Reklama na PIReklama na PIRastal









ico rss feedico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Své reprezentanty vysílá i v tomto roce do letošního ročníku mezinárodní prestižní soutěže World Beer Awards společnost Heineken Česká republika. „Do soutěže přihlásili naši zahraniční partneři ve Velké Británii Krušovice Imperial a Krušovice Černé, které loni zabodovalo v kategorii černých ležáků a získalo titul World’s Best Dark Lager 2009, “ říká Lenka Honajzerová, exportní manažerka společnosti Heineken Česká republika. Podle ní byly přímo z české exportní centrály přihlášeny další exportní pivní značky, a to Březňák Bernstein, Březňák Ležák, Zlatopramen Extra Premium a Zlatopramen Half n' Half. Jedná se přitom vždy o značky, které jsou na svých cílových trzích velmi úspěšné.

Za Českou republiku a zároveň za Heineken Česká republika letos poprvé zasedne ve finálovém kole v odborné porotě i Tomáš Kosmák, vrchní sládek a manažer Královského pivovaru Krušovice. „Mezinárodní soutěž takového významu je pro mne velkou ctí. Mám za sebou řadu tuzemských soutěží, ve kterých jsem působil jako porotce, ale na mezinárodní úrovni je to moje premiéra, “ říká Tomáš Kosmák. The World Beer Awards je podle něj velmi prestižní celosvětovou událostí a ocenění mají u spotřebitelů vysokou hodnotu. „O profesionálním přístupu pořadatelů svědčí také fakt, že až do příjezdu na místo konání soutěže nebudu vědět, v jaké kategorii budu porotcem. Spektrum kategorií je tak široké, že se budu muset s některými z nich seznámit z dostupné odborné literatury. Na druhou stranu se těším také na příležitost ochutnat pro mne dosud neznámé značky a druhy piv, “ dodává Tomáš Kosmák.

Piva, která budou zastupovat portfolio společnosti Heineken Česká republika, patří v exportních značkách k velmi úspěšným. Například Krušovice Imperial, které získaly zlatou medaili v soutěži The World Beer Cup v Seatlu v roce 2006, se vyvážejí do více než třiceti zemí a jsou velmi oblíbené v Rusku, Německu, na Slovensku a ve Švédsku. Podobně i Krušovice Černé, oceněné loni World’s Best Dark Lager 2009 právě v soutěži The World Beer Awards, se velmi úspěšně prodávají v Rusku, Německu, na Ukrajině a ve Finsku.

Březňák Bernstein je exportován výhradně do Německa a řadí se tam k oblíbeným značkám, stejně jako Březňák Ležák. Ten se vedle Německa prodává i na švédském trhu, kam se dostal na základě tendru, organizovaného státním monopolem Systembolaget, který řídí prodej alkoholických nápojů s obsahem alkoholu nad 3, 5 % na švédském trhu. V rámci tohoto tendru se Březňák stal vítězem degustace samotných spotřebitelů. Zlatopramen Extra Premium a Zlatopramen Half n’ Half jsou také velmi úspěšné zejména na švédském trhu. „Zlatopramen Half n’ Half byl oceněn v roce 2007 na Beer and Whisky Festivalu ve Stockholmu ve své kategorii stříbrnou medailí. Proto věříme, že naše nominované značky mají šanci uspět i v tak velké konkurenci, která se každoročně na The World Beer Awards sejde, “ dodává Lenka Honajzerová.

Každoroční soutěž The World Beer Awards jsou prestižní celosvětovou soutěží pro piva z celého světa. Soutěž pořádá sdružení Tastingbeers.com, které v rámci světové pivní výstavy každoročně vybírá z přihlášených vzorků piva pro degustaci, nominuje odbornou porotu a následně celosvětově propaguje oceněné značky. Nejprve jsou uspořádána samostatná regionální kola pro Evropu, Ameriku a Asii, poté následuje celosvětové finále, které se koná 19. června v britském Birminghamu. Tam také budou vyhlášena vítězná piva v pěti hlavních, šestnácti vedlejších a ve více než padesáti speciálních kategoriích.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Konec uniformního piva?

[středa, 16. červen 2010]

V poslední době se na pivním trhu odehrály tři významné věci, které spolu nesouvisí pouze zdánlivě. Nedávno vznikla aliance P. I. V. (Pivně Inteligentních Výčepů), která sdružuje menší hospody, nabízející regionální značky.

Další dvě informace se týkají krušovického pivovaru: nejdříve s velkou pompou oznámil zavedení jedenáctistupňového piva, které „má chutnat jako dřív“, a minulý týden pak tentýž pivovar oznámil kompletní rebranding exportní edice – ta se od klasické české edice liší tím, že je na něm erb české koruny a vyobrazena medaile ze světové výstavy.

Těmito symboly se hlásíme k historii, původu a dlouhodobé tradici vaření piva, která potvrzuje unikátnost krušovických piv, “ vysvětluje Martina Pastorová, exportní manažerka společnosti Heineken, jež pivovar Krušovice vlastní. Ano, toho Heinekenu, který proslul jako symbol „europiva“, čili univerzálně přístupné příchuti, která nikoho neurazí, ale nikoho také nenadchne.

Co se týče Jiřího Bejčka Stehlíčka (majitel jedné z pražských hospod, sdružené v alianci P. I. V.), tak ten slovo „europivo“ používá jako nadávku. Podobně jako můj kamarád Pavel Hrabina, který o europivech v krásné klausovské narážce mluví jen jako o „prázdných a falešných“. Podobně jako spousta dalších (nejen) pivařů, kteří víc než kdy jindy dokážou ocenit neunifikovanou chuť, ale regionální odlišnosti. V oblasti komerční komunikace a reklamy si nakonec význam lokální kreativity uvědomují už dávno – Art Director’s Club Europe ji dokonce programově podporuje.

I pivovary (tedy některé) si zkrátka uvědomily, že snažit se oslovit zákazníky prostřednictvím univerzální chuti je v dlouhodobém hledisku podobně marné jako snaha obléct všechny lidi na světě do uniforem. Lidé se chtějí odlišovat a chtějí mít možnost volby – to je nezpochybnitelný fakt, navzdory nafouknutým rozpočtům, které byly do definice a složení europiva investovány.

Lidé mají dost piv, která jsou v podstatě stejná: neurazí, ale nepotěší. Chtějí pivo, jež má chuť, vůni, barvu a které je radost pít, “ soudí hostinský Jiří Bejček Stehlíček. Je to špatná zpráva pro velké pivovary, pro které je strukturované portfolio jen zvýšením nákladů, a dobrá zpráva pro všechny ostatní.

Zdroj: Strategie.cz | Autor: Zdeněk Strnad


Humpolecký pivovar Bernard předpokládá, že za červen meziročně zvýší výstav zhruba o 15 procent. Firma o tom informovala ve středu. Bernard za první čtyři měsíce letošního roku hlásí stejný prodej jako předchozí roku. „Například březnový výstav byl vůbec nejlepším jarním výstavem v celé novodobé historii pivovaru od privatizace v roce 1991, “ sdělil spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Díky počasí se stagnace velmi rychle změnila na hmatatelný růst. Odhaduji, že červnový výstav bude v meziročním měřítku o patnáct procent vyšší než loni, “ doplnil.

Rodinný pivovar Bernard je největším producentem piva na Vysočině. V roce 2009 uvařil rekordních 204 400 hektolitrů piva, v meziročním porovnání více o 8, 7 procenta. Z celkového výstavu exportoval asi 12 procent, nejvíce na Slovensko.

Pivovar navazuje na více než 400 let starou tradici Humpoleckého pivovaru. Zabývá se výrobou tradičního nepasterizovaného piva. Vlastnická struktura akciové společnosti Rodinný pivovar Bernard je napůl česká a napůl belgická, protože v roce 2001 bylo základní jmění navýšeno vstupem belgické společnosti Duvel Moortgat.

