástí společnosti, kterou většinově vlastnila anglická pivovarská společnost Baas. „Chtěli to zavřít. Nechtěli, aby pivovar fungoval. Apeloval jsem na britský konzervatismus. Řekl jsem jim, že pivovar funguje od roku 1564 a není pro ně konkurentem,“ říká Horák. Po téměř půlročních jednáních koncem března 1998 dostal Horák „nůž na krk“. Buď do 28. dubna sežene 15milionů, nebo pivovar končí. „Ještě několik dnů jsme nevěděli, zda pivovar koupíme. Pětadvacátého dubna Mirek Kučera řekl, že ty prachy dal dohromady a vezlo se tam patnáct milionů s ochrankou autem v hotovosti,“ přidává perličku Horák. Spolumajitelů - zachránců bylo ze začátku sedm. Mezi nimi i herečka Jiřina Bohdalová. „Ta se k tomu dostala přes bývalého poslance Standu Pěničku. Dnes už pivovar vlastní jenom LIF, tedy starší amladší Kučerové,“ Horák.

Pokud současní majitelé nic nepokazí a dodrží technologie, mohou se Svijany stát jedním z nejvýznamnějších hráčů na českém pivním trhu. „Děláme vše pro to, aby nárůst výroby nebyl na úkor kvality. Včetně letošního roku se do pivovaru za 12 let nainvestovalo kolem 700 milionů. Pivovar si na to vydělal. Je to zlatá slepice,“ dodal Horák. Dáváte při nákupu piva přednost regionálním značkám? Jsou lepší? Pište na jaroslav.horeni@mfdnes.cz

***

FAKTA

Svijanské slavnosti začátek dnes ve 13 hodin -Svijanský Újezd vstupné 150 Kč, děti zdarma 160 píp, cena 18 Kč/jakékoliv pivo kyvadlová doprava z turnovského vlakového nádraží až do 24 hodin Výběr z hudebního programu: 16.00 - 17.00 Janek Ledecký 17.30 - 18.30 Banjo band Ivana Mládka 19.00 - 20.00 Věra Špinarová 20.30 - 21.30 Walda Gang 22.00 - 23.00 Škwor 23.30 - 00.15 Debillheads

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hoření


Sobotní program pivních slavností v Aši začíná ve 13 hodin a skončí ve 22.00. Těšit se můžete na Kartáč, Vesnický mažoretky a jejich Pobřežní hlídku, Labutí jezero a Trnky brnky. Chybět nebude soutěž v pití piva a country tance In the country Aš.

Čepovat se bude několik druhů piva včetně znovu vyráběné chebské Hradní 11°. Návštěvníci si mohou pochutnat na grilovaných specialitách. Malí návštěvníci ocení hopsadla, nafukovací i jiné atrakce.

Akce se koná na Poštovním náměstí v Aši, na dlážděné části u vodotrysku a tržnice, která poslouží také jako ochrana před sluníčkem nebo bouřkou. Na novém asfaltu před poštou je funkční parkoviště.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivovar Radegast letos slaví 40 let od uvaření první várky piva a k tomuto výročí nadělí Moravskoslezskému kraji další zajímavost, která zvýší jeho turistickou atraktivitu. Nové návštěvnické centrum bude slavnostně otevřeno 11. září v rámci „Radegast dne“. V pivovaru, kde se vaří nejoblíbenější pivo na Moravě, dosud návštěvnické centrum chybělo. Všechny jeho prostory budou bezbariérové.

Radegast je moderní pivovar, který klade důraz na tradici českého pivovarnictví a je maximálně ohleduplný k životnímu prostředí a přírodě. Proto jsem velmi rád, že v pivovaru Radegast vznikne nové návštěvnické centrum, které bude takový přístup prezentovat široké veřejnosti,“ přiblížil hlavní myšlenku otevření centra manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

V návštěvnickém centru Radegast bude několik expozic umožňující poznat lépe např. historii pivovaru a také kino pro 50 osob. V prostorech centra najdou návštěvníci i obchod se širokým sortimentem Radegastu.

Radegast je jedním z mála pivovarů, ve kterém se návštěvníci dostanou při exkurzi přímo do provozu. Po otevření nového návštěvnického centra připravíme lidem další nevšední zážitek," dodal Ivo Kaňák.

Momentálně probíhají interiérové stavební práce. Velkolepé slavnostní otevření návštěvnického centra bude součástí „Radegast dne“ v sobotu 11. září.

V roce 2009 navštívilo pivovar Radegast rekordní počet lidí. Jen v první polovině minulého roku jich přišlo 7,5 tis., což je meziroční nárůst o 12 %.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


«« « Strana 524 z 771 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň