Hospoda Kozlovna slavnostně zahájila provoz v centru Havlíčkova Brodu. V originálních prostorách se může usadit až 150 lidí, letní zahrádce pak 40 lidí, vychutnávat široký sortiment čepovaného piva a vybírat z tradiční minutkové kuchyně nejrůznější pivní pochutiny.

„Interiér havlíčkobrodské Kozlovny dbá zejména na detaily. Hosté zde mohou posedět na originálních židličkách u stolů s kopýtky, bar zdobí reliéf s kozlím motivem, světla na stěnách mají tvary půllitrů a majestátně působící socha kozla jako by dohlížela na veškeré dění uvnitř. K úpravám bylo využito dřevo, kov, mosaz a přírodní barvy, jako je béžová a terakota, což přispívá k navození příjemné a útulné atmosféry“, informoval Tomáš Vrána z tiskového servisu projektu Kozlovna.

V hospodě mohou hosté sledovat televisní přenosy na velkoplošných obrazovkách a současně nebudou rušit další, kteří budou hrát šipky či kulečník.

V Kozlovnách je pro náštěvníky připraven široký výběr čepovaného Velkopopovického Kozla: Velkopopovický Kozel 11° Medium a Premium (ležáky) a Velkopopovický Kozel Černý. Speciální sortiment jídel a chuťovek k pivu vychází z tradiční národní i regionální české kuchyně a přináší její moderní varianty.

"Testovací Kozlovna v Bystřici nad Pernštejnem, která byla otevřena v květnu loňského roku, se těší veliké oblibě, proto chceme tento koncept rozjet naplno. Věřím, že havlíčkobrodská Kozlovna bude v úspěchu pokračovat," uvedl Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel, a dodává: "Pivovar Velkopopovický Kozel patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející pivovary v České republice i na celém světě. Byla by škoda, kdyby si zákazníci nemohli vychutnat Velkopopovického Kozla v originálních hospodách."

Zdroj a foto: Regionalist.cz | Autor: Eva Šinkovská

Zámecký park v Chyši se dnes večer promění v dějiště rokového koncertu. Ve 20 hodin tady odstartuje velká revivalová show s názvem The Beatles Night, jejíž hlavní hvězdou bude košická kapela The Backwards. Na scéně působí od roku 1995 a po původní tvorbě se členové rozhodli, že se budou věnovat hudbě své nejoblíbenější skupiny, tedy The Beatles. V roce 1998 tito slovenští hoši vyhráli Světový Beatfest v New Yorku, a nechali tak za sebou konkurenci třiceti šesti kapel z celého světa. Po pěti letech toto vítězství úspěšně obhájili. Jako předkapely se představí Jam & Bazar, kteří zahrají písně legendárních kapel, jako ABBA nebo třeba Boney M. Na vystoupení budou vypraveny zvláštní spoje z Karlových Varů, Sokolova a Chebu. Vstupné na koncert stojí 250 korun.

Zámek láká k prohlídce Pokud by diváci toužili spojit koncert s prohlídkou zámku, musí v pátek počítat s omezením jeho provozu. Úplně o ni ale nepřijdou. Zámek bude otevřen do 15. hodiny. Prohlídky budou v tento den probíhat po třiceti minutách a poslední začne ve 14 hodin.

Velkým lákadlem by se pro návštěvníky mohl stát chyšský pivovar, který vaří zdejší pivo podle staročeských receptur s použitím českých a moravských sladů a žateckého chmele. Chyšské pivo není filtrované a pasterizované a také neobsahuje chemické přídavky.

Prohlídková trasa zámku má tři části a návštěvníci si mohou prohlédnout zámecké interiéry, sklepení a expozici věnovanou pobytu Karla Čapka v roce 1917. Interiéry nabídnou podívanou na zrekonstruované sály, které jsou vybaveny převážně barokním zařízením. Zámecké sklepení zase reprezentuje nejstarší část zámku a jeho prohlídka je doplněna o zajímavosti z historie objektu. Expozice Karla Čapka ukazuje odraz jeho pobytu v Chyši a na Karlovarsku, který se promítl do jeho literární tvorby.

Zámecký park zase nabízí příklad krajinářské architektury z poloviny 19. století. Návštěvníci zde najdou například čtyři sta let starou lípu. Nejstarší historické zprávy o Chyši pocházejí z druhé poloviny 12. století.

Vstupné na zámek je pro dospělé 50, pro studenty, důchodce a držitele karty ZTP 40, děti od 6 do 15 let zaplatí 30 korun.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jana Plechatá

Belgická skupina InBev zlepšila svůj hospodářský výsledek navzdory stagnaci tržeb a růstu nákladů. Pivovaru pomohla nižší daňová zátěž.

Pivovarnická skupina InBev, která působí i na našem trhu prostřednictvím značek Staropramen, Braník a Ostravar, zvýšila ve druhém čtvrtletí zisk o 8,6 procenta na 542 milionů eur (více než 13 miliard korun). Podle agentury Bloomberg tak firma vydělala na jednu akcii 90 centů.

Tržby společnosti poklesly o 0,3 procenta, v západní Evropě dokonce o 5,5 procenta. Za celkové lepší hospodářské výsledky vděčí firma nižší daňové zátěži.

Společnost doufá v lepší výhled svého hospodaření především v souvislosti s fůzí s americkým pivovarem Anheuser-Busch, která byla oznámena minulý měsíc. Transakce by měla být dokončena ještě letos.

InBev operuje v Čechách díky vlastnictví pivovarů Staropramen, Braník a Ostravar. Na našem trhu drží přibližně 15procentní podíl. Mezi nejznámější značky pivovaru patří Stella Artois, Beck's a brazilské pivo Brahma. Skupina Inbev byla až do loňského roku celosvětově největším producentem piva, letos ji ale překonal SABMiller, který vlastní mimo jiné Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Václav Voseček

Rekordní množství zlatavého moku letos vyrábí jak ve Svijanech, tak ve Vratislavicích nad Nisou

Rekordní množství piva vyrábějí v letošním roce oba pivovary na Liberecku. Za velkým zájmem o zlatavý mok stojí mimo jiné ideální počasí.

„Oproti loňskému červenci jsme v tom letošním zaznamenali 21ti procentní nárůst. Loni jsme za měsíc udělali 27 tisíc hektolitrů, letos jich bylo dvaatřicet tisíc. Rekordní měsíce však zažíváme již od dubna,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany, který patří mezi deset největších pivovarů v zemi, Roman Havlík.

Historický měsíční rekord překonal svijanský pivovar poprvé v dubnu.

„Tehdy jsme uvařili skoro 29 tisíc hektolitrů, čímž jsme překonali zatím vedoucí loňský srpen. Rekord jsme však překonali hned v červnu, což bylo 30 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík. Ani tento rekord však neplatil dlouho, v červenci ho pivovar znovu překonal.

„Důvod je jednoduchý, máme výborné pivo. Ale také nám nahrává počasí. Vždycky je lepší, když je teplejší léto, ale nesmí být zase moc horko, lidé pak pivo moc nekonzumují. Letos je počasí zatím ideální,“ vyjmenoval důvody úspěchů ředitel Roman Havlík.

Výroba nejstaršímu pivovaru Libereckého kraje roste již od roku 1998.

Tehdy pivovar vyprodukoval 35 tisíc hektolitrů, loni jich bylo už 266 tisíc. „A vypadá to, že letos překročíme magickou hranici 300 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík.

Úspěchy v letošním roce zažívá také Pivovar Hols, který sídlí ve Vratislavicích nad Nisou.

„Letos se nám vede opravdu dobře. V loňském roce jsme vyrobili 110 tisíc hektolitrů, letos to prozatím vypadá, že bychom to mohli překonat, ale nechci to zakřiknout,“ uvedl ředitel vratislavického pivovaru Hols Petr Hostaš s tím, že v první polovině letošního roku pivovar vyrobil šestapadesát tisíc hektolitrů piva.

Nárůst zaznamenal vratislavický pivovar Hols jak v rámci tuzemského prodeje, tak v rámci vývozu do ciziny. Export tvoří plných šedesát procent jeho celkové výroby a stálé zákazníky má například v Německu, Itálii, Francii, Portugalsku, Španělsku nebo Finsku.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Aleš Vávra

Kým za prvých sedem mesiacov roku 2007 v Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vyexpedovali 96 631 hektolitrov (hl) piva, za rovnaké obdobie roku 2008 to bolo až 126 274 hektolitrov. STEIGER za obdobie január až júl 2008 zaznamenal 31-percentné medziročné zvýšenie výstavu piva (predanej produkcie), čo je absolútne najväčší nárast spomedzi všetkých slovenských pivovarov. Celkovo vyrobili za 7.mesiacov slovenské pivovary 2,167 mil. hl piva, čo predstavuje medziročný pokles o 5 percent.

Vystaveným pivom si STEIGER udržiava stabilné tretie miesto medzi pivovarmi na Slovensku, keď pred ním sú veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s. (1,1604 mil. hl za 7.mesiacov 2008) a Pivovary Topvar, a.s. (840 172 hl). Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

"Napriek medziročnému nárastu, s vývojom predaja nie sme celkom spokojní. Leto je pre všetky pivovary obdobím žní a tohtoročný nepriaznivý priebeh letného počasia nám, aj väčšine ostatných pivovarov, ubral z očakávaného predaja. Striedanie daždivých dní a tropických horúčav negatívne ovplyvnilo predaj piva. V daždivých dňoch ľudia nenavštevujú kúpaliská a bufety pri vode, ktoré v lete tvoria značnú časť predaja. Horúčavy nad 30 stupňov zas spôsobujú, že ľudia prudko znižujú konzumáciu nápojov s obsahom alkoholu, pretože im to nerobí dobre. Na odbyt sice vtedy idú nealkoholické a nízkostupňové pivá, ale to výpadok predaja ležiakov nenahradí. Ideálne pivárske počasie predstavuje 28 C v tieni a polojasno", konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo štyroch percent za 7 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných necelých 6 percent. Medziročný nárast výstavu

piva bol akcelerovaný aj varením fľaškového Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu aj české importované značky Zubr a Budvar. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád, predovšetkým vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Výraznou zmenou jednej z hlavných grafických charakteristík pivovaru chce jeho vedenie demonštrovať spätosť s legendou o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler a slávnou baníckou históriou Štiavnických vrchov. Túto zmenu podporil pivovar jednou z najväčších marketingových kampaní vo svojej histórii. Zlatým klincom kampane bolo turné legendárnej skupiny OLYMPIC v deviatich slovenských mestách.

Veľkú technickú zmenu priniesla inštalácia novej stáčacej linky od nemeckej firmy Krones. Zvýšila sa tým produkcia fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu. Kapacita linky je 26.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk. Ďalších 10 miliónov stáli stavebné práce. Celkové investície STEIGRA dosiahnu v roku 2008 viac ako 80 miliónov Sk.

Vyhniansky pivovar patrí medzi najstaršie spoločnosti na Slovensku a nadväzuje na tradíciu varenia piva, ktorú začali mnísi vo Vyhniach v roku 1473. K jeho prednostiam patria kvalitná voda prameniaca v Štiavnických horách a najmä klasický spôsob výroby piva, za pomoci modernej technológie. Proces varenia prebieha od roku 2004 v novej, počítačmi riadenej varni. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne je najväčším z malých slovenských pivovarov. Vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a zamestnáva cca 200 pracovníkov. Nová filozofia dôrazu na kvalitu prišla s nástupom nového manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Väčšinovým akcionárom v pivovare STEIGER Vyhne je od júla 2006 investičná finančná spoločnosť Endemit Londýn. Menšinovým akcionárom STEIGRA sa vtedy stala moravská pivovarnícka skupina PMS, ktorej prínos je predovšetkým v oblasti know-how a ktorá presadzuje tradičnú českú pivovarnícku školu.

Zdroj: Tisková zpráva Steigra Vyhne

Pivo se dříve v kraji vařilo skoro všude, dodneška zbylo pivovarů jen několik

Jaké by asi bylo frýdlantské pivo? A jak by chutnalo jablonecké pivo? Nebo pivo z Grabštejna, České Lípy, případně z Mimoně?

Těžko říct. Zatímco dříve fungoval pivovar skoro v každém městě, během uplynulých let jich v kraji zbylo jen pár. Některé už lidé zbourali, jiné zase slouží třeba jako sklady. Zbyly jen reklamní cedule a staré, otlučené půllitry a pivní tácky ve starožitnictvích.

Frýdlant v Čechách

Po několik staletí bylo v okolí Frýdlantu vyhlášené i pivo z místního Clam-Gallasova zámeckého pivovaru. Ten se nacházel v podzámčí u staré cesty z Frýdlantu do Raspenavy. Vařila se tu například piva Hubertus a Malz, roční produkce dosahovala třicet tisíc hektrolitrů. Provoz tu skončil čtyři roky po druhé světové válce a nyní se zde skladuje zelenina.

„Na počátku devadesátých let jsem chtěla areál bývalého pivovaru získat. Napadaly mě zajímavé plány: bylo by z něj skvělé posezení pro návštěvníky zámku, dala by se tu zřídit i restaurace,“ uvedla před časem kastelánka frýdlantského zámku Jana Pavlíková. „Bohužel se to nepovedlo a budova dodnes chátrá. Část vybavení je prý ale dokonce stále ještě uvnitř.“

Grabštejn

Vyhlášeným pivem byl kdysi v okolí hradu Grabštejna nedaleko Hrádku nad Nisou nápoj, který se rodil v místním panském pivovaře. Pivo se pod hradem vařilo šest století, některé kroniky dokonce píší, že panský pivovar byl nejstarší budovou v obci.

Pivovar tu původně postavili hradní páni jako menší dřevěnou stavbu s několika varnými pánvemi. Grabštejnské pivo se tehdy pilo v celém panství, oblíbili si jej zejména poddaní. Jeho chuť ocenili i vojáci, kteří se zde objevili během prusko - rakouské války v roce 1866. Pivovaru se ale od počátku dvacátého století přestávalo dařit, postupně upadal a během hospodářské krize ve třicátých letech minulého století se Grabštejnské pivo přestalo vařit definitivně.

Lomnice nad Popelkou

Už z roku 1492 pochází první zmínka o sladovně a pivovaru v Lomnici nad Popelkou. Ke stavbě pivovaru, v němž se zároveň vyrábělo i víno, došlo v roce 1660 a od té doby se zde nepřestalo pivo vařit až do konce padesátých let minulého století.

Zlatými lety pro výrobu chmelového nápoje bylo zejména období před první světovou válkou, kdy se tu ročně vyprodukovalo více než šest tisíc hektolitrů piva. Několikasetletá tradice skončila až prvního dubna 1958.

Českolipsko

Celkem dvaadvacet pivovarů fungovalo od roku 1381 až do roku 1968 v dnešním českolipském okrese. Ačkoliv to dnes zní neuvěřitelně, pivovary byly například ve Cvikově, Holanech, Horní Libchavě, Horní Polici, Jablonném v Podještědí, Kravařích, Krompachu, Kuřivodech, Mimoni, Novém Berštejně, Pihelu, Sloupu, Stvolínkách, Velkém Valtinově či Žandově.

Nejstarším pivovarem byl českolipský, nejdéle se pivo vařilo ve Cvikově. Osudy pivovarů byly všelijaké – například ten mimoňský dnes slouží jako přestavěné kino.

Jablonec nad Nisou

Ještě poměrně nedávno, na počátku devadesátých let minulého století, bylo možné koupit si v obchodě láhev piva z Jablonce nad Nisou.

První várky v místním novém pivovaru, který leží na cestě do Kokonína, vznikly v roce 1835. Na konci devatenáctého století se tu už vařilo šedesát až sedmdesát tisíc hektolitrů piva ročně. Pivovar opravdu prosperoval: zaměstnával v té době ředitele, čtyři účetní, pět agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a dvacet bednářů, třicet pivovarských chasníků, osmnáct kočích, dva strojníky a kováře.

Po druhé světové válce byl jablonecký pivovar dokonce čtvrtým největším českým pivovarem, během dalších let však začalo jeho vybavení zastarávat a chátrat. Pivovar skončil před třinácti lety. Dnes už by se zde výroba piva obnovit rozhodně nemohla, některé stavby spadly, jiné drží pohromadě jen silou vůle a areál se začíná ztrácet v plevelu, keřích a stromech.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Mikulička