Stanislav Bernard je držitelem ocenění Pivovarská osobnost století, které mu bylo uděleno Sdružením přátel piva, a ocenění Brand manažer ČR roku 2000. Dále spoluzakládal Český svaz malých nezávislých pivovarů, jehož byl i řadu let prezidentem. Na kandidátce Občanské demokratické strany (ODS) v roce 2008 kandidoval do Senátu, ale byl poražen sociálně demokratickým senátorem Milanem Štěchem.

Zdroj: iVysočina.cz | Mediafax


Unikátní třináctistupňové pivo neobvyklé červené barvy uvařili sládci březenského pivovaru. Specifickou chuť, vůni a barvu získává přídavkem několika druhů bylin. „Inspirace pro tento speciál pochází z pohanských tradic oslav letního slunovratu. Vycházeli jsme z pozitivních zkušeností s ostatními speciálními pivy, jako je například úspěšné velikonoční Zelené pivo. Třináctistupňový svatojánský speciál budou moci lidé letos poprvé ochutnat 24. června, “ říká Petr Hauskrecht, sládek pivovarů Velké a Krásné Březno.

Rubínově červený speciál se vařil klasickým dekokčním způsobem na dva rmuty z českého sladu a žateckého chmele, který pivu dodává charakteristickou hořkost. Přídavkem bylinného extraktu pak pivo získalo netypickou rubínovou barvu. Složení speciálního extraktu zůstává tajemstvím sládka Petra Hauskrechta. Ten jen prozradil, že díky bylinám má pivo vysoký obsah antioxidantů. Ty jsou známé pozitivními vlivy na organismus, protože likvidují volné radikály, považované za potenciální karcinogeny.

Hlavní kvašení Svatojánského piva proběhlo v otevřených kádích a trvalo osm dní. Následně pivo dozrávalo v ležáckém sklepě v teplotě 2°C celých 60 dní, a získalo tak lahodný říz, vyváženou chuť a typický buket. „Speciální várka Svatojánského piva byla uvařena již 7. dubna a do 30 a 50 litrových sudů se začala stáčet 15. května. Celkem jsme uvařili 1, 3 tisíce hektolitru tohoto speciálu a nyní budeme distribuovat sudy do vybraných restaurací a hostinců tak, aby si ho spotřebitelé mohli vychutnat právě 24. června v řadě restaurací, výčepů a dalších gastronomických zařízeních po celé republice. Na webových stránkách www.svatojanskepivo.cz najdou již brzy spotřebitelé kompletní přehled restaurací, kde se Svatojánské bude čepovat, již nyní seznam čítá více než tisíc položek a naším cílem je hranice až dvou tisícovek výčepních míst, “ dodává Petr Hauskrecht.

Podle starodávných pověstí dává Svatojánská noc z 23. na 24. června a období blízké letnímu slunovratu bylinám magickou sílu. Proto lidé tuto noc oslavovali jako plnou lásky a kouzel, považovali ji za magickou, plnou zázraků a nadpřirozených úkazů. Například staří Keltové věřili, že speciální svatojánské pivo musí obsahovat nejen ty správné byliny, ale aby získalo kouzelnou moc, musely jej vařit vnadné ženy.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Veřejnou prezentaci vize nového využití významné barokní stavby Antonia Porty – areálu roudnického pivovaru představí skupina lidí bojujících za jeho záchranu v sobotu 26. června od 15 hodin v budově Galerie moderního umění.

Foto

Skupina lidí, která je spojena v občanském sdružení Esprit, jehož úkolem je záchrana areálu před demolicí, hodlá představit způsob, jakým by budova pivovaru mohla opět ožít.

Pivovar je nyní chráněná památka, jehož výstavba probíhala na konci 17. století. Vlastníkem areálu, kde výroba piva skončila před několika desítkami let, je občan Spojených států amerických, který nereagoval na výzvy města o zajištění kritických míst stavby.

Před několika měsíci město nechalo odstranit střešní kritinu, včetně historických krovů. Důvodem bylo údajné nebezpečí pádu. Tímto krokem byly odstraněny třípodlažní půdní prostory, kde bylo dříve uloženo několik vagonů obilí. Od té doby je stavba odkryta.

Město současně činí kroky, které mají vést ke zrušení statutu chráněné památky tak, aby mohl být pivovar zdemolován. O.s. Esprit se vydalo opačným směrem a chce objekt zachránit.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor a foto: Michal Závada


Nepomucké pivní slavnosti

[úterý, 15. červen 2010]

Je tu červenec a s ním i tradiční slavnosti piva v Nepomuku. Městečko pod Zelenou horou přivítá v sobotu 17.7.2010 vyslance třicítky českých, moravských, slovenských a bavorských pivovarů. A jak se již stalo za poslední tři roky, co akci pořádá o.s. Nepal zvykem, nepůjde o žádné nadnárodní giganty, ale o reprezentanty poctivého pivovarského řemesla. Purkmistr, Železná Ruda, Poutník, Žatec, Polička, Herold, Lipan, Veldensteiner, Lobkowicz, Kaltenecker, Bernard, Běleč a další, až na výjimky, nepříliš mediálně provařená jména jsou, pro někoho možná paradoxně, zárukou skutečné kvality.

Nepomucký svátek tedy bude jedinečnou příležitostí ochutnat najednou množství osobitých chutí, které nenabízí žádná síť hypermarketů... a také v návštěvnické anketě zvolit, který ze zúčastněných pivovarů je ten nej.

Nepomucké náměstí ale nebude patřit jen výčepům. Pro návštěvníky bude přichystána i pestrá paleta kulinářských dobrot a dalšího občerstvení těla i ducha. V prvé řadě je třeba zmínit burgery a steaky z místního ekochovu, dále francouzské sýry, australské masové koláčky, domácí klobásy, kuřata i vepře na grilu, guláš či živáňskou pečeni, langoše, pizzu, zmrzlinu, staročeské trdlo i jiné cukrovinky a spoustu dalších pochutin... A také medovinu, moravská vína či pálenku z vedlejší vísky...

Pořadatelem akce je neziskovka zaměřená na podporu kultury, takže nebude chybět ani hudební program a to opět v multižánrovém vydání. V mixu zajímavých objevů i známějších jmen z našeho regionu tak bude možno nalézt kramářské písně, proklatě rychlou dechovku, folk rock, punk, ska i řádně nabroušený hard core. To vše od pravého poledne až do půlnoci. No a na závěr ohňostroj.

Pro extrémní vytrvalce je v záloze připravena afterparty v klubu Coffee-shop, která se ponese převážně v rytmech nekomerční taneční hudby.

Vstup na slavnosti je již potřetí a doufejme že navždy zdarma. Takže co dodat závěrem? Snad že všichni přátelé řízného piva, chutného jídla a dobré zábavy jsou srdečně vítáni.

Další info na www

Zdroj: Tisková zpráva o.s. Nepal | Autor: Pavel Kroupa


Vážený pane ministře,

dovolte mi prosím, abych jménem vedení města Vyškova vyjádřil znepokojení nad situací, která nastala ve vyškovském pivovaru. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších objektů ve Vyškově, jenž je navíc součástí městské památkové zóny. Jeho osud nás tedy eminentně zajímá. Fakt, že ke konci měsíce června má odejít 80 % zaměstnanců tohoto podniku, naznačuje, že poté dojde k jeho úplné likvidaci. Po 330 letech činnosti.

Ze slov a činů posledního ředitele podniku Ing. Davida Kaprála jsme nabyli dojmu, že se situace v pivovaru stabilizovala. Podnik rozšířil své aktivity, inovoval technologie, aby dokázal udržet kvalitu piva od výroby až do jeho konzumace spotřebitelem, zlepšil spolupráci se stravovacími zařízeními, věnoval se propagaci. Produkty dokonce získaly právo užívat značku České pivo. Zpráva o konci pivovaru pro nás byla velmi nepříjemným překvapením. Nehledě k tomu, že se o současném vývoji situace dozvídáme takřka pouze z médií. Na našem úřadě se hromadí dotazy občanů, co město Vyškov pro zachování pivovaru udělá. Na jeho podporu také vznikají ze strany veřejnosti petice.

Zneklidňuje nás budoucí osud tohoto území v památkové zóně. Z hlediska územního plánu je tato lokalita určena pro výrobní činnost, máme tedy obavy, že pozemky budou nakonec využívány nevhodným způsobem.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bych Vás chtěl požádat o přehodnocení postoje k likvidaci pivovaru ve Vyškově a rovněž o sdělení, co valnou hromadu k tomuto rozhodnutí vedlo. Budeme vděčni i za podrobnější informace týkající se budoucího vývoje situace a osudu podniku i lokality.

S pozdravem

RNDr. Petr Hájek, starosta města Vyškova

Zdroj. Vyškov Město.cz


Nejúspěšnějším českým pivem na mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards se stal Velkopopovický Kozel. Celkem si ze soutěže, která se konala koncem května v Melbourne, odvezl 3 stříbrné medaile. Po jedné medaili si v kategorii piv plzeňského typu odvezli Velkopopovický Kozel Medium a Premium. Další stříbrnou medaili získal Velkopopovický Kozel Černý v kategorii tmavých piv. Soutěže se účastnilo na 243 pivovarů z 34 zemí celého světa.

Do soutěže bylo přihlášeno na 1170 druhů piv (495 mezinárodních a 675 australských piv) v patnácti kategoriích. Třicítka porotců, mezi nimiž byly též 3 dámy, ochutnávala a hodnotila celkem přes dva týdny

O kvalitě a vyrovnané chuti Velkopopovických piv svědčí i to, že se umístili hned tři ze čtyř piv, které u nás vyrábíme. Potvrzují to také umístění z let 2008 a 2009, kdy Velkopopovický Kozel Medium získal bronzovou medaili v kategorii piv evropského typu. Za všemi těmito úspěchy stojí především tvrdá práce všech lidí z pivovaru a prvotřídní suroviny, které používáme při výrobě, “ vysvětluje úspěch Velkopopovického Kozla jeho vrchní sládek Jiří Fusek.

Soutěž Australian International Beer Awards se poprvé konala v roce 1993 za účasti 30 pivovarů z Austrálie a Nového Zélandu. Novinkou letošního ročníku byla kategorie bezlepkového piva, ve které ale nebyl zvolen žádný vítěz. Absolutní vítězství v soutěži a cenu za nejlépe bodované pivo si z Austrálie odváží malý pivovar z Grimstadu v Norsku za pivo Nøgne Ø.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Hodně živo bude v sobotu v Chodové Plané. Kromě obecních Chodských slavností si hasiči připomenou 135 let od založení sboru, dechová hudba Chodovarka oslaví 35 let od svého vzniku a Rodinný pivovar Chodovar pořádá tradiční Mistrovství světa v koulení pivních sudů.

Foto

A v doprovodném programu nabízí další atrakce pro návštěvníky. Více nám řekl marketingový ředitel pivovaru Jiří Plevka.

V sobotu pořádá pivovar Mistrovství světa v koulení pivních sudů. Těchto akcí již bylo více, ale Mistrovství světa to vždy nebylo. Řekněte stručně, jak se soutěž vyvíjela od začátků až po světový šampionát?

Letos pořádáme tento unikátní závod již po čtrnácté. Před patnácti lety jsem se poprvé dostal k informaci o závodech pořádaných v anglickém Burtonu. Jako správný pivovarský nadšenec jsem naložil rodinu do auta a místo dovolené u moře – děkuji tímto manželce i dětem, že tolerují mé pivovarské „úlety“ – jsme se zajeli na závody v koulení sudů s tradicí od roku 1930 do Anglie podívat. Atmosféra závodu nás natolik nadchla, že jsme v roce 1997 zorganizovali historicky první Mistrovství České republiky v této pivovarské disciplíně. Družstva Chodovaru se v letech 1997 až 2000 čtyřikrát zúčastnila Mistrovství světa v Anglii a dvakrát přivezla titul mistrů světa v mužské kategorii a dvakrát stříbrné medaile v mužské i ženské kategorii. Do organizace závodů v Chodové Plané jsme postupně zapojili jak Český svaz malých nezávislých pivovarů, tak Evropský svaz a z Mistrovství ČR se stalo oficiální Mistrovství Evropy. Od chvíle, kdy americká společnost Coors koupila pivovar v Burtonu a ukončila veškeré jeho aktivity v tomto směru, jsou závody v Rodinném pivovaru Chodovar jedinou soutěží pořádanou v Evropě a zároveň oficiálním Mistrovstvím světa.

Kolik soutěžících a z jakých zemí můžeme letos očekávat?

Každoročně se závodů účastní zhruba třicet družstev. Nejvzdálenějšími účastníky letošního ročníku budou patrně dvě družstva z Kanady.¨

Družstva Chodovaru patřila vždy k těm lepším. Jak těžké bude letos útočit na nejvyšší příčky? A koho považujete za absolutně největší favority?

Samozřejmě náš tým udělá vše proto, aby mistrovský titul zůstal doma a doufám, že nás diváci přijdou náležitě podpořit! Kluci to budou mít velice těžké, protože kandidátů na vítězství je letos opravdu hodně.

Součástí mistrovství bude také závod osobností s pivními sudy. Už znáte jména osobností, které si koulení vyzkoušejí?

Ještě nevím, kdo všechno najde odvahu se na start postavit, ale určitě nebudou chybět páni starostové Chodové Plané – Jan Volný – a partnerské obce Störnstein – Boris Damzog.

V programu kromě řady jiných bodů avizujete příjezd pivního šlapohybu. Co si pod tím můžeme představit?

Do Chodové Plané totiž zavítají členové Žatecké chmelobrany, což je seskupení nadšenců ze Žateckého chmelařského muzea a pivovaru se svojí originální pojízdnou hospůdkou poháněnou lidskou silou. Každé ze čtrnácti míst u stolu má šlapadla jako na kole a převody umožňují pohyb tohoto unikátního vozidla. V čele stolu je umístěn sud s výčepem, takže šlapete, popíjíte vychlazené pivečko a kocháte se ubíhající krajinou. Vítězové diváckých soutěží budou mít možnost si jízdu pivním šlapohybem i sami vyzkoušet.

Dalším divácky atraktivním bodem určitě bude největší capuccino na světě. Na jeho uvaření by měl dohlížet barista Roberto Trevisan. Můžete jej představit? A zároveň říci něco o největším capuccinu na světě?

Roberto Trevisan se narodil v italské Bologni. Zde se začaly vyrábět vůbec první kávovary na espresso na světě a odtud pochází i Robertův zájem a láska ke kávě. Roberto Trevisan je jedním z nejuznávanějších znalců kávy současnosti. Miluje však nejen kávu, ale také dobré pivo a proto se rozhodl návštěvníkům letošního mistrovství světa v koulení sudů připravit překvapení v podobě přípravy největšího cappuccina na světě ve speciálním obřím šálku, ze kterého bude kávu osobně návštěvníkům podávat.

Jaké další akce připravuje Chodovar pro letošní rok?

Tak 3. července to bude setkání historických vozidel v pivovaru, o týden později setkání majitelů vozů Mini Cooper a cíl spanilé jízdy motocyklů Harley Davidson. Zároveň se 10. července uskuteční závody RC automobilových modelů Mini Cooper. Jedenadvacátého srpna pořádáme Slavnosti piva Chodovar. Ve dnech 12. až 14. listopadu se uskuteční Pivní akademie, 19. prosince vánoční koncert na humnech sladovny a 31. prosince Silvestr v pivovaru. Kromě toho bude každou letní neděli v provozu letní biograf u beeraria Stará sladovna.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor a foto: Jiří Kohout


Třeba i v paneláku se dá uvařit pivo klasickým způsobem ze sladu, je to ale časově náročnější a jsou k tomu potřebné určité znalosti a zkušenosti. Snazší je výroba z předpřipravených surovin, například ze sladového výtažku.

Pavlu Propperovi z Praskačky u Hradce Králové přestala chutnat piva z velkých pivovarů, co jsou všechna na jedno brdo. Jako hradeckému patriotovi mu taky vadí, že v krajském městě už není pivovar. Rozhodl se proto, že si bude vařit pivo vlastní.

Už jsem byl nešťastný z toho, že se všude začala točit takzvaná univerzální piva a nikde si člověk nemohl dát pivo z regionu, “ vysvětluje Propper, proč se pustil do hledání receptury na domácí pivo. Mnoho času pak strávil na internetu i v čítárnách knihoven.

Náhoda mu do cesty přivedla Milana Rambouska z Hradce, který v roce 2002 ve městě založil minipivovar. „Byl velmi ochotný a trpělivě odpovídal na všechny moje otázky. Tak jsem pomalu pronikal do tajů vaření piva, “ říká Propper.

Míň jak deset litrů se vařit nevyplatí

Podle Proppera je při domácím vaření piva nejdůležitější trpělivá manželka či přítelkyně. Pak už stačí jen pár ingrediencí, pořádná dávka odhodlání a trpělivosti. „Základem je dobrý hrnec s obsahem alespoň deset litrů, menší množství se vařit nevyplatí, “ líčí Propper. Podle Rambouska je možno doma pivo vařit několika způsoby: „Časově náročnější je klasický postup vaření ze sladu, to ale vyžaduje určitou dávku zkušeností a znalostí. Snazší je výroba z předpřipravených surovin, například ze sladového výtažku.

Domácí pivo se dá vařit podle různých návodů na internetu, ale to jsou prý často experimenty s nejistým výsledkem, vhodnější je proto absolvovat některý z kurzů seznamujících zájemce se základy domácí výroby piva. Takové v Hradci pořádá právě Rambousek.

Jedna várka piva se sice doma uvaří za pár hodin, ale tím výrobní proces teprve začíná. Pivo se pak musí nechat vychladnout na zákvasnou teplotu, která se pohybuje mezi osmi až deseti stupni Celsia. Poté pivo začíná kvasit.

Pro začínajícího pivaře je prý nejsložitější poslední fáze - ležení. „Zpočátku jsem měl s výrobou ležáků velký problém. Pivo jsem vždycky vypil ještě dřív, než došlo do ležáku. Podle určitých pravidel má pivo ležet minimálně 72 dní. Není to tak rychlé jako ve velkých pivovarech, “ říká Propper a dodává, že pivo vaří klasickou technologií s přidáním ječného sladu, chmele a pivovarských kvasnic, nic umělého nepoužívá. Vodu si vozí z Krkonoš.

Nenapodobujte, buďte originální, radí pivovarník

Svoje pivo nijak chemicky nestabilizuji ani nepasterizuji, proto je neustále živé. Jediným stabilizačním prvkem je alkohol, “ tvrdí domácí pivovarník, jehož piva začínají na jedenácti a končí na šestnácti stupních. Dodává, že se nikdy nesnažil napodobit žádnou oblíbenou značku: „Člověk nemá napodobovat, ale uvařit si pivo podle sebe.

Kdo by si myslel, že domácím vařením piva ušetří, spletl by se. „Při výrobě - vaření, chlazení - je velká spotřeba energie. I při kvašení se musí udržovat stálá teplota, která by neměla přesáhnout deset stupňů Celsia. Výroba domácího piva je pro mě zábava, ale vydělat se na ní nedá. Ovšem pocit z doma vyrobeného piva je k nezaplacení, “ tvrdí Propper.

Začínajícím sládkům radí: „Zkuste si doma vyrobit malé zařízení, na kterém jednou za čtvrt roku pro radost uvaříte třicet litrů piva. Nebo to zkuste jen jednou v hrnci. Tak si ověříte, jestli pro vás má smysl pokračovat.

I na domácí vaření piva se vztahují zákony

I domácí vaření piva podléhá zákonům. „I když si doma uvaříte pouhého půl litru piva, je vaší povinností oznámit to celnímu úřadu, “ upozorňuje Rambousek. Do dvou set litrů ročně vyrobených pro vlastní spotřebu je výrobce osvobozen od spotřební daně z alkoholu. „Já ročně navařím kolem 200 litrů. Každou várku ale musím zapsat do evidence, “ říká Propper. I on pak jednou ročně dochází s vyplněným papírem na celní úřad.

Pokuty za domácí výrobu piva sice nejsou, ač podle zákona o spotřební dani musí každý, kdo si doma za rok uvaří i méně než 200 litrů piva pro vlastní potřebu, vše bezodkladně oznámit celnímu úřadu. „Musí uvést datum zahájení výroby, místo a předpokládané množství. Takto vyrobené pivo nesmí prodávat, “ sděluje tisková mluvčí hradeckého celního ředitelství Jitka Fajstavrová.

Kdo vyrobí piva víc, případně ho začne prodávat, musí se zaregistrovat jako plátce spotřební daně: „A to do 15 kalendářních dní ode dne porušení podmínek stanovených zákonem. Také mu vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit, “ říká Fajstavrová a dodává: „Pokud celníci zjistí, že osoba pivo prodala, a spotřební daň nezaplatila, daň této osobě doměří, ale žádnou pokutu neudělí.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Vaňous


Prapraděda by si na dnešním pivu určitě pochutnal, “ říká vrchní sládek plzeňského pivovaru Gambrinus Jan Hlaváček. Zastupuje v rodinné dynastii už pátou generaci sládků a je na to hrdý.

S vařením piva začal na konci 19. století Karel Hlaváček na Rabštejně na severním Plzeňsku. „Prapradědeček měl místní pivovar v nájmu. Tam začala naše rodinná láska k pivu. Jeho syn šel v jeho stopách, ale toužil po svém vlastním podniku. Posunul se o pár kilometrů dál do Podmokel u Zbiroha, kde koupil usedlost a v ní vybudoval vlastní pivovárek, “ vypráví uznávaný sládek Jan Hlaváček, jehož podpis zdobí viněty plzeňského Gambrinusu. Podmokelský pivovar měl jednoho zaměstnance a celkem slušně prosperoval. První světová válka ovšem zasáhla do jeho osudu - majitel zemřel. „Vedení převzala prababička. Nevzdala to, pivovar dál provozovala. Pivo vařila celou válku. Byla jedním z výrazných předků naší rodiny.

Z Podmokel do Plzně

Pivovar v Podmoklech rodině Hlaváčků po sametové revoluci vrátili. „Nemovitosti jsme sice dostali zpět, ale obnovit tam rodinný pivovar nešlo, všechno bylo v naprosto dezolátním stavu. Doba komunismu zanechala nesmazatelné stopy. Rozhodli jsme se místo prodat, zbyla nám tam jen rodinná hrobka, “ říká Jan Hlaváček a přiznává, že o vlastním pivovaru ani nikdy nesnil. „Jsem se svou prací velmi spokojený, neměnil bych, “ říká a ukazuje přitom na fotografii svého dědečka, která visí v jeho pracovně. „Děda, vyučený pivovarník z Podmokel, dostal nabídku rozjet pivovar ve Znojmě, a tak se tam s rodinou přestěhoval. A pak se uvolnilo místo po legendárním sládkovi Adolfu Bayerovi v Plzni. Byla to obrovská výzva, děda prošel konkurzem a místo dostal.

Výzkum nade vše

A právě tam František Hlaváček ukázal všem svou opravdovou lásku k výrobě piva. Nejenže pivo celý den v práci vařil, ale navíc o něm přemýšlel i ve volném čase. Stal se spolupracovníkem Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Stejně jako ostatní členové ústavu se snažil získávat nové poznatky o vlastnostech sladu a chmele, které by zlepšily výrobu piva.

Tu lásku k výzkumu a vývoji moderních technologií jsem zdědil po otci a dědovi. Jsem předsedou představenstva tohoto výzkumného ústavu a zastáncem moderních technologií. Všichni Hlaváčkové se v oblasti pivovarnictví vždycky dívali dopředu, “ usmívá se nejmladší sládek Jan.

Má velkou kancelář v jednom z domů uvnitř areálu plzeňského pivovaru. „Víte, co tady dříve bylo? Tady měl můj děda ložnici. Když totiž přišel do Plzně dělat sládka, dali mu k práci i služební byt právě v tomto domě, “ vysvětluje.

Socialistická devastace

František Hlaváček se postupně stal ředitelem Gambrinusu a v roce 1946 i prvním generálním ředitelem československých pivovarů. Jeho syn Ivo šel opět v otcových stopách, jak je u Hlaváčkových zvykem. Také on v pivovarnictví získal významný post. Z kontrolora kvality přešel na pozici vrchního sládka, pak výrobního náměstka pivovarů Prazdroj a Gambrinus, jeho kariéra stoupala na místo výrobního ředitele a nakonec podnikového ředitele.

Třicet let práce ale táta trefil zrovna do éry socialismu, která pivovarnictví moc nepřála. Výroba se udržovala ve vyjetých kolejích, modernizovala se jen minimálně. V 80. letech byl stav obou pivovarů opravdu kritický. Obrat nastal až po revoluci, kdy se začalo do podniku ve velkém investovat. A myslím si, že byl šťastný, že mohl být u toho, “ říká Jan Hlaváček. Jeden z hlavních mužů nejslavnějšího českého pivovaru je přesvědčen, že jen dokonalejší, moderní přístroje a zařízení posunuly výrobu piva dopředu. „Aby české pivo obstálo v obrovské zahraniční konkurenci a zachovalo si svoji kvalitu, musí se velice citlivě kombinovat osvědčené české výrobní postupy s nejnovějšími technickými zařízeními, “ říká.

O pivu diskutuje celá rodina

Hodně jsme o pivu a o tom, jak ho dělat, s dědou i tátou diskutovali. Řekl bych, že polovina všech našich rozhovorů byla o pivě. Mnohdy se přidávala babička, maminka i moje žena. Nikdy jsme se nehádali, všichni jsme měli podobný názor, “ říká Jan Hlaváček.

Jeho cesta k pivu byla poměrně přímočará. Po gymnáziu vystudoval Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze, obor pivovarnictví. „Líbilo se mi, co dělá táta, děda a co dělali naši předci. Bratr se také vyučil sládkem, ale dlouho u toho nezůstal. Emigroval a teď staví supermarkety. K pivu se vrátil jen vzdáleně přes tyto obchody.

Znalost prostředí byla výhodou

Vzhledem k tomu, že v době, kdy Jan ukončil vysokou školu, byl tatínek sládkem v Plzni, pomohl synovi najít v podniku uplatnění.

V pivovaru jsem se vlastně narodil, žil jsem v něm, to mělo své výhody. Znal jsem lidi i prostředí, a když jsem nastupoval, věděl jsem, kdo je kdo, na koho si mám dát pozor a na koho semohu obrátit o pomoc, “ vzpomíná na své začátky. Nejdříve se učil v provozu pivo vařit, kontroloval ho, ochutnával, sledoval. „Po letech se práce sládka změní - teď už spíše dohlížím na to, aby chuť piva zůstávala stejná. Někdy je třeba podle kvality sladu a chmele něco lehce pozměnit, ale v základu se receptury nemění. Ani nemohou, bylo by to jiné pivo, a to přece nechceme. Mojí prací je také vymýšlet piva nová. Poslední novinka - jedenáctistupňový Gambrinus Excelent - se na trhu myslím dobře ujala.

Pivo samozřejmě Jan Hlaváček pije denně. Doporučuje dva půllitry pro muže a dvě třetinky pro ženy každý den. „Je dokázáno, že pivo je v malých dávkách zdraví prospěšné, například přispívá k léčbě osteoporózy, pomáhá i při žaludečních potížích.

Rod sládků ještě nekončí

Co bude dál s dynastií Hlaváčkových? Kdo půjde v rodinných stopách? Jan Hlaváček má dvě dcery, ani jedna se na pivovarnickou dráhu nevydala.

A přitom to byly právě ženy, které před tisíci lety první pivo vyrobily a po staletí šlechtily do dnešní podoby. „Třeba bude v dynastii sládků pokračovat některé z vnoučat, zatím nekončíme, “ uzavírá s úsměvem Jan Hlaváček.

***

VIZITKA

Jan Hlaváček (57)

Absolvoval VŠCHT v Praze, po ukončení studií nastoupil do Plzeňských pivovarů. Postupně zastával pozici podsládka, později ředitele pivovaru Gambrinus. Dále pracoval jako technický ředitel Plzeňských pivovarů a ředitel Prazdroje a Gambrinusu. Od roku 2001 byl ředitelem zahraniční výroby společnosti Plzeňský Prazdroj. Od roku 2004 je jejím vrchním sládkem. K Plzeňským pivovarům má úzký rodinný vztah. Pracoval v nich už jeho děda František (celkem 17 let) a otec Ivo (30 let). V Gambrinusu pracoval jako sladovník i druhý dědeček.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Kateřina Hovorková


Mýty a fakty o pive

[úterý, 15. červen 2010]

Príbeh piva sa začal písať už pred viac ako 6 000 rokmi. Toto úctyhodné číslo ho zaraďuje medzi prvé kultúrne nápoje, ktoré ľudstvo poznalo. A hoci by ste si mysleli, že za takú dlhú dobu už o ňom vedia ľudia všetko, nie je tomu tak. Dodnes sa o zlatistom moku traduje hodne mýtov, ktoré majú od pravdy ďaleko. Množstvo ľudovo zaužívaných názorov na pivo ste počuli už nespočetne veľakrát sami. A snáď ste im aj verili. Sú však skutočne pravdou, alebo iba mýtom? Pozrime sa spolu na niektoré z nich.

„Z piva rastie brucho.“ PRAVDA alebo MÝTUS?

Toto tvrdenie je MÝTUS

Takzvaný pivný pupok, presnejšie veľké brucho vznikajúce vraj ako dôsledok nadmernej konzumácie piva, je iba mýtom. Samotný "pivný mozoľ“ u mužov v strednom veku nemá s pitím piva nič spoločné. Tvrdí to Zväz rakúskych pivovarov a poukazuje pritom na to, že polliter dobrého chmeľového moku má menej kalórií ako rovnaké množstvo ovocného jogurtu. Pivo obsahuje 1 500 až 1 800 kJ v jednom litri, čo je menej, ako v rovnakom množstve vína, sladených limonád či ovocného džúsu. "Ľudia, dbajúci o svoju líniu, sa preto nemusia obávať, že pitím piva priberú, “ uvádza sa vo vyhlásení pivovarov. Pivo navyše neobsahuje tuky ani cholesterol a má vysoký obsah draslíka, horčíka, fosforu a mnoho stopových prvkov, takže môže byť označený ako iontový nápoj.

Rast brucha sa teda na pivo zhodiť nedá. Ľudia si však radi k pivu doprajú dobré, neraz však vysoko energetické jedlo. Spolu s nedostatkom pohybu si tak „blahobytný“ výzor spôsobujú sami. Ak si dáte pohár piva po bicyklovej túre, či aspoň príjemnej prechádzke, urobíte svojmu telu dobre. Len si k tomu nedávajte čipsy, alebo chlieb so slaninou.

„Miestny zdroj vody, ktorý má špeciálne parametre, ovplyvňuje charakter piva." PRAVDA alebo MÝTUS?

Toto tvrdenie je MÝTUS

Voda sa v prírode vyskytuje v rôznej tvrdosti a obsahuje viaceré minerálne látky, ktoré určujú jej výsledný charakter. Pre výrobu piva plzenského typu, ku ktorému zaraďujeme väčšinu pivných značiek vyrábaných na Slovensku, je ideálna voda mäkká. V minulosti bol sládok skutočne odkázaný výlučne na kvalitu miestnej vody. „Voda patrí medzi základné suroviny pri výrobe piva. Jej význam sa však pre celkový profil hotového piva niekedy neprimerane zvýrazňuje. Pre optimálny priebeh všetkých procesov výroby musí spĺňať určité kritéria, ale tie je dnes možné dosiahnuť zariadeniami na úpravu vody. Takto sa zabezpečí aj jej celoročne vyrovnaná kvalita, “ informuje Ján Píry, obchodný sládok spoločnosti Pivovary Topvar.

„Existujú kyslé a zásadité pivá.“ PRAVDA alebo MÝTUS?

Toto tvrdenie je MÝTUS

Nie je možné vyrobiť zásadité pivo, chémia je v tomto neúprosná. Pravdou je, že všetky pivá sú kyslé, avšak s rozličnou úrovňou pH. Chuťový vnem po napití pri tzv. europivách je taký, že sa javia ako kyslé – ich pH je v rozpätí 4, 2 až 4, 3. Oproti tomu napríklad pivo Pilsner Urquell má pH 4, 6, čo v kombinácii s vysokým obsahom horkých chmeľových látok vyvoláva pocit zásaditej chuti a jeho zásadotvorný účinok.

Chuť piva je pevne spätá s miestom, kde sa pôvodne varilo.“ PRAVDA alebo MÝTUS?

Toto tvrdenie je MÝTUS

To, čo odlišuje značku piva od iných pivných značiek, sú predpísané suroviny a špecifická receptúra podľa určeného technologického reglementu. Len rovnaká kvalita všetkých vstupných surovín, rovnaká dávka určených odrôd chmeľu, rovnaký kmeň kvasiniek a prísne dodržiavanie celej výrobnej receptúry zákonite vedú k charakteristickému, žiadanému profilu piva, bez ohľadu na miesto výroby. „Kvalitatívne testy, analytický rozbor i degustačné skúšky musia potvrdzovať zhodnosť piva určitej značky vyrábaného v našom závode a kdekoľvek inde. Inak by sa nemohlo dostať na trh a predávať pod danou značkou, “ dodáva Ján Píry, obchodný sládok spoločnosti Pivovary Topvar.

„Pri výrobe niektorých pív sa používajú pridané umelé látky, alebo náhradky.“ PRAVDA alebo MÝTUS?

Nedá sa vo všeobecnosti špecifikovať, či ide o pravdu alebo mýtus, ale možno povedať, že je to menej bežné. Všetko závisí od konkrétnej značky a výrobcu. Na trhu je množstvo kvalitných pív, ktoré sa vyrábajú z prírodných surovín. „Naša spoločnosť vyrába všetky svoje pivné značky z prírodných surovín – čiže z jačmeňa, vody a chmeľu. Keď si spotrebitelia vychutnávajú naše svetlé pivá: Pilsner Urquell, Topvar, Šariš, Smädný Mních, Gambrinus, Velkopopovický Kozel či Birell, môžu si byť istí, že sa pri ich výrobe použili prírodné suroviny. Kvalite piva venujeme veľkú pozornosť a investujeme do jej zabezpečenia aj nemalé finančné prostriedky. Máme zavedené prísne štandardy kvality a prepracovaný systém analýz, kontrol a meraní v celom výrobnom procese od vstupných surovín až po konečný výrobok, aby sme našim spotrebiteľom mohli garantovať tú najvyššiu kvalitu piva. Veríme, že skutoční pivní znalci ocenia výnimočnosť našich značiek, ktorú dosahujeme aj vďaka vynaloženým investíciám do kvality a dodržiavaniu prírodného charakteru nášho piva, “ dodáva Ján Píry, obchodný sládok spoločnosti Pivovary Topvar.

„Pivo je bohatým zdrojom vitamínov a minerálnych látok.“ PRAVDA alebo MÝTUS?

Toto tvrdenie je PRAVDA

Pivo je naozaj dôležitým zdrojom vitamínov, prevažne skupiny B. Obsahuje niacín (vitamín B3), kyselinu pantoténovú (vitamín B5), pyridoxín (vitamín B6), riboflavín (vitamín B2), kyselinu listovú (vitamín B6) a menšie množstvo tiamínu (vitamín B1) a biotínu (vitamín B7). Jeden liter piva obsahuje v priemere 200 mg biologicky aktívnych látok. Dôležitá je aj tá skutočnosť, že pivo obsahuje relatívne málo sodíka a oveľa viac draslíka, čo priaznivo vplýva na krvný tlak. Optimálny pomer vápnika a horčíka pôsobí aj proti vzniku žlčových a močových kameňov. Pivo je v svojej podstate izotonickým nápojom, má zhruba rovnaký osmotický tlak ako krv.

Ľudia prostredníctvom mýtov už odjakživa prejavujú svoju predstavu o tom, ako veci fungujú. Nekladú otázky, berú mýty ako svet, v ktorom sú odpovede dané vopred, pred otázkami. Majú svoj príbeh, ktorý nevyžaduje skúmanie. My však teraz dúfame, že sme vám dali minimálne chrobáka do hlavy.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar


Pivo Pilsner Urquell je už od svojho zrodu symbolom kvality a pivnou ikonou. Každý milovník Plzne sníva o tom, aby si aspoň raz v živote mohol vychutnať nepasterizované pivo priamo z tanku v ležiackej pivnici plzenského pivovaru. Väčšina spotrebiteľov však doteraz nemala príležitosť také pivo ochutnať. Značka Pilsner Urquell už minulý rok priniesla všetkým milovníkom kvalitného zlatého moku možnosť vychutnať si pivo, ktoré je podobné pivu z ležiackej pivnice pivovaru, a to vďaka jedinečnej technológii čapovania piva – tzv. pivným tankom. K piatim tankovým prevádzkam Pilsner Urquell otvoreným v roku 2009 sa nedávno pridala ďalšia. Výnimočnosť tankového piva Pilsner Urquell ocenili aj niektoré svetové osobnosti.

Tankové pivo je, zjednodušene povedané, pivo, ktoré sa čo najrýchlejším spôsobom dostane z ležiackej pivnice pivovaru k zákazníkovi. „Toto pivo neprešlo cez stáčacie linky a nikdy nebolo v skladoch expedície. Ide o najčerstvejšie pivo, aké môže Pilsner Urquell ponúknuť svojim fanúšikom mimo plzenského pivovaru, “ hovorí Václav Berka, starší obchodný sládok Plzenského Prazdroja. Pri tankovej technológii sa pivo nečapuje z klasických sudov, ale z väčších nerezových tankov s objemom 5 alebo 10 hl. Nepasterizované pivo dovezené z plzenského pivovaru v tepelne izolovanej cisterne sa stáča do nepriepustného sterilného vaku, ktorý je vo vnútri tanku. Tomuto systému sa odborne hovorí „bag-in-box“. Zlatý mok sa čapuje tlačením vzduchu na vak. „Vďaka tomu nepasterizované pivo neprichádza do styku s kyslíkom a zabraňuje sa tak jeho zvetrávaniu. To má pozitívny vplyv na jeho kvalitu a chuťovú trvanlivosť. Zároveň je takto tankové pivo optimálne sýtené, čo ešte umocňuje prirodzený charakter piva Pilsner Urquell a plnosť jeho chuti. Pivo je skrátka od začiatku do konca v ideálnych podmienkach, aké si len sládok dokáže predstaviť, “ dodáva Václav Berka.

Tankové pivo Pilsner Urquell chutí aj slovenským a svetovým osobnostiam. „Počas svojej návštevy Slovenska výnimočnosť tankového piva Pilsner Urquell ocenil aj ruský prezident Dmitrij Medvedev. Prednedávnom sa v našej prevádzke zastavil aj prezident Ivan Gašparovič s chorvátskym prezidentom Ivom Josipovičom, “ prezrádza Marián Murčo, majiteľ tankovej prevádzky Prazdroj v Bratislave. „Myslím si, že je to najvyššie ohodnotenie mojej práce a maximum, čo sa dá v gastronómii dosiahnuť, “ dopĺňa Marián Murčo.

V Českej republike sa pivo Pilsner Urquell čapuje z tankov v desiatkach reštaurácií a pivníc. Na Slovensku si môžete tento výnimočný pivný zážitok so značkou Pilsner Urquell dopriať hneď na šiestich miestach v Bratislave – v Prazdroji na Mostovej ulici v Starom Meste, v Alfe na Jiráskovej ulici a v Plzenskom Prazdroji na Blagoevovej ulici v Petržalke, v Hockey Clube na Ondavskej ulici v Ružinove, v reštaurácii Saratov na Saratovskej ulici v Dúbravke a v novootvorenej reštaurácii Kolkovna v Eurovei.

Kolkovna Restaurant v Eurovei je prvou reštauráciou úspešného českého konceptu Kolkovna na Slovensku, ktorý spája jedinečnosť a tradíciu značky Pilsner Urquell so skvelou gastronómiou, vďaka čomu sú Kolkovny v ČR veľmi obľúbené. Čoskoro sa plánuje otvorenie podobnej prevádzky aj v River Parku.

Vedeli ste, že Pilsner Urquell je:

• prvé zlaté, iskrivo priezračné pivo, ktoré bolo kedy vyrobené?

• pôvodca vzniku celého pivného druhu – tzv. plzenský typ kvaseného piva (Pils, Pilsner)?

• výnimočný vďaka surovinám použitým pri výrobe (jarný dvojradý jačmeň, chmeľ z oblasti Žatca, kvasinky kmeň Pilsner H) a originálnemu, špecifickému spôsobu výroby?

Dnes tvorí výroba piva plzenského typu až 2/3 svetovej produkcie. Všetky tieto pivá odvodzujú svoj pôvod od objavu Pilsner Urquell.

Technický opis princípu tankovne (systém bag-in-box)

• Nerezový tank s objemom 10 alebo 5 hl.

• Vnútorný sterilný vak vyrobený z polypropylénu, absolútne nepriedušný – systém „high barier“. Vak je inertný voči pivu, je recyklovateľný. Každý vak sa zásadne používa len raz.

• Pivo sa čapuje s použitím kompresorov, von sa dostáva tlakom vzduchu na vonkajšiu stranu plastového vaku. Dôležité je, že nedochádza ku kontaktu vzduchu s pivom.

• Meranie spotreby piva sa uskutočňuje na digitálnom prietokovom zariadení.

• Tanky sú umiestnené v izolovanej miestnosti – tankovni, chladené na teplotu 5–8 °C. Existujú už aj dvojplášťové tanky, ktorých chladenie je energeticky ešte úspornejšie

a môžu byť umiestnené napr. i priamo v priestoroch pre hostí, čím sa stávajú prirodzenou dekoráciou interiéru.

• Tankovňa je stavebnicového typu, je možné ju rozobrať a opäť zložiť inde.

• Z tanku je možné rozviesť pivo až do 4 nezávislých čapovacích kohútikov.

• Zavážanie piva sa uskutočňuje cisternami, ktoré sú vybavené oddelenými komorami s objemom 10, 20 a 30 hl. To umožňuje závoz piva do viacerých prevádzok.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar


Již po patnácté se v sobotu 19. června otevřou brány Královského pivovaru Krušovice u příležitosti pivovarských slavností. Ústředním motivem letošního ročníku bude oslava nové krušovické Desítky, která byla na trh uvedena letos v květnu. „Pro návštěvníky pivovaru jsme připravili bohatý zábavní program, prohlídky pivovaru zdarma a ve velkém reklamním stanu příležitost ochutnat všechny novinky a vylepšení v našem portfoliu, “ říká Kateřina Eliášová, tisková mluvčí společnosti Heineken Česká republika, kam patří i Královský pivovar Krušovice.

Plakát

Akce se ponese v duchu představení novinek v portfoliu krušovického pivovaru. „Návštěvníci budou moci ochutnat především novou Desítku s vyšší stupňovitostí (10, 20), což je na českém pivním trhu neobvyklé. Kvalitativní změny doznaly i další značky z portfolia Krušovic, Mušketýr a Ležák, a přibyl i nový třináctistupňový speciál nazvaný Staročeský Malvaz, “ upřesňuje Kateřina Eliášová.

Novinkou letošního roku je kyvadlová doprava z Rakovníku a Nového Strašecí. „Loni se na slavnosti přijelo podívat zhruba 5, 5 tisíce návštěvníků. Věříme, že také díky zajištěné dopravě se nám podaří přilákat ještě více lidí, “ dodává Kateřina Eliášová. Slavnosti začnou ve 12 hodin a předpokládaný konec je o sobotní půlnoci. Vstup na akci je zdarma a půl litru piva značek Krušovice a nealkopiva Fríí se bude prodávat, stejně jako 0, 25 litru piva Heineken, za jednotnou cenu 15 Kč.

Na návštěvníky bude čekat bohatý program, který bude slavnostně zahájen ve 14 hodin naražením sudu nové Desítky. Vedle prohlídek pivovaru zdarma se bude soutěžit o žetony na pivo zdarma nebo o trička, a o dobrou zábavu se postará i řada kapel a zpěváků, kteří se budou střídat na dvou hudebních scénách. V průběhu dne vystoupí na hlavní hudební scéně například populární zpěvák Petr Kolář nebo kapely Monkey Business a Chinaski. Na rockovém pódiu se vystřídají Lucie Revival, Kurtizány z 25. avenue, Imodium nebo Lety mimo. Tečku za letošními slavnostmi pak udělá ve 23:15 pestrý ohňostroj.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Značky regionálních pivovarů, které patří do pivovarnické skupiny K Brewery, jsou různými oceněními z pivních soutěží známé. Letošní velmi dobré výsledky zejména prémiových značek Lobkowicz Premium a Lobkowicz Premium Nealko svědčí o tom, že K Brewery se návrat k tradicím a sázka na poctivý způsob vaření piva z vybraných surovin vyplácí.

Spanilou jízdu značek K Brewery zahájil v březnu Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2010, do kterého se zapojilo 19 pivovarů s celkovým počtem 43 pivních značek a který probíhal pod odbornou garancí Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského Praha. Stříbrnou medaili v kategorii nealkoholických piv si odvezl Lobkowicz Premium Nealko, mezi světlými ležáky si bronz vybojoval Lobkowicz Premium, vařený podle tradičních výrobních postupů a z ryze českých surovin – sladu, vody a chmele – bez použití extraktů či cizích příměsí.

Lobkowicz Premium si odnesl významné ocenění i z Australian International Beer Awards, třetí největší profesionální pivní soutěže na světě. V konkurenci celkem 1170 přihlášených pivních značek z 243 pivovarů, které reprezentovaly 34 zemí, byl „Lobkowicz Premium - šlechtic mezi pivy“ oceněn stříbrnou medailí v kategorii piv plzeňského typu.

Nejnovější ocenění byla pivům z produkce K Brewery udělena 5. června v Českých Budějovicích v klání PIVO České republiky 2010, které se konalo pod záštitou Ministerstva zemědělství v rámci Slavností piva 2010. V celkem 15 kategoriích se zde utkalo 254 značek z 51 pivovarů. Zlato si v kategorii nealkoholických piv odvezl Lobkowicz Premium Nealko, nejcennější kov vybojoval mezi tmavými ležáky i černohorský Granát. Stříbrnou medaili si odvezl Janáček Extra, který soutěžil v kategorii prémiových světlých ležáků.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Zlatavý mok tekl na náplavce proudem

[úterý, 15. červen 2010]

Zchladit se a ukojit žízeň mohli v sobotu všichni milovníci chmelového moku.

Na náplavce Smetanova nábřeží se uskutečnily Hradecké pivní slavnosti, při kterých se představily malé a střední pivovary především z východních Čech. Na své si přišli i milovníci netradičních soutěží.

K dobrému pivu však patří i dobrá muzika, o kterou se postaraly kapely Tarantule, Tereza kradla nebo Spektrum.

Podobných akcí by mohlo být v Hradci víc. Klidně jen jednodenních a různého typu. Člověk aspoň nesedí doma na zadku a může vyrazit mezi lidi za příjemnou zábavou, “ uvedl jeden z návštěvníků Jiří Kroupa.

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autorka: Silvie Špryňarová | Foto: Jan Jelínek


Růst cen piva díky zvýšení spotřební daně snížilo poptávku po pivu jak v obchodech, tak v restauracích o více než 10 procent. Konstatoval to na pondělní valné hromadě Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Podle analýzy „Český trh s pivem“, kterou zpracovala společnost PricewaterhouseCoopers, poklesne zvýšením spotřební daně o 0, 40 koruny na půllitr piva jeho spotřeba ve finančním vyjádření o 1, 4 miliardy korun. Analýza také konstatuje, že další pokles spotřeby piva by následně ovlivnil zaměstnanost v pohostinských službách a pivovarech. To by ve svém důsledku představovalo dodatečné náklady na státní rozpočet ve výši téměř 1, 2 miliardy korun. Příjmy státního rozpočtu díky navýšení daně se naopak zvýší pouze o 43 až 82 milionů korun. Podle Veselého analýza potvrdila to, co svaz od samého začátku tvrdil a co se od začátku roku v praxi potvrzuje. Zvýšení spotřební daně je tak podle něj „jednoznačně kontraproduktivní“.

Valná hromada také přijala rezignaci místopředsedy ČSPS Jiřího Fuska v souvislosti s ukončením jeho pivovarských aktivit. Na svůj post v předsednictvu rezignoval rovněž Václav Berka z Plzeňského Prazdroje, který byl nahrazen Ivanem Baloghem z téže společnosti.

Valná hromada se zabývala i kauzou nedávné komunikační kampaně Plzeňského Prazdroje „Žijeme českým pivem“. S touto kampaní totiž většina členů svazu nesouhlasila, neboť podle jejich názoru kampaň poškozovala české pivo jako celek. Zaznívaly i úvahy o vyloučení Prazdroje z ČSPS. Vedení Plzeňského Prazdroje pivovarníky ubezpečilo, že firma s podobnou kampaní již v budoucnu nepočítá.

ČSPS byl založen v roce 1873 a v současné době sdružuje 27 pivovarských společnosti, 8 sladoven a 18 přispívajících členů, kteří zastupují společnosti, jako jsou vědecké a vzdělávací instituce, výrobci zařízení a technologií v pivovarství a sladařství, firmy vyrábějící sklo, tiskárenské závody a další subjekty.

Zdroj: MediaFax.cz | Autor: Petr Havel


Je to již půl roku, co pivovarská skupina K Brewery veřejnosti oficiálně představila svůj prémiový ležák Lobkowicz Premium. Ačkoli se jedná o značku novou, vybudovala si poměrně rychle svoje místo v regálech obchodů a dnes je k dostání ve většině řetězců působících na našem trhu. Dobře si Lobkowicz Premium vede i v restauračních zařízeních. „Za prvních osm měsíců od svého zrodu se náš ‘šlechtic mezi pivy‘ nabízí ve více než 300 restauracích po celé České republice, a to považujeme za obrovský úspěch. V nabídce máme i jeho nealkoholickou variantu Lobkowicz Premium Nealko, “ říká Zdeněk Radil, předseda představenstva a zároveň minoritní akcionář skupiny.

Ačkoli je tento ležák na trhu teprve několik měsíců, stihl si již přivést stříbrnou medaili z mezinárodní soutěže Australian International Beer Awards, která je v pořadí třetím největším pivním kláním na světě, a také bronz ze Zlatého poháru PIVEX 2010, kde odbornou porotu zaujal mezi více než 20 jinými ležáky. Pozadu nezůstal ani Lobkowicz Premium Nealko, který si z PIVEXu odvezl stříbrné ocenění a ze soutěže Pivo České republiky dokonce zlato.

Mnozí se nás ptali, zda-li je pro uvádění nového prémiového ležáku na trh v současné nelehké ekonomické situaci ta pravá chvíle. Jsme rádi, že se nám potvrzuje, že i v této době je zde stále poměrně hodně pivařů, kteří dokáží ocenit pivo vařené byť v malém pivovaru, ale poctivě, z nejlepších českých surovin a s veškerou pílí a péčí, které si české pivo zaslouží. Především v posledním kvartálu nás hospodští sami kontaktují a zjišťují si podmínky spolupráce. To je pro nás důkazem, že jsme se vydali správným směrem a pokračujeme v tradici, která se datuje už od roku 1466, “ uvádí Libor Navrátil, marketingový ředitel skupiny.

Zdroj: Tiskovky.info


Vysoce postavený manažer Plzeňského Prazdroje Luboš Lacina opět pracuje pro pivovarnický koncern. Na konci března skončil na domácí "samotce" kvůli podezření, že na dálnici D1 vytlačil ve služebním superbu ze silnice pomalejší vůz. Firma ho přeřadila na jiné místo.

Čtyřicetiletého Luboše Lacinu kriminalisté v dubnu obvinili z pokusu o trestný čin těžkého ublížení na zdraví. Seděl za volantem vozu Škoda Superb, po jehož manévru na D1 vyletěl jiný vůz mimo dálnici. Policie incident stále vyšetřuje.

Zaměstnavatel manažera vyřadil z práce a poslal ho domů, avšak s nárokem na mzdu. "Kvůli probíhajícímu vyšetřování tohoto případu jsme se rozhodli dotyčnému s okamžitou platností pozastavit výkon funkce. Pozastavení výkonu funkce bude v platnosti až do skončení policejního vyšetřování, " řekl tehdy mluvčí společnosti Jiří Mareček.

Zatímco vyšetřování stále probíhá, v Prazdroji je po několika měsících vše jinak. Lacina opět nastoupil do služby, byť na jinou pozici.

"Respektujeme princip presumpce neviny, a proto jsme se s ním dohodli na návratu do práce na jinou pozici. Bude vykonávat práci bez služebního automobilu, " říká nyní Mareček. Podle jeho slov Lacina bude působit v obchodním oddělení na vybraných projektech, které nejsou strategického charakteru.

Sám zkušený manažer, který dříve pracoval na obchodních pozicích pro Procter & Gamble, Pioneer Investments či Pepsi Americas, se k případu prostřednictvím svého právníka nechtěl vyjadřovat.

Pro firmu je příliš cenný, říkají zdroje

Zdroje obeznámené s poměry Plzeňském Prazdroji říkají, že Lacina měl jako Senior Key Account Manager, což je vysoký obchodní post, velice dobré výsledky, cenné kontakty a i jeho bezúhonnost byla bez poskvrny.

Proto se ho firma zbavovat příliš nechce. Zdroje hovoří o tom, že pivovar, i kdyby ho chtěl přes palubu hodit, nemá moc na výběr.

"Bez rozsudku nemá páky na vyhazov. Sice si hodně zakládá na etice manažerů, ale nedávno prohráli soud s propuštěným zaměstnancem kvůli sexuálnímu obtěžování. Nyní je tedy firma opatrná, " říká člověk znalý poměrů v Prazdroji, který si přál zůstat v anonymitě.

Existenci případu sexuálního harašení nepřímo potvrdil i mluvčí společnosti. "Řízení stále probíhá, nyní se k tomu nechceme vyjadřovat, " řekl k tomu Mareček.

Zástupci firmy trvají na tom, že v obou případech bude klíčový výsledek vyšetřování a následný verdikt soudu.

"Samozřejmě stále platí naše původní prohlášení, ve kterém jsme deklarovali, že rozhodně nebudeme tolerovat bezohledné a nezodpovědné řízení, " uzavírá mluvčí Jiří Mareček.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavel P. Novotný


Co bude dál s vyškovským pivovarem pochopitelně zajímá i nás. Už proto, že je v centru města blízko náměstí, a je dokonce součástí městské památkové zóny. Nechtěli bychom, aby tam místo něj byla tržnice nebo velkosklad. Mám informaci, že si ho chtěli pronajmout lidé, kteří by pokračovali ve zdejší pivovarské tradici. Teď to ale vypadá, že pojede jen do konce června a pak už tam zůstane jen likvidační tým. Město tomu ale zabránit nijak nemůže, co bude s pivovarem je v kompetenci ministerstva zemědělství. Zkrátka nemáme žádné páky na to, abychom ho mohli zachránit.

Nedivím se, že se mnohým Vyškovanům i dalším lidem nelíbí, co se s ním nyní děje. Petici proti jeho zrušení jsem podepsal také. A ještě napíši ministrovi zemědělství dopis, že město další osud pivovaru opravdu znepokojuje.

Nebezpečí, že se tyto pozemky začnou využívat k účelům, které by v této lokalitě nemusely být nevhodné, tady je. Podle územního plánu je zde totiž povolena lehká výroba. To proto, aby tady pivovar mohl dál fungovat. Změnu územního plánu sice nyní udělat můžeme, ale je to velmi dlouhý proces, může trvat rok a půl i déle.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Hájek, starosta Vyškova


«« « Strana 530 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechcemePivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň