Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Velkopopovický Kozel, najpredávanejšie české pivo za hranicami Českej republiky, prejde v júni kompletnou vizuálnou premenou. Pripravené je inovované logo, nové obaly, internetová stránka aj nový televízny reklamný spot. Jediné, čo sa nezmení, je jedinečná chuť českej dediny v pive Velkopopovický Kozel, ktoré sa podľa tradičného receptu pripravuje už viac ako 130 rokov.

Od júna budú môcť milovníci piva v slovenských obchodoch nájsť pivo Velkopopovický Kozel v úplne novom balení. Grafický dizajn Velkopopovického Kozla podstúpil zásadnejšiu úpravu svojej vizuálnej stránky, pričom hlavnú úlohu v ňom zohráva maskot pivovaru, ktorý získal jasnejšiu a modernejšiu podobu. Kým na predchádzajúcom logu bol Kozel zobrazený viac-menej symbolicky, na novom logu je to už jasne definované, konkrétne zviera. Ponúka krígeľ piva a symbolizuje tak tradičné hodnoty českej dediny – pohostinnosť, srdečnosť a priateľskosť. Nové grafické prvky Velkopopovického Kozla sa stali súčasťou celého brandingu značky. Zmien sa tak dočkali nielen spotrebiteľské balenia piva, ale aj všetky reklamné či predajné materiály. Prevládajú v nich mäkšie, zemité farebné tóny, jemnejšie prechody medzi jednotlivými farbami a motív či štruktúra dreva. Lepšie korešpondujú s hlavným posolstvom Velkopopovického Kozla – prinášať medzi ľudí pozitívne hodnoty českej dediny. Kozel ich chce spájať a vytvárať priateľstvá aj medzi tými, ktorí sa doteraz nepoznali. Z tejto myšlienky vychádzali aj autori novej televíznej reklamy Velkopopovického Kozla. Príbeh imidžového spotu je postavený na veľkej oslave, na ktorú si ľudia z obce Velké Popovice nesú vlastné prostriedky na postavenie dostatočne dlhého stola – symbolu pohostinnosti všetkých dobrých ľudí. Pri príchode ďalších hostí následne ukážu, že: „Pri našom stole je vždy miesto pre jedného navyše“. Uvedené posolstvo chce Velkopopovický Kozel šíriť aj na internete. Veď len v slovenskej skupine milovníkov značky v populárnej sociálnej sieti Facebook bolo koncom mája registrovaných viac ako 1000 fanúšikov. Od júna bude priateľov Kozla spájať aj nová internetová stránka, dostupná na adrese www.velkopopovickykozel.sk, kde v priebehu leta okrem informácií o svojom obľúbenom pive a pivovare postupne nájdu viacero prekvapení. Jediným, čo zostáva rovnaké, je pivo. Velkopopovický Kozel sa naďalej varí podľa tradičnej českej receptúry z roku 1874, ktorá je zárukou jedinečnej chuti, rovnako príjemnej ako je atmosféra českej dediny.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Pivovary Topvar/omni


Po 57 letech měl v sobotu Písek své vlastní pivo. Bylo hlavním lákadlem muzejní noci v Prácheňském muzeu.

Byla to ojedinělá možnost ochutnat po více než půl století pivo, které vzniklo v Písku. Vytvořil ho historik píseckého pivovarnictví Petr Franěk k 125. výročí založení muzea v Písku,“ informoval ředitel Prácheňského muzea Jiří Prášek.

Lidé si prohlédli i práce studentů Vyšší odborné uměleckoprůmyslové školy, kteří přímo před jejich očima restaurovali truhly, historické kříže či kufry.

Návštěvníci si se zaměstnanci muzea oblečenými do historických kostýmů prošli prohlídkové trasy.

Kromě toho byl součástí muzejní noci i pietní akt u pomníku lva v Budovcově ulici.

Zdroj: Písecký deník.cz


Jiří Ježek je trojnásobný paralympijský vítěz, mistr světa i Evropy v cyklistice a také tvář jihlavského pivovaru.

Stal jste se jednou z tváří pivovaru Ježek, co vás k tomu vedlo?

Asi jako každý Čech mám pivo rád a mám k němu kladný vztah. Hodně závodů jezdím v zahraničí, snažím se tam reprezentovat nejen svým sportovním výkonem, ale i propagovat české produkty. Logické spojení mého jména a tradiční značky piva pak dalo vzniknout dlouholeté spolupráci. Jihlavským Ježkem jsem tak mohl oslavit zlaté medaile z her v Aténách 2004, několik titulů mistra světa i loňské zlaté medaile z Pekingu.

V loni jste se zúčastnil Dne ježka v Jihlavě, chystáte se na něj i letos, s jakým programem?

Na Den Ježka se určitě chystám a těším se na dobrou atmosféru i spoustu příjemných lidí. V Jihlavě mám hodně fanoušků, a tak se těším i na osobní kontakt s nimi. Připravena bude spousta soutěží, kterých se chci zúčastnit. Budu soutěžit třeba v pití piva na čas, v čemž určitě nebudu nejlepší (smích). Den Ježka bude určitě fajn událost, už se těším.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Kráceno


Pivo Rebel z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod se stalo v závěru minulého týdne nejoceňovanějším v soutěži Pivo České republiky, která proběhla v Českých Budějovicích.

Soutěže se zúčastnilo devětatřicet pivovarů z České a Slovenské republiky, které poslaly 204 vzorků piva. Nejvíc ocenění získalo pivo Rebel z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s.

V kategorii tmavý ležák putuje do Brodu ocenění za druhé místo, v kategorii světlý ležák za první místo, ve speciálních světlých pivech druhé místo a v kategorii kvasnicové pivo místo třetí. V dalších dvou kategoriích se pivo Rebel umístilo na čtvrtém místě, což potvrzuje vyrovnanou a stabilní kvalitu napříč celým sortimentem,“ popsal Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s.

Brodské pivo patří v posledních letech k nejoceňovanějším pivům v České republice a obhajoba tří cen v letošním ročníku soutěže to jen potvrdila.

Oproti minulému roku máme v gastronomii dalších šedesát nových zákazníků, zejména z okolí Jihlavy. Pro provozovatele hospod a hostinců na Vysočině představuje nabídka našeho piva významnou konkurenční výhodu, neboť příznivá cena a stabilně vysoká kvalita piva si nachází další příznivce,“ dodal Jiří Hušek.

Havlíčkobrodský pivovar je jedním z posledních nezávislých pivovarů v České republice a posledním samostatným soukromým pivovarem v českých rukou na Vysočině.

V závěru června se v Havlíčkově Brodě uskuteční další Pivní slavnosti, v sobotu 27. června si v Měšťanském pivovaru Havlíčkův Brod připomenou 175. výročí existence.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Milan Pilař


Z pivovarů v Česku proudilo v prvním čtvrtletí letošního roku méně piva. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven klesla výroba oproti loňsku o osm procent. Středočeští sládci se však vesměs shodují, že kvůli krizi odliv zákazníků ani propad výroby nepociťují. Většina si dokonce pochvaluje, že výroba stoupla.

Pětačtyřicetiletý Zbyšek Klail z Berounska sice přišel v únoru o práci, do hospody s kamarády ale chodí dál. „Nechodím tam tak často, jen v pátek na karty. Neumím si však představit, že bych si na pivo nezašel. I když teď musím víc šetřit,“ přiznal. Nymburský pivovar nyní prodává o necelých deset procent více piva než loni. „Je ale pravda, že v druhé polovině května byla situace horší,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Krize by podle něj mohla mít i opačný efekt. „V době krize ve 30. letech totiž spotřeba piva dokonce stoupla. Lidé možná u piva často diskutují o tom, co bude,“ řekl Benák. Pivovar se proto nechystá zvyšovat ceny.

Ani benešovský pivovar Ferdinand zatím nepocítil úbytek zájmu a nechystá zdražení. „Leden a únor byl na úrovni loňského roku. V březnu a dubnu byl prodej v průměru o devět procent vyšší,“ potvrdil předseda představenstva pivovaru Jiří Kubovič.

Jiří Kubovič má za to, že důsledky hospodářské krize dopadnou na Česko a západoevropské země v plné síle až na podzim. „Vidím určité nebezpečí, že by poptávka po pivu pak mohla klesnout,“ dodal. Podle benešovského sládka Josefa Lebedy se pokles výroby dotýká zejména velkých pivovarů.

Tříprocentním nárůstem prodeje v prvním čtvrtletí letošního roku se může pochlubit i další středočeský pivovar, a sice Velkopopovický Kozel. „Je to úspěšný výsledek, zvláště když zvážíme, že celkový prodej piva na českém trhu poklesl ve stejném období téměř o 10 procent,“ řekl za velkopopovický pivovar Vladimír Jurina.

Snížení poptávky způsobilo chladné počasí

Pokles, ale jen nepatrný, zaznamenal Pivovar Klášter na Mladoboleslavsku. „Některé měsíce jsou lepší než loni, jindy se piva vyrobí méně. Celkově se domnívám, že pokles zřejmě bude,“ řekl marketingový manažer Pivovaru Klášter Petr Božoň. Domnívá se, že na poklesu se mohla odrazit i ekonomická krize. „Lidé mají hlouběji do kapes, proto méně chodí do hospod,“ podotkl Božoň.

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý za poklesem výroby piva vidí však něco jiného. „Způsobilo ho zejména mimořádně chladné počasí v lednu a únoru, nikoliv hospodářská krize. Lepší počasí v březnu pokles poptávky v tuzemsku prakticky zastavilo a podle předběžných údajů v dubnu již byly prodeje piva o 2,7 procenta vyšší než v loňském roce,“ poznamenal.

Krize však zapříčinila snížení zájmu o české pivo v zahraničí. Export poklesl o 11,6 procenta. Mok z českých zemí je zde totiž uznáván jako velice kvalitní, čemuž odpovídá také jeho cena. Podle Veselého v dobách krize pak spotřebitelé šetří spíše na dražším, pro ně zbytném zboží.

Středočeským pivovarům se zatím ve světě celkem daří. Vyvážejí do mnoha zemí světa, mimo jiné do Číny, USA, Austrálie, Finska, Švédska či Dánska. A pivovary si tam nevedou vůbec špatně.

Nymburský pivovar do světa vyváží hned několik speciálů. A i díky tomu se mu daří v době krize prodej dál navyšovat.

Zvýšení prodeje bylo způsobeno především větší poptávkou po Postřižinském pivu v zahraničí, a to zejména v Německu a ve skandinávských zemích. Díky vzrůstající oblibě nymburského piva u zahraničních pivařů se export zvýšil o patnáct procent a nyní tvoří asi pětinu z celkového výstavu,“ řekl mluvčí nymburského pivovaru Václav Klain.

Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavla Švédová a Eva Kučerová


Teplárna chladí plzeňské pivo párou

[pondělí, 8. červen 2009]

Plzeňská teplárna bourá zažité stereotypy. Vyrábí pitnou vodu, vytápí a chladí, dodává proud do veřejné sítě. A chladí výrobu piva párou. A jak horká pára chladí? Jednoduše. Pohání absorpční chladicí zařízení.

Mít dobré sousedy, to je terno. V kanceláři, doma i v průmyslové části obce. Pro Plzeňany je dobrým sousedem, na rozdíl od mnohých míst v Česku, jejich teplárna. Nové administrativní budovy ve městě vytápí a chladí teplárna svými dálkovými rozvody tepla.

V Plzni funguje dodávka chladu na principu absorpčního chlazení (technologie, ve které umí horká voda chladit). Administrativní budovy díky tomu odebírají od teplárny v létě chlazení a v zimě teplo. Horkovodní rozvody proto nezahálejí ani v létě.

Díky dodávkám energie potřebné pro chlazení funguje teplárna rovnoměrně téměř celý rok. Důraz se klade na hospodárnost. Teplo se zde vyrábí kombinovaně spolu s elektrickou energií. Ekonomiku vylepšuje spalování 15 % biomasy, která se přisypává na dopravníky s uhlím.

Navíc teplárna dodává pitnou vodu pro technologické účely sousednímu Prazdroji, např. pro mytí vratných lahví. Na samotnou výrobu světově proslulého zlatavého moku se samozřejmě využívá tradiční zdroj vody.

Jak se Prazdroj chladí párou

Pro sousední Prazdroj dodává teplárna páru, která v absorpčních chladicích jednotkách vyrábí potřebný chlad k výrobě piva. "Byla to naše referenční zakázka a od té doby není v Plzni nová výrobní anebo administrativní budova, která by neměla od nás nejen teplo, ale i chlad," říká generální ředitel teplárny Tomáš Drápela.

Takto vyráběný chlad je levnější a komfortnější než z elektrických kompresorových jednotek. Využívají ho i plzeňské nemocnice, banky, hotely apod.

Schéma

Absorpční chlazení pracuje na stejném principu jako kompresorové chlazení. Rozdíl je pouze ve stlačování par chladiva. Plynné chladivo nestlačuje kompresor. Nejprve ho pohlcuje pomocná kapalina v absorbéru. Poté se z ní chladivo vypuzuje ve výparníku a to pomocí dodaného tepla.

Co se chladí při výrobě piva

"Ve výrobě začíná chlazení procesem zchlazování mladiny na zákvasnou teplotu," řekl redakci Jiří Mareček, tiskový mluvčí Prazdroje.

Výroba piva tradičně vyžaduje také chlazení při hlavním kvašení i při dokvašování. Temperují se také skladovací prostory, kde je pivo připravené na stáčení.

"Zjednodušeně je možné říci, že od té doby, kdy pivo dokvasí a je hotové, chladí se i nadále před i po stáčení do obalů na takovou teplotu, kterou vyžadujeme také od hostinských," vysvětluje Mareček.

"Takto můžeme zaručit kvalitu našich piv u zákazníků v hospodách, restauracích, ale také v balené podobě v obchodech," dokončuje mluvčí.

"Při rekonstrukci úpravny vody z blízké řeky pro naše technologické provozy jsme si spočítali, že pokud přidáme k investicím zhruba deset milionů korun, můžeme vyrábět pitnou vodu," vysvětluje myšlenku vyrábět pitnou vodu Drápela.

"Nabídli jsme toto řešení Prazdroji, který ji využívá na mytí lahví a čištění technologií, ne však na výrobu piva. Vyplatí se mu to. Vodu mu dodáváme zhruba šest let," doplňuje ředitel teplárny. "V případě havárie městského vodovodu bychom mohli pokrýt alespoň základní spotřebu vody pro značnou část města," tvrdí.

Zdroj: Technet iDnes.cz | Kráceno


Pivní odborníci i laická verejnosť s prekvapením zaznamenávajú, že PR aktivity jedného z najväčších pivovarov si prisvojujú úžasné ,,objavy“ z procesu varenia a čapovania jedného z jeho pív. Ide pritom o procesy a vlastnosti, ktoré sa napríklad v Pivovare STEIGER, a.s. Vyhne, používajú a považujú už celé desaťročia za samozrejmosť. Po ,,objave“ rezania tmavého piva smerom nahor, je to najnovšie tvrdenie o „jedinečnom" varení na dva rmuty. Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Z publikovaných informácií sme sa dozvedeli, že ,, Pri výrobe piva sa sladový šrot po zmiešaní s varnou vodou postupne zahrieva – ide o tzv. rmutovanie. Väčšina pív sa v dnešnej dobe varí na jeden rmut. Medzi slovenskými pivami tvorí výnimku značka Topvar, tá sa dodnes tradične, podľa pôvodnej receptúry, varí na dva rmuty.“ Musíme konštatovať, že toto tvrdenie o jedinečnosti medzi slovenskými pivami je nepravdivé. Vyhniansky pivovar totiž varí takto svoje pivá tradične už celé desaťročia a je pravdepodobné, že tak robia aj ďalšie malé slovenské pivovary. Pivá značky STEIGER sú vždy varené na dva rmuty a rovnako sa v STEIGRI pridáva na viackrát aj chmeľ. Konkrétne pri ležiakoch sa pridáva na 3-krát“, poukázal E.Mihálik.

Nedávno sa STEIGER musel ohradiť voči údajnej konkurenčnej novinke na slovenskom trhu – tmavému pivu, ktoré je výnimočné a dá sa „ako jediné“ rezať smerom nahor... Práve STEIGER 11° tmavý je nie len na Slovensku preslávený roky tým, že sa v reštauračných zariadeniach bežne reže nielen nahor, ale aj dolu a výnimočne efektná je aj trikolóra s tmavým pivom uprostred. Pred rokom dokonca spustil pivovar STEIGER osvetovú kampaň o tom ako rezané pivá vytvoriť nie len v reštauračných, ale aj domácich podmienkach z fľašových pív STEIGER. Celé kúzlo spočíva vo vytvorení ostrej hranice medzi rôznofarebnými pivami, čo sa dosahuje rôznou špecifickou hmotnosťou použitých pív.

Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Vo vyhnianskom pivovare sú hrdí na to, že varia pivo tradičným spôsobom a že doba dozrievania piva je u nich až 60 dní!

Pivovar sa vyhýba praktikám veľkovýroby, ktoré používajú niektoré pivovary a ktoré spočívajú v urýchľovaní dozrievania, používaní enzýmov, CK tankov, či riedení piva s vyšším obsahom alkoholu vodou (!) na nižšie stupňovitosti. STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Osmnáctiletá studentka šumperské průmyslovky Monika Kobzová se stala tváří hanušovického pivovaru Holba. Ucházet se bude o korunku Miss zlatého moku, finále soutěže se bude konat v začátkem září v Žatci.

Společně s Monikou se o titul bude ucházet dalších devět krásek, z nichž každá zastupuje významný český nebo moravský pivovar.

V anketě, kterou zveřejnil Žatecký deník a v níž mají čtenáři „kliknutím“ zvolit nejhezčí adeptku na Miss zlatého moku, nyní sympatická černovláska vede. Hlas jí poslalo přes dva tisíce čtenářů. Co na to Monika Kobzová říká? „Těší mě to, když anketa začínala, byla jsem podle počtu hlasů úplně na konci. Vážím si toho.

Do soutěže Miss zlatého moku jsi se dostala až poté, co původní dívka, která měla zastupovat Holbu, odpadla. Bylo to překvapení?

Bylo, veliké a hlavně příjemné. Soutěž ale znamená poměrně velkou zátěž. Ještě že jsou všechny akce o víkendech, při studiu bych to vůbec nezvládla.

Na šumperské průmyslovce studuješ ve 3. ročníku obor propagační grafika. Myslíš, že se uplatníš v tomto oboru?

To nevím, občas si teď myslím, že tento obor byl omyl. Muselo se hodně kreslit a to mě příliš nebavilo, nyní děláme počítačovou grafiku, což je lepší. Ale zatím si nemyslím, že bych u toho chtěla po maturitě zůstat. Ráda bych pracovala třeba jako vizážistka.

Co děláš ráda ve volném čase?

Baví mě cestování a také tanec. Nejraději tančím hip-hop. Mou zálibou jsou také motorky, vyrůstala jsem s kluky, takže k nim mám vztah odmalička. Zatím sice jezdím jako spolujezdec, ale ráda bych si řidičák na motorku udělala. Je to dobrý adrenalin.

Na jakém nejsilnějším stroji si jela?

Na yamaze tisícovce, která může jet i tři sta za hodinu. To jsem jela s bratrem, tři sta jsme sice nejeli, ale slušnou rychlostí například na silnici mezi Bukovicemi a Červenou Vodou nebo na dálnici.

Zajímá tě móda, co ráda nosíš?

Dávám přednost elegantnímu oblečení, ale samozřejmě záleží na příležitosti. Hlavně to musí být hezké a slušivé.

Když se vrátíme k samotné soutěži, ve finále v Žatci tě čekají také některé disciplíny, jako je například točení piva. Nebudeš s tím mít problém?

S točením piva určitě ne, pracovala jsme na brigádách v restauraci i kavárně, takže pivo načepuji. Horší to bude třeba se sbíráním chmele, protože to už se snad ani ručně u nás nedělá, takže na to se předem určitě nepřipravím.

Jsi v kontaktu se svými soupeřkami?

Bohužel jsem je vůbec neviděla, setkám se s nimi až na soustředění v srpnu na Mallorce. Nějakých problémů se neobávám, nedělá mi potíže dobře vycházet s lidmi. Nemyslím si, že by vznikla nějaká velká přátelství, ale doufám, že se mezi námi nebudou dít nějaké podrazy. To se mi příčí. Uvidíme.

Zásadní otázka na závěr? Máš ráda pivo?

Abych pravdu řekla, pivo moc nepiju, možná si dám tak jedno za měsíc.

Fotogalerii a video nalezente zde...

Zdroj: Deník.cz | Autor: Hana Kubová


Znojmo bylo plné piva a muziky

[pondělí, 8. červen 2009]

Stovky lidí zamířily poprvé v historii pivních slavností za pivem a muzikou do centra Znojma.

Po letech, kdy se Slavnosti piva Hostan odehrávaly v areálu znojemského pivovaru, vítalo milovníky pěnivého moku Masarykovo náměstí. Rudé stánky s logem domácího pivovaru obklíčily náměstí, když spodní část plochy patřila hudebníkům. Na pódiu se postupně vystřídaly skupiny Kryštof, Turbo, Wohnout a MIG 21. Davy lidí je poslouchaly zcela zdarma.

Menší scéna na slepičím trhu patřila domácí country kapele Květinka, program doplnilo vystoupení Jewelců, Paroháčů a dalších uskupení. Hosté slavností si tradičně mohli zasoutěžit v oblíbených pivních kláních nebo se občerstvit teplými uzeninami. Závěr oslav patřil ohňostroji.

Slavnosti piva se odehrály téměř bez incidentů. Pouze jeden muž napadl, zřejmě pod vlivem alkoholu, službu konající strážníky. „Případ útoku na veřejného činitele je zatím v šetření, víc informací nemůžeme v tuto chvíli sdělit,“ konstatoval v sobotu dopoledne službu konající strážník.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Dalibor Krutiš


Na prestížnej svetovej súťaži kvality alkoholických nápojov - Monde Selection bodovalo pivo Šariš aj tento rok. Zlatá medaila pre tmavý Šariš 11 % a dve strieborné pre Šariš 10 % a Šariš 12 % tak rozšírili doterajšiu zbierku ocenení tejto značky piva.

Slávnostné odovzdávanie cien sa uskutočnilo 1. júna tohto roka v Benátkach. Najvyššie ocenenie udelili odborníci z rôznych krajín sveta tmavému pivu Šariš 11 %, ktoré sa vyznačuje intenzitou sladkosti a karamelovou príchuťou. Zaujali aj svetlé šarišské pivá, a to čistou sviežou chuťou, penivosťou a príjemným pocitom po napití.

Medzinárodný nezávislý inštitút kvality Monde Selection vznikol v roku 1961 v Belgicku. Cieľom súťaže je vytvorenie medzinárodných označení kvality, ktoré sú pre spotrebiteľa signálom, že si kupuje výrobok vysokej kvality.

V rámci rotácie usporiadateľskej krajiny súťaž každoročne eviduje približne 2000 značiek alkoholických nápojov, dodala pre TASR manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a. s., Drahomíra Mandíková.

Zdroj: O peniazoch zoznam.cz | Zdroj: TASR


Kvasnicové pivo Dašice

[pátek, 5. červen 2009]

Již několik let mám ve své sbírce zařazen odznak "Kvasnicové pivo Dašice" a i když jsem se snažil o jeho původu něco vypátrat, nezjistil jsem vůbec nic. Na dašickém městském úřadě mi neporadili, sběratelé odznaků, resp. pivních suvenýrů, s kterými jsem se o tom bavil, také ne. Nenašel by se tedy aspoň někdo mezi vámi?

Odznak pochází někdy z období 70. až 80. let, tj. z doby, kdy už dašický pivovar skoro 50 let nefungoval. Proto mě napadlo, že by za výrobou tohoto oznaku mohl stát také nějaký místní patriot, který si tak připomněl doby dávno minulé, ale co tam dělá to slůvko "kvasnicové"? To mi k pivu tehdejší doby vážně nějak nepasuje. Nebo snad bylo kvasnicové pivo už tehdy samozřejmostí stejně jako dnes v případě minipivovarů? Nebo si snad někdo z Dašic vařil vlastní pivo a byl tak jakýmsi průkopníkem homebrewingu? Já vážně netuším, takže pokud můžete, poraďte, prosím. Díky.

Kvasnicové pivo Dašice

V sobotu ovládne dvůr pivovaru Pernštejn Rockové pivobraní. Vystoupí na něm kapely Alkehol, Törr, Miloš Dodo Doležal a Stresor.

Skladba kapel je důkazem toho, co tvrdí pořadatelé, tedy že se v pivovaru odehraje pořádný rockový nářez. Skupina Törr už má za sebou více než třicet let metalové produkce, přestože se za oficiální rok vzniku považuje 1986. Rocková kapela Alkehol vydala čtrnáct desek a Miloš Dodo Doležal patří mezi legendy už od dob svého působení ve Vitacitu. Závěr večera bude patřit pardubické pivní formaci Stresor. Ti na rozdíl od předcházejících skupin hrají převážně skladby skupiny Kabát, ale také právě zmíněného Alkeholu. Zajímavé tedy bude, jak se kapely s volbou písní „srovnají“.

Akce začíná už v 17 hodin, trvat bude do půlnoci. Vstupné v předprodeji je 130, na místě 180 korun.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Značka Pilsner Urquell připravila nový reklamní spot, jehož hlavním hrdinou je významný český malíř Alfons Mucha. Krátký příběh, režírovaný známým režisérem Vladimírem Michálkem, se soustředí na vznik malířova největšího díla – Slovanské epopeje. Reklama navazuje na sérii s významnými postavami české historie a kultury. Na televizních obrazovkách se spot objeví v pondělí 8. června.

Foto

Příběh se odehrává v letech 1910 až 1928 na zámku Zbiroh. Ve spotu v sobě Alfons Mucha nachází to pravé bohatství, které se skrývá uvnitř, a vytvoří své největší dílo – proslulý cyklus dvaceti obrazů nazvaný Slovanská epopej. Pilsner Urquell u toho samozřejmě nemůže chybět.

Foto

Jsme moc rádi, že se nám opět podařilo natočit výpravnou reklamu, ve které se objeví další výrazná osobnost z naší historie. Alfonse Muchu jsme si vybrali, protože patří k našim nejvýznamnějším umělcům a jeho díla dosáhla světového věhlasu. Doufáme, že tato reklama úspěšně naváže na předchozí oceňované spoty s Bedřichem Smetanou, Emilem Zátopkem nebo Josefem Jungmannem,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Foto

Reklamní spot vytvořil renomovaný režisér Vladimír Michálek, kamery se ujal Martin Štrba (oba jsou držiteli Českého lva). Spot vychází z historických reálií a byl natáčen na zámku Zbiroh v místech, kde Alfons Mucha doopravdy žil a vytvořil Slovanskou epopej. Příprava spotu byla konzultována i s malířovým vnukem panem Johnem Muchou.

Reklama poběží od 8. června na všech hlavních českých televizních stanicích. První týden půjde o spot v netradiční délce 1 minuty, následně se na obrazovkách objeví také zkrácená verze (40 sekund).

Zdroj: Tisková zpráva Plzenského Prazdroje


Slavnosti piva Hostan začnou dnes

[pátek, 5. červen 2009]

Největší svátek piva ve Znojmě je tady. V pořadí již sedmnácté Slavnosti piva Hostan otevřou areál pivovaru dnes (pátek 6.6.) ve 14.00 hodin. O kulturní uspokojení hostů se postarají skupiny Mňága a Žďorp, Tublatanka, Waťák - Kabát revival a zpěvačka Petra Janů.

V sobotu, kdy je otevřeno od 16.00 hodin, budou hrát Clou, Medvěd 009, Lucie revival či Metallica revival. Hostan nabídne také vystoupení místních kapel: Free band, Eminent, Květinka a Paroháči. Nebude opět chybět řada soutěží o ceny - mezi nejoblíbenější patří pivní štafety věrných restaurací, novinkou bude balancování na prázdném sudu. Pivo značky Hostan a Starobrno bude slavnosti provázet od začátku do konce. Pro ty, kdo mu neholdují, je připravena oblíbená limonáda Zulu.

Zdroj: Znojemsko.cz


Pivo, které si člověk jen tak v restauraci nedá, může ochutnat každý, kdo v pátek nebo v sobotu přijde do Brna na Radniční dny s malými pivovary. Představí se tam totiž devět malých pivovarů a každý z nich předvede to nejlepší ze svých sudů.

Přivezeme celkem šest piv. Na těchto akcích bývá největší zájem o speciality, takže nebude chybět ani naše borůvkové pivo či pivo kvasar s přídavkem medu. Lidem nabídneme také až sedm druhů našich limonád i pivní aperitivy,“ vypočítal nabídku pivovaru Černá hora ředitel oddělení služeb a marketingu Radek Pavlík.

Mimo Černé hory se představí také rozmanité druhy piva a speciality značky Pegas Brno či Chodovar, další pak přivezou pivovary z Poličky, Vyškova, Náchodu a jiných měst. „Bohužel se letos nebude konat tradiční soutěž pivovarů O zlatou korunku, protože se do ní přihlásilo málo účastníků,“ uvedla mluvčí Brněnského kulturního centra, které akci pořádá, Jana Fantová.

Akce začne v pátek po druhé hodině odpolední v Radnické ulici a na nádvoří Staré radnice bude jarmark. Program pokračuje i v sobotu opět od dvou hodin. „Bohatý program zajistí koncerty hudebních skupin. Lidé se mohou těšit na široký repertoár country, folku, trampských písní nebo pop-rocku v podání zajímavých interpretů. Zahraje například skupina Poutníci, která skvěle doplní atmosféru teplého letního podvečera,“ dodala Fantová.

Pro všechny bude také připravené občerstvení v podobě grilovaných uzenin i masa a dalších dobrot.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autor: Michal Kárný


Novinářské pivo (volí zástupci médií):

1. Skalní ležák – pivovar Chodovar, Chodová Planá

2. Bogan – Nymburk

3.–4. Rebel tmavý – Havlíčkův Brod, Xanto – Žatec

Soutěž o „Pivo České republiky 2009“ (odborná porota)

tmavé výčepní:

1. Zámecké černé – Chodovar

2. Zlatý Bažant tmavý – Hurbanovo

3. Popper Tmavý – Bytča

světlé výčepní:

1. Černá Hora Tas – Černá Hora

2. Mušketýr – Krušovice

3. Bernard – Humpolec.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz


Z pivovaru zbyl jen název a vzhled

[čtvrtek, 4. červen 2009]

Přinášíme další díl seriálu o místech, která se za posledních 20 let výrazně proměnila

Rambouskův minipivovárek v prosklené kanceláři ve vstupní hale Krajského úřadu v Hradci Králové je jen slabou náplastí na někdejší pivovar v těchto místech, který vařil oblíbené ležáky Hradecký či Královský lev.

Na staré fotografii pořízené z Bílé věže v roce 1980 je vidět areál hradeckého pivovaru s rozestavěnou novou lahvovnou. Současný snímek ukazuje rekonstruovaný areál s novým Pivovarským náměstím a zejména s budovou krajského úřadu, jejíž dva komínky na střeše si vzaly vzor z pivovarské varny ze začátku minulého století.

Ačkoliv se v poslední době stává, že některým opuštěným pivovarům v kraji vdechne život parta nadšenců, opraví ho a začne v něm vařit pivo zejména pro turisty a fanšmejkry, hradecký pivovar toto zmrtvýchvstání určitě nečeká. Rekonstrukce celého areálu byla kompletní a někdejší pivovar dnes připomíná jen název (Regiocentrum Nový pivovar) a průmyslová architektura hlavní budovy úřadu s typickými komínky. V místech, kde bývala varna, jsou dnes moderní kanceláře a na místě někdejší sladovny je několikapatrový parkovací dům.

Na značky Hradecký lev, Votrok, Královský lev či Královskou desítku pamětníci už jen vzpomínají. „Ještě dnes potkávám lidi, kteří mi říkají, že se jim po hradeckém pivu stýská,“ říká někdejší ředitel hradeckého pivovaru Jiří Vlček. V pivovaru strávil 16 let. Ve své kanceláři pečuje o vzácnou památku - kachel z jedné hradecké spilky, což jsou obří vany, kde pivo kvasilo.

Bylo to takové poctivé pivo,“ tvrdí, když se ho někdo ptá na kvalitu tehdejšího moku. „Tehdy se všechna piva nepasterizovala, měla kratší životnost, hostinští je museli objednávat častěji. Hradecké pivo bylo kvalitní, svědčí o tom i řada ocenění, která jsme získali,“ říká Vlček.

Hradecké pivo pil i prezident

Hradecké pivo ochutnal v roce 1990 i tehdejší prezident Václav Havel. V plechovém tupláku mu ho nabídl právě Jiří Vlček.

O hradeckém pivu se říká, že mělo charakteristickou karamelovou příchuť i tmavší barvu, protože se vařilo v plynové varně. Na kvalitu piva má velký vliv i voda. Pivovar využíval několik studní. Ta hlavní byla mezi řekou Orlicí a zimním stadionem.

Byla to hluboká artéská studně, voda z ní putovala trubkami pod stadionem. Další studně byly například v Jiráskových sadech. Voda se ale musela čerpat do velké výše, což bylo dost nákladné. Pivovar měl celkově vyšší náklady než jiné závody, protože byl postaven do výše a rozpracované pivo cestovalo nahoru a dolů. I já jsem se dost našlapal po schodech, když jsem kontroloval provoz, protože osobní výtah tam nebyl. Dodnes si pamatuji, že tam bylo 160 schodů,“ vzpomíná bývalý ředitel.

Právě umístění pivovaru provázely v novodobé historii problémy. V 90.letech si lidé z domů na Velkém náměstí stěžovali, že jim praskají stěny, když kolem nich jezdí těžké kamiony. „V době, kdy jsem v pivovaru ještě pracoval, uvažovalo se, že se postaví nákladní výtah, který by kamiony z ulice Čs.armády zvedal na nádvoří. O zakázku se ucházela jedna anglická firma, ale nakonec z toho sešlo, protože by to byla velmi drahá investice,“ vzpomíná Vlček.

Pivovar dával tomuto koutu historického centra i jednu zvláštnost: do okolí se šířila vůně chmele z právě uvařeného piva. „Pivo se opravdu v první fázi chladilo pod stříškou na vzduchu v takové obřímělké vaně na střeše jedné z budov. Dnes je v ní univerzitní katedra výtvarného umění. Když se pivo uvaří, má sto stupňů a je třeba ho rychle zchladit. Proto se pouštělo do ocelové vany zvané štoky. A krásně vonělo. Když se ochladilo, následovalo strojní chlazení. Dnes se všechno dělá uměle, ale tenkrát se ještě využívala příroda,“ říká Vlček.

U zrodu pivovaru stáli hradečtí měšťané

Pivovar postavili v roce 1844 majitelé domů, kteří měli právo vařit doma pivo; říkalo se jim právovárečníci. Jejich majetkový podíl byl formou práva várečného zapsán na jejich domě. Právo nemohlo být prodáno samostatně bez domu a dům nemohl být prodán sám bez práva. V roce 1948 byl veškerý majetek Právovárečného měšťanstva znárodněn. Jejich potomci si hradecký pivovar v roce 1994 nejdříve pronajali, krátce poté jej získali do vlastnictví. Pivovar měl asi stovku vlastníků. Nejvíc piva - 302 tisíc hektolitrů prodal pivovar v roce 1992, zhruba pětinu exportoval mimojiné na Slovensko, do Itálie, Řecka, Pobaltí i USA. Postupně výroba klesla pod 100 tisíc hektolitrů a v červnu v roce 1999 Právovárečný pivovar Hradec Králové skončil v konkurzu. „Bylo mně to líto, že skončil, ale v té formě, v jaké byl, se asi nemohl udržet. Měl příliš mnoho vlastníků a z ekonomického hlediska nemohl přežít. V té době měly potíže i jiné pivovary. Ale například právovárečný pivovar v Poličce funguje dodnes,“ říká Vlček.

O areálu pivovaru uvažoval magistrát i kraj Chátrající budovy nakonec zachránil kraj, který rozhodl, že v areálu vznikne krajský úřad, parkovací dům a prostory pro univerzitu. „O nějakém využití uvažoval magistrát i kraj. Návrhy, že se areál rozprodá podnikatelům, neprošel. Protože budovy na sebe navazují, musel se brát jako jeden celek a tři čtvrtě miliardy korun na rekonstrukci tehdy nikdo neměl. Záchrana přišla v pravou chvíli a výsledek se podařil. Vzpomínám si, že pro financování stavby hlasovala po roce 2000 drtivá většina krajských zastupitelů, nebyla to jenom ODS. Stavba se mi líbí, že zachovala průmyslový ráz budov,“ říká někdejší ředitel pivovaru a pozdější přednosta hradeckého okresního úřadu Jiří Vlček. Odpůrci rekonstrukce však kritizovali jeho vysokou cenu. Přestavba přišla na více než jednu miliardu korun, ale úřad ji splácí formou leasingu.

V bývalém pivovaru je nyní krajský úřad s galerií Vladimíra Preclíka, univerzitní katedra výtvarné výchovy, Centrum evropského projektování, regionální zastoupení CzechInvestu, Eurocentrum a pracoviště ministerstva pro místní rozvoj. Součástí areálu, který získal ocenění Stavba roku 2008, je pětipodlažní parkovací dům s více než 450 místy a nové schodiště přístupné od zimního stadionu.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Vladimír Bílek


Celkem 182 vzorků piv od 39 výrobců čeká na odbornou porotu v rámci 13. ročníku Slavností piva, které se uskuteční na českobudějovickém výstavišti.

Foto

Pamatováno je i na příchozí. „Pro návštěvníky akce bude připraveno k ochutnávce pivo z pivovarů Černá Hora, Holba, Svijany, Regent Třeboň, Strakonice nebo Vratislavice,“ řekla předsedkyně představenstva Výstaviště České Budějovice, a. s., Marcela Payerová.

Kromě čepovaného piva bude možné také ochutnat 16 značek z těch piv, která se zúčastní degustační soutěže o „Pivo České republiky 2009“.

Zajímavostí je, že o ocenění Pivo České republiky se ucházejí i čtyři slovenské pivovary,“ uvedl za organizátory degustace Alois Srb a vyzdvihl šanci pro veřejnost porovnat v pátek a v sobotu více značek piv přímo na místě.

Pro fanoušky pivní kultury se navíc uskuteční po oba dny v rámci projektu Pivní cesty představení malých a nezávislých pivovarů, a to i ze zahraničí. Na sobotu pak od 10 do 14 hodin připravil Parkán klub Tábor v pavilonu „Z“ setkání sběratelů pivních kuriozit a suvenýrů, výstavu pivních tácků a soutěže v držení tupláku piva na čas.

V doprovodném programu nabídneme v sobotu zdarma ochutnávku specialit při akci Ryba domácí nebo speciality maďarské kuchyně. V sobotu budou také slavnostně vyhlášeny výsledky soutěže Chutná hezky jihočesky,“ popsala další akce na výstavišti Marcela Payerová.

V pivovarské zahradě nebude chybět doprovodný hudební program, například s kapelami Bryčka, Vitějičanka nebo Brusný kotouče. Slavnosti začnou v pátek ve 14 hodin, vstup je zdarma.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor a foto: Edwin Otta


Na Slavnostech piva, které se konají v pátek 5. a v sobotu 6. června v areálu českobudějovického výstaviště, se v pavilonu Z představí projekt Pivní cesty, který podporuje malé nezávislé středoevropské pivovary. V průběhu zmíněných dvou dnů se zde bude představovat 11 pivovarů, které nabídnou téměř 30 druhů točených piv – kromě tuzemských oblíbených vícestupňových ležáků či kvasnicového pěnivého moku bude „na čepu“ rovněž pšeničné či malinové pivo. Velkým magnetem jistě bude točené belgické pivo Delirium Tremens.

Pivovary Bakalář Rakovník, Žatec, Purkmistr, Chyše, Belveder Železná Ruda, Rohozec a další nabídnou rovněž sklenice, trička, podtácky a další sběratelské materiály. Ze zahraničních pivovarů budou zastoupeny například Falter z Regenu či Kaltenecker ze Slovenska. K prodeji či případnému ochutnání budou připravena i dobře chlazená lahvová piva – počet jejich druhů je téměř 50.

Tahákem budou také řízené či volné degustace, které tu budou probíhat prakticky každé dvě hodiny. Za speciální vstupné tak budou mít zájemci možnost ochutnat 7-10 různých tuzemských a hlavně zahraničních piv a dozvědět se k nim i ledaccos zajímavého.

Nutno dodat, že Slavnosti piva budou probíhat i na volné ploše areálu výstaviště, kde budou zastoupeny velké české a nadnárodní pivovary. Samozřejmostí je i doplňkový program – diskotéka, koncerty, pivní soutěže.

Zdroj: Tisková zpráva Pivních cest


Plzeňský pivovar zahajuje už osmý ročník dárcovského programu Prazdroj lidem. Jeho cílem je podpořit projekty, které vedou ke zpříjemnění a zkvalitnění života obyvatel v Plzni.

I letos se budou zájemci z řad neziskových organizací a samosprávných orgánů města Plzeň ucházet o finanční dary v celkové výši tři milióny korun. O vítězných projektech rozhoduje hlasování veřejnosti. Žádosti o finanční příspěvek budou moct organizace zasílat od poloviny června do srpna a poté vstoupí do hry takzvaná Rada reprezentantů, která vybere projekty, které považuje za nejpotřebnější. Zajímavostí letošního ročníku je, že Radu reprezentantů rozšíří Martin Straka, známý český a plzeňský hokejista především. Jinak Rada reprezentantů je složena z významných představitelů regionu. Co se týče historie programu, ten už probíhá na Plzeňsku sedm let, v minulosti byl znám pod názvem Občanská volba.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz


«« « Strana 592 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň