Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Primátor zaznamenal rekordní vývoz piva

[čtvrtek, 14. červenec 2011]

V měsíci červnu zaznamenal pivovar Primátor rekordní vývoz svého piva v hodnotě 3679 hl.

Jedná se o rekord v novodobé historii pivovaru od roku 1993.Poslední podobné číslo bylo v listopadu roku 2006, kdy většina objemu byla vyvezena do Anglie v rámci vánoční akce,“ zmínila Markéta Flousková z marketingu pivovaru.

Letošní nárůst a červnový rekord je způsobený především velkým zájmem o naše pivo a rozšířením zákaznické základny. Na prodeji tohoto měsíce se podílelo celkem 23 zákazníků, z čehož za zmínění stojí nová destinace v Rumunsku, nový partner na Slovensku, vývoz značky HRON do Ruska a výměna partnera ve Švédsku,“ uvedla exportní manažerka Lenka Matoulková.

Na zahraničních trzích je zájem především o světlý ležák Primátor Premium a v neposlední době se zvyšuje odbyt u svrchně kvašeného piva Primátor Weizenbier.

Celkově export posiluje od samého začátku tohoto roku. Oproti stejnému období v roce 2010, získal pivovar již 14 nových zákazníků v nových destinacích. Na nárůstu se v letošním roce podílí hlavně trhy v Řecku, Rusku, Koreji, Slovensku, Litvě a na Ukrajině.

Zdroj: Náchodský deník | Autor: Jiří Špreňar

http://nachodsky.denik.cz/podnikani/primator-zaznamenal-rekordni-vyvoz-piva20110713.html


Deník Blesk a česká pivovarnická skupina K Brewery Trade uvádějí na trh pod značkou „GRIL“ speciální sezonní pivo pro milovníky pěnivého moku a letního grilování.

Letní pivo GRIL se vyznačuje zlatavou barvou, vyváženou chutí, dobrou hořkostí a kvalitním řízem. Speciál se 4 % alkoholu, připravený jihlavskými sládky a doporučovaný nejprodávanějším a nejčtenějším českým deníkem Blesk, skvěle osvěží konzumenty nejen u rozpáleného grilu, ale zároveň podpoří chuť grilovaných pokrmů. Pivo GRIL bude v prodeji v kartonech obsahujících 10 0,5 l láhví – na každém kartonu navíc najdou konzumenti i dva speciální „pivní“ recepty.

Pivo GRIL s podporou deníku Blesk bude v prodeji od pátku 15. července v řetězcích hyper- a supermarketů Tesco, Penny Market, Billa, Flop, Spar, Coop, Jednota a na řadě dalších prodejních míst. Balení obsahující 10 0,5 l lahví bude stát 99 Kč.

Etiketa

Prezentace firem.cz | Tisková zpráva Ringier Axel Springer CZ

http://www.prezentacefirem.cz/ukaz.php?zprava=6873&


Ve čtvrtek 14. července se v 16.00 hodin v nově otevřeném showroomu v Pivovaru Jihlava uskuteční degustace pšeničně svrchně kvašeného piva Iglau weizbier.

Speciální pivo bylo v jihlavském pivovaru uvařeno 18. června v průběhu Dne Ježka. Po degustaci bude pak zahájeno už třetí Kulturní léto v Pivovarské restauraci.

Vystoupí jihlavská skupina Cimpr Campr, jejíž hudební produkce je velmi originální. Poté se představí ledečská kapela Madame Butterfly, která před nedávnem vydala své první album.

Zdroj: Vysočina - News.cz | Autor: Ondřej Rázl

http://www.vysocina-news.cz/clanek/degustace-pisvniho-specialu-odstartuje-kulturni-leto-v-jihlave/


Jeho podpis znají všichni, kdo někdy vzali do ruky lahev nebo plechovku Gambrinusu. Inženýr Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského pivovaru, další z více než osmdesátileté dynastie sládků v plzeňském Prazdroji, svým podpisem symbolizuje odpovědnost všech, kdo se na výrobě nejpopulárnějšího českého piva podílí. A i on, jak jinak, získal inženýrský diplom na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Foto

Štvou mě řeči těch, kteří tvrdí, že pivo vyrobené v moderním pivovaru se nedá pít. Tahle tvrzení pramení hlavně z neznalosti. A pivovarští, kteří říkají, že se pivo musí vyrábět na takovém zařízení jako před 30 lety, tím zakrývají svou nechuť a neochotu investovat do nové technologie,“ neskrývá svou rozmrzelost Jan Hlaváček. Začali jsme totiž rozhovor mou úvahou o tom, co říká názorům pivařů, že plzeňská piva už nejsou taková – rozuměj, tak dobrá – jako bývala. A jako důvod poklesu kvality vidí tito kritici právě modernizaci výroby.

My jako obor – pivovarství jsme podlehli nějaké vizi, že všechno, co je moderní, je špatně. A nechali jsme prostor pro kritiky moderních postupů a nikdo na to nereagoval. A mezi lidmi se bohužel vžilo, že pivo se dá vyrábět pouze klasickým, tradičním způsobem v dřevěných otevřených kádích, ale ona to není pravda. Myslím si, že naše role, nás absolventů VŠCHT, je vysvětlit veřejnosti , jak té pivovarské, tak konzumentům piva, že přenos klasické technologie na moderní zařízení pivu prospívá. Já gambrinus piju pravidelně už 30 let a nezaznamenal jsem žádný výkyv. Bylo ale období, kdy se česká piva nedala v létě z osmdesáti procent pít, protože se kazila. Každé pivo chutnalo pětkrát za rok úplně jinak. Dnes má vyrovnanou kvalitu po stránce chuťové, jak se dnes říká senzorické, a co se týče mikrobiologické kvality je naše pivo dnes nepředstavitelně dál než v dobách, kdy jsem tady začínal, což už je víc než třicet let,“ rozohňuje se vrchní sládek.

Jak můj děda, tak otec a i já jsme vždycky patřili mezi ty sládky, kteří se nebáli ničeho moderního, kteří prostě věděli, že pokrok pivu prospěje. Je totiž jasné, že nesledováním světového rozvoje bychom pivovarství zničili. Proto táta za komunismu těžko prožíval, když se pokrok zastavil a na 40 let jsme vlastně stáli opodál a v okolních zemích se celý pivovarský průmysl vyvíjel. Měli jsme štěstí, že jsme po revoluci za velmi krátkou dobu svět dohnali a dnes jsou všechny čtyři naše pivovary včetně Popovic a Radegastu na velmi slušné, v Evropě dokonce nadprůměrné úrovni. To je věc, na kterou můžeme být my sládci tady hrdi.

Člověka maně napadne, zda kluk, který vyrůstal v rodině, kde se setkání táty s dědou měnila v diskuze o pivu, kde rodinná historie byla dlouhá desetiletí spjata právě s Plzeňským pivovarem, nebude chtít vydat jinou cestou už jenom proto, aby se prosadil sám za sebe. „Samozřejmě, že jsem měl svoje sny hodně vzdálené od piva,“ usmívá se i dneska Jan Hlaváček. Ale nakonec ho ať už vliv studentských brigád v pivovaře ještě na gymnáziu nebo vzor cesty staršího bratra, který také namířil na VŠCHT do Prahy, nebo docela obyčejně vliv dlouhé rodinné tradice k pivu dovedl stejně. „Absolvoval jsem v roce 1978, dodnes mám tamhle v knihovně postavenou diplomku, zrovna nedávno jsem se do ní díval… Nastoupil jsem do Gambrinusu, netoužil jsem po nějaké kariéře, i když tehdy tu táta dělal ředitele a pak generálního ředitele. Brácha v té době emigroval, měl jsem tu zvláštní postavení. Věnoval jsem se technologii, učil se od kolegů, v Gambrinusu byla báječná parta sládků. Vzpomínám na Jardu Peslera, on byl můj guru v době mých začátků tady, taky absolvent VŠCHT Praha. Zkoušeli jsme různé inovace, nové výrobky. Gambrinus byl méně sledovaný pivovar, bylo v něm víc volnosti,“ vzpomíná Jan Hlaváček.

Pak přišla revoluce a otevřely se nové možnosti, pivovar získal zahraniční majitel a bylo nutné modernizovat výrobu tak, aby se zachovalo všechno dobré, co dělalo plzeňské pivo oblíbeným nápojem, ale jít kupředu.

Víte, pivo a chuť piva je o surovinách, o jejich kvalitě, o dodržování technologie, technologické kázně. Ne o tom, jestli se to dělá v dřevěném sudu nebo v nerezovém cylindrokonickém tanku. Měl jsem to štěstí zažít přeměnu obou největších plzeňských značek, jak Plzeňského Prazdroje, tak Gambrinusu ze starých už nevyhovujících zařízení, to znamená dřevěných kádí, dřevěných sudů, různých smaltovaných a železných zařízení, která tady historicky vznikla. A změnili jsme to na úplně supermoderní zařízení jako jsou CK tanky , nové filtrace, nové stáčírny, nová varna v obou pivovarech. A konkrétně třeba Prazdroj, jak my dnes říkáme Pilsner Urquell, by bez modernizace úplně ztratil své možnosti exportování. Už byl na hranici toho, aby ho vůbec v zahraničí přijali, byl hlavně ve špatné mikrobiologické a tím i senzorické kondici. My jsme na těchto věcech dvacet let pracovali a myslím, že jsme udělali neskutečný krok dopředu. A úspěch Plzeňského Prazdroje, tak jak je všude oblíben, je hlavně díky tomu.

A to samé jsme udělali s Gambrinusem. Ale protože on je dneska tak velká značka, je to každé čtvrté pivo v ČR, cítím v řečech o úpadku kvality spíš obrannou reakci proti největšímu producentovi. My máme jasně prokázáno, že existuje daleko větší skupina lidí, kteří mají gambrinus rádi, vědí, co od něj mají čekat. Ale je to bohužel ta mlčící většina,“ s povzdechem konstatuje Jan Hlaváček.

Celá modernizace nebyla samozřejmě žádná sólo akce, já jsem ji jako technický ředitel společnosti řídil. S několika kolegy jsme u celého přechodu byli a myslím, že to byla moje nejkrásnější pivařská léta. Otec byl jako konzultant, ale měli jsme celou řadu dalších – včetně paní profesorky Basařové, pan docenta Čepičky, doktora Kosaře, inženýra Lejska, všechny odborníky českého pivovarství jsme do toho zapojili, všichni byli u toho. Nebyla to žádná one man show, naopak, byli tu i staří sládci, kteří piva neustále ochutnávali a porovnávali piva z klasické a nové technologie. Až když se všichni shodli na tom, že pivo z nové technologie je lepší , než bylo to předtím, tak jsme to spustili. To byl základní princip přechodu na novou technologii.

Já jsem byl stoprocentně přesvědčený, že to je krok správným směrem, věděl jsem, že to dobře dopadne, spal jsem klidně. Všechno má samozřejmě nějaká rizika, ale tohle se nedělalo ze dne na den, bylo za tím několik let práce. Všechno začalo začátkem devadesátých let a stoprocentně jsme přešli na novou technologii jak v Gambrinusu, tak v Prazdroji, to šlo vedle sebe, někdy v roce 1994.

Takže představa sládka míchajícího a ochutnávajícího pivo v různých stádiích výroby při pohledu na nový provoz bere za své. „Role sládka je v nastavení a udržování kvality technologie výroby piva pořád na stejné úrovni. Dneska už se pivo nemíchá, aby se z něj dostal nějaký vážený průměr. V moderních pivovarech se vaří jedna várka stejně jako druhá. Máme absolutní možnost kontroly výrobního procesu tak, že každá várka je stejná, jak je předepsaná. To je naše největší role, kontrolovat to a udržet, reagovat na různé vnější vlivy. Každý rok se mění suroviny, pokaždé je určitý výkyv ve sklizni ječmene, musí se reagovat ve sladovně, pak na varně. Vliv mají i odrůdy chmele, každý ročník je také jiný… Dneska už je eliminován vliv vody, dřív byla jiná voda na jaře, po tání, jiná na podzim. Teď už veškerou vodu na výrobu piva bereme jenom z našich studní jak na Prazdroj, tak na Gambrinus. Voda prochází přísnou kontrolou a technickou, ne chemickou úpravou, tedy přírodní filtrací. Máme dnes stejnou vodu po celý rok.

Pořád a pořád se pivovar dovybavuje novými a novými technickými zařízeními, to znamená, že se musí znovu nastavit technologie tak, aby nové zařízení bylo ku prospěchu výrobku,“ rekapituluje Jan Hlaváček povinnosti sládka.

Dynastie Hlaváčků v Plzeňském pivovaru zřejmě končí, obě dcery se totiž rozhodly pro dráhu sportujících právniček, když to řeknu s lehkou nadsázkou. „Možná, že se dočkám nějakého vnoučka, kterému bych mohl předat svoje znalosti, zatím je předávám – a nejen já, těm absolventům VŠCHT Praha, kteří k nám přicházejí. Je jich tu několik generací. V současné době se snažíme alespoň jednoho každý rok přijmout a dál je vzděláváme. A vítám, když jde o lidi, kteří využili možnosti přiučit se něčemu v zahraničí,“ uzavírá vrchní sládek Plzeňské Prazdroje.

Zdroj: VŠCHT

http://vscht.cz/homepage/absolventi/success/hlavacek


Mám tady počítač, telefon a pár židliček. To je pro mě podstatné.“ Tak popisuje svou kancelář manažer pro oblast řízení rizik v nadnárodní pivovarnické společnosti SABMiller Petr Holeček.

Foto

Místo prostorného pracoviště ve švýcarské centrále si vybral malou podkrovní kancelář v Plzni. A nedá na ni dopustit.

Dohodli jsme se tak s vedením. Na Plzeňsku mám rodinu a jsem rád, že můžu sídlit v Čechách. Je to pro mě tady domovský přístav, kam se pokaždé rád vracím,“ říká s úsměvem. Moc času si tady ale neužije. V popisu práce má totiž hodně cestování. Kromě dojíždění na porady do Švýcarska totiž navštěvuje i pivovary po celé Evropě. V dubnu byl například čtrnáct dní v Rusku, teď v červenci ve své kanceláři stráví dokonce jen čtyři dny.

Vždycky, když dorazím zpět, jsem moc rád, když si sednu do svého křesla, mohu si popovídat s kolegy v češtině nebo se podívat na obrázky, které zde mám pověšené. Pak jsem spokojený,“ naráží na fotografie, které zachycují okolí řeky Morávky. Pochází totiž z vesnice, která se nachází v její blízkosti.

Řeka byla vždy spojena s mým životem. Hráli jsme si kolem ní jako kluci. Je to zdroj vody pro region, kde jsem bydlel, a navíc i pro pivovar Radegast, který byl mým prvním pivovarským působištěm,“ vysvětluje, proč si jako výzdobu zvolil právě tyto snímky. „A navíc je fotil můj kamarád, kterého si velmi vážím,“ doplňuje Holeček.

Přímo nad místem, kde sedí, má pak pověšenou fotografii údolí, v němž se nachází nošovický pivovar. „S tímto krajem je ale má rodina spjata i jinak. Má matka tam dlouhá léta vykonávala funkci horské lékařky,“ dodává. V kanceláři nechybí ani fotografie dvou Holečkových synů i společný snímek s bývalým pracovním týmem. „Všech těch lidí si velmi vážím a mám je rád. Dá se na ně spolehnout i v mimopracovním životě. Vždycky se rád na tu fotku podívám a řeknu si, že to jsou lidé, s nimiž se mi pracovalo hodně dobře,“ svěřuje se.

Pracuje sám

V minulém zaměstnání měl na svém pracovišti početný tým lidí, v nové kanceláři je sám. „Za dvacet let, co působím v oboru, jsem prošel několik míst, lidé se kolem mě obměňovali. Někdy přibývali, jindy ubývali. Teď kolem sebe nemám nikoho,“ konstatuje.

V nové funkci, do níž nastoupil v lednu, má samostatně na starost především vylepšování situace jednadvaceti evropských pivovarů vlastněných SABMillerem v souvislosti s udržením podnikatelské kontinuity.

Jde o to, abychom se nechovali tak, že budeme za každou cenu vytvářet zisk a nebudeme se ohlížet na to, co přijde po nás. Je třeba zvážit všechna rizika a snažit se jim zabránit,“ vysvětluje.

Prostory, v nichž v současné době sídlí, jsou umístěny v historické části pivovaru Plzeňský Prazdroj. Do Plzně se dostal v roce 1999, kdy pivovar Radegast, kde pracoval, zfůzoval právě s Prazdrojem. „Můj tehdejší vedoucí mě oslovil, zda bych nechtěl dělat šéfa pro ochranu životního prostředí v Plzni. Souhlasil jsem. V roce 2006 jsem se pak definitivně přestěhoval na Plzeňsko,“ říká.

V Plzni původně žít nechtěl

Přitom kdysi by jej ani nenapadlo, že by mohl bydlet v okolí západočeské metropole. „Plzeň jsem poprvé navštívil v roce 1983, kdy jsem sem přijel na svatbu svého bratra, který se sem přestěhoval. Říkal jsem si, tady bych nikdy nechtěl žít. Bylo to ale tím, jak Plzeň v osmdesátých letech minulého století vypadala. Bylo to industriální město, které mi připomínalo Ostravsko, odkud pocházíme. Teď už je Plzeň jiná,“ konstatuje.

V té době se s bratrem Miroslavem, který v současnosti vede výzkumné centrum Nové technologie na Západočeské univerzitě v Plzni a byl kandidátem na rektora, příliš nevídal.

To se teď změnilo. „Jsme v kontaktu velmi často. Je to zvláštní, že jsme se během našeho života oba nezávisle na sobě dostali do stejných míst. Jsem za to každopádně rád,“ dodává Holeček.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška

http://www.denik.cz/ekonomika/misto-svycarske-kancelare-20110712.html


Zvýšení spotřební daně o jednu třetinu na pivo poškodilo české pivovary. Nejen že nepřineslo kýžených 1,3 miliardy korun do státního rozpočtu, ale ještě zapříčinilo ztráty pracovních míst v odvětví.

Vláda nakonec získala výběrem pouze 345 milionů a jako vedlejší efekt si tímto krokem pobouřila podnikatele v pivovarnickém průmyslu.

Pravice kritizuje pravici

Majitel rodinného pivovaru Stanislav Bernard se netají svým pravicovým postojem na politiku. Známé jsou jeho billboardy se sloganem svět se zbláznil, kdy se trefoval převážně do Jiřího Paroubka, potažmo sociální demokracie.

V posledních senátorských volbách dokonce kandidoval jako nezávislý za ODS, ale neuspěl. Nicméně k tomuto opatření pravicové vlády, které nepřineslo do státní kasy očekávané zisky, má jasný postoj.

"Je to lumpárna. Proč nebyla zavedena spotřební daň na víno? Vidím za tím lobbing z Francie a Itálie, kterému kdosi podlehl," stěžuje si Bernard.

Podle pivovarníka zvýšení spotřební daně nepoškozuje pouze jeho pivovar, ale celé odvětví.

"Podle mých informací tato daň sice nebyla nápadem ministra Kalouska, ale zesnulého Edvarda Janoty, nicméně mělo to být dočasné, ale jak víme jednotka dočasnosti je jeden furt," vyjádřil obavy Bernard.

Kalousek: Ani náhodou

Ministr financí Miroslav Kalousek však nemá v plánu na spotřební dani nic měnit. „Chápu, že se pivovary snaží prosadit snížení daně. Ale spotřeba podle mne neklesá jen vlivem daně," uvedl Kalousek. Celková produkce piva se loni propadla o osm procent.

Začala klesat předloni, kdy pivovarníky postihla ekonomická krize. Tuzemské pivo těžko konkuruje cenám z dovozu a pivovary musí mnohde propouštět.

Bernardův pivovar však nejen že nemusí, ale paradoxně jeho tržby zaznamenaly růst. "Rostli jsme jen mírně, ale každopádně nás toto opatření přibrzdilo. Zdražili jsme jen o 1,5%, což znamená, že se do konečné ceny ani nepromítne zvýšení spotřební daně a tratí na tom výrobce," konstatuje Bernard.

Stejně skeptický je k výši spotřební daně i manažer Pivovarů Staropramen Petr Šámal, jenž se v rozhovoru pro HN vyjádřil, že by k pozvednutí pivovarnictví stačilo pouze snížit daň na úroveň z předloňska.

Původně nealko

Majitel Rožnovského pivovaru Tomáš Kubčík považuje spotřební daň na pivo rovněž za neférovou, nicméně na úbytek si nemůže stěžovat. ,,My prodáme vše, co uvaříme. Téměř 2000hl. Nemůžeme si tedy stěžovat na pokles tržeb," uvedl pro ParlamentníListy.cz Kubčík.

Rožnovský pivovar při příležitosti otevření v loňském roce pozval původně na ochutnávku nealko piva ministra financí Miroslava Kalouska, nicméně nezůstalo jen u něj.

"Pan ministr ochutnal všechny naše produkty," zavzpomínal s úsměvem Kubčík.

Zdroj: Parlamentní listy.cz | Autor: Pavel Kozdera

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/202352.aspx


Gambrinus dodává suroviny minipivovarům

[úterý, 12. červenec 2011]

Celkem osmi minipivovarům a menším pivovarům převážně z Plzeňska, ale také z Chebu, Strakonic či Prahy dodává plzeňský pivovar Gambrinus a z vlastní sladovny tradiční suroviny na vaření piva: pivovarské kvasničné kultury a šrotovaný či nešrotovaný slad. Jen za poslední tři roky takto dodal pivovar 62 tun špičkového sladu. Kvasnice z pivovaru Gambrinus jsou žádané kvůli jejich dokonalé mikrobiologické čistotě.

Naše suroviny jsou mezi minipivovary oblíbené, protože jsou mimořádně kvalitní. Slad pro pivo Gambrinus připravujeme ve vlastní sladovně ze schválených odrůd jarního ječmene, které jsou vhodné pro české pivo a vyhovují také Chráněnému zeměpisnému označení České pivo. Kvasničné kultury jsou maximálně hygienicky čisté zejména díky moderní technologii cylindrokónických tanků, které používáme na kvašení piva Gambrinus. Minipivovary totiž používají kvasnice, které již pivo Gambrinus prokvasily. Jako sládek vnímám tyto dodávky minipivovarům především jako kolegiální výpomoc,“ uvedl Jan Hlaváček, vrchní sládek Gambrinusu.

Minipivovary přitom neodebírají slad pouze jako zrna, ale již šrotovaný a připravený přímo na vaření sladiny. Z plzeňského pivovaru Gambrinus tak putuje slad rovnou do varen „na várku“ a sládci minipivovarů mají ulehčenou práci o mletí sladu, které je nezbytné pro vaření mladiny na varně.

Kvalita kvasnic přímo ovlivňuje kvasný proces a má zásadní vliv na kvalitu piva. Proto je nesmírně důležité zajistit optimální podmínky množení kvasničných kultur, neboli propagaci, a skladování kvasnic. Kritické je především vyloučení jakékoliv mikrobiologické kontaminace, například divokými kvasinkami, bakteriemi atd. Z pohledu mikrobiologických a kvalitativních standardů je kvasničné hospodářství v plzeňském pivovaru na světové úrovni a sládci minipivovarů jezdí do Gambrinusu právě kvůli vysoké kvalitě a čistotě plzeňských kvasnic.

Kvasnice každý z pivovarů mimo Cheb a Strakonice odebírá v množství cca 10 litrů týdně. Oba větší pivovary pak v intervalu přibližně dvou měsíců berou naráz 2 hl. Jelikož jsou kvasničné kultury živým organismem, vyžadují speciální péči i při převozu. Ten probíhá ve sterilních nádobách. Kvasničné kultury by měly být uskladněny v chladném prostředí, kde se teplota pohybuje v rozmezí 2°C – 4°C.

Minipivovary odebírají kvasničný kmen W z pivovaru Gambinus. Jedná se o kvasnice spodního kvašení, používané k výrobě piva plzeňského typu. Pomocí těchto kultur je možné vyrobit světlá i tmavá piva.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Jiří Mareček

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/996%22%3EGambrinus


Diferenciace u skupinových balení je klíčem k nárůstu zisku pivovarů. Společnost Logipack se touto myšlenkou zabývala a ukázala na nutnost nových řešení vhodných pro nápojový průmysl. Zvláště u evropského pivovarského průmyslu se rámcové podmínky již léta mění v souvislosti se změnou dynamiky trhu i aktivitami konkurence.

Na základě výsledků získaných ze sledování spotřebitelského chování a díky poklesu výskytu velkých rodin, se průměrná spotřeba piva na jednu domácnost již léta snižuje.

Proto spotřebitelé zcela opouštějí trh s pivem nebo se obracejí od klasických přepravek k jiným alternativám balení. Zvláště malá balení mají u spotřebitelů rostoucí oblibu. Skupinová balení jsou vhodná z hlediska pohodlí pro kupující a v době zmenšujících se domácností je odpovídajícím trendem odklon od klasických přepravek k obalům pouze s několika lahvemi.

Rozmanité varianty skupinových balení např. po čtyřech, šesti, osmi, deseti nebo dvanácti vratných lahvích, se mohou snadno umístit na „Allrounder“. Nabízejí spotřebitelům splnění jejich požadavků na optimální množství pro každou domácnost. Umožní se tím snadná manipulace, jak ve výrobních a prodejních skladech, tak i na prodejnách. Tyto operace lze provádět s několika skupinovými obaly současně a jde je pak i přikládat na palety k tradičním přepravkám. Usnadňuje se tak i výměna vratných obalů. Vzájemně spojené lahve, tzv. Closed Baskets, jsou na horní části uzavírajícího obalu opatřeny vlastním EAN kódem a zvláštní cenou za tuto společnou prodejní jednotku.

Dnes se dá říci, že se na nápojovém trhu v Německu logipacky již etablovaly. S tímto systémem pracuje mnoho velkých pivovarů i velkoobchodních středisek. Closed Baskets jsou prodávány na více než 11 000 prodejních místech. Roční objem takto balených nápojů se pohybuje kolem 800 000 hl.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová | BRAU INDUSTRIE

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=112232&ids=176


Na Belvederu teklo pivo proudem

[úterý, 12. červenec 2011]

Dobrý voják Švejk už má i své pivo. Jeho jménem byl pokřtěn tento oblíbený nápoj v rámci dvoudenních oslav čtvrtého výročí pivovaru Belveder ve stejnojmenném hotelu v Železné Rudě. Křtu se dočkala také nová kniha o pivovarech, kterou napsal Tomáš Cihlář.

Slavíme zde čtvrté otevření železnorudského pivovaru. Oslavy začaly už v pátek, kdy se na ně dostavilo okolo tří stovek lidí. Bylo to hodně velké, lidé se bavili až do ranních hodin, kdy zábavu trochu pokazila bouřka. Na podzim připravujeme třetí ročník o nejlepší šumavský gulášek a v listopadu už počtvrté soutěž o nejlepší pohádkové pivo pro rok 2012,“ sdělila manželka majitele Marie Strnadová.

Pivo Švejk je vyrobeno podle staré receptury plzeňského pivovaru, z doby první světové války, kdy vyvážel do Vídně. „Jde o světlý 12° ležák. Myslíme si, že by se mohlo stát nejprodávanějším pivem našeho pivovaru. Pokřtít ho přišli senátorka Jiřina Rippelová, starosta Železné Rudy Michal Šnebergr a Jiří Drvola, který vlastní největší sbírku pivních lahví, sedm tisíc tři sta jich má ve sbírce a dalších devět tisíc na prodej,“ informoval majitel pivovaru František Strnad.

Své tři křtitele měla také kniha o všech pivovarech v klatovském okrese. „V knize jsou zmíněny všechny pivovary od Albrechtic až po Žichovice. Dříve už jednou vyšla, ale toto vydání je hodně rozšířené. Obsahuje velkou obrázkovou přílohu historických lahví, tácků, etiket a podobně. Knihu pokřtili herec Přemysl Kubišta, Michal Šnebergr a Jan Siedler z Bratislavy z klubu sběratelů pivních kuriozit. Knihu je možné si zakoupit na hotelu Belveder nebo Grádl,“ uvedl Strnad, který byl s oslavami výročí nadmíru spokojen: „Byla to nejlepší akce za posledních dvacet let, vyšlo nám krásné počasí, přišlo hodně lidí, vše se povedlo.

Místní návštěvníci spojili procházku s posezením. „My jsme se původně chtěli jen projít, ale nakonec nás kroky zavedli sem. Určitě toho ale nelitujeme, je tady moc hezky. Posedíme si na čerstvém vzduchu, ochutnáme skvělé pivo a poslechneme známé písníčky,“ řekl Petr Kotrba ze Železné Rudy.

Někteří hosté na Šumavě strávili celý víkend. „Sbalili jsme se už v pátek po práci a vyjeli sem. Včera jsme tady parádně popili a dopoledne, když jsme se trochu prospali, jsme se prošli po Rudě a okolí. Je to krásně strávený víkend a pivo bylo a pořád je skvěle vychlazené, jen v nás zasyčí,“ s úsměvem uvedl Tomáš Peterka z Plzně.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník | Autor:

http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/na-belvederu-teklo-pivo-proudem20110710.html


Nejen víno. Mikulov ožije pivobraním

[úterý, 12. červenec 2011]

Jihomoravské město Mikulov, které je zasvěceno vínu více než jakékoli jiné, ožije na začátku srpna při slavnostech piva. Pivobraní nabídne ochutnávky z produkce velkých i malých lokálních pivovarů, rockové koncerty i ohňovou show.

"Jižní Morava nepatří jenom vínu. Je tu také mnoho lidí, kteří dávají před vínem přednost kvalitnímu pivu. Své sídlo tu má hned několik velkých i malých pivovarů. Akce nabídne spojení netradičního pivního zážitku s prohlídkou jednoho z nejhezčích měst na Moravě," informovali pořadatelé akce. Pivobraní proběhne 5. a 6. srpna.

První ročník se konal loni v Březí u Mikulova. Tento rok organizátoři poprvé pořádají pivobraní v amfiteátru v Mikulově. Chtějí tak navázat na tradici Pálavského vinobraní, které k Mikulovu už několik let patří. Místo vína ale v tomto krásném historickém městě návštěvníkům nabídnou bohatý výběr piva od větších i malých pivovarů.

Festival potěší zejména fanoušky piva, kteří budou moci ochutnat z široké nabídky nejrůznějších značek a druhů. Na své si přijdou i příznivci rockové muziky, zahrají tu například kapely Mrs. Hill, U2 revival, Free Fall, Hysteria, Wild Eggs, Denwer, Větry z Jihu, Morčata na útěku, Jiří Zonyga a cimbálová muzika Medicinbal.

Návštěvníci se mohou těšit na vystoupení skupiny historického šermu Memento Mori z Uherského Hradiště, která předvede i fakírskou a ohňovou show. Pro vyznavače adrenalinových sportů organizátoři připravili exhibici na U-rampě. Na programu je také ohňostroj a pivní tombola.

Základní vstupné je 100 korun, za dvoudenní vstup zaplatí návštěvníci 150 korun. Využít mohou i rodinné vstupné za 200 Kč, které platí pro dva dospělé a pro dvě až tři děti do dvanácti let. V pátek od 16 do 18 hodin a v sobotu od 12 do 14 hodin bude vstup do areálu zdarma.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Marie Frajtová

http://www.tyden.cz/rubriky/relax/apetit/nejen-vino-mikulov-ozije-pivobranim_206696.html


Zvýšení spotřební daně na pivo o třetinu ničí české pivovary. Poprvé klesla spotřeba piva, pivovarům chybí peníze a propouštějí. Předpokládaný přínos do státního rozpočtu přitom není tak veliký.

Státní kase mělo zvýšení spotřební daně na pivo přinést 1,3 miliardy korun. Nakonec ale získala pouze 345 milionů.

Stačilo by snížit daň na úroveň předloňska," stěžuje si manažer Pivovarů Staropramen Petr Šámal Hospodářským novinám, „Zvýšení státní pokladně příliš nepomohlo, naopak české pivovarnictví a navazující odvětví to poškodilo."

Kalousek: Na dani se nic měnit nebude

Ministr financí Miroslav Kalousek však nehodlá nic měnit. „Chápu, že se pivovary snaží prosadit snížení daně. Ale spotřeba podle mne neklesá jen vlivem daně," tvrdí Kalousek. Oproti tomu na víno není zavedená žádná spotřební daň.

Celková produkce piva se loni propadla o osm procent. Začala klesat předloni, kdy pivovarníky postihla ekonomická krize. Tuzemské pivo těžko konkuruje cenám z dovozu.

Zdroj: Parlamentní listy.cz

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/202304.aspx


Šerpové zaútočili na Svatý Kopeček

[pondělí, 11. červenec 2011]

Cestu z Velké Bystřice na Svatý Kopeček obsadili v sobotu šerpové. V rámci závodu Radegast Olomoucký šerpa vynášeli na dřevěném šerpském nosiči plné pivní sudy. Souboj dvoučlenných týmů vyhrál tým Bestřica, který zvládl 5 kilometrů s 65 kg na zádech v úctyhodném čase 1:01:17.

Závod byl letos kvůli velkému vedru hodně náročný. My jsme si však na dobrý výsledek věřili. Do cíle nás hnala silná vůle a vzájemná podpora. Radegast Olomoucký šerpa je opravdu závod pro pravé chlapy,“ přiblížil pocity vítězů zástupce týmu Bestřica Tomáš Langer. Společně s Jakubem Nečesaným si rozdělili hlavní výhru – 240 piv Radegast.

Do souboje s náročnou trasou se pustilo více než 100 odvážlivců. Každý tým, který splnil časový limit 120 minut, získal za svůj výkon 60 piv Radegast. Náročný úkol splnila většina šerpů, kteří se postavili na start. Neúspěšně absolvovaly závod jen dva týmy.

Seriál šerpských závodů uvidí během léta ještě Zlín a Ostrava.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Jiří Mareček

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/995%22%3E%C5%A0erpov%C3%A9


Již 22. populární Slavnosti Svijanského piva pořádá v sobotu 16. července úspěšný Pivovar Svijany ve spolupráci s Obecním úřadem Svijanský Újezd. Pivo z produkce zdejšího pivovaru poteče ze 160 píp a bude mít jednotnou cenu. Na návštěvníky čeká spousta specialit české kuchyně a řada hudebních vystoupení.

Díky dobrému pivu, organizaci i poloze (v Českém ráji u Turnova, blízko rychlostní silnice R10) mívá akce stabilně vysokou návštěvnost – za víkend sem přijede kolem 30 tisíc lidí. Také letos se očekává podobné číslo.

O zábavu se postará necelá dvacítka hudebních uskupení, která vystoupí na dvou pódiích. Na Slavnostech zahraje například MIG 21, Doctor PP, Kamil Střihavka & Leaders nebo zazpívá Dalibor Janda. Bigbítová kapela Debilheads by pak koncertní pelmel měla zakončit kolem druhé hodiny v noci. Organizátoři připravili také veliký ohňostroj.

Parkování bude zajištěno na pozemcích přilehlých ke Svijanskému újezdu, z turnovského vlakového nádraží pojede na slavnosti také kyvadlový autobus: ve 12.00 hodin z Turnova a dále každou půlhodinu. Z autobusového nádraží v Liberci, ze stanoviště č. 4, pojedou autobusy do Svijanského Újezdu v 11.00, 12.30, 14.00, 15.30, 17.00 a zpět do 24 hodin.

Na slavnosti do Svijanského újezdu se můžete vydat také historickým vlakem, který jede po trase: Tanvald – Železný Brod – Turnov – Příšovice, Turnov – Železný Brod – Tanvald. Zvláštní vlaky budou sestaveny z historických vozidel a průvodčí budou oblečeni do historických uniforem. Ve všech vlacích zakoupíte drobné občerstvení a cestující budou odbaveni historickými lepenkovými jízdenkami.

Nezbývá než si přát, aby počasí přálo Slavnostem svijanského piva více, než loni.

Zdroj: E15

http://magazin.e15.cz/volny-cas/pivovar-svijany-zve-na-tradicni-pivni-slavnosti-679874


Když se řekne komuna, možná si vzpomenete na dějepis a na 19. století. V Paříži v roce 1871 vzali revolučně naladění obyvatelé správu města do svých rukou a vytvořili takzvanou Pařížskou komunu. Trvala jen pár měsíců, patrně stejně krátce jako si ji pamatují žáci v dějepisu. Existuje však komuna, která přetrvala celá staletí. Patrně proto, že v ní nejde o revoluci, ale o pivo. Jediná pivní komuna v celé Evropě a zřejmě i na světě funguje pár kilometrů od českých hranic – v rakouském Freistadtu.

Skupině turistů právě skončila prohlídka freistadského pivovaru, a tak odpočívají. Jak jinak než v hospodě u piva. Sládek Norbert Pichler, který je provázel, čepuje na uvítanou dvě deci místního ležáku a pouští se do vyprávění o pivní komuně.

Freistadt je velmi přesně naplánované město. Leží na půl cesty mezi Lincem a Českými Budějovicemi. Byl to záměr, aby se tu mohli zastavit kupci a nechat například přepřáhnout koně,“ začíná svůj výklad.

Když se město ve 13. století stavělo, bylo potřeba nějak sem nalákat lidi. A tak vrchnost udělila Freistadtu různá práva, mezi nimi i právo várečné. Každý dům uvnitř městských hradeb mohl vařit svoje vlastní pivo,“ pokračuje sládek.

Po několika ničivých požárech se v roce 1777 občané rozhodli postavit nový společný pivovar za hradbami. Aby si zachovali svá práva a ochránili svoje zájmy, rozhodli se, že pivovar budou řídit formou komuny,“ vysvětluje původ staleté tradice.

Do pivovaru se ještě vrátíme, pojďme si však zatím na chvíli projít město. Je to jen kousek pěšky. Náměstí má dodnes středověký ráz, uličky jsou úzké a zdejší zámecká taverna přímo vybízí k návštěvě. Ostatně na dveřích je hrdý certifikát s nápisem Nejlepší pivnice v celém Horním Rakousku.

Šéf pivní komuny Rudolf Scharitzer je v pivnici jako doma. Nejenže komunu vede, ale je také jedním z podílníků unikátního pivovarského modelu. „Vlastním dům tady vedle na náměstí, takže jsem zároveň jedním ze spolumajitelů pivovaru,“ vysvětluje.

Komuna je už od začátku omezena na domy uvnitř městských hradeb, je jich asi 150. Je to uzavřená společnost, domy se neprodávají. Na každý dům připadá podle historického rozdělení určité množství piva – minimálně 15 věder, maximálně 140,“ popisuje Rudolf Scharitzer.

Jedno vědro je historická měrná jednotka, která odpovídá asi 56 litrům. Vše, co sami nespotřebují, si mohou vlastníci domů navzájem prodávat. Zdaleka to však není tak, že by freistadský pivovar zásoboval jenom město.

Zdejší pivo se čepuje v širokém okolí a pivní komuna není jenom kuriózní, ale taky ekonomicky velmi úspěšná, jak potvrzuje i její šéf Scharitzer: „Rakouský trh se zmenšuje kvůli zahraničním značkám, ale my přitom máme pořád větší a větší tržby.

Freistadské pivo je hořké a silné. Odpovídá české dvanáctce, ale je ještě o trochu silnější. K jeho výrobě používáme výhradně chmel vypěstovaný tady u nás,“ doplňuje hrdě šéf komuny. Vraťme se však z hospody do pivovaru.

Sládek Norbert Pichler tam právě vysvětluje, jak se vlastně 150 vlastníků komuny dokáže na něčem dohodnout: „Samozřejmě to není tak, že by o všem rozhodovali všichni. Máme správní radu, která má momentálně šest členů. Ta rozhoduje o investicích a o směřování pivovaru.

Pivní komuna je sice stará pár stovek let, ale rozhodně nezaspala dobu. Moderní webové stránky nabízejí bohatý sortiment pivovaru včetně sezónních piv i nabitý kalendář akcí pro pivní fanoušky. Pivo hrálo ve Freistadtu vždycky hlavní roli, a nové tisíciletí na tom vůbec nic nezměnilo.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Vojtěch Berger

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/918976


První ročník Hlučínských pivních slavností se konal v sobotu 9. července u Hlučínského jezera zvaného Štěrkovna.

Slavnosti piva v Hlučíně byly pro pořadatele premiérovou zkušeností. Podařilo se jim především využít letního počasí, takže v okolí Hlučínského jezera se sešly stovky lidí především kvůli vodě a širokou nabídku piva využili jako bonus.

V mobilních stáncích byla nabízena piva Radegast, Ostravar, Staropramen, Plzeň, Pardál, Budweiser a další. K poslechu a pro pobavení se na podiu střídaly různé skupiny - ať už místní kapely nebo dvojice Retro Blues. Večer pak ve 20.00 hodin vystoupila kapela Rock & Roll Band Marcela Woodmana.

Hlučínské jezero se nachází v sousedství města Hlučína. Zabírá plochu 138 hektarů a nabízí velké množství rekreačního a sportovního vyžití. Přímo v centru jezera je vybudován Sportovně rekreační areál nabízející rozličné sportovní a rekreační aktivity. Travnaté pláže, přírodní bazény, sportoviště, bufety a campingy.

V areálu je v provozu vlek na vodní lyžování, který využívají trénující sportovci, ale i běžní návštěvníci. Na rozsáhlé ploše jezera lidé provozují jachting, windsurfing a další vodní sporty. Odlehlejší místa jezera navštěvují milovníci klidu a pohody a také rybáři. Sobota se vydařila. Voda byla osvěžující a pivo přišlo k duhu. Ostatně i pivo je z vody.

Vodní sportovní areál je v provozu nepřetržitě od 8 do 19 hodin. V sobotu 23. července se na ploše jezera bude konat Závod v dálkovém plavání O pohár města Hlučína a 28. července zde začne festival Štěrkovna Open Music 2011.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Josef Zajíc

http://www.novinky.cz/vase-zpravy/moravskoslezsky-kraj/opava/1227-5735-hlucinske-pivni-slavnosti-zazily-premieru.html


Bez lásky k pivu by to nešlo

[sobota, 9. červenec 2011]

S vrchním sládkem Velkopopovického pivovaru o pivě a poctivé práci.

Málokdo si dokáže představit, kolik za jedním půllitrem piva stojí práce. Celý proces výroby piva kontroluje sládek Velkopopovického pivovaru Jiří Bernát.

Foto

Velkopopovický Kozel a čtenáři Deníku hledají nejšikovnějšího fachmana regionu, kterého pak Kozel odmění za poctivou práci a jeho řemeslný kumšt. Zajela jsem tedy přímo ke zdroji, popovídat si s tou nejpovolanější osobou o práci, která stojí za výrobou zlatavého moku.

Jak probíhá pracovní den vrchního sládka pivovaru?

Pracovní den je docela pestrý. V průběhu dne si musím najít čas na to zajít na jednotlivá výrobní střediska, zúčastnit se degustace, zvládnout administrativu, vyčlenit si čas na kontrolu dat a mít prostor na diskusi se svými kolegy ne jen o kvalitě a výrobním procesu, ale i o tom, co potřebují pro svoji práci. Na práci ve výrobě mě nejvíce baví to, že je to velice dynamický proces, kde je potřeba operativně reagovat na vstupní suroviny, řídit proces kvašen a neustále dolaďovat celý proces výroby. Každý den přináší něco nového a rozhodně nelze říci, že by v pivovaru byla nuda. Bohužel nemohu říci, že by mě při výrobě piva nejvíce bavila jeho degustace, protože v celém pivovaru platí mimo degustací přísný zákaz konzumace alkoholu.

Je degustace piva podobná degustaci vína?

Podobnost je jen v samotné podstatě degustace. U vína se chuťový profil přizpůsobuje ročníku a chuťová odlišnost je ročníkovou výsadou. V případě degustace piva se kontroluje shoda se senzorickým profilem. Na rozdíl od vína musí mít pivo meziročně stále stejný profil nezávislý na „ročníku“.

Co je na výrobě piva vlastně nejdůležitější? Receptura tajně předávána jen mezi vyvolenými, kvalitní suroviny nebo něco úplně jiného?

Určitě je to vedle kvalitních surovin, přesné dodržování výrobního postupu a v neposlední řadě poctivá práce všech, kteří se na výrobě piva podílí.

Říká se, že ženy mají více rozvinuté chuťové buňky, pracují u vás v pivovaru i ženy?

Podle mého názoru jsou v mnoha případech ženy na degustace citlivější než muži, což dokazuje i to, že mezi našimi nejlepšími degustátory je mnoho žen.

Jaká je pro vás nejlepší odměna po práci a máte vůbec ještě chuť na pivo?

Pro mě osobně je největší odměnou, když si můžu zajít s kamarády na vychlazeného Kozlíka a vidím spokojené zákazníky, kterým naše pivo chutná. To sem potom na naší práci opravdu pyšný.

V pivovarnictví pracujete již více než sedm let, jak se člověk dostane k vysněné pozici sládka Velkopopovického Kozla?

Moje cesta k tomu být sládkem pivovaru začala již na studiích. Výrobě piva a sladu se věnuji již od střední školy. V pivovaru jsem postupně nabíral zkušenosti na různých pozicích od Technologa výroby přes Manažera kvality, Manažera stáčení až po vysněnou pozici Sládka. A nesmím zapomenout na to nejdůležitější, bez čeho by se tato profese nedala dělat a to je láska k pivu.

Zdroj: Pražský deník | Autorka: Lucie Andrýsková

http://prazsky.denik.cz/podnikani/bez-lasky-k-pivu-by-to-neslo20110708.html


Po týdnu práce si každý rád odpočine na své zahradě nebo na chalupě. A k odpočinku patří pivo…

S létem začínají Češi zase grilovat a pořádat párty a oslavy. Podle výzkumu společnosti Unilever třetina Čechů griluje pravidelně, v létě se pak grilování věnuje absolutní většina lidí. Ke grilovanému masíčku je ideální správně vychlazené pivečko. Ale jak ho na párty zajistit? Klasické české úsloví říká, že nejlepší pivko je ze sedmého schodu.

Vypůjčte si výčep!

Ale co mají dělat ti bez schodů? Ideální je zapůjčit si výčep včetně chlazení. Půjčit se dají u většiny pivovarů. Výpůjčka stojí maximálně několik stokorun, ale připravte si aspoň tisícovkovou zálohu. Alternativou k výčepům s chlazením je tzv. párty pípa. Sud by se měl uskladnit v chladném sklepě a chvíli před začátkem akce donést tam, kde budete hosty obsluhovat. Se sudem by se nemělo moc třást a v žádném případě se s ním nesmí kutálet. Pak už stačí nechat ho jen chvíli odstát a můžete začít čepovat! Abyste udrželi pivo v ideální teplotě, měli byste sud umístit do škopku se studenou vodou.

Coolkeg

Staropramen přišel se zajímavou novinkou: samochladícím soudkem Coolkeg. Tenhle vynález umí vychladit pivo během 60 minut na optimální teplotu 5°C! CoolKeg obsahuje 20 litrů piva Staropramen Světlý a jeho doporučená cena je 800 Kč. Sud je zálohovaný a vratný v místě jeho koupě. Jak to funguje? Chlazení piva probíhá na přírodním principu bez potřeby zdroje energie. Překlopením páčky propojíte v sudu oddělené komory obsahující přírodní minerál Zeolit a vodu. Chemický proces celou nádobu ochladí a za hodinu máte krásně studené pivo.

Domácí stáčecí zařízení

Společnost ETA zase uvedla na trh domácí stáčecí zařízení. Přístroj vyvinuli ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem. Používá se na pětilitrové soudky, umožňuje čepování piva za optimálních podmínek. Funguje na běžně dostupné sifonové bombičky CO2, dá se zapojit do zásuvky na 230 V nebo do 12 V (auto). Chladicí systém umožňuje nastavení teploty soudku na 6 - 18 °C, přičemž si hodnoty můžete zkontrolovat na digitálním displeji. ETA dodává pípu v černé nebo stříbrné barvě a celé to stojí jen 5499 korun.

Domácí chlazení

Koupit se dají také domácí chladící systémy, díky nimž bude pivo studené i v tom nejteplejším počasí. Jsou však určené pro opravdu zapálené pivaře. Pro příležitostné milovníky grilování a popíjení jsou příliš drahé. Celý systém chlazení i pípy stojí přibližně 15 000 korun. Zajímavé a velmi stylové je třeba to od společnosti Pivní chlazení (www.pivnichlazeni.cz)

Zdroj: TN.cz

http://tn.nova.cz/magazin/hobby/chataazahrada/chladne-pivo-na-chalupe-vime-jak-na-to.html


Jak poznat dobře natočené pivo?

[sobota, 9. červenec 2011]

Vstupujeme do období letních dovolených, kdy většina z nás jistě zabrouzdá i do nějaké té letní zahrádky, aby si zchladila žízeň dobrým pivem. Na co se ale máme připravit? Na gurmánskou lahůdku v podobě žlutavého moku s bílou čepičkou, anebo spíš na rozvrat trávení a pohody u stolu? Zatímco v některých restauracích se s pivem mazlí, jinde nám číšník s klidem přinese podmírák a do očí nám bude tvrdit, že to dojde. Jen stěží může člověk chodit pořád jen do prověřených restaurací, je proto dobré umět kvalitu piva posoudit, a když se nám něco nezdá, půllitr reklamovat.

Co dělá dobré pivo dobrým pivem?

Když pomineme technologii výroby a chuťové vlastnosti, pak by půllitr kvalitně načepovaného piva měl mít zejména následující rysy: dobrou míru, kvalitní pěnu, správnou teplotu a přiměřený říz. Příjemná obsluha se myslí samosebou.

"Definice řízu je zajímavá," říká pivovarský odborník Josef Krýsl. "Je to vjem, který lze definovat jako příjemné pálení na kořeni jazyka," popsal. Co se týče teploty, je pro pivo ideální mezi šesti až osmi stupni Celsia. Podle Kýsla je ale třeba rozlišovat mezi létem a zimou. "V létě bych doporučoval chladit pivo na teplotu šest až osm stupňů Celsia, v zimě si myslím, že stačí, když bude mít sedm až devět stupňů," uvedl.

Pěna a kroužky

Součástí kvalitního piva je bezesporu také kvalitní pěna. Teď jde jenom o to, jaké vlastnosti musí vykazovat. I o tom se vedou leckdy v restauracích u stolu vášnivé debaty. A tak raději dejme slovo opět Krýslovi. "Nemá to být taková čepice, ten karfiol nebo atomový hřib, jak jsme někdy zvyklí, ale pěna má být jemná, krémovitá, aby na ni bublinky vůbec nebyly vidět," podotkl.

S kvalitní pěnou pak úzce souvisí tzv. kroužkování. Někdy se na stěnách sklenice dělají kroužky. Na vnitřním obvodu sklenice ulpívá vždy po upití pěna. Je to dobře, anebo špatně? Podle odborníků se kroužky na správně načepovaném půllitru dělat mají. Svědčí třeba o tom, že číšník sklenici pořádně umyl. A proč se nedělají kroužky jenom u špatně umytých sklenic? "Jsou tam zbytky nečistot a tím se snižuje povrchové napětí, které způsobuje udržení pěny," dodává Krýsl.

A co míra? Centimetr nikdy nedojde!

V restauracích se někdy stává, že číšník, který se kvůli přemíře hostů celý večer nezastaví, nosí půllitry plné sotva ze dvou třetin. Když se zákazník ozve, číšník většinou odpoví – to dojde. Jenže podle odborníků to s docházením není tak horké. Dojdou jen milimetry. "Co se míry týče, musí být po rysku. Je samozřejmě možné tolerovat jeden dva milimetry, ale třeba centimetr určitě ne," upozornil Kýsl.

Čepování

I když je v restauraci o pivo dobře postaráno, to znamená, že je dobrá skladovací teplota piva, pravidelná sanitace, kvalitně umyté sklenice apod., přesto to ještě nemusí znamenat, že se nám na stole objeví ukázkové pivo. Důležité je také to, jak nám číšník pivo načepuje.

"V současnosti se u nás používají dva typy kohoutů - pákové anebo speciální klikové. Ty mají tu vlastnost, že umožňují natočit najednou půllitr piva a přitom lze dodržet míru. Pokud někdo používá pákový kohout a půllitr načepuje navíckrát, vystavuje se nebezpečí, že hořké látky v pivu zoxidují a tím sníží jeho senzorickou hodnotu," popsal Krýsl. Obsluha by přitom měla pivo načepovat maximálně natřikrát. Pokud do jednoho půllitru pustí zlatavý mok víckrát, měl by to být pro zákazníka signál, že něco není v pořádku. A co odborníci doporučují v případě, že nám číšník přinese nekvalitní pivo? Neplatit!

Zdroj: ČT24 | Autor: Vlado Štancel

http://www.ct24.cz/ekonomika/129589-jak-poznat-dobre-natocene-pivo/


V Mysločovicích poteče pivo proudem

[pátek, 8. červenec 2011]

Milovníci zlatavého pěnivého moku se mohou radovat. Po roce se v obci Mysločovice u Zlína budou opět pořádat oblíbené pivní slavnosti. Akce se uskuteční 16. července v areálu sokolské zahrady. Již ve dvě hodiny odpoledne zde vypuknou nejrůznější zábavní soutěže s pivní tématikou.

Návštěvníci se mohou těšit na pivní slalom, pití piva na ex, klání v držení tupláků, velkou soutěž v pojídání párků, soutěž v hodu prázdným sudem do dálky, nebo také na měření největšího pivního pupku.

O zábavu tedy bude rozhodně postaráno. To ale není vše. „Pro ty nejmenší návštěvníky bude připraveno nesčetné množství různých soutěží včetně diskotéky,“ poodhalil část programu pivních slavností organizátor Jaroslav Mrázek.

Letošní program je opravdu bohatý i co se hudby týká. Partička skvěle sehraných muzikantů hrajících pod názvem Legendy se vrací potěší svou hudbou o půl deváté večer.

Tato výtečná kapela má na svém kontě mnoho beznadějně vyprodaných koncertů v rámci celé České republiky. Teď nás poctí svou přítomností i v Mysločovicích,“ dodává Mrázek. V sestavě této kapely hrající pro dobrou náladu, nostalgické zavzpomínání i k tanci, naleznete mimo jiné i prezidenta Akademie populární hudby ČR a výtečného moderátora Petra Šišku.

Na pivních slavnostech také uvidíte taneční vystoupení orientálních tanečnic, ale také mnoho dalších hudebních kapel.

Zdroj: Zlínský deník | Zuzana Molková

http://zlinsky.denik.cz/kultura_region/v-myslocovicich-potece-pivo-proudem20110707.html


Dolní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona, díky kterému se od roku 2013 znemožní prodej piva na venkovních stáncích. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na webové stránky ruského parlamentu.

Právě na venkovních stáncích se podle agentury Reuters prodává zhruba 15 procent z celkového objemu piva. Podle schváleného zákona se bude moci prodávat pivo i v obchodech pouze v denní dobu.

Tato zpráva podle agentury Reuters následně negativně ovlivnila akcie dánské společnosti Carlsberg, která je největším prodejcem piva v Rusku. Akcie přitom začaly klesat už ve středu poté, co zákon prošel v dolní komoře parlamentu druhým čtením

Nový zákon má za cíl pomoci snížit spotřebu alkoholu mezi ruskou populací.

Zdroj: Euro zprávy.cz | Autorka: Katarína Macková | Mediafax

http://zahranicni.eurozpravy.cz/evropa/30450-novy-zakon-od-roku-2013-omezi-prodej-piva-v-rusku/


«« « Strana 479 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň