Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pěnivý mok dorazil na rozcestí, kudy již před časem prošla gastronomie a víno

Kdo alespoň občas cestuje po Česku, nemůže si toho nevšimnout. Jedete dejme tomu z Prahy zalyžovat si někde v Jizerských horách nebo v Krkonoších. Cestou míjíte - někdy těsně, jindy větším obloučkem - celou řadu pivovarů, např. v Nymburce, Nové Pace, Klášteře, Svijanech, Vratislavicích, Malém Rohozci, Vrchlabí, daleko to není ani do Broumova, Pardubic či Náchoda. Zaparkujete, nasadíte běžky a vyrazíte na túru. Chcete-li se ale cestou osvěžit pivem, jste nuceni se občerstvit většinou jedinou značkou piva.

A nebo jiný příklad. Nikdo nepochybuje o tom, že nejkvalitnější a nejluxusnější hotely jsou důležitými vstupními branami do naší země, které rozhodují o tom, zda k nám bude nebo nebude jezdit nejbohatší světová klientela. Na nápojovém lístku těchto hotelů proto můžete najít někdy až stovky vybraných nejkvalitnějších vín a desítky nejušlechtilejších destilátů z celého světa. Poptá-li se ale hotelový host v "zemi piva" po pěnivém moku, zpravidla mu nabídnou zase jen jeden jediný.

Tekutý chléb?

Zásluhou rekordní spotřeby piva na osobu, obecné popularity tohoto nápoje mezi obyvatelstvem a faktu, že české pivo patřilo mezi těch několik málo komodit, za něž jsme se nemuseli stydět ani za komunismu, je pivo v našich myslích přiřazeno k "rodinnému stříbru" českého národa. K čemu je však i ten nejcennější rodinný poklad, když se s ním neumíme hrdě pochlubit a necháváme jej uzamčený v temnotě trezoru přežívajících stereotypů a předsudků, nedostatku nápaditosti a odvahy k něčemu novému?

V důsledku souhrnu historických souvislostí a především přičiněním komunistického režimu, který z piva učinil uměle levný roubík do úst národa, jenž - nezvláčněn pivem - by mohl začít reptat, se z piva stal proletářský nápoj a popelka české gastronomie. S pivem si mnoho lidí stále ještě častěji spojuje představu chasníka v montérkách, který cestou ze šichty v zakouřeném hostinci za vzrušené debaty o vývoji fotbalové ligy udělá svých deset kousků, než představu mondénní dámy, jež v elegantní restauraci ze vkusné sklenice vychutnává některý mistrovský produkt z bohaté nabídky piv na nápojovém lístku. Jestli se vám tato představa jeví jako za vlasy přitažená, pak vězte, že je nejvyšší čas se probudit. Právě teď totiž prožíváme čas dramatických proměn na jevišti české pivní kultury.

Osudová bifurkace

Pivo dorazilo na rozcestí, kudy již před časem prošla gastronomie a víno. Střední proud zglajchšaltovaného pohostinství se rozdvojil. Jedno rameno teče navigací potřeb moderního životního stylu, což znamená rychlé občerstvení, jídlo "s sebou", účelnost, rychlost, jednoduchost. Druhý proud meandruje nivami, kde kvete pestrá flóra tužeb po neobyčejnosti, nadstandardnosti. Cílem je tu zážitková gastronomie, etnické kuchyně z celého světa, unikátní prostředí, luxusní nabídka jídel a nápojů, nejrůznější doplňkové programy.

Víno je i nadále k dostání "za babku" v krabicovém balení řetězcových supermarketů, ale drtivou většinu garážových domácích prodejů sudových moravských vín (pro Pražáky) už nahradily příjemné a elegantní vinotéky s výběrem kvalitních vín z domova i celého světa. Host neváhá za láhev dobrého vína v restauraci či vinárně zaplatit částku ještě nedávno nepředstavitelnou. Na tomtéž rozcestí tedy nyní stanulo i pivo. Jaký další vývoj můžeme očekávat?

V supermarketech budou i nadále k vidění štosy přepravek s konzumními druhy piv pro běžnou spotřebu v domácnostech, výčepy v českých hospodách i nadále denně protečou tisíce hektolitrů marketingově nejúspěšnějších výčepních piv z masové produkce našich největších pivovarů. Je to tak v pořádku. Ale je nejvyšší čas umět se postarat o rychle rostoucí skupinu hostů, kteří hledají větší výběr, vyšší kvalitu, něco mimořádného a neobvyklého, něco dosud nepoznaného.

Vyprávějte, pivníku!

Pivo má možnost vstoupit do gastronomie dvojími dveřmi. Především přichází pivo na stůl jako ušlechtilý nápoj, který si zaslouží vysokou kulturu servisu. Ten se vyznačuje podobnými pravidly jako podávání vína. Ve hře je výběr a doporučení správného typu nebo dokonce konkrétní značky k vybranému pokrmu, volba vhodného typu skla, podání vhodným způsobem odpovídajícím danému typu piva včetně správné teploty. Zdá se vám to přehnané? Považujete-li za samozřejmé, že brandy se nalévá do sklenice jiného tvaru než whisky a že je rozdíl mezi sklenicemi na bílé a červené víno, nemělo by vás zarazit, že svrchně kvašená piva vyžadují zcela jiný tvar sklenice než ležáky plzeňského typu. Pestrost tvarů sklenic užívaných pro různá piva například v zemi s tradičně vysokou pivní kulturou, tedy v Belgii, mnohonásobně převyšuje sortiment stolního skla, s jakým se zatím můžeme setkat v nabídce dodavatelů na českém trhu.

Asi hned nepůjde o to, jestli hostu doporučit světlý ležák z toho či onoho pivovaru, ale i naprostý laik asi uzná, že bude nějaký rozdíl v tom, jestli nějaký pokrm zapijeme půllitrem světlého výčepního piva, pšeničným svrchně kvašeným pivem nebo pohárem tmavého šestnáctistupňového speciálu. V oboru pohostinství je zaděláno na zrod nové specializace. K číšníkům, výčepním, sommeliérům, barmanům a baristům se připojuje pivník (složenina ze slov pivo a číšník), tedy jakýsi pivní sommeliér. Od něj se očekává, že s hostem bude schopen o pivu pohovořit stejně zasvěceně jako sommeliér o vínu, že bude znát základní postupy při výrobě piva a rozdíly mezi hlavními typy piv, že bude mít přehled o nabídce na domácím trhu i o situaci na pivní scéně v jiných zemích, že bude umět popsat základní charakterové vlastnosti piv typických pro různé země a kultury a mnoho dalších věcí.

Odpusťte, Magdaleno Dobromilo...

A jsou tady ještě ony druhé zmíněné dveře, kterými pivo vstupuje do vysoké gastronomie. Tyto dveře vedou do kuchyně. Pivo je totiž nedocenitelnou a zatím stále ještě hodně opomíjenou surovinou pro přípravu pokrmů. I zde však platí, že není pivo jako pivo. S běžným výčepním desetistupňovým pivem v kuchyni díru do světa neuděláte. Zkuste ale oprášit některé staré české recepty Rettigové a jiných tradičních českých kuchařek. Že už jste zkoušeli podle Magdaleny Dobromily připravit pivní polévku a nebyla k jídlu? Samozřejmě, jinak to nemohlo dopadnout. V době života naší obrozenecké královny kuchařek bylo běžným českým pivem svrchně kvašené bílé, povětšinou pšeničné pivo, které bylo na konci devatenáctého století nástupem spodně kvašeného plzeňského piva doslova smeteno z trhu a vyřazeno z výrobního programu prakticky všech českých pivovarů, kterých v té době bylo ještě několik set. Pivní polévka připravená z piva plzeňského typu opravdu dobrá není, ale teď, kdy se pšeničné pivo vrací na český trh a do portfolia českých pivovarů, lze různé staré receptury s úspěchem vrátit do našich kuchyní.

Díky stále ještě patrnému vlivu slavné francouzské kuchyně není ani u nás použití vína při přípravě pokrmů ničím mimořádným. Víno ale lze s úspěchem nahradit vhodně vybraným pivem. Nejlépe je sáhnout pro mimořádně silná, "hustá" piva, u nichž zpravidla i obsah alkoholu dosahuje úrovně srovnatelné s vínem. Takové pivo je všestranně použitelné, od prostého podlévání masa při pečení po použití v různých marinádách pro nakládaní masa, ryb a drůbeže, nebo dokonce jako přísada při přípravě dezertů. Fantazii našich tradičně nápaditých kuchařů se meze nekladou.

Nechte maličkých přijíti ke mně!

Dostane-li se tedy nějaké speciální pivo do hotelu či restaurace na základě požadavku šéfkuchaře jako surovina do kuchyně, jenom zcela neschopného F&B manažera, jenž si nezaslouží mzdu svoji vezdejší, nenapadne, že může přiobjednat nějakou tu bedničku navíc a rozšířit nabídku nápojů v baru o něco nového a unikátního. Tudy vede cesta k tomu, aby se naše rodinné stříbro zaskvělo v plné kráse na prostřené tabuli. Nejpestřejší nabídka různých speciálních piv, která se mohou stát perlami našich nápojových lístků a nedocenitelným kořením v našich kuchyních, pochází totiž především z produkce českých středních a malých pivovarů, jež se tímto způsobem snaží čelit ostré konkurenci velkých pivovarů, řízených většinou kapitálově silnými nadnárodními skupinami.

Dveře do nejvyšších pater české gastronomie jsou pro pivo pootevřeny a je v našem nejvlastnějším zájmu je těmito dveřmi vpustit. Pokud tak včas neučiníme, můžeme jednoho dne zjistit, že nejenom naše rodinné stříbro se kamsi podělo, ale že už jsme navždy odsouzeni k používání importovaných plastikových příborů na jedno použití.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Aleš Dočkal - vedoucí a spolumajitel restaurací Pivovarský dům a Pivovarský klub Praha


Ve starobrněnském pivovaru se pivo vaří téměř osm století. Jak se za tu dobu měnily výrobní technologie i receptury, se můžete v on-line rozhovoru zeptat Tomáše Pluháčka. Je jedním z mála lidí, kteří mají každodenní pití alkoholu v popisu práce. Od března se jako vrchní sládek a manažer pivovaru v jedné osobě stará o kvalitu piva tradiční brněnské značky.

Foto

Prakticky celá kariéra šestatřicetiletého muže, který vystudoval pivovarnictví na Vysoké škole chemicko-technologické, je spjata s pivovarem Starobrno. Nejprve pracoval přímo ve výrobě, pak jako operátor při instalaci nových tanků ke kvašení piva.

Pět let působil ve funkci šéfa stáčírny lahví. Jako vrchní sládek začínal v pivovaru Hostan ve Znojmě, kde strávil tři a půl roku. Poté se ve funkci manažera dodavatelského řetězce vrátil zpět do brněnského pivovaru.

Brněnský Heineken

Při odpovědích mu bude asistovat mluvčí pivovaru Kateřina Eliášová, která do společnosti Starobrno nastoupila před třemi lety. Je členkou nejužšího vedení českého Svazu pivovarníků a sladařů.

Brněnský podnik, který zaměstnává čtyři stovky lidí, před šesti lety ovládla nizozemská skupina Heineken a spolu s ním začlenila do své skupiny další velké pivovarnické společnosti: Královský pivovar Krušovice a skupinu pivovarů Drinks Union. Množstvím uvařeného piva se tak řadí na třetí místo v republice. Samotné Starobrno přitom ročně vyrobí asi 600 tisíc hektolitrů piva.

V sobotu 5. září se brněnský pivovar otevře veřejnosti. Tradiční akce s nabitým kulturním programem a ochutnávkou piva se těší velké oblibě, v minulém roce se jí zúčastnilo dvanáct tisíc lidí a vypilo se 260 sudů

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lenka Čížková


Amsterdam není ledajaké město, většina lidí jej zná díky volnomyšlenkářství, uvolněné atmosféře a zbytkového THC ve vzduchu. Nizozemský Amsterdam ale nejsou jen Coffee shopy. V kanály protkaném městě najdeme i další netradiční zážitky. Třeba pivní kolo. Pivní kolo není ani tak kolem, jak si jej každý hned představí. Funguje ale na podobném principu. Jedná se o vozítko, které má uprostřed bar, na který je napojená bečka piva a kolem baru sedící a šlapající posádku. Ta udržuje vozídko v chodu za průběžného popíjení piva. Výjimkou není ani zpívání karaoke.

Pivní kola a bezpečnost

Nápad je to opravdu pěkný, je to spojení cyklistiky Nizozemí a Amsterdamské jedinečnosti. Je to skvělý zážitek. Ale také nebezpečný. Čas od času totiž hrozí nehody. A v poslední době se dvě další odehrály. V jedné z nich byly zraněny tři ženy. Rozjely vozítko značnou rychlostí naproti tunelu, jehož strop byl příliš nízký a tři z devíti pasažérek byly nárazem vymrštěny ven. Někteří odpůrci říkají, že pivní kola jsou nekontrolovatelnou střelou. Byla už zakázána v části Red light district, známé pro své výstavní okna prostitutek.

Město se ale vyhlášené atrakce pivního kola vzdát nechce. Nejspíše tedy bude v rámci jednotlivých částí města akorát pod několika restrikcemi fungovat dál.

Zdroj: Leťme.cz


V plánu je kromě jiného navýšení kapacity výroby až o čtvrtinu

Skupina Heineken Česká republika investuje během letošního a příštího roku v pivovaru Velké Březno přes 25 milionů korun. Peníze směrují především do zvýšení kvality výroby a stáčení piva, ale i zvýšení kapacity. Pivovar také vylepší místní prohlídkovou trasu.

Chceme ve Velkém Březně vybudovat klasický pivovar, který bude ale zároveň splňovat nejvyšší kvalitativní a ekonomické standardy,“ řekl nový vrchní sládek známého pivovaru Velké Březno Petr Hauskrecht.

V letošním roce již skupina Heineken Česká republika investovala do pivovaru přibližně osm milionů korun do stáčecí linky. „Díky tomu jsme zdvojnásobili její kapacitu oproti období, kdy ještě pivovar nepatřil do skupiny Heineken. Generální opravou například prošly plnička a myčka lahví. Investovali jsme také do úprav etiketovačky,“ vypočítal Petr Hauskrecht. Zvýšila se i bezpečnost provozu pivovaru díky opravám kotelen a energobloků.

Ještě v letošním roce půjdou na úpravy stáčecí linky další dva miliony korun. V příštím roce pak investuje skupina Heineken Česká republika do pivovaru dalších zhruba 15 milionů korun. Investice budou směřovat do rozšíření spilky, sklepů i přetlačných tanků. „Před hlavní letní sezonou tak budeme mít přibližně o čtvrtinu vyšší kapacitu pivovaru,“ uvedl Petr Hauskrecht.

Součástí prohlídky bude ochutnávka

V pivovaru se také chystá změna oblíbené prohlídkové trasy, kterou každoročně navštíví několik tisíc turistů z celého světa. Bývalá humna, tedy místo pro klíčení sladu, by se měla přeměnit na expozici s historickými pivovarskými předměty. „Součástí by měla být i možnost ochutnávky kvasnicového piva. Otevření expozice předpokládáme také v příštím roce,“ doplnil vrchní sládek pivovaru.

V současnosti je Heineken třetím nejsilnějším hráčem s pivem na domácím trhu, v exportu se řadí mezi nejdůležitější vývozce piva.

Kdo je Heineken

- Heineken je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě a evropskou jedničkou mezi výrobci piva.

- V roce 2007 se působnost této skupiny v ČR rozrostla o Královský pivovar Krušovice, a. s.

- V polovině roku 2008 byla úspěšně dokončena akvizice společnosti Drinks Union, a. s.

Zdroj: Ústecký deník.cz


Přátelská posezení se zlatým mokem třeba u grilování byla v letošním létě často vítanou náplní nejednoho večera. Pivo si stále drží největší popularitu ze všech alkoholických nápojů.

Teď jsme tady na dovolené, tak si rádi s manželkou sedneme buď na terasu nebo do nějaké předzahrádky na točené kvasnicové,“ svěřil se návštěvník Třeboňska Jan Petr.

Ve vodáckých kempech na Jindřichohradecku byly o prázdninách v oblibě takzvané pivní PET lahve. „Je to praktické a snadno se uzavře, takže pivo nevyprchá a na lodi se petka líp veze než klasické lahváče,“ vysvětlila vodačka Renáta. Třeboňský pivovar Bohemia Regent však zůstává věrný klasice a obalům z umělé hmoty se rezolutně brání.

Foto

Jsme tradiční český pivovar a držíme se tedy tradic jak při výrobě, tak při expedici piva. Jsme přesvědčeni, že pivo do plastového obalu nepatří,“ uvedla ředitelka pivovaru Andrea Stasková.

Dodala, že pivo zejména kvůli zachování charakteristické chuti patří do skla. Navíc zde hledí také na ekologickou stránku, kdy PET lahve rozhodně přírodě neprospívají. Připomněla také původní práce bednářů.

Když tu byly dračí lodě, nechali jsme jako hlavní cenu pro vítěze udělat desetilitrový dřevěný sud, který byl i vysmolený a skutečně se potvrdilo, že pivo mělo lepší chuť,“ dodala Stasková.

To, že je o sudové pivo mezi štamgasty stále zájem, potvrzuje i personál některých hospůdek. „Točené jednoznačně vede, a to Staropramen desítka a Granát,“ uvedla servírka deštenské Restaurace U Mocnáře Jiřina Štindlová.

Větší oblibu točeného o letošních prázdninách zaznamenali podle odbytu produkce v třeboňském pivovaru.

Letos jsme zaregistrovali nárůst sudového piva proti loňsku, zatímco lahvového zůstává stejný,“ uzavřela Stasková. Stále více příznivců si podle ní získává i jejich nealkoholické pivo.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autor a foto: Stanislava Koblihová


Spotřebitelská soutěž, oficiálně nazvaná Starobrněnské žně aneb Sklízejte ceny, probíhá od začátku srpna do konce září v 1500 provozovnách v nichž se značka Starobrno čepuje. Promotion je zajímavá svým pojetím a snahou vzbudit v konzumentech zájem nejen o značku, ale i o pivovar, v němž se vaří. Kromě toho se však může pochlubit i jedním „nej“. Starobrno do ní totiž věnovalo nejhodnotnější cenu ve své historii.¨

Princip soutěže je následující, každý kdo si v období srpna a září dá 2 točená Starobrna má možnost soutěžit a třikrát vyhrát prostřednictvím stíracího losu, který obdrží v jedné z 1500 provozoven zapojených do této akce. Z losu se dozví kód, který společně s odpovědí na soutěžní otázku („Kolik 0,5 litrových piv značky Starobrno, zaokrouhleno na stovky, uvaří nová varna v pivovaru Starobrno za srpen a září 2009?) odešle smskou. Každá 35. odpověď vyhrává jednu z 80.000 garantovaných cen. Každý den je navíc na webu vyhlášena tzv. šťastná chvilka. Odesílatel sms, která přijde nejrychleji po jejím vyhlášení, vyhrává kompletní párty sadu. Ta je tvořena 50 l sudem Starobrna, 5 kg masa, dřevěným uhlím, kelímky, zapůjčením slunečníku, stolu a jejich dovozem až na místo určení. Nejdražší cenu v historii Starobrna, nový VW California v hodnotě 1,5 milionu Kč, vyhraje autor nejpřesnější odpovědi na soutěžní otázku.

Další informace o soutěži mohou zájemci získat přímo na www.starobrno.cz, z billboardů, rádií i tisku. Zapojené provozovny jsou označeny samolepkami, plakáty a stojánky na stolech.

Zdroj: Marketingové noviny.cz


Pivovar Starobrno otevřen veřejnosti

[úterý, 1. září 2009]

Leckterý Čech by jako národní nápoj bez váhání označil pivo. Diskuse se vedou jen o to, které pivo je nejlepší. Proto se pivovary předhání kromě chutě i o to, kde se přijde s nejlepší akcí. Osobně si myslím, že pivovar Starobrno nasadil laťku celkem vysoko.

Plakát

V sobotu 5. 9. ve 14:00 začne Den otevřených dveří pivovaru Starobrno. Místo konání je v areálu pivovaru, který se nachází na ulici Hlinky 12. Kromě soutěží a prohlídky pivovaru se návštěvníci mohou těšit na dvě pódia. Na hlavním pódiu vystoupí například Support Lesbiens, Yo – Yo Band, Dara Rolins, Nightworks nebo Janek Ledecký. A na dolním pódiu vystoupí Lucie revivals, The Teachers a v 21:00 se tu pro pány začne promítat na velkoplošné obrazovce fotbalové utkání Česko – Slovensko. Pět minut před desátou hodinou se bude konat slavnostní ohňostroj, který ukončí program Dne otevřených dveří pivovaru Starobrno.

Zdroj: La Cultura.cz | Autor: Jana Mášová


Nového člena dozorčí rady má Měšťanský pivovar Strakonice. Jak agentuře Mediafax v pondělí sdělila mluvčí města Marie Kotlíková, stal se jím bývalý primář gynekologie zdejší nemocnice Jiří Chod.

Chod je zároveň radním města za KDU-ČSL a nahradil předchozího člena a zároveň předsedu dozorčí rady Tomáše Hajduška, jehož rada města odvolala letos 12. srpna, údajně z důvodu překročení jeho kompetencí.

Důvodem bylo, že pan Hajdušek informoval občany o chystaných sponzorských aktivitách pivovaru, aniž k tomu daly souhlas příslušné orgány a tím také bylo způsobeno, že vyjádření Tomáše Hajduška vyvolala nesplnitelná očekávání především strany sportovních klubů,“ okomentovala předchozí události mluvčí radnice Marie Kotlíková.

Nového předsedu dozorčí rady Měšťanského pivovaru Strakonice bude rada volit v novém složení na svém příštím zasedání, což bude zřejmě v září.

Zdroj: Zprávy Kurzy.cz | Autor: René Kekely


Užívali si pivní slavnosti

[pondělí, 31. srpen 2009]

Pivní slavnosti, které nabídly nejen pěnivý mok, ale i hudbu, soutěže a především zábavu, se konaly v Pohoří nedaleko Plánice.

Akci pořádáme již popáté a zdá se, že letos bychom mohli překonat návštěvnický rekord, který činil zhruba 350 lidí,“ pochvaloval si spolupořadatel Bohuslav Trojánek, zatímco vyhrávala jedna ze tří pozvaných kapel.

Součástí akce byly i soutěže. Muži pili půllitry, ženy třetinky a děti džusy brčkem. „Točíme tu šest druhů piva a na večer jsme připravili ohňostroj a jako perličku sud piva nazvaného Perla, který k tomu narazíme,“ dodal Trojánek.

Už jsme tu byli vloni a i letos jsme sem přijeli za výbornou hudbu. Dobré mají i pivo, tak co víc si přát?“ řekla jedna z návštěvnic slavností Jana Braunová, která přijela do Pohoří z Blatné.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Milan Kilián


Do pivovaru zamířily tisíce lidí

[pondělí, 31. srpen 2009]

Tradiční Den otevřených dveří pivovaru Rychtář si nenechaly ujít tisíce návštěvníků ze všech koutů republiky. Jako každé dva roky touto akcí vyvrcholilo Léto s Rychtářem, série letních koncertů v přírodním amfiteátru pivovaru. O vysoké návštěvnosti svědčí i auty přeplněná Resselova ulice od centra až k Blatnu, včetně ulic navazujících.

Návštěvníky tak během soboty lákaly k návštěvě hlineckého „chrámu piva“ zpěváci a kapely zvučných jmen, vynikající občerstvení, soutěže, kulturní program, nabídka všech druhů zlatavého moku místní produkce i 13stupňový speciál uvařený právě k 96. výročí pivovaru.

Nemalým lákadlem návštěvníků byly i exkurze po útrobách pivovaru, kde příchozí mohli spatřit technologii výroby jejich oblíbeného nápoje – od varny přes spilku a sklepy až po stáčírnu. Osm vyškolených průvodců tak útrobami hlineckého pivovaru provedlo na 1500 návštěvníků. Pro velký zájem nakonec museli pořadatelé počet plánovaných exkurzí dokonce navýšit.

Na své si v Hlinsku přišly všechny generace. V průběhu odpoledne vystoupily kapely Hlinečanka, Mistříňanka i folklorní soubor z Itálie, který se o víkendu účastnil i Adámkových folklorních slavností v místní historické části Betlém. V podvečer pak program osvěžil legendární hlinecký Artur či oblíbená country skupina Trampoty

Večer v pivovaru posléze vrcholil koncertem vynikajících interpretů. Bouřlivý potlesk sklidila v Hlinsku stálice českého popu Marie Rottrová se svými hity. Závěr večera pak patřil Hudbě Praha a kapele MIG 21.

Celodenní maraton koncertů, soutěží i prohlídek protnul po deváté hodině i divácky vždy velmi oblíbený ohňostroj. Tisíce návštěvníků si tak „otevřené dveře“ u Rychtáře dosyta užívaly. Na další akci tohoto druhu si však návštěvníci budou muset počkat až do roku 2011. Den otevřených dveří se v hlineckém pivovaru koná totiž jen každé dva roky. Již teď ale pořadatelé chystají další ročník koncertů Léto s Rychtářem na příští sezonu.

Foto a video naleznete zde...

Zdroj: Chrudimský deník.cz


Čtyři druhy piva a rekordní počet kapel čekal na návštěvníky sobotních Slavností pivovaru Ostravar. Milovníky piva a dobré zábavy přitom neodradil ani déšť, přišlo jich osm a půl tisíce. V takový počet organizátoři slavností kvůli počasí ani nedoufali.

Jednou za rok už jedenáct let po sobě zaplaví areál pivovaru Ostravar na Hornopolní ulici tisíce lidí. Ani letos to nebylo jinak a Slavnovnosti pivovaru si mohou odškrtnout další úspěšný ročník.

Jestliže pro nás bylo překvapením, kolik lidí si v nepříznivém počasí našlo cestu do pivovaru, pak stejným překvapením bylo i množství vypitého piva,“ uvedl manažer značky Ostravar Michal Útlý. V chladném a deštivém počasí totiž lidé vypili téměř třicet tisíc půllitrů. „S nadsázkou se dá říct, že v sobotu skvělé pivo porazilo vytrvalý déšť,“ řekl Útlý.

Vyvrcholením slavností byl koncert slovenské skupiny Horkýže Slíže. „My vas ľúbime, Ostrava,“ volal zpěvák několikrát v průběhu vystoupení, na kterém zaznělo mnoho hitů této populární kapely. Příležitost představit se lidem mělo i několik začínajících kapel. Pivovar totiž zřídil druhou menší scénu, amatérské kapely, které tam vystoupily, vybrali předem sami fanoušci na internetu.

Zájemci mohli také nahlédnout do varny

Letos to bylo vynikající, byl jsem spokojen. Déšť mi rozhodně nevadil, naopak. Třeba před dvěma lety se tu nedalo ani pohnout, teď, pravděpodobně díky počasí, je to příjemnější,“ zhodnotil akci pravidelný návštěvník Petr Svačivý.

V rámci slavností si lidé mohli částečně prohlédnout i zázemí pivovaru, například prostory varny a osahat si suroviny, jako plzeňský a barevný slad či granulovaný chmel, ze kterých se pivo vaří. Pivovar ročně vyprodukuje asi pět set padesát tisíc hektolitrů piva, naplnilo by se tím pro představu asi patnáct velkých plaveckých bazénů.

Program slavností měl i další taháky – třeba autogramiádu fotbalistů Baníku Ostrava. Lidé si tam mohli i zasportovat, a to na nádvoří pivovaru, kde probíhal pátý ročník Ostravar Ball Cupu.

Slavnosti pivovaru Ostravar se konají od roku 1999, kdy se ještě uskutečnily jako klasický den otevřených dveří. Obvykle se konají v červnu. Loni slavnosti přilákaly 8000 návštěvníků, předloni to bylo dokonce 12 tisíc lidí. Lidé loni vypili asi dvacet tisíc piv.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Iva Havlíčková


Pivo v PET lahvích mizí

[pondělí, 31. srpen 2009]

Pivo v ´petkách´jde na odbyt v restauracích i supermarketech. Lidem nevadí ani to, že si do hospody musí kvůli hygieně nosit plastové lahve z domova. Tři nebo čtyři piva natočená do pet lahví od limonád jsou v létě hitem. Pro pivo si tak chodí do restaurací nejen chataři, ale i lidé v Plzni, kteří se chtějí doma svlažit studeným nápojem. Nezbrzdil je ani nový zákon, který říká, že host si musí svou petku přinést s sebou. Na nový trend už zareagovaly také pivovary, které začaly některá piva stáčet do plastu. Jde hlavně o levnější, takzvané ekonomické značky a v plzeňských supermarketech mizí z regálů rychle.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz


Prvá pivotéka na Slovensku

[sobota, 29. srpen 2009]

Keď sa povie vínotéka, nič vás neprekvapí, lebo ich je na Slovensku dosť. Ale pri slove pivotéka určite zbystríte pozornosť. Na Slovensku otvorili prvé takéto zariadenie v bratislavskej Karlovej Vsi.

Foto

Prvá slovenská pivotéka sa nerodila ľahko. „Hľadal som niečo, s čím by som mohol podnikať a na internete som narazil na belgické pivá,“ povedal jej majiteľ Peter Blahút. Dalo mu veľa námahy, kým našiel dovozcu špecifických pív na Slovensko. „V Belgicku sa pivovarníctvo rozvíjalo už od stredoveku. Vyrábajú špeciálne druhy, dokonca ovocné či korenisté. Sú typické vysokým podielom alkoholu,“ vysvetľuje Blahút.

Foto

Ceny piva v prvej slovenskej pivotéke:

najlacnejšie pivo – 1,20 eura (36,20 Sk)

najdrahšie pivo – 5,75 eura (173,20 Sk)

najlacnejší pohár – 2,50 eura (75,30 Sk)

najdrahší pohár – 12 eur (361,50 Sk)

Foto

Každé pivo má originálny pohár

Na svete je vyše 15 000 druhov zlatého moku, z toho vyše 800 majú samotní Belgičania. „Jeden z najznámejších je Trappist. Vyrábajú ho mnísi v siedmich kláštoroch a proces výroby poznajú len štyria sladisti,“ hovorí majiteľ slovenského obchodu, kde majú 44 druhov piva. Prekvapia vás viaceré. Od ovocných pív, ktoré nerozoznáte od malinovky, až po pivo, ktoré chuťou konkuruje šampanskému. Popri nevšedných druhoch piva ponúkajú v novej predajni aj originálne pivné poháre. „Je to tradícia a prestíž každého pivovaru, že si vytvoria svoj vlastný tvar pohára. Pri niektorých pivovaroch je slávnejší pohár ako samotné pivo,“ usmeje sa Blahút. Poháre so širokým hrdlom vypustia pri nalievaní viac oxidu uhličitého do vzduchu a tým viac penia, naopak s úzkym hrdlom menej napenia a aj pena v pohári dlhšie vydrží.

Druhy piva:

Trappist

Trappistické pivá sa dodnes varia pod dohľadom mníchov už len v siedmich trapistických kláštoroch, pričom šesť je v Belgicku a jeden v Holandsku. Len tieto môžu svoje pivá označovať výrazom „trappist“. Mníšske umenie sa však šíri aj prostredníctvom komerčných pivovarov, ktoré používajú meno kláštora, ktorý im na to udelil licenciu – tieto označujú pivá výrazom „abbey“.

Ale

Ale je termín používaný na označenie pív kvasených tzv. vrchným kvasením prebiehajúcim obvykle pri vyšších teplotách okolo 20 – 24 °C, keď sú kvasinky počas fermentácie vynášané na hladinu vznikajúcim oxidom uhličitým.

Lambic

Lambikmi sa označujú pivá spontánne kvasené divokými kvasinkami. Tým sa odlišujú od iných druhov, kde sú kvasinky starostlivo kultivované. Pri spontánnom vrchnom kvasení sa do piva dostávajú prírodné kvasinky a vďaka prúdeniu vzduchu aj mikroorganizmy. Pivo tým získava osobitú suchú chuť pripomínajúcu víno alebo mušt. Zlatý mok dozrieva v dubových sudoch až niekoľko rokov (obyčajne tri), novšie a staré pivo sa pri niektorých typoch mieša, a tým sa získava vyrovnanejšia chuť. Neraz prekvapí jemnou rozdielnosťou chutí pri rôznych ročníkoch toho istého piva, podobne ako pri vínach. Tento spôsob výroby patrí medzi najstaršie a je typický pre belgickú oblasť Senna Valley, kde sa nachádza aj Brusel.

Witbier (belgické pšeničné)

Witbier je označenie pre belgické vrchne kvasené pšeničné pivá, ktoré sú veľmi svetlé, matné, jemne kyselkavé, s výraznou pšeničnou a jemnou chmeľovou chuťou. Často sú dochucované pomarančovou kôrou a koriandrom, prípadne je pridaný ovos na zjemnenie chuti. Sú osviežujúce, najmä v letnom období.

Flámske sour ale

Tieto pivá sú kvasené divokými kvasinkami a vyrábané vo flámskej časti Belgicka. Pri výrobe sa často mieša staršie (niekoľko rokov uležané) a nové pivo, ktoré spolu dozrievajú do rôznych podôb sladkokyslých chutí. Červené druhy sú vo všeobecnosti kyslejšie a menej sladové, kým hnedé druhy zvýrazňujú sladovosť (karamelové a čokoládové chute). Chuť chmeľu nie je takmer vôbec zastúpená a nasýtenie oxidom uhličitým je zvyčajne nízke.

Saison

Saison je typ vrchne kvaseného, suchého, ľahko kyselkavého piva s vysokým nasýtením oxidom uhličitým a pomerne vyšším obsahom alkoholu. Tento typ piva je charakteristický pre belgický región Valónska. Prídavkami niektorých bylín a korenín je dotváraná komplexná ovocná alebo citrusová chuť.

Pale Lager (svetlé ležiaky)

Svetlé ležiaky sú najkonzumovanejším druhom piva, za čo vďačia svojmu neutrálnemu charakteru chuti. Farba sa pohybuje od veľmi svetlých po ľahko medené odtiene. Sú obľúbené najmä v letných dňoch na osvieženie a zahnanie smädu.

Bock

Bock je typom silného ležiaka (spodne kvaseného pri nižších teplotách) s pôvodom v nemeckom meste Einbeck v 14. storočí. Tradičné bocky mali tmavú farbu a varili sa z veľmi tmavého sladu. V súčasnosti sa môžeme okrem tmavých stretnúť aj s jantárovou či svetlou farbou. Sú sladšie s chlebovým až karamelovým nádychom.

Zdroj: Pluska.sk | Autor: Rasťo Michalko | Foto: Matěj Kalina


Pivovar otevře dveře i amfiteátr

[sobota, 29. srpen 2009]

Letošní ročník série kulturních akcí pod názvem Léto s Rychtářem zakončí zítra tradiční Den otevřených dveří hlineckého pivovaru. Tyto výroční slavnosti se konají jednou za dva roky, letos oslaví pivovar 96 let od svého založení.

Program dne otevřených dveří se odehraje v areálu pivovaru včetně přilehlého amfiteátru, ve kterém se konají v rámci Léta s Rychtářem pravidelné samostatné koncerty populárních skupin. Na výčepech budou samozřejmě všechna piva Rychtář a právě pro tuto příležitost uvařený polotmavý Speciál 13%,“ řekl jeden z organizátorů Jan Lippert.

Kromě hudebních vystoupení nabídnou organizátoři také exkurze pivovarem, které návštěvníkům umožní zhlédnout výrobu piva.

Na nádvoří pivovaru vyroste Šermířské městečko, u kterého se odehraje několik historických soubojů, bitev a také ohňová show. Večer pak osvítí pivovar ohňostroj.

Úvodní hudební program na nádvoří obstará především dechová hudba v podání domácí Hlinečanky a souboru Mistříňanka. Zpestřením programu bude italský folklorní soubor Gruppo folkloristiko verbicaro a k tanci zahraje seskupení Artur. Závěrem večera pak provede tradiční country skupina Trampoty,“ uvedl Lippert.

Vystoupení hudebních skupin v amfiteátru zahájí po druhé hodině rockoví Debill Heads, na ně naváží mladí punkeři Rybičky 48 a návštěvníky odpoledne roztancuje plzeňské ska v podání Tlekače. Podvečerní program nabídne neobvyklé hvězdné vystoupení. S kompletní skupinou dorazí přední česká zpěvačka Marie Rottrová. Večer pak vyvrcholí koncertem skupiny Mig 21 v čele s Jiřím Macháčkem.

Vstup na Den otevřených dveří pivovaru Rychtář v Hlinsku je zdarma. Akce začíná po dvanácté hodině na nádvoří pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Svátek plzeňských piv Pilsner Fest představí letos obě tradiční plzeňské značky, Pilsner Urquell i Gambrinus. Návštěvníci oslaví 167 let od zrození prvního spodně kvašeného ležáku, ale také kulaté 140leté výročí mladšího plzeňského Gambrinusu. Oslava umění plzeňských sládků vypukne ve dnech 4. a 5. září. Dvoudenní festival nabídne 23 kapel, mezi největší taháky bude patřit vystoupení kapely Kryštof s gospelovým sborem. Návštěvníci Pilsner Festu se také pokusí překonat rekord v hromadném přípitku na náměstí Republiky. Příznivci plzeňského se mohou těšit také na tradiční piva také v netradiční podobě, Pilsner Urquell i Gambrinus se budou čepovat nefiltrované a nepasterované.

Minulý ročník Pilsner Festu přitáhl pozornost 30 tisíc hostů. A jak to bude letos? „Je těžké odhadovat počty, jisté ale je, že jsme připravili velmi atraktivní program, takže bychom se mohli předcházejícímu ročníku minimálně vyrovnat. Oproti loňsku jsme přidali tři kapely a dvě hudební scény. Dobrou hudbu a zábavný doprovodný program doplní vynikající plzeňské pivo, takže návštěvníci si určitě přijdou na své. Příští pátek a sobota v Plzni budou patřit Pilsner Festu,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Pilsner Fest nachystá návštěvníkům také jedno velké překvapení. „Slavíme plzeňská piva, a proto budeme čepovat něco výjimečného. Poprvé v historii budou moci pivaři ochutnat nefiltrovaný Gambrinus, kterým si připijí ke 140. výročí, které letos slavíme,“ doplňuje Jiří Rákosník, který má v Prazdroji na starosti marketing značky Gambrinus.

23 kapel a 4 pódia, to je hudební Pilsner Fest

Na čtyřech pódiích se představí celkem 23 kapel, které pokrývají hudební žánry od rocku a popu až po hip-hop. Slavnostní program vypukne na náměstí Republiky v pátek v půl páté. Začínat se bude zostra, zábavu rozjedou a první hudební zážitky nabídnou Monkey Business a Dan Bárta s Ilustratosphere. Hlavní dění ovšem patří pivovaru, tam se také přesune večerní zábava. Na dvou hudebních pódiích - Pilsner Urquell scéně a Gambrinus scéně se bude pokračovat i v sobotu. Čtvrté pódium bude připraveno ve Štruncových sadech na plošině kamiónu, který vozí po českých festivalech atrakce G‑City. Zde se představí letošní vítězové Gambrinus MP3 parády a na závěr vystoupí Bára Zemanová.

Prohlídky pivovarem i mistři výčepní

V průběhu celého Pilsner Festu mají návštěvníci možnost netradiční prohlídky jak v pivovaru, tak Pivovarském muzeu a Plzeňském historickém podzemí. „Lákadlem rozhodně není jen zlevněné festivalové vstupné. Prohlídky ozvláštníme o doprovodný program, v pivovaru bude trasa procházet i bednárnou, která není běžně přístupná. Připravujeme také oblíbené noční prohlídky v Pivovarském muzeu, a to v pátek i sobotu. Všechny prohlídky budou díky speciálnímu programu zajímavé i pro Ty, kteří je už v minulosti absolvovali,“ říká Jitka Froydová z oddělení návštěvnictví v Plzeňském Prazdroji.

Svátek plzeňského piva navštíví také nejlepší z českých výčepních, finalisté prestižní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, kteří budou učit zájemce správným technikám čepování piv plzeňského typu.

Pobyt na festivalu plzeňských piv ozvláštní atrakce, jako například živá socha u vchodu do pivovaru, která bude představovat Jana I., vévodu Brabantského, zvaného Gambrinus. Ten je patronem pivovarníků a sladovníků. Své dojmy budou moci návštěvníci sdělit na Zdi vzkazů. Ozvláštnění programu představuje také městečko G‑City ve Štruncových sadech, které nabídne nafukovací horolezecké plechovky vysoké přes 5 metrů, atrakce Gladiátor (kdy se hráči snaží vyvést protihráče z rovnováhy a shodit ho z podstavce), či Moucha - lepící stěna, na kterou se soutěžící ve speciálním obleku snaží přilepit v co možná nejpodivnější poloze.

Fanděte s Gambrinusem

Na fotbalové fanoušky čeká skutečná lahůdka. Fotbalové legendy budou dávat autogramy v zóně fanoušků. Účast přislíbili Josef Masopust, Jan Bergr, František Veselý nebo Antonín Panenka. Následovat bude velkoplošná projekce mezistátního utkání České republiky proti Slovensku v kvalifikaci na MS 2010.

Festival nabídne i dobré jídlo a především chuťový zážitek pro milovníky piva, kteří ochutnají obě plzeňské pivní legendy v nefiltrované podobě. Zatímco Pilsner Urquell je nefiltrovaný na čepu i v průběhu roku v restauraci Na Parkáně, nefiltrovaný Gambrinus ještě nikdy nebylo možné v této podobě ochutnat. Pro řidiče bude na čepu také nejoblíbenější české nealko pivo Birell, příznivci pivních speciálu si budou moci dopřát Master 13° polotmavý.

Spoluorganizátorem dvoudenního festivalu je město Plzeň, kandidát na evropské hlavní město kultury 2015.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Holandský pivovarnícky gigant Heineken dosiahol v 1. polroku 2009 lepšie, ako očakávané výsledky, aj napriek poklesu výroby. Dôvodom je zvýšenie cien jeho produktov a úsporné opatrenia.

Zvýšenie cien sa pritom podieľalo na celkových príjmoch spoločnosti až 6,2 % a takmer vyrovnalo pokles objemu produkcie o 6,6 %. Okrem toho, Heinekenu pomohlo aj zlacnenie vody a energií, a tiež zníženie nákladov na marketing.

Zisk firmy pred úrokmi a zdanením (EBIT) sa v 1. polroku vyšplhal na 993 miliónov eur (29,91 miliardy Sk) z 925 miliónov eur (27,87 miliardy Sk). Analytici pritom odhadovali, že dosiahne 927 miliónov eur (27,93 miliardy Sk).

Čistý zisk pivovarníckej skupiny v sledovanom období sa zvýšil na 489 miliónov eur (14,73 miliardy Sk) z 407 miliónov eur (12,26 miliardy Sk) v 1. polroku 2008.

Tržby tretieho najväčšieho producenta piva na svete vzrástli o 11 %, vďaka kúpe britského pivovaru Scottish & Newcastle. Keby sa výsledky britského závodu nezapočítali do celkového hospodárenia Heinekenu, jeho odbyt klesol o 0,4 % na 7,15 miliardy eur (214,40 miliardy Sk).

Množstvo piva, ktoré koncern predal v krajinách strednej a východnej Európy kleslo o 13 %, najmä pod vplyvom oslabenia najväčších ekonomík regiónu Ruska a Poľska. V západnej Európe sa odbyt piva znížil o 3,9 %.

Zdroj: TASR.sk


Kamion se sladem skládají i radní

[středa, 26. srpen 2009]

Tam, kde býval varný kotel, zůstala jen obrovská díra v zemi. „Vše, co se dalo prodat do kovošrotu, bylo pryč,“ popisuje majitel pivovaru v Koutě na Šumavě Jan Skala stav, v němž pivovar před sedmi lety koupil. Díra po bývalém kotli je tu stále – pro vaření piva se využívá jiná část rozsáhlého komplexu budov. „Opravujeme po částech. Jednou bych chtěl pivovar uvést do původního stavu,“ sní Skala.

Do jeho kanceláře občas ze sousední varny nahlédne sládek Bohuslav Hlavsa. Ten se vrátil k vaření piva po osmi letech – dříve býval třicet let sládkem v nedalekém domažlickém pivovaru, který však Plzeňské pivovary v polovině 90. let zavřely. „Potkali jsme se náhodou, když po zavření pivovaru v Domažlicích pracoval ve stavebninách jako skladník a prodával materiál,“ popisuje setkání Skala.

* Pivo se v Koutě přestalo vařit v 70. letech. Věřil vám někdo, že se opět začne?

Nevěřil tomu nikdo. Ani místní starosta a zastupitelé. O to víc nám dneska drží palce. Když přijede kamion se sladem, tak nám ho celé zastupitelstvo pomáhá skládat.

* Od koupě pivovaru po první uvařenou várku uplynuly čtyři roky. Co vše jste tu udělali?

Bylo třeba to tu vyklidit. Odvezli jsme 156 nákladních aut sutě a odpadu. Pak jsme museli udělat novou střechu na sladovně – ta byla propadlá podobně jako sklepy. Následovaly drobnější opravy.

* Kolik vás to stálo? Uvádí se částka 25 milionů.

Nevím, kdo na to přišel. O ceně jsem se nikdy nebavil, dělalo by to velkou závist mezi lidmi.

* Je těžké nechat v padesáti letech dosavadního podnikání a pustit se do něčeho nového?

Bylo to ráz na ráz. Byla příležitost, tak jsem to koupil. Vždycky se tu dělalo dobré pivo, rozhodl jsem se, že na tu tradici navážu.

* Sháněl jste se i po bývalých zaměstnancích, aby vám případně s něčím poradili?

Setkal jsem se s paní, která tu dříve dělávala mistrovou. Chtěl jsem od ní zjistit, jak fungovalo nějaké zařízení ve sladovně, ale už je jí hodně přes osmdesát, tak si to nepamatovala.

* Bylo vůbec něco z původní technologie využitelné?

Naprosto nic. Všechno jsme museli do areálu přivézt a postavit znovu. S původním pivovarem to má společnou budovu a vodu. Ta je hodně důležitá, protože koutské pivo bývalo právě díky ní vyhlášené. A když máte dobrou vodu, dobré suroviny a dobrého sládka, tak by z toho mělo vyjít dobré pivo.

* A jak najít dobrého sládka?

S Bohuslavem Hlavsou jsme se potkali, když jsem ještě na vaření piva nikoho neměl. Našel jsem ho náhodou, ve stavebninách. Když jsem mu nabídl, že by mohl jít vařit pivo ke mně, nerozmýšlel se ani chvíli. Říká, že cihlu či vápno nelze ochutnat a že za léta u řemesla v něm zůstalo zakořeněné, že by měl člověk svůj výrobek ohodnotit.

* Domažlický pivovar přece jen vařil víc než koutský. Takže je to asi trochu jiná práce.

(Do hovoru vstupuje sládek Bohuslav Hlavsa): Rozdíl je v množství. Tady vařím dvacet hektolitrů na várku, v Domažlicích to bylo tři sta. Základ je však pořád stejný. Jiné by bylo srovnání s velkými pivovary, kde vše řídí počítače. To by se mi nelíbilo. Jak si na to člověk nemůže sáhnout, je to špatně.

* Slyšel jsem, že vaříte podle původní receptury, sto let staré.

Pokračuje Jan Skala: Pozor, dvě stě let!

* Kde jste k ní přišli?

Objevili jsme ji náhodou. Obnovovali jsme kotelnu, z níž zbyly jen obezděné propadlé stropy a dva staré kotle. Když jsme je vybourávali, objevili jsme varní knihu, do níž se zapisovaly podrobnosti o jednotlivých várkách.

* Je v tak staré receptuře něco jiného než v těch dnešních?

Postupy jsou stejné, liší se pouze poměr jednotlivých surovin.

* Vaše pivo se prodává nejen v blízkých vesnicích, ale i v Praze a jejím okolí. Zatím ho však nestáčíte do lahví. Proč?

Lahvovací linka je nákladná záležitost. Ale už máme jednu vyhlédnutou. Lahve jsou totiž důležité pro vývoz – máme zájemce ze Švédska, USA či Švýcarska.

* V Česku ke koupi nebudou?

Určitě ano. Ale nechci jít do supermarketů. Rád bych pivo rozvážel po vesnicích. Dělal bych pivo a limonádu a vozil je až na práh.

* Limonády? Vždyť trh si rozdělilo trio největších firem, které doplňují superlevné nápoje pod značkami supermarketů.

A to je právě ono! Není limonáda jako limonáda. Já si limonádu v supermarketu nekoupím. Raději bych si koupil dražší, v níž bude opravdové ovoce. Dříve se dělávaly limonády i v Koutě, mám originální recepty na výrobu. A lahvovací linka umí i limonády – je k ní připojeno zařízení, které smíchá sirup s vodou a může se plnit.

* Co dnešním limonádám chybí? Právě to ovoce?

Nejde o to, co jim chybí, ale o to, čeho je tam hodně: umělá sladidla, stabilizátory, éčka. To nechci dělat. Chtěl bych vyrábět přírodní, dobrou biolimonádu.

* A tu pak točit vedle piva ve vlastní restauraci. Nebo v pivovaru nebude hospoda?

Bude, ale musíme si na ni vydělat. Plánuji ji v bývalé sladovně, ale nejdřív tak za pět let.

* Vaříte pivo, které získává ocenění na soutěžích, stále zvyšujete výrobu. Jste spokojený?

Úplně spokojený budu, až bude pivovar cítit novotou, dole bude restaurace, budou sem jezdit zájezdy na pivo i s prohlídkou, protože je tady spousta věcí, které se dají ukazovat jako rarita. Třeba na štokách máme krov, který jinde v republice nenajdete.

***

Zachránil jsem pivovar

Vizitka Jan Skala (57) chodíval do pivovaru v Koutě na Šumavě brigádničit. Na začátku 70. let se výroba piva zastavila a pivovar chátral. Skala, který vlastní několik restaurací v západních Čechách, ho koupil v roce 2002, začal opravovat a po čtyřech letech uvařil první pivo. Kromě něj pracují v pivovaru i jeho dva synové a sládek Bohuslav Hlavsa.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


První vaření piva v Hradci Králové je doloženo v roce 1390. Podle historika Zdeňka Doubka to bylo po celá staletí jedno ze základních městských práv a právováreční měšťané si toto privilegium bedlivě hlídali.

Každý dům s tímto právem měl oprávnění vařit pivo,“ řekl Doubek. Pivo se ale nevařilo v jednom pivovaru. V Hradci k tomu sloužily tři pivovary, které uvařily mladinu a na voze ji pak rozvážely po městě. „Každý právovárečný dům vlastnil dřevěné koryto, kterým tuto vzácnou tekutinu sváděl do připravených sudů,“ dodal Doubek. V sudech pak pivo dozrálo. Pivo se ale nevařilo, jak kdo chtěl. Vycházelo se z takzvané týdenice, tedy várky. Kromě místních hospod se hradecké pivo vyváželo do Wroclawi nebo do Kutné Hory. Změna nastala v polovině 19. století, kdy se hradečtí měšťané rozhodli založit Právovárečný městský pivovar. Do města pak mohly dovážet pivo i jiné pivovary.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Budú mať plastové poháre na pivo

[úterý, 25. srpen 2009]

Plány britskej vlády obmedziť násilnosti pod vplyvom alkoholu plošným zavedením plastových pivových pohárov v puboch nebudú populárne, varovali dnes majitelia reštaurácií. Britské ministerstvo vnútra zadalo objednávku na nový dizajn plastových pohárov na pivo.

Cieľom návrhu je zabrániť využívaniu sklených pohárov ako zbraní. Podľa oficiálnych štatistík sa každý rok iba v Anglicku a Walese stane 5500 ľudí terčom útoku skleným pohárom či fľašou. Združenie britského piva a pubov uviedlo, že si neželá povinné zavedenie plastových pohárov na pivo.

"Konzument má z pintového (0,568 litra) pohára lepší pocit, má dobrú váhu a nápoj pohár krásne vyfarbí. Preto chodia ľudia na pivo, aby si to užili," argumentuje. Minister vnútra Alan Campbell sa nechal počuť, že nový dizajn pivových pohárov by mohol významne znížiť počet zranených pijanov.

Zdroj: Pluska.sk | Autor: TASR


U příležitosti oslav 135 let pivovaru uspořádá Holba největší narozeninovou párty. První víkend v září se otevřou brány pivovaru pro veřejnost a začne Velká pivovarská slavnost, která připomene historii pivovaru a vše co souvisí s tradici výroby hanušovického piva.

Plakát

Počítáme, že pivovarské narozeniny přijde oslavit až 10 tisíc lidí a proto přípravy probíhají už nyní. Jde o naši největší společenskou akci, navíc s významným charitativním podtextem,“ vyjadřuje Vladimír Zíka, výkonný ředitel Holby. Na pátek pivovarníci připravili exkurze do výroby a posezení na nádvoří s hudební kulisou v podání Honzy Nedvěda. Holba se stále vyrábí tradičním způsobem podle původních receptur, proto je prohlídka provozu obzvláště zajímavá. Zajímavá je nejen varna s původními měděnými káděmi z 30. let minulého století, ale i otevřená spilka s káděmi plnými piva a ležácké sklepy. Další den oslav zahájí královský průvod, naražení sudu a přípitek slavnostním speciálem Holba Šerák na nádvoří pivovaru. Připravuje se i ceremonie udělení várečného práva městu v přítomnosti krále i jeho družiny. Celá slavnost bude ve znamení dobrého piva, hudby a her. Holba poteče ze 40 výčepních zařízení a nebudou chybět ani Zubr a Litovel. Během dne vystoupí kapely Bladex, Confession, Nightwish revival, Karát - Kabát revival a v kontrastu žánrů taky Bludověnka, cimbálová muzika Korečnica a další kapely.Večerním tahákem se stane vystoupení známých No Name a celou akci zakončí slavnostní ohňostroj.

Pivovarská slavnost je typickým příkladem, jak lze zábavu vhodně spojit s dobročinností. Část výtěžku ze vstupného totiž pivovar daruje na pomoc postiženým dětem v regionu.

O Pivovarské slavnosti budou informovat plakáty v Šumperku a okolí a vstupenky budou v prodeji přímo na místě nebo v informačních centrech v předprodeji.

Zdroj: Holba.cz


«« « Strana 588 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň