Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Americký pivovarnický gigant Anheuser-Busch vyhlásil vítězství ve sporu o značku nad Budějovickým Budvarem. Firma prohlásila, že Světová obchodní organizace (WTO) vyhověla USA a Budvar nesmí používat označení Budweiser. Evropská unie prohru popírá. Pivovarnický gigant z Missoury označil své vítězství za velmi významné. "Rozhodnutí WTO brání Budějovickému Budvaru spoléhat na to, že registrace označení "Budějovické pivo" mu umožňuje používat značku Budweiser," uvedl v prohlášení prezident Anheuser-Busch Stephen Burrows. Značka Budvar a Bud by už podle dřívějších informací listu Financial Times měla zůstat českému pivovaru.

Český pivovar vyčkává. Případ byl součástí souboru sporů mezi Evropskou unií a Spojenými státy, který řešil značky odvozené od geografických názvů. Z tohoto důvodu se český pivovar zatím k případu nezaujal žádné stanovisko. "Budvar se sporu neúčastnil. Byla to záležitost mezi Evropou a Američany. V současné chvíli to řešíme s právníky, a zatím se tedy nemůžeme k případu vyjádřit," řekla iDNES Denisa Mylbachrová z tiskového oddělení Budějovického Budvaru.

Americký obchodní činitel, který si nepřál být jmenován, agentuře Reuters potvrdil, že Budvar nemůže spoléhat na to, že slovo Budweiser je překlad místního jména, registrovaného jako exkluzivní označení geografického původu v EU. Budweiser je odvozen od německého názvu Českých Budějovic a Anheuser má tento název v USA zaregistrován od druhé poloviny 19. století, dříve než vznikl dnešní Budvar.

Spor u WTO řešil místní názvy. Kauza Budvaru byla součástí rozsáhlejšího sporu Evropské unie se Spojenými státy a Austrálií. Unii šlo o ochranu místních názvů: aby se například parmská šunka nemohla vyrábět jinde než v Parmě. WTO podle nejvyššího obchodního zmocněnce USA Roberta Zoellicka vydala předběžné opatření, kterým právě vyhověla stížnosti USA na režim geografického označování produktů v EU. Tahanice se vedle Budvaru týkala i řady francouzských a italských vín a sýrů. Evropská komise loni zveřejnila seznam 41 produktů, které chce v rámci WTO chránit tak, že jejich používání bude vyhrazeno jen producentům ze stanovených regionů. USA a Austrálie podaly proti tomu stížnost za to, že EU neposkytuje podobnou ochranu producentům z jiných zemí. Pravidla WTO přitom nařizují rovné zacházení s producenty ze všech členských zemí. Rozhodnutí by pak mohlo znamenat, že by se na českém trhu mohly znovu objevit i cizí geografické názvy jako třeba šampaňské.

USA jsou spokojeny, Evropa prohru popírá

"Je to velké vítězství pro americké farmáře a potravinářské zpracovatele," uvedl Zoellick ve sdělení. "Předložili jsme tuto stížnost, protože věříme, že podle pravidel WTO mají mít američtí farmáři, rančeři a další producenti potravin stejný přístup k ochraně geografického označení jako evropští producenti. Evropa tento přístup rozhodně neposkytuje," řekl Zoellick.

EU popřela, že by rozhodčí výbor WTO zamítl či jen kritizoval evropský systém zeměpisného označení původu potravinářských výrobků. Sdělila, že WTO naopak evropskou praxi označila za kompatibilní s pravidly WTO a že kritizoval jen některé podružné body. Verdikt "představuje pro EU vítězství ve všech významných bodech", vyhlásila Evropská komise už v listopadu, kdy WTO předběžné opatření avizovala.

Unie zvažuje, zda bude chránit i jiné české názvy

ČR si vedle Budvaru při vstupu do EU vyjednala ochranu zeměpisného označení původu některých alkoholických nápojů. Do konce října předložila dalších 28 žádostí o poskytnutí ochrany pro produkty jako jsou hořické trubičky, olomoucké tvarůžky, karlovarské oplatky či některá další piva. Schvalovací procedura trvá v EU zhruba rok. (iDnes)


Rada pro reklamu: Postup konkurenta neškodí spotřebiteli. Jaké je to pravé české pivo? O tuhle otázku se teď přou dva slavné české pivovary - Plzeňský Prazdroj a Budějovický Budvar. A Prazdroj včera neuspěl se stížností na reklamu Budvaru, která vše začala. Pod názvem Zachraňte s Budvarem poctivé české pivo! totiž vyjmenovává údajné prohřešky, kterých se dopouští někteří výrobci.

"Víte, že některé české pivovary se dnes na českém pivu dopouštějí takových věcí, jako je používání cizího chmele nebo kukuřice namísto sladu? Budvar k nim nikdy nepatřil, a proto se snaží bojovat za záchranu poctivého českého piva," říká se třeba na internetových stránkách Budvaru. Podle Prazdroje ale postup konkurenta poškozoval pověst českých pivovarů a českého pivovarnictví. Plzeňský pivovar proto kvůli budvarské kampani podal stížnost Radě pro reklamu. Ta však oznámila, že je to běžný spor dvou výrobců. "My máme řešit reklamy, které jsou neetické a mají dopad na spotřebitele. Tohle není ten případ," uvedl prezident rady Radek Pokorný. "Prazdroj má možnost jít ve sporu soudní cestou," řekl Pokorný. Podle mluvčího pivovaru Alexeje Bechtina ale o něčem takovém Prazdroj neuvažuje.

Reklamní kampaň narazila na odpor některých dalších výrobců, zástupci Budvaru pro ni mají jasné vysvětlení. "Chtěli jsme jen poukázat na nešvary, které se do oboru vkrádají. Třeba to, že se vytrácí používání hlávkového žateckého chmele, krátí se doba zrání ležáků a podobně. Spíše tyhle praktiky mohou ohrozit jméno českého pivovarnictví," tlumočí postoj Budvaru Denisa Mylbacherová. Podle plzeňských ale třeba používáním kvalitních granulátů z chmele výroba piva netrpí. "V Prazdroji se používají léta a máme s nimi dobré zkušenosti. Je to prostě o vývoji technologií," říká mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin.

K reklamní kampani Budvaru mají výhrady i některé další pivovary v tuzemsku. "Takový způsob komunikace neprospěje značce Budvar. Obecně je hloupé se vymezovat tak, že jeden dělá pivo dobře a ostatní ne," tvrdí Stanislav Bernard, spolumajitel stejnojmenného rodinného pivovaru v Humpolci. (MF Dnes)


Americký koncern Anheuser-Busch v úterý vyhlásil "významné vítězství" ve svém letitém právním sporu o značku Budweiser, který vede s Budějovickým Budvarem. Firma uvedla , že Světová obchodní organizace (WTO) ve verdiktu o značkách geografického původu dala za pravdu právě Anheuser-Busch. "Rozhodnutí WTO brání Budějovickému Budvaru spoléhat na to, že registrace označení "Budějovické pivo" mu umožňuje používat značku Budweiser," uvedl v prohlášení prezident Anheuser-Busch Stephen Burrows. WTO před měsícem rozeslala zúčastněným stranám předběžné rozhodnutí ve sporu mezi Evropskou unií na jedné straně a USA a Austrálií na straně druhé o snahu EU chránit obchodní známky založené na zeměpisném označení původu. Spor se vedle řady francouzských a italských vín a sýrů týká i značky Budweiser. Na ni si dělá nárok americká i česká firma, jejich spory se řeší u soudů v celé řadě zemí světa.

USA uspěly proti značení původu . Americký obchodní činitel, který si nepřál být jmenován, agentuře Reuters potvrdil, že rozhodčí výbor WTO se vyslovil v neprospěch Budvaru. Ten podle něho nebude moci používat jméno Budweiser a zakládat to na tom, že jde o překlad místního jména, registrovaného jako exkluzivní označení geografického původu v EU. Nejvyšší obchodní zmocněnec USA Robert Zoellick dnes také potvrdil, že WTO vyhověla stížnosti USA na režim geografického označování produktů v EU. Tento režim podle WTO nezajišťuje stejnou ochranu americkým geografickým označením produktů jako evropským.

"Je to velké vítězství pro americké farmáře a potravinářské zpracovatele," uvedl Zoellick ve sdělení. "Předložili jsme tuto stížnost, protože věříme, že podle pravidel WTO mají mít američtí farmáři, rančeři a další producenti potravin stejný přístup k ochraně geografického označení jako evropští producenti. Evropa tento přístup rozhodně neposkytuje," řekl Zoellick.

Druhý výklad rozhodnutí WTO. Podle jiných zdrojů však rozhodčí výbor WTO vyšel EU a Budvaru vstříc, když rozhodl, že tradiční firemní registrované známky nejsou jedinou možností a že vedle nich mohou existovat i chráněná geografická označení (GI). "Obchodní známka netrumfuje GI," řekla osoba obeznámená s rozhodnutím. Na druhé straně by však takové rozhodnutí odebíralo Budvaru právo pokoušet se uplatnit kontrolu nad názvem Budweiser, protože GI nemůže být podle WTO uplatňováno na překlady do jiných jazyků. Budweiser je odvozen od německého názvu Českých Budějovic a Anheuser má tento název v USA zaregistrován od druhé poloviny 19. století, dříve než vznikl dnešní Budvar. Evropská komise loni zveřejnila seznam 41 vín, sýrů a dalších produktů, které chce v rámci WTO chránit tak, že jejich používání bude vyhrazeno jen producentům ze stanovených regionů. USA a Austrálie podaly proti tomu stížnost za to, že EU neposkytuje podobnou ochranu producentům z jiných zemí. Pravidla WTO přitom nařizují rovné zacházení s producenty ze všech členských zemí.

EU prohru popírá. EU před měsícem rozhodně popřela, že by rozhodčí výbor WTO zamítl či jen kritizoval evropský systém zeměpisného označení původu potravinářských výrobků. Sdělila, že WTO naopak evropskou praxi označila za kompatibilní s pravidly WTO a že kritizoval jen některé podružné body. Verdikt "představuje pro EU vítězství ve všech významných bodech", vyhlásila Evropská komise v listopadu. Záměrem EU v označeních GI však bylo, aby se například "parmská šunka" nemohla vyrábět jinde než u úředně potvrzeného výrobce v regionu italské Parmy a nikoliv například v Kanadě. Unie loni požádala WTO, aby jí pomohla potírat zneužívání těchto názvů, které se mnohde staly obecnými označeními určitého druhu zboží a někde je mají jako vlastní registrované známky místní výrobci.

ČR si vedle Budvaru při vstupu do EU vyjednala ochranu zeměpisného označení původu některých alkoholických nápojů. Do konce října předložila dalších 28 žádostí o poskytnutí ochrany pro produkty jako jsou hořické trubičky, olomoucké tvarůžky, karlovarské oplatky či některá další piva. Schvalovací procedura trvá v EU zhruba rok. (Novinky)


Prémiový světlý ležák Budweiser Budvar byl zvolen čtenáři časopisu Pivní kurýr již po šesté v řadě za sebou Pivem roku 2005. Praha, 16. prosince 2004 – Zástupci Budějovického Budvaru, n. p. již po šesté v řadě za sebou a celkem po osmé převzali na slavnostním vyhlášení z rukou zástupců oborového časopisu Pivní kurýr cenu Pivo roku 2005. Prémiový světlý ležák Budweiser Budvar tak opět konzumenty přesvědčil o své jedinečnosti a neměnné kvalitě. "Velmi si tohoto ocenění vážíme a chtěli bychom poděkovat všem našim příznivcům za jejich hlasy. Těší nás, že čeští konzumenti piva mají stále v oblibě poctivý český ležák a dokáží ocenit jeho tradici a kvalitu.“ řekl Josef Tolar, vrchní sládek Budějovického Budvaru n. p., který ocenění převzal.

Budějovický Budvar, n. p. získal již na čtyři desítky ocenění jak doma, tak i v mezinárodních soutěžích. V posledních třech letech byl oceněn celkem šesti medailemi ze světové soutěže World Quality Selections testující kvalitu produktů. Dalším významným oceněním se stalo vítězství v 1. mezinárodním ročníku Světového pivního poháru, který se uskutečnil v loňském roce ve městě Edinburgh. Značce Budweiser Budvar se také letos podařilo dostat mezi „TOP 50“ britských značek. O tzv. „Cool Brand Leaders“ rozhoduje britská organizace nezávislých odborníků v oblasti řízení a image značky Superbrands.

Lahodná chuť a zlatavá barva tradičního českého piva Budweiser Budvar jsou dány zvláštnostmi přírodního prostředí a pečlivým výběrem vstupních surovin. Při výrobě piva Budweiser Budvar je používán ten nejjemnější žatecký chmel, vybraný moravský slad a vysoce kvalitní měkká voda čerpaná z vlastních více než 300 m hlubokých artéských studní. Za prémiovou kvalitou piva Budweiser Budvar se skrývá pivovarský fortel a dovednost všech, kdo se na jeho výrobě v Českých Budějovicích podílejí. (Web Budvar)


Originální kupní smlouvu na krušovický pivovar z roku 1583 nalezli v listopadu 2004 archiváři. "Jedna z mála listin, která dokumentuje historii jednoho z nejstarších českých pivovarů, je opatřena pečetěmi pěti úředníků Koruny české a také prodávajícího Jiříka Bírky z Nasilé," řekl k tomu mluvčí pivovaru Vlastimil Bradáč. "Jeho Milosti císařské, on pan Jiřík Bírka z Nasilé prodal dědictví své, totiž tvrz a dvůr Krušovice s dědinami, lukami, lesy, háji, porostlinami, mlejna..." uvádí v kupní smlouvě úředníci české koruny. Podle Bradáče pivovar patřil do majetku českých králů a rakouských císařů až do roku 1685, kdy ho česká koruna prodala Arnoštu Josefu z Valdštejna. "V duchu této tradice začal krušovický pivovar v roce 1995 užívat obchodní název Královský pivovar Krušovice,"uvedl mluvčí. Nejstarším písemným dokumentem o historii tohoto pivovaru je ovšem stále soupis majetku z roku 1581, který pořídili tehdejší královští úředníci, když připravovali koupi Krušovic a jejich připojení ke křivoklátskému panství. Jeho kopie je již několik let vystavena v historické krušovické sladovně. (Rakovnický deník)


Královský pivovar Krušovice nabízí od roku 2005 reprezentační prostory své historické sladovny pro pořádání svatebních obřadů. Každou sobotu si můžete říci své "ano" pod přísným pohledem císaře Rudolfa II a zpečetit smlouvu manželskou krušovickým řezaným. Pokud o takovém neobvyklém obřadu uvažujete, kontaktujte nás - Vlastimil Bradáč - 737 224 112. Vše ostatní domluvíme s obecním úřadem v Krušovicích. (Web Krušovice)


Smíchovské pivo pohlídá počítač

[pátek, 10. prosinec 2004]

Kolem smíchovského piva se točí spousta novinek. Pro ty, kterým staropramen chutná, je zřejmě nepříjemnou zprávou, že společnost nyní krátce před Vánocemi zdražila svou produkci ve skle, i tu určenou na stoly hostů v restauracích. Ještě větší změnou však je, že smíchovský pivovar mění tradiční technologie výroby piva za moderní. Klasickou metodu ve spilce a přes sedm stovek klasických tanků, ve kterých pivo dozrává, začíná postupně nahrazovat moderní počítačový systém.

Půllitr dražší o korunu. Pivovary Staropramen své výrobky zdražily v pondělí, v mnohých pražských hospodách se však zvýšení cen promítne až s příchodem nového roku. „Zvýšení cen výrobků společnosti Pivovary Staropramen vychází z analýzy současné situace pivního trhu a z nárůstu cen zejména energie a surovin,“ zdůvodňuje změny mluvčí společnosti Simona Krautová. Nárůst cen se podle ní má pohybovat v průměru kolem šesti procent u točeného piva v restauracích a mezi třemi a pěti procenty u lahvového piva v obchodech, a to v závislosti na značce a typu balení. V případě Staropramenu „desítky“ se zvýší cena zhruba o sedmdesátník na půllitru. V restauracích se dá očekávat zdražení vyšší. (MF Dnes)


Staropramen mění tradiční výrobu

[pátek, 10. prosinec 2004]

Přes tři sta milionů korun si vyžádá modernizace pivovaru Staropramen, která mění tradiční výrobu smíchovského piva. Výrobní ředitel tvrdí, že chuť i říz zůstanou stejné. Milovníci pěnivého moku to budou moci posoudit koncem roku 2005. Dodávky piva ze Smíchova putují do tří desítek zemí světa. Dávno je pryč doba, kdy valaši tahali sudy jen po Praze a okolí, takzvaně kolem komína.

Teď mizí další z tradic. Kvasné kádě a ležácké tanky neboli nádrže na dokvašování nahradí moderní, takzvané cylindricko-kónické (CK) tanky. Lidé, kteří nemají důvěru v moderní urychlované postupy, mluví o konečném výrobku nepříliš lichotivě jako o počítačovém pivu. Obdobnou metodou přitom vzniká osmdesát procent celkové české produkce piva. "Postup sice řídí počítač, ale veškeré senzorické hodnocení meziproduktu provádí komise odborníků. Pivo se bude i nadále vyrábět podle stejné receptury pod dohledem vrchního sládka, zachováno zůstane i dvoufázové kvašení," brání ho František Šámal, výrobní a technický ředitel společnosti Pivovary Staropramen.

V čem je vlastně rozdíl? Co se týká výroby, dosud se ve spilce používaly jen otevřené kádě na hlavní kvašení a následně přes sedm stovek menších tanků. "Varna zůstává a hlavní kvašení bude i nyní stejně dlouhé. Dokvašování však bude rychlejší," přiznává Šámal a nezapomíná podotknout, že instalace CK tanků umožní snížit náklady na údržbu tanků, budov a energií i při zachování charakteristické chuti piva a jeho kvality.

Modernizace pivovaru Staropramen započala v roce 1996, kdy zde byla postavena podle informací společnosti největší a nejmodernější varna ve střední Evropě a byl zmodernizován energetický blok. Plán modernizace pokračoval postavením patnácti CK tanků a úschovy kvasnic. "Výroba je moderní, léty prověřená technologie vaření piva," podotýká Šámal. S počátkem tohoto týdne byla na Smíchově dokončena druhá část modernizace pivovaru zahájením testovacího provozu. Hodnota této investice činí deset milionů eur. "Na výrobu v CK tancích budeme přecházet postupně. Nejsme tlačeni časem. Předpokládáme, že testovací fáze potrvá přibližně jeden rok," dodává Šámal. (iDnes)


Pivovar Janáček byl na odpis, teď trumfuje

[pondělí, 22. listopad 2004]

Pivo z Uherského Brodu zaujalo hodnotitele v Mnichově. Regionální Pivovar Janáček z Uherského Brodu opakovaně trumfuje konkurenční tuzemské i světové giganty. Aktuální důkaz: jedenáctistupňový uherskobrodský Patriot skončil druhý v mezinárodní soutěži v německém Mnichově. „Uspěli jsme v konkurenci šedesáti světových pivovarů při vůbec první účasti v mezinárodní soutěži. Ocenění z Mnichova završilo náš abnormálně úspěšný rok,“ pochlubil se vrchní sládek uherskobrodského pivovaru Jaroslav Horehleď.

Janáček letos získal tři nejprestižnější tuzemské trofeje: Zlatý pohár pivexu, Cenu českých sládků a titul Pivo roku. „Jsme první, komu se to podařilo během jediného roku,“ řekl ředitel pivovaru Ivo Pjevič. „Po zásluze, brodské pivo má opravdu vynikající senzorické vlastnosti. A hlavně: je vyrovnané, během doby neztrácí kvalitu,“ poznamenal výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jaroslav Čepička.

Pivovar měl přitom ještě před několika lety téměř neřešitelné ekonomické potíže a musel se kvůli nim později znovu prosadit na konkurenty obsazeném trhu. A třebaže dnes Janáček vyváží své pivo do sedmi zemí světa, mimo jiné do Spojených států a v létě i do Chorvatska, chce příští rok především rozšířit síť značkových restaurací v regionu.

Kromě klasických šesti druhů piva vyrábí Pivovar Janáček také pivo kvasnicové a ochucené. „Ovocnými pivy jsme sice přilákali mladou generaci, v našem sortimentu je to ale jen doplněk,“ řekl obchodní ředitel Ivo Briskorin. Janáček je jediným pivovarem ve Zlínském kraji, uherskobrodská radnice si jeho úspěchy pochvaluje. „Když budou úspěšné firmy, může být úspěšné i město,“ řekl starosta Uherského Brodu Ladislav Kryštof. (MF Dnes)


Uherskobrodský Pivovar Janáček chce v příštích letech rozšířit síť svých značkových restaurací v regionu. Pivovar si nejprve dlouhodobě pronajme prostory, které upraví, a následně najde pro zařízení provozovatele. Společnost si od tohoto postupu slibuje upevnění své pozice v regionu. Nyní je tímto způsobem provozováno zhruba 20 zařízení. V příštím roce chce pivovar jejich počet zdvojnásobit. Doposud společnosti ve větší aktivitě v tomto směru bránil nedostatek volných prostředků. "Prošli jsme úspěšně restrukturalizací a stali jsme se zajímavým partnerem pro banky,"uvedl předseda představenstva Ivan Pjevič. Kromě úvěrových peněz použije . rma i přebytky z hospodaření. Právě tuto formu odbytu považuje společnost za jeden ze tří pilířů své obchodní politiky. Dalšími je pak spolupráce s velkými obchodními řetězci a export. Nejvýznamnějším zahraničním trhem je Slovensko, dále Německo, Itálie, USA či Švédsko. V letní sezoně se uherskobrodské pivo čepuje i v Chorvatsku. Pivovar Janáček chce také v příštích dvou letech zvýšit výstav o 30 procent. Nyní se roční produkce pohybuje kolem 60 000 hektolitrů. Pivovar nabízí šest základních druhů piv. Dále vyrábí piva ochucená a speciální produkty. Jedenáctistupňové pivo Patriot letos získalo několik prestižních ocenění. Loni pivovar, kde pracuje bezmála sedm desítek zaměstnanců, dosáhl tržeb 55 milionů korun. "Letos očekáváme jejich růst až na 65 milionů korun,"řekla ekonomka společnosti Eva Lidáková. (Rovnost)


Nealkoholické pivo Radegast Birell z produkce Plzeňského Prazdroje se v hodnocení Sdružení přátel piva (SPP) stalo nealkoholickým pivem roku. Ve své kategorii získal Radegast Birell 687 hlasů. S převahou vyhrál hlasování členů sdružení i anonymní degustaci piv. Navíc dosáhl celkově třetího nejvyššího počtu hlasů ze všech jedenácti kategorií soutěže, ve které bodovaly především malé pivovary. V letošním roce je to pro značku Radegast již devátá cena z šesti pivních soutěží.

Sdružení přátel piva je jediná celorepubliková pivní spotřebitelská organizace a udílí své tradiční ceny již od roku 1992. Mezi členy sdružení jsou mimo jiné poslanci Parlamentu ČR, někteří umělci a také pivovarští odborníci. Sdružení přátel piva má nyní 1554 členů, a hlasování o oblíbených značkách se jich zúčastnilo 64 procenta. (Strategie)


Obří nápis Radegast o rozměrech 42 x 10 m vystavěli zaměstnanci pivovaru Radegast ze 1 166 pivních sudů (dva kamiony) jako poděkování za nový úsek rychlostní komunikace mezi Frýdkem-Místkem a Nošovicemi. Nová silnice výrazně zrychlí a zpohodlní dopravu a tedy i cestu piva k zákazníkům. Stavba velkolepého nápisu trvala necelé třicítce zaměstnanců více než čtyři hodiny.

Netradiční akci realizovali zaměstnanci pivovaru Radegast z obchodně-distribučního centra během státního svátku a pojali ji jako sportovní den s obědem a pivem Radegast a Birell. „Akce vznikla spontánně, všichni už se nemůžeme dočkat, až se nový úsek rychlostní komunikace otevře. Zásadně se zrychlí a zpohodlní doprava k nám do pivovaru a tedy i našeho piva k zákazníkům. Zároveň rychlostní komunikace uleví obci Dobrá od dopravní i ekologické zátěže způsobené stovkami denně projíždějících aut a kamiónů.“ dodává k netradiční akci zaměstnanců pivovaru Radegast regionální ředitel prodejní oblasti Morava, Dušan Holý. (Web Radegast)


Zlatou medaili a titul Evropská pivní hvězda v kategorii plzeňských piv českého typu získalo na mezinárodní soutěži European Beer Star pivo Zubr Premium z přerovského pivovaru Zubr. Ocenění převzala ve čtvrtek sládková pivovaru Nataša Rousková v Norimberku u příležitosti Brau Beviale 2004. „Soutěž pořádá Svaz středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. European Beer Star vychází z historického spojení piva s Evropou, kde je tento jedinečný nápoj vnímán jako kulturní dědictví,“ řekla Právu ve čtvrtek mluvčí přerovského pivovaru Hana Matulová. Soutěž má podle ní 29 kategorií, přičemž k nejsilnějším patří právě kategorie českých a německých piv plzeňského typu. (Právo)


Trasa z Brna- Řečkovic do Černé Hory pro cyklisty i pěší v délce 28 kilometrů vznikla koncem září s názvem Pivní stezka Petra Bezruče. V těchto dnech se změnila její část pouze v Bezručovu stezku. "Pivovar Černá Hora mění její označení,"potvrdil Leopold Černý, ředitel Lesů města Brna. A to na trase, která vede po pozemcích, které spravuje tato firma. Druhá část stezky je na pozemcích Lesů ČR, které nic nenamítají, aby stezka vedená po jejich pozemcích měla v názvu slůvko pivní. Rovnost 24. září informovala o tom, že se rýsuje precedens. Jak rozhodnout skutečnost, pokud do cyklistické stezky v lesích jistého vlastníka investuje své prostředky nějaká firma? Přitom uvede svá označení. Tedy aby na jedné straně se zviditelnila, na druhé zlepšila možnosti pro turistiku. Pivovar Černá Hora jednal začátkem září i s Lesy města Brna o zřízení stezky. Dozorčí rada této lesní společnosti v polovině minulého měsíce stezku povolila s tím, že na tabulkách nesmí být reklama propagující pivovar. Mezitím však pivovar umístil tabulky s názvem Pivní stezka Petra Bezruče po celé trase. Bylo to u příležitosti pivní pouti, kterou pořádal 25. září ve svém areálu. "Tabulky jsme v uplynulých dnech upravili. Označení pivovaru jsme přelepili,"řekl obchodní ředitel pivovaru Ivo Štorek. Do stezky společnost investovala 120 000 korun. "Reklama v lese na ukazatelích stezky? Zatím jsem se s tímto nesetkal. Ale proč ne. Podle mého názoru může být dost účinná. Náklady také nejsou nijak velké. Srovnejte to s tím, co stojí například televizní reklama,"řekl Petr Kuneš z reklamní agentury s názvem 512. Pivovar podle slov svého představitele bude stezku udržovat. Tedy rozhodně nehrozí, že budou po lese umístěny například zrezivělé tabulky. "Pokud by se někdo pozastavoval nad tím, že cykloturistika a pivo nejdou dohromady, připomínám, že jsme producentem nealka,"dodal Štorek. (Rovnost)


Pivo je nápoj, který má naprosto nezastupitelné místo mezi nápoji a potravinami vůbec. Jedny z prvních zmínek o jeho výrobě sahají do třetího tisíciletí př. n. L, kdy staří Babyloňané vařili pivo z nejrůznějších surovin a ingrediencí. Zjistili totiž, že pivo má blahodárný vliv především na zdraví lidského organizmu. Výroba piva prošla od té doby různými vývojovými stádii, vždy však směřovala k produkci chutného, dobře stravitelného a při konzumaci v rozumném množství také zdravého nápoje.

Naše nejuznávanější encyklopedie, Ottův slovník naučný, uvádí: "Pivo jest důležitou pochutinou i potravinou. Pro člověka tělesně pracujícího s mírou užívané jest bez následků škodlivých. Byť bylo výživných látek v pivě poskrovnu, jsou přece všechny obsaženy ve formě velice příhodné. Lehká stravitelnost obsažených bílkovin a uhlohydrátů a trávení povzbuzující součástky chmele jsou velmi cennou vlastností, kdežto alkohol v tak příhodném poměru stává se prostředkem práci svalů povzbuzujícím..."

Pivo je v českých zemích nápojem číslo jedna, a proto jsme povinni vyrábět ho v takové kvalitě a množství, aby pojem české pivo zůstal charakteristickým a neodmyslitelným symbolem naší malé země. Buďme na naše pivo hrdí alespoň tak, jako jsou Skotové na whisky, Kubánci a Jamajčané na rum, Francouzi na šampaňské nebo Rusové na vodku či Mexičané na tequillu.

Přišel jsem do havlíčkobrodského pivovaru, prostředí pro mne ne zcela neznámého, s hlavním cílem - vyrábět se svými spolupracovníky takové pivo, na jaké byli milovníci tohoto dobrého nápoje v minulosti dlouhá léta zvyklí, a nebojím se říci, na jaké mají za své peníze nárok. Pivovar patří po technické stránce mezi nejlépe vybavené ve své velikostní kategorii, kde se citlivě prolíná tradiční klasická a moderní technologie. Také je pro mě potěšující, že pivovar disponuje kvalitním týmem pracovníků, u nichž stále více pociťuji, jak jsou na své pivo REBEL hrdí. (Právo)


Odposlech na billboardech Bernarda

[pátek, 19. listopad 2004]

Billboardová kampaň Rodinného pivovaru Bernard "Svět se zbláznil, držte se..." pokračuje listopadovým tématem "Odposlech" a navazuje na předešlá témata, která grafickou zkratkou vyjadřují názor pivovaru na aktuální a ne zcela "normální" dění ve společnosti doma i ve světě. "Posláním billboardu "Odposlech" je - samozřejmě vedle propagace piva Bernard - upozornit na praxi, ohrožující soukromí každého z nás. Policista s hrníčkem představuje podnět k zamyšlení nad rostoucí hrozbou nekontrolovatelných policejních odposlechů, nad možnou ztrátou osobní svobody. Snaží se humorným způsobem ukázat na vážný společenský problém." říká Ing. Stanislav Bernard, spolumajitel pivovaru. Prostřednictvím billboardu "Odposlech" vyzýváme k zpřesnění a zpřísnění pravidel k získání povolení odposlechu, k sjednocení dnes nejednotné evidence, k zabránění možného zneužívání odposlechů a zamezení zasahování do soukromí občanů. (Telefonie)


Zatím co většina hradů a zamků uzavřela na zimu své brány, dětenický zámek je bílou vránou. Ať už přijedete z jakékoliv strany do malé vesnice nedaleko rovněž malého městečka Libáně, většinou neočekáváte žádná pozitivní překvapení. Zámek Dětenice a s ním související stavby je velkou výjimkou. Napřed je třeba malá exkurze do historie. V roce 1587 vystavěl rod Křineckých z Ronova renesanční zámek a později k němu přistavěl mohutnou věž, která se dochovala dodnes. Po bitvě na Bílé hoře byl majetek rodu konfiskován a získal ho náš dobře známý Albrecht z Valdštejna. Mimochodem s tímto velmožem je možné se na zámku občas i potkat. Dále vlastnili dětenický zámek hrabě z Küngburgu, po něm hrabě Karel Bathyany, až ho koupil hrabě Jan Kristián Clam-Gallas. To byla významná doba pro celý objekt, protože architekt Zachariáš Fiegert původně renesanční sídlo přestavěl v honosný barokní zámek. A prakticky tuto podobu z let 1762 až 1765 si ponechal i dodnes.

Maltézští rytíři. Z dalších vlastníků nelze opomenout Maltézské rytíře, kteří jej spolu s panstvím získali v roce 1873. Řád prodal zámek velkoprůmyslníku Adolfu Blochovi, i když o něj měla zájem i španělská královna. Dětenice prohrál na burze Rudolf Bloch, syn Adolfa, ale záhuba to pro zámek nebyla. Získal ho stavitel Vranovské přehrady Emanuel Řehák, jenže přišel rok 1948 a romantická stavba začala svůj boj o "život". Snad je to v onom místě našeho okresu zakleto, že se vždy najde nějaké řešení a vše se v dobré obrátí. Lidé zachránili před demolicí starohradský zámek, ten dětenický nový majitel. Revitalizace celého komplexu probíhá od roku 1998 prakticky až dodnes, i když to podstatné bylo vykonáno do roku 2000. Prvního ledna 2000 byl opět otevřen.

Dnes jde o komplex, který poskytuje více než poutavou exkurzi do historie, možnost návštěvy pivovaru, středověké krčmy, ale i hotel Rustikal na návsi nedaleko vchodu do zámecké zahrady. Bohužel, a to je mimo možnosti majitelů, když zaparkujete uprostřed vsi, musíte si dát pozor, abyste nenarazili do kontejnerů na odpadky, nebo se zbylými, co se nevešly, přímo nebrodili. Tento první negativní vjem je brzy přehlušen zámeckým parkem s mnoha až čtyři sta let starými dřevinami, fontánou se souším kentaura a nymfou od Františka Rouse a většinou netušenou sochou sv. Barbory od Matyáše Brauna. Vzpomínku na jedny z vlastníků evokuje sbírka zbraní maltézských rytířů, upoutá zámecká galerie a prakticky všechny perfektně zrestaurované místnosti. A právě v nich lze potkat i vévodou Valdštejna při některé z kulturních akcí, které zde pořádají.

Kultivovaná zábava. Ředitel Petr Jindrák na dotaz, pro koho je vlastně zdejší komplex určen, řekl: "Pro celé rodiny, pro všechny, které zajímá historie, mají rádi kultivované prostředí, chtějí se bavit a strávit účelně čas." I mimo oficiální turistickou sezonu je otevřena například Středověká krčma, kde zažijete způsob stolování, jaký byl kdysi zcela běžný. V pátek a sobotu večer zde probíhá středověký program s tanečnicemi, šermíři, žebráky i kejklíři všeho druhu. A k tomu speciality připravené na otevřeném ohni konzumované rukama, zámecké pivo vyráběné podle původního receptu.

Po předchozí objednávce není vyloučena ani zimní návštěva zámku. Hotel Rustikal, který vznikl za rok z nevzhledné barabizny na návsi je vyloženě rodinným podnikem s šestačtyřiceti lůžky, půjčovnou kol, tenisovým kurtem a příští rok i bazénem. Naše včerejší návštěva u ředitele Petra Jindráka končila otázkou, co plánují v nejbližší budoucnosti. "Budujeme padesát stání pro koně a zřizujeme koňské muzeum. Takže i milovníci parkurového sportu si přijdou na své." Pravdou je, že při odjezdu jsme dvanáct ušlechtilých koní na louce vedle zámku již spatřili. (Noviny Jičínska)


Červeného krále, další z řady piv Pivovaru Hols, a.s., v Liberci - Vratislavicích n. N., sládek a ředitel pivovaru v jedné osobě Petr Hostaš letos znovu, již podruhé, uvařil a znovu byl navržen na Osobnost Liberecka 2004. Ve vratislavickém pivovaru pracuje od obnovení jeho činnosti v roce 2000. "Letos si cením tří věcí, které se podařily - rozjela se nová lahvovna s kapacitou patnácti tisíc lahví piva za hodinu, kde je výborné pracovní prostředí pro zaměstnance, ale třeba klimatizace svědčí i kvalitě našeho piva. Druhým je otevření Automuzea v areálu našeho pivovaru a třetím nárůst exportu do zahraničí," naznačil letošní úspěchy.

Petr Hostaš pochází z Ústí n. L. Vystudoval Pivovarnickou fakultu, katedru kvasné chemie VŠChT v Praze a přes pivovar v Jablonci n. N. se přesunul do pivovaru ve Vratislavicích, kde vydržel až do jeho likvidace. "Stále se držím přesvědčení, že české pivo, tedy i náš Konrad, je odlišné od zahraničních, a proto lepší. Nepředpokládám, že se bude významně zdražovat, neboť by nás zahltila dovezená piva. Sázím na liberecký patriotismus. Lidé si snad uvědomí, že pivo od velkých pivovarů, ač je levnější, se také dělá ve velkoobjemových nádobách, nemusí dlouho ležet a pak se ředí vodou," uvedl Petr Hostaš. "Vím, že značka Konrad ještě potřebuje hodně propagace, a tomu se chci dále věnovat," podotkl s úsměvem. (Liberecký den)


Zlatopramen v cizině chutná

[úterý, 16. listopad 2004]

Ústecká společnost Drinks Union vyvezla za devět letošních měsíců 170 000 hektolitrů piva, což je o třetinu více než za stejné období loňského roku. Do ciziny vyváží skupina zejména svoji vlajkovou značku Zlatopramen. Největším odběratelem jsem Němci, ústecké pivo však pijí také Švédové, Španělé, Francouzi, Slováci, od léta i Poláci, stejně jako zákazníci v africké Libérii. (Právo)


Pivovary v Lounech a Žatci nehodlají v nejbližší době zdražovat své výrobky. Nebudou tak následovat krok největšího tuzemského pivovaru Prazdroje a nezvýší cenu piva. "Se zdražováním už letos nepočítáme," řekl Milan Hagan, ředitel společnosti Drinks Union. Skupina sdružuje mimo jiné pivovary v Lounech, na Ústecku a v Kutné Hoře. Společnost je pátým největším výrobcem piva v Česku, v Lounech se vaří světlý a tmavý ležák a výčepní pivo.

Zvýšení cen nechytá ani Žatecký pivovar. "Do konce roku zdražovat nebudeme," sdělil včera Radek Vincík, obchodní ředitel pivovaru. V Žatci se vaří čtyři druhy piva - Světlé, Premium, Export a Premium tmavé. Žatecký pivovar letos plánuje výstav 25 tisíc hektolitrů, v Lounech se má uvařit zhruba tři sta tisíc hektolitrů piva. (Deník Lučan)


«« « Strana 759 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň