Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Budvar obnovil kabát pro Růženku

[úterý, 18. květen 2010]

V novém kabátě se po vlečce Budějovického Budvaru, n. p., projíždí lokomotiva Růženka.

Foto

Na vlečce Budějovického Budvaru se v těchto dnech objevila lokomotiva „Růženka“ v novém kabátě. Po komplexní modernizaci, při které došlo například k výměně motoru, zvětšení kabiny pro strojvůdce a snížení kapoty, by této lokomotivě nikdo nehádal úctyhodný věk 36 let.

"Lokomotiva bylo vyrobena v roce 1974," uvedl tiskový mluvčí Budvaru Petr Samec. V prvních letech existence jezdila mašina na vlečce ZZN Domažlice. Od 8. června 1983 nepřetržitě slouží na vlečce pivovaru Budějovický Budvar, n.p.. Jméno získala po tehdejší vedoucí vlečky.

"Během modernizace Rúženky došlo především k výměně brzdového soustrojí a dieselového motoru. Původní pohon značky Tatra byl nahrazen moderním řadovým šestiválcem Caterpillar s výkonem 205 kW," řekl Jaroslav Berka, vedoucí budvarské vlečky. Dodal, že díky úpravám je také lepší výhled z kabiny strojvůdce.

Budějovický Budvar disponuje jednou z nejstarších železničních vleček v České republice. Ročně přepraví tato vlečka asi 1900 vagonů se 32 tisíci tun materiálu. Byla vybudována již v roce 1895, tedy v roce založení pivovaru. V té době pivovar vlastnil tři vagony, které byly využívány k přepravě sladu, chmele a dalších surovin ze železničního nádraží v Českých Budějovicích a zpět. V roce 1925 se vlečka rozšířila o druhou kolej, nezbytnou pro více než 18 vagonů, v roce 1947 měla již koleje tři. Zpočátku byly vagony poháněny volským spřežením nebo lidskou silou, později parní lokomotivou. Dnes je vlečka dlouhá takřka dva kilometry (1792 metrů) a na železnici se připojuje v předávkovém kolejišti v Nemanicích.

Renovace lokomotivy stála 4,6 milionu korun.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta | Foto: Jaroslav Sýbek


Budějovický Budvar vykázal za loňský krizový rok lepší hospodářské výsledky, než jakých dosáhl v roce 2008. Právu to řekl ředitel pivovaru Jiří Boček s tím, že za meziročním zlepšením je zejména růst prodejů v zahraničí a dobré řízení nákladů.

Podařilo se nám udržet objem a strukturu prodejů při dobré práci s cenami, přičemž výborné výsledky exportu podpořil i příznivý kurz koruny pro vývozce. Naše tržby meziročně vzrostly o procento na 2,1 miliardy Kč, přičemž produkce piva klesla o dvě procenta na 1,29 miliónu hektolitrů,“ uvedl Boček.

Auditované údaje o hospodaření podle něj národní podnik tradičně zveřejní až ke konci prvního pololetí. V roce 2008 byl zisk českobudějovického pivovaru před zdaněním 213 miliónů korun.

V loňském roce zaznamenal celý český pivovarnický průmysl kvůli zhoršenému stavu ekonomiky šestiprocentní propad prodejů piva. V případě Budvaru činil loni celkový pokles prodejů 2,8 %, na domácím trhu pak prodal o 4,9 % piva méně než o rok dřív.

Budvaru se ale loni dařilo v cizině. „Náš export do Německa stoupl o 9 %, na Slovensko a do Rakouska pak o 6 %. Loni jsme náš podíl na celkovém českém exportu zvýšili na téměř 20 %. Nově vyvážíme třeba do Spojených arabských emirátů, Mexika a Kosova,“ uvedl Boček.

Jeden z posledních velkých podniků v rukách státu

Budvar je jedním z již mála podniků v úplném vlastnictví českého státu, celkem jich bylo v zemi ke konci letošního března 405. Podle šéfa Budvaru nelze na základě dlouhodobých zkušeností vedení pivovaru vyloučit, že se po blížících se volbách do Sněmovny opět najdou politici, kteří budou požadovat privatizaci nebo změnu právní formy Budvaru.

Nemá ale význam to teď nějak předjímat. Vlastníka, tedy stát, může těšit, že Budvar se zdravě rozvíjí, a to výlučně z vlastních volných zdrojů. Nikdy za posledních dvacet let jsme od státu nepotřebovali žádnou finanční podporu, jsme řádným plátcem všech daňových povinností,“ zdůraznil Boček.

Od počátku 90. let se podle expertních odhadů hodnota pivovaru Budvar zvýšila pětkrát – z 800 miliónů na více než čtyři miliardy korun.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Jakub Svoboda


Ochutnávkové týmy budou celé léto jezdit po celé Moravě

Pivovar Litovel, a.s. na léto přichystal pro všechny příznivce litovelského klasicky vařeného piva novou ochutnávkovou akci. Akce je zacílena na podporu prodeje lahvového piva během hlavní pivařské sezóny. Každý, kdo natrefí na ochutnávkový promotým, který celé léto bude jezdit po Moravě, a koupí si v obchodě litovelské pivo, vyhrává.

Za okamžitý nákup 5 piv Litovel získají zákazníci 13% Speciální pivo, za nákup 10 piv přívěsek s žetonem, za nákup 15 piv trojpack piva, nebo karabinu, za nákup 20 piv tričko, nebo kšiltovku Litovel a za nákup 40 piv termohrnek, nebo tašku.

Za nákup 40 piv navíc každý zákazník postupuje do slosování o freeridové kolo, in-line brusle a skateboard. Jako hlavní výhra čeká na zájemce „Tandemový seskok padákem“! Více informací získají zákazníci u promotérů letní akce, nebo na webových stránkách www.litovel.cz, na kterých je umístěn tourplán ochutnávkového týmu. Ochutnávková akce probíhá od začátku května do poloviny října.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel


Třetí Pivní slavnosti za účasti českých i bavorských pivovarů se konaly na stříbrském náměstí.

Program zahájil harmonikář Pepino, poté jej nahradila německá skupina Sunny Boys. O závěr večera se postarala skupina Rolling Stones revival. „Akce se koná díky Občanskému sdružení Ronšperk a Euregiu Egrensis. Zatím to byly největší oslavy piva v tomto městě, návštěvníci mohli ochutnat až pětatřicet druhů piv,“ uvedl David Ryba.

Počasí se udrželo, bylo chladno, ale nepršelo, jak se organizátoři původně obávali. „Z deště jsme měli strach, ten by celou akci zhatil. Pořád jsem posílal nahoru faxy, aby nám v sobotu nepršelo,“ smál se Ryba.

Děti si užívaly dětských atrakcí, rodiče putovali od stánku ke stánku. „Zatím jsme ochutnali dva druhy piv. To německé pšeničné nám moc nechutnalo, ale plzeňské bylo výborné. Odhadujeme, že zkusíme tak šest vzorků, to nám bude stačit,“ řekli manželé Lenka a Martina Forejtarovi ze Stříbra.

Pivo ochutnávali nejen muži, ale i ženy. „Nemohu si stěžovat, co jsem zkusila, to mi zatím chutnalo. I to německé bylo dobré,“ uvedla Zdeňka Vondrová.

Původní článek a fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autorka: Martina Sihelská


Nový typ lahví piva Oettinger

[úterý, 18. květen 2010]

Německý pivovar Oettinger z Bavorska uvádí na trh poprvé pivo v baňatějším typu lahve, který používají zejména pivovary v Belgii a některé další německé pivovary. Uvedený výrobce ho používá pro dva druhy z jeho sortimentu: pro pivo plzeňského typu a pivo exportní. Nové přepravky na dvacet vratných lahví o objemu 0,33 l budou prodávány nejdříve v severním Německu, v Severním Porýní-Vestfálsku, Porýní-Falci, Hesensku a Sársku.

Tyto nápoje budou vyráběny v pivovaru Braunschweig (dříve Feldschlösschen), pobočce pivovaru Oettinger, pro celou pivovarskou skupinu. Příslušné přípravy vaření piva podle standardů pivovaru Oettinger byly vytvořené v průběhu několika uplynulých měsíců také v Braunschweigu. V této době se investovalo kolem 4,5 milionů EUR do sanitačních a modernizačních prostředků. V této sumě je zahrnuto také celkem 300 000 EUR potřebných pro nové modré přepravky.

Foto

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Nepříjemné faux pas kutnohorské radnice rozezlilo některé zájemce o kutnohorský pivovar.

S omluvou Vám sděluji, že do záměru města na pronájem pivovaru se hlásilo v přípravné fázi několik zájemců. Mezi nimi i společnost Quality Oil Company údajně ve spolupráci s Peter MacLaine Reissmuller.

Tento dokument se mým nedopatřením v jedné fázi považoval za oficiální žádost o pronájem pivovaru byť jím nebyl.

Skutečná a oficiální nabídka, kterou projednávala rada města však nezní na jména výše uvedená. Peter MacLaine Reissmuller ani Quality Oil Company žádný společný projekt městu nenabídli a podle mých informací ani nespolupracují.

Rada města projednávala nabídku od p. Horáka, který ji upřesnil s tím, že bude vytvořen společný podnik s účastí české a zahraniční firmy, které mají zájem obnovit výrobu piva v Kutné Hoře. Tyto společnosti, včetně účasti města budou teprve konkretizovány a předloženy radě města k dalšímu projednání,“ zní kompletní text vyjádření starosty Kutné Hory Ivo Šalátka k mylným informacím, které spojovaly společnosti Quality Oil Company a Peter MacLaine Reismüller, jako zájemce o provozování kutnohorského pivovaru.

Pivařům tak nezbývá než doufat, že rozezlené investory mýlka kutnohorské radnice neodradí od jejich avizovaného zájmu o obnovení výroby piva v místním pivovaru.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Martin Vaněk


Populární závody a zábavná projížďka na kolech Litovelským Pomoravím je za dveřmi

V sobotu 29. května proběhne již čtvrtý ročník populárních závodů a zábavné projížďky na kolech Litovelským Pomoravím pod názvem FREE Litovelská jízda. Závod odstartuje přesně ve 14 hodin z nádvoří Pivovaru Litovel. Zúčastnit se může úplně každý. Příznivci cyklistiky se vydají na dvě trasy o délce 18 km, nebo 30 km. Startovné je zdarma, stejně tak jako nealkoholické pivo Litovel FREE na startu třicetikilometrového závodu.

Na delší, třicetikilometrové trati budou závodit účastníci ve třech kategoriích – muži, ženy a junioři (do 18 let). Kratší, osmnáctikilometrová trať je určena rodinným týmům s dětmi (minimálně jeden rodič + dítě do 15 let). Během závodu čeká na cyklisty pohodová jízda po překrásných cyklistických stezkách vedoucích chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví a plnění řady zábavných úkolů.

Je připraven i pestrý doprovodný program a soutěže pro rodiče s dětmi v areálu pivovaru, který zajišťuje Katedra rekreologie FTK UP Olomouc. Účastníci se mohou těšit i na grilování, hudební produkci a exhibiční show skokanů na trampolíně, mistrů ČR. Pod jejich dohledem si budou moci zaskákat na trampolíně i návštěvníci akce. Samozřejmě nebude chybět ani ochutnávka nealkoholického piva Litovel FREE, které všechny sportovce zaslouženě osvěží. Vyhlášení závodu proběhne opět v areálu Pivovaru po dojetí posledního závodníka, nejpozději však v 18 hodin.

Přihlásit se na závod je možné přes internet na, poštou (adresa níže), nebo přímo na místě před závodem do 12:00.

Zábavná projížďka a závody na kolech pod názvem Litovelská FREE jízda jsou v Litovli již dobrou tradicí a staly se velice oblíbenými. Pravidelně se jich každým rokem účastní několik stovek příznivců cyklistiky od těch nejmladších po ty nejstarší. Loni na konci května se jich zúčastnily čtyři stovky závodníků. Nejstaršímu závodníkovi bylo přes 70 let a nejmladšímu závodníkovi ani ne dva roky. Na trati nikdy mezi ostatními koly nechybí ani kuriozity. Závodů se například každým rokem zúčastňují tandemy, či jednokolky, na které jeho jezdec ujede bez problémů celých 30 kilometrů.

Přihlášky závodníci mohou vyplnit na internetu: http://www.freelitovelsport.cz/freejizda/registrace.php. Dále poslat poštou do 21. května na adresu: Tomáš Slovák – Kick the Waves, Železniční 4, Olomouc, 779 00. Nebo se mohou přihlásit i v den konání závodu v areálu Pivovaru Litovel, a to do 12:00.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Free Litovelská: Litovelské Pomoraví ze sedla kola

V Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje je k vidění výstava nazvaná Bohumil Konečný "Bimba" – nejkrásnější reklamní plakáty. Právě reklamní plakáty jsou jednou z dosud nezmapovaných oblastí tvorby plzeňského rodáka Bohumila Konečného.

Krásu Konečného reklamních plakátů, starých přes půl století, mohou obdivovat návštěvníci Plzeňského Prazdroje do 31. července denně od 8:30 do 18 hodin, vstup do Návštěvnického centra je zdarma. Plakáty pochází ze sbírky Františka Ulče. Výstavu připravil Jan Hosnedl.

K vidění je 23 originálních výtisků plakátů z 50. let, ukázky knih a časopisů ilustrovaných B. Konečným. Největším lákadlem jsou dva původní plakáty vytvořené pro Plzeňský Prazdroj nebo několik originálních kreseb Bohumila Konečného. Po celou dobu výstavy budou mít návštěvníci příležitost shlédnout dokumentární film Ladislava Moulise BIMBA – příběh zapomenutého malíře. Tento film získal v loňském roce ocenění na mezinárodním filmovém festivalu ARTS & FILM.

Foto

Bohumil Konečný, přezdívaný Bimba, vytvořil své první reklamní plakáty už počátkem čtyřicátých let v reklamním oddělení firmy Baťa. Bimba vyhrál konkurz na reklamního kreslíře a ve Zlíně asi dva roky žil a tvořil. Byl velmi dobře placený, peněz si však příliš neušetřil. Pamětníci např. uvádějí, že byl schopen na svůj soukromý sobotní mejdan klidně pozvat orchestr Karla Vlacha. Spolupráce s Baťou skončila kolem roku 1942. Tehdy bylo reklamní oddělení zrušeno kvůli postupující válce a nedostatku financí. Bimba z obavy před nasazením v Říši odchází na Střelu, kde je do konce války na oko zaměstnán v penzionu Lego.

Druhou vlnu zájmu o jeho plakáty a kalendáře zažil Konečný počátkem padesátých let. Kromě budovatelských plakátů rozesmátých horníků a rolnic, přehrad a továren se mu v době nejtužšího socialismu 50. let naskytla nevídaná možnost. Podniky zahraničního obchodu si u něj objednaly poutavé plakáty ve stylu tzv. americké reklamy pro firmy, které vyvážely své výrobky do zahraničí. Svůdné pin-up gilrls, jak vystřižené z amerických žurnálů, propagovaly na zahraničních trzích výrobky bižuterie z Jablonexu, plzeňské pivo z Prazdroje, piana Petrof a řadu dalších. Konečného plakáty tak obdivovali v Jižní Americe, Španělsku, Anglii a dalších západních zemích.

Zmíněné budovatelské plakáty většinou vznikaly jako týmová práce. Bimba tvořil postavy, jeho přítel – malíř Miloš Novák pak často doplňoval pozadí (doly, přehrady, elektrárny...) Za několik let vytvořil Bimba kolem stovky plakátů, které jsou sběrateli dodnes velmi ceněné.

Exportní plakáty byly u nás velmi málo známé. O jejich záchranu se zasloužil sběratel František Ulč. Sám na to v rozhovoru pro časopis Marketing Magazine vzpomíná takto: „Někdy v polovině šedesátých let jsem byl na návštěvě u Bimby. Tehdy bydleli Konečných ještě ve Varšavské ulici na Vinohradech. Paní Konečná žila již dva roky v Kožlanech u dětí, Bimba pracoval v Praze a do Kožlan každý týden dojížděl autem. Byl jsem u něj a on pomalu balil a připravoval své věci na převezení do západních Čech za manželkou. V místnosti byly balíky a pytle s různými věcmi, hlavně však knihy v krabicích. Všimnul jsem si, že v rohu u okna stála velká role stočeného papíru. S údivem jsem zjistil, že to jsou stočené tisky reklamních plakátů. Ptal jsem se, do kterého balíku to vše přijde. On odvětil, že se s tím nebude tahat do Kožlan, že se to dá do sběru! Podivil jsem se, jestli to není škoda. A Bimba tehdy řekl, že pokud chci, ať si plakáty vezmu! Pochopitelně jsem si je vzal a od té doby jsem měl doma přes šedesát plakátů, jeden lepší než druhý! Většina z nich u nás byla naprosto neznámá...

Už v letech 2007 a 2008 se uskutečnil velký projekt BIMBA- zapomenutý malíř Bohumil Konečný. Projekt mapoval život a dílo jednoho ze zapomenutých ilustrátorů druhé poloviny 20. století, do jehož kresebného arzenálu patřilo dobrodružství ve Foglarovkách či povídkách Otakara Batličky, ale také kresby svůdných pin-up girls. Projekt zahrnoval výstavu v Západočeském muzeu v Plzni, výstavu v Obecním domě v Praze, monografii historika umění Tomáše Pospiszyla Bohumil Konečný a dokumentární film Ladislava Moulise BIMBA – příběh zapomenutého malíře.

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz | Autorka: Iva Kokešová | Foto> Bimba.cz


Na celé naší zeměkouli se dnes vyrábí kolem 20 000 značek piva 180 druhů. Od slabších piv (Ale) přes ležáky, černá piva, hořká piva, krémová piva až po ledová piva.

Pivo je oblíbený nápoj již po dlouhou dobu. V pozůstatcích obyvatel Babylonu byly nalezeny detailní recepty na výrobu piva, a to 4300 let před Kristem. Pivo také vynalezli Číňané a Inkové. V Egyptě byly nalezeny texty předepisující pivo na 100 různých způsobů jako léčbu. Před několika lety také anglický pivovar New Castle Brewery vypěstoval a prodal 1 000 lahví piva Tutankhamun Ale, které bylo vytvořeno dle 3200 let starého receptu nalezeného v chrámu královny Nefertiti.

Masový prodej piva začal až ve 12. století v Německu a lahvové pivo se prodává přibližně od roku 1605. A nezapomeňme také na známý fakt, že Češi jsou největšími konzumenty piva ve světě - 155 litrů na hlavu za rok, to je slušné.

Zdroj: letme.cz


Nejen umělci a známé osobnosti se snaží přesvědčit mladou generaci, aby šla k volbám. Neobvyklým způsobem se prvovoliče snaží k urnám nalákat také majitel pivovaru. Za slib, že půjdou volit nabízí sudy piva.

Letos půjdou k volbám vůbec poprvé mladí lidé, kteří se narodili až po pádu komunistického režimu. Spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard si ale myslí, že čeští politici a jejich strany až na výjimky neumějí studenty středních škol, učilišť či vysokoškoláky oslovit.

"Chápu jejich znechucení politikou, ale bez jejich aktivní účasti volby nemají smysl," říká Stanislav Bernard. Rozhodl se proto mladé lidi k cestě k letošním parlamentním volbám vybudit. "S lidmi z našeho pivovaru jsme se dohodli, že vyhlásíme motivaci pro všechny letošní maturitní či poslední ročníky – třídy středních škol a odborných učilišť a všechny vysokoškoláky. Pokud se rozhodnou, že letos přijdou k volbám, čeká je od pivovaru odměna."

Jednotlivci mohou soutěžit o bednu piva

Posledním ročníkům středních škol i odborných učilišť pivovar přispěje sudem piva na oslavu konce školního roku, pokud se alespoň 85% studentů z jedné třídy zaváže přijít k volbám. Pivo získá prvních 250 tříd, které zašlou čestné prohlášení na adresu pivovaru. Zbývající třídy budou zařazeny do slosování o 50 exkurzí s ochutnávkou do Rodinného pivovaru Bernard.

Vysokoškoláci se mohou soutěže úcastnit individuálně - první tisícovka studentů, kteří slíbí, že půjdou v květnu volit, získá po bedně piva. Zbytek bude hrát o vstupenky na Bernadrfest, který se koná na začátku srpna v Humpolci.

Jak soutěžit?

Více informací a podrobnosti týkající se soutěže naleznete na www.pojdtevolit.cz nebo na facebookovské stránce Pojďte volit. Uzávěrka soutěže bude 26. května.

Zdroj: Relax Lidovky.cz


Soud vrátil nemovitosti pivovaru

[sobota, 15. květen 2010]

Nemovitosti českokrumlovského Pivovaru Eggenberg, a. s. v konkurzu, mají být vráceny do konkurzní podstaty. Rozhodl tak ve čtvrtek nepravomocně krajský soud.

Vše se odvíjí od založení společnosti Pivo Eggenberg A.D. 1560 spol. s r. o., v Českém Krumlově 15. dubna 2004. Pivovar Eggenberg do ní vložil své nemovitosti, oceněné na 214 milionů korun. Za to mu byl sjednán obchodní podíl 30 procent. Radim Pařízek a Petr Horák jako fyzické osoby vložili do společnosti po 20 000 Kč, přičemž byl sjednán každému podíl 35 procent.

Následujícími převody podílů to skončilo 19. září 2006 tak, že v Pivo Eggenberg A.D. zůstal pivovaru jednoprocentní majetkový podíl. Tehdejších jeho 64 procent, odpovídajících vkladu přes 206 milionů, pivovar převedl plzeňské společnosti Tema, a. s., za 80 000 Kč...

Na tomto místě připomeňme jen, že transakce „vyplula“ na povrch, když byl na pivovar 16. května 2008 prohlášen konkurz. Žalobu správce na určení neúčinnosti právního úkonu, onoho převodu 64 procent majetkového podílu na Temu, a na vydání předmětného podílu do podstaty úpadce krajský soud loni zamítl.

Podrobnosti tohoto prvního dílu dramatického osudu nemovitostí v centru Českého Krumlova najdete na stránkách www.ceskobudejovicky.denik.cz pod titulkem „Jak byl vytunelován pivovar “.

Druhé kolo

Ještě než soud začal tuto žalobu projednávat, napadla mu další. 29. ledna 2009 správce podstaty Štěpán Bláha zažaloval Pivo Eggenberg A.D. 1560 i o neúčinnost právního úkonu, jímž Pivovar Eggenberg, a. s., vložil do A.D. onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů za obchodní podíl ve výši 30 procent.

Skoro po roce začal soud případ projednávat. Tehdejší jednatel A.D. Milan Kašpárek řekl, že byl tehdy osloven, zda by nové společnosti nepomohl sehnat investora „k odkupu nějakého pivovaru“, tedy Eggenbergu. Získal příslib soukromé skupiny, ale nestačilo to, a tím věc pro něho skončila. JUDr. Radim Pařízek, který tehdy Pivovaru Eggenberg poskytoval právní služby, líčil, že se dohodli založit společnost, která by po sehnání investora odkoupila pivovar od akciové společnosti. Ta měla do nové firmy vložit nemovitosti s tím, že její podíl pak ostatní společníci z prostředků hledaného investora odkoupí. Mělo jít asi o 130 milionů, které by se vrátily akciovce. Ze vstupu rozjednaného partnera ale sešlo. Pařízek poté 19. září 2006 svých 35 procent na A.D. převedl plzeňské společnosti Tema za 10 000 korun. U následného rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg na 64 procent pro Temu a jedno procento pro pivovar už Pařízek nebyl.

„Chránili“ majetek

Svědek Jiří Shrbený mladší, tehdy člen dozorčí rady Pivovaru Eggenberg, řekl, že ve složité situaci pivovaru chtěli vložením nemovitostí do A.D. zachránit provoz, výrobu. Po dotazech na onu „ochranu majetku“ připustil, že šlo o ochranu před věřiteli. Jiří Shrbený starší, předseda představenstva a. s., rovněž rozváděl těžkou ekonomickou situaci pivovaru. Chtěli udržet výrobu za každou cenu, zachránit pivovar s dlouhou tradicí. Uvítal proto myšlenku na založení společnosti, do níž by Pivovar Eggenberg ohrožené nemovitosti vložil. „Až právníci mi později vysvětlili, že by to mohlo poškodit věřitele,“ ujišťoval. Soud mu připomněl, že v nové společnosti měli až do 19. září 2006 alespoň 65 procent, ale onoho dne z nich 64 procent prodali Temě za 80 000 korun a vzdali se tak i majority. Jak se pak měl vložený majetek akciovce vrátit?! A Srbený řekl, že „se tak dělo za určitých dohod s Temou, které se pak neplnily“.

Foto

Petr Vicenda, jednatel žalované Temy, předeslal, že u vložení nemovitostí do A.D. jeho společnost nefigurovala. Věděl ale, že A.D. je ohrožena exekucí, a dedukoval, že problémy může mít i Pivovar Eggenberg, a. s. Dohodli se prý proto, že obchodní podíl pivovaru a Pařízka v A.D. odkoupí. „Velmi to spěchalo, exekutorka v Táboře už měla připraven příkaz,“ vysvětloval „v podstatě nízkou“ cenu za podíly. Transakcí prý chtěli umožnit, aby českokrumlovský pivovar mohl dál vyrábět, byť v prostorách jiného. Hodlali také využít areálu pivovaru i k dalším činnostem.

„Uklidíme“...

Po čase se podařilo vyhledat zbývajícího „zakladatele“ Piva Eggenberg A.D. 1560, s. r. o., Petra Horáka. Rozvíjel, že pro export do Skandinávie hledal český pivovar, ale s tím, že švédská firma chce mít na něm podíl, aby mohla kontrolovat chod od výroby a ovlivňování cen do konečného prodeje.

Radim Pařízek prý poté „komplexně vymyslel a zařídil“, že když je Eggenberg účetně ve ztrátě a hrozí v něm i „jiní kostlivci“ ve skříni, „uklidíme“, vytáhneme z něho majetek a založíme Pivo Eggenberg A.D. 1560. On že v něm chce ale také „kontrolních“ 35 procent.

Pro další jednání se vyšlo z ocenění nemovitostí pivovaru na 214 milionů. V den podpisu zakládací smlouvy Pivo Eggenberg A.D. její účastníci podepsali dohodu, podle níž měl být Pivovaru Eggenberg, a. s., při případném ukončení jeho činnosti ve společnosti A.D. vyplacen podíl 137 milionů. Nebude-li pak tato částka složena do 30. června, zavázali se společníci Pařízek a Horák převést své podíly na osoby, které určí pivovar. Dál bylo ujednáno, že s nakládáním s nemovitostmi pivovaru musí Pivovar Eggenberg vyslovit souhlas. Jenže pak podle Horáka jednatelé Piva Eggenberg svolali v době Horákovy nepřítomnosti v republice valnou hromadu a v duchu stanov rozhodli o převodu jeho 35procentního obchodního podílu na jiné osoby a Horáka odvolali. „Chtěli tak pivovar ukrást,“ mínil svědek.

Kdo je odpovědný?

Zástupce správce Pivovaru Eggenberg pak závěrem zopakoval, že vložení 214 milionů za 30procentní podíl proti 70 procentům za 40tisícový vklad dalších dvou společníků do A.D. hrubě neodpovídá. Akcentoval výpověď svědka Horáka o účelu založení A.D. , tedy vyvedení nemovitostí Pivovaru Eggenberg, jejich „uklizení“ před věřiteli. Takový úkon, kterým dlužník úmyslně zkrátil své věřitele, je ze zákona odporovatelný.

Zástupce Temy naopak mínil, že stranami napadeného právního úkonu byli Pařízek, Horák a Pivovar Eggenberg, a žalováni by tedy měli být Pařízek s Horákem, rozhodně ne A.D., která v tu dobu ještě neexistovala. Pivovaru nabídnutých 137 milionů by prý ostatně uspokojilo nároky jeho věřitelů. Úmysl je zkrátit tady tudíž prý není.

Na okraj snad zajímavá odbočka. Během soudního řízení navrhla loni 5. října společnost Eductia, personálně propojená s A.D. a Temou, věřitelskému výboru pivovaru a správci Dohodu o společném postupu v rámci dobrovolné dražby a urovnání vzájemných sporů. Pivovar Eggenberg a A.D. měly prodat areál pivovaru v dražbě s minimálním podáním 130 milionů. Z výtěžku měl Pivovar Eggenberg dostat pět procent jako hodnotu movitých věcí, ze zbytku pak mělo 55 procent připadnout Eggenbergu, 45 procent A.D. Výbor věřitelů i správce nabídku odmítli.

Nepravomocně

Krajský soud posléze ve čtvrtek vyhlásil rozsudek, jímž prohlásil vložení nemovitostí Pivovaru Eggenberg, a. s., onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů do vznikající společnosti Pivo Eggenberg, A. D., za současného stanovení obchodního podílu ve výši 30 procent za neúčinný právní úkon.

Soud nepřitakal námitkám Temy, že tato společnost pro spor není pasivně legitimována. „Pivo Eggenberg, A.D., byl adresátem onoho třístranného úkonu vložení majetku akciové společnosti, v jeho prospěch byla transakce provedena,“ řekl soudce s poukazem na insolvenční zákon. Majetkový prospěch získaný plněním z neúčinného právního úkonu zkracujícího možnost uspokojení věřitelů pak musí být osobami, v jejichž prospěch byl učiněn nebo které z něj měly prospěch, vydán do podstaty.

Úmysl takto věřitele zkrátit podle soudu potvrdily i výpovědi obou Shrbených a dalších účastníků ujednání o snaze ochránit majetek pivovaru v situaci, kdy měl prokazatelně stamilionové dluhy. „V této situaci zakládá předseda představenstva novou společnost a vkládá či ,uklízí´ do ní nemovitosti, aby pivovar ochránil,“ řekl soudce a podotkl, že se tak ovšem stalo na úkor věřitelů, tedy jaksi na ochranu před nimi. Přestože pivovar měl za nemovitosti údajně dostat 137 milionů, jakkoliv k tomu stejně nedošlo, za jejich „vyvedení“ měl předseda představenstva chtít 210 milionů, na jaké byly oceněny. V každém případě měl ovšem Shrbený senior s péčí řádného hospodáře podmínit platnost smlouvy vyplacením údajně sjednané částky do pevného termínu, eventuálně ujednat podmínku vrácení nemovitostí do majetku a. s. v případě nezaplacení zmíněné částky. Nic takového neučinil.

Z rozhodnutí krajského soudu se tedy nemovitosti českokrumlovského pivovaru mají vrátit do majetku Pivovaru Eggenberg, a. s. „Právo by mělo také svou troškou přispět spravedlnosti,“ řekl v závěru odůvodnění předseda konkurzního soudu. Rozsudek není v právní moci.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer | Foto: Václav Votruba


Jak byl vytunelován pivovar

[sobota, 15. květen 2010]

Nemovitosti českokrumlovského Pivovaru Eggenberg, a. s., v konkurzu od 16. května 2008, mají být vráceny do konkurzní podstaty. Rozhodl tak ve čtvrtek nepravomocně krajský soud.

Vše se odvíjí od založení společnosti Pivo Eggenberg A.D. 1560 spol. s r. o., v Českém Krumlově 15. dubna 2004. Pivovar Eggenberg do ní vložil své nemovitosti, oceněné na 214 milionů korun. Za to mu byl sjednán obchodní podíl 30 procent. Radim Pařízek a Petr Horák jako fyzické osoby vložili do společnosti vklady po 20 000 Kč, přičemž byl sjednán každému obchodní podíl 35 procent.

Petr Horák svých 35 procent převedl 21. července 2004 za 20 000 Kč na Pivovar Eggenberg. Radim Pařízek převedl svých 35 procent za 10 000 korun 19. září 2006 na plzeňskou společnost Tema, a. s. Téhož dne bylo valnou hromadou schváleno rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg v nové společnosti na 64 a jedno procento. 64 procent s vkladem 206 789 900 Kč bylo převedeno za dohodnutých 80 000 Kč společnosti Tema.

Neúčinný úkon?

Tento právní úkon správce konkurzní podstaty Štěpán Bláha napadl loni 20. srpna odpůrčí žalobou. Má jej za neúčinný. Celkem 90.000 korun za převod hodnoty převyšující 206,8 milionu není podle něho přiměřeným protiplněním. Míní, že takto došlo k poškození úpadcových věřitelů. Dožadoval se vrácení oněch 64 procent s vkladem 206 809 900 Kč do podstaty úpadce.

Promlčeno?

Tema se bránila údajnou promlčeností lhůty k podání takové žaloby. Poukazovala na to, že insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu do jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

Právní zástupce správce ale upozorňoval, že v době napadeného převodu obchodního podílu byl předsedou představenstva pivovaru Jiří Shrbený a jednatelem Temy jeho syn. „Je tedy zřejmé, že se jednalo o osoby blízké a v pozicích vrcholných orgánů společností,“ zdůrazňoval žalující a dovolával se jiného paragrafu insolvenčního zákona. Ten říká, že právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké. „Co se stalo v tomto případě, je tak výjimečné, že snad už ani nelze hovořit o pouhé ne–přiměřenosti protiplnění,“ dodal zástupce správce.

Chtěli poškodit věřitele

Upozornil dále na to, že podle § 242 lze odporovat rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. Přitom se ze zákona má zato, že u takového úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké byl dlužníkův úmysl této osobě znám. Zástupce správce dodal, že před oním převodem obchodního podílu měl Pivovar Eggenberg velké závazky, mj. také k Jiřímu Shrbenému – asi 32,8 milionu z „povodňové“ půjčky, či ke společnosti Bellton ve výši skoro 90 milionů. „To, že závazky nebyly dlouhodobě spláceny, znamená, že pivovar byl minimálně v hrozícím úpadku. Úmysl poškodit věřitele převodem obchodního podílu tak je zcela zřejmý,“ mínil zástupce žalobce. Takovému úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu pak lze odporovat, byl-li učiněn v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení.

Zástupce žalovaného pak označil za absurdní, že by takto Jiří Shrbený jako výrazný věřitel úpadce sám sobě zkracoval vyhlídky na uspokojení. K problému úkonu učiněného ve prospěch osoby blízké, který by posouval promlčecí lhůtu na tři roky, dodal, že za osoby blízké lze považovat toliko osoby fyzické. Judikatura prý připouští tento pojem i pro vztah osoby právnické s osobou fyzickou, pro případy, že by statutární orgán učinil úkon ve prospěch sobě blízké fyzické osoby. „Tady šlo ale o dvě právnické osoby a promlčecí lhůta je tedy jednoroční,“ tvrdil zástupce Temy.

Posléze dodal, že celá transakce měla širší souvislosti a pozadí a nelze ji posuzovat jen matematickým vzorcem.

Zamítnuto, ale...

Krajský soud loni v dubnu žalobu správce na určení neúčinnosti právního úkonu, onoho převodu 64 procent majetkového podílu na Temu, a na vydání předmětného podílu do podstaty úpadce zamítl. „Už samo rozdělení 65procentního obchodního podílu Pivovaru Eggenberg na majetku společnosti A. D. bylo neplatné. Proto tento subjekt ani nemohl něco převádět na Temu,“ řekl soudce v krátkém odůvodnění rozhodnutí. Akt rozdělení podílu byl podle něho neplatný pro rozpor s dobrými mravy. Souhlas Jiřího Shrbeného s rozdělením a následným prodejem obchodního podílu Pivovaru Eggenberg za 80.000 Kč „naprosto odporuje požadavku na řádné hospodaření statutáře obchodní společnosti se svěřeným majetkem“, dodal.

I když byla tedy odpůrčí žaloba insolvenčního správce nepravomocně zamítnuta, rozhodnutí prakticky znamenalo, že 65 procent podílu na majetku Piva Eggenberg A.D. 1560 ve více než 200milionové hodnotě patří nadále Pivovaru Eggenberg, a.s.

Další dějství pozoruhodného vyvedení majetku pak dořešil krajský soud rozhodnutím zmíněným v úvodu. Podrobnosti na www.ceskobudejovicky.denik.cz pod titulkem Soud vrátil nemovitosti pivovaru.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer


Finále soutěže pro studenty odborných učilišť, hotelových škol a dalších vzdělávacích zařízení zabývajících se odbornou přípravou číšníků, kuchařů a dalších profesí v cestovním ruchu již po deváté hostil Královský pivovar Krušovice. Ve čtvrtek 13. května se zde sešli vítězové pěti regionálních kol, aby se ve finálovém kole utkali o titul Prince výčepních. „Soutěžilo celkem devět tříčlenných družstev, která se utkala jak v samotném čepování piva, tak i vědomostním testu, který je zaměřen na pivo, jeho historii, správné uchovávání a čepování. Jako nejlepší byl vyhodnocen tým Hotelové školy z Mariánských Lázní, který potvrdil skvělou úroveň odborné přípravy. Studenti z této školy vyhráli již třetí ročník v řadě.“ říká Josef Helebrant z Královského pivovaru Krušovice, který soutěž každoročně organizuje.

Tříčlenná družstva se nejprve při prohlídce vedené vrchním sládkem a manažerem pivovaru Tomášem Kosmákem seznámila s historií Královského pivovaru Krušovice. Účastníci se na následné besedě dozvěděli užitečné informace o zodpovědné konzumaci a zákonné hranici pro podávání piva. „Celá soutěž je koncipována s ohledem na to, že studenti jsou mladší 18 let, cvičí se tedy jen v profesních dovednostech, degustaci musí nechat až na dobu, kdy dosáhnou plnoletosti,“ upřesňuje Josef Helebrant. Pak již následovalo rozlosování pořadí, ve kterém družstva soutěžila. Po té byla zahájena samotná soutěž, a to vědomostním testem. Odpoledne došla řada na praktické zkoušky a každý soutěžící měl za úkol natočit soutěžní třetinku v tříminutovém limitu. Odborná porota v čele s obchodním sládkem Heinekenu Svatoplukem Vrzalou posuzovala v praktické části soutěže velmi přísně jak správnou míru piva, tak i výšku pěny a celkový postup při čepování. A právě na základě vyhodnocení všech disciplín a kritérií bylo určeno následující konečné pořadí finalistů:

Medailisté

1. místo HŠ Mariánské Lázně - Nikola Müllerová, Zdeněk Eisner a Luboš Lev

2. místo SŠ potravinářská a služeb Brno, Charbulova - Robin Mietus, Michal Kameník a Jakub Haluza

3. místo SOŠ a SOU Kladno - Daniel Heler, Adam Ryšavý a Antonín Dvořák

4. místo SOU Baron School s.r.o. Havířov

5. místo SŠ Služeb Varnsdorf

6.místo SŠ Hotelová Český Těšín

7. místo SŠ služeb a řemesel Stochov

8.místo SŠ gastronomie a služeb Nová Paka

9. místo SOU Planá

Vedle hlavní soutěže pro týmy odborná porota vyhlásila i vítěze v kategorii jednotlivců, který získal cenu ředitele Královského pivovaru Krušovice. Touto cenou a titulem Princ výčepních 2010 se může čerstvě pochlubit Adam Ryšavý ze SOŠ a SOU Kladno, stříbrná skončila Jiřina Grymová ze Střední hotelové školy v Českém Těšíně a bronz vybojoval Luboš Lev z Hotelové školy v Mariánských Lázních.

Všichni účastníci soutěže získali drobné dárky. Vítězný tým pak získal pro svoji školu věcnou cenu – kompletní vybavení pro hostinské stoly (ubrusy, sklo, prostírání, tácky atd.) v hodnotě 12 tisíc korun.

Finalisté devátého ročníku Prince výčepního se kvalifikovali v jednom z pěti regionálních kol. Ta se konala od února v Opavě, v Kladně, ve Velkém Březně, v Brně a v Karlových Varech. Předcházejícího ročníku soutěže se zúčastnilo na 35 škol zaměřených na cestovní ruch a pro letošní rok je toto číslo stejné.

Celý letošní ročník byl svou úrovní za devět let konání soutěže zdaleka nejlepší, prakticky rok od roku se zvedá úroveň a vystupování soutěžících, hlavní dík patří učitelům a ředitelům zúčastněných škol, kteří obětují svůj čas a umožňují žákům absolvovat tuto soutěž,“ hodnotí soutěž Josef Helebrant.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Luxusní zájezd pro dvě osoby do Amsterdamu a zajímavá finanční odměna 30 tisíc korun čekají na vítěze letošního, již druhého ročníku soutěže Hvězda výčepu. Je určena všem profesionálům z restaurací, hostinců, barů a dalších provozoven, kde se čepuje pivo z portfolia Heinekenu Česká republika. „Své síly navzájem změřili nejprve ve třech regionálních kolech a třicítka nejlepších se 20. května, tedy již za týden, utká v pražském finále. Absolutní vítěz se v rámci zájezdu do Amsterdamu podívá do míst, kde se psala a píše pivní historie – do pivovaru Zoeterwoude, muzea Heineken Experience či do ledové jeskyně Extra cold,“ říká Svatopluk Vrzala ze společnosti Heineken Česká republika, která soutěž vyhlašuje.

Klání o prestižní titul bylo zahájeno po uzavření přihlášek na konci dubna nejprve ve třech regionálních kolech, která se konala 10. května v restauraci Tivoli ve Velkém Březně, 11. května v Královském pivovaru Krušovice a 12. května ve starobrněnské Pivovarské restauraci. Z osmdesáti soutěžících vzešla třicítka nejlepších výčepních z celé republiky, kteří budou o titul Hvězda výčepu soutěžit v kbelském Lidovém domě v Praze 20. května.

Mezi třicítkou finalistů bude i loňský vítěz prvního ročníku soutěže Tomáš Huss z restaurace U Gaganů ve Znojmě, který se kvalifikoval v brněnském kole. Mezi favority se záluskem na medailové umístění budou určitě patřit i čerství vítězové a medailisté z regionálních kol, kterými jsouv regionálních kolech:

Březno - 1. místo - Jana Sinková - U Horáků Na Růžku Děčín; 2. místo - Luděk Matoušek - U Matoušků Hořice; 3. místo - Patrik Lamka - Bar No. 1 Žďárky

Krušovice - 1. místo - Zdeněk Uhliar - U Komára - Podbořany; 2. místo - Jiří Kubeš - Na Ostrově Plav; 3. místo - Martin Strečok - U Čapoše - Mělník

Brno - 1. místo - Lukáš Havel- Orlovna Rakšice; 2. místo - Jarmila Ujčíková - U Floriánka Budišov; 3. místo - Irena Pelikánová - U Cvrčka Mašovice

Finále bude mít stejně jako kvalifikační kola tři oblasti: písemný test ze znalosti značky, produktů a pivovarů patřících do skupiny Heineken a také ze správné péče o pivo. V další části dostanou soutěžící prostor pro prezentaci provozovny, ve které působí. V praktické zkoušce pak budou čepovat domácí pivní značky do sklenic s obsahem 0,3 a 0,5 litru a prémiovou značku Heineken do sklenice s obsahem 0,25 litru. Odborná porota bude posuzovat správnou míru a výšku pěny a také vizuální vzhled načepovaného piva. Hodnotit bude také celkový dojem při čepování, od správné přípravy pivního skla přes způsob čepování až po závěrečné servírování.

Správné čepování piva je důležité, protože tím přispívá k vyzdvižení charakteristických znaků piva – především pěnivosti i chuti. Kvalitu piva primárně ovlivňují suroviny použité při výrobě a vlastní výrobní technologie, ale správné čepování a servírování přispívá k celkovému dojmu při jeho pití,“ říká Svatopluk Vrzala.

Finanční prémie a věcné ceny čekají i na stříbrného a bronzového finalistu, kteří získají 10 a 5 tisíc korun. Vedle toho získají materiální prémii i provozovny, ve kterých tři nejúspěšnější soutěžící působí, a to v hodnotách 30, 20 a 10 tisíc korun. I v kvalifikačních kolech získali vítězové zajímavé ceny – první tři obdrželi diplomy a finanční odměnu ve výši 5, 3 a 1 tisíc korun. Všichni soutěžící také dostávají drobné ceny a upomínkové diplomy. Těšit se mohou i na fotografie z průběhu soutěže.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Potěšit sami sebe, ale především své chuťové buňky, můžete v prvním minipivovaru vybudovaném na Moravě po roce 1989. Nápad přestavět budovu ze 14. století na pivovar, restauraci a hotel vznikl již v roce 1990 a pouhé dva roky po vyslovení záměru byl převeden ve skutečnost.

Zajít si na pivo do Pegase je skutečným gastronomickým zážitkem. Již při vstupu do objektu je vám na první pohled jasné, že srdcem pivnice je varna pivovaru, jejíž ráz je umocněn kombinací mědi a dřeva. Nevybrat si z pestré nápojové nabídky, moravské a české kuchyně či specialit k pivu a připravit se o skvělý kulinářský zážitek je téměř nemožné.

Foto

Pivo zde vaří hned ve čtyřech druzích. Neoblíbenějším je světlý ležák. Je vyráběn pouze z přírodních surovin metodou spodního kvašení bez filtrace a pasterizace. Jde o živé přírodní ječné pivo, což potvrzuje nejen svým vzhledem. Dalším druhem piva je tmavý ležák. Technologický postup výroby je stejný jako u světlého ležáku, avšak s rozdílem použití barevných sladů.

Unikátem je pivo s názvem Pegas Gold. Jedná se o speciální polotmavý ležák s vyšším obsahem alkoholu, díky kterému se řadí do skupiny 16° piv. Ovšem otázkou je, kolik takových piv je průměrný konzument schopen vypít. Poslední pivo, které si získalo oblibu především u žen, je pšeničné pivo. Je vyrobeno metodou svrchního kvašení za použití pšeničného sladu. Podává se s citrónem, což na první pohled nepůsobí moc důvěryhodně, ale o to větší má úspěch.

Minipivovar, restaurace a zároveň hotel se nachází v centru města Brna v Jakubské ulici přímo pod hradem Špilberk. Téměř 80 % produkce se vytočí právě ve zdejší pivovarské pivnici. Zbytek je rozvezen po Brně a jeho blízkém okolí. Návštěva minipivovaru je zážitkem, který by si měl na vlastní kůži vyzkoušet snad každý, kdo je jen trochu konzumentem tohoto lahodného moku. Srovnání chutí je skvělou zkušeností a profesionální přístup je zárukou kvality.

Zdroj: Meredit.cz | Autorka: Jaroslava Fuksová


Výborně. Tak to už se těším,“ zajásali kutnohorští pivní patrioti nad zprávou, podle které by již v příštím roce měli zabořit rty do prvního půllitru zlatého moku uvařeného opět „doma“ v kutnohorské pivovaru.

Foto

Výrobu v minulém roce i přes protesty veřejnosti ukončil nadnárodní pivní gigant, společnost Heineken. A město začalo pro místní pivovar hledat nového nájemníka, který by Kutnou Horu opět zavlažil hektolitry domácího ležáku. Novým provozovatelem by se nyní podle vyjádření starosty Ivo Šalátka měla stát česko–švédská společnost, ve které bude mít výrazný podíl také kutnohorská radnice.

Kontrola dění

Chceme, aby město mělo minimálně kontrolu nad tím, co se v pivovaru děje, aby se v důležitých záležitostech nerozhodovalo bez jeho stanoviska,“ uvedl Šalátek. Partnery města v nově vzniklé firmě bude švédská společnost Peter MacLaine Reismüller a česká Quality Oil Company, které radnici společný projekt předložily.

Město ve výběrovém řízení na pronájem požadovalo právě možnost vlastnit podíl ve společnosti, nájemní smlouvu na patnáct let a roční nájem přesahující dva miliony korun.

Nejdřív sudové, potom v lahvích

Podle informací starosty by místní varna zabezpečila v prvních letech regionální trh v Kutné Hoře a okolí. Expanze do pražských náleven je plánována nejdříve za dva roky. „Chtějí vařit sudové pivo a až ve druhé fázi se začne stáčet i do lahví. Kapacita pivovaru je asi dvě stě tisíc hektolitrů. Jeden až dva roky by se vařilo kolem padesáti až sedmdesáti tisíc hektolitrů, přičemž výroba by se postupně zvyšovala,“ tlumočil záměry pivovarníků Šalátek.

Kdyby zastupitelé záležitost projednali a odhlasovali na červnovém jednání, tak do tří měsíců by podle starosty mohlo dojít k převzetí pivovaru novou společností. „Potom běží nějaká technická lhůta na jeho zprovoznění, asi tři až pět měsíců,“ vypočítával dobu, která zbývá do znovuotevření píp s kutnohorským pivem starosta. S první ochutnávkou by se tak s jistou dávkou optimismu mohlo počítat již na začátku příštího roku.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Vaněk | Foto: Jan Šmok


Už niekoľko rokov spoľahlivo funguje nadštandardná spolupráca medzi mestom Banská Štiavnica a pivovarom STEIGER, a.s., Vyhne. Táto spolupráca má prazáklad v dávnej spoločnej baníckej minulosti, ako aj fakte, že mesto Banská Štiavnica niekoľko krát v histórii vyhniansky pivovar vlastnila a striedala sa v ňom so súkromnými vlastníkmi. Bohatí mešťanostovia Banskej Štiavnice si vyhnianskom pive pochutnávali ešte skôr než bola objavená Amerika. Na bohatej histórii a príslušnosti k regiónu je založená aj súčasná profilácia značky STEIGER.

V roku 2007 začal pivovar s rebrandingom, postaveným na legende o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler v Banskej Štiavnici. V pečati pivovaru sú teraz zobrazené dve jašteričky, ktoré nahradili templárskeho rytiera, ktorého používanie nadväzovalo na tradíciu varenia piva vo Vyhniach. Pivovar STEIGER má tradičné väzby na Banskú Štiavnicu a dve jašteričky sú aj jej symbolom. Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní. Aj názov STEIGER je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster. Spojenie s baníckou tradíciou vyjadruje aj latinsky nápis DA DEUS FORTUNAE (DAJ BOH ŠŤASTIA) na pečati pivovaru. Na viacerých akciách, ktoré organizuje mesto, nechýba ani v súčasnosti zlatistý pivný mok z Vyhní. Sponzorsky ho dodáva pivovar STEIGER na základe zmluvy o reklame.

Mesto Banská Štiavnica na základe tejto zmluvy v roku 2009 pivovar STEIGER propagovala

na týchto podujatiach:

a) Budenie sitnianskych rytierov (jún 2009)

b) Majstrovstvá Slovenska v bleskovom šachu – Open Steiger (18.7. 2009)

c) Živý šach (18.7. 2009)

d) Letné kino v Amfiteátri (júl – august 2009)

e) Filmový klub Oko a premietanie kina Akademik (máj – december 2009)

f) Nezabudnuté remeslá (1.8.)

g) Festival folk & world music (1.8.)

h) Štyri živly (7.8. – 9.8.)

i) Salamandrové dni (10. – 12.9.)

Okrem toho mesto pivovar propagovalo aj na ďalších kultúrnych podujatiach organizovaných Banskou Štiavnicou, ako hlavným organizátorom v roku 2009 v čase máj – december 2009. V závislosti od výšky podpory bolo umiestnené aj logo Pivovaru STEIGER, a.s. na propagačných materiáloch a ďalších miestach, ktoré s podujatím súviseli. Mestu sa zároveň podarilo podporiť festival Jazznica a umiestniť do všetkých materiálov k tejto akcii logo pivovaru. Počas uvedených akcií sa v priestoroch konania ponúkali na pitie (nealko a pivo) produkty Pivovaru STEIGER.

Mesto Banská Štiavnica tak ako protihodnotu získalo od pivovaru finančnú aj tovarovú podporu. V oficiálnom vyhodnotení ,,Spolupráce medzi pivovarom STEIGER a mestom Banská Štiavnica za rok 2009“, ktoré vypracoval Ing. Rastislav MARKO z Mestského úradu v Banskej Štiavnici v marci 2010 sa uvádza: ,,Podujatia, ktoré podporil pivovar STEIGER navštívilo spolu 15 – 17 000 návštevníkov. Logo pivovaru sa ocitlo na všetkých propagačných materiáloch, ktoré súviseli s kultúrnym letom v regióne, ako aj na materiáloch k jednotlivým akciám. Pivovar ako partner bol zakomponovaný aj do dvoch rozhlasových kampaní v rádiu Expres (spolu 25 spotov). Logo pivovaru sa podarilo dostať aj do akcií nad rámec zmluvy – Jazznica, Trať mládeže. Okrem toho sme z prostriedkov, získaných zo sponzorstva (najmä piva) prevzali plnenie pivovaru smerom k akciám Banskoštiavnicko -hodrušského baníckeho spolku, čo zefektívnilo našu spoluprácu. Banner s logom pivovaru bol zároveň počas celého leta zavesený priamo v centre Banskej Štiavnice, na budove Rubigallu. Kultúrne leto v Banskej Štiavnici sa aj zásluhou pivovaru zaradilo medzi najúspešnejšie v histórii“. Dokument zároveň obsahuje námety na spoluprácu v budúcnosti, medzi ktoré patrí udržanie výšku príspevku na úrovni z roku 2009, aj napriek ťažkej dobe. Mesto na oplátku ponúka rozšírenie spolupráce o ďalšie zaujímavé aktivity.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Co nabízejí regionální pivovary

[čtvrtek, 13. květen 2010]

V porevolučním období zaznamenává pivovarství České republiky vlivy globalizace - zejména vstup nadnárodních společností spojený s centralizací výroby, s tlakem na ekonomickou efektivitu výroby, s důrazem na využití nástrojů marketingu či s prodlužováním trvanlivosti výrobků.

S tímto procesem souvisí i uzavírání řady pivovarů, určitá unifikace v chuťovém charakteru značek, snižování výrobních nákladů a naopak nárůst nákladů na marketingovou podporu. Čím mohou regionální pivovary konkurovat velkým pivovarnickým obrům? O tom by mohla vyprávět pivovarnická společnost K Brewery, která ovládá a provozuje celkem sedm menších či středně velkých pivovarů - v Protivíně (Platan), v Černé Hoře (Tas), v Jihlavě (Ježek), v Uherském Brodě (Janáček), v Hlinsku v Čechách (Rychtář), v Klášteře Hradišti nad Jizerou (Klášter) a ve Vysokém Chlumci (Vévoda).

Kvalita jako konkurenční nástroj

K Brewery nabízí produkty vyráběné tradičními poctivými postupy a z těch nejkvalitnějších surovin. Snaží se, aby se výrobky dostaly k zákazníkovi vždy čerstvé, proto vyrábí pouze malé šarže. Díky tomu nemusí navyšovat garanční doby pomocí extrémní stabilizace a ochuzovat tak chuť piva, naopak běžně nabízí velmi populární kvasnicová nefiltrovaná piva. Podniková filozofie je orientovaná na tradici a poctivost. Každá nová značka piva, se kterou přichází na trh, má za sebou vždy dlouhodobý vývoj.

Když jsme například v loňském roce uváděli na trh dvanáctistupňové pivo Lobkowicz Premium, přes rok jsme testovali jeho chuťové vlastnosti. Snažili jsme se dosáhnout ideální rovnováhy mezi plností a hořkostí, typické pro chuť českého piva. Proto používáme výhradně český chmel odrůd Žatecký poloraný červeňák a Premiant, český slad vyrobený jedině z ječmene odrůdy Bojos a vodu, jež si svou kvalitou v ničem nezadá s vodou kojeneckou.

V různorodosti je síla

K Brewery zastupuje více než 50 značek, což představuje nejpestřejší nabídku na trhu. Značky mají výrazný chuťový charakter, liší se od sebe díky tomu, že jsou vyráběny v různých pivovarech podle rozdílných receptur. Schopnost oslovit široké spektrum zákazníků včetně opravdových labužníků je tedy hlavní výhodou. Vaříme zajímavá tradiční česká světlá piva, ale klademe důraz i na rozsáhlé portfolio speciálů, ať už vícestupňových, tmavých či polotmavých nebo třeba kvasnicové či pšeničné pivo. Jejich oblíbenost dokazuje i úspěch vlastního balení sedmi pivních speciálů ze šesti různých českých a moravských pivovarů, jehož druhou edici jsme nedávno uvedli na trh.

Na trh je třeba reagovat rychle

V letošním roce vyšla z produkce protivínského pivovaru další zajímavá novinka. Je reakcí na stále se zvyšující poptávku po nealkoholickém pivu. Pivo značky Lobkowicz Premium Nealko ocenila odborná porota na letošním Pivexu jako druhé nejlepší nealkoholické pivo na našem trhu. Ačkoliv se toto pivo oficiálně uvádí na trh teprve nyní, vaří se v pivovaru v Protivíně již asi půl roku. Prvně jsme jej nabízeli jen vybraným restauracím a na základě reakcí spotřebitelů jsme dolaďovali jeho chuť k dokonalosti. S jeho recepturou jsme si opravdu vyhráli, nakonec jsme se rozhodli pro tři druhy sladu a tři druhy chmele a navíc jsme použili speciální kmen kvasnic. Zrodilo se tak osvěžující pivo plné chuti, které se velmi blíží chuti klasického piva.

Zdroj: Gastrotrend.cz | iHNed.cz | Autor: vrchní sládek, K Brewery


Největší párek v rohlíku v celé České republice vznikne možná již zítra v pivovaru v Kostelci nad Černými lesy.

Dosavadní rekordní pochoutka měla párek dlouhý 223 centimetrů, rohlík 194 cm a vážila 24 kilogramů. Na regulérnost soutěže dohlédnou nejen návštěvníci, ale i zástupce agentury Dobrý den z Pelhřimova, která podobné rekordy eviduje a potvrzuje jejich platnost.

Vše začne v 11 hodin, návštěvníky čeká spousta doprovodných programů včetně divadelních představení pro děti i dospělé.

Fotogalerii a původní článek naleznete zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz


Studenti se utkali ve znalostech. O pivu

[čtvrtek, 13. květen 2010]

Do netradičního klání se v úterý pustili budoucí číšníci a baristé. Středoškoláci z celé republiky se v Brně utkali například v čepování piva či míchání zlatavého mohu s jinými nápoji. Pivem ale okořenili i klasickou atletickou disciplínu. Běh.

Pivní klání brněnská Střední škola potravinářská a služeb v Charbulově ulici uspořádala letos už podeváté. „Soutěžení se letos zúčastnilo celkem osmašedesát studentů vyslaných jednotlivými zúčastněnými školami. Všechny tři disciplíny, v nichž změřili síly, měly co do činění s pivem. Vzhledem k věku soutěžících se však čepovalo zásadně nealkoholické,“ podotkl ředitel Střední škola potravinářská a služeb Brno Ladislav Černý.

Vítěze klání s názvem Radegast Birell Cup, na nímž ochrannou ruku drží i česká Asociace číšníků, ve znalostech o pivu, jeho čepování a servisu budou pořadatelé znát po čtvrté hodině odpoledne.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Lucie Hrabcová


«« « Strana 547 z 782 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň