Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Nejlepší guláš uvařila žena

[středa, 29. říjen 2008]

Boj o nejlepší krmi svedlo v hotelu Belveder šestnáct kuchařů

Vůně guláše se v sobotu večer nesla železnorudským Horským hotelem Belveder. Konal se zde totiž první roční kulinářské soutěže ,,O nejlepší šumavský gulášek“. Nejchutnější krmi podle poroty uvařila Jaroslava Sklenářová. „Zaplněný sál hotelu svědčil o nebývalém zájmu místních obyvatel i hostů o tuto akci,“ pochvaloval si majitel hotelu František Strnad, který zároveň v Železné Rudě vaří pivo, a tak bylo guláše čím zapíjet.

Celkem šestnáct přihlášených kuchařů a kuchařek, profesionálů i amatérů soutěžilo o stupně nejvyšší v úpravě, barvě, vůni a hlavně chuti pokrmu, který je v naší zemi tak oblíben. Porota odborníků v čele s mistrem kuchařem Pavlem Aubrechtem neměla lehkou úlohu vybrat ty nejlepší.

Po dvouhodinové degustaci vyhlásila za ohromného potlesku, jásotu a nadšení tři nejlepší guláše. „Přestože se zúčastnili kuchaři z blízkého i dalekého okolí až například ze Sokolova, stupně vítězů zůstali Železnorudským,“ uvedl Strnad.

Třetí místo obsadil kuchař Robert Bandžal z hotelu Engadin. Druhá cena putuje do Alžbětína do hotelu U Larvů a zasloužil se o to kuchař Petr Zdeněk. Na stupeň nejvyšší vystoupila žena - Jaroslava Sklenářová z pensionu Habr v Železné Rudě. „S sebou domů si odnesla krásnou cenu, štěně. Ovšem nikoli pejska, ale malý sud železnoruského piva, kterému se tak v pivovarském žargonu říká,“prohlásil Strnad a dodal: „V pozdních nočních hodinách skončila akce, která určitě bude mít v roce 2009 pokračování.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Milan Kilián


V ČR je prostor pro 150 až 200 takzvaných restauračních pivovarů. Nyní už jich funguje 75 s roční produkcí asi 150.000 hektolitrů, což je méně než jedno procento celkové roční české produkce. V rámci rodícího se projektu Pivní cesta, který má propojit návštěvníky jednotlivých mikropivovarů, to na turistickém veletrhu ITEP v Plzni uvedli zástupci šesti výrobců.

"Rosteme jako houby po dešti a držíme při sobě. Když se koukám na to, jak velké nadnárodní koncerny skupují české pivovary, tak poté, co tak dopadne Budvar a zřejmě i malé pivovary s výstavem do 200.000 hektolitrů, tak bude na nás, trpaslících, připomínat veřejnosti, jak to české pivo má chutnat," řekl Vladimír Lažanský, spolumajitel Zámeckého pivovaru Chyše na Karlovarsku s roční produkcí 1500 hektolitrů. Podle něj drobní výrobci, často s historickými tradicemi, nemají ambice násobit výrobu. Díky tomu, že nejsou v marketingovém presu, si mohou dovolit "dát pivu vše, co potřebuje a vařit ho jako za starých časů". Pivovary jsou propojeny turistickými trasami, po nichž vedou cyklistické linie vyzdobené památkami. "Jsme v nejprestižnějším bedekru Pivní cesty," řekl Lažanský. Podle něj bylo letos turistů, kteří jezdí po "pivovárcích", dvojnásobně více než loni. "Můžeme spolupracovat, protože si nekonkurujeme. Na společných akcích se podporujeme," řekl Petr Míč z Pivovarského dvora v Plzni. Nepřekážejí si proto, že většinu své produkce prodají v restauraci nebo "kolem komína". Podle Míče je v ČR prostor pro 150 restauračních pivovarů. Každý se snaží nabídnout k pivu něco navíc, zážitkovou gastronomii, prohlídky, památky, ubytování, pivní lázně a podobně. "Nejmenší pivovary se mohou propojit. Společným jmenovatel je skutečný žatecký chmel a opravdové regionální produkty. Na tom se dá stavět," řekl Václav Fiala z agentury proPRESS, která projekt Pivní cesty spoluorganizuje. Skupinám nebo jednotlivým lidem chce zprostředkovat prohlídku pivovarů a degustace. "Zájem o propojení má Polsko, Německo, Rakousko, Belgie a Irsko. Chtějí se podívat na naše velké pivovary, ale chtějí vidět i ty nejmenší," dodal Fiala. Podle Lažanského stačí na pivovar s ročním výstavem 1000 hl plocha 80 m2, na technologii je třeba asi pět milionů Kč.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz


Finanční krize si našla prozatím poslední a celkem nečekanou oběť, kterou je jedna z ikon Velké Británie. Pinta piva.

Ve třetím čtvrtletí tohoto roku prodej piva ve Velké Británii klesl o 7 procent ve srovnání se stejným obdobím roku předchozího, jak informoval server CNN.

Podle údajů britské Asociace piva a restaurací se letos ve třetím kvartále v zemi prodalo o 161 milionů pint méně než loni. V přepočtu na den je to o 1,8 milionů pint méně.

Spotřeba piva v Británii klesá konstantně již několik let, za což nese odpovědnost uzavírání restaurací a hotelů po celé zemi.

Pivní barometr nelže

Podle Čtvrtletního pivního barometru, který asociace publikuje co čtvrtrok, však tento trend v uplynulém čtvrtletí výrazně posílil pokles prodeje piva v supermarketech.

Ten dosáhl 6 procent, což je sice ve srovnání s 8,1procentním poklesem v restauracích méně, jenže oproti němu byl prodej piva v supermarketech až doposud téměř konstantní.

"Urychlený propad prodeje piva je jasným signálem zhoršující se ekonomiky, obav domácností a nižšího utrácení," zhodnotil Rob Hayward, šéf asociace.

Podle něj se na poklesu spotřeby piva podepsalo i zvýšení daní z alkoholu, které protlačila labouristická vláda.

Ta sice krátkodobě zvýšila příjmy státní kasy, ale při současné krizi Hayward očekává v dlouhodobém výhledu spíše jejich pokles.

Zatímco loni daň z alkoholu do státní kasy přinesla 9 miliard dolarů, podle propočtů asociace může tato hodnota v blízké budoucnosti klesnout až o 7,8 miliardy dolarů ročně.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Dominik Jandl


Pivo je staré jako lidstvo. Vyráběli tento lahodný zlatý mok, jemuž Češi přezdívají „tekutý chléb“, již před 7 tisíci lety ve starém Babylonu. Pivo odpradávna pomáhalo lidem uhasit žízeň v neposlední řadě jako vysoce energetický nápoj velmi dobře posloužilo při náročné fyzické práci kopáči kanálů. Rolníci jej vypili až 5 litrů denně, ale i ženy, co pracovaly v poli, též vypily do 2 litrů. Horší už to bylo s pitím v hospodě, kam žena směla pouze jako výčepní anebo pokud přišla v pánském doprovodu, tak směla pít jenom vodu. První na světě Chammurapiho zákoník ze 17. století př. n. l. stanovil i trest pro ženu, jež tento zákaz poruší: „žena, která přijde do hospody na pivo, má být upálena“.

Výroba piva v dávných dobách studeného středověku byla doménou žen. Dříve než začaly vznikat specializované „pivovárečné“ domy, rodilo se pivo díky šikovným ženským rukám v mnohých domácnostech. Ženy postupovaly velmi primitivním způsobem a vycházely pouze z vjemových poznatků a receptů, jež putovaly časem z generace na generaci. Nevěděly nic o vlivu sladových enzymů na mladinu ani o kvasinkách a jejich enzymech, které při kvašení mění mladinu na pivo. Ženy připravovaly z piva také polévky nebo omáčky, které se jako obzvláště sytý "tekutý chleba" podávaly v chudých rodinách až do poloviny 19. století. Pivo se postupně stalo zajímavým obchodním artiklem, takže měšťané zakládali od 14. století společné pivovary. V té době převzali dominantní úlohu ve výrobě i v prodeji piva muži. Na ženy zbyly pouze pomocné práce. Uplynula staletí a v dnešních pivovarech působí ženy většinou jen jako administrativní pracovnice. Naštěstí jsou i světlé výjimky. Najdeme je ve Velkém Březně a Přerově a vaří v tamních pivovarech znamenitého Březňáka či Zubra. Také na chuti hlučínského piva je rukopis ženy. Pivovarnictví je tedy, navzdory historii, považováno jako výlučně mužský obor.

A jak je to s konzumací tohoto lahodného moku a jeho působením na ženský organismus?

Nadměrná spotřeba sebezdravějších potravin a nápojů je škodlivá. U piva snad o to více, že obsahuje zákeřný návykový ethylalkohol, i když v jednom půllitru ve zcela neškodné a dokonce prospěšné míře (cca 20 ml alkoholu). Malé množství alkoholu v pivu není z energetického hlediska vůbec na závadu. Právě naopak! Při odbourávání alkoholu účinkem enzymu dehydrogenázy vznikají volné radikály, které vstupují do rozkladných procesů tuků a tím urychlují jejich energetické využití, namísto aby se tuky ukládaly.

Jak alkohol, tak látky z chmelového extraktu zpomalují uvolňování vápníku z kostí, které je typické zejména pro starší ženy po menopauze a může být příčinou obávané osteoporózy. Správný pitný režim, obohacený v rozumné míře i pivem, znamená také dostatečné zavodnění ledvin, v nichž se tak usazuje méně vápenatých solí, které jsou příčinou tvorby kamenů. Třetinka nebo půllitr desetistupňového piva významně snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění, která se dnes nevyhýbají ani ženám.

Pro ženy obzvláště vítaný je obsah kyseliny listové (vitaminu ze skupiny B) v pivu. Ta je nesmírně důležitá zejména pro ženy v reprodukčním věku. Z pivovarských kvasnic přechází do piva také vzácný chróm, kterého je v běžné stravě stále větší nedostatek, i když jeho denní potřeba nepřevyšuje desítky mikrogramů.

Tento stopový prvek podporuje aktivitu hormonu insulinu, regulujícího hladinu cukru v krvi. Je-li chrómu nedostatek, hladina cukru může být rozkolísaná, což vede k pocitům neodolatelných chutí, zejména na sladké. Důsledkem potom bývá nadváha, s níž nezatočí žádná dieta tak spolehlivě jako obohacování stravy chrómem. Proč tedy k populárním chrómovým a vlákninovým tabletám tedy ještě nepřidat třetinku piva denně?

Nelze vyčerpat všechny zdravotní výhody, které mají původ ve složení piva, obsahujícím více než 2 000 složek. Díky širokému spektru polyfenolů a dalších rostlinných antioxidantů, obsažených v pivu, není výzkum tohoto moku ještě zdaleka ukončen. To potvrzuje i poslední objev ze státu Oregonu (USA), který v pivním moku nalezl nový silný antioxidant. Jeho antioxidační "síla" má být jedna z nejvyšších.

Pro ženy, které alkohol ale nepijí, je tu výborná náhrada ve formě nealkoholického piva, které skoro nerozpoznáte od alkoholického.

Zdroj: Móda.cz | Autor: Jana Mostýnová


Evropská unie zapsala značku České pivo do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, může to moci i pivovarům na Vysočině.

Foto

Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, vidí význam nové značky České pivo jako v významný atribut ochrany spotřebitele nejen na Vysočině.

"Má tedy svůj význam nejen v případě exportu, ale dává i tuzemskému zákazníkovi informaci, že daná značka piva je vyráběna z předepsaných surovin, stanoveným způsobem a na území České republiky. Zdaleka ne všechny značky v České republice vaří pivo tradičním postupem výroby, který je pro České pivo typický, Znamená to tedy, že označení výrobku České pivo nebude moci užívat automaticky každý pivovar v České republice. Jsem přesvědčen, že se jedná o významné sdělení spotřebiteli o jaké pivo se jedná."

Jak to může ovlivnit další budoucnost pivovaru v Havlíčkově Brodě?

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. používá označení České pivo už několik let, protože od samého vzniku iniciativy ochraného označení původu splňuje veškeré podmínky pro právoplatné užívání tohoto označení. V budoucnu může tato ochrana pomoci malým pivovarům, tedy nejen pivovaru v Havlíčkově Brodě, k odlišení na exportních trzích a tak dát značce Rebel vyšší přidanou hodnotu, resp. zařadit České pivo mezi piva s vyšší cenou.

Je udělení nové značky České pivo podle Vás spíš signálem dovnitř do České republiky, nebo naopak do zahraničí?

V současné době se jedná o velmi pozitivní signál zejména směrem dovnitř České republiky, protože v současné době jsou úspěšné malé a střední pivovary etablovány zejména na tuzemském trhu. Dosud malé a střední pivovary, jež zvolily strategii exportu piva, se musely vyrovnat se skutečností, že jejich značky byly zpravidla umístěny v nejnižších cenových segmentech, a tudíž se musely přizpůsobit ve výrobních nákladech na takové pivo. V budoucnosti je zeměpisná ochrana a ochrana původu České pivo velkou příležitostí i pro exportní akvitivity, protože už nebude značka piva z malého českého pivovaru přímých konkurentem piv, které jsou vyráběna v dané zemy, ale byla označována jako české pivo. Právě to byla hlavní konkurenční nevýhoda při exportu, protože globální značky vyráběly ryze české značky piv licenčně v dané zemi a tak mohly dosáhnout zcela jiné realizační ceny pro spotřebitele. Dnes už takové pivo nemůže býto označeno jako české.

Zdroj: Vysočina-News.cz | Autor: Milan Pilař


Metráky ryb skončily v kádích při tradičním výlovu hanušovického pivovarského rybníka. Výlov byl zároveň příležitostí pro setkání nejen zaměstnanců pivovaru, ale také desítek lidí z celé republiky, kteří nesou příjmení Holba či Šerák. Patronátu nad výlovem se ujal svérázný výtvarník ze Šternberka Libor Vojkůvka. „Jména Holba a Šerák jsme zpočátku hledali v třeba v telefonním seznamu, řada lidí s tímto příjmením se nám také přihlásila na výzvu, kterou jsme zveřejnili v restauracích. Setkání pořádáme vždy jednou za rok. Letos jsme Holby a Šeráky pozvali na náš výlov,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

Zdroj: Deník.cz


Predávajú Stein

[neděle, 26. říjen 2008]

Obchodný dom Dunaj a areál dnes už bývalého pivovaru Stein v Bratislave sú na predaj. Ponúka ich spoločnosť Orco, ktorá ich vlani a predvlani kúpila.

"Budovy nechceme v žiadnom prípade predať pod cenu," povedala Lucia Švecová, riaditeľka slovenskej pobočky Orco Property Group. V Dunaji spoločnosť naďalej pracuje na získaní stavebného povolenia pre prestavbu na luxusné obchody a kancelárie, pri Steine na zmene územného plánu, ktorá by dovolila zmeniť areál na moderný polyfunkčný komplex.

Akcie developera na pražskej burze po predchádzajúcom výraznom poklese v polovici októbra stúpli. Na druhej strane, ako písala česká tlač, developer v Česku zlacnil niektoré byty, aby lepšie vyhovel bankám. Tie totiž kým uvoľnia peniaze, od developerov požadujú nielen vyšší podiel vlastných financií vložených do projektu, ale aj väčšiu zazmluvnenosť.

Zdroj: SME.sk


Na zámku navařili pivo z medu

[sobota, 25. říjen 2008]

V Zábřehu uvařili medové pivo. Ve výčepech vydrží jen několik dní.

Tisíc litrů originálního piva z medu čepují od čtvrtka (vydáno 26.9.2008 - pozn.) v pivnici Zámeckého minipivovaru Zábřeh v Ostravě. Na výrobu unikátních speciálů se tu zaměřují už dlouho.

Zdejší sládek Václav Baron je schopen uvařit pivo prakticky z čehokoli včetně puškvorce, kopřiv, pampelišek nebo pohanky.

Na výrobu sedmnáctistupňového medového piva, uvařeného u příležitosti Svatováclavských slavností, spotřeboval sládek na čtyřicet kilogramů prvotřídního medu z podhůří Jeseníků.

Odhaduje, že medové pivo se bude čepovat jen několik dnů. "Speciály jsou u nás velmi oblíbené, takže zpravidla hned zmizí,“ říká sládek Václav Baron.

Zdroj: tn.cz | Autor: Marek Švidrnoch


Malé pivovary představují piva z nejrůznějších surovin

Na právě probíhajícím veletrhu cestovního ruchu ITEP 2008 v Plzni se představují i malé a mini pivovary. O kuriozity není nouze.

"Na veletrh jsme s sebou přivezli kromě klasického světlého a tmavého ležáku i borůvkové pivo a takzvané zakouřené pivo. Zakouřené pivo je vyrobeno podle středověké receptury, tak jak se vyrábělo v Plzni před příchodem vévody Gambrinuse," vysvětlil Petr Míč z plzeňského pivovaru Purkmistr.

Právě toto pivo se nedá ani koupit v obchodech. "Naše pivo obsahuje živé kultury, proto je zdravé a vystavené v regálech by se zkazilo," dodal Míč. Purkmistr se proto točí pouze v jediné plzeňské restauraci.

Medové pivo zase nabízí železnorudský pivovar Belveder. Ani toto pivo se nedá najít v žádném obchodě, ale pouze v restauraci ve městě u německých hranic. "K tradičním surovinám jako je chmel a voda přidáváme také vynikající šumavský med," řekl nám František Strnad ze železnorudského pivovaru.

Zdroj: tn.cz


Solární pivo

[pátek, 24. říjen 2008]

Už jste někdy slyšeli o solárním pivu? Nebo jste ho snad už dokonce ochutnali? V případě že nikoli, tak vás naše reportáž zavede do středně velkého bavorského pivovaru, kde se tento záhadný nápoj vaří.

Rodinný pivovar Felzenbräu v Thalmannsfeldu u Norimberka patří ke středně velkým provozům, kterých jsou jen v Bavorsku desítky. Prosadit se v takové konkurenci, je zatraceně složité. Myšlenka vařit pivo s pomocí obnovitelných zdrojů energie se ukázala být nejen dobrým marketingovým tahem, ale především krokem k obrovským úsporám.

"V době, kdy jsem tenhle nápad dostal, stál topný olej ještě 25 feniků. Dva roky nám trvalo, než jsme se k realizaci projektu rozhoupali, netušili jsme tehdy, jak se ceny energií budou vyvíjet. Šlo nám primárně o to, chránit životní prostředí," říká majitel pivovaru Walter Glossner, který se zaklíná, že na počátku rozhodně nebyla snaha ušetřit. "Spouštěcím mechanismem byla jedna nedělní dopolední procházka v lese, kdy jsem se rozčílil, co tam na zemi tleje dřeva," vzpomíná pan Glossner, který do kotle spalujícího odřezky a další dřevný odpad investoval v roce 2003 spolu se zařízením na rozvod tepla 1 800 000 eur.

Získaná energie neslouží jen k ohřívání vody, ale také k samotnému vaření piva. Spalování odřezků pokrývá v pivovaru Felzenbräu plných sedmdesát procent spotřeby energie, zbytek tvoří energie získaná z biomasy a také ze slunečního záření. A jsme u solárního piva! "Na nákup solárních panelů jsme si vzali půjčku, určitou sumu jsme dostali také od Spolkové země Bavorsko. A můžu říct, že se to vyplatí. Pivo s podtitulem "solární" se prodává velice dobře, čas teď pracuje pro nás. Němci slyší na produkty, které jsou šetrné k životnímu prostředí, přitom naše pivo není nejlevnější. My jsme se ale rozhodli jít cestou kvality. Velká část německé populace totiž radši pije o něco méně piva, ale zato kvalitního. Největší část naší produkce tvoří bavorské plné pivo, tedy světlé výčepní, potom pivo plzeňského typu a nakonec pivo kvasnicové."

V pivovaru Felzenbräu se opravdu snoubí tradice a moderna - na jedné straně solární panely na střechách, na straně druhé se přísně dodržuje bavorský zákon o čistotě, který už v roce 1516 stanovil, že sládci nesmějí do piva přidávat nic jiného než ječmen, chmel a vodu. A to jsem vám ještě zamlčel, že k chlazení používají šikulové z Thalmannsfledu přírodní led. To se v zimě ve sklepě nastříkají dřevěné podnože, na nich se vytvoří led, který následně vydrží až do léra. Úspora? Odhadem 160 tisíc litrů topného oleje ročně.

"Můžu lidem jenom vzkázat: pokuste se udržet malé a střední pivovary nad vodou a kupujte jejich produkty. Kdyby totiž zůstaly jen velké pivovary, tak za chvilku budou vyrábět jen jedno pivo XY. To bychom pak museli kupovat, ať už by nám chutnalo nebo ne," nebere pivní globalizaci na lehkou váhu Walter Glossner, který svůj rodinný pivovar prodat rozhodně nezamýšlí.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jiří Hošek


Areál někdejšího pivovaru v Rybářích hodlá zahraniční investor přeměnit na centrum zábavy a postavit zde i byty.

Karlovarská radnice ovšem kvůli tomu musí měnit územní plán města. „Rozsahem a nabídkou služeb to má být obdobný areál, který už mají v Liberci. Ten se jmenuje Babylon,“ uvedl Tomáš Hybner (ČSSD), náměstek karlovarské primátorky. Dodal, že urbanistické studie jsou už dokončeny.

Podle informací vedení radnice koupila areál ruská společnost, jež má být investorem celého projektu.

Podle Hybnera požádali investoři karlovarský magistrát o změnu územního plánu a ten proti tomu nic nemá. „Nechceme, aby zde vznikla fabrika,“ vysvětlil Hybner s tím, že právě v Rybářích by to nebylo podle radnice vhodné, přestože toto území bylo v územním plánu určené k průmyslové výrobě. „Vzhledem k dopravě přes čtvrť Rybáře, která se právě rekonstruuje, by to nebylo pro obyvatele této čtvrti právě vhodné,“ dodal Hybner.

Ruští investoři chtějí areál rozšířit do svahu za pivovarem a kromě zábavního parku zde mají vyrůst i byty, restaurace, aquapark, dětské koutky a parkování. „Termín zahájení prací není jistý,“ dodal Hybner.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Ivana Kalinová


Náchodský pivovar přichází opět po 2 letech na český pivní trh s unikátní novinkou. Jedná se o svrchně kvašené tmavé pivo anglo-irského původu - PRIMÁTOR® Stout. Tento druh piva je, na rozdíl od výrazné většiny dnes vyráběných piv v českých pivovarech, odlišný především způsobem výroby využitím infúzní technologie vaření a dále použitím kvasinek svrchního kvašení. PRIMÁTOR® Stout je svrchně kvašené pivo, vyrobené ze čtyř druhů sladů (českého, bavorského, nakuřovaného, barvícího), praženého ječmene, nesladovaného ovsa a z originálních britských chmelů. Pro toto pivo je charakteristická velmi tmavá barva, s výraznou chutí praženého ječmene, silnou hořkostí, ovocnými tóny, krémovou plností a smetanovou pěnou. V portfoliu Pivovaru Náchod zaujme jistě důstojné místo a doplní tak ostatní speciální piva typu Weizenbier a English Pale Ale.

Jedná se o další přirozený krok v naší filosofii - Specialisty na speciály - obohacovat český pivní trh o netradiční produkci a neomezovat spotřebitelské chutě pouze na jeden typ piva, českého ležáku“ uvedl Josef Hlavatý, generální ředitel a místopředseda představenstva Pivovaru Náchod a.s., který je zároveň členem prezidia Českého svazu malých nezávislých pivovarů a člen předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven. „Uvědomujeme si, že jdeme trochu do souboje se značně konzervativním přístupem českého konzumenta (pijáka) piva, ale právě zvyšující se odbyt v segmentu speciálních piv v posledním období nám potvrzuje, že i u nás, po letech izolace a zakonzervování spotřebitelských zvyklostí, se postupně objevuje skupina konzumentů, která je ochotná experimentovat a neomezuje se jen na uniformní řadovou produkci“ dodal Josef Hlavatý.

Nové pivo PRIMÁTOR® Stout bude nabízeno nejširší veřejnosti prostřednictvím obchodních řetězců a nezávislé maloobchodní sítě, v další fázi pak bude dodáváno do sítě vybraných gastronomických zařízení. Pivo bude vyráběno ve vratných lahvích typu NRW o objemu 0,5 l. Pro gastronomické účely budou k čepování využívány sklenice se speciálním designem. Na podporu prodeje pivovar připravuje řadu marketingových aktivit, k nimž budou patřit především ochutnávky v místě prodeje, dále k tomuto účelu speciálně vyrobené POS/POP a to vše v kombinaci s komunikačními a PR aktivitami prostřednictvím tisku a dalších médií. Pivovar plánuje v budoucnu vyrábět přibližně 2 000 hl tohoto speciálního druhu piva.

Zdroj: Primátor.cz


Milovníci piva si za svůj oblíbený mok v dohledné době připlatí: Plzeňský Prazdroj ho totiž od prvního listopadu zdražuje. To je horší zpráva. Ta lepší říká, že návštěvníci restaurací, barů a pivnic pocítí zdražení nejspíše až po Novém roce.

U nás se zdražení ihned neprojeví. Rádi bychom současné ceny udrželi do konce roku,“ konstatoval Martin Šampalík, jeden ze spolumajitelů sítě samoobslužných pivních barů The PUB.

Vyčkávací pozici zaujaly i malé pivovary, které většinou kopírují pohyb cen. „Hned od začátku listopadu určitě zdražovat nebudeme. Jak to bude po Novém roce? To bude záležet na vývoji cen surovin a samozřejmě i na chování konkurence,“ řekl Petr Míč, šéf marketingu Pivovarského dvora v Plzni-Černicích.

Zdroj: MF Dnes.cz


Kabelová a satelitní TV Paprika, program vlastněný skrze firmu Chellomedia majitelem kabelové společnosti UPC, začala vyrábět seriál Pivní agent s Janem Rosákem v roli moderátora. "V České republice je dodnes v provozu několik set pivovarů a pivovárků. Pivo, jak je známo, je pro Čechy láskou víc než tradiční, která opravdu nerezaví, rozumí mu snad každý a výběr piv je nepřeberný. Produkty některých pivovarů ani nepřijdou do obchodů, dají se koupit jen přímo v místě, kde se vařily," vysvětluje Barbora Florková, mluvčí Chello Central Europe důvod, proč tento seriál vznik.

"V našem seriálu Jan Rosák podniká jednodenní výlety po republice, při kterých najde i ten nejzapadlejší venkovský pivovar, nebo se zastaví v některé z pražských manufaktur na „tekutý chléb”, aby nás zasvětil do tajemství správného vaření piva a míst, kde tato tajemná činnost probíhá," přibližuje mluvčí. "Poté, co se seznámíme s procesem výroby českého národního nápoje a ochutnáme jeho zdařilý výsledek, náš agent nám s pomocí přítomných kuchařů předvede, jaká jídla se dají vykouzlit s pivem nebo k pivu, s nímž jsme se před několika minutami seznámili," dodala.

První díl seriálu Pivní agent se objeví na obrazovce 14. listopadu. TV Paprika vysílá výhradně prostřednictvím kabelových rozvodů, IPTV a na satelitu.

Zdroj: DigiZone.cz | Autor: Jan Potůček


Město Sokolov už má dodavatele na stavbu měšťanského pivovaru s restaurací

V bývalých sklepích kapucínského kláštera svatého Antonína Paduánského v Sokolově, kde kdysi skladovali mniši víno, se bude vařit pivo.

Radnice tam totiž postaví měšťanský pivovar s restaurací, kde by se mohlo točit pivo už během příštích Vánoc. Město už vybralo na stavbu dodavatele, ten vzešel ze šesti zájemců.

Náklady na pivovar jsou 12,7 miliónu korun. Počítáme ale ještě s rezervou. Je totiž pravděpodobné, že jakmile se začne pracovat ve sklepích, objeví se zřejmě nějaké další práce,“ řekl starosta Sokolova Karel Jakobec (ODS). Podle něj se Sokolovu podařilo na akci získat příslib státní dotace. „Měla by dosáhnout čtyřiceti procent nákladů,“ poznamenal starosta.

Malý pivovar by měl sloužit především jako turistická zajímavost, jeho služeb by však využívala i radnice. „Bylo by to ideální místo k posezení v případě nějaké významnější návštěvy,“ řekl Jakobec. Pivo bude vařit stejná firma, které provozuje malý pivovar Permon v Lomnici nedaleko Sokolova.

Práce na přestavbě sklepů na minipivovar, jehož součástí má být také malá chmelnice, mají začít počátkem roku 2009.

Stavba bude trvat přibližně jeden rok. Bylo by dobré, kdyby se pivovar a restauraci podařilo uvést do provozu ještě před Vánoci,“ doplnil místostarosta Sokolova Jaromír Dvořák (nez.). Sokolov se tak v dohledné době stane dalším městem v Karlovarském kraji, kde se bude vařit pivo.

Před časem začaly v kraji nabízet svůj mok dva nové malé pivovary. Jeden v Lokti, kde rodinný pivovar Svatý Florian vaří a čepuje jedenáctistupňový stejnojmenný ležák, a druhý v Chyši na Karlovarsku.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Martin Polák


Také se vám někdy přihodilo, že jste přijeli do nově otevřeného minipivovaru, abyste ochutnali jejich nové pivo, oni vám „něco“ natočili a až po nějaké době jste zjistili, že jste tam vlastně pili úplně něco jiného? Mně ano a několikrát…

Takhle jsem byl před lety velmi zklamán z Oslavan. Měsíc po otevření tamního pivovárku jsem si tam vyrazil na výlet, abych ochutnal jejich nové pivo. To bylo bez chybičky, obsluha i prostředí také, odjížděl jsem tedy spokojen. Až pár týdnů poté jsem zjistil, že vlastní pivo tehdy ještě nevařili a že jsem pil pivo z Kácova, který jim v počátcích vypomáhal.

Proti pivu z Kácova samozřejmě nic nemám – bylo, je a doufám že i bude stále pivem výborným. Vadí mi však přístup obsluhy, která mě tehdy neupozornila na to, že vlastní pivo ještě nemají a že mi mohou nabídnout jenom pivo, které je sice uvařeno někde jinde, ale podle jejich vlastní receptury. To už bych nepovažoval za klamání mé osoby a mohl bych si rozmyslet, zda si takové pivo dám nebo ne.

Případ Oslavan samozřejmě není jediný, jinak bych s tímto příspěvkem ani nezačínal.

Dalším minipivovarem, kde zpočátku vlastní pivo netočili, je např. Loket. Zde však na mě žádné překvapení nečekalo. Přijel jsem totiž připraven či spíše informován, a to přímo panem Novákem z Velichova, který pro ně zpočátku pivo vařil. Zde už se jenom mohu ptát: kolik asi takto informovaných hostů do Lokte přijelo?

Do třetice všeho „dobrého“ – Davle, hotel v pivovaře. Nejeden z mých známých naletěl. „Pili jsme Davelský ležák,“ chlubili se. Jaké však bylo jejich překvapení, když jsem jim oznámil, že nepili místní pivo, ale pivo z Chýně. Ale na druhou stranu, když se v Davli zeptáte na původ „jejich“ piva, sami vám prozradí, odkud pochází. I přesto si myslím, že zákazník má právo na informaci o nabízeném produktu. Pokud má nějakou zjevnou vadu – což odlišné místo původu je – měl by být na to upozorněn.

Případ čtvrtý – nejmenovaný pražský minipivovárek. Otevřel dříve, než bylo navařeno. První pivo tak logicky bylo odjinud. A dnes? Když nestíhají, nechají si vypomoci také někde jinde. A dozví se to zákazník? Nedozví, jak jinak.

Mají to snad minipivovary zapotřebí? Jsou jim zákazníci vážně zcela lhostejní? Předpokládají snad, že k nim chodí pouze lidé, kterým nezáleží na původu piva, ale jenom na značce?

A co třeba oficiálně uznávané degustační soutěže? Lze je potom vůbec brát vážně? Pokud si pivo nechám někde uvařit, protože nestíhám nebo protože se mi poslední dobou nedaří, někam ho poté přihlásím jako své a nakonec se s tímto „cizím“ pivem umístím lépe než pivovar, který mi jej uvařil a který se mnou soupeřil v téže pivní kategorii a zcela propadl? Jak se potom k tomu postavit? Přiznat se nebo dělat mrtvého brouka?

Toto se skutečně stalo. A není tomu tak dávno. Do nejmenované soutěže byl přihlášen vzorek piva, který nepocházel z minipivovaru (a teď skutečně nemám na mysli žádné z nealko piv vařených v Protivíně pro jiné pivovary, které pak namísto něj sklízejí ovoce slávy), který jej přihlásil, ale úplně odjinud. Do téže kategorie byl však přihlášen i vzorek z pivovaru, který toto pivo na zakázku vyrobil. Tentýž výrobce, tatáž receptura, různé šarže. Výsledkem je druhé místo pro minipivovar, který výrobu piva zadal, a totální propadák pro pivovar, který toto pivo uvařil.

Že se vám to nelíbí? Mně také ne. Ale řešení je, bohužel, v nedohlednu. I majitelé a sládci minipivovarů jsou jenom lidi a pokud budou chtít někoho klamat, těžko jim v tom zabráníme…


Výměnu obřích plničů piva spojenou s dopravní uzavírkou v Českých Budějovicích, chystá od zítra Budějovický Budvar. Investice do modernější technologie přijde na 80 milionů korun.

Měnit plniče piva budou technici pivovaru pět dní. 26. října od jedné hodiny v noci do osmnácti hodin kvůli tomu bude muset být dokonce zastavena doprava na Pražské třídě. „Jedná se o velké části, které se budou muset dovnitř výrobny nějak dostat a bez zastavení provozu na ulici bychom to nezvládli," řekl mluvčí společnosti Petr Samec.

Pivovar se rozhodl plniče piva vyměnit proto, že ty stávající už dosluhují a nesplňují kritéria.

„Nové dokážou naplnit až 40.000 lahví za hodinu. Navíc, pomocí nich se nám podaří zvýšit trvanlivost piva a dosáhnout větších úspor nákladů. Zároveň tím snížíme taky ekologickou zátěž. Nové plniče nahradí staré opotřebované stroje, které byly pro Budějovický Budvar pořízeny v letech 1988 a 1993,"řekl Samec

Pivovaru stoupl zájem o pivo za poslední dva roky o 32 procent, proto chce Budvar investovat ještě víc do svých zařízení.

„Další investice, které jsou rozloženy do roku 2011 přijdou celkově na dvě miliardy korun," konstatoval mluvčí.

Zdroj: azprávy.cz | Autor: Saša Hynek


Češi upřednostňují chuť piva před jeho cenou. Údaj vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který společnost zveřejnila ve středu.

Z výsledků průzkumu vyplývá, že 55 procent českých konzumentů si podle svých vyjádření vybírá pivo spíše podle chuti než podle ceny. Pro přibližně jednu třetinu (32 %) jsou obě kritéria důležitá stejně a cena má větší váhu jen u malé části z nich (13 %). Chuti dávají přednost především muži, ženy naopak při výběru více zohledňují cenu.

Podíl mužů, kteří si vybírají pivo jen z některých konkrétních pivovarů, se dlouhodobě pohybuje poblíž hladiny 80 %, podíl takových žen se pak od roku 2005 ustálil v blízkosti jedné poloviny. Zbývající podíly zvolily odpověď, že je jim jedno, jakou značku piva pijí.

Analýzu provedla CVVM během měsíce září na souboru respondentů starších 18 let, kteří konzumují pivo.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Alena Klímková


Potrefená husa se ozvala v Pardubicích

[středa, 22. říjen 2008]

Pivovary Staropramen mají zase o jednu Potrefenou husu navíc! Včera byla slavnostně otevřena značková restaurace Potrefená husa Beerpoint v obchodním centru Grand v Pardubicích. Otevření zpestřil doprovodný program pro veřejnost se soutěžemi o poukazy na volnou konzumaci v nové restauraci.

Pro veřejnost připravily Pivovary Staropramen další soutěže, například v pardubické ČEZ aréně – rovněž o poukazy na volnou konzumaci. Dále se soutěžilo a oslavovalo přímo v obchodním centru Grand. Pro návštěvníky bylo připraveno malé občerstvení z dílny nové Potrefené husy Beerpoint.

Pardubická Potrefená husa je po hradecké již druhou Potrefenou husou ve východních Čechách. Jedná se celkově již o 26. značkovou restauraci v rámci České republiky a Slovenska. Její budování v prostorách OC Grand vyžadovalo důkladnou a náročnou rekonstrukci, která skýtala výstavbu celého spodního patra pro kuchyňské zázemí a skladovací část. Na projektu se podílela nová architektonická kancelář a tak je interiér určitým způsobem modifikován novými prvky. V letních měsících je počítáno s velkou zahradou před OC Grand.

Otevření Beerpointu v obchodním centru Grand v Pardubicích má svou logiku. Tento koncept je totiž určen především do obchodních center ve velkých městech a představuje nový styl pivních barů s prvky kopírujícími moderní způsob života. Zároveň svoji lokací chceme být atraktivní i pro zákazníky, kteří chodí za zábavou do centra Pardubic,“ vysvětluje David Petřík, manažer značkového konceptu Pivovarů Staropramen. „Potrefená Husa Beerpoint potěší především ty, kteří si chtějí dopřát odpočinek u sklenice dobrého piva po ukončení nákupu nebo v jeho průběhu,“ motivuje k návštěvě Petřík.

V Potrefené huse Beerpoint v Pardubicích si vychutnáte točený Staropramen světlý, Staropramen Granát, Stellu Artois či Hoegaarden White. Nabídku piv dále rozšiřují lahvový Staropramen ležák, Velvet, Kelt, Stella Artois nealko, Staropramen nealko, Leffe Briun a Leffe Blonde.

Z nabídky jídel se můžete těšit například na následující: Pangasius na spařeném listovém špenátu s bylinkovými pappardelle, cherry tomaty a krémovou omáčkou z jarní cibulky, Půlka pečené kachny servírovaná s chlebovými knedlíky a červeným zelím, ochucená skořicí a červeným vínem, Kuřecí prsíčka pečená v parmské šunce s čerstvým rozmarýnem servírovaným na lůžku z černých špaget nero

Shrnutí základních údajů

Datum otevření: 21. října 2008

Kapacita: 100 míst

Adresa: OC Grand, Náměstí Republiky 1400, 530 02 Pardubice

Kontakt: 775 791 088, info@phpardubice.cz

Otevírací doba: Ne - Čt - 11.00 - 24.00 hodin, Pá - So - 11.00 - 01.00 hodin

Gastronomickým partnerem, který se podílel na otevření této provozovny, je společnost F&B Concepts.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Stavbou roku se v celostátní stejnojmenné soutěži stalo Regiocentrum Nový pivovar v Hradci Králové, v němž od minulého roku sídlí Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Spolu s ním prestižní titul obdržely ještě další čtyři stavby - hotel Park Holiday v Praze, Moravský zemský archiv v Brně, most přes řeku Odru a přes Antošovické jezero na dálnici D47 a obytný komplex v Horních Počernicích v Praze.

Foto

Tituly Stavba roku byly uděleny u příležitosti Dnů stavitelství a architektury v Betlémské kapli v pondělí 20. října. Kromě odborných cen byla udělena i cena veřejnosti, kterou získalo Administrativní centrum Královéhradeckého kraje. Tato stavba obdržela přes 18 tisíc hlasů v internetovém hlasování na adrese www.stavbaroku.cz, kde si mohla laická veřejnost prohlédnout všechny nominované stavby.

Stavba roku je každoročně udělována pěti stavbám bez rozlišení pořadí. Vybrané projekty obdržely plaketu, kterou si mohou připevnit na vítěznou stavbu. Porotci na vybraných objektech ocenili nejen architektonické řešení, ale například i zasazení do krajiny nebo spokojenost investora a uživatelů stavby.

Cílem soutěže, kterou vyhlašuje Nadace ABF, je seznámit odbornou i laickou veřejnost s úrovní českého stavitelství a architektury. Myšlenka vznikla roku 1992, kdy se Nadace ABF stala právním nástupcem Československého střediska výstavby a architektury a navázala na jeho čtyřiatřicetiletou tradici. Převzala i evropské setkání pro architekturu a stavitelství FOR ARCH. Soutěž Stavba roku je od té doby vyvrcholením veletrhu.

Soutěž Stavba roku tradičně organizuje Nadace ABF, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, ministerstvo průmyslu a obchodu a časopis Stavitel společnosti Economia. Během doby trvání soutěže posoudila porota více než 800 staveb. Letos se jich přihásilo 61.

Kdo se mohl přihlásit

Soutěž je určena pro stavby realizované na území České republiky bez ohledu na státní příslušnost projektanta, architekta stavby a místo registrace realizátorských firem. Příhlášeny mohly být jak stavby nové tak i rekonstrukce, pozemní stavby všeho druhu, urbanistické realizace u úpravy krajiny, stavby veřejné infrastruktury dopravní i technické, energetické i vodohospodářské stavby.

"Příklad těch, kteří získali ocenění nejvyšší, a mnozí i opakovaně, nechť je inspirací a pobídkou pro další tvůrčí práci architektů, inženýrů a stavbařů. O mnohých národech minulosti víme jenom to, co umíme přečíst ze zbytků jejich staveb. Realizace stavby, účast v tomto procesu, patří mezi ty lidské činnosti, které přinášejí jejím účastníkům naplnění, pocit užitečnosti a štěstí," vysvětluje pointu soutěže Jan Fibinger, předseda správní rady Nadace ABF.

Zdroj: Novinky.cz | Foto: ABF.cz | Kráceno


«« « Strana 642 z 789 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň