Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

spojit s exkurzí ve zdejším pivovaru

Management řady českých firem s postupem let pochopil, že k propagaci jejich výrobků či aktivit mohou napomoci také exkurze, a to nejen skupin odborníků, ale i široké veřejnosti. Některé podniky šly až tak daleko, že pro návštěvníky připravily v provozech prohlídkové trasy. Před necelými třemi roky se k nim připojila i společnost Drinks Union. Ta navázala užší kontakt s vedením zdejšího státního zámku a po dohodě mu svěřila prohlídku svého Pivovaru Velké Březno. Ten je k tomu doslova předurčen, protože patří mezi historické pivovary a vyrábí pěnivý mok stále klasickým poctivým způsobem. Navíc návštěvník má možnost vidět většinu technologie na vlastní oči.

V loňském roce zámek navštívilo 12 200 návštěvníků a řada z nich si nenechala ujít možnost provedení exkurzí v pivovaru. Zhruba 20 procent návštěvníků bylo ze zahraničí, převážně Němců, ale také Rusů, Angličanů, Australanů, Američanů, Holanďanů, Švédů, Jihoafričanů, jeden host byl dokonce i z Ghany.

Oba objekty - zámek a pivovar - k sobě váže dlouhá historie a je proto ideální, aby návštěvník po prohlídce interiérů zámku mohl nasát vědomosti i z jiného soudku a případně i ochutnat místní pivo. Jak zámek, tak pivovar, mají hostům co nabídnout. Proto jsme se s kastelánem Ing. Milošem Musilem vrátili kousek do minulosti.

"Když hrabě Karel Chotek koupil v roce 1841 od Harrachů zdejší panství, získal vedle zámku i pivovar. Už tehdy se jednalo o velice lukrativní záležitost, a protože nový majitel byl velmi dobrý hospodář, přičinil se o to, aby pivovar byl neustále modernizován. Za života hraběte Karla a potom s přispěním jeho syna Antonína měl pivovar velmi slušný výstav, došlo k výraznému rozšíření pivovaru, byla postavena nová sladovna v tehdejším moderním slohu a také sklepy. Nicméně jejich další potomek, který začal s rozsáhlou přestavbou zámku šel ještě dál a v roce 1895 z pivovaru vytvořil akciovou společnost, do které přizval tři schopné podnikatele, jež svými prostředky a zkušenostmi pomohli v rozkvětu pivovaru, ale i k dostavbě zámku," vysvětluje důležité období z konce 19. století. Pivovar v tomto období měl zhruba třetinový výstav než který má dnes, ale v té době už patřil mezi největší v Čechách a pivo mělo dobrý zvuk i daleko za hranicemi. Dokonce bylo dodáváno do Britské sněmovny lordů, což v té době byl obrovský úspěch. Velkobřezenské pivo expandovalo do celého světa. Z počátku 20. století se traduje cesta tehdejšího sládka do Severní Ameriky, který sebou vezl tři vagóny piva a získával nové kontakty. V 30. letech prošel pivovar největší přestavbou, kdy zde vznikla mimo jiné nová varna a jako první v ČSR byl vybaven stáčecí linkou. Doba druhé světové války a poválečná léta jsou již jinou kapitolou. Za zmínku stojí to, že za války tamní pivo putovalo za Rommelovou armádou až do Afriky.

Současní majitelé pivovaru věří, že prohlídka pivovaru zanechá v návštěvnících dlouhou vzpomínku na pobyt a také na chuť výborného piva, ke kterému se budou chtít vrátit. " Ujali jsme se průvodcovství i když to není žádná maličkost. Přispívá to oběma stranám. Trasa je velmi pěkná. Začínáme u vlastní historie piva, která je delší než pět tisíc let, a postupně přejdeme k velkobřezenského pivovaru, který má podle nejnovějších zjištění základy už v roce 1570 a vysvětlíme základy výroby piva. Poté následuje samotná prohlídka provozů včetně sladovny, varny, sklepů, spilky a stáčírny. Na závěr se uskuteční posezení u malého občerstvení, v němž samozřejmě nechybí ochutnávka piva a nákup suvenýrů, "dodává Ing. Musil.

O spojenou prohlídku zámku a pivovaru je značný zájem turistů z tuzemska, ale téměř z celého světa. Zámek je otevřen tradičně od 1. dubna do posledního října, prohlídka pivovaru je možná po celý rok. Letos zámek zahajuje sezónu 31. března tradičním "otevíráním okenic". Mimo prohlídek interiérů a pěkného parku se v areálu uskuteční na 40 akcí. V květnu to bude např. oblíbený sraz historických vozidel O pohár hraběte Chotka a už tradiční Vinné trhy, na kterých bylo loni představeno 229 vzorků vín z ČR a zahraničí. (Ústecký deník)


Victor Cibich by se asi divil. Do pivovaru ve Velkém Březně, kterému před sto lety propůjčil svou tvář, vtrhne nefalšovaná masopustní veselice. V jeho rodných jihomoravských Hustopečích by asi nešlo o nic výjimečného, ale masopust přímo v pivovaře? Připravte si masky, dobrou náladu, ale také chuťové pohárky – bude z čeho vybírat. V sobotu 24. února od 12:00 vtrhne do pivovaru ze skupiny Drinks Union masopust se vším, co k němu patří – maškarním průvodem, živou hudbou, pivem a vepřovými hody.

„Victor Cibich by se možná divil, není to však nic neobvyklého. Masopust je tradiční českou zábavou, stejně jako Březňák je české pivo s dlouhou tradicí. Spojení piva a masopustu se proto zcela přirozeně nabízí. Jednoduše: Pivo k masopustu bezesporu patří, tak proč jej neuspořádat přímo u pramene,“ říká prokurista Drinks Union Josef Vejlupek.

Již třicet minut po poledni vyrazí maškarní průvod doprovázený Plukovní hudbou 36. pěšího pluku Hraběte Kolowrata přímo z proslulé restaurace Tivoli k pivovaru. „Po celé odpoledne bude v pivovaře otevřena hospoda, kde si lidé budou moci pochutnat na pivech značky Březňák a na vepřových hodech,“ dodal ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn. Zároveň láká návštěvníky, aby se k průvodu přidali i se svými maskami.

Přibližně na 13:30 je také připravena porážka masopustního čuníka. Po celé odpoledne pak budou zpřístupněny hlavní provozy pivovaru. „Až do 16:30 tak budou probíhat organizované prohlídky pivovaru s odborným výkladem,“ doplnil Jaroslav Rottenborn. Na hlavním prostranství pivovaru budou moci návštěvníci shlédnout ukázky lidových řemesel, k dobrému pivu a jídlu zahraje kapela Čupr Baby a Plukovní hudba 36. pěšího pluku Hraběte Kolowrata.

Drinks Union uspořádal jako první domácí pivovarnická skupina poprvé masopust s tradičním průvodem i zabíjačkou loni ve svém pivovaře Zlatopramen v Ústí nad Labem. „Tato akce se setkala s obrovským zájmem lidí. Dostávali jsme desítky kladných reakcí, proto jsme se v této tradici rozhodli pokračovat. Minulý víkend navštívily stovky lidí masopust, který jsme uspořádali v pivovaru Louny, jenž také patří do skupiny Drinks Union,“ uvedl Vejlupek. (Tisková zpráva Drinks Union)


Obec Velké Březno a společnost Drinks Union, která v obci vlastní pivovar Březňák, podepsali smlouvu o spolupráci. Obě strany využily nedávného křtu nového loga a etikety piva Březňák, aby stvrdily podpisem memoranda vzájemnou podporu pro letošní rok.

Memorandum přišlo v pravý čas, protože pivovar i obec počítají s větším rozvojem a zviditelněním. Velké Březno má přes 2000 obyvatel, ale brzy se rozroste a bude potřebovat dobudovat inženýrské sítě a další infrastrukturu.

"Pivovar je v obci významným podnikem a zaměstnavatelem obyvatel. Navíc je to její dominanta a reprezentant nejen v regionu, ale v celé ČR i v zahraničí. Netajím se tím, že jsme byli v minulosti v určitém sporu hlavně v provozování čistírny odpadních vod. Dnes je to zažehnáno a věřím, že se blýská na lepší časy. My se budeme snažit propagovat produkci našeho partnera na všech společenských, kulturních a sportovních akcích, které letos uspořádáme a současně převezmeme záštitu nad akcemi pořádanými společností Drinks Union, jako Den otevřených dveří v pivovaru, Masopust, Pivovarský ples a tenisový turnaj O pohár pana Cibicha", uvedl starosta obce Miroslav Moucha.

Drinks Union mimo jiné přislíbila finanční podporu společenskému životu v obci. Starosta věří, že získá od firmy podporu i při dalších akcích včetně úprav historické restaurace Tivoli, která je v majetku obce, ale provozovaná Drinks Union.

Obec Velké Březno byla v minulém i předminulém století známa daleko za hranicemi díky zdejšímu pivu a to má stále vynikající zvuk. Dnes jeho výjimečnost šíří i návštěvníci velkobřezenského zámku, mezi nimi je velká část ze zahraničí, kteří si většinou rádi rozšíří jeho prohlídku o exkurzi v pivovaru a degustaci pěnivého moku. (Ústecký deník)


Lounský ležák skončil třetí

[pátek, 16. únor 2007]

Bronzovou medaili si přivezl světlý ležák Louny z nedávných Slavností piva v Táboře. Odborníci pivo Louny ohodnotili jako třetí nejlepší značku v prestižní kategorii prémiových ležáků.

O zisku Bronzové pivní pečetě rozhodla v pátek anonymní odborná komise na 17. ročníku Slavností piva v Táboře. Do letošního ročníku se přihlásilo celkem 64 pivovarů s 259 vzorky piv, které soutěžily v 11 kategoriích. "Třetí místo v takovéto prestižní soutěži si ceníme. Potvrzuje to, že pivo Louny, které vaříme klasickým způsobem, patří mezi špičku mezi českými pivy," řekl ředitel a vrchní sládek Pivovaru Louny Daniel Urban.

Umístění piva Louny "na bedně" není podle zástupců pivovaru náhodný. "V loňském roce jsme masivně investovali do vylepšení technologií. Od jarních měsíců pak používáme při vaření piva Louny kvalitativně výrazně lepší zdroj vody. Používáním chmele z vlastních chmelnic také podtrhujeme hořkost piva Louny," doplnil D.Urban.

(Žatecký a Lounský deník)


Masopust v zapadlé moravské vísce? To není nic neobvyklého. Ale masopustní veselice, se vším, co k ní patří – maškarním průvodem, živou hudbou, pivem a vepřovými hody přímo v pivovaru? To je něco jiného! Chystejte si masky, dobrou náladu, ale také chuťové pohárky – bude z čeho vybírat. Pivovar Louny ze skupiny Drinks Union poprvé ve své více než stoleté historii ukáže svou masopustní tvář v sobotu 17. února od 12:00 do 17:00.

„Masopust je tradiční českou zábavou, stejně jako pivo Louny je české pivo s dlouhou tradicí. Spojení piva a masopustu se proto zcela přirozeně nabízí. Jednoduše: Pivo k masopustu bezesporu patří, tak proč jej neuspořádat přímo u pramene,“ říká prokurista Drinks Union Josef Vejlupek.

Již ve 12:00 se připomene Maškarní masopustní průvod přímo v centru Loun na Mírovém náměstí, odkud se přiblíží přímo k pivovaru. „Po celé odpoledne bude taé otevřena hospoda přímo v pivovaru, kde si lidé budou moci pochutnat na vepřových hodech,“ dodal ředitel a vrchní sládek pivovaru Daniel Urban. Přibližně na 13:30 je také připravena porážka čuníka.

Po celé odpoledne budou také zpřístupněny hlavní provozy pivovaru. „Až do 17:00 tak budou probíhat organizované prohlídky pivovaru s odborným výkladem,“ doplnil Daniel Urban. V pivovaru budou moci návštěvníci shlédnout ukázky lidových řemesel, k dobrému pivu a jídlu zahraje kapela Čupr Baby a Plukovní hudba 36. pěšího pluku Hraběte Kolowrata.

Drinks Union uspořádal jako první domácí pivovarnická skupina poprvé masopust s tradičním průvodem i zabíjačkou loni ve svém pivovaře Zlatopramen v Ústí nad Labem. „Tato akce se setkala s obrovským zájmem lidí. Dostávali jsme desítky kladných reakcí, proto jsme se v této tradici rozhodli pokračovat. Pro letošní rok budeme organizovat masopust nejen v Lounech, ale také ve Velkém Březně,“ uvedl Vejlupek. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pokud chceme v zahraničí uspět, musíme nabízet něco navíc, říká Radek Vincík, obchodní ředitel pivovaru Žatec. Novinkou tohoto podniku bude letos třeba tmavé pivo, které má pozitivní účinky na osteoporózu neboli řídnutí kostí. Nemoc, kterou trpí více žen než mužů a jež se projevuje častější lámavostí jednotlivých kostí.

* Kolik hektolitrů piva vyprodukuje za rok Žatecký pivovar?

Ročně se jedná zhruba o 28 tisíc hektolitrů.

* Kolik piv z tohoto množství se vám podaří prodat do zahraničí?

Je to něco okolo 15 procent, což znamená 4200 hektolitrů. Toto číslo se ale každoročně zvyšuje, daří se nám prodávat více piv jak u nás doma, tak i v zahraničí, v průměru tak o 5 procent.

* Kde všude se můžete v zahraničí setkat s vaší značkou?

Především v Anglii, Austrálii, Švédsku, USA, Itálii a Německu. V minulosti jsme také pivo dováželi do exotičtějších zemí – jako je Hongkong a Japonsko. Naposledy se nám podařilo prorazit na americký trh.

* Ve kterých částech Spojených států mohou Američané žatecké pivo ochutnat?

Prozatím ve státě Washington. V Americe funguje obchod alkoholem trochu jinak. Každý prodejce má licenci na prodej alkoholu ve státě, ve kterém působí, a možná do několika okolních. Ten, kdo začne prodávat naše pivo, má celoamerickou licenci, žatecký mok se tak může v budoucnosti dostat do více částí v Americe. Naše pivo je v porovnání s ostatními českými vývozními značkami o něco dražší, i z toho důvodu ho lidé najdou jen v restauracích či barech. To, že jsme o něco dražší, tkví především v tom, že jsme malý pivovar. Pokud se chceme prosadit, musíme nabízet něco navíc – v našem případě se jedná o výrobu piva tradiční recepturou – to tu cenu trochu zvedá.

* Chystáte se v letošním roce představit nějakou novinku?

Ve spolupráci s žateckým chmelařským institutem pracujeme v současné době na druhu tmavého piva, který by měl pozitivní účinky na osteoporózu. Chmel obsahuje určitou látku, která na tuto nemoc částečně působí. Víc bych prozatím nechtěl prozrazovat.

* Jakým způsobem se prezentujete v zahraničí, aby si prodejce vybral zrovna vaše pivo?

Určitě nám pomohlo například to, že jsme se v loňském roce zúčastnili Mezinárodního pivního festivalu, který se konal v australském Sydney. Naše pivo bylo zvoleno nejlepším pivem soutěže. A to se v přehlídce předvedlo 48 pivovarů z celého světa, včetně dvou českých. Porazili jsme takové značky, jako jsou třeba Carlsberg či Heineken.

* Jaký druh piva vyvážíte do zahraničí?

Jedná se pouze o dvanáctistupňový ležák. Vyvážíme ho ve speciálně vyrobených třetinových lahvích, v jiné podobě se do zahraničí nedostane. (MF Dnes)


Žatecký pivovar plánuje uvést na trh novou značku piva. Letos také počítá s investicemi do technologií a budov.

Několik let už vlastní pivovar v Žatci Rolf Munding z Velké Británie. Pivovaru se daří od jeho vstupu do společnosti každý rok zvyšovat výstav a pravidelně přichází na trh s novou značkou piva. Už vloni pivovar avizoval novinku v podobě piva se zdraví prospěšnými látkami. "Vloni jsme ve spolupráci s Chmelařským institutem v Žatci zkoušeli várky piva, které by díky obsaženým látkám mělo mít pozitivní vliv na některé zdravotní neduhy, které sužují zvláště pak ženy. Je důležité, abychom toto pivo dobře připravili a proto jsme si na jeho přípravu nechali dostatek času. Nedokáži nyní odhadnout, přijde-li tato novinka na trh v letošním roce nebo až v roce příštím," uvedl Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru.

Letos počítá pivovar s investicemi do technologií.

"Především do těch částí, které mají přímý vliv na chuť a trvanlivost piva. A také do částí pivovaru, které nám umožní vyšší možnost variability v balení výrobků. Za krátkou dobu i tuzemští zákazníci budou moci zakoupit žatecké pivo v nových obalech," uvedl Radek Vincík.

Podle jeho slov kromě toho společnost v letošním roce připravuje také investice do rekonstrukce objektů v areálu pivovaru. (Žatecký a Lounský deník)


Na XVII. reprezentačních slavnostech piva v Táboře vybojoval Žatecký pivovar opět cennou trofej. Pivo Žatec Premium získalo Stříbrnou pivní pečeť v kategorii Světlý ležák. Jedná se o výrazný a opakovaný úspěch této značky, neboť degustační soutěž O zlatou pivní pečeť, která se každoročně koná v Táboře v kongresovém sálu Amber hotelu Palcát, je jednou z nejvýše ceněných odborných degustací v České republice. Letošního ročníku této prestižní soutěže se zúčastnilo 64 pivovarů, které do soutěže přihlásily celkem 268 vzorků. (Web Žatecký pivovar)


Lidé, kteří si oblíbili piva z malých rodinných pivovarů, se mohou radovat. Už letos na podzim totiž podnikatel David Ryba rozjede ve Stříbře provoz dalšího minipivovaru. Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého právě malých pivovarů stále přibývá.

Nápad postavit rodinný pivovar dostal plzeňský podnikatel David Ryba nedávno. Ve Stříbře nyní buduje rodinný, hostinský minipivovar U Rybiček, který chce otevřít už letos v září. Ze začátku pivovar nabídne hostům tři druhy piv: ječmenný kvasnicový ležák, pšeničný ležák Weissbier a černý kvasnicový ležák.

Host ochutná pšeničný ležák i banánové pivo

"Budeme pro hosty připravovat i speciality jako višňové či banánové pivo, černé pivo s příchutí bylinek či pivo medové," říká David Ryba.

"Zatímco v roce 1990 byl v Česku pouze jediný minipivovar v Praze U Fleků, nyní je jich v zemi sedmapadesát," konstatuje šéf svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Rodinné pivovary vyrábějí především speciální druhy piv, jejichž obliba stále roste. Některé z nich nabízejí své pivo přímo v restauracích, které jsou součástí pivovaru, jiné je prodávají do obchodní a restaurační sítě. Důvodů, proč se lidé do tohoto podnikání pouštějí, je podle Jana Veselého několik.

"Zčásti jde o určitý sentiment obnovit třeba už dávno zapomenuté pivovary, ale především je to obchod. Lidé si rodinné pivovary oblíbili, a i když jsou jejich speciální piva o něco dražší, jsou ochotni si připlatit. Jde jim především o zážitek," míní Jan Veselý.

Dalším důvodem boomu těchto pivovarů je podle Veselého poptávka zahraničních turistů. "Statistiky hovoří o tom, že právě pivo je druhým největším českým tahákem na turisty, hned po kulturních památkách," dodává Veselý.

V Plzeňském kraji je nyní několik rodinných pivovarů. Nejznámějším a největším z nich je pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku, malý pivovar v Koutě na Šumavě a restaurační minipivovary v Dobřanech a v Plzni.

Vaří i pro svou restauraci

Chodovar vaří pivo pro vlastní restauraci, dodává ho také do řady restaurací a v lahvích do sítí obchodů. Loni uvařil 61 tisíc hektolitrů piva a utržil 150 milionů korun.

Malý pivovar v Koutě na Šumavě otevřel loni podnikatel Jan Skala. Pivo dodává do restaurací v Plzni, Klatovech a Domažlicku. Za loňský rok uvařil zhruba 4,5 tisíce hektolitrů piva. Pivovar nyní vaří výčepní desítku, dvanáctistupňový ležák, čtrnáctistupňový a osmnáctistupňový speciál.

"Na trhu jsme se podle mého prosadili dobře. Letos chceme výstav zdvojnásobit. Na odbyt jde nyní nejlépe naše desítka," uvádí Jan Skala. (iDnes)


320 piv? To za rok vypiju

[úterý, 13. únor 2007]

Jeden rok si nebude muset kupovat pivo Tomáš Císler z Plzně. Včera se totiž stal vítězem soutěže plzeňského pivovaru Znáte svoji plzeň?, kde hlavní cenou bylo 320 půllitrů piva Pilsner Urquell. Pivo vyhrál díky tomu, že si nejpřesněji tipnul, kolik lidí v loňském roce navštívilo Pivovarské muzeum a pivovar. Císlerův tip byl 160 938 návštěvníků. Jejich skutečný počet byl jenom 20 lidí menší.

Číslo jsme si přibližně spočítali. Při návštěvě muzea říkali, že návštěvníků je za rok okolo 500 denně. Tak jsme tam s rodinou něco napsali,ô říká vítěz. Jeho cena se odvíjí od průměrné spotřeby piva v zemi. Ta už roky kolísá kolem 160litrů na osobu a rok.

Já jsem takový průměrný pivař. Výhra mě potěšila. Za rok ji určitě vypiju, říká vítěz s tím, že popíjet bude i s manželkou. Nejpřesnější tip byl totiž z její hlavy, přiznal. Do soutěže bylo možné vstoupit od počátku roku do konce ledna. Stačilo navštívit právě pivovar a muzeum a vyplnit anketní lístek.

Pivovar akci připravil proto, že jej v zimě navštěvuje méně zahraničních turistů a také u příležitosti čerstvého zprovoznění nové stáčírny. Platilo také mimořádné zvýhodněné vstupné. Díky velkému zájmu jsme se rozhodli, že soutěž příštím roce znovu zopakujeme, uvedla za pivovar Markéta Formanová. (Plzeňský deník)


Několikrát týdně srovnávají čtyři ochutnávači Plzeňského Prazdroje kvalitu piva Pilsner Urquell, vyrobeného tradičním kvašením a zráním v dřevěných nádobách, s moderní technologií velkých nerezových tanků. Něco takového žádný z velkých konkurentů na světě nedělá.

"Pijí a měří parametry nejznámějšího českého piva vzniklého různými výrobními postupy a vychází jim to stejně," řekl poslední ze dvou sklepmistrů největšího českého pivovaru Jiří Koranda.

"Pivo vyrobené klasickou cestou mohou lidé pít jen v našich sklepích. V plzeňské restauraci Parkán ochutnají nefiltrované a nepasterizované pivo, vyrobené ale novoumetodou. V podstatě je stejné jako tohle," dodal.

Prazdroj je jediný z velkých pivovarů světa, který si tradiční, staletími osvědčenou výrobu v kádích a sudech zachoval právě proto, aby měl možnost srovnání, zda nové technologické postupy nemění chuť piva a jeho kvalitu.

To se zjišťuje ochutnávkou, ale hlavně v laboratořích. Vzorky se berou z kádí i ze sudů, jejichž obsah se degustuje každý den. Stará technologie se neobejde bez styku člověka s nápojem, kdežto v moderním procesu je tento kontakt po celou výrobní dobu zcela vyloučen.

Do spilky, kde je třináct dřevěných kádí, přijde z varny mladina, zchlazená na pět stupňů Celsia. Otevřené nádoby s objemem 27 hektolitrů se naplní až po okraj. Poté tam sklepmistři nasypou kvasnice, půl litru na jeden hektolitr.

Mok se poté musí tři dny prohrabovat speciálním dřevěným hrablem, aby kvasnice lépe pracovaly. Kvašení trvá osm až deset dnů. Pak sklepmistři kádě narazí a pivo odvedou do ležáckých sudů.

"Dva dni se vymazávají pěnou s hořkými látkami z chmele," vysvětil Koranda. V uzavřeném sudu pivo dozrává až 60 dní. Po 30 dnech už se ale sud navrtá a pivo se dává ochutnávat návštěvníkům. Teplota ve sklepě musí být trvale mezi dvěma až čtyřmi stupni. (iDnes)


Pivovarské muzeum v Plzni a pivovar Plzeňského Prazdroje jsou největšími lákadly pro turisty přijíždějící do Plzeňského kraje. Během roku 2006 tato místa navštívilo 160 916 turistů, o 3 % více než v roce 2005. Nejvíce návštěvníků je z tuzemska – 46 720 (+15 %), na druhém místě jsou Němci – 40 650. Ochutnat pivo do ležáckých sklepů a dozvědět se něco

o historii pivovarnictví přijeli ovšem i turisté z Papui Nové Guineje nebo Belize.

„Návštěvnická trasa v Plzeňském Prazdroji doznala v uplynulém roce řadu změn. Nejvýznamnější novinka přišla v závěru roku s otevřením nové stáčírny. Turisté tak nyní mohou vidět i nejmodernější plnící linku ve střední Evropě. Otevřeli jsme Halu slávy, kde návštěvníky seznamujeme s tím nejdůležitějším a nejzajímavějším z historie Plzeňského Prazdroje. Podařilo se nám zpřístupnit velkou část okruhu i pro handicapované návštěvníky. Pro další roky bychom byli rádi, kdyby se i další Češi přijeli podívat na historii a současnost našeho nejpopulárnějšího piva, které je bez nadsázky součástí české kultury,“ říká Mgr. Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Plzeňského Prazdroje.

Co do počtu, po Češích a Němcích přijíždělo nejvíce návštěvníků z Ruska – 12 tisíc

(+37 %), Taiwanu – 10 tisíc (+13 %), Francie, Anglie, USA a Číny. V první polovině roku poznamenal návštěvnost horký červen, ve kterém se rozhodlo pro výlet do plzeňského pivovaru a Pivovarského muzea méně lidí než obvykle. Na druhou stranu, díky probíhajícímu mistrovství světa ve fotbale, přijeli turisté z „exotických“ zemí jako Brazílie, Argentina, Kostarika a z Afriky.

Významné osobnosti na návštěvě v Plzeňském Prazdroji

Do nejnavštěvovanějšího pivovaru v zemi zavítala v uplynulém roce také celá řada významných osobností. Mezi jinými třeba kytarový virtuos Lubomír Brabec, zpěvačka Gabriela Beňačková, režisér, herec a scénárista Ladislav Smoljak, architekt Bořek Šípek, desetibojař Roman Šebrle nebo hokejisté Martin Straka a Jaroslav Špaček. Vzácným zahraničním hostem byl slovenský prezident Ivan Gašparovič. Při otevření stáčírny si prohlédl pivovar i prezident republiky Václav Klaus. Někteří z nich napsali poselství dalším generacím, která byla před nedávnem zazděna v pivovarském sklepě jako odkaz pro budoucí pokolení. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Nejen sběratelé vín se mohou chlubit exkluzivními lahvemi za tisíce i desetitisíce korun. Podobné skvosty se najdou i mezi pivy. Na výrobu exkluzivních piv vsadil malý Pivovarský dvůr Zvíkov na Písecku.

„V září se nám podařilo vyrobit historicky první várku unikátního tmavého piva, kterému jsme dali jméno Královská zlatá labuť. Snažili jsme se vytvořit takové pivo, které by se vyjímalo stejně jako portské mezi víny,“ vypráví jednatelka pivovaru Dagmar Voldřichová.

Pivo je unikátní nejen svým mahagonovým odstínem, ale také především vysokým obsahem alkoholu. Zatímco běžná piva jsou deseti nebo dvanáctistupňová, Královská zlatá labuť dosahuje šestadvaceti stupňů. „Pivo zrálo ve sklepích jeden rok. Museli jsme použít speciální typ kvasnic,“ prozrazuje Voldřichová.

Pivo láká hlavně sběratele

Tento typ piva je přitažlivý hlavně pro sběratele. Byla vyrobena jen jedna várka 150 lahví. Každá má své identifikační číslo a je prodávána spolu se dvěma skleničkami ve speciálním balení. Zákazníci si mohli vybrat libovolné číslo lahve a jsou zapsáni v kronice prodeje tohoto piva.

Cena jedné lahve Královské zlaté labutě, tisíc korun, takřka vyráží dech. Přesto je k mání už jen třicet lahví a pivovar připravuje další pokračování tohoto projektu.

„V budoucnu bychom chtěli udělat stříbrnou nebo hradní Královskou labuť. Jsme rodinný podnik a snažíme se dělat pivo srdcem, uvidíme, co nás napadne,“ říká Voldřichová. Milovníci piva, kteří mají hlouběji do kapsy, se mohou jako každý rok těšit ze Zvíkova na speciální Velikonoční ležák.

Piva ze zvíkovského pivovaru se nedají nikde koupit. Zákazníci je mohou ochutnat jedině v přilehlé restauraci. Rodinný pivovar se snaží navázat na tradici vaření piva na hradě Zvíkov.

Od rodu Švamberků, za jejichž vlády dosáhlo vaření piva na Zvíkově největšího rozmachu, jsou také odvozeny názvy speciálních kvasnicových piv.

„Tento rod měl ve znamení labuť, naše piva je mají ve svém názvu. Naším cílem je vyplnit mezeru na trhu a vařit pivo pro ty, kterým naše speciality chutnají. Proto také všechny návštěvníky restaurace bereme na prohlídku pivovaru. Chceme, aby nasáli ducha toho, co budou nasávat nahoře v restauraci,“ míní s úsměvem Voldřichová. (MF Dnes)


Ples se vrátil s Platanem

[pondělí, 12. únor 2007]

Do posledního místa zaplnil místní kulturní dům páteční Ples pivovaru Platan Protivín. Naše plesy mají dlouholetou tradici ještě z dob Jihočeských pivovarů. Vždy to byla záležitost protivínské sokolovny, ale o tu jsme zatím přišli, a tak jezdíme do Písku, řekla v pátek večer obchodní ředitelka protivínského pivovaru Helena Vlachová. Jak jsme se ale dozvěděli, není to zase s pořádáním pivovarského plesu až tak jednoduché. Loni byl ples v Družbě, protože kulturnímu domu vládl jako pivo budějovický Budvar. Uspořádat tu tedy ples Platanu bylo neslučitelné. S příchodem Josefa Samce jako majimatele kulturního domu se sem pivo Platan vrátilo a s ním tedy i ples. Pan Samec je naším dlouhodobým odběratelem, a tak mu tu věrnost k našemu pivu takhle vrátíme, dodala Helena Vlachová. Občané Protivína dokázali, že jsou na svoje pivo velmi hrdí. Na ples jich totiž dorazily dva plné autobusy, a když připočítáme automobily, více než dvě stovky přijely určitě. Odměnou byla nejen skvělá hudba na třech místech domu, ale také bohatá tombola a v neposlední řadě vystoupení děvčat z občanského sdružení Mažoretky Písek ve dvou vstupech. (Písecký deník)


Loňský rok byl úspěšný pro Městský pivovar Platan z Protivína na Písecku. Firma poprvé za dobu existence překročila hranici 400 tisíc hektolitrů uvařeného piva. Pokořila tak rekord z roku 1993, kdy prodala 390 tisíc hektolitrů.

„V odbytu piva se výrazně projevilo teplé a suché léto. Pro nás je také pozitivní, že máme stabilní dodávky pro Plzeňský Prazdroj a vyrábíme privátní pivo pro řetězec Lidl,“ řekl ředitel Pivovaru Ladislav Rosmüller.

Protivínský pivovar vyrábí pro plzeňskou skupinu pivo značky Klasik. Lidlu od července roku 2004 dodává výčepní osmistupňové a nealkoholické pivo a v současné době jedná o výrobě jedenáctistupňového piva. Výstav tradiční značky Platan nyní tvoří jen jednu čtvrtinu celkové produkce pivovaru.

„Myslím, že tato spolupráce byla správnou cestou, protože nám umožnila investovat do modernizace firmy. Přesto máme zájem hlavně na klasickém pivu Platan,“ dodal Rosmüller.

Vloni protivínský pivovar investoval do nákupu centrální sanitační stanice a filtrace jedenáct milionů korun, na modernizaci získal více než tři miliony z fondů Evropské unie. „Cílem bylo především snížení energetické náročnosti výroby a zvýšení kvality piva,“ uvedl Rosmüler. Další dotaci za 1,3 milionu korun získal podnik na rozvoj vzdělávání svých zaměstnanců.

Podobnou velkou investici do modernizace svého zařízení protivínský Platan letos nechystá. Pro své zákazníky připravil novinku v podobě nového balení jedenáctistupňového světlého ležáku, který dodává do obchodů také v kartonech po deseti lahvích. (MF Dnes)


Vytříbenou chuť piva ovlivňuje řada faktorů, a roli tak hraje kvalita vody stejně jako čistota v pivovaru.

Kdo jiný by měl lépe ohodnotit chuť oblíbeného piva, než sládek, který má koštování v popisu práce. Přesto i mistr tesař se utne, a tak ani on svůj výrobek zaručeně nepozná. Alespoň to přiznává zástupce sládka protivínského Platanu Miloš Musil, který včera usedl do řad porotců a hodnotil vzorky přihlášené do soutěže Slavností piva.

Kdo tvrdí, že zaručeně to své pivo pozná, tak si vymýšlí. Kvalitní piva se totiž od sebe chuťově liší jen minimálně, větší schopnost rozlišení bych spíš viděl v barvě, odůvodnil Musil. K pivu se dostal náhodou. Po vysoké škole se specializací na kvasnou chemii zašel do jihočeského pivovaru a už u piva zůstal. Zapřísáhlý pivař nejsem, můžu i dobré víno, přesto mám pivo nejraději. Vždyť mám povinnost i něco vypít v práci. Pak také na něj zajdu s kamarády.

Popíjení v práci Musilovi zřejmě nejeden pivař závidí, ale má to také své stinné stránky. Tak třeba při cestě domů pro něj neexistuje usednout byť jen na obyčejné kolo. A k závidění rozhodně není ani vypité množství.

To jsou opravdu nepatrné objemy, potvrzuje podsládek. Protivínské pivo sice z řady dalších přesně nepozná, ale rozdíl mezi pivem, které ještě neopustilo varnu, a již stočeným do lahve, registruje. Kdo ochutnal pivo přímo ve sklepě pivovaru, tedy nefiltrované, potvrdí, že je chutnější než pivo již tepelně upravené. Paster je dobrý pro udržení trvanlivosti, ale každému pivu trochu ublíží. (Táborský deník)


Pivovar Budějovický Budvar představil novou značku světlého výčepního piva Pardál. Nový produkt má konkurovat pivům typu Gambrinus, která jsou v posledních letech oblíbena především u méně náročných zákazníků.

"Hledali jsme nové obchodní příležitosti. Naším cílem bylo oslovit zákazníky, kteří doposud naše pivo nepili. Pardál je pivo výrazně hořčejší chuti, než mají naše ostatní produkty," řekl ředitel pivovaru Jiří Boček.

Pivovar bude v prvních měsících prodávat nové pivo jen na území Jihočeského kraje. Na základě obchodních výsledků se pak Pardál začne dodávat i do obchodů a restaurací v dalších částech republiky.

Náklady na vývoj nového výčepního piva zástupci Budějovického Budvaru odhadli na 30 milionů korun. Očekávají, že do konce letošního roku vyrobí 23,5 tisíce hektolitrů tohoto piva.

V obchodech bude Pardál stáčený do klasických půllitrových lahví stát okolo sedmi korun. Cena pro restaurace, kam bude dodáván v padesátilitrových sudech, je stanovena zhruba na patnáct korun.

Pardál je unikátní především tím, že na jeho vývoji spolupracovalo více než tři sta náhodně oslovených pivařů. "Lidé nám na těchto ochutnávkových akcích sdělovali své pocity. Říkali, co jim na pivu vadí, jakou by si přáli pěnu, barvu či chuť. Podle jejich připomínek jsme při vývoji nové značky postupovali," vysvětlil mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec.

Sortiment Budvaru dosud zahrnoval ležák, výčepní pivo, tmavý ležák, nealkoholické pivo a speciál Bud Super Strong. Ve vybraných restauracích je k mání i točený kroužkovaný ležák. (iDnes)


Strana také upozorňuje na to, že společnost „ve vlastnictví státu“ vykazuje mimořádně dobré hospodářské výsledky a představuje pro ČR „cenné duševní vlastnictví“.

Opoziční ČSSD se ostře postavila proti snaze vlády v blízké budoucnosti zprivatizovat pivovar Budvar. „ČSSD je přesvědčena, že Česká republika je povinna zachovat cenné duševní vlastnictví pivovaru, jehož historie sahá až do 13. století,“ uvádí strana v tiskovém prohlášení.

Strana také upozorňuje na to, že společnost „ve vlastnictví státu“ vykazuje mimořádně dobré hospodářské výsledky. Společnost v letech 1993 - 2002 zvýšila podle ČSDD čtyřnásobně hodnotu vlastního jmění na 3,2 miliardy korun. V minulém roce činil čistý zisk společnosti téměř 200 milionů korun. „V současné době zaměstnává Budvar přes 600 zaměstnanců. Jeho případná privatizace by tak rovněž mohla ohrozit zaměstnanost v jihočeském regionu,“ uvádí prohlášení.

Budějovický Budvar má po celém světě zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než stovce zemí světa. Právě kvůli ochranným známkám je podnik v dlouhodobém sporu s americkou společností Anheuser-Busch. Budvar své jméno hájí ve zhruba 40 soudních sporech a více než 70 správních řízeních před patentovými úřady po celém světě.

„Podnik už známkoprávní spory vyhrál například ve Skandinávii, Velké Británii, Řecku, Portugalsku či v severských státech, ale také v Japonsku nebo koncem minulého roku v Číně. A to je určitě zajímavý trh, který skýtá pro další rozvoj tohoto státního podniku velké možnosti. Budějovický Budvar je nejen rodinným stříbrem, nýbrž zlatem. Vládu Mirka Topolánka v tomto rozhodně nepodpoříme,“ prohlásil stínový ministr zemědělství za ČSSD Michal Hašek.

Podle ČSSD by na privatizaci Budvaru mohl mít zájem právě americký pivovar. „V případě, že by uspěl je zcela na místě otázka, zda by to nemělo pro český pivovar negativní důsledky,“ dodává prohlášení.

Vláda shání peníze, aktuálně především asi třicet miliard na plánovanou výstavbu a údržbu silnic. A jednou z možností jak tyto prostředky získat je právě prodej Budvaru.

"Značka Budvaru se cení na dvacet až třicet miliard korun. Nevidím žádný důvod, proč by stát pivovar neměl prodat. Mluvit o rodinném stříbru už ztratilo smysl," říká ministr průmyslu obchodu Martin Říman z ODS. Je jasné, že ČSSD jeho slova rozhodně nepodpoří. (iDnes)


Budvar připravil hořkou "desítku"

[pondělí, 12. únor 2007]

Budějovický Budvar bude vařit "plzeňský" typ piva, tedy s vyšší hořkostí. Bude to méně prokvašená "desítka" a na trh se dostane pod novou značkou Pardál od března.

Ve stodvanáctileté historii pivovaru to je nevídaná věc. Budvarská piva se totiž dosud vyznačovala vysokým, ne tolik chmeleným prokvašením, a tedy i menší hořkostí. Tedy vlastnostmi, které budou dál charakteristické pro prémiovou značku Budweiser Budvar.

Úzkostlivě hájené tabu, které chce firma odhalit až příští týden na tiskové konferenci, padlo překvapivě na budvarském bále, kde se Pardál točil.

Podle samotných pivařů připomíná nové pivo plzeňský Gambrinus. Po hořčím pivu s příjemnou hladkou chutí je mezi spotřebiteli zájem. Proto s ním podnik přišel.

Pro znalce trhu není krok Budvaru žádné překvapení. "Budvar se tak dostane do segmentu, kde možná nejsou obrovské zisky, ale zato se hodně pije," říká Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle něho nejde značce Gambrinus konkurovat žádným typem Budvaru. Už proto, že prémiová značka Budweiser se dlouhodobě buduje jako luxusní. "Přijít pod stejným názvem s relativně levným pivem proto nelze, aby pivovar sám sebe nepoškozoval," vysvětluje Veselý.

Pardál má být cenově posazen uprostřed mezi levnými a drahými pivy a podniku má pomoci oslovit v obchodech a restauracích jinou skupinu spotřebitelů. Podobnou roli sehrává v případě plzeňské prémiové značky Pilsner Urquell právě Gambrinus.

"Konkurence? To ukáže čas. Zatím těžko předjímat. Piv plzeňského typu je na zeměkouli sedmdesát procent a v Česku téměř každé. Na konkurenci jsme zvyklí," říká mluvčí Prazdroje Vladimír Jurina.

Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka ale nelze nové pivo s Gambrinusem srovnávat. "Máme vlastní recepturu. To pivo je charakterově odlišné," tvrdí šéf pivovaru. Argumentuje chemickým složením a říká, že Pardál má mít o téměř polovinu vyšší hořkost než plzeňská konkurence. S vývojem nové značky začal Budvar loni v červnu. "Byla to příjemná práce. To pivo se ale muselo hodně vylaďovat. Skončili jsme s tím až na konci podzimu," říkal technolog Aleš Dvořák. Vydatně mu přitom pomáhaly i názory stovek lidí, kteří se účastnili anonymních ochutnávek.

Budějovický Budvar ale není sám, kdo letos přichází s radikálními novinkami. Ty chystá také Plzeňský Prazdroj. Na rozdíl od Budvaru nepůjde o světlé výčepní pivo, ale speciály. Jedním má být třináctistupňový polotmavý Jantar a druhým tmavý Diplomat. Tedy značky z plzeňské pivní historie.

"Český spotřebitel je sice konzervativní, ale pro mladou generaci jsou speciály zajímavým zpestřením trhu. Mají na něm určitě své místo," říká Karel Kosař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Prazdroj zatím nechtěl o podrobnostech uvedení značek na trh mluvit. "Všechno dolaďujeme. Není to jen o chtění. Pivo se musí nejen vyrobit, ale i zabalit a uvést na trh. To je potřeba dobře připravit," sdělil.

Experti přitom upozorňují, že pivní speciály zatím v Česku rostou především zásluhou malých pivovarů. Ty dokážou vařit i menší várky a lépe reagovat na potřeby trhu. (M&M)


Co bylo pro předchozí vlády tabu, to současný kabinet hodlá prolomit - poprvé po letech hovoří o privatizaci stále ještě národního podniku Budějovický Budvar. Vláda shání peníze, aktuálně především asi třicet miliard na plánovanou výstavbu a údržbu silnic.

"Značka Budvaru se cení na dvacet až třicet miliard korun. Nevidím žádný důvod, proč by stát pivovar neměl prodat. Mluvit o rodinném stříbru už ztratilo smysl," říká ministr průmyslu obchodu Martin Říman z ODS.

Má přitom oporu i u dalších členů kabinetu.

"Budvar samozřejmě nemusí být státní, s řádně připravenou privatizací nemáme žádný problém," říká i místopředseda vlády Martin Bursík, ministr životního prostředí a znovuzvolený předseda Strany zelených.

Žhavý kandidát: Anheuser

Budvar spadá pod ministerstvo zemědělství. Jeho šéf Petr Gandalovič (ODS) je obezřetný: "Teď to není na pořadu dne. Případný prodej musí být koordinován se známkoprávním sporem s koncernem Anheuser-Busch, aby se maximálně zúročila hodnota známky a místního původu." Jednoznačně však dodává: "Během mandátu této vlády to určitě bude významné téma." Stejně mluví i ministr financí za KDU-ČSL Miroslav Kalousek.

Problém Budvaru spočívá v jeho sporech s americkým pivovarským gigantem Anheuser-Busch. Ten se desítky let v mnoha zemích soudí o právo používat značku Budweiser. Anheuser si kvůli vyřešení sporů na Budvar už dlouho brousí zuby a stále je považován za nejdůležitějšího zájemce. Odhady hodnoty známky Budvaru už před lety hovořily o zhruba jedné miliardě dolarů, a to měl dolar ještě silnější kurs než současných 21,50 koruny.

"Je samozřejmé, že by se při privatizaci Budvar neměl dostat ani zčásti do rukou současného managementu," dodává k způsobu privatizace Říman. V první půli devadesátých let totiž politici o "české cestě" privatizace uvažovali. "Nebudu plány ministra Římana komentovat," reaguje dlouholetý ředitel Budvaru Jiří Boček. (iHNed)


«« « Strana 710 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň