Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Slavná pivnice Masné krámy opět ožije

[pondělí, 12. listopad 2007]

Po pěti letech pomalu nekončícího martýria a vlastnických sporů se České Budějovice dočkají příští týden otevření své pivní katedrály - středověkých Masných krámů. Dalších 15 let je bude provozovat pivovar Budějovický Budvar. Ten je i jedním z patnácti vlastníků středověkého objektu, jehož historie sahá až do doby vlády Karla IV, který v roce 1364 zakázal řezníkům prodávat maso na budějovickém náměstí a přikázal postavit nový objekt. Nejdříve dřevěný, od 16. století pak zděný.

Ten po povodních 2002 ale hygienici zavřeli a dalších pět let trvalo, než se jeho dveře opět otevřou. Bylo k tomu potřeba zhruba 30 milionů korun. Přes 16 milionů vložilo město formou půjčky do obnovy domu, dalšími 14 miliony přispěl Budvar, který vybavil interiér a kuchyni.

Včera to bylo ještě staveniště, kde se dokončují podlahy, toalety, zařizuje kuchyně. Ale tvář, kterou turisté i štamgasti znali, Masným krámům zůstala. Dominuje jí centrální dlouhý prostor, připomínající loď. Postranní kóje, v nichž se kdysi prodávalo maso, zase nabídnou téměř dvě stovky míst u stolů. Všechno je ale modernější. Každý box bude třeba mít svou klimatizaci s filtrací vzduchu a ozvučení. To pro případ, že by sem lidé přišli na televizní sportovní přenos. Stoly i židle budou z dřevěného masivu, někde je kůže, jinde patina. "Masné krámy jsou symbolem Českých Budějovic. Jako památky byly v nabídkách cestovních kanceláří i v době, kdy byly zavřené. Proto nám na nich tolik záleží," vysvětluje budvarský sládek Josef Tolar. Budvar o jejich provozování velmi stál. Už proto, že od nepaměti se v nich netočilo jiné pivo než Budweiser Budvar. "A je to také jedna z nejznámějších restaurací v republice," připomíná mluvčí pivovaru Petr Samec.

V době, kdy to byla pomalu jediná významnější restaurace v historickém jádru, se v ní během zemědělské výstavy Země živitelka vypilo 200 hektolitrů piva za týden. Pro srovnání: když se nyní v některé pivnici vytočí za rok 500 hektolitrů, pivovar ji pokládá za velmi dobrou. Když tisíc, pak za excelentní.

Historická budova v Krajinské ulici pochází zřejmě z roku 1554. Plných pět set let se v ní prodávalo maso. Na pivnici byla přestavěna až po druhé světové válce počátkem 50. let. Pak už jejich popularita jen rostla. I proto se říkalo, že kdo nebyl v Masných krámech, jako by v Budějovicích nebyl. (iHNed)


Jak jsme si vytvořili Pardála

[pondělí, 12. listopad 2007]

Dvě důležité zásady současného marketingu říkají: zapojte zákazníka a přimějte lidi, aby o vás mluvili.

Někteří marketéři tyto požadavky na úspěšný moderní marketing znají, většinou jsou však jejich pokusy nanicovaté a polovičaté. Důvodem jsou obavy ze ztráty kontroly a moci vůbec. Připouští se tedy, že zákazník může být poradcem, ale určitě nesmí mít poslední slovo. Zrovna tak je možno použít šíření informací na veřejnosti a osobní doporučení, ale musí mít přece nějakou kontrolu, aby se nezvrtlo. A v jednom se pak většina marketérů shodne: Má-li se o produktu mluvit, pak to může zařídit jedině skvělá reklama.

Najdou se však i firmy a marketéři, kteří se nebojí. Výsledkem je pak obvykle pořádný krok dopředu a zápis do pomyslné knihy zlatých marketingových zkušeností. Jedním z takových odvážlivců je i Budějovický Budvar.

Když jihočeský pivovar přišel s nápadem vytvořit novou značku piva pro široký segment konzumentů, měl před sebou těžký úkol. Bylo zřejmé, že přijde-li na trh se značkou, která bude konkurovat zavedeným standardním pivům (například Gambrinus), a použije-li k tomu standardních postupů, bude to velmi nákladné a výsledek přitom nejistý. Proto zvolil jiný přístup: zapojili zákazníky do tvorby značky a využili toho při následné propagaci.

Zástupci Budvaru objeli hospody v jižních Čechách a vybrali více jak tři stovky zástupců "národa pivařů", kteří byli následně pozváni na degustace, spojené se zábavným programem. Nikdo z pivovaru neměl právo veta, a tak výsledné hlasování pro konečnou chuť i název Pardál bylo zcela demokratické - co si pivaři vybrali, to také je.

Jak se to promítlo do reklamy? Máte-li po ruce tři stovky tvůrců nového produktu, na nějž jsou náležitě pyšní, máte současně k dispozici skupinu nadšených a neúnavných šiřitelů zvěsti o značce a okolnostech jejího vzniku. Nedokáži si představit účinnější reklamu, která je současně téměř zadarmo - mnozí "autoři" se zdarma zúčastňují propagačních akcí pivovaru. (Intuitivní marketing)


Tmavý ležák Budweiser Budvar ocenilo Sdružení přátel piva. V hlasování 735 členů získal druhé místo v kategorii Tmavé pivo roku. Od uvedení na trh v roce 2004 prodej tohoto piva roste. Loni se meziročně zvýšil o 56 procent, výstav činil téměř 20 000 hektolitrů, v tomto roce se nárůst odhaduje na 50 procent. Letos získal ležák už třetí ocenění: v září dostal prestižní titul Nejlepší ležák světa v britském časopise Beers of the World, stříbrnou medaili má z Žatecké dočesné 2007. (MF Dnes)


Po dlouhých třech měsících, které strávil zráním v ležáckých sklepích pivovaru v Kutné Hoře, již putuje speciální Lorec 14° k milovníkům zlatavého moku. Pivovar jej uvařil speciálně pro vánoční trh, ale k dostání bude po celý příští rok. „ Jde o světlý čtrnáctistupňový ležák, který vaříme pouze jednou ročně. Je to jakési poděkování našim zákazníkům na konci roku za to, že si oblíbili piva z našeho pivovaru,“ řekl Jan Hejra, ředitel a zároveň vrchní sládek pivovaru Kutná Hora, který patří do skupiny Drinks Union. Pivo se v těchto dnech již rozváží do restaurací a obchodů.

Lorec 14° je lahodné, středně hořké speciální pivo s příjemně nasládlou chutí českého sladu. „Je ideální pro období, ve kterém se prodává. Zahřeje na těle a pohladí po duši,“ charakterizoval pivo Hejra. Pivovar poprvé tento typ piva uvařil před 30 lety v roce 1978

Letos v Kutné Hoře uvařili várku přibližně 400 hektolitrů. „Jako tradičně pivo stáčíme do lahví i do sudů. Naši zákazníci si jej tak budou moci odnést domů z obchodu, ale i vychutnat si ho ve své oblíbené hospůdce,“ doplnil ředitel pivovaru.

Vaření vánočního speciálu je podle Hejry pro pivovarské vždy určitým svátkem. „Protože se vánoční pivo vaří skutečně pouze jednou ročně, vždy ho hýčkáte přeci jen o něco víc než ostatní piva. I postup výroby je trochu odlišný než například u Dačického, kterého zde vaříme celý rok,“ uvedl ředitel pivovaru.

Lorec 14° pivovarští uvařili ještě za horkých srpnových dnů. „Z varny jsme jej nejprve sespílali, tedy přečerpali do kvasných kádí, kde zhruba deset dní kvasilo. Poté jsme jej sesudovali do ležáckých tanků ve sklepě, kde dokvašovalo a zrálo dalších přibližně 90 dní,“ doplnil. Nyní se již stáčí do sudů a lahví a putuje k zákazníkům.

Skupina Drinks Union, do které ještě patří pivovary Zlatopramen, Velké Březno a Louny, pro letošní Vánoce připravila také speciální Březňák jantarový ležák. Vánoční speciály připravuje také pivovar Louny. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pivo NITRO BEER, které Pivovar Nymburk vyprodukoval po několika měsících vývoje s izraelským partnerem, může jít do košér obchodů. NITRO BEER, které je oproti prémiovému ležáku silnější, má 5,5 % alkoholu, střední říz a velmi jemnou hořkost, je určeno pro izraelský trh. „Zároveň bude pivo dodáváno do Spojených států amerických a to i do košér obchodů, pro které bylo získání certifikátu podmínkou k prodeji,“ konstatoval ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák.

Výrobu piva NITRO BEER v Nymburském pivovaru prověřoval jeden ze dvou rabínů, kteří mají v Evropě oprávnění k udělení košér certifikátu.

Pivo NITRO BEER mají zájemci možnost ochutnat v pivovarské prodejně v areálu Pivovaru Nymburk, kde je k dispozici v omezeném množství v 0,33litrových láhvích za cenu 15 korun.

Za první pololetí roku 2007 prodal Pivovar Nymburk celkem 95 tisíc hektolitrů piva, což představuje 6% nárůst oproti stejnému období v loňském roce. Velkou měrou se na těchto výsledcích podílel právě export do zahraničí, který činil téměř čtvrtinu z celkového prodeje a vzrostl o 5%.

Největší úspěchy má Postřižinské pivo v Německu, Francii a Švédsku, ale zájem o něj mají rovněž distributoři například z Austrálie, Izraele nebo USA. Nyní míří pivo z Nymburka také do Karibské oblasti, kde získal pivovar zakázku na speciální druh piva vařeného dle upravené receptury. (Tisková zpráva Pivovaru Nymburk)


Pivo musíme zdražit ještě letos

[neděle, 11. listopad 2007]

Nymburský pivovar, výrobce Postřižinského piva, je nucen ještě letos zvýšit ceny. V těchto dnech se dokončují kalkulace nákladů. Sladovnický ječmen, základní surovina pro výrobu piva, byl zdražen o téměř sto procent.

Ceny chmele stouply přibližně o dvacet procent. Jestliže pivovar zdražoval v minulosti v průměru o 20 až 50 haléřů na půllitru piva ročně, tak letošní zdražení může dosáhnout až k jedné koruně. Ostatně k podobným cenovým úpravám už přistoupily i jiné pivovary. (MF Dnes)


Obyvatelé Vyššího Brodu na Českokrumlovsku se možná mohou začít těšit na úplně novou značku piva. A to paradoxně v souvislosti s církevními restitucemi. Pokud totiž projde aktuální návrh vládní komise na naturální a finanční vyrovnání státu a církve, cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě se znovu po šedesáti letech stane vlastníkem pivovaru.

A nejen to. Klášteru připadnou i minimálně stovky hektarů lesů a rybníků, které mu po válce zabavili komunisté. „Určitě bychom si s majetkem dokázali poradit. Z toho obavu vůbec nemám,“ říká převor Justýn z vyšebrodského kláštera.

Před válkou patřil vyšebrodský klášter k největším zaměstnavatelům v kraji. Spravoval čtyři tisíce hektarů lesa, desítky rybníků, vlastnil restauraci i klášterní pivovar. Cisterciáci vybudovali také vůbec první železnici na Lipno. Po sametové revoluci vrátil stát cisterciákům zatím jen klášterní budovu, zatímco ruina sousedního pivovaru se pomalu rozpadá a nedávno v ní dokonce hořelo.

„Pivovar spravuje pozemkový fond, který do něj kvůli nevyřešené otázce vlastnictví nemůže dát ani korunu,“ říká převor. Pokud by však vládní komise prosadila svůj návrh na církevní restituce, představený ministrem kultury Václavem Jehličkou, klášter by mohl po dlouhých desetiletích znovu podnikat v duchu starého hesla „modli se a pracuj“.

Navrhovaná novela zákona totiž počítá s tím, že řeholní řády by většinu svého majetku dostaly zpět. Církve a náboženské společnosti by pak stát za zabavený majetek odškodnil 83 miliardami, vyplácenými postupně po dobu 60 až 70 let. „Zatím nemáme o chystaných restitucích bližší informace, v klášteře totiž není televize. Jestliže ale dostaneme zpět hospodářské budovy, klášterní pivovar postupně obnovíme i s výrobou,“ tvrdí převor.

Jak funguje klášterní hospodaření se přitom čeští zájemci mohou přesvědčit na vlastní oči v nedalekém premonstrátském klášteře v hornorakouském Aigen-Schläglu. Klášter ke všeobecné spokojenosti místních obyvatel spravuje prakticky celou rakouskou část Šumavy, kromě lesů vlastní i známý lyžařský areál Hochficht, velkou restauraci, vinárnu, provozuje klášterní pivovar. „Podnikáme v oborech, které sice nevynášejí tolik jako spekulace na burze, zato jsou ale stabilním zdrojem příjmů a zajišťují našim pracovníkům zaměstnání v dlouhodobé perspektivě,“ říká Marcus Rubasch, druhý muž v hierarchii kláštera ve Schläglu a správce jeho financí. (Lidovky)


Harrachov se pře o pivní lázně

[pondělí, 29. říjen 2007]

Až do soudní síně může dospět spor mezi dvěma českými provozovateli pivních lázní. Ty novější, harrachovské, provozuje od července Sklárna a minipivovar Novosad a syn. Proti nim se staví Pivovar Chodovar a jeho rok a půl staré Pravé pivní lázně v Chodové Plané nedaleko Mariánských Lázní.

„Vadí nám, že jsme něco vymysleli a teď nám to zkopírovali se vším všudy,“ stěžuje si ředitel pivních lázní v Chodové Plané Mojmír Prokeš. Navíc má obavy, že harrachovská konkurence může pivním lázním zkazit jméno. „S tím nemohu souhlasit. Naše lázně se sice nenacházejí v historickém hradním sklepení, ale prostředí nemáme o nic horší. A nyní dokonce rozšiřujeme provoz,“ říká František Novosad.

Chodovar doufá, že se mu podaří najít s harrachovskou konkurencí smírné řešení. „Chceme pana Novosada oslovit a domluvit se, jak vše urovnat. Pokud ale nebude respektovat naše podmínky, může se majitel Chodovaru rozhodnout bránit jinak. Třeba s pomocí právníků,“ připouští Prokeš. „Ať se s námi klidně soudí, jestli mají zbytečně moc peněz,“ vzkázal Novosad do Chodové Plané s tím, že napadený název Pravé pivní lázně nepoužívá a nepoužil. „Harrachov a Chodová Planá jsou od sebe vzdáleny kolem 300 kilometrů, pro mě je to spor o ničem,“ myslí si harrachovský podnikatel.

Pravé pivní lázně se nebrání možnému rozšíření služeb pivních lázní v Čechách, ale pouze v případě přidělení licence. Ta je mimo jiné podmíněna výhradním používáním piva z Pivovaru Chodovar. „To absolutně nepřipadá v úvahu. Naše a jejich pivo se nedá vůbec srovnávat. My vyrábíme pivo živé, nefiltrované a nepasterizované, zatímco konkurence musí přidávat do lázně pivní kvasinky,“ vysvětluje Novosad.

František Novosad připouští, že k provozování pivních lázní ho inspirovala konkurence. Hlavně v Německu a Rakousku. „Přiznávám, že i v Chodové Plané jsem co by turista byl. O žádném kopírování ale nemůže být řeč,“ uvedl Novosad. Harrachovským lázním je také vytýkáno používání plastových van oproti nerezovým. Vany jsou ale dělané na zakázku pro tento provoz a podle Novosada poskytují dostatečný komfort.

„Na prosinec připravujeme pro zákazníky, kterých harrachovskými lázněmi zatím prošlo přes tři sta, rozšíření provozu z deseti míst na čtrnáct. Přibude jedna společná dvouvana i s dvoulůžkem odděleným od zbylého provozu. Případný pár tak bude mít absolutní soukromí. Další dvě jednoduché vany budou dřevěné. Hygiena nám schválila použití buku,“ dodal Novosad.

Pivní lázně mají údajně příznivé účinky na pokožku i oběhový sytém. Po koupeli v 10 procentním roztoku piva ještě následuje relaxace v zábalu. (MF Dnes)


Dění v říjnu 2007

[úterý, 23. říjen 2007]

Pivovary Staropramen generálním partnerem Asociace hotelů a restaurací ČR

Společnost Pivovary Staropramen a Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) uzavřely smlouvu o generálním partnerství. Smyslem partnerské smlouvy je spolupráce při zvyšování kvality a úrovně českého pohostinství a gastronomie.

Partnerství bude mimo jiné spočívat také v přípravě vzdělávacích programů, spolupráci při pořádání společných odborných konferencí a seminářů, vzájemné výměně informací o potřebách zákazníků a problematice provozu gastronomických zařízení v podmínkách České republiky.

Členové AHR ČR získají výhodné podmínky pro využití široké škály produktů společnosti Pivovary Staropramen a možnost sdílet dosavadní zkušenosti společnosti s úspěšným konceptem značkových restaurací Staropramen. Pivovary Staropramen mohou využít možnosti komunikace s členy Asociace v otázkách průzkumu jejich potřeb a očekávání ze spolupráce s dodavatelem.

V oblasti vzdělávání se Podnikatelská akademie AHR ČR zapojí do programu První pivovarské školy pro management HORECA a naopak. Zkušenosti odborníků pivovaru budou zhodnoceny také v programu Vysoké školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, kterou AHR ČR provozuje. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Robert Kužela řídí logistické operace společnosti Pivovary Staropramen

Novým manažerem logistiky společnosti Pivovary Staropramen se stal Robert Kužela. V nové funkci je zodpovědný za řízení veškerých logistických operací společnosti a vedení celého týmu oddělení logistiky. Robert Kužela působí ve společnosti Pivovary Staropramen na různých manažerských pozicích v oblasti výroby a zajištění kvality již od roku 1993, naposledy zastával pozici vrchního sládka pivovaru Ostravar.

Nový vrchní sládek pivovaru Ostravar bude oznámen do konce letošního roku. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Rok za pípou stačil servírce k mistrovství

Už dávno neplatí, že pivu nejlépe rozumí muži. Alespoň co se týče jeho čepování. Živým důkazem toho je Tereza Berlová, u níž si můžete objednat zlatavý mok v bystřické restauraci U Podkovy. Stala mistryní Česka a Slovenska v točení a servírování belgického ležáku Stella Artois.

„Mám z vítězství strašnou radost. Loni v záři jsem skončila v regionálním kole druhá, letos to už vyšlo,“ řekla Deníku mladičká servírka, která se tímto oborem zabývá teprve od ledna minulého roku. V rámci tréninku čepuje i mimo pracovní dobu. A sehnat dobrovolníky, kteří by cvičně natočené pivo konzumovali, prý není těžké. „Něco si vypil i náš vedoucí, kterému vděčím za to, že mi umožnil trénovat,“ zmínila Tereza Berlová.

Komu by se snad zdálo, že naplnit půllitr není žádná věda, ten se šeredně plete. Čepovaní a servírování má totiž svá pevná pravidla, jejichž, byť jen nepatrné, porušení znamená body dolů. Důležité je být soustředěný.

„Je to servírovací rituál, porota hodnotí moc kroků. Od oplachování sklenice, jejího točení na mycím kartáči a čistoty přes ochlazení, seříznutí pěny, ale i správné postavení před zákazníka. Za chybu se počítá už i nepatrné přehmátnutí se místo na stopku na sklenici,“ vyjmenovala některá kritéria mistryně, kterou na její práci baví hlavně kontakt s lidmi.

Díky úspěchu při mistrovství Čech a Slovenska ji čeká reprezentace na celosvětovém finále, které se koná 26. října v belgickém universitním městě Lovaň (nizozemsky Leuven, francouzsky Louvain, německy Löwen, valonsky Lovin).

„Tam bude ale hodně velká konkurence. Musím začít nejen pořádně trénovat točení, ale i pilovat angličtinu, kterou budu mluvit. Například při představování piva,“ dodala Tereza Berlová. (Benešovský deník)

Nová dvojice pro znalce: ústřice a ležák!

Plná chuť francouzských ústřic dokonale ladí s prémiovým belgickým pivem. Opravdoví znalci se o tom přesvědčili na gastronomické exkurzi v proslulé restauraci Les Flots v jihofrancouzském přístavu La Rochelle.

Jana Glazarová z Hořic, okr. Jičín, studuje čtvrtý ročník pedagogické fakulty v Hradci Králové. Letos v létě se na ni usmálo štěstí v soutěži se Stella Artois pod názvem „Znalec si všímá každého detailu“, když vyhrála let Private Jetem na ústřicovou večeři v La Rochelle. Prvním úkolem soutěžících bylo ohodnotit pomocí SMS barmana a nominovat ho tak na Mistrovství v točení a servírování Stella Artois. Každý takto hlasující znalec rituálu dostal k zodpovězení jednoduchou otázku: "Kolik natočených číší Stella Artois 0,5 l odpovídá pohotovostní hmotnosti Private Jet bez posádky?" Jana s přítelem Přemyslem hledali informace na internetu a přepočítávali.

Poslali hned několik odpovědí a podařilo se. Jejich odhad se lišil o pouhých osm sklenic! Výherní poukaz na cestu přebírala Jana osobně přímo na Mistrovství v točení a servírování Stella Artois, které se konalo 19. září v Praze.

První říjnový pátek odletěli soukromým letadlem na romantickou večeři.

Vyhlášený rodinný podnik Les Flots přímo v jihofrancouzském přístavu v La Rochelle nabídl mladému páru vynikající menu o 7 chodech, ve kterém pochopitelně hrály prim ústřice a mořské ryby.

„Uvědomila jsem si ještě více, jak moc záleží na správném dodržení servírovacího rituálu. Nejen u Stella Artois, ale také u ústřic a dalších gurmánských lahůdek. Když je všechno bez chyby, vychutnáte si každý doušek, každé sousto,“ libovala si Jana. Její přítel dodává: „Spojení piva a ústřic jsem si nedokázal moc představit. Ochutnal jsem je poprvé, ale byl jsem nadšen, jak spolu chutě dokonale ladí.“ Souhlasí také gastronomičtí specialisté. Všechny tři nejvíce ceněné druhy ústřic, pěstované „Fine“ de Claire a „Spéciale“ de Claire i ústřice přímo z hloubky oceánu podávané s citrónem jemně podtrhne svěží chuť Stella Artois. Tato kombinace uspokojí požadavky a chutě největších znalců a fajnšmekrů.

Ústřice se pro opravdové znalce chovají na atlantickém pobřeží Francie. Všechny tyto druhy maximálně po 20 kusech dozrávají ve speciálních bazénech, kde na ně čeká prostor ke koupání a bohatá a výživná planktonová strava, díky níž dostanou právě tu delikátní chuť, které vděčí za svoji reputaci. Na jižním pobřeží Francie mezi Morbihanem (jižní Bretaň), ostrovem Noirmoutier a ústím řeky Gironde se tyto bazénky zvané claires často nacházejí v někdejších solních pánvích, které jsou bohaté na minerálie a plankton a kde se v přírodním prostředí vyskytuje speciální mořská řasa navicule bleu. Tu mají zdejší ústřice obzvlášť v oblibě. Tloustnou, dostanou chuť minerálů a navíc hezkou zelenou barvu. Jsou vysoce kvalitní jak po stránce estetické, tak i chuťové.

Jana a Přemysl si výlet za gastronomií opravdu užili. “Byl to nádherný zážitek. Vzpomeneme si na něj vždy, když si objednáme číši Stella Artois,” dodali na závěr Jana a Přemysl. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


Protimonopolný úrad SR (PMÚ) zastavil konanie voči spoločnosti Heineken Slovensko, a.s., týkajúce sa možného obmedzenia hospodárskej súťaže. V apríli tohto roku totiž PMÚ začal správne konanie vo veci preskúmania zmlúv spoločnosti Heineken Slovensko so zariadeniami s priamou konzumáciou piva, t.j. s hotelmi, reštauráciami či kaviarňami. Vyplýva to z informácií PMÚ zverejnených na jeho internetovej stránke. Úrad dospel k záveru, že časť zmlúv obsahuje obmedzenia vertikálneho charakteru, ktoré môžu mať za následok obmedzenie hospodárskej súťaže na vymedzenom relevantnom trhu, avšak tieto zmluvy zároveň spĺňajú podmienky pre vyňatie zo zákazu podľa zákona o ochrane hospodárskej súťaže. Nakoľko však podľa úradu nebol porušený zákon, bolo správne konanie zastavené. Rozhodnutie PMÚ nadobudlo právoplatnosť 10. októbra 2007.

Podľa generálneho riaditeľa spoločnosti Heineken Slovensko Dimitara Alexieva firma počas správneho konania maximálne spolupracovala s príslušnými orgánmi, pričom Heineken Slovensko dodržiava platnú legislatívu a "podniká férovo na silne konkurenčnom trhu". "Rozhodnutie Protimonopolného úradu SR sme preto prijali s uspokojením,“ uviedol Dimitar Alexiev.

Heineken pôsobí na Slovensku prostredníctvom firmy Heineken Slovensko, v ktorej je stopercentným vlastníkom. Heineken je najväčším pivovarníckym koncernom na slovenskom trhu, keď za minulý rok dosiahol 45,6-percentný podiel na predaji. Na Slovensku pôsobí desať rokov, od vstupu do hurbanovského pivovaru Zlatý Bažant. V súčasnosti má v ponuke aj pivá ako Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zo zahraničných značiek reprezentuje Heineken Starobrno a Desperados. (Etrend)


Spoločnosť Heineken Slovensko zrealizovala tento rok investície viac ako 470 miliónov Sk. Jej celkové investície na Slovensku tak vzrástli na hodnotu presahujúcu 6 miliárd Sk.

"Najdôležitejšie investície v roku 2007 smerovali do zvýšenia fľaškovacej ako i fermentačnej kapacity a do rekuperácie oxidu uhličitého," informovali TASR zástupcovia Heineken Slovensko, a. s.

V prvom polroku 2007 dosiahol podiel spoločnosti na slovenskom pivnom trhu 41,5 %. Odbyt piva Heinekenu Slovensko vzrástol oproti rovnakému obdobiu 2006 o viac ako 10 %. Celkový trh s pivom na Slovensku vzrástol počas prvých 6 mesiacov tohto roka o 6 %.

Heineken Slovensko je súčasťou svetovej pivovarníckej skupiny Heineken N. V. (Sme)


Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko plánuje v roku 2008 investície vo výške takmer 500 mil. Sk. "Našou ambíciou je pokračovať v posilňovaní pozície najväčšieho producenta piva na Slovensku aj v roku 2008.

Zámery spoločnosti Heineken Slovensko na slovenskom trhu majú dlhodobý charakter a my ich chceme potvrdiť tak v roku 2008 ako aj v budúcnosti.

Investície sú nevyhnutným predpokladom rastu, a preto Heineken Slovensko v nasledujúcom roku plánuje preinvestovať prostriedky vo výške takmer pol miliardy korún," povedal generálny riaditeľ spoločnosti Dimitar Alexiev počas utorkovej návštevy prezidenta SR Ivana Gašparoviča v Heinekene. Podiel Heinekenu na slovenskom pivnom trhu v prvom polroku dosiahol 41,5 %.

Investície pivovarníckej spoločnosti Heineken Slovensko dosiahli v tomto roku 470 mil. Sk. Celkové investície firmy sa počas jej desaťročného pôsobenia na slovenskom trhu tak už dostali cez hranicu 6 mld. Sk. Najdôležitejšie investície v tomto roku pritom smerovali do zvýšenia fľaškovacej a fermentačnej kapacity a do rekuperácie oxidu uhličitého.

Spoločnosť Heineken Slovensko, ktorej stopercentným vlastníkom je medzinárodná pivovarnícka skupina Heineken International, zastupuje na Slovensku holandskú firmu od roku 1998, značku Zlatý Bažant však do svojho portfólia holandský Heineken získal už v roku 1996. V súčasnosti má v ponuke aj pivá ako Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zo zahraničných značiek reprezentuje Heineken Starobrno a Desperados. Heineken Slovensko je zároveň najväčším domácim výrobcom a vývozcom sladu. (Etrend)


V předvečer svátku sv. Václava se v Praze na Svatováclavském večeru konalo slavnostní vyhlášení prestižní soutěže České pivo 2007. První i třetí místo v kategorii světlý ležák si odnesla piva z portfolia Starobrna – Starobrno Medium a Hostan Hradní.

Nejvyšší počet značek piv v dosavadní historii, celkem 77, přihlásily české pivovary do soutěže České pivo 2007. Letošní ročník měl navíc dvě nové kategorie – tmavá výčepní piva, kterých bylo přihlášeno 6, a nealkoholická piva, kterých bylo do soutěže přijato 12. Tradičně nejvíce přihlášených je světlých ležáků, 29 značek a v kategorii světlá výčepní piva bylo degustováno 20. Po loňské premiéře měla kategorie tmavé ležáky větší počet soutěžících piv, kterých pivovary přihlásily deset.

„Velký zájem pivovarů, od těch největších až po ty malé o tuto soutěž nepřekvapuje, protože jim nabízí možnost objektivního srovnání kvality piv ve stále širším spektru vyráběných piv,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „,Potěšitelný je vysoký počet přihlášených v kategoriích nealkoholických piv, což odráží i rostoucí zájem konečných spotřebitelů o tento druh piva“ dodal Jan Veselý.

Dvacet čtyři sládků a pivovarských odborníků, kteří jsou rozděleni do čtyř šestičlenných subkomisí hodnotili ve dvou kolech světlé a tmavé ležáky, tmavá a světlá výčepní piva, a nealkoholická piva. Zkoumány jsou senzorické vlastnosti piva, kontroluje se původní extrakt (stupňovitost), tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii a dále se vyhodnocuje, která piva nejlépe chutnají. Tuto nejprestižnější soutěž u nás jako jedinou akci mezi soutěžemi piv vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven.

Letos se soutěže v nejsilněji obsazené kategorii světlá výčepní piva zúčastnilo celkem 29 značek. Vítězem této kategorie se stalo pivo Starobrno Medium, jehož výrobcem je pivovar Starobrno. Třetí místo ve stejné kategorii pak obsadil Hostan Hradní, také z produktového portfolia společnosti STAROBRNO, a.s.

I v letošním roce předával ceny představitelům vítězných pivovarů MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu České republiky. Do Síně slávy byly za dlouholetý přínos pivovarské profesi uvedeni Jiří Šrogl a Miloslav Urbánek. (Tisková zpráva Starobrna)


Za tekutým pokladem národa

[úterý, 23. říjen 2007]

Tajemství českého piva postupně odhalí všichni, kdo se přijdou až do 28. října podívat do brněnské obchodní Galerie Vaňkovka. Kromě exponátů se zájemci mohou blíže seznámit s produkty tří známých pivovarů.

„Pivo se představí jako tradiční kulturní nápoj našeho národa. Prozradíme tajemství jeho výroby, opomenuty nezůstanou ani pivní rekordy a sběratelské pivní kuriozity - pivní podtácky, etikety, láhve či sklenice,“ řekl k výstavě, která končí 28. října, ředitel centra Galerie Vaňkovka Josef Wiedermann.

Sbírkové předměty zapůjčilo Národní zemědělské muzeum, Muzeum rekordů a kuriozit i soukromé osoby sdružené v Klubu sběratelů kuriozit.

V rotundě obchodního domu dočasně vyrostla i dřevěná krčma, kde mohou návštěvníci ochutnat prezentované nápoje. Kromě přibližně čtyřiceti míst na sezení je k dispozici i barový výčep.

Exponáty z pivovarnického provozu i restauračních zařízení seznámí návštěvníky s vývojem tohoto řemesla a tradičními pomůckami. Připomenou pivo jako lahodný mok, který se stal součástí vysoké gastronomie. Organizátoři do programu zařadili i přednášku s názvem Fenomén českého piva, kterou v pondělí v 17 hodin přednese v sále Slévárny Vaňkovka Tomáš Zoufalý z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Deset vybraných účastníků přednášky získá možnost zúčastnit se následné degustace piv, která potrvá až do jedenadvaceti hodin.

***

Za tajemstvím piva

OG Vaňkovka, 11. - 28. 10.

OCHUTNÁVKY PIVA

Starobrno do 16. 10.

Hostan 17. - 22. 10.

Zlatý Bažant 23. - 28. 10.

Z PROGRAMU - 15. 10.

Fenomén českého piva 17 hod.

Moderovaná degustace

18 - 21 hod.

(MF Dnes)


Heineken sa chystá zvyšovať ceny piva

[úterý, 23. říjen 2007]

Spoločnosť Heineken Slovensko sa rozhodla od začiatku decembra zvýšiť ceny svojich produktov o 6 až 8 %. Ako ďalej informovala spoločnosť toto zdražovanie sa dotkne lokálne vyrábaných značiek Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner, Gemer a Starobrno. "Spoločnosť Heineken Slovensko v ostatnom období vyhodnocovala nevyhnutnosť zvyšovania cien piva kvôli výrazného nárastu cien vstupných surovín," vysvetľuje firma. Podľa nej v medziročnom porovnaní vzrástli náklady na sladovnícky jačmeň o viac ako 60 % a náklady na chmeľ o 40 %. "Zároveň zaznamenávame aj významný nárast nákladov na obalový materiál," konštatuje spoločnosť.

Heineken pôsobí na Slovensku prostredníctvom firmy Heineken Slovensko, v ktorej je stopercentným vlastníkom. Heineken je najväčším pivovarníckym koncernom na slovenskom trhu, keď za minulý rok dosiahol 45,6-percentný podiel na predaji. Na Slovensku pôsobí desať rokov, od vstupu do hurbanovského pivovaru Zlatý Bažant. (Etrend)


Stříbrná medaile pro pivovary

[pondělí, 22. říjen 2007]

Stříbrnou medaili udělili čeští sládci a pivovarští odborníci v prestižní degustační soutěži České pivo 2007 světlému výčepnímu pivu Zubr Classic z přerovského pivovaru a tmavému pivu Litovel Dark z litovelského pivovaru.

„Získaných ocenění si velice vážíme,“ uvedl Antonín Chytil, obchodní ředitel pivovarnické skupiny Zubr, Holba, Litovel, jejíž roční produkce dosahuje výše téměř jednoho miliónu hektolitrů piva.

Soutěž České pivo vyhlašuje každoročně Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským. Odborní degustátoři posuzují senzorické a analytické vlastnosti a rozhodují, která piva chutnají nejlépe, aniž vědí, jaké pivo zrovna hodnotí. Odborné rozbory dělá ve svých laboratořích Výzkumný ústav pivovarnický a sladařský. (Právo)


Žhavá novinka z Valašského pivovaru BON aneb prolomíme stojaté moravské vody?

Dle našich informací jsme v současné době jediný průmyslový pivovar vyrábějící na Moravě svrchně kvašené pšeničné pivo. Doufáme, že půjde o návrat tohoto kdysi hojně rozšířeného piva v Českých zemích. Rádi bychom pšeničné pivo trvale nabízeli nejen pivním fajnšmekrům, ale i širší veřejnosti.

V současné době existují vedle sebe dvě na první pohled (a ochutnání) dosti podobné kategorie pšeničného piva. Weizenbier a Weissbier. První z nich má podíl pšeničného sladu nad 50%, Weissbier má mít dle kategorizace mezi 30-ti až 50-ti procenty pšeničného sladu.

V České republice je také hojně rozšířená výroba pšeničného piva s použitím kvasnic spodního kvašení. Tyto hybridy mají díky tomu vjemový charakter poměrně odlišný. Nechtěli jsme vyrábět další hybrid a tak jsme se zařadili k těm nemnoha pivovarům u nás, které používají svrchní kvašení.

Přesto jsme, doufám, obohatili náš trh pivem mírně odlišného a tím specifického charakteru. O jaké pivo tedy jde?

Nefiltrované světlé pivo vyráběné z vody, ječmeného českého sladu, pšeničného sladu, žateckého poloraného červeňáku a kvasnic svrchního kvašení. EPM 13%, alkohol min. 5,2%.

Ve vůni a posléze chuti cítíte charakteristické tóny banánu, zeleného jablka, špetky hřebíčku, klasickou jemně nakyslou ovocnou chuť netradičně doplňuje v doznění i nahořklý grap. Ano ani u tohoto piva jsme si neodpustili trošku více přichmelit (jak je naším zvykem). A to je příspěvek Valašského pivovaru BON. Mě osobně velmi zachutnalo. Ale důležitější jste vy – naši zákazníci. Dejte nám prosím po ochutnání na náš e-mail vědět váš názor. Zajímá nás, chceme vědět, zda jsme se trefili, či zda ještě máme recepturu trochu upravit.

Kde toto pivo nyní ochutnáte?

V Praze v Pivovarském klubu v Karlíně a v Brně v Klubu Netopýr na Flédě. Další místa budou následovat.

Za Valašský pivovar BON Ing. Roman Holoubek, www.pivobon.cz (Tisková zpráva pivovaru BON)


Co prestižní soutěž, to úspěch a medailová příčka. Jediný pivovar ve Zlínském kraji, uherskobrodský Janáček, v minulých dnech znovu potvrdil dobrou pověst své produkce. Zlatou medaili si přivezl hned ze tří pivních přehlídek. Tmavé desetistupňové pivo triumfovalo v soutěži České pivo, jedenáctistupňový Patriot potřetí zazářil mezi výčepními pivy v Ceně českých sládků. Nejvyšší příčkou v této soutěži se může nově pochlubit také čtrnáctistupňový Comenius, vítěz kategorie speciálních piv. V konkurenci šestačtyřiceti českých a moravských pivovarů tak Janáček získal hned tři první místa. „Je to další historický úspěch dokazující, že se i v malém regionálním pivovaru může vařit pivo nejvyšší kvality,“ reagoval generální ředitel Ivan Pjevič.

Soutěž České pivo patří vedle Ceny českých sládků k nejprestižnějším pivním soutěžím v republice. Probíhá dvoukolově a součástí posuzování je i laboratorní hodnocení. Jedenáctistupňový Patriot v ní zvítězil už v roce 2004.

Tmavé desetistupňové pivo z Uherského Brodu se stává hitem nejen mezi odborníky i zákazníky. Nedávno uspělo také na prestižním klání Pivo České republiky v Českých Budějovicích, druhé místo obsadilo v soutěži Pivní pečeť. Pro úspěchy na pivních soutěžích má vrchní sládek Jaroslav Horehleď jednoduché vysvětlení. „Obecně se potvrzuje, že pivní produkce menších výrobců přitahuje spotřebitele svými specifiky. Nás tato ocenění těší, potvrzují správnost naší cesty,“ řekl Horehleď.

Uherskobrodský pivovar založil v roce 1894 František Janáček. V minulém desetiletí prošel privatizací, ročně vyrobí přes sedmdesát tisíc hektolitrů piva. (MF Dnes)


Říkají mu Moravský Betlém, ale až v posledních letech se ze šperku stává vybroušený diamant. Starobylé městečko Štramberk, proslulé především architekturou původních dřevěnic, věží Trúba, pravěkou jeskyní Šipka či perníkovou pochutinou zvanou Štramberské uši, láká turisty novými atrakcemi.

Objevuje se ve všech propagačních materiálech, které lákají turisty k návštěvě kraje. Po výstavbě pivovaru, který letos oslavil už dva roky trvání, vyrostlo na náměstí nové informační centrum projektu Relax v podhůří Beskyd a v něm bylo v srpnu otevřeno panoptikum s figurínami osobností, které se významným způsobem zapsaly do dějin města.

Pavel Šmíra, majitel společnosti Šmíra Print, který stojí za novými a renovovanými budovami ve městě, otevře ještě letos muzeum a pekárnu štramberských uší, takzvanou Perníkovku. „Jistě, někteří mí kritici mi vyčítají, že skupuji ve Štramberku nemovitosti. Je to pravda, jenomže já všechny renovuji a vzápětí otvírám, aby mohly sloužit veřejnosti jako muzea, pivovar, restaurace či penzion,“ řekl Pavel Šmíra. (MF Dnes)


SAREZA se spojila se značkou Radegast

[neděle, 21. říjen 2007]

Významného partnera s dlouhodobým zájmem o spolupráci získala společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. (SAREZA). Tisíce obyvatel Ostravy a okolí vyznávajících aktivní sportování se budou v zařízeních společnosti SAREZA nově potkávat s pivní značkou Radegast. Uzavřená smlouva je základním kamenem spolupráce, na kterém chtějí obě strany v budoucnu stavět. Značka Radegast také plánuje řadu speciálních aktivit pro návštěvníky jednotlivých zařízení společnosti SAREZA.

„Vítáme každého partnera, který má zájem podporovat aktivní sportování obyvatel Ostravy. Jsem přesvědčen, že sportovním zařízením společnosti SAREZA i značce Radegast přinese partnerství řadu pozitivních momentů,“ komentoval navázání spolupráce náměstek primátora města Ostravy Lukáš Ženatý.

Jedním z důležitých bodů dohody je také závazek značky Radegast k zajištění kvalitní péče o pivo v zařízeních společnosti SAREZA a zkvalitnění prostředí v restauračních zařízeních. Zejména však jde, podle manažera značky Radegast Karla Krause, o navázání spolupráce, která se může v dalším období rozvíjet: „Smlouva je velmi otevřená k možnostem další spolupráce, o kterou máme velký zájem. Plánujeme i řadu konkrétních aktivit, které mile překvapí všechny návštěvníky sportovních zařízení SAREZA.“

Uzavřením smlouvy se značka Radegast stává partnerem společnosti SAREZA. Ve všech zařízeních firmy patřící městu Ostrava se objeví loga značky Radegast. Totéž platí pro veškeré tiskoviny, reklamní nosiče či webové stránky. Samozřejmostí je poskytnutí zařízení pro čepování kvalitně ošetřeného piva Radegast, vč. profesionálního poradenství. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


«« « Strana 681 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň