Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Hukvaldy: Internet zdarma

[neděle, 21. srpen 2005]

Vážení návštěvníci od 24.6.2005 máte v naší hospodě zcela zdarma přístup na internet prostřednictvím zařízení umístěného v salonku. Pokud jste na cestách a potřebujete např. poslat nebo přečíst emila zavítejte do našeho minipivovaru. Děkujeme zastupitelům obce, že nám toto připojení umožnili.


Ještě měsíc mohou cyklisté soutěžit o horské kolo, cyklistické dresy, přilby a sady map. "Stačí jim k tomu získat jen deset razítek z vybraných hostinců, restaurací či hospůdek na všech čtyřech cyklotrasách Radegast," řekl Jiří Reichl.

Reichl zastupuje brněnskou agenturu Cvetler &Pořízek, která soutěž pro vyznavače jízdy na kole připravila. "Jednoduchý úkol je ztížen vědomostní otázkou, která prověří jejich odhad," dodává.

Originální hrací karty s podrobnými pravidly jsou zdarma k dostání ve vybraných restauracích na Radegastových cyklotrasách Beskydy, Slezsko, Trojmezí a Opava. Ve stojáncích najdou zájemci také jednoduché mapy cyklotras a pohlednice.

V soutěži lze vyhrát špičkové horské kolo v hodnotě takřka třicet tisíc korun, padesát modrých profesionálních cyklistických dresů z limitované série a padesát exkluzivních cyklistických přileb. Prvních dvě stě padesát nejrychlejších účastníků získá sady cyklomap doplněných průvodcem.

Cyklisté se nemusejí bát hostinských a číšníků. I ti mají motivaci rozdat co nejvíce razítek. "Majitel či provozovatel, který rozdá nejvíce razítek, získá shodnou cenu jako vítěz soutěže, horské kolo" upřesnil Reichl. Mezi cenami v soutěži je i padesát cyklistických přileb jako propagace bezpečné jízdy na kole.

"Cykloturistika je v České republice velmi oblíbená, na kole dnes jezdí snad každý. Projektem Radegast CykloTrack chceme nejen podpořit turistický ruch v regionu severní Moravy a Slezska, ale snažíme se také přispět k obecnému povědomí o bezpečné jízdě na kole," řekl Dušan Holý, regionální ředitel obchodu Plzeňského Prazdroje, pod který pivovar Radegast spadá.

"Nabádáme cyklisty, účastníky silničního provozu, aby se před jízdou i během jízdy zcela zdrželi konzumace alkoholu a občerstvili se raději nealkoholickým pivem Radegast Birell. A pokud možno nosili přilbu," dodává Dušan Holý.

Cyklisté mohou využívat od letošního roku už čtyři Radegastovy cyklotrasy, které navazují na značené cesty v Beskydech, v Poodří a kolem Ostravy. Celkem všechny trasy měří přes tři sta kilometrů.

Pokud je cyklista žíznivý, může se občerstvit třeba nealkoholickým pivem ve 147 hostincích a restauracích. Zástupci pivovaru letos na jaře otevřeli trasu z Hradce nad Moravicí, která vede nejen kolem romantických zámků, ale také linií vojenských opevnění.

První trasa Beskydy Radegast CykloTrack byla otevřena v létě 2002. O rok později přibyla druhá s názvem Slezsko Radegast CykloTrack v červnu 2003. V loňském roce byla otevřena asi nejnáročnější trasa - Trojmezí Radegast Cyklotrack. (iDnes)


Dnes si mohou turisté při svém výšlapu na Šerák, stejně jako téměř před sto lety, odpočinout na Koňské vyhlídce, o jejíž opravu se postarala Správa Chráněné krajinné oblasti ( CHKO) Jeseníky. Realizace proběhla za finanční podpory hanušovického pivovaru Holba, který se dlouhodobě podílí na projektech chránících přírodní dědictví Jeseníků.

Název místa pochází z počátku minulého století, kdy tudy vedla jediná zásobovací stezka na chatu Jiřího na Šeráku. Ještě po 2. světové válce tady koňská spřežení vytahovala po strmé vozové stezce zásoby potravin a sudy s hanušovickým pivem. V místě, kde je stezka mírně rozšířená skalním výchozem si koně mohli na chvíli odpočinout, zatímco kočí se kochal krásným výhledem na masiv Keprníku, Vozky, Černé stráně až do údolí Klepáčského potoka.

Dnes tudy vede červená turistická stezka z Ramzové na Šerák, po níž ročně projde kolem 60 tisíc turistů. “ Je to velmi exponovaný terén zvláště v zimním období. Poslední úpravy zde proběhly zhruba před 10 lety a dnes bylo nutné opět zrekonstruovat a natřít zábradlí, instalovat informační tabuli, ale také provést protierozní zajištění terénu i úklid okolí. To mohlo proběhnout díky finanční podpoře hanušovického pivovaru Holba, se kterým připravujeme také celkovou obnovu naučné stezky Šerák – Keprník,“ říká Jan Halfar, vedoucí Správy CHKO Jeseníky. Řadu projektů na ochranu přírody teď pivovar rozšířil o spolupráci s lesní správou Loučná nad Desnou. Letos zaměstnanci pivovaru přispěli k omlazování lesních porostů v horách prostřednictvím akce Stromy Jeseníkům. Výsadba více než pěti set malých smrčků proběhla na známé trase Vřesová Studánka – Keprník. (Tisková zpráva pivovaru Holba)


Unikátní dokument byl nalezen na půdě litovelského pivovaru. Brigádníci, kteří prostory vyklízeli, pod střechou objevili téměř sto let starý diplom, který byl pivu vyrobenému v Hanáckých Benátkách udělen na mezinárodní výstavě ve Vídni v roce 1906. Půda pivovaru vydala svá tajemství již několikrát. "Před sedmnácti lety jsem našel diplom k bronzové medaili, který se datoval ke stejnému roku. Bohužel byl značně poškozený. Nově objevený poklad je neporušený, stačilo jen odstranit vrstvy prachu,"sdělil ředitel Miroslav Koutek. Stoletá písemnost je prý graficky nápaditě zpracována. "Společně se zlatou medailí, která k diplomu patří, ho vystavíme v našem připravovaném pivovarském muzeu. Zprovoznit ho chceme do konce letošního roku,"plánuje Koutek. Ještě počátkem dvacátého století byly mezinárodní výstavy piva prestižní záležitostí. "Jednou za dva roky probíhala výstava ve Vídni. Pivovary byly hrdé na to, že se jí mohly alespoň zúčastnit. O to cennější pak bylo získání jakéhokoliv ocenění. V roce 1906 jsme získali hned dvě medaile - zlatou a bronzovou,"dodal Koutek. Zajímavý objev v Litovli se podařil jednomu z místních občanů. Na půdě svého domku nalezl na čtyři stovky pivovarských lahví, část z nich dokonce pamatovala Rakousko- Uhersko. Nálezce je věnoval muzeu litovelského pivovarnictví. (Olomoucký den)


I přes chladné počasí výstav pivovarů letošní léto stoupá. Například pivovar v Litovli zvýšil výstav sudového piva během prvních dvou letních měsíců v porovnání se stejným obdobím loňského roku o tři a půl procenta. Celkový meziroční nárůst za období června a července představuje sedm set hektolitrů.

V průběhu léta prodává litovelský pivovar nejvíce speciální polotmavé pivo Maestro. „Maestro je sezónní záležitostí. V letních měsících narůstá jeho spotřeba až o sto procent v porovnání s jinými měsíci v roce. Pije se především na zahrádkách při restauracích. Letos jsme ho prodali o dvě stovky hektolitrů více než loni,“ uvedl ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek. Maestro je čepováno zejména do pro něj typických vysokých půllitrových sklenic, v nichž vynikne lavinový efekt pěny.

Podle Koutka umožňuje zvýšení odbytu v letních měsících i rekonstruované výrobní zařízení. Před začátkem léta litovelský pivovar dokončil několik let trvající proces modernizace, do kterého investoval celkem téměř 200 miliónů korun. Charakter výroby a klasický výrobní postup však zůstává i po celkové modernizaci pivovaru zachován. Pivovar i nadále vyrábí pivo klasickým způsobem. Loni vystavil 235 tisíc hektolitrů piva, což je o 21 tisíc hektolitrů více než v roce předešlém. Tržby přitom pivovar zvýšil o 7,3 procenta.

Pivovarnická skupina, do níž kromě litovelského pivovaru patří i pivovary Zubr v Přerově a Holba v Hanušovicích, zaujímá na českém pivovarnickém trhu čtvrté místo za Plzeňským Prazdrojem, Pivovary Staropramen a Budějovickým Budvarem. (Právo)


Rozměrný kus dřeva, dláto a šikovné prsty. To potřebují řezbáři v Dalešicích na Třebíčsku, aby vytesali během pár dní umělecké výtvory. Sjeli se sem v tomto týdnu na druhý ročník řezbářského sympozia.

„Loňský ročník měl název Duše a dušičky, ten letošní jsme nazvali Lavice a lavičky. Tři řezbáři vytvářejí díla s motivempivovarnictví a Postřižin,“ popisuje Jitka Tichá z pivovaru v Dalešicích.

Právě kultovní filmové Postřižiny zdejší pivovar proslavily natolik, že jeho majitelé každé léto zpestřují návštěvníkům pobyt nejrůznějšími akcemi, oživujícími slavnou minulost. Řezbářský dýchánek k nim už patří také. „Dva řezbáři jsou z Čech a jeden ze Slovenska. Vzniká zde například socha doktora, jehož hrál v Postřižinách Rudolf Hrušínský, kterak spí na lavičce,“ vypíchla Tichá. Turisté, jež zavítají v těchto dnech do pivovaru, mohou přímo na dvoře obdivovat zručnost při práci se dřevem.

„Lidé mají zájem. Posedí, podívají se, jak se tvoří sochy,“ vábí Tichá, podle níž budou pod širou oblohou řezbáři tesat až do soboty.

„V sobotu večer počítáme s finálním osazením soch. Dvě zůstanou přímo v areálu dvora, třetí umístíme do přilehlého parčíku,“ nastínila Tichá. Kromě řezbáři oživeného pivovarského dvora si lze prohlédnout muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, v němž nechybí fotografie či kopie oděvů z Postřižin. A V Dalešicích také vaří svoje vlastní pivo. (MF Dnes)


Více než půl roku vaří pivo v Dalešickém pivovaru Zdeněk Resl. Do zdejší varny nastoupil loni na podzim z Mostu. Tamní pivovar jeho majitelé vytunelovali a zavřeli. Na otázku, zda platí přísloví, kde se pivo vaří, tam se dobře daří, odpovídá jednoznačně kladně. Ve spojitosti s Dalešickým pivem to platí dvojnásob. "Jsem tady necelý rok, určitě bych neměnil,"tvrdí. Přestěhování z velkého města do bytu v areálu pivovaru, které se v minulých dnech uskutečnilo, mu nevadí. "Na život na vesnici se těším,"podotýká. Rodina se za ním ale přistěhuje až v době, kdy děti dokončí školu. Týká se to především dokončení střední školy u dcery. Zdeněk Resl se nebrání žádné recesi. "Už jsem si musel obléknout dobový kostým a nečinilo mně to žádné potíže,"usmívá se. Připadal si prý jako správce Francin. Přiznává, že si musel zvyknout zejména na menší varné nádoby. Technologii považuje za striktně českou bez dalších úprav. "Jako se pivo vaří tady, tak je vařili naši dědové a pradědové,"konstatuje diplomovaný sládek. Domnívá se, že taková příprava piva vyžaduje více péče a znalostí řemesla. Na druhou stranu získává pivo naprosto speciální zvláštní chuť. "Dokonce i naši známí lékaři, kteří nám fandí, pití takového piva považují za zdraví prospěšné,"nabádá Resl. Zároveň dodává, že Dalešické pivo se tává lékem v umírněném množství. "Znám doktory, kteří tvrdí, že alkoholikem je už člověk, který si dá druhé pivo. Tak to jsem zásadně proti. Několik piv denně nikomu uškodit nemůže,"netají svůj názor dalešický sládek Resl. Věří, že v Dalešickém pivovaru dožije ve vzájemné pospolitosti s majiteli důchodu. "Nerad měním kabáty,"poznamenává lakonicky. Velikou radost má také z toho, že ho dalešičtí obyvatelé bez problémů vzali mezi sebe. (Noviny Třebíčska)


Jihlavský pivovar zvedl za prvních šest měsíců výstav piva meziročně o dvě třetiny na více než 86 400 hektolitrů.

Z toho 50 tisíc hektolitrů odebrali zahraniční zákazníci, především v Belgii, Německu a Rakousku. „Množství piva, které pivovar vyvezl do konce června, již o 16 000 hektolitrů převýšilo objem exportu za celý loňský rok,“ řekl Jan Kylberger, generální ředitel Pivovaru a sodovkárny Jihlava.

Díky vývozu jsou kapacity jihlavského podniku zcela vytíženy, což se podle Kylbergera kladně projeví v rentabilitě a v ziskovosti výroby. Odbyt v zahraničí stále roste. Spolupráci s belgickými obchodníky pivovaru pomohl navázat majoritní akcionář, ale stále více piva míří i do Německa a Rakouska. Do zahraničí se vozí především dvanáctistupňové pivo, v lahvích i v sudech. První hektolitry piva letos podnik odeslal i do Maďarska a na Slovensko.

„Odběratelé tlačí na cenu i na kvalitu. Doufáme, že v obou parametrech vyhovíme,“ podotkl Kylberger. Pokud se vývoz bude vyvíjet podobně jako v uplynulých třech měsících, roční výstav pivovaru se skoro zdvojnásobí. Loni uvařil 128 000 hektolitrů.

Tržby Pivovaru a sodovkárny Jihlava za první pololetí činily 85 milionů korun, proti stejnému období loni o dva miliony více.

Generální ředitel firmy říká, že růst tržeb nebyl tak výrazný, protože podnik omezil prodej nealkoholických nápojů od jiného výrobce. „Ukončili jsme spolupráci, protože stoupl prodej našich výrobků.“

Podle Kylbergera je domácí trh stabilní. V obchodních řetězcích se ale v poslední době opět objevují velmi levná piva, jejichž prodejní cena zřejmě nepokryje ani výrobní náklady. Podle ředitele se asi některé malé pivovary snaží udržet výstav i za cenu krátkodobých ztrát. (MF Dnes)


Havlíčkobrodský Měšťanský pivovar za letošní první pololetí meziročně zvýšil výstav i tržby. Piva uvařil 42 000 hektolitrů, proti stejnému období loni o osm procent více. Tržby za pivo se zvýšily o 12 procent na 48 milionů korun.

Podle ředitele Jiřího Huška sice podnik více než desetinu produkce vyvezl do zahraničí, na vyšším prodeji se ale podílí především domácí trh. „Jsme regionální pivovar a naší prioritou je trh Vysočiny,“ řekl.

Na prodeji se projevuje i počasí. „Letošní červen byl lepší než červenec, což je výkyv v ročních průměrech,“ podotkl Hušek. Podnik začal do jedné restaurace v Havlíčkově Brodě dodávat kvasnicové pivo, jaké se běžně čepovalo ještě před půl stoletím. Jeho prodej je podle Huška náročnější, protože u nepasterizovaného a nefiltrovaného moku musí hostinský zajistit i dobré chlazení sudů. Produkci je navíc nutné vytočit během dvou dnů.

Export se proti loňsku zvýšil asi o 15 procent a na výstavu se nyní podílí asi 12 procenty. Největší odběratele má pivovar šestým rokem v USA. Pivo Rebel se vozí i do Dánska, na Slovensko, do Ruska a od loňska také do Austrálie.

Do supermarketů v oblasti Tasmánie nyní podnik posílá třetí zásilku. „Je to perspektivní trh,“ uvedl ředitel. Brodský pivovar je jediný, který na tento kontinent dodává pivo uvařené v Česku. Ostatní tuzemské značky jsou zastoupeny licenčně. Měšťanský pivovar vaří tmavá i světlá piva, zaměstnává kolem 90 lidí. (MF Dnes)


Po několikaleté přestávce mají nyní příznivci zlatavého moku možnost opět ochutnat kvasnicové pivo z Měšťanského pivovaru. Penzion Hurikán s pivařskou lahůdkou přišel před nedávnem. Musel však splnit i podmínky jeho čepování."Kvasnicové pivo je přírodní nefiltrované nepasterované pivo, v němž je živá kultura. Vyznačuje se hustou smetanovou pěnou. Lze říci, že se ze zdravotního hlediska jedná o nápoj s léčivými účinky. Čepování je však technologicky náročné, a proto museli v penzionu vytvořit příznivé podmínky. Teprve pak jsme čepování piva povolili,"uvedl Petr Bouda z brodského pivovaru. Provozovatel musí zajistit nejen chlazení piva při průtoku ze sudu. Je nutné chladit i vlastní sudy a vedení k čepovacímu zařízení. Penzion je tak jediným místem nejen na Brodsku, kde se lze s kvasnicovým pivem z brodského pivovaru setkat. (Vysočina)


Bernard a Hliník spojili město Humpolec s krušnohorskou osadou Hora Svaté Kateřiny, včera odpoledne se na Vysočině poprvé setkali přední představitelé samosprávy z obou obcí. Stalo se tak u příležitosti jedenáctých humpoleckých pivních slavností, tradičního srpnového setkání přátel piva Bernard a hudby nejrůznějších žánrů.

Úvodní událostí pátečního programu byl příjezd Krušnohorského expresu do Humpolce.

„Z Litvínova na Mostecku jsme vyrazili ráno v půl sedmé, urazili jsme 338 kilometrů, což je rekord v délce jízdy historického vlaku, a jsme tady přesně, jak jsme původně předpokládali,“ hlásil na humpoleckém vlakovém nádraží Petr Pakosta, místostarosta Hory Svaté Kateřiny za nezávislé a jeden z aktivistů tamního sdružení Hoska, které si kvůli Bernardovi a Hliníkovi město na Vysočině v posledních letech tak oblíbilo. Motorová lokomotiva Hektor vůbec nevypadala, že za tři roky oslaví padesátiny, většina ještě starších dřevených vagónů prozrazovala, že nedávno podstoupila renovaci.

Na začátku netypického partnerství bylo pivo. „Před několika lety si v Hoře Svaté Kateřiny vybrali naše pivo z běžné nabídky obchodních zástupců. Tehdy tam vznikla restaurace Krušnohorský expres, což je vlastně takový vagón vjíždějící do tunelu. To je ten pravý Krušnohorský expres, ten který přijel teď k nám do Humpolce, převzal jeho jméno,“ řekl Právu Zdeněk Mikulášek, mluvčí Rodinného pivovaru Bernard. A protože pivo Stanislava Bernarda a Josefa Vávry, spolumajitelů humpoleckého pivovaru, svatokateřinským horákům nadmíru chutnalo, zorganizovali předloni na severu Čech první exkurzi na Vysočinu do „svého“ pivovaru.

A vedle Bernarda je tady zaujal Hliník, nejslavnější humpolecký přistěhovalec, jemuž pro změnu zdejší fandové recese v té době odhalovali pamětní desku. Vzápětí se v Krušnohorském expresu při pití piva Bernard zrodil nápad, který včera vyústil v setkání zástupců obou obcí. „Hliník se totiž narodil u nás v Krušných horách a teprve později se odstěhoval do Humpolce,“ uvedl Pakosta s důrazem na slavné Hliníkovo stěhování opakovaně zmiňované ve filmu Marečku, podejte mi pero, které v něm připomíná Hliníkův spolužák z večerní školy Mužík, jedna z neslavnějších filmových rolí Zdeňka Srstky.

Starosta odložil odjezd na dovolenou

„Dnes jsme do Humpolce přivezli prsť z jeho rodné hroudy i kopii Hliníkova rodného listu. Ty předáme zástupcům Humpolce při slavnostním aktu, během pietního aktu položíme u pamětní desky Hliníka hliníkový věnec. A pak nás tady čeká celá řada pivních aktů,“ popisoval Pakosta program bezmála padesátičlenné skupiny ze severu Čech hned po příjezdu na nádraží.

Starostovi Humpolce Jiřímu Kučerovi (ODS) se nápady Severočechů natolik zalíbily, že dokonce odložil o několik hodin odjezd na dovolenou do Švýcarska. „Návštěvy té party z Hory Svaté Kateřiny se zatím vždycky odehrávaly mimo dění na naší radnici, nyní se konečně sejdeme osobně. Tyhle nápady kolem Hliníka určitě dále oživí dění u nás v Humpolci a město získá nové přátele. Nechtěl jsem si to nechat ujít,“ prozradil Kučera, proč nakonec odcestoval na dovolenou s dvouhodinovým odkladem. (Právo)


Rodinný pivovar Bernard formou novinové inzerce a billboardové kampaně „Svět se zbláznil, držte se… „ upozorňuje na další negativní jev ve společnosti.

„Naší snahou není polemizovat nad pozitivními či negativními aspekty akce CzechTek, ale jednoznačně odsuzujeme brutalitu policejního zásahu.“ hodnotí Stanislav Bernard a dodává: „Policie samozřejmě musí plnit funkci ochrany dodržování zákona, to ji ale neopravňuje k bezdůvodným násilnostem. Průběh zásahu navozuje dojem předem naplánované akce, jaké jsme znali v totalitním režimu. Je známo, že každá hrubá síla a nepřiměřená hrubost vyvolává další agresivitu a nenávist.“

„V létě 2002 v obci Višňová přitom proběhl CzechTek ve spolupráci se starostkou obce a policií. Tehdy účastníci akce spořádaně odjížděli za dohledu policie z uklizené louky. Nedošlo zde k žádnému masakru mladých lidí, mezi kterými je velká část vysokoškolsky vzdělána. Policie má jistě mnoho jiných možností, jak chránit obecní i soukromý majetek a udržovat pořádek. Stejně tvrdým způsoben např. nikdy policie nezasáhla proti mnoha shromážděním různých neonacistických skupin, či při komunistických manifestacích.“ (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Pivní slavnosti, které se uskuteční již 12. a 13. srpna, tradičně navštěvují nejenom občané města a blízkého okolí. Kromě známého Krušnohorského expresu se sem podle pořadatelů oslav chystají vypravit celé autobusy příznivců dobré zábavy a piva Bernard.

"Není ani divu, vždyť naše pivo se točí v 1600 českých restaurací a v další dvoustovce na Slovensku. Fanoušci našeho piva sem podnikají zájezdy i z velké dálky. Vlastně ani nezáleží na tom, zda jde o fanklub piva Bernard či o dobrovolné hasiče, kteří používají naše oblečení. Hlavně, že mají rádi naše pivo," uvádí Zdeněk Mikulášek z pivovaru Bernard, který pro účely celorepublikové propagace nechal natisknout a rozvěsit 3600 plakátů, další dvoustovka "padne" na samotnou Vysočinu. (Listy Pelhřimovska)


O správné zacházení s výčepním zařízením se starají také pivovary. Jejich pracovníci navštěvují restaurace a v rámci obchodní spolupráce či pravidelné údržby poskytují personálu odborné rady, jak si s nástrahami řemesla poradit.

„Nejde přímo o kontroly, naši obchodní zástupci si spíše všímají celkové úrovně služeb zákazníkům a provozu v restauracích, kde se točí naše pivo. O poradenství, které se týká správného točení piva, nastavení tlaku či chlazení, se zase starají naši technici. Hostinským také poskytujeme manuál o správném zacházení s výčepním zařízením. Problémům se snažíme čelit také tím, že odběratelům poskytujeme zdarma sanitaci a další údržbu výčepních zařízení,“ říká obchodní ředitel pivovaru v Náchodě Václav Vencl.

Pokud zjistí pracovníci pivovaru nedostatky, většinou se s provozovatelem na nápravě hladce domluví. „Rozvázání smlouvy s partnery plyne z neplnění základních obchodních podmínek, jako je neplacení zboží. Co se týká kvality piva, spíše hostinským poradíme, jak to zlepšit. Většinou se s nimi bez problémů domluvíme,“ říká Vencl. (Právo)


Jak to vidí František Horák, ředitel Pivovaru Svijany

Samozřjemě, že si hlídáme kvalitu piva a také jeho míru. Jde nám o to, aby hospodští pivo nešidili a aby bylo, jak má být. To znamená: mělo správnou teplotu, pěnu a také míru. Máme deset obchodních zástupců a kolem devíti set hospod. Zhruba sedm set padesát z nich je v okruhu kolem pětašedesáti kilometrů. Na větší restaurace se dostane tak jednou do měsíce, na menší jednou za dva měsíce. S majiteli a provozovateli restaurací jsme v neustálém kontaktu a pokud se nám něco nelíbí, řešíme to hned na místě. Většinou si dají říct a chybu hned odstraní. Nevím, že bychom někomu museli říci, že mu pivo nedáme. Obecně si myslím, že kvalita v pohostinství hodně zlepšila - prostředí, hygiena, úroveň obsluhy, podávaná jídla i nápoje, včetně piva. Mezi hospodami je velká konkurence a kdyby hostinský šidil, byl by sám proti sobě. (MF Dnes)


Ke staré značce Skalák a Podskalák se vrací noví majitelé pivovaru v Malém Rohozci u Turnova. S pivem, které se má stát levnější alternativou Svijan, chtějí proniknout hlavně do obchodních řetězců.

"V osmdesátých letech to byla velmi populární značka. Když jsme si dělali marketingový průzkum, více jak polovina dotazovaných nad 35 let ji ještě znala," vysvětlil jednatel Pivovaru Rohozec Tomáš Kučera.

"Chceme navázat na místní tradici," dodal.

Rohozecký pivovar loni na jaře koupil jeho "konkurent" Pivovar Svijany, v nově založené společnosti mají podíl i někteří akcionáři svijanského pivovaru. Areál sice koupili za dvanáct milionů korun, o dva miliony korun více již investovali do vybavení pivovaru. Ten byl ve velmi špatném stavu, původní majitelé do něj prakticky neinvestovali.

"Chceme dosáhnout stejné kvality, jako ve Svijanech. Díky nižším nákladům ale můžeme nabízet pivo levněji," dodal ředitel pivovaru František Jungmann.

Pivovar už má například novou moderní stáčírnu. Právě do lahví totiž směřuje nejvíce v Rohozci uvařeného piva - devadesát procent. S ním se dostali například už do Hypernovy, plánují expanzi do dalších řetězců i do zahraničí.

"Nechceme jít ale cestou příliš levných piv," podotkl Kučera. Loni v Rohozci uvařili 30 tisíc litrů piva, letos už chtějí 37 tisíc hektolitrů. "Náš cíl je sto tisíc hektolitrů, možnosti expanze tu na rozdíl od Svijan stále jsou," dodal Kučera, který nevyloučil, že se tu jednou bude vařit i právě svijanské pivo. "Není to ale náš cíl, možná se tomu nevyhneme," dodal.

Obě značky si nemají konkurovat, ale naopak doplňovat.

"Skalák a Podskalák budou levnější alternativou, která by se měla objevit tam, kde se točí už Svijany," nastínil Kučera. Pivovar chce rovněž rozjet pět vlastních "referenčních" restaurací. V Turnově například jedná o Belgickém dvoře, v Liberci o bývalém pavilonu Bytexu naproti muzeu. (iDnes)


První historický záznam o existenci pivovaru na panství Březnice, jak se dnešní Krásné Březno dříve jmenovalo, pochází z roku 1510. Pivovar na jeho současném místě nechal vybudovat ústecký právník a podnikatel JUDr. Victor Russ v roce 1867.

Roku 1893 pivovar získává Spolek právovárečného měšťanstva, jehož 84 členů záhy zakládá akciovou společnost, která znamená konec tradičního práva várečného v Ústí.

Vznik akciové společnosti a příznivé podnikatelské podmínky počátku dvacátého století přinesly pivovaru v Krásném Březnu nebývalý rozkvět. Pivovar vařil na 16 druhů piv a stal se významným exportérem, kterému se podařilo proniknout i na trhy, kam si netroufaly i mnohem větší pivovary. Pivo z Krásného Března tak putuje do Spojených států, do zemí jižní Ameriky i do afrických kolonií. Pivo se do těchto destinací dodává pod označením "Best Bohemian Pilsener Beer" a z ústeckého pivovaru je třetí nejvíce exportující pivovar zemí Koruny české.

Právě na slavnou meziválečnou historii dnes pivovar v Krásném Březně navazuje. Je vlajkovou lodí společnosti Drinks Union a z piva Zlatopramen se stala celostátně respektovaná značka. Významným způsobem narůstá výstav a společnost je dlouhodobě nejrychleji rostoucím producentem piva v Česku. Úspěchy slaví také na zahraničních trzích, kam směřuje stále větší část výstavu. Společnost Drinks Union je tak i díky Zlatopramenu mezi pěticí největších exportérů piva a na významném německém trhu dobyla čelní postavení.

Dlouhodobá strategie celé skupiny je založena především na zachování klasického výrobního postupu. "Dobře víme, že některé investiční kroky by byly z ekonomického hlediska velice efektivní a vysoce ziskové, ale nechceme je realizovat, protože dlouhodobá strategie všech našich pivovarů a jejich konkurenční výhoda je založena na dodržování klasického výrobního postupu, který je pro nás limitujícím faktorem ve vztahu k některým investicím", říká RNDr. Milan Hagan, generální ředitel skupiny. "Jsme přesvědčeni, že právě tato strategie se nám nakonec vyplatí i z dlouhodobého ekonomického hlediska. Naše dosahované výsledky nám dávají za pravdu", dodává. (MF Dnes)


Stejné pivo, jaké se vařilo v polovině minulého století v dnes už zaniklém pivovaru v Železné Rudě, mohou znovu ochutnat obyvatelé horského městečka a jeho návštěvníci. Třeba při městských slavnostech, jež se zde dnes odehrají.

Desetistupňové pivo vaří zatím pro dva místní hotely pivovar Chodovar v Chodové Plané.

„Když jsem před rokem koupil hotel, zjistili jsem, že jeho majitel, pan Gradl, vařil vlastní pivo. Pak měl v pronájmu měšťanský pivovar, který už neexistuje. Napadlo mě proto ve sklepě hotelu udělat muzeum pivovarnictví,“ říká František Strnad.

Ve snaze sehnat co nejvíce exponátů totiž oslovil více než 40 dnešních pivovarů. Ozval se mu i Jiří Plevka z Chodovaru. Nenabídl mu však jen exponáty, ale i pivo. „Byl posledním ředitelem pivovaru v Železné Rudě a vlastní originální recepturu piva, jež se do jeho zániku v roce 1962 vařilo. Přišel s tím, že podle něj začnou pivo znovu vařit,“ vzpomíná František Strnad na začátek letošního roku.

Pár měsíců poté opravdu Chodovar uvařil první várku železnorudského piva. To se zatím nestáčí do lahví. K dostání je jen točené v hotelech Gradl a Belveder. Nemá zatím ani jméno.

Pivovarské muzeum v hotelu Gradl a je otevřeno denně. (MF Dnes)


Minipivovary mají šanci i v kraji Prazdroje a Gambrinusu, říká znalec Josef Krýsl

Přesvědčit Plzeňáky, že existuje i jiné pivo než to jejich místní - takový úkol musí zvládnout ti, kteří budou chtít vařit v regionu domácí pivo. Minipivovary jsou totiž v Česku stále oblíbenějším lákadlem restaurací či hotelů. První už působí i na západě Čech - vlastní mok čepuje třeba podnik Modrá hvězda v Dobřanech či plzeňský Minipivovar U rytíře Lochoty. „Podobných zařízení bude přibývat,“ tvrdí nezávislý pivovarský odborník Josef Krýsl.

Sám patří mezi nadšence, kteří vlastní pivo uvařit umějí. Někdejší dlouholetý technik Plzeňského Prazdroje totiž před časem vyhrál soutěž o nejlepší podomácku vyráběné pivo v Čechách s ležáky Joe’s Garage. „Pocházely skutečně z garáže. Uvařil jsem je na vypůjčeném zařízení podle vlastní receptury,“ vysvětluje Josef Krýsl, povoláním odborník v oboru péče o kvalitu piva.

* Zvládne zájemce o domácí vaření piva výrobu sám?

Úspěšné minipivovary mívají sládka. Stačí ale, aby odborník dojížděl na dny, kdy se pivo vaří a školil personál. Takový člověk není laciný, ale na kvalitu piva má obrovský vliv. Nicméně se jím může stát i laik, ovšem musí se učit od skutečného znalce.

Vařit pivo se dá naučit

* Říká se, že Plzeňané jsou ohledně piva hodně konzervativní. Mají tedy minipivovary v kraji budoucnost?

Získat přízeň lidí z regionu je tvrdý oříšek. Ale jde to, příklad Modré hvězdy to potvrzuje. Umím si představit, že by několik minipivovarů tady své místo našlo. Pokud může člověk vidět výrobu přímo na místě a pokud najde výrobce zajímavou chuť a udrží kvalitu, šanci má.

* Na kolik přijde takový minipivovar?

Ale aby bylo možné garantovat určitou kvalitu a vařit dostatečné množství piva pro jednu větší restauraci, tak je potřeba investovat nejméně 200 tisíc, spíše 300 tisíc korun.

* Takže dáváte malým pivovarníkům šanci jít ve šlépějích malých vinařů? Ozvláštnit nabídku na trhu ovládaném velkými firmami?

Určitě. Vždyť gastronomie a pohostinství ve všech podobách mají v celém světě obrovskou perspektivu. A konkrétně u nás v kraji by byla škoda nevyužít zakořeněného spojení Plzeňska jako domova piva. (MF Dnes)


"A já pořád kdo to tluče, on to bednář na obruče." Tak tahle lidová píseň je od úterka v Plzni vysoce aktuální. Po téměř padesáti letech totiž místní slavný pivovar opět obnovil vlastní výrobu těchto dřevěných nádob. Po téměř padesátileté odmlce bednáři v Prazdroji staví zcela nový sud, ve kterém bude zrát plzeňské. Následovat mají další.

Po téměř padesátileté odmlce bednáři v Prazdroji staví zcela nový sud, ve kterém bude zrát plzeňské. Následovat mají další.

Nové velké bečky vlastní výroby nahradí vysloužilé sudy, které se v Plzeňském Prazdroji používají ke kontrolní výrobě piva tradiční metodou.

"Je třeba mít srovnání, zda naše pivo dělané nejmodernějším způsobem je stejné jako to, které vařili naši dědové a které třeba leželo v dřevěných sudech. A protože některé původní nádoby jsou starší sta let, je třeba pořídit nové," vysvětluje sládek Prazdroje Václav Berka.

Bednáři - ohrožený druh?

Parta bednářů Prazdroje - poslední své profese ve střední Evropě - čítá nyní deset členů. Někteří ještě pamatují doby slávy tohoto řemesla.

"I v roce 1957 jsem byl u toho, když jsme tady v pivovaru dělali poslední nový sud. No vidíte, stačilo čtyřicet osm let a je to tu znovu," říká s úsměvem hlavní bednář pivovaru Ladislav Bešťák.

Prazdroj se obnovením výroby ležáckých sudů vrací ke kdysi slavné tradici. Ještě v osmdesátých letech minulého století využíval na pět a půl tisíce těchto ležáckých nádob. Teď má pivovar ve sklepích pět desítek sudů. Zrání v dubových nádobách je nyní, v éře moderní výroby v kovových tancích, jen zlomkem celkové produkce.

Jak dlouho vzniká sud

Příběh nového sudu - v Prazdroji prvního po půlstoletí - začal před deseti lety. Právě tehdy se k zemi skácely duby v lese u Zbiroha na Rokycansku, jejichž dřevo si nakonec plzeňští bednáři vybrali ke stavbě nádoby.

"Jen materiál ke stavbě jednoho sudu přijde na padesát tisíc korun, plus samozřejmě další doplňky, třeba obruče, které si upravujeme na míru sami. A pak už jen práce," usmívá se hlavní bednář Plzeňského Prazdroje.

Samotná výroba sudu trvá plzeňským řemeslníkům asi tři týdny. Nejdůležitější je trpělivost, nic se nesmí uspěchat, aby se dřevo nepoškodilo," říká Ladislav Bešťák.

Ten už dnes ví, že obnovená tradice jedním sudem neskončí. "Ročně bychom rádi postavili tak tři další," říká hlavní bednář.

Pro budoucnost dnes už téměř zapomenutého řemesla je třeba, aby Prazdroj našel nové lidi, kteří převezmou zkušenosti svých kolegů. "Ale naše řemeslo se už nikde nevyučuje. Takže si musíme pomoci sami - prostě přeškolíme nějakého šikovného truhláře," dává recept na výchovu bednáře první muž plzeňské party. (iDnes)


«« « Strana 745 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň