Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Čtvrtým semestrem pokračuje od konce září studium na Starobrněnské večerní škole. Očekává se další nárůst počtu studentů a to až k šesti tisícům. Tyto nové i stávající studenty čeká řada novinek, například výroční koncert známé skupiny J. A. R. nebo velká soutěž ve znalostech o výrobních technologiích piva a také o tradici vaření piva v brněnském pivovaru Starobrno. Těšit se také mohou na exkurze do pivovaru Starobrno, samozřejmě spojené s degustacemi tamějších výrobků. Prohlídky budou mít posluchači Starobrněnské večerní školy zdarma.

Semestr slavnostně odstartuje 6. října imatrikulací nových studentů v oblíbeném studentském klubu Metro music bar. O měsíc později, 5. listopadu, budou mít posluchači Starobrněnské večerní školy příležitost oslavit s oblíbenou kapelou J. A. R. její dvacáté výročí založení, a to za zvýhodněné vstupné. Ve čtvrtek 12. listopadu si pak mohou vyrazit na další koncert – tentokrát na skupinu MIG 21. O týden později, 19. listopadu, pak vystoupí skupina Clou. V prosinci se studenti Starobrněnské večerní školy mohou těšit například na koncert kapely Support Lesbiens nebo Wohnout.

Studium na Starobrněnské večerní škole ale není jen o koncertech, a tak pořadatelé na listopad připravili soutěž, která prověří znalosti posluchačů Starobrněnské večerní školy o výrobních technologiích piva. Připravit se na ni studenti mohou jak na stránkách projektu www.starobrnenskavs.cz, kde budou také probíhat týdenní vědomostní soutěže, tak i s promotýmy. Ty budou pravidelně navštěvovat všechny partnerské restaurace a kluby a studentům budou za splněné úkoly či vyhrané soutěže udělovat další cenné body a také zajímavé ceny.

Zábavně vzdělávací projekt Starobrněnské večerní školy je určen studentům všech brněnských vysokých a vyšších odborných škol. Cílem je přinést jim zajímavé benefity v podobě zajímavých cen v soutěžích, slev na vstupné na koncerty, poukazy na pivo zdarma na vybraných akcích a zajímavé slevy u partnerů projektu. V průběhu studia plní posluchači Starobrněnské večerní školy řadu úkolů, za které jsou odměňování body. Studenti i skupiny studentů jsou pak pravidelně vyhodnocováni a ti nejúspěšnější mohou získat zajímavé ceny – například fotoaparát, notebook, párty na klíč nebo hodnotný zájezd.

V současné době má Starobrněnská večerní škola zhruba 5 300 studentů a pořadatelé očekávají, že do konce kalendářního roku se jejich počet vyšplhá přes 6 tisíc. Do budoucna se také plánuje postupné rozšíření projektu za hranice Brna do dalších moravských univerzitních měst – zejména do Zlína a Olomouce. Cílem celého projektu je upevňování pozice značky Starobrno v těchto regionech v oblasti zábavy a kultury a také zábavnou formou edukovat veřejnost v oblasti pivovarnictví a technologií výroby piva.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika


Letošní setkání jmenovců hanušovického piva Holba proběhne v sobotu 10. října. Do pivovaru se již tradičně vydají Holbové a Šeráci zcelé republiky. Pokud i Vy máte toto příjmení v občance, nyní je skvělá příležitost pro výlet do Jeseníků.

Pivo je nápojem přátelských setkání a z toho vznikla myšlenka uspořádat sraz jmenovců našeho piva. Chceme, aby se také Holbové a Šeráci stali součástí velké rodiny příznivců ryzího piva z hor a poznali tradici výroby piva v našem kraji,“ říká výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Pro své jmenovce letos pivovarníci připravili slavnostní výlov rybníka i speciální prohlídky pivovaru, při kterých budou mít hosté jedinečnou příležitost nahlédnout pod pivovarskou pokličku a poznat výrobu tradičně vařeného piva. Nebude chybět ani rybářská expozice vypreparovaných ryb žijících v řekách Jeseníků, kterou doplní výstava fotografií ze závodů v muškaření. Při troše štěstí zahlédnou i vodníka Pivínka, strážce revíru a rybáři tradičně předvedou divákům všechny druhy nalovených ryb. Po výlovu budou připraveny rybí speciality na roštu a jako dárek si Holbové a Šeráci odvezou šupináče pro štěstí a taky vlastní portrét od karikaturisty a řezbáře Pavla Dlabala. Ke společnému posezení zahraje kapela Cantus a nebudou chybět ani pivní soutěže a tombola.

Dříve byly rybníky v pivovarech zdrojem ledu, využívaného při chlazení ve výrobě. S vývojem moderních technologií byly většinou zrušeny, takže dnes je možné vidět je jen zřídka. Ty v Holbě jsou nedílnou součástí koloritu pivovaru a současně pomáhají zachovat ekologickou rovnováhu krajiny.

Zdroj: Holba.cz


Podzimní tmavé pivo

[úterý, 6. říjen 2009]

Plakátek

Zdroj: Klášterní pivovar.cz


Staropramen je známý nejen svým pivem, ale také jako častý inovátor. Především z tohoto důvodu slaví své letošní 140. narozeniny zcela netradičně a v duchu sloganu „Kdy jsi naposledy udělal něco jinak?“. Během tří říjnových týdnů bude možno pomocí geocahingu najít v Praze a okolí 140 samochladících sudů Staropramen CoolKeg.

Roztržitý mladík v obleku se soustředěně dívá do koruny mladého stromu, zatímco dva jiní, horečnatě obléhají šípkový keř opodál. „Někde to tu přeci musí být“, říká jeden z nich, zatímco ten druhý ještě jednou kontroluje souřadnici svého GPS přijímače. Ze zarputilého hledání je vytrhne až jásavý výkřik úplně jiného mladíka, který jako první spatřil „kešku“ – neboli „schovku“, připevněnou na lavičce.… Nevíte, co se to děje? Tak pozor! Na podobnou situaci můžete během letošního října narazit v Praze a jejím okolí poměrně často. Staropramen totiž slaví 140. narozeniny a pro své příznivce pořádá pravý hon na samochladící sudy CoolKeg v podobě geocachingu.

Geocaching (čti geokešing) je moderní zábavou, která nachází stále další a další příznivce. Jedná se o hledání skrytých schránek s „pokladem“, tzv. „kešek“, za pomocí GPS přijímačů a známých souřadnic. Úspěšný lovec pokladů v objevené skrýši nalezne zpravidla nějakou drobnost, kterou mu většinou zanechal jeho předchůdce. Největší odměnou je však pro účastníky samotné nalezení onoho unikátního místa a často už jen samotné hledání.

V říjnu bude možné vyzkoušet si tuto trendy zábavu v trochu odlehčené formě – a o ceny! Staropramen totiž přichází s dalším originálním nápadem. Své příznivce potěší nejen svým lahodným světlým pivem, ale i trochou adrenalinu. Praha a vybrané obce ve středočeském kraji se na tři říjnové týdny (12.-30.října 2009) promění v herní arénu, ve které bude uschováno 140 poukázek na Staropramen CoolKegy.

K nim budou soutěžící směřovat GPS souřadnice a další indicie - pro méně náročné hledání budou k dispozici fotografie místa uschování a jejich slovní popis. Indicie i souřadnice budou v době soutěže postupně zveřejňovány na FaceBook stránce s názvem Staropramen140. Pravděpodobně tedy bude možno v podzimní Praze narazit na horlivě pobíhající „kešery“ snažící se pivní poklad nalézt jako první.

Jako národ milující pivo jsme zvyklí, že ho najdeme skoro na každém rohu. Díky netradiční oslavě 140. narozenin Staropramenu to v říjnu bude platit víc než kdy jindy. Veškeré informace o soutěži a samotné GPS souřadnice včetně indicií lze najít na www.facebook.com/Staropramen140.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Stella Artois, jednička v segmentu superprémiových piv se opět spojila s moderním designem. Na loňském ročníku Designbloku představila originální přepravku vytvořenou Maximem Velčovským, letos se pochlubí uměleckou trofejí pro vítěze Mistrovství ČR a SR v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois - sklenicí Stella Artois vyrobenou designérem Markem Vráblíkem z 99 malých figurek.

Foto

Tuto originální sklenici jako první získala letošní vítězka Mistrovství v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois Barbora Hebrová a od 6. října ji bude moci zhlédnout i široká veřejnost, jež navštíví letošní ročník Designbloku,“ uvedl Martin Jahoda, brand manažer značky Stella Artois. „Servírovací rituál piva Stella Artois, jehož zvládnutí je předmětem Mistrovství, je o detailech, preciznosti a umění barmana, proto jsme chtěli, aby trofej nesla také tyto atributy,“ dodává Jahoda.

Návrh talentovaného a oceňovaného Marka Vráblíka zvítězil v designérské soutěži, kterou organizovalo studio Unity GDG. V porotě zasedl kromě dalších významných osobností českého designu i Jiří Macek, organizátor Designbloku, a Jan Němeček, vedoucí ateliéru designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Marek Vráblík trofej vyrobil z 99 figurek. Číslo devět je symbolické, protože Stella Artois se servíruje v devíti krocích. Pohár tvoří tři druhy figurek znázorňující klíčové osoby podepsané pod každou sklenicí Stella Artois: sládek, barman a finální spotřebitel. Zvláštní místo uvnitř sklenice pak patří legendárnímu sládkovi Sebastianovi Artois, bez něhož by pivo nevzniklo. Identifikovat se dá podle červeného srdce, které je posledním symbolickým prvkem originálního díla.

Marek Vráblík pracoval s galvanizovanou/komaxitovou slitinou, a než pohár spatřil světlo světa v celé své kráse, uběhly dva měsíce. „Hodnota poháru je nevyčíslitelná, protože jde o trofej, kterou dostane jen ten nejlepší a budou s ní spojeny i pozitivní emoce. Navíc jde o poctivou ruční práci, která mi ke stylu a kvalitě ležáku Stella Artois sedí,“ prohlásil Marek Vráblík. Nicméně vypočítal, že jeho cena se vyšplhala téměř na čtvrt milionu korun.

Po skončení Designbloku se pohár vrátí letošní vítězce mistrovství a každý rok potom poputuje k novému přeborníkovi v servírování ležáku Stella Artois. Postupně na něj budou umísťována jména dalších vítězů.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Pivovar ocenil své věrné

[pondělí, 5. říjen 2009]

Ty nejlepší hospody a restaurace, které čepují náchodské pivo, získaly ocenění Restaurace roku 2008. Kromě sedmi restaurací v Náchodě získaly tuto trofej i některé podniky v kraji, například v Hradci Králové, České Skalici, Hronově, Jaroměři, Broumově, Opočně či Novém Městě nad Metují. Ale také restaurace v Praze, Kutné Hoře, Seči, Chrudimi, Heřmanově Městci.

Pivovar Primátor se tak snaží každý rok odměnit ty, kteří se o náchodské pivo ve svých podnicích dobře starají. „Podmínky pro získání ocenění jsou přísné. Kontrolujeme, jak se hostinští starají o výčepní zařízení, jakým způsobem čepují pivo, ale i jak se starají o čistotu provozovny. Zajímá nás také názor hostů,“ říká obchodní sládek Pavel Kořínek.

Pivovar vznikl roku 1872 jako měšťanský pivovar a za více než 135 let se stal součástí města Náchoda. V současnosti má v nabídce třináct druhů piv. Novinkou je Primátor Ležák 11%.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


5. říjen by měl být pro všechny Čechy velkým dnem, srovnatelným například se svátkem sv. Václava. Právě tohoto dne se totiž zrodil jeden ze symbolů naší země – plzeňské pivo.

V Plzni se pivo sice vařilo už od založení města v roce 1295, ale nestálo za moc. Dokonce i oficiální historie Plzeňského pivovaru tvrdí, že „přes sedm set let ale měšťané vařili nadkvasné pivo ne příliš valné chuti, takže se do Plzně dovážela kvalitnější piva z Bavor nebo ze Saska a lacinější piva z blízkého okolí.

Pivovar jako klícka

Situace se změnila až v roce 1839, kdy se měšťané spojili a založili opravdu moderní pivovar. Pak ale nastal problém, kdo by pivo mohl uvařit: v českých zemích takového odborníka nenašli. Proto se museli obrátit do pivařsky zkušenějšího Německa a hledat tam. Roku 1872 se konečně na plzeňské měšťany usmálo štěstí a angažovali Josefa Grolla, odborníka z Bavorska.

Foto

Vyjednávání se bavorským sládkem nebylo zpočátku nic snadného. Groll byl totiž, mírně řečeno, poněkud svéhlavý. Pocházel z Vilshofenu, německého města na Dunaji. Pivovarnictví se vyučil u svého otce Josefa Grolla v jejich rodinném pivovaru ve Wolferstetteru. Během učňovských let ale navštívil i řadu dalších míst, kde se vařilo slavné pivo. Učil se například v Mnichově u tehdy proslulého Georga Sedlmayera nebo ve Vídni u uznávaného Antona Drehera.

Zejména ten druhý patřil k opravdové špičce svého oboru: vyvinul metodu zdola kvašeného piva – Schwechater Lagerbier, které pak doslova zaplavilo celou Evropu. Oba učitelé si však na mladíka stěžovali: údajně se jednalo o sice ambiciózního mladého muže, ale jeho kladné vlastnosti vyvažovala hrubost, umíněnost, tvrdohlavost a nedostatečná sebekontrola.

Chlap jak čert

Grolla objevil sám stavitel plzeňského měšťanského pivovaru Martin Stelzer, když v Německu slídil po nejnovějších technologiích výroby piva. Slovo dalo slovo a Groll se po kratším přemlouvání vydal do Plzně.

Plakát

Ani ne třicetiletý muž se do práce vrhl jako drak – první várku se mu podařilo připravit 5. října 1842. Historici tvrdí, že schválně nedodržel německou recepturu; odvážný mladík chtěl přijít s něčím vlastním a originálním. Záměrně tedy udělal chybu v technologickém postupu, aniž by dopředu znal výsledek – vařil podkvasené bavorské pivo, ale z odlišných českých surovin (žateckého chmele, měkké plzeňské vody a světlejšího sladu připravovaného anglickou technologií). A tak vzniklo originální plzeňské pivo – podkvasný plzeňský ležák.

Pivo jako křen!

A co na to jeho první pijáci? Ti ho mohli ochutnat 11. listopadu 1842 na Martinských trzích. Pilo se ve dvou hostincích na plzeňském náměstí a jak „U bílé růže“ tak „U zlatého orla“ zažilo veliký úspěch. Psalo se o tom dokonce i v kronikách: "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatavá jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek". Od ostatních tehdejších piv se lišilo nejen vynikající chutí, ale také nádhernou „čepicí“ - hustá sněhobílá pěna držela dlouho celistvý tvar a nechutnala jako patok.

Smrt jako sen

Jak dobré pivo vařil, tak špatný byl Groll člověk. Přestože mělo jeho jiskřivé pivo v Plzni obrovský úspěch, pivovar mu neprodloužil smlouvu, která vypršela roku 1845. Sládek se tedy vrátil zpět do svého rodného města, kde zůstal po zbytek života. Zemřel zde smrtí, po jaké touží asi každý sládek - dne 22. října 1887 zesnul ve věku 74 let u stolu štamgastů v hostinci Zum Wolferstetter Keller. V ruce prý přitom třímal tuplák vlastního piva…

Úspěch jako hrom

Zájem o jeho plzeňský ležák zůstal mimořádný - pivo brzy proniklo do západočeských lázní, kde ho objevili bohatí pacienti z německých zemí a Francie, a postupně ho začal obdivovat svět, v sedmdesátých letech 19. století i Amerika.

Zdroj: TN.cz


Do zlatého moku se kluk z Karviné zamiloval už na střední škole!

Je jedním z těch šťastlivců, kterým se splnil dětský sen. Jiřímu Fuskovi (36) už v pubertě učarovala výroba piva a nyní je jako vrchní sládek přímo odpovědný za kvalitu a úroveň moku, který opouští brány velkopopovického závodu.

Foto

Vedle jak ta jedle je každý, kdo si myslí, že vrchní sládek jen tak chodí po pivovaru a od rána do večera popíjí zlatavý mok. "Dobře se to poslouchá a kus pravdy na tom je, jen s tím popíjením je to jinak. Ochutnávám, dokonce musím, ale to si odbydu hned po ránu, často už brzy po páté. Pivaři mi ale opravdu závidět nemusí. Celkem vypiju tak tři deci za směnu," vyvrací falešné představy Fusek.

Navíc domů jezdí večer autem a riskovat pokutu nebo "propít řidičák" nechce. "O to víc si vychutnám pivo po večeři. Oblíbil jsem si svou vlastní značku, 11° Medium," prozrazuje.

Vždy mě fascinoval proces výroby piva

Do piva se Jiří zamiloval už na střední škole. "Ochutnal jsem ho a koštoval rád, to nezapírám, zaujal mě však hlavně proces výroby. Už od základní školy jsem měl rád chemii, tu jsem studoval na střední i vysoké škole. Nemohl jsem proto absolvovat nic jiného než specializaci pivovarnictví a sladovnictví," vysvětluje usměvavý rodák z Karviné.

Už ve varně, kde se svařuje slad s vodou a chmelem, prý čichem pozná, jestli je technologický proces v pořádku, či zda se vaří černé nebo světlé pivo. "U dobrého piva hraje důležitou roli souhra kvalitních surovin, v našem případě sladového ječmene, chmele a vody. Náš chmel pochází ze Žatecka, vodu bereme z vlastních lesních studní, kterých máme deset," vypráví sládek.

Foto

U hasičů si držím kondici

Se značkou Kozel žije už 13 let, poslední tři roky tam pracuje jako vrchní sládek. Kvůli pivu opustil i rodný kraj. "Vůbec se nestydím za to, že pivo je můj život. Neuměl jsem si už jako mladý představit, že bych dělal něco jiného než sládka, a měl jsem štěstí, že se mi můj dlouholetý sen splnil. Co si chlap může víc přát?" pokládá si usměvavý muž řečnickou otázku.

Do jeho světa ale nepatří jen pivo. Své místo tam má i manželka Lucie (36), se kterou se Jiří seznámil při vysokoškolských studiích, a dcery Veronika (5) a Andrea (10). Nesmíme zapomenout ani na dobrovolný hasičský sbor v Lojovicích, jehož je vrchní sládek aktivním členem. "I když jsem v práci od časného rána nejméně deset hodin denně, nenudím se ani o víkendech, protože ani rodinu přitom všem nechci šidit. Mezi hasiči si zase držím kondičku. Stejně jako v práci, mám i tady rád sehraný tým, a to se musí cvičit," vysvětluje.

Foto

Počítače samy o sobě dobré pivo neuvaří

Jiří vůbec sází na týmovou spolupráci. Spolehlivě se to pozná, když nás při rozhovoru provází pivovarem. Všude zasvěceně vysvětluje všechny důležité etapy vzniku dobrého piva, ale zdůrazňuje, že není sám, kdo hlídá každý detail. "Počítače nic samy o sobě nezachrání, je to všechno hlavně o lidech a na ty jsem měl také štěstí. Těm patří můj dík," vyznává se Fusek. A vůbec se nestydí přiznat, jak mu na začátku kariéry starost o kvalitu tekutého chlebíčku nedopřála klidné spaní.

Foto

Zdroj: Šíp Deník.cz | Autorka: Vladislava Tomanová


Sládci, co velebí kal v pivu

[pátek, 2. říjen 2009]

Malí výrobci pivních speciálů a nefiltrovaných piv bez chemických a konzervačních přísad získávají mezi pivaři příznivce. Někdo vyrábí své pivo v garáži, jiní výrobci investují miliony. Zajímavé odvětví pivovarnického byznysu začíná být vidět.

Nefiltrované pivo podle tradičních receptur se stává mezi lidmi vyhledávaným nápojem. Mezi průkopníky, kteří začali ve vinařském regionu vařit pivo krátce po revoluci, patří brněnský Pegas, sentický Kvasar a hodonínský Kunc.

Nejrychleji se ale rozrůstá mnohem mladší žebětínský rodinný minipivovar U Richarda, který začal s výrobou piva před pěti lety. Ještě přede dvěma lety se v Žebětíně protočilo ročně kolem 500 hektolitrů kalného piva. „Dnes už je to třináct set hektolitrů, díky tomu, že jsme letos otevřeli další dvě pobočky v Brně,“ popsal manažer pivovaru a syn zakladatele Petr Kobzík. Zhruba stejně tolik chmelového moku se v pivovaru Starobrno uvaří za půl dne.

Základní výrobní recepturu najdete v každé učebnici sladovnictví. Sládci z minipivovarů mají oproti těm větším tu výhodu, že chuť piva mohou ladit podle názoru hostů a mohou více experimentovat s různými druhy chmele, sladu, kvasinkami i zráním,“ popsal výhody malých sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský.

Jižní Morava se v pokusech s pivem může pochlubit jednou raritou a současně patentovaným objevem, kterým je medové pivo. Svým kolegům z ČSAD ho Jiří Jelínek poprvé nabídl v roce 1992. „V alkoholovém rauši někde na odpočívadle ve Švýcarsku pak vznikl název Kvasar. Smáli jsme se tomu, že s ním udělám díru do světa,“ vysvětlil Jelínek. Díky velkoprodukci pivovaru Černá Hora, který Kvasar donedávna vařil v licenci, se mu to skutečně podařilo. Jeho Kvasar totiž doputoval až na čínský trh.

Majitelé minipivovarů jsou většinou nadšenci, kteří jsou zároveň i sládky. Majitel bzeneckého minipivovaru Pod Kněží horou Radomil Paták je povoláním účetní a varnu si zřídil v garáži. K vaření piva se dostal zvláštní oklikou přes lékaře. „Měl jsem rakovinu ledvin, po operaci mi primář doporučil pít pivo. Od té chvíle jsem se jako synek z vinařského kraje začal zajímat i o tajemství výroby chmelového moku,“ řekl Paták.

Za rok uvaří kolem padesáti hektolitrů piva. „Učil jsem se od svého známého, který dělá sládka. O restauraci nestojím. Dělám to pro své známé a pro potěšení, baví mě experimentovat,“ popsal svůj koníček, který ho stál desítky tisíc korun, Paták. Varnu i chladič prý pořídil z druhé ruky za cenu šrotu a pivo nechává dozrávat v sudech. Tvrdí, že do vybavení minipivovaru investoval desítky tisíc korun.

Vybavení minipivovaru ale může přijít až na deset milionů korun. Tolik investoval do žebětínského minipivovaru U Richarda jeho majitel Alois Kobzík. „Návratnost investice jsme spočítali na deset let, při zásobování jedné restaurace,“ vysvětlil jeho syn Petr. Snaží se proto svou investici pořádně zúročit. Od počátku roku se jeho pivo čepuje v Brně na dalších dvou místech.

Začíná se dotahovat na tradiční brněnský minipivovar Pegas, který ve svých dvou restauracích ročně protočí 2 700 hektolitrů piva. „Máme i menší odběratele mimo město, ale u kvasnicového piva je problém, že není pasterizované a musí se vypít do jedenácti dnů,“ poznamenal provozní vedoucí pivovaru Pegas Miloš Šauer.

Zámecký pivovar Templář v Oslavanech má varnu v zámku. Pivo se čepuje v zámecké restauraci. „Rádi bychom se dostali i do jiných podniků, ale je to těžké. Ty větší pivovary jsou bohatší a mohou rozmazleným hospodským něco zajímavého nabídnout,“ řekla provozní ředitelka minipivovaru Dana Brudíková.

Kvasar Sentice

Majitel minipivovaru Jiří Jelínek se výrobou piva živí od roku 1996. Medový Kvasar začal ve svém rodinném domku v Senticích vařit už počátkem devadesátých let, kdy ještě pracoval jako řidič ČSAD.

Medovou recepturu i název si nechal patentovat. Pivovar Černá Hora donedávna vařil a prodával Kvasar v licenci. U Jelínků na dvorku se ročně uvaří kolem 800 hektolitrů medového piva.

Kvasar 15° - speciál, v pivu jsou cítit stopy medu, má slabší říz, plnější a sladší chuť, horší průměr. Hodnocení: 3

Restaurační minipivovar Kunc v Hodoníně

Švihák 11° - světlý ležák - bez cizích vůní, avšak bylo z něj znát, že ještě potřebuje dozrát. Chuť silně sladová a kvasničná, říz byl slabší, hořkost nadprůměrná. Hodnocení: 2-3

Černý Švihák 13° - speciál je o třídu lepší než klasický ležák, je sice slabé karamelové vůně a chuti, má slabší říz, ale jeho chuť je celkově mírně nadprůměrná a je velmi dobré plnosti. Hodnocení: 3-4

Restaurační minipivovar Pegas, Brno

První minipivovar na Moravě byl otevřen v roce 1992. Po legendárním minipivovaru U Fleků v Praze je to druhý minipivovar v republice. V Brně má restauraci na Jakubské a Jaselské ulici v centru. Ročně uvaří 2 700 hektolitrů piva.

Pegas 12° - vůně i chuť vyvážená, optimální říz, vyšší plnost. Hodnocení: 3

Pegas Gold 16° - polotmavý - nevybočuje z průměru, slabší říz, chtělo by to víc nasytit, optimální plnost, hořkost slabší. Hodnocení:

3

Templář v Oslavanech

Otevřen v roce 2003, ročně uvaří 800 hektolitrů piva.

Templář 10° světlá - největší zážitek, desítka je nadstandardně chmelená, proto je znát silná hořkost, což u „desítek“ není obvyklé, je znát, že pivovar na ní nešetří chmelem, bez cizích vůní, jemně kvasničná vůně, optimální střední říz. Hodnocení: 3-4

Komtur 12° světlý ležák - to už takové překvapení není, ale nebylo mu co vytknout, chuť je vyvážená. Hodnocení: 3

Pod Kněží horou ve Bzenci

Minipivovar, který otevřel v roce 2007, ročně uvaří do 50 hektolitrů piva.

Polopšeničná 12° - zvláštní spodně kvašené pšenično-ječné pivo, které svěže voní po ovoci, což k tomuto druhu piva patří, má přiměřený říz, silnější plnost a střední hořkost. Hodnocení: 4

U Richarda v brněnském Žebětíně

Otevřen v roce 2004, ročně uvaří 1300 hektolitrů piva. Má pobočky na Údolní a náměstí 28. října.

12° světlý ležák - oproti klasickým ležákům plzeňského typu má jemnější hořkost, převládá nasládlá plnější chuť s ovocným nádechem, mírné sladové vůně, slabší říz. Hodnocení: 3-4

11° pšeničné pivo - opět nezvykle spodně kvašené, ale přesto osvěžující, středně hořké pivo, ovocné a sladové chuti, středně kvasničné vůně, optimální říz. Hodnocení: 3

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka Lenka Čížková


Vychutnajte si nový Šariš Red

[pátek, 2. říjen 2009]

Spoločnosť Pivovary Topvar, a.s. rozširuje portfólio svojich produktov o novinku – polotmavý 12° ležiak Šariš Red, ktorý bude na slovenský trh uvedený v predvianočnom období v limitovanej edícii. Spotrebitelia si toto unikátne pivo budú môcť zakúpiť vo vybraných obchodoch, či vychutnať v niektorých prevádzkach a to od 1. novembra do 31. decembra 2009.

V našej prémiovej novinke Šariš Red prinášame slovenským spotrebiteľom originálnu chuť, ktorá v sebe spája tie najlepšie vlastnosti typické pre pivá značky Šariš,“ uviedol Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Šariš spoločnosti Pivovary Topvar, a.s.

Pri pohľade do svetla má toto pivo tmavo jantárovú farbu s rubínovými odtieňmi. V línii s aktuálnou komunikáciou značky Šariš a so sloganom „Srdcom Východniar“ pomenovanie „Red“ symbolizuje červenú farbu nášho srdca,“ následne dodal Ivan Seleštiansky.

Šariš Red je prémiový polotmavý 12° ležiak, ktorý predstavuje to najlepšie z umenia šarišského pivovarníctva. Ukrýva v sebe dokonalú harmóniu medzi výraznou chmeľovou horkosťou a karamelovou sladkosťou. „Chuť tohto výnimočného piva je plná, zaokrúhlená, s dlhým doznievaním a strednou suchosťou. Jedinečný pomer tých najlepších sladov a kvalitných chmeľov, vrátane žateckého, posúva Šariš Red do kategórie pivných pôžitkov, o ktoré by sa nemal nechať pripraviť žiaden milovník kvalitného piva,“ uviedol Stanislav Hamara, manažér závodu Šariš.

Šariš Red si zachováva typickú, výraznejšiu horkosť a chmeľovú arómu pochádzajúcu z najlepších druhov chmeľu. Špeciálne slady (bavorský, karamelový, tmavý) mu v optimálnom pomere dodávajú plnú, sladkastú chuť, ktorá je umocňovaná príchuťami po praženom karamelovom slade. Pena má krémovú konzistenciu s vynikajúcou stabilitou, takže verím, že touto našou novinkou, ktorá v sebe nesie unikátne vlastnosti a výnimočnú kvalitu, potešíme aj tých najnáročnejších pivných labužníkov,“ dopĺňa informácie o tejto novinke Jaroslav Potočný, výrobný manažér závodu Šariš, Pivovary Topvar, a.s.

Slovenskí spotrebitelia si novinku Šariš Red budú môcť zakúpiť vo vybraných slovenských obchodoch vo forme „multipackov“ (4 x 500 ml fľaše), alebo si ho so svojimi priateľmi vychutnať v niektorých prevádzkach v termíne od 1. novembra do 31. decembra 2009.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar

Vychutnajte si nový Šariš Red

Laboratoře, které umí vařit pivo

[pátek, 2. říjen 2009]

Pivo z šesti minipivovarů v kraji vyšlo z našeho testu se ctí. Podle zkušeného sládka je kvalitní, někdy i nad průměr

Na jižní Moravě se nedělá jen dobré víno, ale jsou tu i sládci, kteří vaří výborné pivo. Lze se o tom přesvědčit hned v šesti minipivovarech. „Ve srovnání s tím, jak se pivo vyrábí ve velkých fabrikách, jako je Starobrno, jsou to spíš laboratoře, ale jejich pivo je na dobré úrovni,“ hodnotí jejich produkci sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský, který pro MF DNES piva z jihomoravských minipivovarů ochutnával a známkoval.

Pivní cyklostezka dlouhá tři sta kilometrů Minipivovary jsou rozptýlené na různých koncích kraje. Kdyby se chtěl někdo mezi nimi projet na pomyslné cyklostezce, čekalo by ho kolem tří set kilometrů.

Kdybych si chtěl pochutnat, tak si zajedu na desítku do zámeckého pivovaru Templář v Oslavanech. Za atmosférou bych jel do Bzence, protože tamní sládek je opravdu svéráz,“ dodal Táborský.

Z technického hlediska ho nadchl sentický Kvasar. „Kvasné nádoby na dvorku a varna ve stodole, amatérsky poskládaná doslova na koleně, to je rarita, která se hned tak nevidí,“ popsal své dojmy Táborský. Lidé od fochu i laici se však nakonec vždy shodnou, že ideální pivo neexistuje, protože každému chutná něco jiného.

Příznivci piv z minipivovarů tvrdí, že nepasterovaná nefiltrovaná piva a vícestupňové pivní speciály jsou chuťově lepší a pestřejší než ta průmyslová. „Není v tom žádná chemie, takže jsou zdravější. Gambrinus a jiná chuťově podobná europiva jsem neměl v puse už deset let,“ popsal Radim Brázda, který učí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a ve svém volném čase s přáteli pořádá pivní vandry. Ročně díky své zálibě nacestuje i tisíce kilometrů po celé republice.

Větší města uživí několik minipivovarů

Podle analytika Petra Havla se k tomuto názoru přiklání čím dál víc lidí a přibývá těch, kteří alternativu k běžně dostupným pivům s oblibou vyhledávají. „Restauračních minipivovarů může existovat v každém větším městě hned několik. Jejich počet se odvíjí jednak od velikosti města, ale také od marketingových schopností majitelů těchto pivovarů. Čím větší originalitu mohou zákazníkům nabídnout, tím větší mají šanci na úspěch,“ popisuje potenciál trhu Havel.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Lenka Čížková


Piva z minipivovarů hodnotil pro MF DNES sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský. Piva známkoval jako učitel ve škole, hodnocení je však obrácené, pětka je nejlepší.

Intenzita vůně. Celková vůně piva by měla být slabá až střední a měla by být sladěna v harmonický celek, tak aby žádná vůně z piva nevynikala. Každé pivo má svoji specifickou vůni a je věcí sládka, aby nekolísala. Příjemnou a pro určitá piva charakteristickou může být slabá ovocná vůně. Svěží vůni charakterizuje mírná kvasničná a hlavně jemná chmelová vůně.

Zdrojem nepříjemných cizích vůní bývají nekvalitní suroviny, ale také chyby v technologii a hygieně provozu, takže pivo pak může být cítit po mýdle, parfému, jablcích nebo spálenině. Zkažené pivo voní nakysle.

Říz. Nejdříve se hodnotí, zda je pivo dobře nasyceno kysličníkem uhličitým. Pokud má pivo správný říz, tak osvěží a bublinky přitom nelezou nosem. České pivo má mít hodně silný říz na rozdíl od anglických větráků.

Plnost. Klasické ležáky jsou plnější, protože jsou záměrně nedokvašené, obsahují víc zbytkového cukru. Při pití zanechávají v ústech hutnější dojem.

Hořkost. Je dána přítomností hořkých kyselin z chmele. Dobré pivo se pozná tak, že hořkost na jazyku ulpívá, neodezní tak rychle. V ideálním případě by měla být mírně drsná. Cizí chuť. Stejně jako vůně, může pivo obsahovat i cizí nevítané chutě, pro které platí v podstatě stejná charakteristika jako u uvedeného popisu cizích vůní. Nepatří do něj ovocné, zeleninové, parfémové nebo bylinné chutě. Po karamelu může chutnat pouze tmavé pivo, ne světlé.

Pokud pivo chutná tak, jako když se rozžvýká stará střídka chleba, může to být tím, že je zoxidované.


Minipivovar. Skrytá lahůdka

[pátek, 2. říjen 2009]

Malé, až rodinné pivovary už fungují skoro v každé jihomoravské vesnici. Žíznivý turista má slušnou šanci, že natrefí na takový šenk, kde čepují chutné pivo. Tam kalné, jinde se špetkou bylin, o kus dál s příchutí višní. Znamená to snad, že kraj proslavený vínem začne ohromovat zbytek světa pivními speciály?

Změní se vinotéky na pivotéky?

Ustoupí dvoudecovky půllitrům?

Vinice chmelnicím?

Nesmysl. Hlavní výrobci zůstanou na Plzeňsku nebo Českobudějovicku. Minipivovary jim nemůžou konkurovat, zůstanou jen koloritem jako třeba řeznictví, kde prodávají domácí klobásky, na které stojí každé úterý lidé ze sousedství frontu.

Znám ovšem několik pivních fajnšmekrů schopných cestovat za novou značkou na konec světa. Co kdyby jižní Morava udělala kompromis a kromě vinařských stezek nakreslila ještě pár pivařských?

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Robert Klos


Speciální piva mají svou soutěž

[pátek, 2. říjen 2009]

Pivních soutěží je v Česku sice méně než těch vinných, ale přesto víc než dost. V žádné se však dosud spolu neutkaly pivní speciály - piva, která nelze zařadit do žádné z obvyklých kategorií výčepní, ležáky nebo nealkoholická, protože se vzájemně hodně liší. Platilo to do poloviny září, kdy se v rámci festivalu Znojemský hrozen 2009 konala první soutěž speciálních a neobvyklých piv.

Přihlásilo se do ní celkem deset pivovarů s šestadvaceti vzorky. Organizátoři, kterými byla společnost Port spolu s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, rozdělili piva do tří skupin: světlá speciální piva, tmavá a polotmavá speciální piva a neobvyklá piva, tedy piva ochucená nebo vyráběná neobvyklou technologií. Právě vzorek z této poslední kategorie - sladový nápoj Bernard švestka s čistou hlavou - uspěl u dvacetičlenné poroty odborníků a novinářů nejlépe. Paradoxně tedy vyhrál nápoj, který nemůže být označen jako pivo, třebaže jeho základem je nealkoholické jantarové pivo. Právě kvůli podílu přidávaného koncentrátu nespadá do kategorie piva ani nealko piva.

Soutěž speciálních piv se bude příští rok opakovat. „Velmi nás překvapil zájem pivovarů a počet přihlášených piv již v prvním ročníku soutěže překonal naše očekávání,“ uvedl Josef Vacl z pořádající firmy Port. „Potvrzuje se tak trend zvyšujícího se zájmu o speciální i neobvyklá piva a rostoucí popularita dosud málo známých piv.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Co prozradí pivní etiketa

[pátek, 2. říjen 2009]

Jen málokdo kupuje pivo podle etikety, jako to děláme u vína. Někdo si jde spolehlivě za svou značkou a někoho zase zajímá jen cena. Přesto je pivní etiketa důležitý zdroj informací. Dozvíte se z ní, zda jde o pivo lehké, výčepní, ležák nebo speciální a zda je světlé, tmavé, polotmavé nebo řezané, kolik má alkoholu, dokdy byste ho měli vypít...

Všechny tyto informace vám musí sdělit výrobce povinně. Pivovary však někdy zacházejí s povinnými údaji trochu stylem chytré horákyně. Aby se z nich zákazník dozvěděl, co musí, ale zase ne to, čím se výrobce nechce moc chlubit. Takže nezjistíme, kdy bylo pivo vyrobeno, a ani nevíme, jak je čerstvé. V anonymitě může zůstat dokonce i výrobce, protože zákon o potravinách umožňuje místo něj uvést distributora nebo prodejce.

Zákazník se může setkat ještě s dalšími údaji: například že je pivo nepasterované, nefiltrované, že bylo vyrobeno z přírodní minerální vody... Výrobce může všechny tyto informace uvést, pokud jsou ovšem skutečně pravdivé.

Vzhledem k tomu že naprostá většina tuzemských piv je vyrobena metodou spodního kvašení, způsob kvašení se uvádí jen u piv vyrobených svrchním nebo spontánním kvašením či kvašením v lahvi.

***

1 Značka

Značku si každý pivovar chrání, někdy i za cenu soudních sporů. Často mívá českou i zahraniční verzi, většina tuzemských piv se totiž vyváží do zahraničí.

2 Barva

Světlá piva se vyrábějí ze světlých sladů, tmavá z tmavých, karamelových nebo barevných sladů, polotmavé vznikne smícháním světlého a tmavého sladu, řezané smícháním světlého a tmavého piva stejného druhu.

3 Druh piva

Pivo musí být označeno druhem podle vyhlášky (lehké do 7%, výčepní 8-10%, ležák 11-12%, speciální nad 13%). Výrobce může přidat i údaj o stupňovitosti - například ležák 12%, jedenáctiprocentní pivo, 12o - pokud odpovídá skutečné hodnotě extraktu.

4 Výrobce

Ne vždy se dozvíte, ve kterém pivovaru bylo pivo vyrobeno a plněno, jako v tomto případě. Obzvláště u velkých pivovarských skupin, které vlastní více pivovarů, třeba i v zahraničí, se můžete jen dohadovat, kde pivo uvařili. Jindy se musíte smířit například s údajem „vyrobeno pro Tesco“.

5 Českobudějovické pivo

Evropské logo pro Chráněné zeměpisné označení dává zákazníkovi garanci, že pivo bylo skutečně vyrobeno v Českých Budějovicích a že nejde o napodobeninu. České pivovary, které vyrábějí pivo technologií typickou pro výrobu českého piva, mohou používat i značku České pivo.

6 Složení

Na většině etiket najdete místo hlávkového chmele „chmelové přípravky“, může to být jak sušený chmel v granulích, tak chemicky připravený chmelový extrakt.

7 Obsah alkoholu

Nemá nic společného se stupni piva, 10% pivo neznamená, že má 10 procent alkoholu. Množství alkoholu závisí na množství cukru v extraktu a stupni prokvašení. Tento 12% ležák má pět procent, ale například Pilsner Urquell (také 12%) má díky nízkému stupni prokvašení jen 4,4 % alkoholu.

8 Minimální trvanlivost

Do této doby výrobce zaručuje, že pivo bude v pořádku, pokud bylo skladováno při optimálních podmínkách. K pití bude ještě pravděpodobně i v dalších týdnech, ale zcela určitě si na něm nepochutnáte. Pivo totiž ztrácí časem na chuti. Jenže uvádět datum výroby, které by bylo pro spotřebitele důležitější, protože lépe vypovídá o čerstvosti piva, není bohužel povinné.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Národní podnik dobývá nové trhy

[pátek, 2. říjen 2009]

Pivovar Budějovický Budvar, n. p., využil možnosti spoluúčasti podnikatelských subjektů v rámci prezentace České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji a stal se Hlavním partnerem české účasti na EXPO 2010 a výhradním uživatelem statusu Oficiální pivo české expozice.

Pivo z Budějovického Budvaru tak bude jako jediné pivo k dispozici hostům v restauraci české expozice a v českém Meeting Roomu. Od naší účasti na EXPO očekáváme významnou propagaci našeho piva nejen v Číně, ale také v celé Asii. Asie je dnes jediným kontinentem, ve kterém se podle průzkumů trhu očekává dlouhodobý růst spotřeby piva. Považujeme ji za velmi perspektivní teritorium, říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

V současnosti vyváží Budějovický Budvar pivo do osmi asijských států, například do Japonska, Koreje nebo Vietnamu. Do samotné Číny exportuje Budvar prémiový ležák od června 2008. Zahájení vývozu předcházel dlouholetý soudní spor o ochrannou známku, který Budějovický Budvar vyhrál po devíti letech na podzim 2006.

Přípravy pro zahájení exportu trvaly 18 měsíců. Kvůli jazykové a kulturní bariéře jsme dlouho hledali vhodného a seriózního importéra. Složité bylo i vyřízení potřebných certifi kátů a skutečnou lahůdkou bylo vytváření čínského ekvivalentu názvu naší značky. Museli jsme najít správný výraz - krátký a optimistický - který by vyhovoval místní mentalitě, říká Tomáš Bártů, exportní manažer pro Asii z Budějovického Budvaru. Protože běžný čínský zákazník nedokáže přečíst slova psaná latinkou, bylo nezbytné na etiketě uvést ekvivalent ochranné známky Budějovický Budvar . Výsledkem je čínský výraz (čte se Bai De Fu), který znamená Mít mnoho štěstí nebo Všichni mají mnoho štěstí .

Čínský ekvivalent ochranné známky Budějovického Budvaru dokonale koresponduje s myšlenkou tvůrců českého pavilonu, kteří chtějí návštěvníkům světové výstavy přinést 'kousek štěstí', sdělil Haló novinám Jiří F. Potužník, manažer marketinku a komunikace české účasti na výstavě EXPO 2010 v Šanghaji.

Zdroj: Haló noviny.cz


Mezinárodní finále čtvrtého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender o nejlepšího výčepního ovládl Dán Rasmus Kobbersmed z Kodaně. Našemu reprezentantovi, Vítu Voznicovi z ostravské restaurace Slezska PUOR, se ve velké konkurenci ani pro tento ročník nepodařilo zajistit České republice vítězství, skončil těsně na čtvrtém místě.

První část mezinárodního finále se uskutečnila 30. září 2009 v areálu Plzeňského Prazdroje. Zde si nejlepší výčepní ze 17 zemí světa poměřili své teoretické znalosti o historii a výrobě piva Pilsner Urquell. Následoval přesun do Berlína, kde se soutěžící postavili za výčep. Měřítka poroty byla vzhledem k již čtvrtému ročníku soutěže velice přísná. „Nestačilo jen dokonale načepovat pivo Pilsner Urquell. Výčepní museli být zároveň i charismatickými „showmany“, kteří dokáží naservírované pivo i dobře „prodat“. Tato kritéria dokonale splňoval vítěz Rasmus Kobbersmed,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, a.s.

3 nejlepší výčepní světa:

1. místo Rasmus Kobbersmed, Dánsko

2. místo Ivan Šimonovič, Slovensko

3. místo Maria Abrams, Německo

Absolutní vítěz soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2009 si kromě titulu nejlepšího výčepního světa odnesl i poukaz na cestu kolem světa pro 2 osoby, trofej a certifikát.

Do čtvrtého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender bylo zapojeno 17 zemí a celkem tedy přes 4 000 výčepních. V České republice se přihlásilo 352 českých výčepních. Nejprve tu proběhla internetová kvalifikace a tři regionální kola, ze kterých vzešlo 15 finalistů. Následoval mystery shopping (utajený nákup) v provozovnách postupujících výčepních, a nakonec národní finále, z něhož vyšel reprezentant pro ČR.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství je i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Slovenské tradičné pivo je vraj v ohrození. Podľa Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska viac ako 80 percent slovenského trhu s pivom totiž ovládajú nadnárodné pivovary. "Ak nebudeme chrániť malé pivovary, Slováci čoskoro nebudú mať možnosť ochutnať slovenské pivo tradičnej horkej chuti, varené klasickým spôsobom,“ uviedol predseda Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska Ľubomír Vančo.

Podľa asociácie malé pivovary na Slovensku vymierajú. Zákon malým pivovarom podľa novovzniknutej asociácie nepriznáva žiadne výhody, ktoré by im umožňovali obstáť v trhovej konkurencii veľkých hráčov s niekoľkomiliónovými rozpočtami. "Budeme bojovať najmä za zmiernenie dopadov legislatívy, ktorá vytvára takmer rovnaké podmienky malým aj veľkým hráčom na trhu s pivom, čo je pre mnohých malých likvidačné,“ povedal pri podpise zmluvy o založení

Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska jej podpredseda Ladislav Kovács.

Zakladajúcimi členmi Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska sú štyri malé nezávislé pivovary Banskobystrický pivovar, a. s. (výrobca piva Urpiner), reštauračné minipivovary Pivovar Kaltenecker, s.r.o. a Pivovar Golem, s. r. o. a hostinský Pivovar Perla. Malé nezávislé pivovary sú podľa zákona výrobcovia piva s ročnou produkciou do 200 tisíc hektolitrov.

Zdroj: Spravy Pozri.sk | Autor: SITA


Na začátku října startuje finále hlasování o konečné pořadí hospod a restaurací v prestižním průvodci Pilsner Urquell Pub Guide. Nově je možné hlasovat nejen přes internet, ale i pomocí mobilního telefonu. Návod na hlasování je ve všech zúčastněných hospodách a hosté tak mohou na místě oznámkovat kvalitu piva, jídla, ale i obsluhy a dalších služeb. Top 100 hospod dostane prostor v tištěném průvodci, který bude představen v lednu 2010.

Pilsner Urquell Pub Guide je sestavován již třetím rokem jako komplexní hodnocení hospod. Nabízí lidem výběr těch nejoblíbenějších restaurací po celém Česku. Až dosud fungovalo hlasování pouze přes internet, nově přibyla možnost odevzdat svůj hlas i pomocí mobilního telefonu. Přímo z restaurace tak mohou hosté ohodnotit kvalitu piva, jídla i dalších poskytovaných služeb.

Pilsner Urquell Pub Guide si za tři roky získal velkou oblibu návštěvníků hospod a restaurací. „Rozhodli jsme se rozšířit možnost hlasování o odevzdání hlasu prostřednictvím SMS. Slibujeme si od toho zapojení ještě většího počtu lidí, získání dalších hlasů a bezprostřednější hodnocení kvality hospod. Jsme si jisti, že pokud se host rozhodne navštívit některou z provozoven uvedenou v Pilsner Urquell Pub Guide, bude spokojen jak s kvalitou piva, jídla i obsluhy,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell a dodává: „Bezprostřední hlasování pomocí mobilního telefonu ještě více motivuje i samotné hospodské, aby se co nejlépe starali o pivo, prostředí a servis a pomáhá nám tak pozvednout celkovou kvalitu a úroveň gastro provozoven.

Pilsner Urquell Pub Guide je unikátní způsob hodnocení. Na rozdíl od jiných průvodců, kde posuzují restaurace odborníci, tento sestavují skuteční konzumenti a návštěvníci restaurací podle své spokojenosti a svých preferencí. Sto nejoblíbenějších hospod k 30. 11. bude zařazeno do tištěné publikace Pilsner Urquell Pub Guide, který se představí na slavnostním křtu v lednu 2010.

Způsob hlasování

Hlasovat je možné prostřednictvím SMS nebo na www.pilsner-urquell.cz. Zde se taky nacházejí přesné informace jak hlasovat.

O průvodci Pilsner Urquell Pub Guide

Pilsner Urquell Pub Guide je sestavován již potřetí. Do hlasování jsou zařazené restaurace, kde je pivo Pilsner Urquell čepováno jako hlavní značka. Smyslem průvodce je nabídnout ucelený přehled o hospodách a restauracích z celé České republiky, o kterých sami zákazníci rozhodli, že jsou nejoblíbenější. Celkové hodnocení se skládá z kvality piva, služeb, prostředí, kuchyně a doprovodného vyžití (šipky, kulečník atd.).

Tištěný průvodce pro rok 2010 vyjde v lednu v nákladu 15 000 kusů. Distribuce letošního vydání zájemcům probíhá zdarma po splnění požadavků na stránce www.pilsner-urquell.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Vítězové národních kol ze 17 zemí soutěžili ve středu v Plzeňském Prazdroji v první části světového finále o titul Mistr výčepní (Master Bartneder). Druhá část soutěže a vyhlášení výsledků bude ve čtvrtek v Berlíně, informoval agenturu Mediafax mluvčí soutěže Zdeněk Hůrka.

Foto

"Soutěžící rozlosovaní do tří skupin museli v Plzni absolvovat písemné testy, kde odpovídali na otázky z pivovarnictví a gastronomie. Následoval patnáctiminutový rozhovor se členy komise, kteří pokládali dotazy opět ze zmíněných dvou oblastí," řekl Hůrka. Vrcholem bylo potom čepování soutěžního piva.

Ve čtvrtek bude soutěž pokračovat v Berlíně hlavní disciplínou, při které soutěžící předvedou své umění za pípou. Českou republiku reprezentuje výčepní Vít Voznica z Ostravy.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Richard Beneš


«« « Strana 571 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň