Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Argentinský pivní trh

[sobota, 14. srpen 2010]

V roce 2009 činila celková spotřeba piva v Argentině zhruba 17 milionů hektolitrů, což odpovídá 44 litrům na jednoho obyvatele. Nejpopulárnější značky piva jsou Quilmes (40 %) a Brahma. Obě vyrábí společnost Cerveza Quilmes. Tím má podnik Cerveza Quilmes, který patří k Anheuser Busch InBev, v Argentině tržní podíl kolem 74 %. Compaia de Cervercerias Unidas (CCU) se sídlem v sousedním Čile má tržní podíl 23 %. Zbytek patří německému pivovaru Isenbeck.

Prémiové značky tvoří v Argentině asi 15 % celkového trhu. V tomto segmentu vede Stella Artois (Quilmes), následována společností Heineken (CCU). Přibližně 80 % z veškerého v Argentině zkonzumovaného piva je vypito v domácnostech. Vysvětlením pro to je nejnovější zpřísnění argentinských dopravních předpisů proti pití alkoholu za volantem, což vede pouze k malé konzumaci piva v gastronomických zařízeních.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Orco ide pivovar Stein vydražiť

[sobota, 14. srpen 2010]

Majetok je v exekúcii, prezrádza páska na pivovare. Chcú ho vydražiť.

Chátrajúci, opustený, niekoľkokrát obhorený či dokonca s kupolou bez plechu. Tak vyzerá po predaji spoločnosti Orco Property Group niekdajší bratislavský pivovar Stein takmer v centre mesta. Páska na jeho zatvorených dverách okrem zákazu vstupu hovorí, že majetok je v exekúcii.

Vlastník tvrdí, že rozľahlý areál zaberajúci približne 1,6 hektára ide vydražiť. Príčinou je podľa Petry Zdeňkovej, hovorkyne českej a slovenskej pobočky spoločnosti Orco Property Group, realitná a finančná kríza na slovenskom trhu.

Foto

Cieľ: najvyššia cena

Na začatí procesu smerujúceho k predaju sa Orco dohodlo so Všeobecnou úverovou bankou, ktorá financuje projekt Stein,“ vraví Zdeňková. „Je v spoločnom záujme Orco aj VÚB banky predať Stein za čo najvyššiu cenu.

Dražbu zvolili, ako tvrdí Zdeňková, aby sa dosiahla maximálna transparentnosť pri predaji. Hovorkyňa VÚB banky Alena Walterová sa k dražbe Steinu vyjadriť zatiaľ nechcela. Informovať vraj banka bude môcť až po ukončení interných rokovaní.

Foto

Predaj Dunaja

O finančných problémoch v súvislosti s Orcom sa hovorí už dlho. V prvej polovici tohto roku vlastník tvrdil, že na multifunkčný projekt Stein hľadá spoluinvestora, no predaj areálu vtedy vylúčil.

Minulý rok predal developer svoj prestížny luxusný bratislavský projekt City Gate medzi ulicami Laurinská a Gorkého.

Ďalší projekt developera, prestavba obchodného domu Dunaj, stojí. Priestory vlastník prenajíma, no sú takmer vyľudnené. Zdeňková tvrdí, že jeho predaj zatiaľ neplánujú. Urobili by tak vraj len v prípade zaujímavej ponuky.

Hovorkyňa Starého Mesta Alena Kopřivová povedala, že Orco nepodalo v súvislosti s Dunajom a ani Steinom zatiaľ žiadnu žiadosť o povolenie.

Na výstavbu, ktorú Orco plánovalo v továrenskom areáli, však potreboval investor zmeniť územný plán. Chcel tu postaviť polyfunkčný objekt s bytmi, kanceláriami, obchodnými priestormi, pričom dominovať mu mala vysoká veža. Dopravnú a urbanistickú štúdiu developer už dokončil.

Zmeny územného plánu sa však projekt zatiaľ nedočkal, materiál o zmenách nakoniec primátor Andrej Ďurkovský z posledného rokovania mestských poslancov stiahol.

Zo zelenej hnedá

Pre stavbu niekdajšieho pivovaru bola charakteristická zelená medená kupola.

Dnes je však kupola hnedá, meď olúpali zlodeji a neskôr pre uvoľnenie plechov aj vietor. Stalo sa tak aj napriek tomu, že Stein bol podľa investora strážený. SBS­károv bolo vidno aj na vrátnici prázdneho areálu.

Okrem zlodejov sa do opustených priestorov vracal aj oheň. Počas demontáže Steinu v lete 2008 totiž vznikli až tri požiare. Ich oficiálnymi príčinami bola vraj súhra viacerých faktorov.

Areál sa nevyužíva už od roku 2008, keď sa v ňom skončila výroba.

Foto

Zdroj: Bratislava Sme.sk


I pivo může způsobit alergii

[sobota, 14. srpen 2010]

Nejoblíbenější nápoj v sobě nese jistá zdravotní rizika.

Pivo. Jeden z nejstarších a nejpopulárnějších nápojů na světě. Jen v České republice vypije každý občan včetně nemluvňat v průměru půl litru chmelového moku denně. Ovšem číhá v něm nebezpečí. Kromě poškození jater totiž po jeho požití může vzniknout silná alergická reakce!

Když je na pivo alergie

Pití piva je v dějinách lidstva popsáno již několik tisíc let. Každý den se jím také opije po celém světě několik miliónů lidí, které postihne maximálně ranní kocovina. Přesto se izraelským lékařům podařilo popsat případ 21letého mladíka, který musel být po požití piva hospitalizován pro prudkou alergickou reakci, uvádí server pylovasluzba.cz.

Byl přijat na alergologické oddělení nemocnice v Haifě. Vypil totiž sklenici piva, po níž se u něj vyvinula velmi prudká alergická reakce s kopřivkou, dušností, otokem obličeje a zvracením. Při vyšetření však mladík popřel, že by trpěl jakoukoliv jinou alergií, astmatem nebo že by špatně snášel pití alkoholických nápojů.

Co způsobuje alergii?

Když se lékařům podařilo pacientův stav stabilizovat, chtěli zjistit, jaká složka zlatavého moku by mohla být tou alergenní. Otestovali proto nejen hotová piva, ale i jejich jednotlivé součásti. Ani ve vodě ani ve sladu se alergeny prokázat nepodařilo. Podobně dopadly i testy s použitým chmelem.

Lékaři se proto přiklonili k teorii, že alergii u piva způsobuje nejspíše kombinace více alergenů. Vycházeli při tom také z již publikovaných případů, kdy se například v roce 1980 podařilo prokázat alergii na slad. U popisovaného pacienta se totiž alergická reakce rozběhla pouze po vypití piva, nikoliv například při kožním testu na pivní kvasinky.

Přesto se nakonec podařilo příčinu reakce vypátrat. Byl jím použitý sladovnický ječmen, který měl pozitivní jak kožní, tak i orální test. Alergie na ječmen pak pravděpodobně vzniká z nadměrné expozice ječmenné mouky obsažené v chlebu, tvrdí server ulekare.cz. Tím se v těle připraví protilátky, které po vypití piva spustí silnou alergickou reakci, tzv. anafylaktický šok.

Zdroj: Doma Nova.cz


Přestože v horkých letních dnech opouští brány pivovaru téměř dvojnásobný objem piva, než v zimním období, o kvalitu piva z Budějovického Budvaru se zákazníci nemusejí obávat. Pivovar i v hlavní sezóně důsledně dodržuje tradiční technologii výroby a především dobu zrání piva, která u ležáku Budweiser Budvar trvá 90 dnů. Díky dostatečné kapacitě ležáckých sklepů byla zásoba piva pro letní měsíce uvařena již v průběhu dubna a května.

Horké letní počasí způsobilo výrazný nárůst prodeje piva z Budějovického Budvaru. Pivovar pracuje již 10 týdnů téměř na plný výkon. Zejména ve stáčírnách lahví a sudů proto musely být zavedeny mimořádné noční směny. Měsíční výstav piva v létě dosahuje objemu až 140 000 hektolitrů, což je téměř dvojnásobkem výstavu v lednu či únoru. Zvýšený výstav piva ale nemá žádný vliv na kvalitu výsledného produktu, protože pivovar se na letní sezónu včas připravil. Již od března pracovaly obě varny v nepřetržitém provozu. V průběhu dubna a května byly mladým pivem naplněny všechny ležácké tanky s kapacitou 263 000 hektolitrů. Připočteme-li k tomu ještě pivo, kvasící ve spilce a již připravené v sudech a lahvích k expedici, zaplavilo by toto množství piva slavné hektarové budějovické náměstí do výše tří metrů a na každého obyvatele Českých Budějovic by připadlo 6 sudů KEG o objemu 50 litrů. Při stočení do půllitrových lahví by na odvoz tohoto piva bylo zapotřebí 2 484 kamionů.

Protože ležák Budweiser Budvar zraje 90 dnů, měla naše varna nejvíce práce od března do května,“ říká Ing. Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru. Již v těchto dnech se v pivovaru vaří ležák, který se objeví na vánočních stolech. „Dlouhá doba zrání je velmi důležitá pro výsledný chuťový požitek z piva. V průběhu dokvašování jsou přeměňovány nežádoucí těkavé látky a další sloučeniny negativně ovlivňující chuťový profil. Chuť piva tak získává během zrání harmonii, vyváženost a jemnost,“ doplňuje Adam Brož.

Udržování kvality výroby piva v Budějovickém Budvaru je komplexní a nepřetržitý proces. Pivo je několik měsíců pod neustálou laboratorní kontrolou. „Než ležák opustí bránu pivovaru, odebereme z každé partie v průběhu výroby celkem 20 x laboratorní vzorky a provedeme 10 degustací. Naše laboratoř měří celkem 35 parametrů,“ říká Doc. Ing. Jan Šavel, CSc., vedoucí výzkumu Budějovického Budvaru. Základem dobrého piva zůstávají ale kvalitní suroviny – tedy moravský slad, hlávkový žatecký chmel a voda z artéských studní. Budějovický Budvar nepřidává do piva chmelové preparáty (extrakty), přípravek tetrahop ani jiná aditiva.

Zdroj: Podnikatel.cz | Tisková zpráva


Pivovar ve Velkých Popovicích láká stále více návštěvníků. Důkazem je i to, že ten letošní jubilejní 10 000. zavítal do pivovaru právě dnes, tedy o 34 dní dříve než v loňském roce. Návštěvnost se oproti loňsku zvýšila o více než 10%. Proto i letos ve Velkých Popovicích očekávají na konci roku překonání čísel z roku předešlého.

Jubilejním 10 000. návštěvníkem se 11. srpna stal pan Tomáš Wenzl z Chrudimi. „Díky svému povolání často cestuji a tak rád ochutnávám piva jak doma, tak v zahraničí. Kozel je pro mě zárukou kvality,“ svěřil se Tomáš Wenzl. Stejně jako v předchozích letech i letos byl jubilejní 10 000. návštěvník pivovaru oceněn. Vedle piva, čepice, polokošile, rohatého půllitru a odznaku „Kdo umí, umí“ se pan Wenzl mohl radovat také z certifikátu pro čestného hosta pivovaru, který dle svých slov umístí do rodinné prodejny potravin.

Na rostoucí oblibě a vysoké návštěvnosti pivovaru se podílí hned několik faktorů. V roce 2009 bylo zrekonstruováno návštěvnické centrum, které vhodně doplňuje informacemi o historii a tradicích prohlídku pivovaru. Návštěvníci oceňují, že se podívají přímo do výroby, například na varnu nebo do stáčírny. Letos byla navíc v obci přímo u pivovaru otevřena již šestá Kozlovna v ČR.

V roce 2007 jsme přivítali 10 000. návštěvníka v prosinci, v roce 2008 v listopadu, v roce 2009 v září a letos již v srpnu. Velice si vážíme přízně lidí z celého světa, kteří do naší obce jezdí právě kvůli pivovaru a velkopopovickému pivu. Rádi bychom se jednou dočkali kulatého počtu 20 000 návštěvníků za rok,“ plánuje Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Areál plzeňského pivovaru má nové lákadlo pro turisty. Zmodernizovaná dárková prodejna na nádvoří pivovaru nabídne turistům z celého světa více než 500 položek dárkového sortimentu plzeňských piv Pilsner Urquell i Gambrinus. Plný sortiment si mohou turisté a příznivci plzeňských piv objednat také dodatečně prostřednictvím e-shopu, který byl na internetové adrese http://eshop.prazdroj.cz/ otevřen v dubnu tohoto roku a už nyní vyřizuje 1000. objednávku.

Foto

Každoročně se počet návštěvníků pivovaru i dárkové prodejny navyšuje, jen vloni prodala prodejna přibližně 150 tisíc kusů dárkových předmětů a letos počítá pivovar s navýšením zájmu kupujících přibližně o 20%. Nové uspořádání interiéru prodejny lépe vyhovuje zvýšenému počtu nakupujících i moderním architektonickým trendům. Úpravy prodejny probíhaly dva měsíce. „Vše jsme zvládli v rekordním čase. Věříme, že nový design prodejny se zákazníkům bude líbit a že budou spokojeni s rychlejší a kvalitnější obsluhou,“ říká Zdeněk Vik, manažer komerčních služeb Plzeňského Prazdroje.

Dárková prodejna na nádvoří pivovaru byla otevřena v roce 2002 a od té doby prošla již několika úpravami. V nejnovějším designu nyní nabídne návštěvníkům nejrůznější předměty spojené s pivní tematikou a značkami Pilsner Urquell a Gambrinus, nový sortiment triček, čepic, ale také golfovou či cyklistickou. Letošní novinkou bude také kolekce s tématikou Gambrinus ligy, která bude představena poslední srpnový víkend na Pilsner Fest. Celý sortiment čítá více než 500 položek.

Plzeňský pivovar je jedním z nejvýznamnějších turistických cílů v České republice. Většina z více než 200 tisíc lidí, kteří navštíví pivovar, si chce od nás odnést alespoň malou památku. Prodejnu jsme zmodernizovali, abychom byli schopni lépe představit naše zboží a kvalitněji obsloužit zákazníky,“ dodává Zdeněk Vik, manažer komerčních služeb Plzeňského Prazdroje.

Od letošního jara nabízí Plzeňský Prazdroj i možnost nákupu na e-shopu. „Tento způsob nakupování je v České republice stále oblíbenější. Zájem o nákup našich dárkových předmětů přes internet předčil naše očekávání. Na konci července jsme vyřídili již 1000. objednávku. Zákazníka jsme odměnili dárkovým balením novinky Plzeňského Prazdroje – piva Master, které se zároveň dostává i do nabídky e-shopu,“ doplňuje Zdeněk Vik.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


KolaLoka sa prestrieľala naspäť

[čtvrtek, 12. srpen 2010]

Opäť sa potvrdilo, že počasie je pánom nad spotrebou piva i nealkoholických nápojov. Tropické počasie po značnú časť tohtoročného júla sa podpísalo pod zvýšenie odbytu nealkoholického kolového nápoja KolaLoka z produkcie Pivovaru STEIGER Vyhne, a.s. v tomto mesiaci medzimesačne oproti júnu až o 45%. Aj medziročne oproti júlu 2009 zaznamenali zvýšenie o 14 percent. V júli 2010 tak v STEIGRI vystavili 6598 hektolitrov (hl) KolaLoky a od začiatku roka za sedem mesiacov to bolo už 22 743 hl. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Priaznivé počasie a zlepšujúca sa kúpna sila nám vrátili predaj KolaLoky na ešte lepšiu než predkrízovú úroveň. Oproti roku 2007 jej dokonca predávame viac než dvojnásobok. Treba zdôrazniť, že celú produkciu distribuujeme výhradne v sudoch a tak jej zvýšený odbyt sa realizoval v zariadeniach reštauračného typu. Naplno bežia letné terasy i bufety na kúpaliskách, ktoré lete prinášajú zvýšené tržby. KolaLoka sa teší veľkej obľube v zariadeniach, kde sa čapuje naše pivo značky STEIGER. Zákazníci je dávajú prednosť pred lacnými hnedými nealko nápojmi. Pre pivovar je tento nealkoholický nápoj doplnkovým výrobným sortimentom, aby mali reštauratéri kompletný sortiment od jedného distribútora. Má však svoje nezanedbateľné opodstatnenie i pri vylepšovaní ekonomiky pivovaru“, konštatoval E.Mihálik.

Zdôraznil, že okrem KolaLoky pivovar distribuuje pre milovníkov nealkoholických nápojov aj nealkoholické pivo. STEIGER FREE síce nemá alkohol, ale zato má osviežujúcu pravú pivnú horkosť a správne vychladené osvieži lepšie než presladené nealká.

KolaLoka v horúčavách teší nielen zákazníkov reštauračných zariadení, ale aj samotných zamestnancov pivovaru STEIGER vo Vyhniach. Pivovar dbá o pitný režim zamestnancov, ktorí majú vo výrobe k dispozícii narazený sud chladenej KolaLoky, z ktorej si môžu načapovať podľa ľubovôle a bez obmedzenia.

Legendárny nápoj z komédie Limonádový Joe vyrábajú vo vyhnianskom pivovare už ôsmy rok. Teší sa veľkej obľube žien i mužov. "KolaLoka ani pri väčšom množstve nezaťažuje žalúdok, jej bylinková, jemne citrusová chuť dokonale uhasí smäd a osvieži, najmä v lete. V rámci servisu zabezpečujeme aj dôkladné a pravidelné čistenie výčapných zariadení po celom Slovensku“, uzavrel E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Pivovarnický gigant Anheuser-Busch InBev zvýšil zisk ve druhém čtvrtletí meziročně o 5,6 procenta na 3,35 miliardy dolarů (63,86 miliardy korun). Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters.

Analytici oslovení agenturou Reuters přitom očekávali, že společnost vykáže zisk 3,282 miliardy dolarů (62,56 miliardy korun).

Výrobce pivních značek Stella Artois, Beck's, ale také piva Budweiser, který vede značkoprávní spory s budějovickým Budvarem, zaznamenal díky fotbalovému mistrovství světa, jehož byl oficiálním pivním sponzorem, také růst tržeb i nákladů na marketing o 10 procent. Provozní náklady společnosti nicméně stouply jen o 2,3 procenta.

Vedení společnosti i nadále očekává, že růst zisku za třetí čtvrtletí překoná obě předchozí a v dalším čtvrtletí se ještě zlepší.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: David Vandrovec


Pokud se rozhodnete strávit víkend na kole nebo si vyjet na inlinech, zamiřte na „ Zelené stezky“ na Olomoucku a okolí. Sportovní projekt pivovaru Zubr, který potrvá do konce prázdnin, cílí na zdravý životního styl a sportovního ducha. Každý víkend můžete nyní absolvovat 2 trasy různé délky, do konce srpna ještě celkem 6 značených okruhů. Jejich popis a délku, včetně map najdete na www.zubr.cz. Ať se vydáte na Svatý Kopeček, do Kroměříže nebo si zvolíte pohodovou jízdu Litovelským Pomoravím, na trasách vás čekají speciální cyklohlídky s chlazeným nealkoholickým Zubrem Free i stovky dárků. Navíc tričko jako speciální prémie pro ty, kteří budou mít zelenou barvu na sobě či na kole.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov


Přímo ve městě nepůsobí žádný sládek. Přesto lze v okolí Boleslavi ochutnat místní pivo.

Vybíjel a drancoval vesnice. Na živu nechal jen mladé panny, s nimiž si se svou družinou užíval. Nejkrásnější z nich mu při úplňku musela uvařit speciální pivo. To rytíři Arturovi, který přišel do českých zemí ve 14. století odněkud ze severu, dodávalo nadlidskou sílu a zvyšovalo chuť na sex.

Recepturu chtěl získat kdekdo, ale družina byla silná. Když přitáhla do Dětenic, postavil se jí Beneš z Dětenic a Valdštejna. Artura porazil, uvěznil do sklepení a tak dlouho krutě mučil, až mu recept prozradil,“ vypráví kastelánka zámku Dětenice, pod který patří také krčma s vlastním druhem piva, Iva Fialová.

Benešovi mok uvařila jeho mladinká dcera. Zjistil, že funguje a teprve potom Artura zakopal za živa do země. Od té doby se podle pověsti v Dětenicích až do znárodnění vařilo pivo. Tradice pokračuje od roku 2003 podle staré receptury, takže do tamější krčmy přijíždí lidé právě na černé či světlé jedenáctistupňové pivo lásky. Údajně dodnes účinkuje.

Vzniká po dvě stě padesáti litrech na otevřeném ohni ve dvou replikách varny z 19. století. Pak kvasí v kádích a dozrává v dubových sudech.

Do žaludků tak jde měsíc potom, co jej uvařím,“ říká sládek s dlouhými kníry Aleš Žamlička. Pivo vyráběl devět let v Liberci, v Dětenicích je sedmý rok. „Stále ale člověk objevuje nové drobnosti a může zkoušet různé vychytávky,“ pochvaluje si Žamlička.

Naše kvasnicové a nefiltrované pivo je hutné a plné. Mně přijde také sladší. Někteří říkají, že nikdy tak dobré nepili. Ale přijedou samozřejmě skalní pivaři, podle kterých není nad Plzeň,“ říká Fialová, která v krčmě obsluhovala po otevření, když měla kapacitu osmdesát lidí. Nyní pojme tisícovku hostů, sládek se proto musí otáčet. V loňském roce vyrobil „na kamnech“ 1474 hektolitrů piva. Ochutnat se dá jedině v Dětenicích. A u toho kvůli příliš živému a reagujícímu pivu i zůstane.

To Pivovar Klášter vyváží dvacet procent produkce do Německa či Ruska. Ročně proteče trubkami podniku osmdesát tisíc hektolitrů piva. V lahvích či sudech se rozváží po celém Česku. Od nového roku také s novými etiketami, na které se vrátil tajemný mnich. S ním lidé lahve kupovali už v první polovině minulého století. Pak ho komunisté zakázali. Nyní opět odkazuje na obyvatele jednoho z největších středoevropských klášterů cisterciáků, na jehož místě vznikl zámeček později přestavěný na pivovar. Ten koncem 19. století patřil mezi sedm největších v českých zemích. Dnes se řadí k těm menším.

Do přípravy musíme dávat srdce. Pivo vyrábíme klasickou technologií. Z velkých pivovarů už nikdo nepoužívá třeba ležácké tanky, ale mají vše uzavřené v sedmnáct metrů vysokých nádobách, kde pivo kvasí pod obrovským tlakem,“ říká vrchní sládek Lukančo Trifončovski.

Naproti tomu v Klášteře pivo čtyřicet až osmdesát dní dokvašuje v ležáckém sklepě vytesaném do pískovcového masivu osmnáct metrů pod zemí. Kolem jsou nejvýše čtyři stupně Celsia. Nově jej také nepasterizují.

Od varny, do níž se vejde dvě stě padesát hektolitrů, tedy stokrát víc než v Dětenicích, urazí pivo přes spilku, sklep a filtraci až do stáčírny dlouhou cestu.

Bude to tak dvě stě metrů,“ počítá Jiří Zikmund. V Klášteře pracuje dvaatřicet let. Odvykl si tak chodit do hospody. „Když člověk vidí pořád pivo v práci, nemá na něj chuť,“ říká Zikmund.

V okolí fungují Svijany na Liberecku, Rohozec na Semilsku či Pivovar Nymburk. V Podkováni v Dolním Cetnu se stále nevaří. Od července 2008 podnik opravují.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Hana Kružíková


Jeden kilometr za každý rok existence Radegastu, takovým netradičním způsobem mohou všichni příznivci pivovaru oslavit jeho 40. výročí. V sobotu 21. srpna se uskuteční čtyřicetikilometrový přechod Beskyd od sochy boha Radegasta do pivovaru. Dvou a vícečlenné týmy se mohou k závodu už nyní registrovat na webových stránkách www.radegast.cz, prvních čtyřicet přihlášených dostane v cíli speciální odměnu v podobě 5litrového soudku piva. Na každého účastníka čeká na konci pochodu také originální certifikát o absolvování trasy, dárek a pivo Radegast.

Přechod Beskyd není závod, ale výzva pro všechny, kteří chtějí zažít něco netradičního a překonat sami sebe,“ přiblížil hlavní myšlenku akce manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Na trať se mohou zájemci vydat v sobotu 21. srpna od 7:30 do 12:00 hod. od sochy boha Radegasta. Trasa povede po značených turistických stezkách a v jejím průběhu narazí účastníci na pět kontrolních bodů. Do cíle v pivovaru Radegast je potřeba se dostat do 22:00 hod. Připraven bude mikrobus, který odveze účastníky přechodu do Frýdku-Místku.

Náš pivovar označujeme za jeden z nejmladších v celé České republice. Čas ale letí a už i Radegast má čtyřicátiny. A to je rozhodně důvod k oslavám. Vždyť už čtyři desítky let vaříme naše příjemně hořké pivo, které je nejprodávanější na Moravě!“ bilancuje Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.

Na stránkách www.radegast.cz byla spuštěna registrace. Její důvod vysvětlil opět Pavel Kmínek: „Pivovar slaví 40 let, a proto prvních 40 týmů, které se zaregistrují a dojdou do cíle získají 5litrový soudek s pivem Radegast jako bonus.

Pokud se ale někdo rozhodne zúčastnit se akce bez registrace, může přijít přímo k soše boha Radegasta a akreditovat se na místě. Pro každého, kdo zvládne porci 40 kilometrů, čeká v cíli originální certifikát, dárek a pivo Radegast.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V pivovaru zpřístupnili kapli

[středa, 11. srpen 2010]

Pivovar Krušovice na Rakovnicku rozšířil prohlídkovou trasu pro své návštěvníky. V rámci exkurze mohou lidé nově do pivovarské kaple a mohou si prohlédnout expozici věnovanou historii pivovarnictví.

Zdroj: Právo Novinky.cz


Zubr drží reklamní linku

[středa, 11. srpen 2010]

Pivovar Zubr a agentura Comtech bojují proti stereotypům. Typického Čecha představují jako hrdinu se srdcem na dlani.

Motivy hrdinů se objevují v letní kampani na pivo Zubr. Komunikace navazuje na linku předchozích kampaní, přitom s novými situačními prvky. Hrdinové a bojovníci z historie jsou transformováni do současnosti, takže ve vyobrazených postavách se mohou typičtí konzumenti lehce poznat – a tím, co je spojuje, je kromě skromného hrdinství obliba piva Zubr. Koncept tvoří dvojice základních vizuálů s motivem hasiče a záchranáře, která se objeví na billboardech a je doplněna rozhlasovými spoty, POS materiály a podlinkovými aktivitami v místě prodeje a hospodách. Využívá také microsite Zubrbojovník.cz. Kampaň startuje 10. srpna a poběží do konce léta.

Zdroj: Zprávy Kurzy.cz | Strategie


Jubilejního 2010. návštěvníka přivítali v úterý v pivovaru Holba v Hanušovicích na Šumpersku. Stal se jím Josef Andres z Brna, řekla mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Tradici odměňování jubilejního návštěvníka podle letopočtu založili v pivovaru před šesti lety. Letošním 2010. návštěvníkem je Josef Andres, který pracuje jako výzkumný pracovník v Centru dopravního výzkumu Brno. V Hanušovickém pivovaru je poprvé. „V Hanušovicích jsem již dříve byl, v pivovaru však nikdy,“ řekl jubilejní návštěvník.

Na tradiční výrobu piva se v Hanušovicích ročně přijede podívat několik tisíc lidí. „Na odborné exkurze přijede ročně asi pět tisíc lidí, v rámci pivovarnických oslav a akcí pak dalších deset tisíc lidí ročně,“ řekla Matulová.

Odborná exkurze trvá v pivovaru asi hodinu a během ní návštěvník uvidí celou tradiční výrobu piva jako například pivovarské rybníky, varnu či ležácké sklepy. „Mezi nejzajímavější místa patří samozřejmě původní měděné osmdesát let staré kádě,“ řekla ředitel pivovaru Vladimír Zika.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Národní finále pátého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender o nejlepšího výčepního zná svého vítěze. Je jím Lukáš Svoboda z pivnice Konvikt v Praze. Spolu s titulem národního vítěze získal zájezd do Dánska, spojený s návštěvou provozovny loňského absolutního vítěze, pivo na rok zdarma a samozřejmě si zajistil účast na mezinárodním finále. Zde se utká o titul nejlepšího výčepního světa v ostré konkurenci zástupců z dalších 19 zemí.

Soutěžil jsem už několikrát, byl jsem i druhý ve světovém finále. Ale letos slibuji, že konečně přivezu do České republiky to zlato!“ prohlašuje sebevědomě Lukáš Svoboda. „V mezinárodním finále se sejde určitě velká konkurence. Mojí výhodou ale může být i to, že už mám soutěžní zkušenosti z New Yorku 2006,“ dodává Svoboda.

3 nejlepší výčepní:

Lukáš Svoboda, Pivnice Konvikt, Praha

Jana Zachariášová, VŠK Terč, Brno

Miroslav Vorlík, Restaurace Na Spilce, Plzeň

Všichni zúčastnění si kromě certifikátu účastníka národního finále odnesli pivo Pilsner Urquell a další dárkové předměty. Pro druhé a třetí místo je připravena návštěva Vilshofenu, rodiště prvního sládka Pilsner Urquell Josefa Grolla. Národní vítěz navíc získal zájezd do Dánska, spojený s návštěvou provozovny loňského vítěze, pivo na rok zdarma (730 piv Pilsner Urquell) a samozřejmě prestiž pro sebe i pro provozovnu, ve které čepuje. Celosvětové finále se koná v říjnu 2010 tentokrát v Praze a Plzni. Mezinárodního vítěze pak čeká odměna 10 000 eur.

Úroveň této soutěže jde stále nahoru. Vítězný Lukáš Svoboda má jistě šanci v mezinárodní konkurenci uspět. Je vidět, že zájem výčepních o excelentní čepování ležáku Pilsner Urquell se prosazuje po celé České republice,“ komentuje průběh národního finálového kola v Plzni starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka a dodává: „Dokážeme totiž uvařit pivo tak, jak se má vařit, dokážeme dodat pivo tak, jak je třeba, a tak, jak má chutnat. Pokud ale Pilsner Urquell není správně podáván – ve správné sklenici, při správné teplotě, s patřičnou péčí a odbornou znalostí výčepního či barmana, který rozezná pivo s velkým P od piva obyčejného –, je jasné, že zákazníci přicházejí o plný požitek z piva. V soutěži Pilsner Urquell Master Bartender se výčepní a barmani mezi sebou porovnají, mohou vyhrát hodnotné ceny, ale mnoho věcí se také naučí. To je cílem Plzeňského Prazdroje.

Do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2010 se přihlásilo 251 českých výčepních a barmanů. Nejprve proběhla internetová kvalifikace, která byla založena na vědomostních otázkách i na důvtipu řešitelů. Z kvalifikace postopilo do čtyř regionálních kol vždy 35 nejlepších výčepních. Národní finále bylo kláním 20 nejlepších výčepních.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, barmankám a barmanům, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství jsou i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Milovníci piva měli v sobotu svůj den. Na Toulovcově náměstí se totiž konal Litomyšlský pivní festiválek.

Návštěvníci přijeli ochutnat mok z osmi regionálních pivovarů. Pořadatelé nabídli pestrý nápojový pivní lístek. Lidé si vybírali z osmnácti druhů piv. Na své si přišli hlavně ti, kteří žízeň nehasí, ale oslovuje je chuť piva. Odvážlivci si navíc zasoutěžili. Podobná akce se ve svitavském okrese jinde nekoná.

Pivní národ

Jako Češi jsme pivní národ. Sami jsme se tak pasovali. Pivařem se tady nazývá ten, kdo vypije co nejvíce piv. Ovšem v ostatních pivních zemích je tomu jinak. Tam většina pivařů nepije pivo na množství, ale pro chuť. To znamená, že se nebojí zkoušet, experimentovat a hledat nové chutě,“ uvedl pořadatel festivalu a majitel pivotéky Jiří Kohák z Litomyšle. Proto se do města sjeli nejen lidé z celého okolí, ale také členové Svazu pivních turistů. Podle Josefa Trčky a Vladana Uhlíře z České Třebové malé a regionální pivovary získávají čím dál větší oblibu. „Lidé přicházejí na to, že není pivo jako pivo,“ tvrdí svorně pivní turisté. Podle Josefa Trčky velké průmyslové pivovary vaří pivo, které je dobré na zahnání žízně. Ne však pro posezení u vynikajícího moku. V Litomyšli zástupci Svazu pivních turistů, kteří za poslední tři roky již ochutnali 1700 druhů piv, čepovaný mok samozřejmě hodnotili. „Naše stupnice začíná na známce dobré a končí hodnocením fuj nebo kanaleto. Má pět bodů,“ informoval Vladan Uhlíř. Široká nabídka piv vybízela k jejich hodnocení také „laickou“ veřejnost. „Spor“ o nejchutnější vzorek měli třeba otec se synem. Mladší Miroslav Novák z Litomyšle fandil Medlešicím, naopak Miroslava Nováka seniora oslovila z necelých deseti vypitých vzorků kvasnicová Polička.

Pivo různých stylů

Návštěvníci festivalu ochutnali dokonce pivo několika stylů. „Mnozí lidé neví, že se pivo dělí do určitých skupin. U nás je nejoblíbenější pivní styl, kterému dali jméno plzeňští pivovarníci. Je to tradičně nejvyhledávanější ležák, tedy spodně kvašené pivo. To se nejčastěji pije také po celém světě,“ vysvětlil Jiří Kohák. Podle majitele pivotéky se však na výsluní vrací v minulosti hojně vařené pšeničné svrchně kvašené pivo. Do Litomyšle jeho vzorky dodaly na čep pivovary ze Žamberku a Černé Hory.

Všichni pivaři se shodnou, že sebelepší pivo dokáže špatný výčepní zkazit. Lidé, kteří si koupí sud piva na párty, by si měli umět dobře nastavit výčepní zařízení. „Podle mé zkušenosti je lepší točit půllitr navíckrát. Ovšem někteří zase tvrdí, že naráz. Jinak se prý chuť roztříští. Domnívám se, že tomu tak není. Je to však velmi individuální,“ sdělil Libor Bodis, zástupce pivovaru z Poličky.

Váhu a sílu piva si vyzkoušeli odvážlivci při netradičních soutěžích. Pití tupláku na čas, pití lahvového piva metrovým brčkem nebo pivní štafeta zatížila žaludky soutěžících. Běh se sudem a držení tupláku v natažené ruce zase prověřily jejich fyzickou zdatnost. Nebylo překvapením, že se v poli soutěžících objevili bratři Petr a Jaroslav Němcovi z Bystrého. Ti se podobných klání účastní pravidelně, a tak není divu, že sbírali ceny i tentokrát.

Chutná vám pivo z malých pivovarů?

Aleš Pokorný, 41 let,technik, Litomyšl

Pivo z regionálních a malých pivovarů mi samozřejmě chutná. Hodně menším pivovarům fandím. Když si můžu vybrat, tak si pivo z malého pivovaru dám. Domnívám se, že vaří lepší pivo než ty velké.

Vladan Uhlíř, 45 let, chemik, Česká Třebová

Dávám mu přednost, i když je to někdy problematické. Někde nemají vyladěnou technologii, jinde vsadili jen na to, že jsou minipivovar a tím zvláštní. Obecně to však bývá pivo lepší a zajímavější.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Svitavský deník.cz | Autorka: Sylva Horáková


Zklamání z propršeného Bernard Festu přebil zdravý úsudek. Spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard zhodnotil šestnáctý ročník hudebních slavností s nadhledem.

Jasně, je to smůla. Na druhou stranu se nestalo nic horšího, než že nám propršel festival. Spousta lidí teď řeší kvůli vodě mnohem vážnější starosti,“ zdůrazňuje v rozhovoru Bernard.

Už vás letošní uplakaný Bernard Fest přemrzel?

Ideální to opravdu nebylo. Člověka to zamrzí. Festival děláme šestnáct let, točíme se okolo toho skoro celý rok, snažíme se, aby všechno bylo co možná nejlepší. A pak nám to proprší. Ještěže alespoň nepanovala taková zima, takže se to na náměstí dalo nějak vydržet.

Na druhou stranu je třeba říci jednu věc. Dobrá, měli jsme pokažený festival. Co je to ale proti útrapám, které déšť natropil třeba v severních Čechách. Když to porovnáte, uvědomíte si, že se nám vlastně nestalo nic tak hrozného.

Už jste se bavili o hospodářském výsledku festivalu?

Přesná čísla ještě neznám, ale je jasné, že festival tentokrát skončil ve hmatatelnější ztrátě. Návštěvníků přece jenom přišlo výrazně méně, než kdyby bylo krásné počasí. Pokud ale pořádáme festival pod otevřeným nebem, nic s tímto faktorem nenaděláme.

A co třeba zkusit pro příště změnit termín? Zkraje prázdnin údajně prší méně často.

O tom neuvažujeme. Podle našich zjištění naopak patří ke klimaticky nejstabilnějším obdobím právě první polovina srpna. Je to otázka náhody. Třeba loni bylo počasí pro změnu naprosto dokonalé. A letos bylo vlastně hezky také. Tedy do pátečního poledne a pak od nedělního rána (úsměv).

A jak jste festival prožil vy?

Pil jsem pivo, poslouchal jsem dobrou muziku a besedoval jsem se spoustou kamarádů a známých. Navzdory počasí k nám přijela řada příjemných hostů. Byli tu lidé ze slovenského cykloklubu Bernard, spousta našich hostinských. Taková setkání mě baví. Člověk přitom nasbírá spoustu zajímavých postřehů.

Podělte se s námi o nějaký.

Třeba jsem se dal do řeči s jednou Francouzkou a ta strašně obdivovala naše lidi, jak tančili pod pódiem i v tom nejpříšernějším dešti. Říkala, že jakmile by začalo krápat ve Francii, všichni by se na to vykašlali a šli by domů. Jinak, pokud se týká kapel, letos jsem neměl jedinou výhradu. Dokonce bych ani neřekl, že by se mi některá líbila méně.

Spousta návštěvníků si pochvalovala nápad s druhou scénou na Štočkově Dvoře. Počítáte s ní i nadále?

S Milanem Davidem jsme si volali jenom krátce, ale vypadá to, že i on byl spokojený. Uvidíme, jak to dopadlo po ekonomické stránce u něho, pobavíme se o tom, co dále. Každopádně to byla jakási první vlaštovka naší snahy zajistit, aby město žilo po ony dva dny festivalem mnohem více než doposud.

První vlaštovka, říkáte. Budou tedy následovat nějaké další pokusy?

Několik návrhů bychom měli. Docela mě inspiruje festival Colours of Ostrava, do něhož se zapojila obrovským způsobem radnice a vznikla z toho jedinečná akce s prostorem pro nejrůznější hudební i divadelní žánry.

Humpolec je samozřejmě několikanásobně menší než Ostrava, ambice na mezinárodní festival nemáme a ani nemůžeme mít. Přesto si myslím, že by se řada věcí dala uchopit také. Věřím, že po volbách si o tom s představiteli radnice promluvíme. Třeba na něco přijdeme. Ale na to je ještě čas.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů


Ku každému jednému pracovnému miestu v pivovarníckom sektore na Slovensku sa nepriamo generuje približne jedno pracovné miesto v maloobchode, dve v dodávateľských sektoroch a takmer šesť v pohostinskom sektore. Vyplýva to z nezávislej odbornej štúdie o vplyve výroby a predaja piva na európsku ekonomiku, ktorú realizovala renomovaná spoločnosť Ernst & Young. Na Slovensku tak má vďaka výrobe a predaju piva prácu až 20 800 ľudí.

Slovenské pivovary priamo zamestnávajú 2 200 pracovníkov. Prispievajú však k rozvoju zamestnanosti významne nepriamo, pretože vytvárajú pracovné príležitosti na strane obchodných partnerov a dodávateľov. „Podľa štúdie renomovanej spoločnosti Ernst & Young možno efektu pivovarníckeho sektoru v dodávateľských odvetviach prisúdiť okolo 4 800 pracovných miest. V pohostinskom sektore má prepojenie s pivovarníctvom okolo 12 200 pracovných miest a v maloobchode vďačí za svoje pracovné miesto práve predaju piva okolo 1 600 zamestnancov. Svojím pôsobením pivovarnícky sektor na Slovensku celkovo vytvára a podporuje približne 20 800 pracovných miest“, uvádza Roman Šusták, výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu, a dodáva: „Na úroveň zamestnanosti má samozrejme významný vplyv vývoj na trhu s pivom. Akékoľvek opatrenia, ktoré by mali za následok pokles výroby piva, by mohli situáciu negatívne ovplyvniť. Typickým príkladom takéhoto opatrenia z minulosti je zvýšenie spotrebnej dane z piva v roku 2003, ktoré malo za následok významný pokles celého pivného trhu na Slovensku. Nižšia spotreba piva znamená tiež menej práce a to nielen pre ľudí v pivovaroch, ale aj pre súvisiace odvetvia, z ktorých by najviac utrpeli hlavne poľnohospodárstvo a služby.

Keďže Slovensko je relatívne malá krajina, dalo by sa očakávať, že veľká časť dodávok pre slovenský pivovarnícky priemysel sa nakupuje v zahraničí. Opak je však pravdou. Až 82% dodávok sa získava doma. „Ak podrobnejšie rozanalyzujeme ekonomický dopad pivovarov na dodávateľov tovarov a služieb, polovica z celkového počtu pracovných miest nepriamo vytvorených pivovarníckym sektorom pripadá na odvetvie poľnohospodárstva. Produkcia jačmeňa a sladu má na Slovensku dlhú tradíciu a dodnes je naša krajina dôležitým producentom týchto základných surovín na výrobu piva“ dodáva Roman Šusták. Ďalšie odvetvia, ktoré majú podstatný prospech z pivovarníckeho sektora sú sektor obalov, doprava, médiá, marketing a služby.

Graf: Pracovné miesta vytvorené na Slovensku v súvislosti s výrobou a predajom piva

Foto

Ako je to v celoeurópskom kontexte

Celkovo až 2,5 mil. pracovných miest v Európe súvisí s výrobou a predajom piva, pričom len približne 6% z nich je vytvorených priamo pivovarníckym sektorom. Ku každému jednému pracovnému miestu v pivovarníckom sektore sa generuje jedno pracovné miesto v maloobchode, dve v dodávateľských sektoroch a viac ako dvanásť v pohostinskom sektore.

Ročné výdavky európskeho pivovarníckeho sektora na nákup tovarov a služieb predstavujú 24,5 mld. Eur. Väčšina prostriedkov sa minie v sektore služieb (40%), poľnohospodárstve (18%) a obalovom priemysle. Európa je tiež výrobcom číslo 1 v prípade chmeľu, sladu a sladovníckeho jačmeňa. Existencia silného pivovarníckeho sektora je hlavným vysvetlením tejto pozície.

Výsledky štúdie naznačujú, že dopad pivovarníckeho sektora na zamestnanosť v Európe, ako aj na Slovensku, je stále významný. To, aký bude v budúcnosti ekonomický dopad pivovarníckeho sektora na európsku, a teda aj slovenskú ekonomiku, vo veľkej miere závisí od rastu nákladov na výrobu piva a možného pokračovania hospodárskej recesie. Negatívne ho môže ovplyvniť aj zvyšovanie priamych a nepriamych daní. V neposlednom rade treba brať do úvahy aj možné zmeny v správaní spotrebiteľov. Tieto parametre ovplyvňujú jednak spotrebu, ale aj produkciu piva v Európe.

Spoločnosť Ernst & Young realizovala štúdiu o prínose pivovarníckeho sektora pre európsku ekonomiku pre inštitúciu The Brewers of Europe. Táto inštitúcia so sídlom v Bruseli bola založená v roku 1958 a zastupuje európsky pivovarnícky sektor. Má 27 členov, vrátane 24 národných pivovarníckych asociácií členských štátov Európskej únie, Nórska, Švajčiarska a Turecka. Viac informácií je k dispozícii na stránkach www.brewersofeurope.org. Kompletné znenie štúdie je na stránke www.brewersofeurope.org.

Zdroj: Mediálně ETrend.sk


Teprve pátý městský orloj v rámci celé České republiky zahajuje svůj provoz v Žatci.

Mezi postavami, které při odbíjení pomáhají měřit čas a poskytovat zábavu divákům, se objevuje například kostlivec se zvonečkem, ale také milovníci piva, kteří si připíjejí korbelem. Orloj zdobí řada chmelařských a pivních motivů, otvírají se na něm také jednotlivé karty z mariáše.

Unikátní stroj stál dva miliony korun a doplnil nově vybudovaný Chrám chmele a piva. „Je jedním z mnoha dalších prvků, které zvýší přitažlivost Žatce pro turistický ruch,“ uvedl Jiří Vent, ředitel Chrámu chmele a piva Žatec.

Foto

Nový orloj, jak se od středověku říká složitějším strojům, které kromě aktuálního času dokázaly zobrazovat i kalendářní a astronomické údaje a jsou doplněny zábavnými postavami, má rozměry 4 x 6 metrů. Pro město Žatec ho vyrobil pražský umělecký kovář Petr Podzemský.

Žatecký přístroj zdobí především motivy s chmelařskou a pivní tematikou. Postavy na orloji znázorňují oslavu ukončení sklizně chmele – dočesnou. Pohyblivé osoby si připíjejí půllitry piva. Kolem ciferníku se otáčí malovaný kruh se zvěrokruhem a ručička ukazuje na aktuální fáze růstu a pěstování chmele, které lze spatřit na okolních žateckých chmelnicích. Hodiny odbíjejí a postavy se dávají do pohybu vždy každou celou hodinu.

Foto

Chmelový orloj je součástí rozsáhlého projektu, kterým chce Žatec od příští letní sezony lákat do města stovky turistů. Novou dominantou města je už hotová věž – Chmelový maják s rozhlednou a unikátním výtahem. Chrám chmele a piva, spojený s Chmelařským muzeem, nabídne návštěvníkům také například bludiště z chmelových žoků, největší křišťálovou šišku chmele na světě, nový pivovar s novou značkou piva a mnoho dalších zajímavostí.

Celkem projekt stál 250 milionů korun. Náklady hradil zejména Regionální operační program Severozápad, který operuje s penězi z Evropské unie. Přispívá i město Žatec. Další orloje v ČR jsou k vidění v Praze, Litomyšli, Olomouci a Prostějově.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor a foto: Libor Želinský


Pivaři polkli půllitr i dva litry

[pondělí, 9. srpen 2010]

A tamhle vidím na stole dva malé posilováky. Jdeme na tupláky, tři, dva, jedna, teď. To bylo o prsa čínské atletky.“ Výkřiky moderátora doprovázejí před hospůdkou v Okrouhlé statné chlapy i drobné ženy. Ti se snaží co nejrychleji prolít pivo hrdlem. Do klání se letos přihlásilo padesát šest pivařů. Ti zdolali na čas půllitr, tuplák i máz.

Mezi mazáky se opět blýskl držitel rekordu v pití půllitru i tupláku. Jeho jméno zdobí také stránky Guinessovy knihy rekordů. Martin Staffa. „Můj osobní rekord však je 3,02 sekundy na tuplák. Soutěžím každý rok a nikdy netrénuji. Nejsem pivař. Při soutěži zkrátka pivo naliju do hrdla a jednou polknu, nakonec,“ usmívá se domácí borec. Toho letos v pití půllitru překonal Milan Droběna z Nemojan. Oba se chystají ještě zdolat tuplák i máz, při kterém svlaží hrdla dvěma litry piva.

Staffův soupeř zvaný Doktor Droběna mezi jednotlivými disciplínami nejí. Když pak stojí před publikem s notnou dávkou chmelového nápoje v ruce, soustředí se. „První hlt musí být co nejmenší a pak to nějak dopadne. Kdyby to ale člověk do sebe hodil fest, tak se utopí,“ radí muž v černém triku. Na jeho hrudi se směje nápis Do pití mě nikdo nenutí, jsem dobrovolník. Někteří ze zdatných sportovců se podle něj neubrání i jiné fintě. „Je potřeba hodit tyčku a vyrazit znovu,“ prozradí Droběna.

Čas jednotlivých soutěžících měří starosta Okrouhlé Alois Hložek. Této zodpovědné funkce se zhostí každý rok. „Měřil jsem závody horských kol, měřím i závody hasičů. I s touto akcí mám zkušenosti. Stává se, že soutěžící pivo vylijí, to ale stačí člověk včas uskočit. Já se do klání zatím nepřipojil,“ sděluje Hložek. I on si však v sobotu vyzkoušel vypít půllitr na ex. Odstartoval tak totiž štafetu.

Po pití půllitrů vybízí pořadatel Bohumil Kovář početné publikum. „Potřebovali bychom sto pivařů. Dostanou pivo zdarma, stoupnou si do fronty a pokusí se překonat rekord v pití sta piv na čas ve štafetě,“ láká Kovář. Do akce se připojuje víc a víc lidí. Zbývá už jen třicítka odvážlivců. „Možná bude potřeba, aby ti první seběhli na konec fronty a dali si ještě jedno,“ směje se Kovář.

O chvíli později stojí podél silnice nekonečný řetěz lidí. Všichni drží půllitr a jeden po druhém hltají. A rekord padne. „Zvládli jsme to. Chtěli jsme si ale štafetu vyzkoušet, takže jde o neoficiální počin. Příště pojedeme naostro,“ je spokojený organizátor. Ten odstartoval soutěž před jedenácti lety. Tehdy se lidé utkali v pití tupláku. Postupně k němu přibyl i půllitr, máz a bavorák, který je specialitou žen. V sobotu v této disciplíně vyhrála místní Lenka Kadlecová s časem 3,31 sekund. Jedna z žen se však nezalekla ani plného půllitru. S tímto množstvím piva si nejrychleji poradil Droběna, a to za 2,06 sekud. V disciplíně s tuplákem zvítězil tradičně Staffa a dva litry piva ex za pouhých 10,81 sekud Petr Kraus.

Podle Kováře je unikát rekordman Staffa. „Zatímco všichni nápoj polykají, on prostě otevře záklopku, nechá ji otevřenou a pivo tam nalije,“ popíše. Soutěž v pití piva na čas inspirovala Kováře v jedné vesničce na Vyškovsku.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová


«« « Strana 518 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň