Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Dvacetiletá studentka Kateřina Šibravová z Poděbrad si prohlédla kutnohorský pivovar, který bude reprezentovat v soutěži Miss zlatého moku ČR 2008.

Dívka, kterou čeká maturita na průmyslovce v Nymburku, prošla všemi výrobními úseky - varnou, spilkou, sklepem i stáčírnou. Seznámila se tak s tajemstvím výroby Dačického a historií pivovaru, což se jí bude zcela jistě hodit při vlastní soutěži. V krásném historickém areálu pivovaru se Kateřina setkala také s jeho ředitelem Janem Hejrou, který se netajil vírou v její úspěch: „Lepší reprezentantku jsme si nemohli přát. Jsem připravený Kateřině kdykoliv pomoci s přípravou na soutěž, ostatně jsem jejím patronem a věřím, že vyhraje.“

Favoritka pivovaru není v soutěžích krásy nováčkem, mimo jiné je finalistkou soutěže Miss Kutnohorska. To byl také jeden z důvodů, proč si ji zástupci pivovaru vybrali jako své želízko do ohně pro již tradiční soutěž o nejpůvabnější dívku chmele a piva. Miss zlatého moku bude i letos součástí tradiční žatecké Dočesné. Vybrané dívky změří síly ve veřejném kole soutěže 5. září na galavečeru v Městském divadle v Žatci. Utkají se například v ručním česání chmele, čepování piva nebo ve volných disciplínách s pivní tématikou.

Soutěže se účastní všechny čtyři pivovary společnosti Drinks Union a další pivovary z České republiky, Slovenska, Belgie a Slovinska.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


Prodeje za první pololetí 2008 přesáhly rekordních 17 000 hl

Velkopopovický Kozel znovu slaví úspěchy na zahraničních trzích. Od roku 1995, kdy byl uveden na finský trh, dosáhl pozice nejprodávanějšího importovaného piva. Jeho vysokou oblibu potvrdil i kvalitativní průzkum provedený přímo mezi finskými spotřebiteli z pověření společnosti TNS AISA. Z průzkumu dále vyplynulo, že značka Velkopopovický Kozel vykazuje nejvyšší spontánní znalost spotřebitelů mezi českými pivy. Objem prodeje ve Finsku zaznamenal 20% nárůst a za první polovinu letošního roku dosáhl rekordních 17 000 hl. Na území Finska je k dispozici ve více než 2000 restauračních zařízeních. Vůbec nejsevernějším místem, kde se Kozel čepuje, je restaurace ve finském městě Kittilä ležícím 150 km od severního polárního kruhu (N 67,36231?; E 24,58554?).

Plakát

Z aktuálních průzkumů vyplývá, že když se ve Finsku řekne Česká republika, vybaví se jeho obyvatelům nejčastěji Praha a hned za ní české pivo. Jako první českou pivní značku pak Finové spontánně jmenují Velkopopovického Kozla. "Kozel je ve Finsku dlouhodobě vnímán jako kvalitní prémiové pivo. Vysokou oblibu tohoto piva dokazují hlavně rostoucí prodeje, Kozel je ve Finsku vůbec nejprodávanější importovanou pivní značkou - a v letošním roce se jeho pozice znovu posílila," uvedl Robert Lobovský, manažer odpovědný za prodej značek Plzeňského Prazdroje ve Finsku.

V současné době je Kozel nejprodávanější českou pivní značkou za hranicemi ČR (v zahraničí se ho prodá více než 1,5 mil hl ročně). Kromě Finska je k dostání v dalších 24 zemích světa včetně např. Austrálie nebo Hondurasu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Skupina SABMiller spustila novú webstránku www.TalkingAlcohol.com. Jej účelom je poskytnúť dospelým spotrebiteľom kompletné informácie o alkohole, od výroby piva až po jeho účinky na ľudské telo a docieliť tak, aby boli dostatočne zodpovední pri požívaní alkoholických nápojov.

Webová stránka obsahuje okrem iného aj sekciu „alkohol a tvoje telo“, ktorá zahŕňa aj interaktívny výlet po ľudskom organizme a vysvetľuje, ako je alkohol absorbovaný a následne spracovávaný. Táto stránka, ako jediná, informuje spotrebiteľa o faktoch týkajúcich sa obsahu a zložení (napr. obilných zŕn a uhľohydrátov) 100 značiek pív na celom svete. Stránku www.TalkingAlcohol.com vytvorila skupina SABMiller, jedna z najväčších spoločností zaoberajúcich sa výrobou piva na svete a ide o prvú celosvetovú iniciatívu takéhoto druhu. Na Slovensku je skupina SABMiller zastúpená spoločnosťou Pivovary Topvar, a.s.

Pre vytvorenie internetovej stránky boli potrebné rozsiahle informácie z uznávaných zdrojov, pričom prebehli tiež konzultácie s medzinárodnými odborníkmi. Dr Alfred I. Neuget, profesor medicíny a epidemiológie na Columbijskej Univerzite povedal: “Webová stránka na mňa zapôsobila. Obsah je veľmi prehľadný a pre bežného človeka jednoducho pochopiteľný, avšak nie triviálny.“

Drahomíra Mandíková, manažérka pre vonkajšie vzťahy, spoločnosti Pivovary Topvar, a.s., dodáva: „Veríme, že pre väčšinu spotrebiteľov je naše pivo jednou z vecí, ktorá patrí k pôžitkom, zaujímame sa ale aj o neblahé následky nezodpovedného požívania alkoholu. S TalkingAlcohol.com veríme, že dospelým pripomenieme, aby nezabudli na zodpovedné rozhodnutia, pokiaľ ide o alkohol.“

Webová stránka bola vytvorená v anglickom jazyku a v najbližších mesiacoch bude dostupná aj v češtine, poľštine, ruštine, španielčine a taliančine.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar


Predseda predstavenstva a generálny riaditeľ spoločnosti Heineken Slovensko Dimitar Alexiev sa od 25. augusta 2008 stane generálnym riaditeľom spoločnosti Heineken Rusko. Jeho vymenovanie na tento post prichádza v období, ktoré je pre Heineken Rusko veľmi dôležité. Prostredníctvom viacerých akvizícií, ako aj vďaka organickému rastu, sa Heineken stal tretím najväčším producentom piva na treťom najväčšom pivnom trhu na svete. Dimitar Alexiev sa tak stane generálnym riaditeľom na trhu, ktorý je z hľadiska objemu predaného piva najväčším trhom spoločnosti Heineken na svete.

Dimitar Alexiev bol do funkcie generálneho riaditeľa spoločnosti Heineken Slovensko vymenovaný v roku 2005.

Pod vedením Dimitara Alexieva iniciovala spoločnosť Heineken Slovensko obrat dovtedy negatívneho trendu vo vývoji na slovenskom trhu s pivom. Na rozdiel od obdobia v rokoch 2002 až 2005, kedy celkový trh piva na Slovensku klesal, v roku 2007 začal slovenský pivný trh rásť. Hlavným faktorom tohto obratu boli najmä zvýšené investície najväčšej pivovarníckej spoločnosti Heineken Slovensko a zavádzanie dôležitých nových produktov a inovácií.

Počas troch rokov posilnila spoločnosť Heineken Slovensko svoju pozíciu lídra na slovenskom trhu z hľadiska objemu predaja, trhového podielu, výnosov i podľa zisku. Spoločnosť uviedla na trh viacero významných inovácií a výrazne investovala do modernizácie výrobných zariadení. Zvýšila tiež výrobnú kapacitu pivovaru v Hurbanove na viac ako 2 milióny hektolitrov piva.

Uplynulý rok dosiahla spoločnosť Heineken Slovensko ďalší míľnik vo svojej histórii. Najhodnotnejšia slovenská značka piva Zlatý Bažant dosiahla magickú hranicu – na celom svete sa tohto piva predalo 1 milión hektolitrov. K tomuto úspechu výrazne prispel predaj práve na ruskom trhu.

„Moje vymenovanie beriem ako skutočnú profesionálnu výzvu. Som však presvedčený, že s podobne odhodlaným tímom, ako som mal tu na Slovensku, môžeme byť rovnako úspešní aj na podstatne väčšom ruskom trhu. Navyše, značka Zlatý Bažant bude pre mňa istým spojivkom so Slovenskom, ktoré sa za tých pár rokov stalo mojim druhým domovom,” uviedol Dimitar Alexiev.

Meno nového generálneho riaditeľa spoločnosť Heineken Slovensko zverejní po jeho vymenovaní do funkcie.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken


Chystáte se teď na dovolenou do Chorvatska? Pokud ano, tak pro vás máme tip na výlet. Na mnohých místech v různých letoviscích si lidé mohou vychutnávat kvalitní české pivo z Královského pivovaru Krušovice, a.s., a to i díky festivalu „Knižní loď“.

Do Chorvatska je pivo z Krušovic exportováno od roku 2006. „Prodej piva v této letní sezoně má za úkol podpořit velká akce nazvaná „Knižní loď“, v rámci které je pořádána řada kulturních akcí, na nichž se točí výhradně krušovické pivo,“ řekla Martina Pastorová, Export Marketing Manager Královského pivovaru Krušovice, a.s.

„Knižní loď“ zahájila ve městě Crikvenica. Další zastávkou byl Krk a Cres. Potom pokračovala „Knižní loď“ v lokalitě Mali Lošinj, Rab, Pag (Povljana), Dugi Otok (Sali), Sv. Filip i Jakov, Zlarin, Šibenik, Primošten, Jelsa, Brač (Supetar) a Makarska (1. 8.).

Krušovické pivo však v Chorvatsku není k dostání jen na festivalu „Knižní loď“, ale i v různých restauracích. „Jednotlivé restaurace, ve kterých je čepováno naše pivo, jsou již z dálky snadno rozpoznatelné, protože jsou opatřeny našimi propagačními materiály – slunečníky, vývěsními štíty a podobně. Výhradní distributor, s nímž v Chorvatsku spolupracujeme, se zaměřuje v distribuci točeného piva především na oblast pobřeží, ovšem naše pivo je k dostání také v Záhřebu, na který se bude náš distributor v budoucnu stále více zaměřovat. V loňském roce bylo do Chorvatska exportováno celkem 1000 hektolitrů krušovického piva. V letošním roce je plánován minimálně 20% nárůst,“ konstatovala Martina Pastorová.

Největší prodejnost krušovického piva je v Chorvatsku zaznamenávána tradičně v letních měsících. „V Chorvatsku zákazníci vnímají české pivo jako velice kvalitní. Poptávka po něm samozřejmě nevzniká jen ze strany českých turistů. Předpokládáme, že se prodeje našeho piva v Chorvatsku budou i nadále vyvíjet pozitivně. Naše pivo tam patří do kategorie prémiových českých značek,“ uvedla managerka.

Pivo z Královského pivovaru Krušovice je však k dostání i v některých dalších zemích, kam se vydávají čeští turisté na dovolenou. „Naše pivo je k dostání například i na Kypru, potencionálního nového partnera máme také v Řecku, kde se spolupráce bude postupně rozvíjet, takže ve větším měřítku by tam mělo být naše pivo v prodeji v příští sezoně. V každé zemi, do které exportujeme, kromě Ruska, máme jednoho výhradního partnera, s nímž spolupracujeme. V Rusku máme distribučních partnerů více,“ konstatovala Martina Pastorová.

Zdroj: Marketingové noviny.cz


Novým generálním ředitelem společnosti Pivovary Staropramen bude od 1. srpna Zbyněk Kovář (34). Dosud tuto funkci zastával Tunć Cerrahoglu (37), který Staropramen vedl od dubna 2006. Firma z belgické skupiny InBev, je s 15procentním podílem na trhu druhým největším výrobcem piva v Česku. Kovář nastoupil do společnosti v roce 2000. Naposledy zastával pozici ředitele oddělení pro prodej klíčovým zákazníkům. Cerrahoglu bude ve firmě působit na pozici ředitele pro země střední a východní Evropy, které jsou členy EU.

Zdroj: iHNed.cz


Strategie vaření piva v Německu

[sobota, 2. srpen 2008]

Ještě po více než patnácti letech od opětovného sjednocení existují značné strukturální a hospodářské rozdíly mezi západním a východním Německem. Plynule se rozvíjejí jednotlivé hospodářské sféry, jako je například potravinářský průmysl s odvětvím vaření piva. I v nových spolkových zemích se dynamicky a úspěšně uplatňují podniky v konkurenčním prostředí. Německý trh s pivem čelí vysokému konkurenčnímu tlaku během silných strukturálních změn. Nově vznikají pouze pivovary s potřebným finančním a manažerským vybavením, které mají naději na přežití. Mezi pivovary západního a východního Německa byly zjištěny značné podobnosti, ale i rozdíly z hlediska uplatnění strategického managementu. Podobnosti se vyskytují v oblasti uvádění obchodních značek na trh a při závádění inovací. Největší rozdíly existují co se týče protfolia výrobků, stupně internacionalizace, distribučních kanálů, zabezpečení marketingu, cenové politiky, výrobních nákladů, produktivity a podnikových úspěchů. Hlavní a převažující rozdíly mezi pivovary v západním a východním Německu jsou ve strategickém managementu. Rozdíly jsou vysvětlovány jak různým podnikovým prostředím, regionálními spotřebitelskými preferencemi a socioekonomickými podmínkami, ale i nízkými příjmy ve východním Německu. V důsledku okolností, které ovlivňují produkci pivovarů z východního Německa a kde dochází k jejich uplatnění na trhu s pivem je nutné zajistit odbyt na celém východoněmeckém trhu. Ukázalo se, že východoněmecké pivovary mají některé další konkurenční výhody proti západoněmeckým výrobcům. To se týká především oblasti kapacity, nákladů na jeden hektolitr, výstavu piva, nárůstu odbytu a ziskovosti jednotlivých značek. V protikladu k tomu disponují západoněmecké pivovary některými významnějšími značkami. Východoněmecké pivovary se lépe uplatňují v konkurenčních prostředí společného trhu. Západoněmecké pivovary vykazují vyšší zisky v prémiové části trhu. Nadále se může, díky rozšíření Evropské unie směrem na východ, očekávat mnohokrát zmiňovaný vývoj prodeje do některých východoevropských zemí. Vývoz východoněmeckých pivovarů se bude v budoucnu zvyšovat. Celkem vzato by mohly být v průběžném hodnocení pivovary z východního Německa úspěšnější než pivovary západoněmecké.

Uvedené výsledky ukazují, že u východoněmeckých pivovarů byla nalezena správná strategie zohledňující zvláštnosti jejich trhů. Pro všechny německé pivovary zůstává hlavní výzvou porozumění německému trhu a jeho budoucímu vývoji.

Zdroj: Agronavigátor.cz


Vyhniansky pivovar postavil zisky aj na menšej produkcii a úľave na dani

Firmy chcú rásť. Získavať viac zákazníkov a ukrajovať z pozícií konkurentov. Pivovar Steiger nie. Manažéri tejto firmy zo stredoslovenských Vyhní tvrdia, že chcú vyrobiť najviac 200-tisíc hektolitrov piva ročne.

I keď pred dvoma rokmi prišiel do podniku s peniazmi na modernizáciu výroby britský finančný investor Endemit. Navyše zveril dohľad nad výrobou Steigera českej firme PMS – bývalé Moravskoslezké pivovary Přerov. Tá je piata najväčšia pivovarnícka skupina v Česku.

Tých dvestotisíc nechce Steiger prekročiť ani potom, čo tento rok začal variť aj kedysi bratislavské pivo Stein. Steigeru ani Endemitu táto značka nepatrí.

Ovláda ju iný britský investor, ktorý ju získal od luxemburského developera Orco. Spoločnosti, ktorá vlani domovský pivovar Steinu v hlavnom meste kúpila na iný biznis.

Výstavbu bytov a kancelárií. Meno nového vlastníka značky Stein predstavitelia Steigera ani moravskej pivovarníckej skupiny TRENDU spresniť nedokázali. Fakt je, že tento majiteľ zveril Steigeru výrobu svojho fľaškového piva Stein. Sudový sa zasa presťahoval do přerovského pivovaru skupiny PMS.

Lákavá úľava

Foto

Dôvod, prečo sa v Steigeri obracia bežná zásada podnikateľa „stále rásť“ naruby, nie je len to, že slovenský trh s pivom je plný. Ale aj nižšia sadzba spotrebnej dane pre malé nezávislé pivovary.

Na Slovensku je to tak. Platí, že pivovar, ktorý nepredá ročne z vlastnej výroby viac ako 200-tisíc hektolitrov piva a zároveň ho nevlastní žiadna iná väčšia pivovarnícka skupina, získava daňovú úľavu.

Pri desaťstupňovom pive zaplatí štátu za každý predaný hektoliter čosi vyše 12 eur. Výrobca piva, ktorý hranicu nepodliezol – o vyše štyri eurá viac. Na každej pollitrovej fľaške tak menší producent ušetrí vyše dva centy.

Ťažiť z tejto úľavy je pre Steiger lákavejšie ako rast výroby. „Nášho vlastníka teraz viac zaujímajú zisky a kvalita ako naháňanie sa za hektolitrami,“ hovorí Jaroslav Vysloužil, ktorého odporučila na post riaditeľa a predsedu predstavenstva Steigera práve skupina PMS.

Tento rok chce tento producent vyrobiť zhruba 130-tisíc hektolitrov Steigera a 70-tisíc hektolitrov Steinu i s jeho dvoma lacnejšími privátnymi značkami Grošák a Pandúr pre obchodné reťazce.

Pre Endemit nosný Steiger je tak ďaleko za svojimi najlepšími rokmi, keď na prelome milénia varil skoro 300-tisíc hektolitrov piva ročne. No odvtedy klesla v krajine spotreba piva zhruba o pätinu na 4,3 milióna hektolitrov a na Slovensko sa dováža aj čoraz viac českého piva.

Endemit nižšia výroba Steigera netrápi. Steiger začína prinášať zisky. Sú za tým aj investície do skvalitňovania výroby či marketingu, no výsledky zlepšuje daňová úľava. Pivovar vykázal vlani zisk po piatich mínusových rokoch v rade.

Zhruba stopäťdesiattisíc eur. A tento rok plánujú zarobiť 900-tisíc eur. Výroba Steigera podľa J. Vysloužila bude vyššia ako 200-tisíc hektolitrov až vtedy, ak zisky z vyšších objemov predaja presiahnu prípadnú stratu daňovej úľavy.

Britské tajomstvo

Daňová úľava pre Steiger je tŕňom v oku väčších konkurentov, ktorí musia platiť spotrebnú daň v plnej výške. Nadnárodným koncernom v slovenskej výrobe piva, holandskému Heinekenu i juhoafrickému SABMilleru neprekážalo, keď Steiger po poklese svojej produkcie platil nižšie dane za predchádzajúcich vlastníkov.

Bývalý majoritný akcionár Steigera Eduard Rada žiadny iný pivovar nevlastnil a druhý významný akcionár bola Európska banka pre obnovu a rozvoj. No po vstupe Endemitu začali, nie verejne, ale len v kuloároch slovenského pivovarníckeho biznisu, pochybovať, či Steiger ešte vôbec je malý nezávislý pivovar bez napojenia na väčšieho producenta piva.

Koncernom prekáža, že je v ňom zaangažovaná moravská skupina, ktorá v Česku vyrobí v troch pivovaroch v Přerove, Litovli a Hanušoviciach milión hektolitrov piva ročne. No J. Vysloužil oponuje, že PMS vlastnia vo vyhnianskej firme iba necelú desatinu akcií.

Podobne ako bývalý vlastník E. Rada. „Rozhodujúci vlastník Steigera s 80-percentným podielom je Endemit,“ hovorí. A tvrdí, že moravská skupina v pivovare pôsobí len ako poradca pre kvalitu výroby.

Lebo finančníkom chýbali skúsenosti z pivovarníctva. „No na obchod Steigera PMS nedohliada. Ten riadime my, z manažmentu vyhnianskeho pivovaru,“ pokračuje.

Zástupcovia koncernov sa v zákulisí tuzemského pivovarníctva pýtajú, kto vlastne stojí za Endemitom. Či náhodou nejde len o nastrčenú firmu, za ktorou stoja nejakí výrobcovia piva.

V takom prípade by Steiger využíval daňové úľavy neoprávnene. J. Vysloužil aj generálny riaditeľ PMS Petr Fridrich pre TREND tvrdili, že mená vlastníkov Endemitu nepoznajú.

Ako výkonným manažérom im vraj stačí, že Endemit sa predstavil ako finančne dostatočne silná firma, ktorá vo Vyhniach chce udržať kvalitnú výrobu piva.

Mená vlastníkov Endemitu sa nedajú získať ani z britských firemných registrov. Akcie firmy sú vydané na doručiteľa.

Na internetových stránkach registrov sa TREND dozvedel len to, že Endemit má v predmete podnikania poradenstvo a reklamu a firma bola v Londýne založená v lete roku 2005. Rok pred vstupom do Steigera.

Boj o trh

J. Vysloužil odmieta dohady o tom, či sú ich daňové úľavy oprávnené. Argumentuje faktom, že vo Vyhniach ich preverovalo už niekoľko kontrol slovenskej Colnej správy a žiadne námietky neboli.

Hovorkyňa Colného riaditeľstva Martina Kereková hovorí, že keď nejaký pivovar chce výhodu malého nezávislého výrobcu, preverujú sa aj možné majetkové prepojenia jeho vlastníkov na iných producentov. A dodáva, že Steiger môže využívať nižšiu daň potom, čo sa v Británii zistilo, že jeho vlastník Endemit nemá v predmete podnikania výrobu piva.

Viac podrobností z preverovania vlastníka Steigera, teda či colníci vedia viac aj o jeho majiteľoch, TRENDU hovorkyňa nespresnila. S tým, že ide o predmet daňového tajomstva.

Podľa J. Vysloužila sú tieto ťahanice o ich právo na daňovú úľavu prejav konkurenčného boja. Dodáva, že zatiaľ čo Heineken a SABMiller postupným rastom dohromady ovládajú vyše štyri pätiny trhu, menšie nezávislé pivovary zanikajú. Nemajú dosť zdrojov na marketing a modernizáciu výrob a jedna z mála konkurenčných výhod je práve nižšia daň.

Po nástupe demokracie bolo na Slovensku 14 pivovarov. Dnes má Heineken jeden pivovar. V Hurbanove. SABMiller dva. V Topoľčanoch a vo Veľkom Šariši. Trh dopĺňa trojica menších pivovarov.

Okrem vyhnianskeho Steigera bytčiansky Popper a banskobystrický Urpín. Popradský Pilsberg má od začiatku roku výrobu uzavretú. Vyhlasuje, že dočasne a bude ju modernizovať. Svoje pivo dáva variť v Poľsku.

Pomohli škrty

V horšej ekonomickej situácii bol podľa J. Vysloužila pred vstupom nového investora aj vyhniansky Steiger. Považuje za úspech, že sa na trhu vôbec udržal.

„Finančné injekcie investora sme museli vložiť hlavne do ozdravenia a aj preto zatiaľ neuvažujeme o výraznejšom zvyšovaní výroby,“ hovorí.

Endemit tam zdedil staršie dlhy prevyšujúce sto miliónov korún. V bankách si dohodol reštrukturalizáciu úverov, uvoľnil zdroje na modernizáciu niektorých častí výroby.

Do chladenia a strojovne vložil vyše dva milióny eur. Ďalší jeden a pol milióna eur chce v budúcom roku investovať do sudovej linke a filtrácie.

No noví majitelia vraj oceňujú aj modernizácie spred svojho nástupu. „Výhodou pivovaru bolo to, že tu predchádzajúci vlastníci dostali na dobrú technickú úroveň najdôležitejší uzol výroby – várňu,“ hovorí J. Vysloužil.

Upozorňuje však, že nie všetky investície boli v minulosti vynaložené účelne. Nový manažment napríklad škrtal v rozsiahlej distribúcii. Z takmer desiatky skladov si nechal len dva, v najbližších a najsilnejších regiónoch predaja.

Vo Zvolene a v Šahách. Inde spolupracuje s cudzími veľkoskladmi. Skresali tak stratégiu predchádzajúcich majiteľov, ktorí chceli z tohto výrobcu urobiť pivovar s celoslovenským dosahom.

Tromfy na prežitie

Viac zdrojov ako kedysi teraz manažment vynakladá na propagáciu vyhnianskeho piva. Zmenil etikety, kúpil viac bilbordov a inzerátov.

Podľa výrobného riaditeľa Steigera Jána Šimonoviča bojuje trh aj skvalitnením výroby. „Nakupujeme drahšie suroviny. Predtým sa tu spracúval slad i chmeľ zo Slovenska či Slovinka. Teraz máme kvalitnejšie z Česka,“ hovorí.

Tvrdí, že Steiger môže stavať na tom, že vyrába pivo klasickým spôsobom. „Naše pivo po uvarení dokváša v tankoch 30 až 60 dní. Vo veľkých priemyselných pivovaroch trvá celá výroba piva dva týždne,“ tvrdí.

O odberateľov Steiger bojuje aj širšou ponukou pív. K svojmu Steigeru ponuka ďalšie dve pivá z Česka. Budvar distribuoval už aj E. Rada, no po vstupe britsko-českého tandemu Steiger predáva aj Zubr skupiny PMS.

Dokopy tak tento rok vyhniansky pivovar vyrobí hraničných 200-tisíc hektolitrov Steigera a Steinu a predá aj zhruba 70-tisíc hektolitrov českých pív. Tieto objemy zabezpečujú Vyhniam na slovenskom trhu s pivom vyše šesťpercentný podiel.

Dvojnásobok sily Steigera pred vstupom nových vlastníkov. Širšie portfólio zvyšuje aj tržby firmy. Tento rok majú stúpnuť z osem miliónov eur na dvanásť. Manažment začína pre Steiger hľadať priestor v zahraničí. Vlani vyviezli pár desiatok hektolitrov.

Len do leta tohto roku už dva a pol tisíca. Hlavne do Česka a Maďarska. Vývozné kontrakty Steigeru robia ľudia získaní od konkurenta. „SABMiller po ovládnutí topoľčianskeho pivovaru Topvar skončil s jeho exportom. U nás sa uvoľnení obchodníci dobre uplatnili,“ hovorí J. Vysloužil.

Steiger je jasná trhová trojka. Ostatné malé pivovary majú na trhu zhruba dvojpercentné podiely. O tom, či rovnako nie je v hľadáčiku Endemitu aj Popper či Urpín, J. Vysloužil nechce hovoriť. Tvrdí, že najprv treba stabilizovať Steiger.

Graf

Zdroj: ETrend.sk | Autor: Ivan Haluza | Foto: Maňo Štrauch


Náchodský Primátor, trutnovský Krakonoš pardubický Pernštejn, Polička - všechny tyto východočeské pivovary hlásí za první pololetí nižší výstav piva. Odůvodňují to hlavně počasím. Do začátku prázdnin prý bylo chladněji a lidé neměli takovou žízeň.

Kdyby počasí, které v současnosti v Česku panuje, vydrželo celé léto, východočeské pivovary by prý ztrátu z prvního pololetí rychle dohnaly. Horko a žízeň totiž ovlivňují produkci pivovarů nejvíc. Roli však hrají i další vlivy. „Množství vyrobeného a vypitého piva mohl na začátku roku ovlivnit nedostatek peněz. A také ze strany pivovarů obchodní důvody, dohody či nedohody s obchodními řetězci. Ale za klíčové považuji peníze a počasí, které nebylo v posledních třech měsících ideální,“ uvedl ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý.

Piva Primátor letos v Náchodě uvařili 63 900 hektolitrů, vloni 64 600 hektolitrů, to znamená, že letos jen o jedno procento méně. Na tom, že pokles byl mírný, se však podílel úspěšný export, v němž pivovar zaznamenal více než třicetiprocentní nárůst. „Pomohl nám velký kontrakt ve Švédsku. Standardní partnery máme v Anglii, Rusku, na Slovensku, v Polsku i v Německu,“ sdělil ředitel pivovaru.

O něco nižší odbyt při obdobné produkci udává i výrobce trutnovského piva Krakonoš, který vloni vystavil 92 tisíc hektolitrů piva.

26 tisíci hektolitry uvařeného piva za půl roku se může pochlubit menší pivovar v Broumově, kde vaří pivo Opat. Zůstává tak na úrovni loňska, vedle tradičního vývozu do Polska se jim povedl také kontrakt s Rusy ze Sankt-Petěrburgu. „Co nejvíc ovlivňuje zájem o pití našeho piva? U malých pivovarů, jako je náš, rozhoduje o úspěchu na trhu boj s giganty,“ míní ředitel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek, který přiznal, že zdražit pivo si může dovolit až v případě, že ho zdraží velké pivovary.

O šest tisíc hektolitrů piva méně uvařil letos pardubický Pernštejn. „Výsledky prvních šesti měsíců, které byly o 12,8 procenta nižší než v loňském srovnatelném období, ovlivnilo zejména počasí. Prodej piva vždycky závisí zejména na něm a taky vždycky trvá, než se prodej nastartuje. Současné výsledky již přesahují ty loňské,“ řekl vedoucí marketingu pardubického pivovaru Václav Moravec.

Pardubický pivovar letos do konce června vyrobil bezmála 44 tisíc hektolitrů piva, v minulém období to bylo přes 50 tisíc hektolitrů. Vývoz se na produkci piva podílel zhruba 17 tisíci hektolitry. Výsadním exportním státem bylo tradičně Německo, kde pravidelně dominuje lahvové pivo.

O devět procent méně piva než vloni vyrobili letos v Poličce. Konkrétní výsledky zatím vedení pivovaru prozradit nechce. Rovněž vedení hlineckého pivovaru výsledky za první pololetí sdělit odmítlo.

Podle Českého svazu pivovarů a sladoven musí pivovary zdražit pivo nejdéle do konce roku, neboť cena sladovnického ječmene kvůli celoevropské poptávce poroste. Slad přitom tvoří čtvrtinu nákladů na výrobu piva. O kolik však pivo zdraží, pivovarníci prozradit nechtějí. „Další vývoj bude záviset na pohybu vstupních cen surovin, energií a pohonných hmot,“ uvedl Moravec.

Zdroj: MF Dnes.cz


Návštevnícky rekord 3500 ľudí zaznamenali v sobotu 2.augusta v pivovare STEIGER vo Vyhniach na piatom ročníku ,,Dňa otvorených dverí“. Chladené pivo zdarma v horúcom počasí, prehliadka pivovaru, občerstvenie, tombola a v neposlednom rade aj spevácke hviezdy na čele so skupinou Vidiek, pritiahli do Vyhní opäť viac návštevníkov, než pred rokom kedy ich tu bolo 3300. Od 10-tej hodiny až do večera zabávali návštevníkov speváci Robo Šimko, Petra Kepeňová, Ivka Kováčová a hlavne skupiny Vidiek a Tristana. Program moderoval Pinďo. Kým si dospelí dopriavali lahodné čapované ,,živé“ pivo, o najmenších sa starali v detskom kútiku. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Za prekonanie rekordu vďačíme skvelému počasiu, ale ešte viac priaznivcom pivovaru STEIGER, ktorí k nám merali cestu napríklad až z Prievidze, Banskej Bystrice, Nitry, či Levíc. Prekvapilo nás množstvo účastníkov, ktorí tu boli aj vlani a práve pre vynikajúcu atmosféru tohto podujatia sa vrátili aj tohto roku. Pozvanie prijali aj primátori okolitých miest.

Milovníci piva si nenechali ujsť príležitosť vidieť tajomstvá varenia piva v našom pivovare, ktoré tu položili mnísi ešte v roku 1473. Sme hrdí na to, že patríme k posledným pivovarom, ktoré ešte varia pivo klasickým spôsobom - s výnimočným tradičným dvojstupňovým ležaním. Pivá značky STEIGER sú prírodnými produktami, uvarenými z čistej pramenitej vody Štiavnických hôr, kvalitného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Návštevníci v doprovode lektorov na vlastné oči videli najmodernejšie nerezové a sklenené zariadenia, zaručujúce kvalitu a hygienu. A zároveň si vlastnými chuťovými bunkami overili, že klasicky uvarené a dobre uležané pivo chutí vynikajúco“, zdôraznil E.Mihálik.

Návštevníci si dávali čapovať pivo na ochutnanie priamo z ležiackeho tanku. Na rozdiel od krčiem dostali nepasterizované ,,živé“ pivo, ktoré je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou.

STEIGER už v tomto roku navštívilo vyše 60 exkurzných skupín, čo je viac ako 700 návštevníkov. Návštevníci totiž môžu za symbolický poplatok využiť skupinovú exkurziu aj mimo Dní otvorených dverí. v súčasnosti sa tu varí 6 druhov fľaškového piva, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov. Pivovar STEIGER má nezameniteľnú atmosféru. Je najstarším slovenským pivovarom s tradíciou varenia od roku 1473 a najväčším z posledných štyroch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia, aké sa už v iných pivovaroch nepoužíva. Nejde pritom o zastaralú technológiu, práve naopak - takto sa varí a hlavne tak má ,,ležať“ poctivé pivo, ktorého dozrievanie sa neurýchľuje žiadnymi trikmi, ktoré by ho obrali o kvalitu.

Zdroj: Tisková zpráva Steigra Vyhne


K horkému létu a slunečnému počasí patří neodmyslitelně, a to nejen pro pány, sklenice studeného oroseného piva. Asi každý již slyšel o blahodárném účinku piva a pivních kvasnic na lidský organismus. Zatímco u piva – coby alkoholického nápoje je třeba dbát na přiměřené množství, pivní kvasnice mají nezastupitelnou funkci v oblasti zdravé výživy ideálně při každodenním použití.

Často zodpovídám dotazy týkající se historie využití pivovarských kvasnic v léčitelství, ale i při výrobě známého pěnivého moku - piva. Stoupající počet těchto nebo podobných dotazů je ovlivněn současným celosvětovým trendem vnímajícím návrat k přírodě, přírodním potravinám, či chcete-li potravním doplňkům jako jedné z cest vedoucích k potlačení různých civilizačních faktorů, které negativně působí na náš život. Strava ovlivňuje naše zdraví, aktivitu, ale i proces stárnutí.

kvaseni.jpgPivovarské kvasnice - vedlejší produkt získaný při výrobě piva se již ve starověku doporučovaly při léčbě hypovitaminóz, jaterních obtíží, furunkulóze, kožních problémech, cukrovce a anémii. Protože dříve nebyla známa možnost jejich dlouhodobého uchování byly léčivé účinky kvasnic dostupné pouze těm, kteří žili v blízkosti pivovarů. I přesto dosáhly pivovarské kvasnice širokého uznání a byly zmiňovány v mnoha lékařských knihách. V pozdější době se jen potvrdily významné léčebné účinky kvasnic při různých onemocněních zevních i vnitřních, a byly proto v lékařství často předepisovány. Byly úspěšně používány nejen jako lék, ale i jako důležitý doplněk potravy u všech stavů provázených známkami nedostatku některých biologicky důležitých látek následkem nevhodné stravy, nebo podvýživy.

Pivovarské kvasnice jsou také ideální k rychlé obnově sil po operacích, některých chorobách, zvýšené tělesné a duševní zátěži a v neposlední řadě i sportovní činnosti. Jsou též jedním z nejbohatších zdrojů organického železa. Považují se za zázračný produkt přírody a svou pověst v každém směru potvrzují. Obsahují řadu esenciálních aminokyselin, nenasycených mastných kyselin, fosfatidy a steroly, glycidy, enzymy a další biologicky aktivní látky (biotin, protianemický faktor...). Jsou vynikajícím zdrojem minerálních látek (Ca, P, K, Mg, Na), stopových prvků (Fe, I, Cu, Zn, Mn, atd.) a vitaminů, především skupiny B. Minerály si výborně rozumějí s vitaminy a jejich účinek na náš organizmus je na jejich spojení přímo závislý. Minerály jsou stavebním materiálem kostí, zubů, svalů, krve a nervových buněk. Jsou nutné pro činnost svalů, trávení a metabolismus.

Před několika desítkami let byla z pivních kvasnic izolována nová látka, která byla na základě svých pozitivních vlastností zařazena do skupiny vitaminů B a označena jako vitamin B15 s pojmenováním kyselina pangamová. Jedná se o látku, která má velmi příznivý vliv na hojení zánětu jater, především stavu po infekční žloutence a na jaterní cirhózy, zvláště u osob s nadměrnou konzumací alkoholu. Právě od ní je například odvozen název tradičního výrobku PANGAMIN, který dnes můžete volně zakoupit v lékárnách v tabletové formě.

Takže ať už holdujete pivnímu moku či nikoliv, dopřejte každý den sobě a svým dětem „všední zázrak“ - pivní kvasnice, třeba právě ve formě farmaceuticky zpracovaného PANGAMINu, který se v lékárnách prodává také obohacený o ušlechtilé mikroorganismy pod názvem PANGAMIN BIFI nebo o oleje ze semen pupalky dvouleté (PANGAMIN BIFI PLUS).

Zdroj: Info z města.cz | Autor: MUDr. Jan Boženský


Rada města znovu jednala o prodeji Pivovaru Náchod, jehož je město stoprocentním vlastníkem. Jednání se konalo na žádost náchodského zastupitelstva, které nesouhlasilo se způsobem, jakým město chtělo původně pivovar prodat.

Foto

„Postavili nás před hotovou věc a navíc přišli už i s konkrétní firmou, které ho chtějí prodat. Neměli jsme žádné informace ani o tom, proč by se mělo město prosperujícího pivovaru zbavovat,“ zlobí se zastupitel Karel Petránek. Reaguje tak na fakt, že rada města chtěla pivovar cíleně prodat libereckému investičnímu fondu, který nabídl 135 miliónů. Mnoha zastupitelům se přitom tato částka zdála nízká a vedení města je neseznámilo s žádnou alternativní nabídkou. V té době se přitom už jako vážný zájemce přihlásil i pivovar Holba.

„Možnost prezentovat svou nabídku jsme dostali až teď na jednání rady,“ říká předseda představenstva pivovaru Holba Zdeněk Konečný. „Za pivovar nabízíme nejméně 150 miliónů korun. S radou města jsme mluvili o tom, zda tato částka zůstane stejná, nebo se ještě zvýčí. Vše bude záviset na průběhu dalších jednání ,“ dodal Konečný.

Náchodští radní a také zastupitelé města, kteří se včerejšího jednání zúčastnili, mají teď k dispozici dvě alternativní nabídky. K žádnému závěru však zatím nedošli. „Jediné, co se dá říct, je pouze to, že až teď jsme dostali informace, podle kterých se budeme moci při jednání o pivovaru rozhodovat,“ uvedl zastupitel Miroslav Brát.

Rozhodnutí o tom, zda bude Pivovar Náchod nakonec prodán a nebo zůstane v majetku města, je však ještě daleko. „Konečné rozhodnutí by mělo padnout až 8. září na zasedání městského zastupitelstva,“ dodala mluvčí náchodské radnice Nina Adlof.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Foto: Primátor Náchod


Bernard zve na pivo i hudbu

[sobota, 2. srpen 2008]

Dva dny plné hudby a piva čekají na návštěvníky příští týden v Humpolci.

Ve dnech 8. a 9. srpna se na Horním náměstí koná 14. ročník hudebního festivalu Bernard. Pořadatelem akce je již tradičně humpolecký Rodinný pivovar Bernard.

Návštěvníci se mohou během dvou dnů těšit na vystoupení dvanácti českých kapel. Páteční program začne v 16 hodin, zatímco v sobotu se bude vyhrávat již od 10 hodin.

Do Humpolce se chystá například Ewa Farna, skupina Vypsaná fixa, Děda Mládek illegal band i s poněkud tvrdší hudbou Visací zámek. V sobotu začnou vyhrávat dechové hudby Vysočinka a Skaláci. Svůj repertoár přednesou i populární Slováci z kapely No Name, ale také bouřlivák Vlasta Redl, Kapela Hrůzy či Petr Kolář.

Původně měla přijet zahrát i skupina Chinaski. „Kvůli tragickému úmrtí Pavla Grohmana z této skupiny se ale jejich vystoupení neuskuteční. Místo nich zahraje skupina Žlutý pes,“ zdůvodnil jedinou změnu v programu tiskový mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Finále hudebních slavností bude na Horním náměstí v Humpolci patřit ohňostroji. Ten by se měl na nebi rozzářit čtvrt hodiny před sobotní třiadvacátou hodinou. „Bude to asi deset minut trvající originální komponovaný ohňostroj na hudbu,“ prozradil Mikulášek.

I když se původně pivní slavnosti přejmenovaly na Hudební festival Bernard, pivo na humpoleckém náměstí poteče. Jenom v loňském roce se podle Mikuláška vytočilo na festivalu 37 tisíc půllitrů piva. „Letos čekáme, že to bude ještě víc i z toho důvodu, že čekáme i větší návštěvnost. V loňském roce jsme měli padesát šest výčepních kohoutů, letos jejich počet posílíme na sedmdesát,“ říká Zdeněk Mikulášek.

Z produkce pivovaru Bernard najdou milovníci piva na náměstí všechny produkty a všechny se budou prodávat za jednotnou cenu. Výjimkou budou jenom dva druhy nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou, které se budou v Humpolci po oba dva dny točit zdarma. „Chceme, aby lidé, kteří sem jedou autem, mohli bezpečně a s čistou hlavou vrátit domů,“ vysvětluje Mikulášek.

Novinkou pro návštěvníky bude změna umístění pódia. „Protože náměstí bylo vždy z části zastavěno pódiem a kapacita na ploše byla malá a lidí stále víc, rozhodli jsme se dát pódium tentokrát na ulici, která sousedí s náměstím. Nově bude u Komerční banky,“ popsal mluvčí pivovaru. Kvůli festivalu se musejí lidé projíždějící městem smířit s dopravními omezeními. Po dobu konání festivalu Bernard nebude povolen průjezd náměstím.

Vstupenky na Hudební festival Bernard je možné letos zakoupit i přes internet v síti Ticketpro. Páteční jednodenní vstupenka přijde v předprodeji na 240 Kč, na místě zaplatí návštěvníci 290 Kč. Za sobotní vstupenku zakoupenou v síti Ticketpro dají lidé 270 Kč, na místě o padesát korun víc. Důchodci a děti do 15 let mají vstup zdarma.

Festivalová permanentka je v předprodeji za 350 Kč, při koupi na místě vyndají lidé z peněženek o čtyřicet korun víc.

Za Hliníkem do muzea Dvoudenní festivalové vstupenky budou navíc slosovatelné. Šťastní majitelé deseti permanentek, kteří budou vylosováni, se mohou těšit na zajímavé ceny. Na prvním místě bude například zájezd za dvacet pět tisíc korun, dále bude v tombole televizor, auto na víkend zdarma či například předplatné MF DNES.

Zpříjemnit víkendový čas v Humpolci si budou smět lidé například v muzeu věnovaném imaginární postavě Hliníka z filmu Marečku, podejte mi pero. Účastníci festivalu Bernard budou mít se vstupenkou vstup do muzea zdarma.

Poprvé letos mohou využít návštěvníci humpoleckého festivalu také ubytování v kempu. To bude zajištěno v areálu Pod Vilémovským lomem.

* Hudební festival s pivem Bernard

pátek 8. srpna: 16.00 - Ewa Farna, 7.30 - Airfare, 19.30 - Děda Mládek illegal band, 21.30 - Vypsaná fixa, 23.30 - Visací zámek

sobota 9. srpna: 10.00 - Vysočinka, 12.00 - Skaláci, 14.00 - No Name, 15.30 - Vlasta Redl, 17.00 - Kapela Hrůzy, 19.00 - Petr Kolář, 21.00 - Žlutý pes, 22.45 - ohňostroj, 23.00 - band Marcela Woodmana

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Ilona Muselová


Prodat pivovar? Tak rychle!

[sobota, 2. srpen 2008]

O koupi náchodského městského pivovaru Primátor projevilo zájem několik společností

Rozhodne-li se Náchod prodat svůj pivovar, musí se tak stát co nejdřív, a to osmého září, kdy budou po prázdninách poprvé zasedat náchodští zastupitelé. V úterý se na tom shodli náchodští radní. K rychlému prodeji je žene současný stav pivovaru a to, že nejistá budoucnost podniku poškozuje jeho pozici na trhu.

Pivovar vařící pivo Primátor je největší v Královéhradeckém kraji i ve východních Čechách. Náchod je v České republice jedním ze dvou měst, která ještě pivovar vlastní. V současnosti, kdy podnik doplácí na zvyšující se kurz české koruny, se město i management podniku přiklánějí k záměru pivovar prodat. Radnice proto nedávno nabídla k odkupu stoprocentní balík akcií.

O pivovar mají zájem liberecký investiční fond LIF, který vlastní například pivovar Svijany, a hanušovický pivovar Holba. Náchodští radní spolu s některými zastupiteli v úterý jejich zástupce vyslechli.

Do úterního poledne na výzvu starosty reagovali i další zájemci, jedním z nich je jistý dřevovýrobce a druhým slovenský pivovar. „Ty ale radnice nebere jako vážné zájemce. Třeba slovenský pivovar by měl podle odhadů do tří let ukončit provoz,“ řekla mluvčí radnice Nina Adlofová a dodala, že nabídka dřevovýrobce přišla pouze elektronickou poštou a nabídku slovenského pivovaru jeho zástupci přivezli krátce před jednáním radních a jedenácti zastupitelů.

Radní s některými zastupiteli sice jednali o dvou hlavních zájemcích, město však zřejmě bude muset projednat všechny nabídky, které ještě mohou do 8. září přijít. Oba hlavní zájemci zatím stojí za svými nabídkami - společnost LIF nabízí sto třicet pět milionů korun, pivovar Holba o patnáct milionů víc.

Radní se zastupiteli hledali v úterý odpoledne i odpověď na otázku, zda prodat všechny akcie, nebo si v podniku ponechat alespoň menšinový podíl. Tuto variantu však nakonec zavrhli, město buď prodá pivovar celý, nebo vůbec ne.

„Pokud se v září na prodeji nedohodneme, v tomto volebním období už nebudeme o prodej usilovat,“ prohlásil na rozšířeném jednání městské rady náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka.

To se ale může stát i v případě, že se radní rozhodnou zastupitelům prodej pivovaru doporučit.

Mnozí obyvatelé Náchoda totiž s prodejem pivovaru nesouhlasí. Nechápou, proč se chce město zbavovat podniku, který není prodělečný.

Starosta: Nejsme podnikatelé Naopak starosta i vedení městského pivovaru upozorňují, že radnice není nejlepší podnikatel a že z pivovaru nemá ani korunu, neboť veškerý zisk zůstává podniku. Především však argumentují tím, že kvůli silné koruně postihující zejména export se v brzké budoucnosti náchodský pivovar může dostat do špatné situace a městu hrozí, že pak bude muset svůj podnik dotovat. Radní a zastupitele také zajímalo, zda by případní zájemci byli ochotni spolu s pivovarem převzít i provozování podnikem vybudované přístavby secesního hotelu Beránek na náchodském náměstí. Splácení úvěru na tuto stavbu totiž pivovaru dost přitěžuje. Zástupci obou společností však uvedli, že už si takové podnikání vyzkoušeli, a ne s právě nejlepším výsledkem, proto by byli raději, kdyby přístavbu odkoupilo do svého majetku město. Tak, jak to ostatně náchodští zastupitelé s největší pravděpodobností míní učinit.

Pokud se v září na prodeji pivovaru nedohodneme, v tomto volebním období už nebudeme o prodej usilovat. Oldřich Čtvrtečka, starosta Náchoda

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík


Pražská developerská společnost Bohdalecká obchodní má stále v plánu přebudovat uzavřený domažlický pivovar na minipivovar, restauraci a hotel. Firma už má projekt a podala posledního června žádost o vydání stavebního povolení. Radnice ale tvrdí, že investor nesplnil smluvní termíny, a od smlouvy odstoupila. Podáme žalobu na neplatnost odstoupení, říká na to jednatel firmy Jiří Kappel. Domažlice už hledají jiné investory a mají tři zájemce.

Foto

"Čtyřikrát jsme Bohdalecké posunuli vydání stavebního povolení. Nestihli ani poslední termín do konce června," řekl starosta Domažlic Miroslav Mach. "Termín pro předložení žádosti o stavební povolení byl prodloužen jedenkrát, a to 21. června 2007, dodatkem ke kupní smlouvě z loňského února," reagoval Kappel. Dodal, že žádost o stavební povolení podala firma 30. června. "Zastupitelstvo ale už 27. června schválilo, že s námi smlouvu ukončí. Považujeme výpověď za neplatnou a podáme žalobu," řekl Kappel. Bohdalecká navíc napadla stavební povolení sousedního Kauflandu. Na ploše bývalého pivovaru ho staví plzeňská firma InterCora. Supermarket se má otevřít v listopadu 2008.

domažlický pivovar - mozaika (před rekonstrukcí), © fabriky.cz Zpoždění žádosti o stavební povolení způsobily podle Kappela problémy kolem územního a stavebního řízení Kauflandu. Investor protestuje, že nebyl přizván jako soused ke stavebnímu řízení, na jehož vydání navazovaly jeho smluvní termíny Bohdalecké. Neznali jsme podmínky stavby; Kaufland staví na pozemcích, na něž máme smlouvu, řekl Kappel.

Domnívá se, že informace starosty "jsou účelově nepravdivé", vedené snahou vypovědět vzájemně podepsanou smlouvu z února 2007. Podle ní má investor získat bývalý pivovar za 7,23 milionu Kč. Mach ale řekl, že objekt, jehož historie sahá do roku 1341 a je jedním z nejstarších v Evropě, si město trvale ponechá a do dvou let ho za 40 milionů Kč přebuduje na sál, divadlo a galerii. V sousedním menším objektu bude minipivovar a restaurace, které radnice dlouhodobě pronajme.

Foto

Koncem srpna bude mít město na stole studii. "Na podzim požádáme o peníze z evropského programu ROP. Do dvou let bude komplex stát," řekl Mach. Nájmy z pivovaru mají dotovat městskou kulturu. Pivovar bude naší obrovskou propagací, dodal Mach.

Zdroj: Estav.cz | Autor: Václav Prokš | Foto: Fabriky.cz


Na více než 140 hektolitrech piva od sedmi českých pivovarů si během uplynulého víkendu pochutnalo přes tři tisíce návštěvníků 14. pivních slavností v Nečtinech na severním Plzeňsku.

„Sobotní zábavu nepřekazil ani přívalový déšť, který slavnosti kolem třičtvrtě na pět zhruba na hodinu přerušil,“ pochvaloval si pořadatel Jiří Kazda. Jako každý rok i letos soutěžili muži o titul pivního krále a ženy o titul pivní královny. Třetinku Budvaru nejrychleji vypila nejstarší ze soutěžících žen Jana Vydrová ze Střížovic, a to za neuvěřitelné 4,76 sekundy. Na pomyslný trůn pivního krále usedl Jan Mašek, když půllitr budějovického piva do sebe obrátil za 3,30 sekundy. Kromě tradičních pivních soutěží změřili svůj apetit i jedlíci párků. Tisíc korun si ze soutěže odnesl Miroslav Honzík z Konstantinových Lázní. Jako jediný z pětice závodníků zvládnul v sedmiminutovém limitu spolykat dvacet nožiček párků. Ty ho asi úplně nezasytily, protože ještě půl hodiny po skončení soutěže dojídal párky od svých soupeřů.

Největší zájem vyvolal v sobotu moravský silák Zdeněk Knedla, řečený Železný Zekon. Svými siláckými kousky a vtipnými průpovídkami si během hodinového vystoupení získal dospělé i děti. Vyučený kovář a uhlíř z Bystřice pod Hostýnem si během úvodní rozcvičky otočil železnou tyč kolem krku, další vytvaroval přes hlavu nebo ohnul kopí zapřené o vlastní krk. Nejmladší diváci obdivně koukali, když silák přetrhl vejpůl tlustý výtisk Zlatých stránek, přestože většina z nich netušila, co to vlastně je.

„Hlavně nebrzděte nebo tu bude krve jako z vola. To už jsem zažil na srazu trabantistů, kde jsem tahal šedesátileté babisko v trábošku a vona zabrzdila, protože v životě tak rychle nejela,“ varoval se smíchem děti a dospělé, když je tahal na vozíku, který měl připnutý k ušnímu boltci.

Zdroj: MF Dnes.cz


Pivo se zdražovat bude

[sobota, 2. srpen 2008]

Pivo se zdražovat bude, uvedli zástupci vybraných pivovarů. Růst cen surovin i ostatních vstupů při výrobě piva napovídá, že dříve nebo později se tím všichni výrobci piva budou muset zabývat.

"U nás dosud nebylo o zdražení rozhodnuto," řekl Josef Vejlupek, mluvčí společnosti Drinks Union z Ústí nad Labem, která zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a v Kutné Hoře. Společnost vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec.

Od 21. července je dražší pivo z uherskobrodského pivovaru Janáček. Podle obchodního zástupce Štěpána Kučíka došlo ke zvýšení cen v průměru o 30 haléřů na 0,5 litru sudového piva.

"Do budoucna se zdražování zcela určitě nevyhneme, protože ceny surovin, energii, pohonných hmot, obalů, služeb i všech dalších vstupů rostou. V tuto chvíli vám ale nemohu sdělit, kdy a o kolik," informoval Petr Samec, mluvčí Českobudějovického Budvaru.

"Zdražení piva připravujeme na konec letošního podzimu. Cena vratislavického piva naposledy vzrostla loni v listopadu, a to o padesátník za půllitr," informoval Jaroslav Toman, ředitel obchodního oddělení Pivovaru Hols ve Vratislavicích nad Nisou.

Zdroj: Regiony24.cz


Velká pivní mapa 100 zemí

[sobota, 2. srpen 2008]

Pivo zase zdraží! Alespoň tím straší svaz pivovarů a sladoven. Bude to na podzim o padesátník, možná o korunu.

Už teď si ale pivaři stýskají, kolik stojí jejich pivečko v oblíbené hospůdce. Blesk se tedy rozhodl přinést velkou cenovou pivní mapu světa. Uznejte, mohlo by to být s cenou oblíbeného moku sice mnohem lepší jako například v Severní Koreji. Ale zase – dovedete si představit, že byste chodili na pár kousků po dvou stovkách jako v Norsku?

I když kvůli vysokým cenám ječmene a zdražování energií pivo na podzim pravděpodobně o padesátník zdraží, Češi ho pít nepřestanou. "Nemyslím, že by pivaři kvůli tomu vypili méně, nebo dokonce přešli na levnější značky," soudí Jan Záhorka z Agrární komory.

V poslední době jsou sice hypermarkety zaplaveny levnými lahváči, o nichž se pivaři vyjadřují s despektem, hostů v hospůdkách ale neubylo. "To by pivo muselo být o pět korun dražší, aby to mělo vliv na spotřebu. Navíc zdražování bude celoplošné, takže se dotkne i levných piv," říká předseda přátel piva Tomáš Erlich.

Češi zkrátka milují své pivo v hospodě, což dokazují i evropské průzkumy. Podle toho, který udělal SABMiller Češi nejméně ze všech pijí »tekutý chléb« doma. Přednost pivu na gauči totiž dává jen 55 procent, zatímco třeba v Německu, Dánsku a Polsku to je více než 90 procent pivařů.


EVROPA

Albánie 19,60 Kč (0,85 €)

Belgie 40,30 Kč (1,75 €)

Bělorusko 18,40 Kč (0,8 €)

Bosna a Hercegovina 26 Kč (1,13 €)

Británie 75,60 Kč (3,33 €)

Bulharsko 22,30 Kč (0,97 €)

Česká rep. 27,80 Kč (1,21 €)

Dánsko 114,31 Kč (4,97 €)

Estonsko 40,25 Kč (1,75 €)

Finsko 99,10 Kč (4,31 €)

Francie 130 Kč (5,65 €)

Chorvatsko 40,20 Kč (1,74 €)

Island 140,70 Kč (6,12 €)

Irsko 100,70 Kč (4,38 €)

Itálie 103,73 Kč (4,51 €)

Kypr 61,20 Kč (2,66 €)

Lucembursko 63,90 Kč (2,78 €)

Maďarsko 36,80 Kč (1,6 €)

Malta 66,70 Kč (2,9 €)

Monako 94,50 Kč (4,11 €)

Německo 63,90 Kč (2,78 €)

Nizozemsko 67,40 Kč (2,93 €)

Norsko 172,30 Kč (7,49 €)

Polsko 33,12 Kč (1,44 €)

Portugalsko 38,90 Kč (1,69 €)

Rakousko 73,60 Kč (3,2 €)

Rumunsko 20,90 Kč (0,91 €)

Rusko 41,20 Kč (1,79 €)

Řecko 92 Kč (4 €)

Slovensko 21,40 Kč (0,93 €)

Slovinsko 42,30 Kč (1,84 €)

Srbsko 30,80 Kč (1,34 €)

Španělsko 58,90 Kč (2,56 €)

Švédsko 111,80 Kč (4,86 €)

Švýcarsko 88,10 Kč (3,83 €)

Ukrajina 20,47 Kč (0,89 €)

Turecko 54,51 Kč (2,37 €)

ASIE

Afghánistán 38,40 Kč (1,67 €)

Arménie 29,40 Kč (1,28 €)

Azerbajdžán 47,80 Kč (2,08 €)

Čína 38,60 Kč (1,68 €)

Filipíny 15,60 Kč (0,68 €)

Hongkong 77,30 Kč (3,36 €)

Indie 26,50 Kč (1,15 €)

Indonésie 40 Kč (1,74 €)

Izrael 89,20 Kč (3,88 €)

Irán 92,90 Kč (4,04 €)

Japonsko 86 Kč (3,74 €)

Jemen 104,40 Kč (4,54 €)

Jižní Korea 45,30 Kč (1,97 €)

Jordánsko 59,10 Kč (2,57 €)

Kambodža 21,20 Kč (0,92 €)

Katar 109 Kč (4,74 €)

Kazachstán 50,80 Kč (2,21 €)

Kuvajt 111,30 Kč (4,84 €)

Libanon 45,80 Kč (1,99 €)

Malajsie 81,90 Kč (3,56 €)

Maledivy 24,60 Kč (1,07 €)

Mongolsko 16,60 Kč (0,72 €)

Nepál 31,50 Kč (1,37 €)

Pákistán 82,60 Kč (3,59 €)

Saúdská Arábie 56,40 Kč (2,45 €)

Severní Korea 9,20 Kč (0,4 €)

Spojené arabské emiráty 107,60 Kč (4,68 €)

Srí Lanka 27,40 Kč (1,19 €)

Thajsko 42,09 Kč (1,83 €)

Tchajwan 91,80 Kč (3,99 €)

Vietnam 18,90 Kč (0,82 €)

AFRIKA

Angola 40 Kč (1,74 €)

Egypt 37,70 Kč (1,64 €)

Etiopie 46,50 Kč (2.02 €)

Ghana 11,73 Kč (0,51 €)

Gambie 32 Kč (1,39 €)

JAR 28,50 Kč (1,24 €)

Keňa 28,50 Kč (1,24 €)

Kongo 71,80 Kč (3,12 €)

Libye 91,10 Kč (3,96 €)

Mali 34,50 Kč (1,5 €)

Maroko 42,80 Kč (1,86 €)

Mauricius 26,20 Kč (1,14 €)

Namibie 21,60 Kč (0,94 €)

Nigérie 34,30 Kč (1,49 €)

Senegal 28,10 Kč (1,22 €)

Seychely 92 Kč (4 €)

Somálsko 51,50 Kč (2,24 €)

Tanzánie 22,80 Kč (0,99 €)

Tunisko 70,60 Kč (3,07 €)

Zimbabwe 51,10 Kč (2,22 €)

JIŽNÍ A STŘ. AMERIKA

Argentina 21,80 Kč (0,95 €)

Bahamy 83,03 Kč (3,61 €)

Barbados 39,10 Kč (1,7 €)

Bolívie 21,85 Kč (0,95 €)

Brazílie 26,91 Kč (1,17 €)

Dominikánská rep. 37 Kč (1,61 €)

Guyana 42,10 Kč (1,83 €)

Guatemala 32,90 Kč (1,43 €)

Honduras 14,30 Kč (0,62 €)

Chile 41,60 Kč (1,81 €)

Jamajka 42,80 Kč (1,86 €)

Kajmanské ostr. 43,90 Kč (1,91 €)

Kolumbie 21,60 Kč (0,94 €)

Kostarika 23 Kč (1 €)

Kuba 26,20 Kč (1,14 €)

Nikaragua 13,60 Kč (0,59 €)

Peru 26,90 Kč (1,17 €)

Uruguay 22,10 Kč (0,96 €)

Venezuela 35,70 Kč (1,55 €)

AUSTRÁLIE

Austrálie 81,70 Kč (3,55 €)

Fidži 43 Kč (1,87 €)

Nový Zéland 69,50 Kč (3,02 €)

SEVERNÍ AMERIKA

Kanada 75 Kč (3,26 €)

Mexiko 21,20 Kč (0,92 €)

USA 56,40 Kč (2,45 €)


Zdroj: Blesk.cz


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne usporiada v sobotu 2.augusta 2008 už 5.ročník ,,Dňa otvorených dverí“. Od 10-tej hodiny až do večera budú mať návštevníci pivovaru STEIGER zadarmo exkurzie, chladené pivo, občerstvenie, súťaže a tombolu. O najmenších sa postarajú v detskom kútiku. Vystúpia skupíny Vidiek a Tristana a speváci Robo Šimko, Petra Kepeňová a Ivka Kováčová. Program moderuje Pinďo. Vlani túto príležitosť využilo 3 300 návštevníkov a počas štyroch rokov prišlo na dni otvorených dverí spolu približne 8 000 návštevníkov. Vyhnianski pivovarníci očakávajú, že ak im bude počasie priať, aj v sobotu 2.augusta bude opäť prekonaný návštevnícky rekord. Informoval o tom manažér marketingu Emil Mihálik

,,Žiadny milovník piva by si nemal nechať ujsť príležitosť, aby na vlastné oči videl ako sa jeho obľúbený nápoj varí. Lektori pivovaru im poskytnú zasvätený výklad o tajomstvách varenia piva, jeho výnimočného tradičného dvojstupňového ležania, plnenia, až po správne načapovanie správne vychladeného zlatistého moku. Taký si návštevníci v pivovare aj vychutnajú. Priamo z ležiackeho tanku im načapujú na ochutnanie nepasterizované ,,živé“ pivo, ktoré je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou.

Navyše pivovar STEIGER má nezameniteľnú atmosféru. Je najstarším slovenským pivovarom s tradíciou varenia od roku 1473 a najväčším z posledných štyroch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia, aké sa už v iných pivovaroch nepoužíva. Nejde pritom o zastaralú technológiu, práve naopak - takto sa varí a hlavne tak má ,,ležať“ poctivé pivo, ktorého dozrievanie sa neurýchľuje žiadnymi trikmi, ktoré by ho obrali o kvalitu. Pri pive STEIGER si môže byť človek istý, že ide o prírodný produkt, uvarený z čistej pramenitej vody, kvalitného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. A to všetko spolu pripravené v najmodernejších nerezových a sklenených zariadeniach, zaručujúcich kvalitu a hygienu“, zdôraznil E.Mihálik.

Poukázal aj na to, že nie je veľa pivovarov, čo sa môžu pochváliť kombináciou vysokej technickej úrovne, kvalitnej vody prameniacej v Štiavnických vrchoch a najmä klasického spôsobu výroby piva, za pomoci modernej technológie. V tomto roku sa o tom mohlo presvedčiť už vyše 60 exkurzných skupín, čo je viac ako 700 návštevníkov. Návštevníci totiž môžu za symbolický poplatok využiť skupinovú exkurziu aj mimo Dní otvorených dverí. ,,Vo Vyhniach síce už neuvidíte mníchov, ktorí tu začali v pätnástom storočí variť pivo, ale aj tak sa je na čo sa pozerať a čo ochutnávať. Veď v súčasnosti tu varíme 6 druhov fľaškového piva, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov. Príďte si aj vy vychutnať nezameniteľnú atmosféru prehliadky tohto pivovaru“, pozval všetkých E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva Steigru Vyhne


Plzeňský Prazdroj dokončil rozšíření stávajícího skladu u nové stáčírny v pivovaru Plzeň. Investice za 215 milionů korun téměř zdvojnásobila kapacitu skladu na více než 16 800 palet hotových výrobků. Zefektivnění dopravy a nakládek zároveň přinese roční úspory 2,4 milionu korun.

"Reorganizací skladů hotových výrobků v přímé souvislosti s tímto rozšířením jsme získali možnost skladovat navíc dalších 25 tisíc hektolitrů stočeného piva pod střechou," řekl Pavel Šemík, manažer závodu Plzeňského Prazdroje.

Rozšířený sklad nyní pokrývá plochu 13,400 tisíce metrů čtverečních a má kapacitu 16 827 palet. Nová budova dosahuje výšky 9,8 metru a umožňuje skladování palet naložených pivem ve třech vrstvách nad sebou. Zboží z plného skladu by naplnilo 510 kamionů, které by vytvořily řadu dlouhou více než devět kilometrů. Samotné palety rozprostřené jedna vedle druhé by pokryly plochu o velikosti sedmi fotbalových hřišť.

Nový centrální sklad přináší efektivnější systém dopravy a nakládek. Dosud v plzeňském pivovaru fungovalo šest skladů a meziskladů a pět nakládacích míst, rozmístěných po celém areálu pivovaru. "Snížením interních převozů mezi jednotlivými sklady přibližně o 40 procent ušetří Prazdroj ročně na pohonných hmotách 2,4 milionu korun," doplnil Šemík.

Sklad nabízí osm nakládacích míst, takže v závodě nevzniká dopravní chaos ani v době letních špiček, kdy se v pivovaru vystřídá týdně přibližně 700 velkých kamionů a stejný počet malých nákladních aut.

Pivo se ve skladu "neohřeje" déle než čtyři dny. Výjimku tvoří jen balení určená na export, která jsou vzhledem ke speciálním rozměrům nakládána do přepravních kontejnerů ručně. Například trasa do zámoří je precizně načasovaná včetně dopravy do Hamburku, odkud míří pivo na lodi do zámoří. Proto je exportní pivo ve skladu zpravidla sedm dní. Součástí skladovacích prostor jsou i zpevněné plochy určené pro uskladnění prázdných sudů a beden o celkové kapacitě více než 17 tisíc palet.

K rozšiřování výrobní kapacity pivovaru Plzeňský Prazdroj investuje do různých fází výroby (varna Pilsner Urquell, kvašení, dokvašování, filtrace, stáčení, skladování atd.). Kapacita výroby plzeňského pivovaru vzroste z původních 5 060 000 hektolitrů ročně na zhruba 6 160 000 hektolitrů za rok. Této kapacity pivovar dosáhl v červnu po dokončení instalace ležáckých tanků. Od svého vstupu do Plzeňského Prazdroje již SABMiller investoval do rozvoje společnosti a jejích značek více než 14 miliard korun.

Zdroj: Webreporter.cz


«« « Strana 640 z 771 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň