Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Do Českých Budějovic se v pátek 15. dubna 2011 vypraví se svým štábem populární ranní zpravodajský pořad Snídaně s Novou na cestách. Přímý přenos z tamního pivovaru moderují Zora Kepková a Tomáš Krejčíř. Mezi hosty nebudou chybět reprezentanti českého národního hokejového týmu!

Do světoznámého pivovaru v Českých Budějovicích, který je dlouholetým partnerem české hokejové reprezentace i extraligy ledního hokeje, se vypraví v pátek 15. dubna 2011 populární Snídaně s Novou na cestách. V přímém přenosu mimo jiné seznámí diváky s historií i zákulisím výroby oblíbeného pěnivého moku, v doprovodu sládka nahlédne do varny, skladu chmele i sklípku a prozradí spoustu zajímavostí.

Budějovický Budweiser Budvar je oficiální pivo českého hokeje, proto mezi hosty Snídaně s Novou na cestách nebudou chybět ani zástupci českého národního hokejového týmu – obránce a dlouholetý hráč českobudějovického týmu a Mistr světa 2010 z Německa Petr Gřegořek a Milan Michálek, jenž odstartoval svou hokejovou kariéru v HC České Budějovice a letos je v nominaci na Mistrovství světa 2011 v Bratislavě.

Moderátoři přivítají mimo jiné i členy českobudějovické skupiny Satisfucktion. Přímého přenosu se budou moci zúčastnit hokejoví fanoušci i milovníci Snídaně s Novou na cestách, pro něž bude přímo na dvoře pivovaru připravena originální hokejová soutěž o atraktivní dárky, jejíž finále bude rovněž vysíláno živě.

Zdroj: TV Centrum.com | Autorka: Michaela Fričová, Tisková mluvčí TV Nov | Krácenoa


V anonymní degustační soutěži českých a slovenských světlých ležáků se stal absolutním vítězem Radegast Premium z největšího moravského pivovaru v Nošovicích, patřící do skupiny Plzeňský Prazdroj a.s. Česká piva zároveň deklasovala slovenská piva 4:0. Obsadila první čtyři místa v osmičlenném finále.

Foto

Sdružení První pivní extraliga nominovalo do Česko – Slovenského finále nejlepší čtyři české světlé ležáky z 55 hodnocených v roce 2010 a čtyři slovenské světlé ležáky z hodnocených deseti značek. Převaha piva z České republiky je z následující tabulky zřejmá. To, že vyhraje Radegast, ale nikdo nečekal.

V hlasovací anketě před finále dostal Radegast jen 1,2 % hlasů! Pivaři z České republiky favorizovali Skaláka z pivovaru Malý Rohozec, dostal 41 % hlasů, následovaly ležáky Bernard 11 % hlasů a Bakalář 10 % hlasů. Slovenským světlým ležákům věřil málokdo.

Před zahájením finále rozesmutnilo losování dva stálé členy První pivní extraligy, místo u stolu uvolnili dvojici degustátorů ze Slovenska. Osm ochutnávačů, z nichž byla jedna žena, mělo všechny vzorky na stole za 5 minut a třicet vteřin. Všechny hodnocené světlé ležáky byly prvotřídní, proto je výsledek velmi těsný. O pořadí na druhém a třetím místě musela rozhodnout dodatečná degustace, tak zvaný rozpij. Stejně jako o pořadí na čtvrtém a pátém místě.

První pivní extraliga je sdružení pivních znalců a konzumentů, kteří testují senzorické vlastnosti českých světlých ležáků zakoupených v maloobchodní síti. Cílem sdružení je pozitivně rozvíjet český pivní trh, pomáhat pivovarům kde se vaří poctivé pivo a zvyšovat kulturu pití piva.

Česko-slovenské finále ležáků 2011

1. RADEGAST PREMIUM 5,0% pivovar Radegast Nošovice Plzeňský Prazdroj a.s. 3,2,5,3,3,2,3,5 26

2. SKALÁK Premium 5,3% pivovar Malý Rohozec PIVOVAR ROHOZEC a.s. 3,4,2,4,4,3,3,4 27*

3. BERNARD 4,7% pivovar Humpolec Rodinný pivovar BERNARD a.s. 4,4,4,2,3,3,3,4 27

4. Bakalář 5,0% pivovar Rakovník Tradiční pivovar v Rakovníku a.s. 5,6,3,4,2,2,5,3 30 **

5. Sitňan 5,0% pivovar Vyhne PIVOVAR STEIGER a.s. 2,6,3,4,4,4,3,4 30

6. CORGOŇ 4,8% pivovar Hurbanovo Heineken Slovensko a.s. 4,5,4,5,3,6,4,3 34

7. Stein 5,0% pivovar Vyhne PIVOVAR STEIGER a.s. 3,5,5,6,3,4,5,4 35

8. Popper Premium 5,0% pivovar Bytča Pivovar Popper s.r.o. 5,5,4,5,1,5,5,6 36

* rozpij 7:1 pro SKALÁK PREMIUM

** rozpij 5:3 pro Bakalář

V posledních dvou sloupcích: známky jednotlivých porotců a celková známka

Známky: mimořádně dobrý 1, velmi dobrý 2, dobrý 3, dosti dobrý 4, prostřední 5, dosti špatný 6, špatný 7, velmi špatný 8, mimořádně špatný 9

Zdroj: Lidovky.cz


10x nejobdivovanější BERNARD

[středa, 13. duben 2011]

Pivovar se v roce 20. výročí vzniku stal podesáté v řadě nejobdivovanější firmou kraje Vysočina a třetí nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský a tabákový průmysl“ vysvětluje Stanislav Bernard a dodává: „Obou získaných ocenění si samozřejmě velice vážíme, dokazuje to dlouhodobě velice dobré vnímání naší značky."

Důležité jsou i prodejní výsledky, český pivní trh se v posledních pěti letech propadl o 19 procent, nám se podařil nárůst o 47,5 procenta. Také letošní rok pro nás vypadá velice slibně.

Pivovar vystavil za první čtvrtletí letošního roku 40.523 hl nepasterizovaného piva BERNARD. Vaří sedm druhů piva a čtyři druhy nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou.

Žebříček 100 obdivovaných firem ČR sestavuje CZECH TOP 100 na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.).

Zdroj: Prezentace firem.cz | Tisková zpráva


V pasáži plzeňského nákupního centra Borská pole umístilo rádio Kiss Proton závodní auto, které je plné pivních lahví. Soutěžící musí uhodnout, kolik lahví piva Chodovar zlatá 11 je v tomto voze posádky Beerates umístěno.

Své tipy posílají posluchači prostřednictvím formuláře na webu www.kissproton.cz, přičemž doplňují tipy na otázku vztahující se k mistrovství v koulení pivních sudů, které se koná v rodinném pivovaru v Chodové plané 25. června. Otázka zní: „Kolikrát se otočí v průběhu závodu dřevěný sud kolem své osy na trati dlouhé 600 metrů?

Ve hře „Pivo na rok zdarma“ se hraje o víkendový pobyt v pivních lázních, stylovou večeři v restauraci „Ve skále“ nebo právě pivo na rok zdarma. Vítěze oznámí rádio Kiss Proton už 16. dubna na akci Motoshow právě v plzeňském nákupním centru.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Martin Petera


Prakticky není dne, kdy byste si na některém ze slevových serverů nemohli koupit poukaz do hospody jménem (protože mám s panem majitelem úmluvu, že o ní nebude na PI ani písmenko, nazvěme ji třeba SP - pozn. PI) SP na Havlíčkově náměstí na Praze 3. Většinou se vždy najde někdo, koho značná výše slevy zaujme. SP se tradičně podbízí za několik stokorun a poskytuje za to buď neomezenou konzumaci nebo třeba konzumaci za tisíc korun, což už je poměrně dost. Nabídka přitom platí na vše v jídelním lístku. Taková sleva je u takové hospody skutečně zvláštní. Standardní ceny se nezdají být příliš vysoké, takže na nich majitel těžko může mít velkou marži. Rozhodně ne tak velkou, aby bez nějakého toho šizení mohl poskytovat 60-70% slevu (část zaplacené částky si navíc bere ten který slevový server jako provizi).

Logicky to znamená, že se někde musí šetřit nebo šidit. Obzvlášť když je SP tak častým obyvatelem prostoru na slevových serverech. To znamená, že nepořádá jen nárazové reklamní akce na přilákání dalších zákazníků, ale účelově hospodu plní lidmi bažícími po slevách. A ti pak zase plní internetové diskuze plni hněvu, protože zážitek ze SP měli otřesný. Mluví se o do naprosté tenkosti vyklepaných řízcích, kde není nic než strouhanka nebo o tom, že když si vyjdete ven zakouřit, nejenže vám končí platnost poukazu, ale navíc vás ještě seřve agresivní majitel. Standardem je prý velmi problematická rezervace, která se obvykle zdaří až na několikerý pokus.

Pro dokreslení použijme komentář uživatelky Karolíny z portálu Hyperslevy:

"Na všech možných slevových portálech jsem už využila spoustu slev, ale tohle je první negativní komentář, který píšu. Naprosto souhlasím s názory ostatních zákazníků, kteří s tímto podnikem nebyli spokojeni. My jsme s partou využili akci za 79 Kč vypij piva kolik chceš. Obsluha byla hrozná, přímo dle slov číšníka z toho nemají žádná dýška, že šéf těch akcí udělal moc, takže proto se nepřetrhne, aby nám přinesl v nějakém rozumném čase objednané brambůrky atd. Vrcholem ale bylo, když se v restauraci objevil majitel - arogance sama, vyhrožoval, že už nám nenalije, že na nás zavolá policii, protože jsme podnapilí (každý jsme v tu dobu měli max 3 piva), nechtěl lidi pouštět na cigaretu ven, i když v podmínkách bylo, že si můžou zákazníci jít zakouřit ven. Při odchodu šel za námi ven a řval na nás i venku - kamarádi si chtěli zakouřit a on na nás řval, že to je jeho pozemek a že už jsme odešli, tak ať táhneme jinam, nebo zavolá policii. Podotýkám ještě, že jsme tam byli v 6 lidech, parta studentů vysokoškoláků a rozhodně jsme se chovali slušně (narozdíl od majitele a obsluhy) .. sem už opravdu NIKDY, i kdyby to dávali zadarmo..."

Celou záležitost v magazínu Sedmička zřejmě nechtěně potvrdil také samotný majitel SP, Günter Kensy. "Už jsem se poučil. Nikdy bych už třeba nedával akci Vypij, kolik můžeš. Kvůli tomu k nám několikrát musela přijet i policie," řekl Kensy Sedmičce. "Podle vyhlášky nesmím nalévat podnapilým." Tím Kensy v podstatě prozradil strategii SP. Naláká lidi, kteří se chtějí pořádně napít (na tom jednou za čas přeci není nic špatného) na to, že u něj výrazně ušetří. Jenže poté, co si nebožáci dají několik piv, dostane se jim oznámení, že jsou podnapilí a dále už jim nalito nebude. V této chvíli se mohou buď přejíst nedobrými jídly z jídelního lístku nebo hospodu opustit s nevyčerpaným voucherem. Profituje Kensy a SP. Když budete mít zrovna smůlu, přijede si pro vás rovnou policie.

A že už se Kensy poučil a nebude pořádat akce typu Vypij, kolik můžeš? To ani omylem. Na slevových serverech se tyto jeho akce objevují stále. Máte-li po dobré reklamě zájem, vyžít ji můžete třeba zde nebo tady. (odkazy v původním článku - pozn. PI)

Update: Akci SP opět nabízí jeden z největších slevových portálů Hyperslevy. O blaho zákazníků mu zřejmě nejde.

Celý článek včetně další diskuse naleznete zde...

Zdroj: Slevuj Webnode.cz | Změněn název hospody


Tradici pivovarnictví v Třebíči hodlá v budoucnu obnovit nový majitel lihovarnického areálu nad bazilikou. Tím se stala místní firma Variant plus.

V části hlavní budovy bývalého lihovaru nyní provozuje restauraci Centrum Lihovar. Manažerka centra Laura Uherčíková Deníku prozradila: „Na přestavbu hospodářských budov v lihovarnickém areálu se nám podařilo získat dotaci z evropských fondů. Přestavujeme je na minipivovar. Předpokládáme, že první várku piva bychom tu mohli uvařit už za rok a půl.

Uherčíková přiblížila důvod, proč se firma rozhodla zřídit vlastní pivovar: „Byla to náhlá myšlenka. Myslím si, že ten prostor lihovaru si něco takového přímo vyžaduje. Říkali jsme si, co s těmi budovami dál? Nechat je chátrat, to se nám zdálo jako ohromná škoda.“ Například bývalá sladovna a bramborárna byly podle Uherčíkové ve velmi dezolátním stavu.

Bez dotace bychom se nejspíš do takového projektu nepouštěli,“ přiznala.

V hlavní budově areálu by podle ní měla vzniknout ještě další restaurace, větší a s prostorem, který by se dal využívat i pro kulturní účely – výstavy či koncerty.

Bohaté zkušenosti s vařením piva mají v Dalešickém pivovaru. Marketingový manažer Dalešického pivovaru Petr Voneš vzpomněl na historii: „Původně byl Dalešický pivovar ruina, než se přestavěl. Pivo se tu začalo vařit v roce 2002.

Od té doby se prý mnohé změnilo. „Momentálně předěláváme kompletně celou pivovarskou technologii, aby do konce dubna bylo vše hotové,“ tvrdil Voneš.

Co tato novinka v Dalešickém pivovaru znamená pro štamgasty, manažer objasnil: „Piva bude prostě víc. Způsob vaření piva zůstane zachován. Na jeho kvalitě se nic nezmění.

Ročně v pivovaru v Dalešicích vyrobí na čtyři tisíce hektolitrů piva.

Za komunistické éry produkoval zdejší pivovar pod hlavičkou brněnských Jihomoravských pivovarů až 30 tisíc hektolitrů piva ročně.

Na letošní sezonu připravili v Dalešickém pivovaru celou plejádu doporovodných akcí.

Už na konci května proběhne duatlon pětičlenných týmů, na červen se chystá výstava veteránů a Postřižinské slavnosti. V červenci proběhne Dětský den a koncerty Evy a VCaška, Ondřeje Havelky a Melody Makers a také koncert Věry Špinarové,“ prozradil Voneš část programu na turistickou sezonu.

Už nyní přitom je možno vychutnat si v Dalešickém pivovaru pivo v prostřední kulis filmových Postřižin. Jak bude chutnat první třebíčské pivo, k tomu Laura Uherčíková řekla: „Určitě půjde o domácí kvasnicové pivo, nikoliv o pivo, jaké vyrábí současné velké pivovary.“ Podle jejích informací se právě nyní firma rozhoduje nad dodavatelem pivovarské technologie, kterých je v současnosti na českém trhu značné množství.

Z historie vaření piva ve městě Třebíči:

V roce 1454 získali třebíčští měšťané od krále Ladislava Pohrobka várečné právo, které bylo součástí každého měšťanského domu. Na vzdálenost jedné míle nikdo jiný nesměl vařit pivo na prodej.

V šedesátých letech 15. století bylo povoleno vozit do města Třebíče piva pražská a svídnická. V roce 1635 bylo v Třebíči 39 várečníků, v roce 1688 jich bylo už 46. Zhruba v polovině 16. století nastaly spory mezi vrchností a třebíčskými měšťany skrze vaření piva, spor musel řešit nakonec soud.

V Třebíči byl vystavěn pivovar v roce 1818 v místě, kde je dnešní náměstí J. A. Komenského, v místě bývalého vodního příkopu. V roce 1873 pivovar vyhořel a poté byl znovu postaven, po roce 1948 byl znárodněn. Poslední várka piva se v něm uvařila v roce 1972. (zdroj: kniha Historie a současnost podnikání na Třebíčsku)

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autorka: Eva Bártíková


Bohatá pěna, příjemná hořkost, správný říz a hlavně zelená barva. I tak může vypadat pivo. To původní začali vařit v brněnském pivovaru Starobrno před šesti lety a jeho obliba i navzdory neobvyklé barvě vzrůstá. Také proto, že milovníci piva jej mohou ochutnat jen jednou ročně. Na Zelený čtvrtek.

Ten letos připadá na jedenadvacátého dubna. Již v pondělí proto pivovar stáčel asi 5300 hektolitrů tohoto třináctistupňového nápoje do sudů. „Poprvé zelené pivo navařil v roce 2006 tehdejší vrchní sládek pivovaru Petr Hauskrecht. Tehdy jsme začínali na sto hektolitrech,“ sdělil současný vrchní sládek pivovaru Starobrno Tomáš Pluháček. Původně čepovali zelené pivo jen v podnicích na jižní Moravě. Dnes už jej rozváží do celé republiky.

Podle sládka vzniká zelené pivo spojením pramenité vody a ječného sladu z moravského ječmene a žateckého chmele. Po vaření následuje osmidenní spodní kvašení a pak zrání. „Bylina, která pivu propůjčuje zelenou barvu, zůstane ovšem navždy naším tajemstvím,“ uvedl Pluháček. Některé další pivovary se podle něj přesto pokoušely na původní brněnskou recepturu přijít a vyráběli vlastní napodobeniny zeleného piva. „Jak se jim to povedlo nemůžu posoudit,“ dodal sládek.

Zelené pivo podle vedení pivovaru vařili na oslavu jara již naši dávní předkové v dávných časech. Pivovar Starobrno pracuje i na dalších nových receptech. „Vloni jsme na trh uvedli třináctistupňové kvasnicové pivo a právě teď pracujeme na další novince,“ uvedl Sládek. Podrobnosti o novém receptu si ovšem nechal pro sebe.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autoři: Lubomír Stehlík a Klára Židková


Kde že loňské Pivní cesty jsou...

[pondělí, 11. duben 2011]

V návštěvní knize se objevil smutný vzkaz pana Karola Puschenreitera, sládka pivovaru Sessler Trnava:

Dobrý večer,

milovníkov piva a hlavne výrobcov piva by som touto cestou chcel varovať pred pánom Václavom Fialou z Plzne, tel. +420 722 017 083. Ide o podvodníka využívajúceho dôveru malých pivovarov a predajcov piva. Spoznal som sa s ním na Slovensku v Martine na výstave, kde mu zachutilo naše pivo. V roku 2010 si u nás zakúpil pivo a prehovoril ma, aby som mu KEG-y nezálohoval, že do mesiaca ich vráti. Bolo to v dubnu 2010. Odvtedy zmenil telefónne číslo, neustále sa vyhovára, KEG-y nechce vrátiť, nedvíha telefoń a na emaily neodpovedá. Skrátka, náš pivovar Sessler v Trnave na Slovensku prišiel o 5 (slovom päť) KEG-ov. Je to smutné, že existujú medzi zberateľmi a pivnými priaznivcami ľudia, ktorí sa chcú obohatiť na základe pivnej spolupatričnosti. A tých sekier má viac. Z tohto dôvodu všetkých pivovarníkov a predajcov piva vážne VARUJEM pred pánom Václavom Fialou z Plzne. Ak ho poznáte, radšej na neho zabudnite.

K. Puschenreiter +421 911 700 352

[pi] 20:49 [permalink] [comments: 1]


Z odpadu, který vyprodukují tři pivovary Plzeňského Prazdroje a jeho 13 obchodně distribučních center, se recykluje nebo znovu použije téměř 100%. Prazdroj má tak v plnění směrnice EU*, která požaduje do roku 2020 zvýšit úroveň recyklace na 70 % hmotnosti odpadu, téměř desetiletý náskok.

Nejen při výrobě piva, ale i v dalších procesech snižujeme objem produkovaných odpadů a podporujeme jejich další využití či recyklaci. Více než 99 % odpadů z našich provozů a činností je druhotně využitelných. Naším dlouhodobým cílem je provoz s nulovým odpadem,“ říká Julian Patton, technický ředitel Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj již dnes splňuje záměr Směrnice* Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008, o odpadech, která ukládá členským státům EU zvýšit do roku 2020 celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace odpadů a jiných druhů materiálového využití nejméně na 70 % hmotnosti.

Převážná většina odpadů je přírodního charakteru, jako například mláto, a tak se je daří využít pro zemědělskou výrobu v Česku a v Německu. Kvasnice a sladovnický odpad se využívají jako krmivo. Čistírenské kaly se zase přimíchávají jako hnojivo do půdy. Odpadní filtrační křemelina se využívá k zaorání a zlehčování půdy pro rekultivovaná území.

Využitím bioplynu vzniklého při čištění odpadních vod jako zdroje selené energie v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích navíc Prazdroj ročně ušetří 1 milion m3 zemního plynu.

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008, o odpadech, článek 11 (Opětovné použití a recyklace), odst. 2.: “Za účelem dosažení souladu s cíli této směrnice a přiblížení se k evropské recyklační společnosti s vysokou úrovní hospodárnosti využívání zdrojů přijmou členské státy opatření nezbytná k dosažení těchto cílů ...., b) zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace odpadů a jiných druhů materiálového využití.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Každou sobotu zajedu do supermarketu a naložím do kufru auta dvě basy lahváčů,“ prozrazuje své pivařské zvyklosti Roman Maděra (38) z Brna. „Na ten týden mi přesně vystačí. V hospodě už si ‚hladinku‘ dám jen při zvláštních příležitostech.

Podobně přerozených pivařů jsou u nás tisíce. Doby bohatýrských návštěv pivnic, kdy štamgast za večer prolil hrdlem deset patnáct „kousků“ jsou nenávratně pryč. „Životní styl se nyní ubírá jiným směrem,“ potvrzuje i výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Pohoda je doma u grilu

Rok 2010 byl pro naše pivovary nejhorší od konce minulého režimu. Podle původních odhadů klesla spotřeba českého piva až o 12 %, což by spolu s osmiprocentním poklesem v roce 2009 znamenalo dramatických 20 % mínus!

Naštěstí se při přesnějším součtu čísel ukázalo, že loňský meziroční propad činil „jen“ 7,9 %. I to je ale obrovské číslo, na němž se podepsal hlavně pokles prodeje výčepních piv. Jak je to možné v zemi, kde se pivo považuje za podobně blahodárné jako mateřské mléko a jeho vaření prezentuje zdroj národní pýchy?

V poslední době se sešlo několik – z hlediska pivařského – nemilých okolností. I jejich zásluhou mimochodem na českých stolech posílilo víno, donedávna ještě zanedbatelný soupeř piva (pro úplnost - destiláty pořád mírně upadají).

První důvod potíží pivovarníků je už zmíněná změna životního stylu, ještě podpořená hospodářskou krizí. Lidé nejenom pijí méně – v posledních dvou letech klesala výroba zhruba o dva miliony hektolitrů piva ročně – ale hlavně jinak. Je konec všemožným hospodským oslavám a vysedávání ve výčepu.

Rodinné a přátelské akce se dnes odehrávají na zahradě u grilu a s ledničkou plnou lahvových piv,“ podotýká sociolog Petr Janeček. „Nebo si lidé koupí pár PET lahví, přinejlepším malý soudek.

To pivovarníky štve, protože z lahváčů mají menší zisk než ze sudového piva čepovaného v restauracích. (Poměr mezi pivem výčepním a ležáky je nyní asi 59 % : 35 %, zbylých 6 % jsou speciály.)

Turisté, kde jste?

Loni pivo dostalo další těžkou ránu, když se zvedla spotřební daň na něj. Najednou byl každý půllitr zhruba o korunu dražší! „Při průměrné české spotřebě to je asi 300 korun navíc ročně na obyvatele,“ upřesňuje Jan Veselý. „To už může být citelný zásah do rodinného rozpočtu.

Podle propočtů expertů se mimochodem zvýšení daně na pivo státu nevyplatilo, neboť jeho vinou klesla spotřeba, přibylo nezaměstnaných a podobně, takže obdobně špatný konec jako u zvýšení daně na pohonné hmoty.

Věci by ještě nebyly tak zlé, kdyby k nám i nadále masově přijížděli bujaří Britové a další pivní turisté. Jenomže jejich počty také klesají. Je krize a oni dnes levnější mok i ubytování dostanou třeba v Tallinnu či Bukurešti.

A to ještě naše pivní pýcha velmi utrpěla, když supermarkety začaly ze zemí, jako jsou Polsko, Maďarsko a Rumunsko, dovážet moky pivu jen podobné. Předloni šlo o 300 000 hektolitrů, loni už o milion hektolitrů. „Je to sice taková pivní limonáda – no, ale nekupte to za ty peníze!“ usmívá se Roman Maděra. „Aspoň k práci na zahrádce. Večer k televizi už si samozřejmě dám něco lepšího, českého.

Tanky, petky a barevné chutě

Nástup superlevných supermarketových lahváčů a petkáčů se stal příležitostí k projevu hrdosti našich pivovarníků. Než aby vyráběli levné náhražkové moky, raději přijdou o kšeft! „Dobré české pivo za ty ceny neuděláme a špatné se vařit stydíme,“ říkají.

Abychom používali náhražkové suroviny a vařili pivo jako espreso v kávovaru, to po nás přece nikdo nemůže chtít.“ Jako příklad chvályhodného setrvávání u jakosti může posloužit třeba Prazdroj, který je pořád vařený na nákladném otevřeném plameni. Našla by se řada levnějších řešení – to už by ale pivo nebylo „ono“. Stejně postupuje při výběru surovin a technologií i řada dalších českých pivovarů, především ty používající ochrannou známku České pivo.

Jak se ale můžou domácí matadoři bránit před levnou dovozovou konkurencí a obecným poklesem zájmu o pivo? Snaží se kultivovat poptávku směrem ke kvalitnějším mokům a vymýšlet i nové druhy. Velký úspěch zaznamenává čepování piva z tanků; labužníci tvrdí, že má daleko lepší chuť než ze sudů. Na ceně jim přitom zase tolik nezáleží. Tankových hospod proto u nás přibývá jako hub po dešti, už je jich na tisíc. Všechny pivovary si je hýčkají a bedlivě střeží jejich kvalitu.

Nezadržitelný nástup zažil prodej piva v PET lahvích. Zpočátku se ho některé pivovary mírně štítily, neboť sklo je sklo. Když ale viděly zájem kupujících, postupně se přidávají také. Díky tomu se už dá v petkách koupit i velmi slušný mok.

Překvapivý je úspěch nealkoholických piv. Celkově klesající tržby sice nespasí, ale přece jen se jejich prodeje za loňský rok zvedly aspoň o 2,4 %. Jestli to takhle půjde dál, stane se nealko dost důležitou položkou.

Třetí směr rozvoje českých pivovarů pak představují nové druhy. „Speciálů“ bylo loni uvařeno o 40 % víc než předloni. Věděli jste, že na našem trhu je celkově víc než 450 značek piva a další stále přibývají? Kromě zelených, karamelových, borůvkových či vůbec ovocných jsou to třeba piva dožínková, vánoční, nedělní a řada dalších. Jedna z jejich výhod je, že po nich rády sáhnou i ženy. A ty by pivovarníci moc rádi získali za pravidelné konzumentky.

Návrat k nejvyšší kvalitě?

Že na takové extrabuřty tradiční pivaři nejsou zavedení? Vítejte v nových časech! Zlatá éra hospodského pivařství „a la Švejk“ v Čechách je pryč, přežívají z ní už spíš jen jednotlivé muzeální exponáty.

Nová doba ale může pivovarníkům přinést i nové radosti. Jejich svaz si sice zoufá nad zdražováním energie a důsledky nové vyšší DPH, nicméně opatrně doufá: „Letos by se mohl klesající trend pití piva konečně zastavit. Vždyť čeští pivaři jsou zkušení, dobře nápoji rozumí, a jakmile si to budou moci dovolit, rychle se zase vrátí k nejvyšší kvalitě…

Hospody a pivo

Sociologický ústav AV ČR od roku 2004 uskutečňuje výzkumný projekt Hospody a pivo v české společnosti. Tady je pár závěrů, ke kterým zatím studie dospěla.

Pivo u nás pije zhruba 90 % mužů a 50 až 60 % žen. Muži vypijí přibližně devět půllitrů týdně, ženy necelé dva půllitry.

Především muži prohlašují, že jsou pyšní na světové prvenství Čechů v pití zlatavého moku.

Tři čtvrtiny našinců se neobávají toho, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami.

Pro výběr konkrétního moku je u 70 % Čechů hlavní chuť. Cenu považuje za „velmi důležitou“ 26 % osob. Více než polovina našinců vylučuje, že by na jejich výběr měla nějaký větší vliv reklama.

Pokud si nemůžou dát normální pivo, poručí si 53 % mužů a 26 % žen nealkoholické. To odmítají pít pouze muži ve věku 18 až 29 let.

Za zmínku stojí, že jsme druzí největší pijáci nealkoholického piva na světě. První Španěly bychom přitom měli už brzo předstihnout.

Zdroj: Květy Atlas Centrum.cz | Autor: Ivo Bartík


Každou sobotu zajedu do supermarketu a naložím do kufru auta dvě basy lahváčů,“ prozrazuje své pivařské zvyklosti Roman Maděra (38) z Brna. „Na ten týden mi přesně vystačí. V hospodě už si ‚hladinku‘ dám jen při zvláštních příležitostech.

Podobně přerozených pivařů jsou u nás tisíce. Doby bohatýrských návštěv pivnic, kdy štamgast za večer prolil hrdlem deset patnáct „kousků“ jsou nenávratně pryč. „Životní styl se nyní ubírá jiným směrem,“ potvrzuje i výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Pohoda je doma u grilu

Rok 2010 byl pro naše pivovary nejhorší od konce minulého režimu. Podle původních odhadů klesla spotřeba českého piva až o 12 %, což by spolu s osmiprocentním poklesem v roce 2009 znamenalo dramatických 20 % mínus!

Naštěstí se při přesnějším součtu čísel ukázalo, že loňský meziroční propad činil „jen“ 7,9 %. I to je ale obrovské číslo, na němž se podepsal hlavně pokles prodeje výčepních piv. Jak je to možné v zemi, kde se pivo považuje za podobně blahodárné jako mateřské mléko a jeho vaření prezentuje zdroj národní pýchy?

V poslední době se sešlo několik – z hlediska pivařského – nemilých okolností. I jejich zásluhou mimochodem na českých stolech posílilo víno, donedávna ještě zanedbatelný soupeř piva (pro úplnost - destiláty pořád mírně upadají).

První důvod potíží pivovarníků je už zmíněná změna životního stylu, ještě podpořená hospodářskou krizí. Lidé nejenom pijí méně – v posledních dvou letech klesala výroba zhruba o dva miliony hektolitrů piva ročně – ale hlavně jinak. Je konec všemožným hospodským oslavám a vysedávání ve výčepu.

Rodinné a přátelské akce se dnes odehrávají na zahradě u grilu a s ledničkou plnou lahvových piv,“ podotýká sociolog Petr Janeček. „Nebo si lidé koupí pár PET lahví, přinejlepším malý soudek.

To pivovarníky štve, protože z lahváčů mají menší zisk než ze sudového piva čepovaného v restauracích. (Poměr mezi pivem výčepním a ležáky je nyní asi 59 % : 35 %, zbylých 6 % jsou speciály.)

Turisté, kde jste?

Loni pivo dostalo další těžkou ránu, když se zvedla spotřební daň na něj. Najednou byl každý půllitr zhruba o korunu dražší! „Při průměrné české spotřebě to je asi 300 korun navíc ročně na obyvatele,“ upřesňuje Jan Veselý. „To už může být citelný zásah do rodinného rozpočtu.

Podle propočtů expertů se mimochodem zvýšení daně na pivo státu nevyplatilo, neboť jeho vinou klesla spotřeba, přibylo nezaměstnaných a podobně, takže obdobně špatný konec jako u zvýšení daně na pohonné hmoty.

Věci by ještě nebyly tak zlé, kdyby k nám i nadále masově přijížděli bujaří Britové a další pivní turisté. Jenomže jejich počty také klesají. Je krize a oni dnes levnější mok i ubytování dostanou třeba v Tallinnu či Bukurešti.

A to ještě naše pivní pýcha velmi utrpěla, když supermarkety začaly ze zemí, jako jsou Polsko, Maďarsko a Rumunsko, dovážet moky pivu jen podobné. Předloni šlo o 300 000 hektolitrů, loni už o milion hektolitrů. „Je to sice taková pivní limonáda – no, ale nekupte to za ty peníze!“ usmívá se Roman Maděra. „Aspoň k práci na zahrádce. Večer k televizi už si samozřejmě dám něco lepšího, českého.

Tanky, petky a barevné chutě

Nástup superlevných supermarketových lahváčů a petkáčů se stal příležitostí k projevu hrdosti našich pivovarníků. Než aby vyráběli levné náhražkové moky, raději přijdou o kšeft! „Dobré české pivo za ty ceny neuděláme a špatné se vařit stydíme,“ říkají.

Abychom používali náhražkové suroviny a vařili pivo jako espreso v kávovaru, to po nás přece nikdo nemůže chtít.“ Jako příklad chvályhodného setrvávání u jakosti může posloužit třeba Prazdroj, který je pořád vařený na nákladném otevřeném plameni. Našla by se řada levnějších řešení – to už by ale pivo nebylo „ono“. Stejně postupuje při výběru surovin a technologií i řada dalších českých pivovarů, především ty používající ochrannou známku České pivo.

Jak se ale můžou domácí matadoři bránit před levnou dovozovou konkurencí a obecným poklesem zájmu o pivo? Snaží se kultivovat poptávku směrem ke kvalitnějším mokům a vymýšlet i nové druhy. Velký úspěch zaznamenává čepování piva z tanků; labužníci tvrdí, že má daleko lepší chuť než ze sudů. Na ceně jim přitom zase tolik nezáleží. Tankových hospod proto u nás přibývá jako hub po dešti, už je jich na tisíc. Všechny pivovary si je hýčkají a bedlivě střeží jejich kvalitu.

Nezadržitelný nástup zažil prodej piva v PET lahvích. Zpočátku se ho některé pivovary mírně štítily, neboť sklo je sklo. Když ale viděly zájem kupujících, postupně se přidávají také. Díky tomu se už dá v petkách koupit i velmi slušný mok.

Překvapivý je úspěch nealkoholických piv. Celkově klesající tržby sice nespasí, ale přece jen se jejich prodeje za loňský rok zvedly aspoň o 2,4 %. Jestli to takhle půjde dál, stane se nealko dost důležitou položkou.

Třetí směr rozvoje českých pivovarů pak představují nové druhy. „Speciálů“ bylo loni uvařeno o 40 % víc než předloni. Věděli jste, že na našem trhu je celkově víc než 450 značek piva a další stále přibývají? Kromě zelených, karamelových, borůvkových či vůbec ovocných jsou to třeba piva dožínková, vánoční, nedělní a řada dalších. Jedna z jejich výhod je, že po nich rády sáhnou i ženy. A ty by pivovarníci moc rádi získali za pravidelné konzumentky.

Návrat k nejvyšší kvalitě?

Že na takové extrabuřty tradiční pivaři nejsou zavedení? Vítejte v nových časech! Zlatá éra hospodského pivařství „a la Švejk“ v Čechách je pryč, přežívají z ní už spíš jen jednotlivé muzeální exponáty.

Nová doba ale může pivovarníkům přinést i nové radosti. Jejich svaz si sice zoufá nad zdražováním energie a důsledky nové vyšší DPH, nicméně opatrně doufá: „Letos by se mohl klesající trend pití piva konečně zastavit. Vždyť čeští pivaři jsou zkušení, dobře nápoji rozumí, a jakmile si to budou moci dovolit, rychle se zase vrátí k nejvyšší kvalitě…

Hospody a pivo

Sociologický ústav AV ČR od roku 2004 uskutečňuje výzkumný projekt Hospody a pivo v české společnosti. Tady je pár závěrů, ke kterým zatím studie dospěla.

Pivo u nás pije zhruba 90 % mužů a 50 až 60 % žen. Muži vypijí přibližně devět půllitrů týdně, ženy necelé dva půllitry.

Především muži prohlašují, že jsou pyšní na světové prvenství Čechů v pití zlatavého moku.

Tři čtvrtiny našinců se neobávají toho, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami.

Pro výběr konkrétního moku je u 70 % Čechů hlavní chuť. Cenu považuje za „velmi důležitou“ 26 % osob. Více než polovina našinců vylučuje, že by na jejich výběr měla nějaký větší vliv reklama.

Pokud si nemůžou dát normální pivo, poručí si 53 % mužů a 26 % žen nealkoholické. To odmítají pít pouze muži ve věku 18 až 29 let.

Za zmínku stojí, že jsme druzí největší pijáci nealkoholického piva na světě. První Španěly bychom přitom měli už brzo předstihnout.

Zdroj: Květy Atlas Centrum.cz | Autor: Ivo Bartík


Príležitostné pivo zdarma bude čoskoro vo Švajčiarsku vecou minulosti, ak vláda presadí svoj zámer. Podľa švajčiarskeho týždenníka Sonntag vláda pripravila návrh zákona, ktorý zakáže reštauráciám ponúkať zákazníkom v menu nápoje zdarma.

Sonntag dnes citoval riaditeľa švajčiarskej rady, ktorá sa zaoberá konzumáciou alkoholu. Povedal, že súčasný zákaz promočných akcií vzťahujúci sa na iné alkoholické nápoje bude rozšírený aj na pivo. Alexandre Schmidt však tvrdil, že krčmári budú príležitostne "spontánne" môcť aj naďalej ponúknuť pivo zdarma svojim stálym zákazníkom.

Návrh sa stretol so silnou opozíciou zo strany pohostinstiev, keďže švajčiarske bary a reštaurácie často ponúkajú pivo zdarma pri rozličných verejných akciách. Šéf spoločnosti Gastrosuisse Bernhard Kuster prirovnal nový zákon k prohibícii a povedal, že aj tak nepomôže proti alkoholizmu.

Zdroj: HN Online.sk | TASR


Amerického vlastníka roudnického pivovaru Johna D. Baileyho dostihly pohledávky města Roudnice nad Labem.

Podle informací Deníku rozhodl okresní soud v Litoměřicích, že vlastník pivovaru, Baileyova společnost Pivovar s.r.o., má zaplatit městu 5,2 milionu korun za demolici střechy a další zabezpečovací práce, které byly na náklady města na zanedbaném pivovaru provedeny.

Střechu nechalo město zlikvidovat v březnu 2010 na základě rozhodnutí stavebního úřadu. Ten nařídil demolici z důvodu možného ohrožení osob na veřejném prostranství v blízkosti chátrajcí budovy.

Matek: Uznali tím oprávnění demolice

Po demolici střechy se v Roudnici rozpoutala diskuse o tom, zda byla likvidace střechy, a především pak rozřezání původních barokních krovů, oprávněna. Tisíce lidí následně podepsaly petici za záchranu barokní památky.

Bývalé vedení města Roudnice proto cítí současné rohodnutí soudu jako zadostiučinění. „Myslím si, že tím, že soud uznal oprávněnost naší pohledávky, dal najevo i oprávněnost našeho postupu v době demolice střechy,“ uvedl bývalý místostarosta Roudnice Luboš Matek.

Práce tehdy uhradilo město ze svého a požadovalo vyrovnání od vlastníka pivovaru. Ten odmítl.

Právník: Náhrada nákladů v plné výši

Město žalovalo společnost Pivovar s.r.o. o úhradu částek za provedení nutných a neodkladných prací. Soud v březnu rozhodl ve prospěch města, když přiznal částku v plné výši včetně úroků z prodlení, to je zhruba 5,2 milionu korun,“ informoval právník města Karel Polák.

Jak ale upozornil, v současné době je rozsudek ještě nepravomocný. „Verdikt soud zatím vynesl ústně, písemné vyhotovení rozsudku trvá do dvou měsíců. Po jeho doručení následuje 15 denní lhůta na odvolání,“ vysvětlil právník s tím, že se Bailey proti rozsudku může odvolat.

Budova pivovaru v Roudnici nad Labem je jediným vlastnictvím žalované společnosti. Nabyde–li rozsudek právní moci a Bailey částku neuhradí, bude město vymáhat svou pohledávku exekučně. „Za předpokladu, že se nenajde nikdo, kdo by pivovar koupil, mohl by v rámci exekuce připadnout městu,“ uvedl Luboš Matek.

Za jakou cenu by město pivovar získalo a jak by s ním dále naložilo, není zatím jasné.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená


Během letoška bude posíleno chlazení a sanitační stanice pro čištění stáčíren lahví, sudů a tanků. V plánu je dále vybudování sil na slad a sladovnický ječmen ve sladovně v Rajhradě. Připravuje se rovněž posílení zdrojů vody a rozšíření kapacity tanků, sdělil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Definitivní rozhodnutí o zahájení všech investičních akcí v pivovaru i sladovně padne v návaznosti na reálný vývoj prodeje piva,“ podotkl Mikulášek. Nové oddělení přetlačných tanků na pivo bude potřeba, pokud se bude nadále zvyšovat výstav. Za posledních pět let stoupla Bernardu výroba skoro o polovinu na loňských 204 474 hektolitrů. Pivovaru se dařilo i zkraje tohoto roku; za první dva měsíce se výstav v meziročním porovnání zvýšil o 9,5 procenta.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz


Štamgasti si bez peny v pohári môžu ľahšie odkontrolovať, či je hladina zlatistého moku naozaj na ryske. A už stačí len dorobiť penu.

Čapovanie piva má isté zákonitosti a pravidlá. Pivár môže zákazníkovi načapovať len penu (tzv. mlieko), ktoré by sa malo vypiť ihneď, bežnejšie skôr pivo s penou, v lepšom prípade pivo bez peny. Dá sa však do zlatistého moku pena dodatočne „pridať“? Odpoveď znie: Áno. A pivo vraj vonia ešte krajšie. Zákazník má zároveň istotu, že dostane to, za čo si zaplatil.

Pivári z Plzne vymysleli spôsob, akým sa dá vytvoriť pena priamo v načapovanom pohári. Stačí na to rozžeravené teliesko, ktoré ponoríte do piva. „Chceli sme pivo nejako vylepšiť, tak nám napadli rôzne myšlienky. Jedna z tých myšlienok, ktorá sa nám zapáčila, bola vytvoriť penu priamo v pohári pred očami zákazníka,“ popisuje začiatky experimentovania starší plzeňský sládok Václav Berka. "Je to niečo, ako keď prídete do reštaurácie a vidíte, že tam flambujú jedlo. Skúšali sme tam preto pridávať rôzne telieska, ktoré tú penu vytvoria,“ vysvetľuje odborník, ktorý do piva skúšal namáčať dokonca aj vidličku.

Keď sa pena vytvorí z toho piva, tak je úžasná v tom, že sú tam krásne jemné bublinky, miliardy bubliniek oxidu uhličitého, ktoré krásne uzatvoria to pivo a ono nemení svoju chuť. Naviac sa kvôli tomu teliesku uvolní aróma. Tá miestnosť, kde sa to pivo servíruje, sa za chvíľu nasýti krásnou vôňou sladu.“ dodal Berka.

Na „penový rituál“ si pivári z Plzne vytvorili dokonca špeciálnu servírovaciu sadu. Okrem kovových teliesok a kahana s ohňom obsahuje aj zrkadielko, ktoré má osobitý význam. „Keďže je tam otvorený oheň, tak to zrkadielko vrhá tiene a svetlá na steny miestnosti. Hostia, ktorí si to pivo riadne vychutnajú, majú za odmenu možnosť vidieť tajomného ducha Tadeáša Hájka z Hájku. Bol to astronóm, tiež pivovarník, ktorý napísal prvú knihu o pive,“ uzavrel plzeňský sládok.

Zdroj: Webnoviny.sk | Autorka: Lea Podstanická


Pravý aristokrat začíná snídani sklenkou šampaňského, pravý vinař sklenkami vína a pravý pivař? Může začít každý den sklenkou snídaňového ležáku. Začal ho vařit novozélandský pivovar Moa.

Foto

Protože by to měl být první ranní mok, dostal ovocnou příchuť, v tomto případě třešňovou. Ovšem pozor, obsahem alkoholu se rovná silné dvanáctce. Kdo chce sednout po snídani za volant, snídaňový ležák musí vynechat. Obsahuje 5,5 procenta alkoholu.

Příležitostně si lidé ke snídani dávají šampaňské, tak jsem si řekl, proč ne pivo,“ tvrdí sládek Josh Scott z Blenheimu, který vaří pivo pro společnost Moa Brewing. Přitom tento pivovar leží uprostřed největší novozélandské vinohradnické oblasti Marlborough.

Snídaňový ležák Moa je vyroben z pšeničného sladu, chmele Nelson a třešní. „Jako šampaňské, kvasí a zraje i toto pivo v lahvi a prodává se s korkovou zátkou a folií na hrdle,“ dodal Scott. Ovocné pivo sám doporučuje nejen k snídani.

Zdroj: Novinky.cz


Sládek Berka připravil k výročí guláš, Pinkasové uvařili pivo

Dnešek se ve slavné Restauraci U Pinkasů odehrál ve znamení velkých oslav. Na počest 168. výročí vzniku této vyhlášené hospody, kdy byla pražskému krejčímu Pinkasovi dovezena dvě vědra spodně kvašeného plzeňského ležáku Pilsner Urquell, připravil starší obchodní sládek Václav Berka svůj výtečný guláš a vyměnil si roli s ředitelem, šéfkuchařem a výčepními od Pinkasů, kteří před pěti týdny na oplátku uvařili pod sládkovým dohledem Pinkasův ležák.

Foto

Stačila jedna várka dovezená Martinem Salzmannem v roce 1843 z Měšťanského pivovaru v Plzni, dnešního Plzeňského Prazdroje, aby se z krejčího řeholních rouch Jakuba Pinkase stal vyhlášený pražský hospodský. Také forman Martin Salzmann si v Plzni založil pivnici, která dodnes nabízí hostům plzeňské pivo a nese název po svém prvním majiteli.

Stejně jako tehdy Pinkas zaměnil svou profesi, učinili tak po 168 letech sládek Václav Berka a lidé od „Pinkasů“. Ředitel Restaurace U Pinkasů František Novotný, výčepní Tomáš Babica a Ota Haurythun, šéfkuchař Robert Koura a Karel Doubek, generální ředitel společnosti Adria-Neptun, se vydali do Plzeňského Prazdroje, kde uvařili várku "Pinkasovského ležáku“.

Foto

Václav Berka se naopak pustil do vaření poctivého českého guláše. „Už mnoho let jezdím po celé republice a hlídám kvalitu čepovaného piva v hospodách. Díky tomu jsem vyzkoušel stovky různých gulášů a všude, kde mi chutnal, jsem se ptal na recept. Můj dnešní Pivovarnický guláš je ovšem, jak název napovídá, prazdrojským receptem. Jedná se o guláš, který se výtečně hodí právě k plzeňskému pivu, a věřím, že se na kvalitě a chuti promítne i moje zkušenost s guláši od desítek restauračních kuchařů z Čech i Moravy,“ prozradil částečně své kulinářské tajemství Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Myslím si, že volba Jakuba Pinkase čepovat plzeňské pivo byla šťastná, důkazem je velmi úspěšné spojení mezi pivnicí U Pinkasů a Plzeňským Prazdrojem. Doufám, že naše partnerství přinese mnoho příjemných okamžiků především našim hostům, kteří ležák Pilsner Urquell prostě milují. Nám všem proto přeji mnoho šťastných let a vynikajícího plzeňského piva,“ vyjádřil se u příležitosti oslavy ředitel restaurace František Novotný.

Restaurace U Pinkasů se od svých počátků pyšní bohatou návštěvností známých osobností, které měly a mají slabost pro Pilsner Urquell. Opakovaně sem zamířili například Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Forman nebo Hana Hegerová. Kromě mnoha dalších sem opakovaně přichází Bára Špotáková, členové kapely Tři sestry nebo „naganský“ hokejista František Kučera. Všichni zde jako věrní příznivci Pilsner Urquell mají „štamgastské“ půllitry. Prosklená skříň s půllitry má čestné místo hned u výčepu v přízemí. V současnosti čítá sbírka půllitrů více než 30 kusů a majiteli jsou kromě populárních osobností také například vědci, umělci či významní lidé z Prazdroje. Restauraci také proslavila replika Rudolfa Hrušínského z filmu Adéla ještě nevečeřela. Hrušínský v ní chválí ve slavné scéně kvalitu čepovaného a říká, že „u Pinkasů je výčepní, který pivo přímo hejčká“.

Restaurace U Pinkasů není jen tradiční plzeňskou hospodou, ale neustále se svým hostům snaží vyjít vstříc, od řady úprav interiéru po kulinářské zážitky. V rámci poslední rekonstrukce v roce 2002 bylo do sklepa nainstalováno 5 desetihektolitrových pivních tanků. Obliba tankového piva se totiž v celorepublikovém měřítku neustále zvyšuje. Pivo se skladuje ve stabilní teplotě 7 stupňů a je nepasterizované. Jednou z kulinářských specialit Pinkasů je Masový závin Josefa Grolla, stvořitele plzeňského piva a prvního sládka Měšťanského pivovaru v Plzni. Recept na původní pikantní masovou směs zapečenou v listovém těstě získal restaurant na vlastní žádost přímo od Plzeňského Prazdroje a pochází z poloviny 19. století.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Zdanění piva ne podle jeho kvality ale podle obsahu alkoholu. O takové změně uvažují senátoři ODS Petr Pakosta a Miloš Vystrčil. Návrh, který připravují, obhajují s tím, že současný způsob zdanění diskriminuje výrobce tradičních českých piv.

Tradiční české pivo má na začátku své výroby víc takzvané původní mladiny, která je jednou ze základních surovin. Čím víc mladiny pivo obsahuje, tím vyšší spotřební daň je na něj uvalená. Senátor ODS Miloš Vystrčil a jeho kolega senátor Petr Pakosta teď zjišťují, jak by šel způsob zdanění změnit.

Bohužel tím, že je zdaněna výchozí surovina, tak je tendence zejména u výrobců takzvaných europiv dávat původní mladiny o něco méně, tím pádem odvádějí menší spotřební daň a vyšším prokvašením piva chtějí dosáhnout vyšší úrovně alkoholu, čímž se pivo tváří jako vícestupňové. A nám to vadí, my chceme podpořit kvalitu,“ říká senátor ODS Petr Pakosta.

Podle něj by ale měla být zachovaná stávající podpora menších pivovarů. Neboli čím menší pivovar a objem výroby, tím nižší daň. „Podpora opravdu malých pivovarů by mohla být. Připomínám, že na 1 procento extraktu původní mladiny je spotřební daň u velkých pivovarů 32 korun z hektolitru, zatímco u těch úplně maličkých je to 16 korun. Pak je to odstupňováno podle velikosti výstavu, až se dostaneme k velkému pivovaru,“ vysvětlil Pakosta.

Někteří pivovarníci nesouhlasí

Nápad změnit spotřební daň u piva na základě stupně alkoholu ne extraktu původní mladiny vítá ředitel rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. Podle něj by se ale v žádném případě neměla při jakékoliv změně zdanění piva ve výsledku zvýšit spotřební daň. „Lépe to může reflektovat skutečnou míru alkoholu v pivu. A podle mého názoru to věrněji reflektuje zdanění konkrétních, jednotlivých druhů piva,“ řekl Bernard.

Bernardův kolega z Českého svazu pivovarů a sladoven, ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák naopak další změně spotřební daně příliš nakloněný není. „Myslím si, že současný zákon o spotřební dani, kde je daná sazba podle stupně původního extraktu, vyhovuje. Já v tom nevidím problém, že by se zákon nutně musel revidovat. Naopak považuji za velmi potřebné, aby zůstalo daňové zvýhodnění pro nezávislé menší a střední pivovary,“ poznamenal Benák.

Jeden z autorů připravovaného senátorského návrhu Petr Pakosta říká, že je také načase otevřít diskuzi o uvalení spotřební daně na víno. Daň se na něj totiž vztahuje, ale je nulová. „Doba je zlá, víme, že je finanční krize, i když pomalu doznívá, a je potřeba profinancovat deficit státního rozpočtu. Opravdu jsem přesvědčen, že by bylo korektní se o tom začít bavit,“ zdůraznil Pakosta.

Tuto snahu podporuje i pivovarník Stanislav Bernard. „Víno je zcela nesystémově nezdaněno spotřební daní. A to je z pohledu tržního mechanismu pokřivení trhu. Vím, že jsme to převzali někde z Evropské unie, kde si to vylobbovaly vinařské země, jako je Francie, Itálie, Španělsko, ale je naprosto nesystémové opatření, které křiví trh a zvýhodňuje jednu alkoholickou komoditu před zbývajícími dvěma,“ dodal Bernard.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Václava Vařeková


Májové pivo je přerovská novinka. Poteče jen měsíc a lidé si ho mohou dát třeba stylově ve stínu rozkvetlého šeříku.

Hospodské předzahrádky začínají se začátkem jara ožívat. Brzy jejich stoly zaplní i půllitry se speciálním čtrnáctistupňovým májovým pivem, které právě v těchto dnech dozrává v ležáckých sklepích přerovského pivovaru.

Kvasnicové i filtrované pivo s přídechem máje budou čepovat hospodští na Přerovsku, Olomoucku a Zlínsku. Jde o limitovanou sérii a v prodeji bude pouze do vyprodání zásob,“ upozorňuje Hana Matulová, mluvčí Pivovaru Zubr.

Májka pro pivo

Když se sládková Nataša Rousková pustila do vaření májového piva, venku byl sníh a mráz. Pivo zrálo ve sklepě čtvrt roku a až se dostane koncem dubna na světlo, přivítá ho prosluněné jaro. „Těším se na okamžik, kdy z pivovaru vyvalíme sudy s naším historicky prvním májovým pivem,“ říká sládková.

V Přerově nemělo nikdy májové pivo tradici. „Speciální čtrnáctistupňové pivo jsme poprvé po dvaceti letech dělali loni v zimě a letos poprvé bude i jako májové. Uvařili jsme ho tisíc hektolitrů a dali mu maximální péči. Běžné pivo zraje čtyřicet dnů, ale májovému jsme dopřáli tři měsíce. Zvláštní je i postup chmelení. Speciál má až o třetinu více sladu a o polovinu více chmele. To vše se na chuti piva podepíše,“ vysvětluje sládková

Pro přerovské pivovarníky je první májová várka takřka posvátná a zapíše se do dějin pivovaru. „Na počest prvního májového speciálu máme v plánu postavit tradiční májku. Stejnou, jako kdysi stavěli chasníci své milované dívce. Chceme tím dát najevo, že pro nás je toto pivo také srdeční záležitostí,“ podotýká mluvčí Matulová.

Přerovští hospodští se na historický okamžik připravují a pivo objednávají. Někteří už mají za sebou dobrou zkušenost s vánočním speciálem, po němž se jim jen „zaprášilo“. A chtějí na novinku přilákat zákazníky i na jaře, kdy se hosté přesunou od kamen do zahrádek. „Vánoční pivo u nás mělo velký ohlas, vypilo se ho tisíc litrů. Lidem fakt chutnalo, protože mělo netradiční chuť. Proto budeme objednávat i májové pivo, u kterého předpokládáme obdobnou kvalitu,“ konstatuje majitel restaurace U Labutě Ladislav Šimek.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Lenka Chalupová


Nealkoholické pivo Tambor Abstinent uvedl včera na trh Královédvorský pivovar Tambor v místní zoologické zahradě.

Foto

Kmotry se stal Deník, který zastupoval ředitel Karel Tejkl a ředitelka zoologické zahrady Dana Holečková. „S Deníkem spolupracujeme dlouhodobě, například v rámci Tip ligy. Před rokem u nás byli na exkurzi pracovníci zoo. Tehdy ředitelka Holečková litovala, že nevyrábíme také nealkoholické pivo. A jelikož držím slovo, pivo je tady,“ vysvětlil Nasik Kiriakovský, majitel pivovaru Tambor.

Nové pivo mi téměř zachutnalo. Proč téměř? Protože musím zdůraznit, že pivo vůbec nepiji,“ hodnotila Tambora Abstinent Dana Holečková. Dodala, že i velice pěkně voní, není hořké a své příznivce si tak určitě najde. Také ředitel Deníku východní Čechy Karel Tejkl si na nealko Tamboru pochutnal (na snímku zleva Karel Tejkl, Nasik Kiriakovský a Dana Holečková při přípitku).

Nové pivo bude v půllitrových lahvích. Zatím je k dostání v pivovarských prodejnách ve Dvoře, podle zájmu se objeví i v dalších městech.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor a foto: Bedřich Machek


«« « Strana 481 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň