Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Funguje jen tři a půl roku, přesto získal Pivovar Chotěboř už podruhé prestižní cenu spotřebitelů pro nejlepší tuzemský pivovar. Oceněna coby nejlepší v zemi byla i chotěbořská dvanáctka Prémium. I díky přízni spotřebitelů se tak Pivovar Chotěboř v letošním roce významně rozrostl. Nově bude schopen připravovat až 25 tisíc hektolitrů piva ročně.

Ani to by ale nemuselo být konečné číslo, jak oznámili představitelé pivovaru na úterní tiskové konferenci. „Naše nejvyšší kapacita může být až 40 tisíc hektolitrů ročně, postupně doplňujeme kádě, ležácké tanky, stáčecí linky. Děláme to stavebnicovým systémem podle původního projektu,“ podotkl ředitel chotěbořského pivovaru Richard Moravec. Limitující je však varna, která zatím zvládne maximálně 25 tisíc hektolitrů ročně.

Zároveň se dál buduje technologie umožňující větší export chotěbořského piva do zahraničí. „Už nejsme jen regionální pivovar,“ konstatoval Moravec, „expandovali jsme mimo region, nyní chceme výrazněji i do zahraničí. Pravidelně exportujeme na Slovensko, ročně zhruba 5 procent výstavu, připravujeme další destinace.

Nové pivo Chotěboř Plus

S expanzí pivovaru jde ruku v ruce i rozšíření sortimentu o nové již sedmé pivo – nefiltrovaný světlý ležák Chotěboř Plus. „Stejně jako další piva v nabídce jej vyrábíme klasickou technologií, z osvědčených surovin, tedy moravského sladu, žateckého chmelu a kvalitní vody z Vysočiny,“ přiblížil sládek Oldřich Záruba, „prochází dvoufázovým kvašením, hlavní kvašení probíhá 15 dnů, pak je přečerpáno do ležáckých tanků, následně při dvou stupních Celsia dozrává 30 až 35 dnů. Pivo přitom stáčíme z ležáckých tanků rovnou do sudů. Plus stejně jako ostatní chotěbořská piva nepasterujeme.

Pivovar má striktní požadavky na hospody, aby pivo zůstalo maximálně kvalitní. „Pivo není chemicky ošetřeno, je bez antioxidantů, konzervantů, není pasterováno. Je chlebnatější, plnější. Aby si na nich zákazník naplno pochutnal, musí mít hostinští chlazené sklepy, pivo musí být speciálně uskladněno, aby dále nezkvašovalo a nemělo problémy s pěnivostí,“ doplnil Záruba.

Poodhalil rovněž chystanou novinku na příští rok. „Máme už připravené limetkové pivo. Ochucená piva jsou stále populárnější. Receptura je hotová, na trhu se nový druh piva objeví před hlavní sezónou v březnu či dubnu.

Pivovary na klíč

Nová piva rovněž napomohou rozšíření prodeje piva. Už na konci října přitom Pivovar Chotěboř prodal stejný objem piva jako loni za celý rok, tedy 13,5 tisíce hektolitrů. Do konce roku by měli Chotěbořští prodat až 16,5 tisíce hektolitrů, což znamená meziroční růst o 24 procent. „Příští rok očekáváme další růst na 25 tisíc hektolitrů,“ poznamenal Moravec s tím, že malé pivovary jako Pivovar Chotěboř získávají podíl na trhu na úkor velkých pivovarů.

Nosným produktem v Chotěboři přitom zůstává světlá dvanáctka Prémium, druhá v prodejích je desítka Original, třetí a neustále rostoucí je nealkoholický Patron. „Tři čtvrtiny prodejů, 76 procent, tvoří sudové pivo, zbytek připadá na láhve. Roční tržby dosáhly 35 milionů korun,“ dodal ředitel Pivovaru Chotěboř.

Pivovar Chotěboř funguje rovněž jako reference pro stavební společnost Ross, jak uvedl její šéf Roman Stryk. „Směřujeme k dodávkám pivovarů na klíč. Můžeme dodat zájemcům kvalitní pivo, sládka, management i kompletní technologie,“ přiblížil Stryk, „naše firma už vyprojektovala velký pivovar do Vietnamu, připravujeme Kazachstán, dva minipivovary na Ukrajině, další pivovar v Rusku a nedávno jsme v našem regionu na klíč dodali technologii do restauračního pivovaru ve Ždírci nad Doubravou. A bude-li se dařit i nadále, zvažujeme další investici v jiném regionu v Česku, protože si myslíme, že i zdejší trh má pořád ještě nějakou kapacitu.


Speciální Svatomartinské pivo nabídne o nadcházejícím víkendu Zámecký pivovar a hostinec U Paní Magdaleny ve Všeradicích na Berounsku. Milovníci zlatavého moku se mohou těšit na speciální polotmavou šestnáctku sytě jantarové barvy, plnější sladové chuti s příjemně chmelovou hořkostí. Pro všeradický pivovar ji uvařil vyhlášený sládek pan Matuška z Broum. Svatomartinské spodně kvašené pivo má povzbudit náladu v podzimním období a umocnit gastronomický zážitek z dobře vypečené husy.

Právě ty se budou podávat během Svatomartinských hodů. V Zámeckém areálu se konají od 9. do 11. listopadu a vybrat si můžete ze speciálního menu. Podávat se budou samozřejmě i svatomartinské husičky připravené na několik způsobů i svatomartinské víno.

Jsme moc rádi, že tento příjemný zvyk dobrého jídla a pití přetrval do dnešní doby a můžeme v Zámeckém dvoře uvítat všechny, kteří chtějí v době vrcholícího podzimu ochutnat speciality a využít nabídky mladého svěžího vína a speciálně uvařeného Svatomartinského piva,“ uvedla provozní restaurace Marcela Bussová.

Ke svátku sv. Martina neodmyslitelně patřila dobře vykrmená a upečená husa. Původ spojitosti mezi svatým Martinem a husou můžeme nalézt ve dvou legendách. Ta prvá praví, že husy svatého Martina při kázání tolik rušily, že nyní pykají na svatomartinském pekáči. Druhá legenda praví, že se svatý Martin před svou volbou biskupem ze skromnosti skrýval v husníku, ale husy ho svým kdákáním prozradily. Ať se to stalo tak či onak, husa patřila k nejhlavnějším pokrmům. Rozdělování jejího masa mělo určené pořadí. Nejnižší sluha dostával křídlo, aby prý při práci lítal, vyšší sluha stehno, hospodář sám si nechával zbytek. Kůže z husích nohou se dávala do střevíců pod nohy, aby se nepotily nebo mezi prsty, aby nerostla kuří oka.

Tradice Svatomartinského vína vychází z dávného zvyku připíjet si na den svatého Martina poprvé novým mladým vínem. V tento den hospodáři přijímali do služby nové děvečky a pacholky, nebo jim službu prodlužovali. Na stvrzení dobré služby si všichni poprvé přiťukli právě mladým vínem, která by se podle obnovené tradice měla začít pít až 11.11.

Toto víno je vyráběné z ranných odrůd stejnou technologií jako Beaujolais Nouveau. Někteří moravští vinaři se snaží obnovit tradici těchto vín a jednotně je dávat na trh na svátek sv.Martina Pod značkou Svatomartinské se může prodávat bílé víno, odrůdy Müller-Thurgau a Veltlínské červené rané; růžové víno, odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké; červené víno, odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké.


Češi raději popíjejí lahváče doma

[úterý, 6. listopad 2012]


Sladovna u zámku čeká novou šanci

[úterý, 6. listopad 2012]



Vyhrajte s Rebelem pivo na rok zdarma

[úterý, 6. listopad 2012]


Ve dnech 25.–26. října proběhl v Plzni 36. ročník pivovarsko – sladařského semináře. Pořadatelem semináře byl tradičně Plzeňský Prazdroj a patronát převzal generální ředitel společnosti Doug Brodman. Partnery zasedání byly Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a Vysoká škola chemicko–technologická v Praze. Na dvě stě významných představitelů českého pivovarnictví přijelo do Plzně diskutovat o aktuálních tématech týkajících se pivovarnictví.

Očekávání pivovarníků při organizaci Pivovarsko–sladařských seminářů se od svého vzniku v roce 1958 nemění. Seminář představuje vhodnou platformu, na které se sdílejí pivovarské poznatky a odborné informace mezi českými a zahraničními pivovarníky, předávají se zde zkušenosti z oblasti pěstování surovin, výroby sladu, piva a technicko–technologické oblasti. Podobný význam má ale také neformální výměna názorů a zkušeností mezi všemi zúčastněnými,“ přiblížil atmosféru semináře starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Po zahájení, které obstaral starší obchodní sládek Václav Berka, se zástupci Svazu pivovarů a sladoven v čele s výkonným ředitelem Janem Veselým zaměřili na odpovědnou konzumaci piva. Na semináři dále vystoupili výzkumní pracovníci, dodavatelé technického zařízení, odborníci zabývající se pivovarskými surovinami. Výzkumníci se soustředili na aktuální témata, která řeší ve svých týmech, a poukázali na možné cesty, kam by se mělo české pivovarnictví ubírat, aby se dále rozvíjela dobrá pověst českého piva v Česku i ve světě.

Dalším tématem z oblasti zemědělství byla diskuse o současném stavu a vývoji nových odrůd ječmene, které by měly do budoucna pomoci zajistit dostatečné množství českých surovin na výrobu sladu pro vaření piva s ochrannou známkou České pivo. Podobně shrnuli vývoj českého chmelařství za uplynulé období také pěstitelé chmele, kteří současně představili nové odrůdy, na kterých usilovně pracují. Dodavatelé pivovarské techniky firmy Krones přednesli zajímavý příspěvek zaměřený na řešení modernizace pivovarů všech velikostí.

Mezi účastníky mezinárodního setkání nechyběli sládkové českých pivovarů, ale organizátory potěšila také účast sládků a expertů, kteří se zasloužili o slávu českého pivovarského řemesla v Asii, Kanadě, Německu i Velké Británii. České pivovarníky doplnili zahraniční hosté ze Slovenska.


Sládci jihlavského pivovaru připravili sváteční várku Svatomartinského speciálu - svrchně kvašeného 13° piva s přídavkem pšeničného sladu, obdobného, jaké se na Vysočině vařilo již v 16. století. Pivní labužníci jej budou moci ochutnat u příležitosti svátku sv. Martina, od pátku 9. listopadu 2012 jej bude až do vyprodání zásob čepovat na tisíc hospod v Čechách i na Moravě.

Kolem svatého Martina koluje mnoho legend, např. o tom, jak mečem napůl rozdělil svůj důstojnický plášť a rozdělil se o něj s polooděným žebrákem prosícím o almužnu, nebo jak se stal patronem hus. V našich zemích je ale sv. Martin spojen především s příjezdem na bílém koni ohlašující první sníh a také s posvícením, kdy se pekly husy a martinské rohlíky, podkovy nebo roháče a scházela se přitom celá rodina.

Ačkoliv se tohoto svátku v uplynulých letech chytili i vinaři, přeci jen jsme národ spíše pivní, a proto jihlavští sládci letos k tomuto svátku nachystali zajímavou pivní lahůdku – Svatomartinský speciál. „Lidé se mne často ptali, jak chutnalo pivo o několik století dříve. Tak jsme se s kolegy rozhodli takové pivo uvařit. Výsledkem je Alt Bier v podobě, v jaké se u nás na Vysočině v 16. století prokazatelně vařil pro měšťany a na export,“ uvedl sládek pivovaru v Jihlavě Jaromír Kalina.

Stejně jako v minulosti je Svatomartinský speciál svrchně kvašené pivo, vařené jen na jeden rmut v měděném kotli s přímým ohřevem. Vyrábí se nejen z ječného, ale také z pšeničného sladu, který pivu dodává lehce ovocnou a hřebíčkovou vůni. Použit byl výhradně chmel českých odrůd – hořký Premiant a aromatický Žatecký poloraný červeňák. Byl uvařen na stupňovitost 13,2 %, obsah alkoholu činí 4,7 %. Je charakteristický osvěžující chutí, střední plností a také tím, že se velmi dobře pije.

Svatomartinský speciál budou mimo jiné čepovat také hospody zapojené do programu Cesta pivních znalců, jejichž seznam je zveřejněn na www.cestapivnichznalcu.cz.


Koncert proběhne ve čtvrtek 8. listopadu od 19 hodin na varně pivovaru Litovel. Zazní tady skladby Bacha, Martinů, Mozarta nebo Korsakova v podání Shadow Quartet u příležitosti založení pivovaru před 119 lety

Jedinečná formace mladých hudebníků vznikla na konci 90. let jako reakce na stávající tvář klasické hudby. Záměrem je interpretace hudební klasiky v netradičních úpravách. Kvarteto má za sebou řadu úspěchů, k těm významným patří například nejrychlejší provedení Letu čmeláka, který si zasloužil zápis do Guinessovy knihy rekordů. Kvarteto v čele s nadaným violoncelistou Štěpánem Švestkou vystoupí tentokrát v jedinečném prostředí pivovarské varny a posluchači se mají skutečně na co těšit. „Let čmeláka“ si budou moci tentokrát vychutnat mezi varnými káděmi.

Vstupné 120 kč/os.

119 let pivovaru

Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli, nynější pivovar Litovel, byl slavnostně vysvěcen 12. listopadu a poté 16. listopadu 1893 byla v pivovaru uvařena první várka piva.

Stavba pivovaru byla na tehdejší dobu pojata velkolepě s prozíravým odhadem do budoucnosti. Dominantou pivovaru se stala měděná varna, obložená kardinálským mramorem. Zdařilé rekonstrukce zajistily její funkčnost až dodnes, kdy je stále terčem obdivu.

Největší zásluhu na založení litovelského pivovaru měl říšský i zemský poslanec za střední Moravu pan Josef Svozil ze Seničky, který pak předsedal správní radě pivovaru. S litovelským pivovarem je úzce spjato jméno legendárního zápasníka Gustava Frištenského. Gustav Frištenský, který se oženil s dcerou prvního sládka Josefa Eledera, žil 40 let hned vedle pivovaru . Do pivovarské zahrady chodil trénovat na své zápasy, kterých měl za sebou více než 10 tisíc, ani jednou v amatérském ringu neprohrál.










Speciál Holba Šerák, tentokrát polotmavý, uvařili v hanušovickém pivovaru speciálně u příležitosti Vánoc. Celkem 1200 hl tohoto jedinečného piva obohatí vánoční nabídku značky. První sudy do restaurací dorazí už zítra, v obchodech bude k dispozici ve vánočním multipacku s 8 půllitry.

U speciálu Šerák se stupňovitost 13,51 počítá na setiny. Odvíjí se totiž od nadmořské výšky nedalekého kopce Šerák, který dal oblíbenému pivu jméno. Polotmavý speciál je charakteristický nejen svou jantarovou barvou, ale především chutí, výborným řízem a lahodně doznívajícím aroma. O jeho chuti i dalších vlastnostech rozhoduje především vyšší podíl chmele, používá se především žatecký poloraný červeňák a ječné slady. Sladů se přidává hned několik - barevný, karamelový a mnichovský; ten dává pivu plnou chlebnatou chuť, zatímco chmel se promítá do jeho vyšší a přitom lahodné hořkosti.

Vycházíme z původní receptury. Abychom získali požadovanou charakteristiku, je třeba správně volit suroviny a jejich poměr, hlídat kvašení a dopřát pivu čas na dozrání. Speciální je i chmelení v několika fázích, kdy poslední dávku chmele přidáváme až na konci chmelovaru. Tím pivo získá jedinečné aroma a přitom se nezvyšuje nadměrně jeho hořkost, která, i když je vyšší, zůstává lahodná,“ říká sládek pivovaru Luděk Reichl. Díky tomu je toto pivo oblíbené nejen u mužů, ale rády si jim připíjejí i ženy.

Ve srovnání s ostatními pivy vyžaduje Šerák Speciál nejen vyšší podíl sladu i chmele, ale má také delší výrobní cyklus. Na otevřené spilce kvasí minimálně deset dní a tři měsíce pak dozrává v ležáckých sklepích. To je třikrát déle než u běžného ležáku. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost tzn. že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým. Podle sládka nejde o pivo pro zahnání žízně, ale o nápoj spojený s výjimečným zážitkem, proto se ideální hodí na slavnostní stůl.

Holba chce vyjít vstříc konzumentům a nabídku speciálních piv dále rozšiřuje. Spolu s pivovary Zubr a Litovel letos uvádí Kalendář speciálů, ve kterém představuje 7 různých speciálních piv a termíny, kdy se objeví v restauracích.


Teprve v loňském roce znovuotevřený pivovar v Úněticích se letos stal držitelem hned tří prestižních ocenění, která každoročně uděluje Sdružení přátel piva. Únětická 10° se stala vítězem mezi desetistupňovými pivy, Únětická 12°je ve své kategorii druhá a Únětický pivovar si odnesl také 2. místo jako Minipivovar roku.

Únětický pivovar obnovil vaření piva v malé vesničce kousek za Prahou vloni v červnu a to po více než 60 letech. Ocenění, které se mu letos dostalo hned ve třech kategoriích je určitě zasloužené, ale především zavazující. „Od té doby, co jsme v Úněticích opět začali vařit pivo je naším cílem navázat na historickou tradici a oblibu místního piva. Stále pracujeme na tom, abychom byli malým, ale silným pivovarem, který bude stále vařit poctivé a kvalitní pivo“, říká ředitel pivovaru Štěpán Tkadlec.

Sdružení přátel piva své ceny za letošní rok rozdalo 1.listopadu v Litoměřicích. Konkurence mezi desetistupňovými pivy byla letos veliká – dobrá desítka je základ každého pivovaru. Letos se v této kategorii dle tiskového prohlášení SPP odehrála úplná pivní revoluce - pivo z malého pivovaru se stalo vítězem v této kategorii vůbec poprvé. Cituji z prohlášení: „Únětická desítka je více než poctivá se skutečnou stupňovitostí 10,5 a vyšším řízem…“.

Únětická 12° byla loni vyhlášena Skokanem roku a zároveň se umístila na třetím místě – letos si o jedno místo polepšila. Únětický pivovar se za rok 2012 umístil jako druhý v kategorii Minipivovar roku. Únětické pivo je nyní na čepu ve více než 70 podnicích v okolí Únětic a také v Praze.

V současné době v Únětickém pivovaru dozrává v ležáckého sklepě letošní Vánoční speciál – polotmavá 13°, která bude slavnostně naražena 17.listopadu v Restauraci Únětického pivovaru. Kmotrem bude vydavatel časopisu „Pivo,Bier and Ale“ Pavel Borowiec. O víkendu 8.a 9.prosince se v objektu pivovaru uskuteční Adventní trhy. Restaurace v Únětickém pivovaru s jedinečnou atmosférou nabízí kvalitní pokrmy speciálně vhodné ke konzumaci piva a Únětické pivo přímo z tanku. Každý víkend se zde konají tematicky zaměřené gasto akce a ve všední dny podáváme výhodné polední menu.

Únětický pivovar získal 3 ceny od Sdružení přátel piva za rok 2012 [936]

Po loňské úspěšné premiéře se letos 11. listopadu opět roztočí pípy se Svatomartinským pivem. Třináctistupňový světlý speciál k uctění svátku světce na bílém koni stejně jako vloni uvařil vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht se svými spolupracovníky. Celkem 445 hektolitrů svátečního piva se bude prodávat v téměř sedmi stech restauracích v Čechách i na Moravě. Svatomartinské pivo tak už druhým rokem představuje alternativu pro ty, kteří pěnivý mok preferují před vínem, s nímž byl svátek svatého Martina dosud spojován.

Svatomartinské je speciální třináctistupňové pivo, které velkobřezenští sládci vařili klasickým dvourmutovým způsobem v měděné varně z minulého století. K výrobě přitom použili nejjakostnější tuzemské ingredience – ječný slad, žatecký chmel a vodu z vlastních, více než 250 let starých studní. Pivo kvasilo v otevřených kádích, tzv. spilkách, a nakonec dokvašovalo v ležáckých tancích při nízkých teplotách a mírném přetlaku poctivých 75 dní. Po celou dobu se pivo chuťově zaokrouhlovalo a získávalo tak neopakovatelný buket a skvělý říz. Za jedinečnou výraznou chuť, podbarvenou extra hořkým podtónem, vděčí sváteční speciál vyšší dávce chmelení.

Stejně jako všechna ostatní speciální piva se „výjimečně hořké a výjimečně chmelené“ Svatomartinské pivo vařilo ke konkrétní události v roce. „Závěrem podzimu se dokončilo zpracování hospodářských plodin a lidé po tvrdé celoroční práci zaslouženě odpočívali. Na svatého Martina tak už byla úroda pod střechou, blížil se předvánoční půst a poklidný adventní čas. Doba kolem svátku svatého Martina proto byla jako stvořená pro bohaté hodování, spojované nejčastěji s posvícenskou husou nebo kachnou, nejlépe z domácího chovu. Na žádném stole by neměla chybět ani dnes. A sváteční oběd si zapijte vychlazeným půllitrem svatomartinského extra hořkého piva,“ láká všechny milovníky speciálů na pivo Petr Hauskrecht. Svatomartinskou husu je podle něj potřeba pořádně podlít.

Všechny restaurace, kde se bude Svatomartinské pivo čepovat, poznají štamgasti snadno – podle plakátů, stojánků na stolech, plakety na pípě a dalších reklamních materiálů. Veškeré informace o Svatomartinském pivu včetně úplného seznamu restauračních zařízení, kde bude k dispozici, najdou zájemci na webových stránkách www.svatomartinskepivo.cz .


«« « Strana 396 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň