Boj o nejlepší krmi svedlo v hotelu Belveder šestnáct kuchařů

Vůně guláše se v sobotu večer nesla železnorudským Horským hotelem Belveder. Konal se zde totiž první roční kulinářské soutěže ,,O nejlepší šumavský gulášek“. Nejchutnější krmi podle poroty uvařila Jaroslava Sklenářová. „Zaplněný sál hotelu svědčil o nebývalém zájmu místních obyvatel i hostů o tuto akci,“ pochvaloval si majitel hotelu František Strnad, který zároveň v Železné Rudě vaří pivo, a tak bylo guláše čím zapíjet.

Celkem šestnáct přihlášených kuchařů a kuchařek, profesionálů i amatérů soutěžilo o stupně nejvyšší v úpravě, barvě, vůni a hlavně chuti pokrmu, který je v naší zemi tak oblíben. Porota odborníků v čele s mistrem kuchařem Pavlem Aubrechtem neměla lehkou úlohu vybrat ty nejlepší.

Po dvouhodinové degustaci vyhlásila za ohromného potlesku, jásotu a nadšení tři nejlepší guláše. „Přestože se zúčastnili kuchaři z blízkého i dalekého okolí až například ze Sokolova, stupně vítězů zůstali Železnorudským,“ uvedl Strnad.

Třetí místo obsadil kuchař Robert Bandžal z hotelu Engadin. Druhá cena putuje do Alžbětína do hotelu U Larvů a zasloužil se o to kuchař Petr Zdeněk. Na stupeň nejvyšší vystoupila žena - Jaroslava Sklenářová z pensionu Habr v Železné Rudě. „S sebou domů si odnesla krásnou cenu, štěně. Ovšem nikoli pejska, ale malý sud železnoruského piva, kterému se tak v pivovarském žargonu říká,“prohlásil Strnad a dodal: „V pozdních nočních hodinách skončila akce, která určitě bude mít v roce 2009 pokračování.“

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Milan Kilián

Ne všechny výlety musí být spojeny s kulturním zážitkem. Chlapi si rádi vyrazí i za pořádným pivem. Třeba do Železné rudy.

Minipivovar ale přímo v Železné rudě nehledejte. V roce 1962 byl pivovar v tomto hraničním městě zrušen a na jeho místě dnes stojí kasino. Pokud chcete ochutnat místní zlatavý mok, musíte vystoupat k hotelu Belveder (z náměstí po modré asi 1,5 km) nebo přes údolí do hotelu Gradl. Oba patří jednomu majiteli a po nich jsou pojmenovaná i piva.

Belvederská měděná krása

Když navštívíte Belveder, najdete zde i minipivovar přímo v restauraci. Část je ve stylu westernového lokálu, ta menší pak svazuje klasičtější prostor s varnou. Měděné rmutovací kádě vévodí prostoru a na požádání vás místní sládek nebo jeho syn provedou celou technologií výroby piva.

Jedenáct, dvanáct, třináct

A co zde můžete ochutnat? Jsou to tři druhy piv – světlá jedenáctka Belveder, polotmavá dvanáctka Belgrad (Pozor! Řezané pivo je něco jiného než polotmavý ležák) a tmavá třináctka Gradl. Všechna jsou nefiltrovaná a bez pasterizace. Je v nich tedy výrazně cítit jejich původní chuť sladu a chmele. Hodně příjemná je i cena, když za výbornou jedenáctku dáte 23 korun.

Zajímavost

František Strnad, současný majitel hotelů, před lety zjistil, že bývalý majitel pan Gradl měl pivovar. Napadlo ho tak zřídit ve sklepě jednoho z hotelů muzeum pivovarnictví. Oslovil téměř všechny pivovary, zda by se na něm nepodílely. Ozval se mu i poslední ředitel pivovaru v Železné rudě Jiří Plevka.

Nenabídl mu však jen exponáty, ale i pivo. Vlastnil originální recepturu piva. Nabídl panu Strnadovi, aby tuto recepturu využil a začal znovu pivo vařit. Dne 20.7. 2007 v 17 hodin a 17 minut byl tedy slavnostně vysvěcen minipivovar, na jehož konstrukci se podílel i bývalý sládek z Gambrinusu.

Zdroj: tn.cz | Foto: Jan Čech

Jediný pivovar v klatovském okrese, Belvedér Železná Ruda, má za sebou první rok fungování.

Pivovar byl otevřen v loňském roce a navázal na tradici Měšťanského pivovaru v Železné Rudě, který byl uzavřen v roce 1962.

“Vaření piva se zaběhlo až nad očekávání výborně. V současné době máme zařízený minipivovar, který uvaří v jedné várce 200 litrů, ovšem kapacita už nám přestává stačit. Zájem o pivo je tak velký, že vaříme každý den, a přesto je téměř nemožné navařit si něco do zásoby,“ uvedl František Strnad ml., který železnorudské pivo vaří. Plánované rozšíření potvrdil i majitel pivovaru František Strnad st.: „Čekáme pouze, až seženeme kupce na současné zařízení, poté chceme koupit pivovar s kapacitou 500 litrů.“

Minipivovar v Železné Rudě vaří stabilně tři druhy piva – světlou jedenáctku, polotmavou dvanáctku a tmavou třináctku, občas i světlou medovou třináctku. Ve všech případech jde o nefiltrované nepasterované pivo. „Takové pivo obsahuje všechny přírodní látky, které má pivo obsahovat – kvasnice, výlužky ze sladu, vitamíny. Je to vlastně pivo, jaké se vařilo před sto lety, pouze máme modernější techniku."

Uvaření jedné várky trvá dvanáct hodin. Začíná se takzvaným rmutováním, kdy se slad (naklíčené obilky ječmene) ve vodě postupně zahřívá, tím se z něj vyluhují cukry a vzniká sladina. Potom následuje chmelovar, kdy se sladina vaří přibližně jeden a půl hodiny za postupného přidávání chmele – dostaneme mladé pivo, mladinu. Mladina se přepustí do kvasných kádí (spilka), kde po přidání kvasnic pivo přibližně týden kvasí. Vykvašené pivo potom v ležáckém sklepě dva až tři týdny zraje, než jej lze čepovat.

Foto zde...

Zdroj: Klatovský deník | Autor: David Kojan

Diplom z rukou Filipa Millera, zástupce mezinárodní společnosti přátel piva RateBeer, převzal na pivních slavnostech v Černicích o tomto víkendu František Strnad st. z minipivovaru Belvedér Železná Ruda.

Černá nefiltrovaná třináctka GRADL ze Železné Rudy totiž zvítězila v červencové anonymní degustaci v Klatovech, které se zúčastnilo osmatřicet znalců a přátel piva z jedenácti zemí (např. Kanada, Austrálie, Izrael, Skotsko).

„Je to pro nás až neuvěřitelné ocenění, obrovská pocta. V době degustace jsme vlastně nevařili pivo ještě ani rok a uspěli jsme v mezinárodní soutěži,“ neskrýval radost František Strnad ml., který železnorudské pivo vaří.

Při degustaci hodnotili účastníci chuť, vůni i vzhled devíti piv. Podle organizátora degustace Petra Pavlase je z výsledků zřejmé, že účastníci preferují spíše pivní speciály, mezi které patří právě železnorudská třináctka.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor a foto: David Kojan

V hotelu Belvedér se konala degustace pivních speciálů

Výrazná borůvková vůně a barva dofialova. Taková piva v České republice určitě nejsou běžná. Účastníci nedělní odpolední degustace v železnorudském hotelu a pivovaru Belvedér však takové pivo ochutnat mohli. Jde o speciální ochucené 12° pivo z pivovaru Purkmistr v Plzni–Černicích.

„Hosté byli uneseni barvou i vůní, až po ochutnání pátrali, co je to vlastně za druh piva. Někteří hádali například malinové pivo, jiným bylo vše jasné již před ochutnáním, podle borůvkové vůně,“ řekl Deníku majitel hotelu František Strnad a dodal: „Borůvkové pivo se vyrábí jako každé jiné, pouze před koncem varného procesu se přidají borůvky.“

Podle Strnada se piva s ovocnou příchutí (například banán, borůvky, maliny) začala vyrábět v Belgii, kde jsou poměrně rozšířena, hlavně pro „přilákání“ žen ke konzumaci piva. Klasického pivaře však prý příliš neosloví.

Letošní třetí ročník degustace nebyl soutěžní. Degustátoři ochutnali deset druhů piva, ohodnotili je a vyzkoušeli si i své degustační schopnosti, protože o jaké druhy u jednotlivých vzorků šlo se dozvěděli až na závěr degustačního odpoledne.

Organizátoři k degustaci letos připravili piva ryze domácí, od pivovarů z Plzeňského a Karlovarského kraje. Jednalo se většinou o speciály, tedy piva něčím výjímečná. Kromě ovocného piva to bylo například pivo pšeničné, které je oblíbené například v Německu, nebo vůbec nejsilnější zúčastěné pivo, tmavá 18° Master, se sedmi procenty alkoholu.

Zdroj: Klatovský deník | Autor: David Kojan

Za pivem z horského hotelu musí lidé většinou cestovat. Na výrobu ´lahváčů´ je kapacita pivovaru malá.

Stříbrnou pečeť z Tábora a třetí místo v Českých Budějovicích. Tyto dvě ceny už má na svém kontě železnorudský pivovar, který funguje zhruba tři čtvrtě roku. Na tamních pivech Belveder, Grádl a Belgrad si však pivaři pochutnávají většinou na slavnostech nebo přímo v železnorudských hotelech. Závoz lahvových piv totiž majitelé pivovaru neplánují.

„Po necelém roku provozu trochu litujeme, že jsme pivovar nepostavili větší. Na výrobu a závoz klasických lahvových piv bohužel nemá provozovna dostatečnou kapacitu,“ uvedl hoteliér František Strnad.

Ve sklepech Belvederu vznikají tři druhy piv, které dostaly jména podle tamních hotelů. Světlá jedenáctka dostala jméno po hotelu Belveder, tmavá třináctka si vysloužila jméno dalšího železnorudského hotelu - Grádl a dvanáctka nese název mutace obou předchozích jmen, Belgrad. Toto jméno navíc získal i skřítek, který je maskotem železnorudské dvanáctky.

Původní pivovar v Železné Rudě začal vařit pivo v roce 1787, to je o padesát pět let dříve než plzeňský pivovar. Železnorudský hotel Grádl navíc zprovoznil už před dvěma lety pivovarské muzeum, kde jsou k vidění staré lahve, sudy, viněty, ale i strašidelná knajpa se skřítky. Poslední várku piva vyrobil v Železné Rudě v roce 1962 sládek Josef Plevka.

Skalní pivaři začali v posledních letech dávat přednost produktům rodinných pivovarů před masovou výrobou velkých společností. „Na plzeňskou dvanáctku nedám dopustit, ale ostatní piva velkých výrobců mi připadají každým rokem horší. To si dám raději Svijany,“ zhodnotil Pavel Kubík. Malé a střední pivovary podporuje i klatovské pivní studio Modrý Abbé. „Čepujeme pouze piva, u nichž výrobci ctí klasické postupy vaření. Takže piva některých velkých pivovarů, které zlatavý mok sytí sodovkou, předem odmítáme,“ vysvětlil majitel studia Petr Pavlas.

Pivo z některého menšího pivovaru si s chutí dá i Klatovan Oldřich Fictum. „Hodně dlouho jsem pil Bernard a chutná mi i dobřanské pivo. Železnorudské jsem ještě neochutnal, ale slyšel jsem, že rozhodně není špatné,“ řekl. „Jinak piji plzeňské, ale s někdejší produkcí se to už nedá moc srovnávat,“ doplnil. „Já zase dávám přednost známějším značkám, takže na prvním místě je určitě Plzeň. Když řídím, dám si nealkoholický Staropramen Stella Artois,“ podotkl Klatovan Petr Kuběna. „Nejsem moc velký pivař, takže přednost dám obvykle nejdostupnějšímu Gambrinusu,“ míní Slávek Janda.

Velké pivovary berou malé společnosti jako přirozený rozvoj trhu, nejsou tedy pro ně žádnou konkurencí.

Zdroj: Klatovský deník | Autor: Zdeněk Mlnařík