Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Prazdroj končí s Leo Burnett

[pondělí, 21. září 2009]

Společnost Plzeňský Prazdroj, jež v posledních měsících vyměnila kreativní agentury svých značek Radegast a Gambrinus, rozjela výběrové řízení i pro svůj prémiový brand Pilsner Urquell. Na jeho kreativě dosud dlouhodobě pracovala reklamní agentura Leo Burnett, které tak odchodem pivovaru zůstává v portfoliu jediný velký klient, obchodní řetězec Tesco. Na trhu se proto již spekuluje, že by se jedna z nejstarších českých reklamek měla začlenit pod svou sesterskou agenturu Publicis a fungovat stejným modelem jako Saatchi & Saatchi, tedy bez vlastní právní subjektivity a na adrese Publicisu (všechny zmiňované agentury patří do komunikační skupiny Publicis, pozn. red.). Martin Štěpánek, managing director Publicisu, tuto možnost odmítl komentovat. Zda se agentura bude o Pilsner Urquell ucházet znovu, není zatím známo. Prazdroj seznam agentur pozvaných do výběrového řízení neodkryl.

Zdroj: MaM iHNed.cz


Taký prepad exportu ako tento rok české pivovary ešte nezažili. Najviac sa pritom znížil vývoz piva do Ruska, ktoré bolo vlani po Nemecku a Slovensku tretím najväčším exportným trhom pre české pivovary.

Taký prepad exportu ako tento rok české pivovary ešte nezažili. Najviac sa pritom znížil vývoz piva do Ruska, ktoré bolo vlani po Nemecku a Slovensku tretím najväčším exportným trhom pre české pivovary. Konštatuje to dnes český denník Hospodářské noviny.

Roky sa sľubne vyvíjajúci export piva z ČR na ruský trh sa tento rok v porovnaní s vlaňajškom znížil na polovicu. A zrejme bude ešte horšie.

Podľa analytikov pivovarnícky priemysel v Česku čaká tento rok citeľný pokles. V 1. polroku 2009 sa celková produkcia piva na vývoz znížila medziročne o 13 % na 1,7 milióna hektolitrov. Okrem Ruska klesol vývoz piva aj do Nemecka a na Slovensko. Rapídne ide dole aj domáca spotreba.

Na porovnanie: zatiaľ čo vlani predali české pivovary do Ruska v 1. polroku 161.000 hektolitrov piva, ten rok to bolo iba 92.000 hektolitrov. Hospodárska kríza núti ruských spotrebiteľov výrazne šetriť. A pivo dovážané z Česka patrí v Rusku medzi najdrahšie, takže je medzi prvými položkami, ktoré ľudia škrtajú zo svojich výdavkov.

ČR je všeobecne najväčším dovozcom piva na ruský trh. S veľkým odstupom nasleduje Nemecko. Podľa údajov zo zväzu ruských pivovarníkov sa celkový dovoz tohto nápoja do Ruska v období od januára do konca júna 2009 znížil o 30 %. Minulý rok do tejto krajiny doviezli zahraniční producenti viac ako 803.000 hektolitrov piva, z toho 300.000 len z Česka. V tomto roku by toto číslo malo podľa odhadov klesnúť na 550.000 hektolitrov.

Väčšina pivovarov v ČR pritom svoje produkty vyváža. A aj keď žiadny zatiaľ v dôsledku krízy neskrachoval, niektoré z nich musia počítať s tým, že tento rok sa prepadnú do straty.

Zdroj: O peniazoch Zoznam.sk | Autor: TASR


V letošním roce zasedl poprvé v historii v porotě prestižní soutěže „International Beer Challenge“ i český pivovarský odborník.

Stal se jím Josef Tolar, bývalý dlouholetý sládek a výrobně – technický ředitel Budějovického Budvaru, n. p. „International Beer Challenge“ je největší mezinárodní soutěží lahvových piv na světě. Letošní ročník rozdělil 60 druhů piv do 12 kategorií. Bylo v něm hodnoceno více než 300 pivních značek z 15 zemí světa.

Jako zástupce českého pivovarnictví, zasedal Tolar také v nejvyšší odborné porotě soutěže (Super Jury) při „nadstavbové“ části hodnocení. „Za jeho přizváním do poroty stojí obrovské zkušenosti, dlouholetá praxe a vynikající pověst Josefa Tolara ve Velké Británii, kde je považován za jednoho z nejlepších českých sládků,“ uvedl tiskový mluvčí českobudějovického Budvaru Petr Samec. Super Jury předsedal Jeff Evans, autor mnoha knih o pivu a britský „Pivní autor roku“, a jedním z členů byl i Roger Protz (na snímku při hodnocení s Josefem Tolarem), který je držitelem řady odborných ocenění v oblasti psaní o pivu, je autorem mnoha knih a odborných článků.

Foto

Jména na etiketách jako Torpédo, Lavina nebo Starý Tom označovala piva, která pocházela nejen z Velké Británie, ale také z USA, Španělska, Nigerie nebo Ruska.

Velice si vážím možnosti, že jsem se mohl zúčastnit této soutěže v roli odborného porotce. Byla to pro mne opravdu zajímavá zkušenost, a také velmi příjemný zážitek,“ řekl k akci Josef Tolar, který pro Budějovický Budvar pracuje v současnosti jako poradce v oblasti technologie výroby a investic. Jako člen poroty reprezentoval Českou republiku již v loňském roce na Velkém britském festivalu piva (Great British Beer Festival) v podobné soutěži. „Letošní akce probíhala velmi podobně jako soutěž v minulém roce. Také náročnost na hodnotitele byla vysoká, protože se jednalo o hodnocení téměř padesáti vzorků různých piv během jednoho dne,“ doplnil Tolar.

V letošním roce se největší mezinárodní soutěže lahvových piv zúčastnilo více jak 300 pivních značek z 15 zemí. Zastoupeno bylo celkem 60 druhů piva rozdělených do 12 soutěžních kategorií. Volba nejlepšího lahvového piva probíhala ve dvou kolech. V prvním kole hodnotilo celkem 36 porotců přihlášená piva ve 12 kategoriích:

- ales (anglická světlá piva) – hodnocena ve 3 kategoriích (podle obsahu alkoholu)

- ležáky - posuzovány ve 3 kategoriích (podle obsahu alkoholu)

- piva s obsahem alkoholu nad 7 %

- ovocná piva

- pšeničná piva

- stouty a portery

- tmavé ležáky

- nealkoholická piva a piva s nízkým obsahem alkoholu.

Ve druhém kole byla hodnocena piva s největším počtem dosažených bodů osmičlennou elitní odbornou porotou (Super Jury), ve které zasedl i Josef Tolar. Tato porota udělovala medaile v jednotlivých kategoriích a určila i celkového vítěze. Výsledky práce Super Jury budou zveřejněny na slavnostním ceremoniálu 14. října 2009 v Londýně.

Letošní ročník International Beer Challenge probíhal v londýnském „The White Horse Pub“ na Parson Green. „The White Horse Pub“ je jedním z vyhlášených pubů, ve kterém mohou Britové ocenit i chuť světlého ležáku Budweiser Budvar. Týdně se zde prodá cca 1 600 pint čepovaného piva této značky. Budweiser Budvar je ve Velké Británii dlouhodobě jednou z nejpopulárnějších importovaných značek. V roce 2006 byla značka „Budweiser Budvar“ dokonce jako jediná česká značka zařazena do prestižního britského seznamu „CoolBrands“, ve kterém se objevují značky udávající tón životního stylu ve Spojeném Království.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta


První pivní archiv

[pondělí, 21. září 2009]

Na podzim roku 2006 jsme založili První pivní archív v ČR. Pivní archiv není jen sbírka různých značek piv, protože každé pivo se k archivování nehodí. Tím chci říci, že se nejedná o prodejnu s větším sortimentem, množstvím piv, nebo sbírku značek, ale v našem archivu najdete speciály z naší i světové produkce, pivní rarity a dokonce i pár značek piv, které už se nevyrábí, ale které dlouho dozrávaly. Piva budou dozrávat několik let až desetiletí. Archiv bude sbírat, měnit a prodávat většinou piva lahvová, ale budou k mání i piva ze starých a nových dřevěných sudů. Našimi partnery jsou kolegové z nejstarší pivovarské akademie (Doemens Akademie) v Bavorsku a Rakousku, kteří mají už letité zkušenosti s archivováním piva a se kterými chystáme i společné pivní projekty.

Doufám, že vás náš archív potěší a zaujme. Piva budou k ochutnání a ke koupi v prosinci roku 2009. Podrobnosti najdete od října na webu.

Zdroj: Pivovar U Bulovky.cz


Napriek hospodárskej kríze a všeobecnému poklesu spotreby piva, zaznamenal Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne za prvých 8 mesiacov tohto roka zlepšené hospodárske výsledky. Tržby vzrástli za január až august 2009, oproti minulému roku o 3,56%, keď dosiahli hodnotu takmer 10,469 mil. €. Hospodársky výsledok za toto obdobie bol kladný, vo výške 1mil. €. Pivovar od začiatku roka predal na Slovensku spolu 194 583 hl piva vlastného i distribuovaného pre české pivovary, čo bolo iba o 4,8% menej ako za rovnaké obdobie roku 2008. Vo Vyhniach sa varia značky STEIGER, SITŇAN, KACHELMANN, STEIN, ďalej privátne značky obchodných reťazcov a pivovar zabezpečuje aj distribúciu Budejovického Budvaru, Zubra a Litovelu. Tržby vylepšuje aj výroba a predaj vlastného nealkoholického nápoja KolaLoka a licenčnej Kofoly. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Kým slovenský pivný trh napríklad zaznamenal za druhý štvrťrok 2009 medziročné zníženie výstavu (predanej produkcie) o 16,5%, pivovaru STEIGER sa podarilo v rovnakom období zvýšiť svoj trhový podiel z necelých 6 percent v druhom štvrťroku 2008 na tohtoročných 8,6%. Napriek tomu, že výstav je lepší ako u väčšiny konkurencie, s vývojom predaja v najdôležitejšom letnom období nie sme celkom spokojní. Leto je pre všetky pivovary obdobím žatvy a tohtoročný jún bol počasím veľmi nepriaznivý. Striedanie daždivých dní a tropických horúčav negatívne ovplyvňuje predaj piva. V daždivých dňoch ľudia nenavštevujú kúpaliská a bufety pri vode, ktoré v lete tvoria značnú časť predaja. Horúčavy cez 30 stupňov C zas spôsobujú, že ľudia znižujú konzumáciu nápojov s obsahom alkoholu. Ideálne ,,pivárske počasie“ predstavuje 28 C v tieni a polojasno“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že vplyvom krízy sa zmenilo spotrebiteľské správanie. Zákazníci menej pijú v pohostinstvách a reštauráciách, zato však viacej doma. Nárast spotreby desaťstupňových pív na úkor dvanástok ukazuje, že cena je pri primeranej kvalite, veľmi dôležitým kritériom pre spotrebiteľa. Pivá zo STEIGRA majú jedny z najlepších pomerov ceny a kvality na trhu.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Strategickou krajinou pre export je Maďarsko, kde vlani pivovar predal 3200 hl piva. Za prvých 7 mesiacov tohto roka tam exportoval už cca 3000 hl piva. Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a zamestnáva cca 181 pracovníkov.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Steiger Vyhne


Svatováclavské slavnosti piva

[pondělí, 21. září 2009]

Pěkný den ze Zámku!

Vážení přátelé českého piva! Chceme Vás pozvat na naší akci - "Svatováclavské slavnosti PIVA 2009" v Ostravě.

Propagovat produkty a služby malých nezávislých pivovarů je složité, jak organizačně, tak i finančně - a bez "velkých" sponzorů to jde jedině s nadšením.

Ale i z nadšení věřím, může vzejít akce na profesionální úrovni, s bohatým programem a zajímavou paletou pivovarů a jejich skvělých piv, zvlášť zde na severní moravě, kde podobná akce zatím uspořádaná nebyla.

Věříme, že námi připravená degustační přehlídka 16ti, převážně moravskoslezských pivovarů se stane tradičním místem představení pivovarů našeho regionu, a to nejen jejich piv, ale také dalších služeb, které nabízejí a podpoří tak "pivní turistiku" v tomto regionu. To je nakonec hlavní důvod, proč záštitu nad touto akcí převzal starosta největšího ostravského obvodu Ostrava-Jih pan Karel Sibinský a bez jehož přispění bychom tuto akci určitě nemohli realizovat, nebo ne v takovém rozsahu.

Co jsme připravili:

Dvoudenní (27. a 28. Září) degustační přehlídku 16 malých a minipivovarů - myslím, že důležitá poznámka je, že se všechna piva budou ČEPOVAT DO SKLA!(zůčastněné pivovary neplatí žádné poplatky!)

Bohatý program - z hlavních vybírám - Ready Kirken, Ivan Hlas trio, ANNA K a další

Vstup zdarma

Prezentace zůčastněných pivovarů - jejich piv a dalších služeb

Předpokládaná návštěvnost - 8 - 10 tis. návštěvníků - při > příznivém počasí (vycházíme z předchozích ročníků, kdy na pouze našich slavnostech, bez dalších pivovarů, bylo v roce 2007 - 3,5 tis. návštěvníků, resp. v r.2008 4,5 tis. návštěvníků.

Srdečně Vás všechny zveme

Zdroj: Zámek Zábřeh | Autor: Radovan Koudelka

Svatováclavské slavnosti piva

Lucie Muchová se v pondělí 21. září stane novou finanční ředitelkou společnosti Pivovary Staropramen. Firma o tom informovala v pátek.

Do společnosti nastoupila v roce 2005 jako účetní specialistka, poté zastávala pozici hlavní účetní a od roku 2008 vedla tým controllingu.

Lucie Muchová (32) vystudovala účetnictví a podnikové finance na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Ve vedení nahrazuje Zdenka Havlenu, který přechází do controlingového týmu střední a východní Evropy se sídlem v Moskvě. Zdenek Havlena pracuje ve společnosti od roku 2001. Během této doby působil na různých pozicích v oddělení controlingu. V květnu 2007 byl jmenován finančním ředitelem pro Českou republiku a později rovněž pro Maďarsko.

Zdenek Havlena (38) vystudoval Ekonomii strojního inženýrství na VUT v Brně.

Pivovary Staropramen jsou s více než patnáctiprocentním podílem na domácím trhu druhým největším producentem piva v České republice, pivo Staropramen se vyváží do více než 30 zemí světa. Pivovary Staropramen jsou součástí skupiny Anheuser-Busch InBev, největší pivovarnické společnosti světa.

Zdroj: Mediafax.cz | Autorka: Iva Vokurková


Dva jedinečné druhy piva vařené za využití původních postupů a zařízení, příjemné posezení a výbornou českou kuchyni, to vše najdete pod jednou střechou v nejmenším pivovaru v Praze, v restauraci U Medvídků.

Více než pětisetletá pivovarnická tradice objektu „U Medvídků“ v ulici Na Perštýně před několika lety po rozsáhlé rekonstrukci vyústila ve vznik dobového středověkého pivovaru, který je zároveň i nejmenším pivovarem v Čechách.

Celý areál, nazývaný Dům piva, je tvořen hned několika částmi. Kromě restaurace, hotelu či pivnice je zde k nalezení také pivovarský obchod, muzeum původních, a navíc funkčních zařízení na výrobu piva a dobový kabaretní sál v barokním stylu. Nejzajímavějším prvkem objektu je ale nepochybně pivovar, najít ho ale není jednoduché.

Než se návštěvník dostane až k němu, musí projít celou budovou přes restauraci a pivnici, protáhnout se několika tunely a zdolat schodiště. Po této „dlouhé a namáhavé“ cestě ale člověk o to víc ocení možnost svlažit hrdlo jednou z unikátních pivních značek, které hospůdka nabízí.

Jedná se především o polotmavý ležák Old Gott, do kterého se přidává zvláštní karamelový slad, jenž dodává pivu jedinečnou nasládlou chuť. Pivovar si vaří tento mok sám a kromě hospůdky při samotném pivovaru se dá koupit v riginálních lahvích s keramickým uzávěrem.

Ještě unikátnější značkou, kterou pivovar U Medvídků produkuje, je X-BEER. Se svými více než třiceti stupni a zhruba jedenácti procenty alkoholu je nejsilnějším pivem v Čechách a jedním z nejsilnějších piv světa. Půl litru tohoto ležáku sice vyjde na více než stovku, ale podává se v menších sklenicích. Při tom, jak rychle stoupá do hlavy, jde jednoznačně o výhodné opatření. Doporučuje se pít opatrně, ale to nic nemění na tom, že je to výrazný a zajímavý kulinářský zážitek.

Kvašení obou druhů probíhá v původních otevřených dubových kádích v ěsné blízkosti popíjejících hostů, takže pokud se tam nachomýtnete v ten pravý okamžik, máte možnost sledovat sládka v akci takřka rovnou od stolu. Kromě dobových kvasných kádí jsou zde k vidění i další původní součásti pivovaru, například zařízení na stáčení piva do lahví. Zdejší sládek vám také na požádání rád ukáže a vysvětlí celý proces výroby piva a možná přidá i nějakou historku z doby, kdy vařil pivo v Japonsku.

Kromě „tekutého chleba“ nabízí hospůdka i vydatnější stravu, aby bylo k pití co zakousnout. Kromě různých obložených mís a zabijačkových prkének mají návštěvníci možnost ochutnat i něco z tradiční české kuchyně, zvěřinu nebo vepřové koleno i další dobroty. Jídelníček je navržený tak, aby korespondoval s celkovou středověkou atmosférou a zároveň se dobře hodil k pivu.

Celkového dobového ducha dokresluje příjemný útulný interiér s nízkými klenutými stropy, nástěnnými malbami a masivním dřevěným nábytkem. To spolu s výtečnou kuchyní, dobrým pitím a jedinečnou nasládlou vůní kvasícího piva vytváří nebývale příjemné místo k posezení s rodinou či přáteli.

Ceny piva a některých jídel Old Gott 0,5l – 48 korun X-BEER 0,5l – 111 korun Svíčková – 129 korun Bramborové knedlíky plněné uzeným masem, zelí – 99 korun Lepenice (šťouchané brambory s cibulkou a zelím) – 99 korun

Zdroj: iList.cz | Autorka: Kateřina Šedivá


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne dokončil v týchto dňoch výmenu obalov v hodnote 267 tis. € (8 mil Sk). Celý sortiment fľašového piva sa tak distribuuje výhradne vo vlastných fľašiach s tvarovaným nápisom STEIGER priamo v skle. Nové fľaše STEIGER postupne nahradzovali typizované NRW fľaše od polovice minulého roka. Výmena fliaš je súčasťou novej marketingovej stratégie, ktorá sa začala predvlani zmenou pečate a loga pivovaru, kde motív templárov nahradil motív dvoch jašteričiek. Pivovar tiež zaviedol označenia classic pre 10-stupňové, premium pre 11-stupňové a gold pre 12-stupňové pivá, aké sa používajú v Česku. Inovoval aj obaly plechovkových pív. Nasledovala aj hromadná výmena všetkých druhov pohárov, na ktorých je teraz plastické logo a po naliatí svetlého piva vystúpia zreteľne zlaté jašteričky. Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Výmena NRW fliaš za vlastné s nápisom STEIGER je v súlade so všeobecným trendom všetkých pivovarov, ktoré smerujú k čo najväčšiemu počtu vonkajších znakov, odlišujúcich ich od konkurencie. Fľaše majú dizajn riešený tak, aby sa skĺbila elegancia s praktickosťou. Všetky zmeny sú súčasťou našej filozofie komplexnej starostlivosti o zákazníka a všestrannej podpory značky STEIGER. Snažíme sa o to, aby u našich zákazníkov značka STEIGER evokovala históriu a kvalitu“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že práve história a kvalita sú dvomi neoddeliteľnými piliermi, na ktorých stojí pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Pivovar je najstarší na Slovensku, s tradíciou varenia od roku 1473. Bohatí mešťanostovia Banskej Štiavnice, ktorá pivovar stáročia vlastnila, si vyhnianskom pive pochutnávali ešte skôr než bola objavená Amerika. Dúšky tohto lahodného nápoja pomáhali obrancom mesta odrážať útoky Turkov, ktorí si robili zálusk na zlato a striebro, ktoré sa v štiavnických horách ťažili. O bohatú históriu sa opiera aj profilácia značky STEIGER, založená na príslušnosti k regiónu - legende o jašteričkách a nájdení zlata v Banskej Štiavnici.

,,Pivá z produkcie vyhnianskeho pivovaru - STEIGER, SITŇAN a KACHELMANN, sú výsledkom poctivej práce a zachovania tradícií. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom varenia každej stupňovitosti osobitne. Proces pokračuje otvoreným kvasením a dlhodobým zrením – ležaním. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Vo vyhnianskom pivovare sme hrdí na to, že varíme pivo tradičným spôsobom a že doba dozrievania piva je u nás až 60 dní! Vyhýbame sa praktikám veľkovýroby, ktoré používajú niektoré pivovary a ktoré spočívajú v urýchľovaní dozrievania, používaní enzýmov, CK tankov, či riedení uvareného piva vodou na nižšie stupňovitosti“, vysvetlil E.Mihálik.

Poukázal aj na to, že portfólio značiek pivovaru STEIGER patrí medzi cenovo najprijateľnejšie pivá na trhu. Zákazník dostane za ľudovú cenu kvalitu tradične vyrobeného piva. Kríza mení spotrebiteľské návyky a štruktúru spotreby nápojov. Pivo patrí k tým, ktoré utrpeli menej. A tak je dnes pivo najlacnejším a najobľúbenejším nápojom v reštauračných zariadeniach. Ľudia uvedomili, že za svoje peniaze dostanú ďaleko viacej tohto ušľachtilého nápoja, než akéhokoľvek iného. Pivovarníci dúfajú, že dôjde k presunu od predražených a prechemizovaných nápojov, smerom k tradičnému pivu.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger


Novinku související s vývozem na Dálný východ začal testovat černohorský pivovar. Klasické kovové sudy chtějí výrobci pivního moku nahradit nádobami z plastu, které jsou výrazně lehčí. Dálkovou přepravu na vzdálenosti mnoha tisíc kilometrů, která se hradí v závislosti na hmotnosti zboží, by to mohlo výrazně zlevnit.

Klasické sudy bychom navíc neměli dlouhodobě blokované v zahraničí,“ popsal další výhodu majitel černohorského pivovaru Jiří Fusek.

Pivovar už poslal zkušební dodávku do Vietnamu a do Číny. Úspěch ale slavil zatím jen částečný. „Zásilka do Vietnamu dorazila naprosto v pořádku, v té do Číny ale devatenáct z dvaceti zkušebních sudů prasklo. Dopravce zřejmě nedodržel přepravní podmínky. Aby sud praskl, tlak musel stoupnout nad osm barů, teplota se zřejmě zvýšila nad 30 stupňů Celsia,“ uvedl Fusek.

Tragédie to podle pivovarníků není. Černá Hora chce pivo v plastových sudech exportovat i do budoucna. „Nebyl to problém piva, ale obalu a přepravy, na takovou vzdálenost zatím nikdo pivo v plastu posílat nezkoušel, museli jsme otestovat, co je možné,“ vysvětlil Fusek.

Řešení je podle něho jednoduché, plastové sudy z Černé Hory napříště poputují v temperovaných kontejnerech, které zajistí, že teplota nepřekročí dvacet stupňů Celsia.

Zdroj: iDNES.cz


Podle studie českých a britských vědců má globální oteplování negativní vliv na kvalitu žateckého chmele – důležité suroviny pro výrobu tradičního českého nápoje. Čeští pěstitelé už nyní raději hledají nové odrůdy a uvažují o zlepšení zavlažování.

Výsledky studie ukázaly, že i mírné oteplení způsobuje zkrácení vegetačního období chmele, což zhorší jeho kvalitu.

Ze simulace, při níž vědci použili předpovědi budoucích změn klimatu, vyplynulo, že by výnosy v budoucnu mohly klesnout o 10 procent a obsah tzv. alfa-kyselin, který je hlavním určujícím prvkem kvality, o 13 až 32 procent.

Změn, které mohou přinést zvyšující se teploty, si jsou vědomi i sami pěstitelé chmele. "Náznaky tady jsou, ale spíše jde o dedukci z údajů některých výnosových let. Samozřejmě, pokud je v průběhu léta větší počet tropických dnů, tak se to na chmelu projevuje určitým útlumem," řekl Bohumil Pazler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

"Do budoucna se řeší nové odrůdy na bázi žateckého chmelu. Druhá věc, jak předejít negativním klimatickým podmínkám, je otázka závlah, a tím pádem ochlazení mikroklimatu na chmelnici," nastínil Pazler možné způsoby řešení. Šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý nevidí situaci tak tragicky a připomíná, že před dvěma tisíci let se chmel pěstoval v okolí Říma a postupně se s oteplováním stěhoval dále na sever.

"Sám fakt, že k tomu dochází, není překvapující. Současné změny globálního klimatu to mohou pouze urychlit. Dá se očekávat, že se pěstování chmele bude i nadále stěhovat dále na sever nebo do vyšších horských poloh, případně se podaří vyšlechtit více teplomilné odrůdy," podotkl Veselý.

Pouze strašení?

Zároveň upozornil, že už nyní se v Česku spotřebuje jen tisíc tun žateckého chmelu a zbylé čtyři pětiny úrody jdou na export. Přesto však zdůraznil, že tradiční české pivo se bez žateckého chmele neobejde. S tím souhlasí i bývalý dlouholetý sládek Budějovického Budvaru Josef Tolar. "Pokud by se z nějakého důvodu přestal používat žatecký chmel, mělo by to na české pivo nepříznivý dopad. Česká piva jsou postavena právě na typu žateckého chmele," myslí si Tolar.

K výsledkům studie se však Tolar staví rezervovaně a vnímá je jako součást strašení před globálním oteplováním. "Obecně si myslím, že se kvalita žateckého chmele zhoršuje. Jsou zde výkyvy mezi jednotlivými léty, ale to je dáno spíše klimatickými podmínkami v období dozrávání než oteplováním," tvrdí Tolar.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Pavel Škopek


Jak se degustuje pivo v Bruselu

[středa, 16. září 2009]

Belgie je pro milovníky pivních speciálů zemí zaslíbenou – vyrábí se tu na 750 druhů piva a událostí sezony je první zářijový pivní víkend na bruselském hlavním náměstí. Ve 30 stáncích se čepovalo přes 270 druhů piva ze 44 místních pivovarů.

Pijte pivo podle katalogu

Na čepu bylo i 56 druhů ovocného, včetně piva z mirabelek, meruněk, kokosu a kaktusů. Dalšími skupinami piv byla ta vařená v klášterech – většinou silně chmelená či trapistická. Dlouhou a slavnou tradici výroby piva v Belgii podtrhl program prvního dne, kdy starosta Bruselu spolu s rytířem cechu belgických pivovarníků pasoval nové pivovárečné rytíře.

V Bruselu sázejí na prezentaci pivních speciálů a na akci nechtějí vydělávat. Třetinka stojí mezi dvěma až čtyřmi eury, což je pod úrovní ceny v běžné bruselské restauraci. Návštěvníci se mohli naučit, jak správně načepovat hladinku a vyzkoušet svou chuť poznáváním různých druhů piva podle vzorků. Pivním degustátorům sloužil tištěný katalog a bylo opravdu vidět nadšence s bloky v podpaží, kteří si poctivě psali poznámky o chuti a barvě vzorků. Zájem byl jako vždy obrovský: návštěvníků přišlo 65 tisíc.

Bilance dvou dnů: 27 vzorků

V průběhu dvoudenního maratonu se ne všichni degustátoři drželi hesla akce „Pivo uvařené s péčí a láskou konzumujte zodpovědně“. Museli jsme vyzkoušet ultrasilné pivo s všeříkajícím názvem Malheur – má 12 procent alkoholu, tedy jako víno. Silné, ale dobré. Ve stánku pivovaru Super des Fagnes nás zaujalo pivo Griottes, ale můj dotaz, zda jde o pivo na bázi griotky, výčepního rozčílil: „Nikdy! Základem je pivo, až k němu se přidávají třešně.“ Načepoval nám ještě jejich blonde, tedy silné světlé, a svěřil se: „Tohle pivo je částí téhle země… a také částí mého života!

K favoritům se zařadil ležák Saison z pivovaru St. Feuillien, silné hořké pivo, které letos obdrželo World Beer Award. Na závěr jsme si nechali nejsilnější takzvaná trapistická piva, která se vaří většinou v klášterech. Jejich obsah alkoholu kolísá mezi sedmi a deseti procenty alkoholu, chuťově jsou většinou nahořklá jako Chimay nebo i podle názvu „silný“ (Straffe) Hendrik.

Naším favoritem a takzvaným „šláftruňkem“ se stal Waterloo Tripple Blonde, vynikající pivo se silnou příchutí chmele.

Tipy pro návštěvu pivního víkendu:

- příjemně nakyslá pšeničná – Grisette Witbier, Gauloise

- lambická fermentovaná – brugse Zot, Bourgonge de Flenders, Gueze

- tmavá nasládlá fermentovaná – Val Dieu Grand Cru

- ovocná – třešňový Kriek, malinový Petrus

- trapistická silná – Chimay, Straffe Hendrik

- Pale Ale – Martins, Petrus » Stouty – Buffalo, Maredsous

Zdroj: E15.cz | Autor: Aleš Hudský


Pivu zdar, EU zmar!

[středa, 16. září 2009]

Nedělám si patent na tento euroskeptický pozdrav, ale jestliže bychom heslo obrátili, tak zdar integračního šílenství povede ke zmaru více než jen českých pivních tradic. Pivem to začíná a Benešovými dekrety končí.

Uvedu příklad, jak Evropský soudní dvůr škodí českému rodinnému zlatu. Zpochybnil práva Budvaru v Rakousku. A to způsobem velice příznačným pro důsledky, které jsme si nadřazením unijního práva naší legislativě vykoledovali.

Jak známo, Budvar se od roku 2000 soudí s americkým pivovarem Anheuser-Busch o ochranu svých známek po celém světě. Skóre je zatím 82 : 26 ve prospěch Budvaru, 7 sporů skončilo nerozhodně nebo smírem. Dokud se tedy do celé věci nezamotala Evropská unie, český Budvar nad svým mocným a mnohem bohatším soupeřem vyhrával.

Teď jde o spor v Rakousku o značku „Bud". Nedávno v obdobném sporu v Lucembursku v první instanci Budvar vyhrál. Rakouský soud však požádal o radu Evropský soudní dvůr. A došlo k nečekanému zvratu, ačkoliv označení „American Bud", o nějž ve sporu jde, je pro pivo pocházející z jiného státu než Česká republika v rozporu s ustanoveními dvoustranné smlouvy uzavřené mezi Rakouskem a bývalou Československou socialistickou republikou v roce 1976! Přitom označení „Bud" je v souladu s touto smlouvou chráněným označením, které je vyhrazeno výlučně pro české produkty.

Evropský soudní dvůr však konstatoval, že značka "Bud" nemůže být v EU chráněna na základě dvoustranných smluv mezi státy, protože jí je nadřazeno unijní právo. Budějovický Budvar však tuto značku v celounijním seznamu chráněných výrobků zaregistrovanou nemá. Česká republika během svého vstupu do EU v roce 2004 požádala jen o ochranu názvů "Budějovické pivo", "Českobudějovické pivo" a "Budějovický měšťanský var".

K tomu soud uvedl: "Nařízení o ochraně zeměpisných označení a označení původu má vyčerpávající charakter, takže brání použití režimu ochrany stanoveného v takových smlouvách mezi dvěma členskými státy, jako jsou dotčené dvoustranné smlouvy." Soud se drží teze, že pokud jsou ve dvoustranné smlouvě i specifická ustanovení o způsobu vaření, přísadách či chuti, nemá Budvar na ochranu své značky právo, protože ji smí poskytovat jen unijní právo.

Jedná se o předběžné rozhodnutí, jímž se v EU dociluje jednotného výkladu práva. Národní soudy by pak měly rozhodovat v souladu s těmito judikáty. A tento princip může zvrátit nejen dosud očekávaný úspěch v Lucembursku a v Rakousku, ale může to mít nedozírné následky i v dalších zemích EU.

Právní jistoty se rozsypaly, ačkoliv Budějovice jsou nepochybně v Česku a lze také s úspěchem pochybovat, zda Anheuser-Busch vaří vůbec pivo (jak je my chápeme). Avšak pomněme také, že americký pivovar loni koupila skupina InBev, tedy belgická skupina, která u nás vlastní i Staropramen a Ostravar. Tento silný hráč v rámci EU je nebezpečnějším soupeřem než původně externí americký pivovar. A nic si nenamlouvejme o rovnosti velkých a malých hráčů v EU.

Budvar má celkem registrováno na 380 známek ve více než 100 zemích celého světa. Jeho postavení v Evropě je však vážně ohroženo naším vstupem do EU.

Co mi nejvíce na celé věci vadí? Raději jsem měl napsat „děsí". Ta zpupně, nemravně a proti všem právním zásadám uplatněná retroaktivita. Platná bilaterární smlouva v inkriminovaném případě byla uzavřena dávno před naším vstupem do EU. Přesto ji Evropský soudní dvůr z hlediska unijního práva považuje za neplatnou.

Ještě si můžete myslet, že jsou Benešovy dekrety nezpochybnitelné a nemohou podlehat v EU revanši?

Autor: Dušan Streit | Zdroj: EU Portál.cz


V sobotu 19. září se v Benešově uskuteční tradiční Pivovarské slavnosti. Akci pořádá pivovar Ferdinand. Zábavný program, jídlo a různé druhy piva jsou zajištěny.

České pivo se zdá býti národním fenoménem. Pivo u nás patří k přátelským setkáváním, inspirovalo mnohé kuchaře k originálním receptům a dostalo se do literatury i hudby.

Chcete-li přijít na to, v čem vězí kouzlo tohoto zlatavého nápoje s bílou čepicí, přijeďte se podívat na letošní slavnosti piva Ferdinand do Benešova. Ochutnávka přitom není jediným lákadlem – chybět nebude dobré jídlo, hudební program, netradiční prohlídky pivovaru nebo veselé soutěže.

Pivovarské slavnosti

Jako každý rok pořádá Pivovar Ferdinand v Benešově vyhlášené pivovarské slavnosti. Tento rok zároveň pivovar slaví i nově získaná ocenění pro svá piva vařená tradičním způsobem.

Je připraven program jak pro dospělé, tak i pro děti. Vystoupí skupiny Keks, Argema, Ivan Hlas trio, Ruce nohy Matyas, Josef Vágner, La Sklerosa. Jídlo a výtečné pivo zajištěno v neomezeném množství, nově i točené kvasnicové pivo! Všichni jsou srdečně zváni!

Historie benešovského piva

Historie benešovského piva jako takového sahá hluboko do středověku. Budeme-li ovšem hovořit o pivu z tohoto pivovaru, musíme se odrazit od roku 1897, kdy byl pivovar založen. Benešovské pivo je specifické tím, že způsob jeho výroby se po dobu jeho existence v zásadě neměnil.

Stále se jedná o stejnou klasickou výrobu, ať již se jedná o sladovnu, varnu, spilku nebo ležácký sklep. Pivo se vyznačuje vysokým stupněm prokvašení, vyrovnanou světlejší barvou, jemnou hořkostí a plnou chutí.

Pivovar Benešov v současné době vyrábí pět druhů lahvového a kegového piva – Ležák světlý Premium 5%, Ležák tmavý 4,5%, speciální polotmavé pivo Sedm Kulí 5,5%, výčepní pivo světlé 4% a nealkoholické pivo.

Kdy se akce koná: 19. 9. 2009, od 13:00

Vstupné: 100,- (děti do 150 cm zdarma)

Bezbariérový přístup: ano

Zdroj: Benešovsko.info | Autor: Kateřina Davidová


Novým pšeničným pivem Velen naplnili v Pivovaru Černá Hora první sudy a lahve.

Toto lahodné dvanáctistupňové pivo začínáme prodávat v sobotu. Slavnostně je pokřtíme příští sobotu na Pivní pouti,“ uvedl šéf pivovaru Jiří Fusek. Půllitrová lahev bude stát dvanáct korun.

Jiří Fusek zdůraznil, že i když hlavní novinka letošního roku Velen volně navazuje na tradici a chuť bavorských piv typu weizenbier, pšeničné pivo se v Černé Hoře vařilo už v šestnáctém století. „O našem pšeničném pivu se pochvalně vyjadřoval už lékař Kopp v roce 1535, tedy pět let poté, co máme první písemnou zmínku o pivovaru,“ doplnil Hubert Adámek z pivovaru. Název Velen, jenž vychází z pověsti o vzniku Boskovic a vztahuje se i k Černé Hoře, kterou vlastnili páni z Boskovic, vybrali lidé v anketě.

Černohorské pivo je stále známější v různých zemích světa. Pivovar se totiž stále více zaměřuje na export. Nyní vyváží už kolem dvaadvaceti procent výrobků. „Největší trh máme na Slovensku, za které se v poslední době dostala Čína,“ dodal Fusek.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Leona Paroulková


Erotické pivo Hopf prý zvyšuje libido

[úterý, 15. září 2009]

Sládek Jürgen Hopf vaří pivo nesoucí jeho jméno zásadně zcela nahý. Na sobě má pouze bavorskou koženou zástěru a krojový klobouk.

Foto

Moku to prý dodává výjimečné vlastnosti, které lze srovnat s účinky Viagry. Chmelový nápoj údajně zvyšuje libido, a kdo ho ochutná, zapomene na nudné večery u televize a chce se jen milovat.

První várku Hopf získal zcela náhodou. Vlastně omylem, když se pokazil samovarný systém pivovaru v bavorském Schönbrunnu.

Zavolali mě, abych zkusil opravit ten stroj, bydlel jsem jen přes cestu. Bylo to uprostřed noci a nebylo tam živé duše, takže jsem na to šel jen v trenkách a pantoflích,“ vzpomíná na osudnou noc sládek Jürgen Hopf.

Díky tomu, že nešel stroj opravit, musel polonahý Hopf míchat ručně a vytvořil tak unikátní várku piva. „Cítil jsem se divně a věděl, že toto pivo bude jiné a bude se lišit od všech ostatních. Když bylo pivo hotovo a šlo do prodeje, každý, kdo ho vypil, hned cítil účinek. Každý, koho jsem se ptal, mi tvrdil, že týden nezapnul televizi. Místo toho šel rovnou do postele, aby nemarnil čas,“ vysvětluje Hopf, jehož pivo se prodává v lahvích s nahotinkou na etiketě.

Pivní speciál se má teď z Bavorska rozšířit do zbytku Evropy včetně Británie

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Famous


Jestliže jste si na koncertě skupiny Kabát šli pro pivo, možná vás překvapilo, že ho výčepní točí "spodem". Největší pivovar v zemi Plzeňský Prazdroj totiž na koncertě testoval zařízení TRUfill, které umožňuje vytočit větší množství piva v krátkém čase a tím i více vydělat.

Foto

Zdá se tedy, že díky vynálezu dovezenému z Velké Británie nebudou muset návštěvníci velkých akcí čekat na půllitr piva v nekonečných frontách. Pivovaru to navíc zřejmě umožní vytočit více piva a tím i zvýšit tržby.

Zařízení je v České republice naprostou novinkou. "Já jsem se s tím nikdy nesetkal, ani jsem o tom neslyšel," říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý s tím, že není schopen říct, jak může čepování piva spodem ovlivnit jeho kvalitu.

"Na tomto zařízení se čepuje do speciálních kelímků, jež mají ve spodní části ventil, který se napojí na stáčecí zařízení a ode dna se kelímek naplní pivem," vysvětluje Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje, který má na užívání zařízení v České republice exkluzivitu.

Kelímky jsou dražší

Speciální kelímek, který je k načepování piva potřeba, je v současné chvíli podle Juriny dražší, protože výroba systému je zatím ve zkušební fázi a kelímky se vyrábějí jen v limitovaných sériích.

"Při širokém používání tohoto systému předpokládáme, že se cena kelímků přiblíží ceně dnes používaných," odhaduje Jurina.

Podle společnosti Manitowoc, která stroj vyrábí, by výčepní díky němu měli být schopni natočit nápoj za pět až deset sekund. Zařízení je tedy podle společnosti vhodné využít v situacích, kdy je "rozhodující získat maximální výnos ze zkrácené doby na čepování."

"Úspora je především v rychlosti čepování a menší náročnosti na obsluhu," uvedl Jurina. Obsluhujícímu personálu totiž stačí nasadit kelímek na ventil, zmáčknout spouštěcí tlačítko a po napuštění předat kelímek zákazníkovi. "Takhle je schopen obsluhovat až čtyři plniče současně."

Plzeňský Prazdroj zařízení zatím pouze testuje, poprvé ho vyzkoušel začátkem září na slavnostech plzeňského piva Pilsner Fest. "Nyní jej zkoušíme a seřizujeme na akcích různých velikostí a následně bude rozhodnuto o případném širším využití," říká Jurina. Na koncertě skupiny Kabát firma použila jedno testovací zařízení se třemi plnícími ventily.

Zatím prý pivovar může potvrdit slova výrobce. Nejvíce se podle Juriny zřejmě přístroj uplatní na akcích, kde pivovar očekává vytočení velkého množství piva.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Kateřina Vrátníková


Najneskôr do dvoch rokov chce spoločnosť Pilsberg, s. r. o., Poprad začať s výstavbou multifunkčného komplexu na mieste súčasného pivovaru. Predpokladaná výška investície vzhľadom na rozsah územia je do 100 mil. eur.

"Termín realizácie je závislý od rýchlosti prípravných projekčných prác a aktuálnej finančnej situácie na trhu s nehnuteľnosťami, a dnes sa nedá presne určiť," informoval obchodný riaditeľ Pilsberg, s. r. o., Peter Sabol.

Plánujú aj hotel a byty

Už v týchto dňoch začala spoločnosť s odstraňovaním nepoužívanej technológie a s jej využitím spoločnosť neuvažuje ani v budúcnosti. V novom komplexe, ktorý vyrastie v priestore súčasného pivovaru v centre Popradu, bude obchodno-spoločenské centrum, hotel a byty. V budúcnosti v rámci prestavby areálu na multifunkčný komplex uvažuje spoločnosť so zachovaním výroby piva v podobe minipivovaru, ako súčasti architektonického a funkčného riešenia územia.

Výstavba novej sladovne

V popradskom závode spoločnosti Pilsberg v súčasnosti pracuje 50 zamestnancov, ktorí zabezpečujú výrobu nealkoholických nápojov a sladu plzenského typu. V Poprade zabezpečuje spoločnosť aj distribúciu piva, ktoré vyrába z vlastného sladu v partnerskom závode. Spoločnosť Pilsberg plánuje presťahovať výrobu sladu do obce Mlynica. Výstavba novej sladovne v Mlynici je podľa P. Sabola v štádiu rokovania s bankami o spôsobe financovania investície. Projektované náklady na výstavbu novej sladovne predstavujú 12 mil. eur. Okrem vlastných zdrojov chce spoločnosť získať financie na výstavbu sladovne z fondov Európskej EÚ a bankového úveru.

Zdroj: Korzár Sme.sk | Autor: SITA


Co ty dva chlapíky spojuje? Dříve pracovali jako šoféři, nyní už ale čepují pivo. Oba muži přijeli nedávno do jihlavského pivovaru na zhodnocení výsledků prodeje zlatavého moku.

A oba se těší na výlet na velké německé pivní slavnosti. Na mnichovský Oktoberfest, který startuje v sobotu 19. září, odjede o pět dní později, ve čtvrtek 24. září, sedmdesát hostinských z Jihlavska a okolních okresů.

Osmadvacetiletý Jaroslav Pulicar ze Zborné, okrajové části Jihlavy a šedesátiletý Josef Weiss z Kravska na Znojemsku budou mezi nimi. Zatímco mladší hostinský v bavorské metropoli už byl, ten starší tam zavítá poprvé.

Na Oktoberfestu jsem ale nebyl jako návštěvník,“ zakroutil hlavou osmadvacetiletý hostinský ze Zborné. Do Mnichova se Pulicar vypravil poprvé jako řidič. Vezl tam pivní sety – lavičky a stoly. V německém centru „pivního průmyslu“ chce nasát hlavně atmosféru a chutě.

O žádné suvenýry mi nejde,“ dodal muž, do jehož hostince občas zajdou i dva bývalí jihlavští primátoři, Vladimír Hink a Vratislav Výborný. Ti totiž ve Zborné také bydlí.

Pivo považuje Jaroslav Pulicar za věc, která má podpořit chuť na další pivo. „Už na učňáku jsme se to tak učili,“ usmál se mladý výčepní.

Nové druhy zlatavého moku se podle něj stále dají vymýšlet, ať už klasické, pšeničné nebo i ochucené. Třeba s medovou nebo ovocnou chutí.

V hospůdce v okrajové části Jihlavy, ležící pod sjezdovkou Šacberk, čepuje Pulicar standardně jihlavské a plzeňské pivo. Jednou týdně dojde na ležák z minipivovaru v Horních Dubenkách a nepravidelně na produkci z jiných míst – třeba na pelhřimovské, svijanské nebo rakovnické pivo.

V Mnichově se představí spousta pivovarů, nějaký si určitě vyberu. Pravdou je, že některé jejich výrobky se dají sehnat i v obchodech v Čechách,“ přemítal Pulicar, který se vyučil v oboru kuchař - číšník. „Člověk si ale na otevření vlastní hospody musí nějak vydělat. Tak jsem musel začít s prací jinde. Proto jsem dělal v autodopravě,“ vysvětlil osmadvacetiletý Jaroslav.

Z dopravy k hostinskému prchal dnes šedesátiletý Josef Weiss z Kravska na Znojemsku.

Před osmnácti lety jsme si se ženou vzali úvěr, koupili chalupu, ze které udělali hospodu a obchod. Jede to, makáte ale ve dne v noci,“ poznamenal na setkání hostinských v Jihlavě Josef Weiss.

V jeho hospodě se svého času čepovalo i do tupláků, což je míra obvyklá i pro mnichovský Oktoberfest. „Chlapi to zkoušeli, nosili si svoje tupláky, ale sami od toho pak ustoupili. Půllitr je půllitr,“ pokývl hlavou výčepní z obce, která je od hranic Vysočiny vzdálená asi patnáct kilometrů. Čepuje piva z Jihlavy, Hlinska a Malého Rohozce.

Na mnichovském Oktoberfestu nebudou z Jihlavy a okolí jenom hostinští. Také se tam budou prezentovat někdejší jihlavské kroje. Stane se tak ve velkém průvodu v neděli 20. září.

Účast v průvodu plánuje společnost Iglauer Sprachinsel (Jihlavský jazykový ostrov). Jde o spolek bývalých českých Němců z Jihlavska a jejich potomků či příbuzných. Průvodu se jinak mohou zúčastnit lidé v krojích z celého světa.

Oktoberfest skončí 4. října. Loni ho navšttívilo šest milionů návštěvníků, kteří celkově vypili 66 tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík


Pivovar v Kostelci nad Černými lesy pořádal v sobotu Vykulení ležáckých sudů. Tradiční akce se konala již pošesté. Lidé ochutnali piva a grilované prasátko.

Foto

A nechybělo množství piv z minipivovarů (Dobřany, Varnsdorf, Chýně, Qásek, Velké Meziříčí, Vojkovice, Dobruška, Kácov aj.), grilovaný býk, grilované prasátko či grilované jehně.

Tradiční řemesla, muzika a vystoupení mažoretek

Návštěvníci viděli i práci bednářů, kovářů, hrnčířů nebo barokních zedníků. K poslechu zahráli dudáci, harmonikáři a v podvečer vystoupila legendární AGAPEPE, Bayer a Naši Furianti.

Foto

Po celý den probíhal i program pro děti, přítomné pány jistě potěšilo vystoupení mažoretek. Hlavním lákadlem však zřejmě byla výjimečná prohlídka pivovaru, která se nesla v duchu divadelního představení, jehož součástí se stali i samotní návštěvníci.

Pivovarská fraška anóbrž divadelní prohlídky pivováru

V rámci programu šestého ročníku bylo připravené nové pojetí prohlídek útrob černokosteleckého pivováru. Na čtyřech scénách se tu v průběhu věků odehrával příběh poctivého piva.

Foto

Zájemci se mohli podívat, jak se vidrovalo či jak se osazovaly hromady, uslyšeli, jak se zkoušela kvalita piva a krom množství piva a medoviny okusili různé staročeské pokrmy.

Zdroj: Říčansko.info | Autorka: Kateřina Davidová


«« « Strana 573 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň