Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Až do 16. století sahá historie buštěhradského pivovaru. Poslední pivo se tu uvařilo před 43 lety

Středověký buštěhradský pivovar patří k nejvzácnějším stavbám průmyslového dědictví u nás,“ říká Václav Girsa, vedoucí Ústavu památkové péče, který je součástí fakulty architektury ČVUT v Praze.

Oosud areálu, jemuž ještě donedávna hrozila demolice, se velmi zajímá a s pomocí svých studentů chce bojovat za jeho záchranu. „Jsou možnosti, jak průmyslové dědictví využít. Člověk jen musí historické stavby znát a zabývat se jimi,“ připomíná architekt.

Podle dochovaných pramenů se pivovar v malé obci na Kladensku řadil k těm vůbec nejstarším v Česku. První zápis o něm pochází z poloviny šestnáctého století.

Pivovar přišel za války i o kotel

Tehdy se o dědictví zdejšího panství dělili potomci Jetřicha II. Bezdružického z Kolovrat – bratři Jan a Vladislav. K pivovaru, který byl součástí celého panství patřila také sladovna a chmelnice nad městem.

Těžkou ránu dostala buštěhradská „pivní“ tradice za třicetileté války. Ze zpustošeného a vyrabovaného pivovaru toho moc nezbylo. Přišel dokonce i o varný kotel.

Různých stavebních úprav se dočkal ve třicátých letech sedmnáctého století, konečnou podobu mu však vtisklo až století osmnácté. V roce 1755 jej přestavěl vlašský stavitel Anselmo Lurago, který se podílel i na stavbě zdejšího zámku. „Buštěhradský pivovar měl velmi složitý historický vývoj. Právě účast architekta Luraga však považuji za velmi důležitou,“ upozorňuje Girsa. Proč? Lurago bezesporu patří k nejvýznamnějším architektům, kteří v Čechách působili. Nezasloužil se jen o přestavbu buštěhradského pivovaru, ale i o tvář řady staveb na pražské Malé Straně – například zvonice Chrámu svatého Mikuláše.

Luragova role v historii pivovaru nepředstavuje jedinou hodnotu, kterou tento objekt má. Velmi cenný je také svým umístěním. Dotváří část starého Buštěhradu, protože městu chybí přirozené centrum,“ vysvětluje architekt. „Buštěhrad nemá ani náměstí. Proto pivovar, starý hrad a zámek zcela určují městský ráz,“ doplňuje Girsa.

Po Anselmově zásahu začal pivovar vzkvétat. V průběhu dalšího století byl rozšířen o prostor dřívějšího mlýna a v sedmdesátých letech devatenáctého století se dočkal nových ležáckých sklepů.

Pivo jako platidlo

Po vzniku Československa areál připadl státu a v jeho vlastnictví zůstal až do privatizace v roce 1993. Milník pro buštěhradský pivovar představoval rok 1905. Zastaralá technologie vaření piva byla přebudována na parní.

Už od roku 1685 se buštěhradským pivem napájela vrchnost, včetně pražské šlechty. Prodávalo se i do hospod – nejen v Buštěhradě, ale i v Brandýsku, Bůhzdaři, Lidicích, Stehelčevsi a Dřetovicích. Sloužilo i jako platidlo. Například lidický farář dostával za sloužení mší svatých v zámecké kapli v Buštěhradě ročně asi po deseti sudech piva. Tradici vaření buštěhradského piva ukončila až ministerská vyhláška z roku 1966 o zrušení rajonizace. Ta dávala zákazníkům větší volnost a buštěhradský pivovar ve tvrdé konkurenci s lepšími ekonomickými podmínkami neobstál.

V roce 1967 klesl prodej buštěhradského piva natolik, že už se nevyplatilo pivovar dál provozovat. Poslední pivo z jeho produkce si ti nejvěrnější vypili v září roku 1967. Od roku 1993 patří celý areál pivovaru firmě Level, která začátkem letošního roku přesvědčila kladenský magistrát, aby schválil jeho zbourání. Zabránit by tomu teď mohli studenti, kteří letos na podzim začnou pracovat na návrzích, jak chátrající pivovar opravit.

Pro studenty je ideální, že mají konkrétní praktické úkoly. Výsledky nebudou úplně profesionální, ale firma může řadu podnětů využít,“ říká Girsa.

***

FAKTA

Anselmo Lurago

stavitel barokních památek

Život Pocházel z rozvětvené umělecké rodiny. Narodil se v roce 1701 v Como v Itálii a zemřel v roce 1765 v Praze. Vyučil se stavitelem u Františka Maxmiliána Kaňky. Patřil k nejvýznamnějším architektům poloviny 18. století. Roku 1755 a znovu 1756 byl rektorem vlašské kongregace v Praze.

Výběr staveb

Přestavba Pražského hradu v letech 1753–65. Stavba zvonice Chrámu sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně v letech 1755–1756 Úprava průčelí Černínského paláce Stavba paláce Goltz-Kinských na Staroměstském náměstí v Praze po roce 1753

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Veronika Fejtková


Pokračujúci pokles spotreby piva v Česku sa paradoxne vyhýba najmenším pivovarom, ktorých počet rýchlo rastie. Vlani ich pribudlo asi desať a tento rok sa očakáva, že ich počet prekročí stovku. Reštauračný pivovar má dobrú šancu sa uživiť, pokiaľ predá denne 200 až 300 litrov nápoja.

V roku 1990 existoval v krajine len jediný minipivovar - v Prahe U Fleků. V roku 2006 ich Český zväz pivovarov a sladovní evidoval vyše 40. Minipivovary varia pre svoju potrebu do 1000 hektolitrov (hl) moku ročne.

V Bavorsku je vysoký počet malých pivovarov dávnou tradíciou. Pred rokmi zažila ich rozmach Amerika, teraz ho má aj Česko. Minipivovary v ňom však nebudú predstavovať silnú konkurenciu veľkovýrobe. V ČR sa vlani uvarilo asi 19,5 milióna hl nápoja, ale kapacita minipivovarov nedosiahla ani 100.000 hl.

Technológia minipivovaru nepredstavuje mimoriadne vysoké investície, avšak treba si dobre spočítať, za akých podmienok sa oplatí investovať do zariadenia niekoľko miliónov korún. Informoval o tom český denník Hospodářské noviny.

Zdroj: Aktuality.sk | TASR


Na základě včerejší informace v MF Dnes jsme v rámci skupiny K Brewery přistoupili k mimořádnému internímu šetření. Společnost K Brewery, současný majitel šesti českých a moravských regionálních pivovarů, má ve svém krédu návrat k tradicím českého pivovarnictví. Z tohoto pohledu vnímáme používání jakýchkoliv aditiv pro vaření piva jakožto přírodního nápoje jako nežádoucí a neetické bez ohledu na legálnost či nelegálnost takového postupu.

Některé z našich pivovarů, které jsme v posledních několika letech koupili, nevařily vždy pivo podle našich zásad. V pivovarech, kde byla společnost K Brewery pouze menšinovým vlastníkem a z důvodu rozdílných názorů na tuto problematiku dlouhodobě nedokázala prosadit filozofii vaření piv tradičními metodami, jsme se i z tohoto důvodu rozhodli tyto podíly odprodat. V ostatních našich pivovarech jsme přistoupili k procesu úprav receptur s cílem očistit naše piva od těchto nežádoucích přísad a vařit pouze ze tří základních pivovarských surovin - sladu, vody a chmele.

Používání tetrahopu je ve všech našich pivovarech zakázáno. Pivovar Janáček (jehož pivo značky Extra bylo v testu označeno jako pivo obsahující tetrahop) byl posledním z našich pivovarů, kde k úpravám receptur v uplynulé době docházelo. Přesto jsme se rozhodli provést interní šetření, které má za cíl prověřit dodržování našich zásad. Společnost K Brewery ubezpečuje všechny zákazníky, že používání cizích aditivních látek v pivu neschvaluje a garantuje vaření piv ve všech pivovarech pouze z českých přírodních surovin a tradičními výrobními postupy.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Soutěž s čápem finišuje

[čtvrtek, 25. březen 2010]

Kdy přiletí čáp? Vyhrajte prohlídku pivovaru s ochutnávkou!

Hrabě Jan Nepomuk Pálffy, majitel zámku a pivovaru, vždy odměnil sudem piva toho zaměstnance, který mu jako první přinesl zprávu o jarním příletu čápa na komín zámeckého pivovaru v Březnici.

Společnost Pivovar Herold Březnice a.s. vyhlašuje spotřebitelskou soutěž, výherní cenou je prohlídka pivovaru spojená s ochutnávkou piva.

Vítězi se stanou ti účastníci soutěže, kteří uhodnou datum příletu čápa na pivovarský komín. Datum příletu sledují a potvrdí pověření pracovníci pivovaru.

Každý účastník spoutěže může zaslat pouze jeden tip, kdy čáp přilétne.

Zasláním předpokládaného data příletu, emailové adresy, jména a příjmení na email cap(zav)pivovar-herold.cz je soutěžící zařazen do soutěže.

Datum a čas prohlídky pivovaru určí společnost Pivovar Herold Březnice a.s., zveřejní ho s dostatečným předstihem na webových stránkách pivovaru.

V úterý 23. března odpoledne byl komín pivovaru Herold ještě prázdný. První hlášení ornitologů z Moravy už oznamují výskyt tří čápů, ale pravděpodobně jde o ptáky letící dále k severu.

Foto

Zdroj: Pivovar Herold.cz


V Plzeňském Prazdroji je schován poklad

[čtvrtek, 25. březen 2010]

Příznivci Pilsner Urquell se mohou těšit na geocaching

Plzeňští geokešeři požádali o spolupráci plzeňský pivovar a připravili zde dvě nové tematické geocachingové schránky (kešky). Příznivci plzeňského piva budou moci najít přímo v pivovaru na zadaných souřadnicích kešku s unikátní pivní známkou, kterou pak mohou směnit za pivo Pilsner Urquell v několika plzeňských restauracích.

O Velikonocích se i v plzeňském pivovaru otevírají poklady. Hledači je mohou nalézt pomocí zadaných instrukcí a souřadnic. Budou mít podobu dvou kešek (tradiční a multikeška*) a vedle standardního zápisníku – logbooku, kam se zapíše každý nálezce, budou ukrývat i pivní známky Pilsner Urquell. Pivní známky, které dostávali v minulosti zaměstnanci pivovarů ke směně za deputátní pivo, si mohou objevitelé nechat na památku nebo je vyměnit za pivo v plzeňských restauracích Na Spilce, v Šenku Na Parkánu nebo v restauraci U Salzmannů. Kešky budou v pivovaru umístěny natrvalo, pivní známka čeká na prvních 150 objevitelů počínaje zítřkem, potom budou ve schránce umístěné jiné poklady.

O uschování geocachingové schránky v pivovaru přemýšlíme už dlouho. Ukázalo se, že i plzeňští kešeři mají o pivovar zájem a přišli s tím, že tohle plzeňské rodinné stříbro si určitě pozornost zaslouží. Dodatečně jsme navrhli spojení s Velikonocemi, kdy se podle pověstí otevírají poklady. Hledání pokladu v pivovaru je důvodem k návratu pro ty, kteří už u nás byli. Pro hledače kešek z celého světa je to pak o důvod víc, proč přijet do Plzně na místo, kde se zrodilo plzeňské pivo, a spojit návštěvu pivovaru s dobrodružstvím," říká Jitka Froydová z Plzeňského Prazdroje.

Kešky Plzeňského Prazdroje nejsou v Plzni a jejím okolí rozhodně jediné. Zástupci místní komunity kešařů Václav a Michal říkají, že v okruhu přibližně 7 km od centra Plzně je ukryto něco kolem 250 keší a dodávají: „Hledáním kešek se v Česku baví tisíce lidí a v Česku je ukryto celkem něco okolo 16 tisíc pokladů."

Schránka většinou kromě zápisníku obsahuje různé drobné předměty na výměnu. Mimo vlastního nálezu kešky a zápisu do logbooku si člověk nějakou drobnost vezme a naopak v ní zanechá něco svého. „Jsme zvědavi, jaké poklady od hledačů na oplátku za pivní známky dostaneme. Pokud budou poklady zajímavé, budeme uvažovat o vystavení těch nejkurióznějších“, dodává Jitka Froydová.

Co je geocaching?

Geocaching je navigační hra spojující sport s turistikou. Vznikl před deseti lety a za tu dobu se rozšířil po celém světě. Celkově je v tuto chvíli ukryto přes milion kešek. V Česku se první cache (keš) objevila rok poté a ve většině případů to bývá plastová krabička, která ukrývá zápisník pro podpis a různé dárky pro objevitele, kteří zde výměnou musí nechat něco svého. Ukryté kešky se hledají pomocí navigace GPS, ale dá se hledat i bez ní s pomocí mapy podle souřadnic zadaných na internetu.

*Tradiční keška je schránka, jejímž základním rysem je to, že se nachází přímo v místě udaném souřadnicemi.

Multi keška se skládá ze dvou nebo více zastávek. Na každé zastávce obvykle dostanete instrukce pro výpočet souřadnic té následující, až se dostanete k souřadnicím finálové schránky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Zaměstnanci všech tří pivovarů Plzeňského Prazdroje a třinácti obchodně distribučních center mají novou kolektivní smlouvu, kterou dnes podepsali v pivovaru Radegast zástupci vedení společnosti Plzeňský Prazdroj s odborovými organizacemi. Dokument nabude účinnosti k 1. dubnu 2010 a bude platit po celý finanční rok, tedy po dobu dvanácti měsíců. Za odborové organizace stvrdili smlouvu podpisem pan Bohumír Matas, pan Karel Motyčka a paní Petruška Kačírková, za vedení společnosti podepsal dokument Ivan Balogh, ředitel firemních vztahů a úseku lidského kapitálu.

Foto

Kolektivní smlouva stanoví navýšení mezd v novém fiskálním roce v průměru o 1,3%, podle pracovního výkonu si ale mohou zaměstnanci polepšit až o 2,5%. Zaměstnancům zůstává roční nárok na benefity v nezměněné výši. Zaměstnanci rizikových provozů obdrží navíc částku ve výši 1 500 Kč na regeneraci organismu.

Součástí benefitů jsou také poukázky na pivo ve výši 2 500 Kč. Zaměstnavatel se navíc dohodl s odbory na dalším navýšení odběru zaměstnaneckého piva, které v uplynulém roce dostávali zaměstnanci převážně nad rámec kolektivní smlouvy. Podle nové kolektivní smlouvy dostanou zaměstnanci v době letních dovolených šest kartonů po osmi pivech značky Radegast, ke kterému přibude ještě dárek ke 40. výročí založení stejnojmenného pivovaru.

Zvýší se také hodnota stravovacích kuponů pro ty, kteří na ně mají nárok; hodnota stravovacího kupónu vzroste z 55 Kč na 70 Kč a rozdíl uhradí zaměstnanec pouze z poloviny. V loňském roce se mezi zaměstnanci osvědčila také možnost nákupu reklamního zboží se slevou či vstupenky na exkurze do jednotlivých pivovarů, takže letos se hodnota tohoto benefitu zvýší o 200 Kč na celkových 800 Kč.

Součástí nové kolektivní smlouvy zůstávají také zaměstnanecké výhody, které byly dohodnuty v minulých letech. Patří mezi ně loňské navýšení hodnoty poukázek na kulturní a sportovní vyžití zaměstnanců, které dostanou i letos zaměstnanci každý v hodnotě

4 700 Kč.

I v nové kolektivní smlouvě zůstávají odměny za věrnost. Za 5 leté výročí práce pro Plzeňský Prazdroj dostane zaměstnanec jednorázovou odměnu ve výši 5 000 Kč, u dlouhodobých zaměstnanců se může tato odměna spolu s nepeněžním plněním vyšplhat až na částku 25 000 Kč na osobu.

Jak okomentovali kolektivní smlouvu zástupci zaměstnanců a zaměstnavatele:

Bohumír Matas, předseda odborové organizace Plzeňského Prazdroje:

Kolektivní vyjednávání bylo velice složité a negativně se projevovala finanční krize v ČR. Proto jednat o dalším upevňování sociálních jistot našich zaměstnanců a jejich rodin nebylo vůbec jednoduché. Jsme rádi, že se nám podařilo nejen navýšit základní mzdy, ale došlo i k posunu ve vztazích mezi zástupci zaměstnanců a vedením společnosti."

Ivan Balogh, ředitel oddělení firemních vztahů a lidského kapitálu:

"Jsme rádi, že i v období těžkých podmínek a trvající krize máme pro naše zaměstnance dobrou zprávu – Plzeňský Prazdroj navýší v nastávajícím fiskálním roce mzdy. Zaměstnance také jistě potěší a bude motivovat k mimořádným výkonům fakt, že stávající benefity budou zachované, a dostanou ještě něco navíc, jako například více zaměstnaneckého piva. Doufám, že nová kolektivní smlouva přispěje k tomu, že Plzeňský Prazdroj bude i nadále patřit mezi nejvyhledávanější zaměstnavatele."

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Když má pivo uměle našlehanou pěnu

[středa, 24. březen 2010]

Pěna dostala pěkně na frak

Všichni si pamatujeme, s jakou rozkoší si Magda Vášáryová utírala pěnu ze rtů poté, co vypila do dna čerstvě natočené pivo. Ano, pěna je pro nás důležitá. O tom, jak by mělo vypadat, se vedou v hospodách spory. Jedni říkají jedině pivo s čepicí, čím větší, tím lepší, druzí přísahají na hladinku. Čechům se zkrátka líbí, když je pěna hustá tak, že se na ní udrží desetník. Není divu, že pěnivosti věnují pivovary tolik pozornosti.

Když to nejde tak, jak to šlo vždycky, tedy s pořádnou dávkou sladu a chmele, tak to půjde pomocí chemie. Možná i paní sládková v Postřižinách měla uměle našlehanou pěnu, takovou, jaká se používá při focení reklamy na pivo.

***

Některé pivovary vylepšují pěnu nepovoleným chemickým prostředkem. Dokonce i ty, které se chlubí, že pivo vaří tradičním českým způsobem.

Pane vrchní, co jste to přinesl v půllitru za krásu! To pivo s nádhernou pěnou! To není pěna, to je šlehaná smetana, to není smetana, to je chladivý pudink, to není pudink, to je sám parádní gól!

Takhle krásně to za nás české pijáky piva řekl Bohumil Hrabal. Čepice pivní pěny je pro české pivo zkrátka důležitá. Přestože neplatí: čím lépe vypadá pěna, tím lepší bude pivo.

Obzvláště když ten parádní gól, ta šlehaná smetana nemusí být přirozená, ale „načechraná“ uměle, pomocí prostředku, který nemá s klasickou výrobou piva nic společného. A který navíc není v České republice povolen. Jmenuje se mu Tetrahop.

Test MF DNES potvrdil, že jej některé pivovary používají. Z třiceti piv, která nechala redakce analyzovat ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském v Praze, tetrahop obsahovala pětina. Piva z pivovarů Staropramen, Svijany, Janáček a Zlatopramen. Tedy z těch, které patří jak k těm velkým (Staropramen), tak k malým hráčům na trhu (Svijany, Janáček).

Tradičně, ale s chemií?

„Vaříme pivo dle původních receptur. Dbáme na dodržování

2. Nejde o surovinu, ale o potravinářské aditivum - tedy látku přídatnou, protože se do piva přidává, aby vylepšila některé jeho vlastnosti. Navíc látku nepovolenou. Její dovozce by měl tedy požádat ministerstvo o zařazení na seznam aditiv povolených k výrobě piva. Pokud bude schválena, měly by jí pivovary uvádět na etiketě piva.

Do českého piva tetrahop nepatří

Výzkumníci nejsou přímo proti tetrahopu, ale proti tomu, aby se používal k výrobě tradičního českého piva a aby se schovával za souhrnné označení „chmelové produkty“.

Své opodstatnění má podle nich pouze u moderních piv, která nepoužívají žádné označení Klasické pivo, Tradiční pivo, nebo dokonce značku chráněného zeměpisného označení České pivo.

Pokud pivovar používá kvalitní suroviny a hlídá si technologický postup, není vůbec důvod používat tetrahop. Kvalitní hustou pěnu, vyrovnanou hořkost i ,kroužkování‘ ve sklenici lze dosáhnout bez něj,“ vysvětluje Alexandr Mikyška z pivovarského výzkumáku.

A potvrdil to i test. Většina piv měla velmi dobrou nebo dobrou pěnivost i bez použití tetrahopu. Nejstabilnější pěnu v laboratoři naměřili u ležáků Primátor i Staropramen.

***

FAKTA

Našlehává se nejen pivo

Pivo není žádnou výjimkou. Náhražky surovin, podobné tetrahopu, se dnes používají ve všech potravinách. V testech MF DNES jsme na ně poukázali už mnohokrát. V jogurtech místo jahod jahodové aroma, v paštikách místo masa kůže a zbytky z kostí, do kávy si dáváme šlehačku z rostlinných tuků, z těch se vyrábí i pomazánkové máslo... Nic z toho nám neublíží, všechny „náhražky“ jsou zdravotně nezávadné, jinak by neměly svůj E kód. Podobně to dopadne nejspíš i s tetrahopem. Výrobce prokáže, že je to látka nezávadná, a není proto žádný důvod ji k výrobě piva nepoužívat. Dostane nějaké to „éčko“ a výrobce ho bude muset dát na etiketu.

Anketa

Patří tetrahop do českého piva?

Petr Samec, Budějovický Budvar »Ne, jeho používání má jen ekonomické důvody. Pojem „české pivo“ v sobě obsahuje tradiční výrobní postupy, řemeslnou poctivost a kvalitní přírodní suroviny. Podle našeho názoru do českého piva tetrahop v žádném případě nepatří. My máme kritéria na suroviny ještě mnohem přísnější: používáme výhradně přírodní lisované chmelové hlávky, které pivu dodávají jednak přirozenou hořkost, a řadu dalších přírodních sloučenin, které příznivě ovlivňují senzorické vlastnosti piva. Používání tetrahopu, chmelových extraktů, dalších netradičních surovin (např. maltózový sirup) a nových výrobních technologií při výrobě piva má čistě ekonomické důvody a je vedeno snahou maximálně „osekat“ výrobní náklady.

Pavel Dostálek, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT »Do piva vařeného tradičním způsobem ne. Tetrahop jsou vlastně hydrogenované iso-alfa kyseliny, které nemohou v pivovarském procesu přirozeně vzniknout. Je to uměle vytvořená látka, která se do piva dodává. Dělá se to proto, že iso-alfa kyseliny z chmele jsou na světle nestálé. Tetrahop má ale ještě jednu výhodu - stabilizuje pěnu. Takže se nepoužívá proto, aby nahrazoval chmelové látky, ale hlavně jako stabilizátor pěny. Problém je v tom, že světová legislativa se na to dívá různě. Povolené je to třeba v Americe, kde ho považují za chmelový extrakt, čili za surovinu. My se na to ale díváme jinak, protože tyto látky přirozeným procesem nevznikají. Podle mého názoru do českého piva, vyrobeného tradičním způsobem nepatří.

Jiří Kořen, Chmelařský institut Žatec »To si musí rozhodnout pivovarníci. To je otázka pro pivovarníky, to si musí rozhodnout oni. My ten prostředek neznáme, nemáme s ním žádné zkušenosti. V Česku se nevyrábí. Jako chmelař ale říkám, že chmel v pivu nic nenahradí. Pokud se použije kvalitní chmelový produkt, ať už je to Žatecký červeňák nebo granulované další odrůdy, jako Sládek nebo Premiant, a pivo se vaří tak, jak má, musí být dobré.

Jan Veselý, Český svaz pivovarů a sladoven »Do Českého piva tetrahop nepatří. Státní zemědělská a potravinářská inspekce říká, že České pivo s velkým Č, tedy to, které používá chráněné zeměpisné označení, nesmí být s tetrahopem. A já s tím souhlasím, do Českého piva tetrahop nepatří.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková


Naši rodinní přátelé opravují rekreační objekt v srdci Českomoravské vrchoviny, jeho součástí bude samozřejmě také restaurace. „Jaké tam budete mít pivo?“ zeptal jsem se, když jsme my mužské polovičky zůstaly na chvíli osamoceny při jedné ze vzájemných návštěv a mohla začít „normální“ debata. „Plzeň a poličku,“ odpověděl kamarád s tím, že plzeň je hlavně kvůli Pražákům a snobům, kterým hospody bez plzeňského přijdou divné. Poličské pivo je pro ty, kdo si chtějí pochutnat na něčem „jiném“, a je z kraje, kam přijeli na výlet.

Tato reakce je přímo chmelovým koncentrátem přesně popisujícím situaci na našem pivařském trhu. Plzeň a spol. všude, staropramen a spol. v Praze a v Čechách a starobrno a spol. na Moravě. Všechno jsou to dobrá piva, když je o ně dobře postaráno a hospodský není protivný. Ale stačí to? Výrobcům a prodejcům určitě, milovníkům piva stále méně. V posledních letech kolem sebe vidím pivaře, kteří hledají něco jiného, než je tato stereotypní nabídka, do které kvůli „kobercovému náletu“ na tuzemský trh patří už nijak vzácný, i když stále jedinečný Pilsner Urquell.

Když přijedu do jakéhokoli koutu Česka i Evropy, těším se na místní speciality. K těm patří samozřejmě i pivo. Hledám loga a nápisy na hospodách a nad výčepy, které neznám z Brna a Prahy anebo jsou tam vzácností. I v Brně máme s kamarády hospůdku, která nabízí piva malých pivovarů, štamgasti tam jezdí přes celé město a cestou míjí desítky vývěsních štítů s výše uvedenými pivovarskými giganty.

Produkce těchto našich gigantů vlastněných nadnárodními giganty se často označuje hanlivým termínem europivo. Co to je? Pivo, které zažene žízeň, neurazí a nijak nepotěší. To by ještě nevadilo. Ale také pivo, které bere chuť a charakter tradičním značkám tím, jak je skoupili evropští výrobci europiva. Manažeři plzeňského, smíchovského či brněnského pivovaru sami nejlépe vědí, co mění při výrobě, na čem šetří, jaké suroviny používají. Zkrátka co dělají technologicky stejně, i když logo je pak jiné.

Před více než patnácti lety jsem byl na jakési tiskové konferenci pořádané při příležitosti brněnských potravinářských veletrhů. Koukal jsem tam s otevřenou pusou na jednoho tlustého vousatého Angličana, který „nás“ varoval před tím, že nadnárodní pivovary pohltí a zničí naše pivní zlato. Říkal jsem si tehdy, že jsou důležitější věci, než komu patří pivovar, což platí stále. Leč stalo se. Ale neplakejme po starých časech. Jsou to časy, kdy se prodávalo pivo mnohem horší kvality a teklo do umatlaných půllitrů špinavými trubkami. Mysleme jen na to, že tím, co si kupujeme, určujeme, co si budeme kupovat později. A to neplatí jen o pivu.

Známý pivovarník z Humpolce se na billboardech chlubí tím, že jeho pivo stojí na stráži proti europivu. K jeho spojencům patří další menší pivovary bojující o život na slunci, přesněji na trhu. Co na to prostý voják v poli? Nejspíš večer vyrazím na průzkum bojem do nějaké neprobádané lokality v Praze, kde teď pracovně pobývám.

Také ještě zavolám „spolubojovníkům“ do Brna, ať určitě stále drží již obsazenou kótu. Ať je naše mise úspěšná a ztrátyminimální.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Karel Škrabal


Továrna na turisty s příchutí chmele

[středa, 24. březen 2010]

Chrám chmele a piva v Žatci nabídne muzeum, pivo a jídlo z lokálních surovin i další atrakce. „Chceme sem přilákat až 50 tisíc lidí ročně,“ říká manažer Jiří Vent.

Spojení chmelařských skladů a sušáren, které jsou staré půldruhého století, a nejmodernější techniky, jako je výtah s promítáním trojrozměrného filmu, začne od září lákat turisty z Česka i ze světa do Žatce, kde se otevře Chrám chmele a piva. „Už v květnu ale otevřeme přestavěné Chmelařské muzeum. To bude první výsledek projektu,“ říká manažer nové žatecké atrakce Jiří Vent.

* Co všechno celý projekt přinese?

V první řadě dojde ke zlepšení prostředí, k rekonstrukci zchátralých budov, k vydláždění komunikací. Zároveň pak navíc také pomůže ke zvýšení turistického zájmu o Žatec a jeho okolí.

* Rozhledna, která je součástí objektu, už stojí. Co dalšího Chrám turistům nabídne?

Prohlídková trasa začne právě ve vyhlídkové věži, kde je výtah. Jízda s ním bude trvat 15 minut a během ní poběží film ve 3D formátu. Poté návštěvníci vystoupí na vyhlídkovou plošinu na vrcholu věže. Dále se budou moct projít labyrintem z chmelových žoků a přejít do chmelařského technického muzea, jež je největší svého druhu na světě. Celkem potrvá prohlídka asi hodinu a půl. Součástí chrámu bude i gastronomickooddechové centrum, kde je minipivovar a restaurace. Dále si lidé mohou prohlédnout třeba starou sušicí komoru a po žebříku mohou vylézt do komína sušárny.

* Gastronomické centrum bude nabízet i žatecké pivo?

Určitě. Cílem je vařit pivo z místního ječmene, chmele, vody, tedy typicky české. A jídla budou také vycházet z lokálních zdrojů. Nějaké mušle či krevety určitě podávat nebudeme.

* Památkou na návštěvu Chrámu prý bude glejt?

Na konci exkurze dostane každý návštěvník při malé ceremonii potvrzení o návštěvě. Samotná vstupenka bude mít formu glejtu, na který u velké křišťálové šišky potvrdíme, že absolvoval prohlídku.

* To všechno jsou věci na přilákání turistů. Co naopak ocení místní lidé, kteří často pořád neví, za co se čtvrt miliardy korun utrácí?

Doufáme, že náměstí Prokopa Velikého se stane živým místem pro žatecké občany. Kvůli tomu je tu naplánovaná pěší zóna, bude tu omezená rychlost, vznikne kavárna s dětskou hernou nebo malá jízdárna pro děti předškolního věku. Budou v ní moci řádit na šlapadlech.

* Slyšel jsem termín „továrna na turisty“. Jak by to mělo fungovat?

To je další výstup, na který jsme nikdy nezapomínali. Jde o aktivity, které umožní, aby soukromí podnikatelé přicházeli se svými nápady. Tím se znovu zvýší celková atraktivita a přiláká se víc návštěvníků.

* Jaké to mohou být aktivity?

Nejjednodušší cesta by byla taková cesta, že existující firmy rozšíří své služby. Ten, kdo například prodává kola, by je mohl začít zájemcům i půjčovat. A kdo chová koně, může s nimi zase vozit turisty po městě.

* O stavbu chrámu se stará město, bude ho i provozovat. Může si na sebe chrám někdy vydělat, nebo ho bude město dál dotovat?

Výhodou je, že pivovar si na sebe vydělá. Stejně tak restaurace. To je dost velká šance, aby se postupně přešlo na samofinancování.

* Kolik čekáte ročně návštěvníků?

Podle střízlivých propočtů z hlediska kapacity výtahu, protože jedna cesta trvá 15 minut, je maximum někde na hranici 50 tisíc za rok. Ale to je cíl do budoucna, určitě to nebude hned v prvním roce.

* Jaké se bude platit vstupné?

Ještě není určené. Ale bude odpovídat ostatním atrakcím v Česku.

* Myslíte, že Chrám chmele bude opravdu atrakcí, která přiláká desítky tisíc turistů?

Severní Čechy mají pořád nálepku kouřících komínů. Jenže doba se mění. Hlavním tahákem na Labi se třeba stala říční doprava. V západní části zatím velký turismus neexistuje. Žatec v trojúhelníku mezi Prahou, Karlovými Vary a Drážďany tak bude jednou z dominujících turistických destinací.

* Mohl by tedy existovat pomyslný trojúhelník - České Švýcarsko, Litoměřice s řekou a Terezínem a třetím vrcholem v podobě Žatce s Chrámem chmele a piva?

Ano. Ono už je to tak dnes na krajské úrovni i vnímáno. Litoměřicko je centrum, které má své aktivity, lze o něm mluvit jako o „chrámu vína“. A Žatec jako chmelařská oblast je „chrámem chmele a piva“.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


V dnešním vydání Mladé Fronty DNES se objevila dle našeho názoru zavádějící a velmi tendenční interpretace výsledků testu piv Pivovaru Svijany, na které bychom rádi touto cestou reagovali. Test MFD nechal prozkoumat několik desítek vzorků piva – našich i konkurenčních, zaměřil se však pouze na prověření přítomnosti Tetrahopu, chmelového extraktu, který některá z testovaných piv obsahují.

Rád bych touto cestou uvedl, že používání jakýchkoliv chmelových extraktů není v ČR ani ve světě zakázáno, jako součást chmelení ho využívá řada pivovarů na celém světě už víc než 30 let a v ČR přibližně 15 let. Stejně dlouho je používán i ve Svijanech, rozhodně se tedy nejedná o „vylepšování piva proto, že při výrobním procesu bylo něco ošizeno“.

Tetrahop je chmelový extrakt, tedy výrobek z chmele, o čemž svědčí i stejný celní kód 13021300, pod kterým je tento produkt dovážen do EU nebo z ní vyvážen. Ve Svijanech se tato látka přidává při čtvrtém, posledním chmelení, do téměř hotového piva a to z několika důvodů – využití chmele v chmelových extraktech je podstatně vyšší a efektivnější, většina látek tvořících příjemnou chmelovou chuť a vůni zůstane i v hotovém pivu. To, že po chmelovém extraktu má pivo stabilnější pěnu, je až sekundárním znakem.

Pokud se neošidí varní proces, pivo se dostatečně dlouho přirozenou cestou sytí při zrání v ležáckých tancích, pak se z něj neodstraní všechny bílkoviny kvůli dlouhé trvanlivosti a na závěr se nezpasterizuje, pak krásně pění, jeho pěna je stabilní a nádherně „kroužkuje“ na sklenici. A to bez ohledu na to, kdy a v jaké formě do něho přidáme chmel. Těm, kteří to dělají jinak, potom takové pivo logicky „leží v žaludku“. Nehledě na to, že přidávání Tetrahopu výrobu piva prodražuje (nikoli zlevňuje, jak je v článku MF Dnes chybě uvedeno), Dalo by se říct, že některé pivovary si ho nemohou dovolit, tak brojí proti jeho používání.

Ve Svijanech investujeme pravidelně nemalé částky do modernizace a rozšiřování pivovaru a extrémní péči věnujeme produktům, naše pivo je nepasterizované, pochází z velké části z chmele z vlastních chmelnic a zraje pod každodenním dohledem sládka. Na rozdíl od jednoho nejmenovaného velkého nadnárodního koncernu se však zdržujeme jakýchkoliv technologických změn, které by možná vedly k nižším výrobním nákladům a vyšším ziskům, ale rozhodně by se negativně projevily na kvalitě výsledného produktu. Každý návštěvník se u nás může na vlastní oči při exkurzi přesvědčit o tom, že pivo vyrábíme skutečně podle tradičních metod. V jiných pivovarech návštěvníky provedou „imitací“ výroby v podobě romantického skanzenu.

Zdroj: Tiskové prohlášení ředitele Pivovaru Svijany, Ing. Romana Havlíka, Praha, 24.3.2010


Český pivní festival

[středa, 24. březen 2010]

Vážení přátelé - pojďte na pivo!!!

14. května bude v Praze, pár metrů od stanice metra Letňany zahájen III. ročník Českého pivního festivalu. Po dobu sedmnácti dnů budou moci návštěvníci ochutnávat špičková česká piva spolu s lahůdkami českých šéfkuchařů v největší české hospodě, ve čtyřech stanech s celkovou kapacitou více než 10 000 míst k sezení. Obslouží je 200 děvčat a chlapců v národních krojích. O zábavu se každý den postarají desítky muzikantů v živých vystoupeních na podiích v jednotlivých stanech.

Český pivní festival je svým charakterem a svojí velikostí ideálním místem pro setkání vašich firemních partnerů, hostů či zaměstnanců.

Hlavní výhoda firemní akce v rámci Českého pivního festivalu spočívá v úspornosti a předem známé konečné ceně, která činí 530,- Kč včetně DPH na osobu. Cena se skládá z konzumace (480,-Kč) a rezervačního poplatku (50,-Kč). Každá značka piva na festivalu pak stojí 40,-Kč, ceny jídel se pohybují od 40,- do 240,-Kč.

Vaši obchodní partneři či zaměstnanci jistě ocení, že jim nabízíte něco výjimečného, co v tuzemských podmínkách neměli ještě možnost zažít.

Nezapomeňte: Český pivní festival je jenom jednou za rok!

Bližší informace o festivalu a způsobu rezervace www.ceskypivnifestival.cz.

Na setkání s Vámi se těší,

Jan Hübner, ředitel

Zdroj: Obchodní sdělení ČPF


Ochutnejte unikátní piva

[středa, 24. březen 2010]

V Česku se stále víc rozrůstají minipivovary a jejich výrobky. Posledním zajímavým přírůstkem jsou dvě piva od Matušky.

Neznáte Matušku? Tak to nejste odborníci. Martin Matuška je jedním z nejznámějších vrchních sládků v České republice.

Foto

Vařil pivo například U Fleků a nyní působí v pivovaře v premonstrátském klášteře na Strahově. Také se honosí titulem Sládek roku. A tenhle muž si splnil svůj sen a postavil před rokem svůj minipivovar v obci Broumy. Jmenuje se jednoduše – Matuška. Vaří hned několik speciálů, které čepují jak dvě místní broumské hospody, tak i některé podniky v Praze. A právě z broumského pivovaru pochází dvě horké novinky – černé svatotomášské pivo a speciální Pale Ale s názvem Raptor.

Svatý Tomáš u Augustina

Před lety byla restaurace u svatého Augustina vyhlášená. Vařila si dokonce vlastní pivo v krápníkových sklepeních. Pak ale přišla normalizace, úpadek, pivo se začalo vařit v Nuslích, následně v Braníku a pak zaniklo zcela. Pak byl Augustýn známý kabaret, ale už se standardním pražským pivem.

Foto

Nyní v prostorách sedmi středověkých budov a kláštera sídlí luxusní hotel The Augustine, který musíme pochválit za snahu vrátit originální pivo do svého pivního klubu. Povedlo se právě díky spolupráci s pivovarem Matuška.

Svatý Tomáš je čtrnáctistupňové černé pivo s 5,5 procenty alkoholu. Mnoho pivařů si v této chvíli řekne, že černé pivo takové „voltáže“ bude sladké jako „cucnakláděvčokoládě“. Jenže to se mýlí. Martin Matuška se synem vytvořili pivo, které se vyznačuje hustou pěnou, chmelově hořkou chutí a jen lehce sladkým dozvukem. Pivo je vařeno speciálně pro hotel The Augustine, takže jej jinde nedostanete. Luxusní hotel však má také luxusní cenu – 95 korun za půllitr.

Foto

Indiánské pivo

Martin Matuška se také před nedávnem, rozhodl vzkřísit tradiční vývozní pivo, tzv. Indian Pale Ale. Jde o pivo výrazné chuti, které jí získalo kvůli tomu, že muselo mít speciální způsob vaření, aby vydrželo převoz z Evropy do Ameriky lodí.

Proto se také těmto pivům říkalo Indian. Nový Raptor sice navazuje na historická piva typu Pale Ale, avšak je vytvořeno vlastně novou recepturou. I toto pivo můžete ochutnat. Tentokrát ve více restauracích – hlavně v pražských Zlých časech nebo v Baru Chýše.

Foto

Zdroj: TN.cz | Autor a foto: Jan Čech


Ozzák z Comebacku má svoje pivo!

[středa, 24. březen 2010]

Ozzák z kultovního seriálu televize Nova Comeback má svoje vlastní pivo.

Vyrábí se v pardubickém pivovaru. „Křest piva s názvem Ozzobír se konal 13. března na Rampušákovi v Deštném v Orlických horách,“ uvedl ředitel pardubického pivovaru Jan Kvasnička. „Od minulého pátku je k mání v našich prodejnách ve východních Čechách, kterým říkáme Pivovarky,“ upřesnil ředitel pivovaru.

Ten v současné době intenzivně pracuje na tom, aby se Ozzákovo pivo prodávalo i v hyper a supermarketech.

Jednáme se všemi řetězci, a to nejen na regionální, ale také na celostátní úrovni,“ potvrdil Jan Kvasnička.

Bylo to složité

Zrod Ozzobíru však podle něj rozhodně nebyla žádná procházka růžovým sadem. „Jednání byla poměrně složitá. První se konalo už loni v srpnu,“ prohlásil ředitel pardubického pivovaru. „Jsme rádi, že jsme vše nakonec dotáhli do zdárného konce a Ozzobír je na světě,“ podotkl Jan Kvasnička.

Celé to začalo tak, že k nám jednoho dne přijel na neplánovanou prohlídku pivovaru představitel Ozzáka Martin Dejdar s celou svou rodinou. Pochází z Chrasti u Chrudimi, je východočeským patriotem a pardubické pivo mu chutná. Proto se mu zamlouvala myšlenka, že by se Ozzobír mohl vyrábět právě tady,“ vysvětlil ředitel pardubického pivovaru.

Zatímco lahvové pivo jsme před několika dny pokřtili, sudové pivo tato slavnost teprve čeká. Křest chystáme na 18. června, kdy se přímo v pivovaru uskuteční koncert skupiny Tři sestry. Na tuto akci by měl dorazit i Ozzák,“ slíbil Jan Kvasnička.

Ozzobír však pivovar hodlá propagovat i na dalších akcích, na nichž se podílí. „Ozzák by se měl objevit také 22. května na koncertě v Opatovicích nad Labem,“ pravil šéf pardubického pivovaru.

V jeho prostorách se už v neděli 11. dubna koná slavnostní zakončení pardubické části Febiofestu. „Půjde o speciální projekci filmu Občan Havel přikuluje. Myslím, že je to dobrý nápad, na který už máme kladnou odezvu,“ vyjádřil se Jan Kvasnička.

Na 24. dubna pivovar chystá pálení čarodějnic, na konec prázdnin pak Velký den piva.

Občas se podívá

Dokud se bude Comeback vysílat, chtěli bychom Ozzobír maximálně vytěžit. Když mám čas, tak se sám na tento seriál dívám, byť je zaměřen na trochu jinou cílovou skupinu, tedy na mladou generaci do pětatřiceti let. Ale i moje žena, která Comeback původně odmítala, se mi nedávno svěřila, že se při něm docela dobře pobavila,“ uzavřel ředitel pardubického pivovaru.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Pardubický deník.cz | Autor: Tomáš Dvořák


Ve Velké Británii výrazně roste spotřeba černého piva. Tradičně konzervativní ostrované obvykle pijící spíše klasická světlá piva objevují chuť tmavého moku vyrobeného v České republice.

"Spotřeba černého piva v našich supermarketech meziročně vzrostla o neuvěřitelných 42 procent. Z tmavého moku se tak stal neuvěřitelný hit," uvedlo Tesco Stores ČR.

Navzdory pokračující krizi prodejci letos očekávají rostoucí spotřebu piva, a to zejména s ohledem na blížící se Světový šampionát ve fotbale.

Češi jsou však v konzumaci černého piva konzervativnější než Britové. Na celkovém prodeji piva se jeho černá varianta v České republice podílí zhruba třemi procenty, stejně tak meziroční nárůst se pohybuje jen v procentech.

Čtveřici nejpopulárnějších černých piv v Anglii vedou bezkonkurenčně české značky,“ říká Peter Bexton z obchodního oddělení Tesco ve Velké Británii. V zahraničí již tedy netáhne pouze Pilsner Urquel, který se během uplynulých let stal jednou z nejvyhledávanějších značek piva v západní Evropě a ve Spojených státech.

Obrovské oblibě, alespoň za kanálem, se čerstvě těší Bernard Dark (Bernard speciální černé pivo) nebo Budweiser Budvar Dark (Budvar tmavý ležák), přičemž prvně jmenovaný vede neoficiální žebříček obliby černého piva ve Velké Británii.

Zdroj: Novinky.cz


Před rokem přišel Plzeňský Prazdroj jako lídr pivního trhu s ucelenou koncepcí k odpovědné konzumaci alkoholu. K dosavadní podpoře služby Promile Info, která informuje o orientační hladině zbytkového alkoholu v krvi, Prazdroj přidal internetové stránky www.napivosrozumem.cz. Ty popisují zdravotní účinky alkoholu na organismus i zásady, jak ho odpovědně konzumovat.

Za rok provozu zaznamenaly stránky přes 35 tisíc návštěv. Prazdroj je zároveň propagoval na 240 milionech etiket svých piv a ve všech reklamních výstupech v tisku, televizi, rozhlase a na billboardech.

Nejvíce času strávili návštěvníci v sekci „Alkohol a lidské tělo“ a „Co se stane, když se napijete“. „Zaznamenali jsme od uživatelů řadu ohlasů či komentářů. Těší nás, že stránky hodnotí pozitivně, ale pokud se potom ptají, tak hlavně na věci spojené s našimi značkami jako je kvalita nebo reklama. Naším dalším cílem je vzbudit větší zájem právě o témata spojená s odpovědnou konzumací," říká Zuzana Novická z Plzeňského Prazdroje. Prazdroj je přitom jeden z mála výrobců alkoholu v ČR, který podobné stránky provozuje.

Propagaci stránky napivosrozumem.cz zároveň Plzeňský Prazdroj věnoval podstatnou část své komerční komunikace v tištěných médiích, televizi, rozhlase a na billboardech. Odkaz na stránky byl uveden vždy na 10% z tištěné reklamní plochy, respektive vysílacího času. Jen v TV reklamě s olympionikem Jiřím Raškou byl shlédnut více než šedesátimilionkrát. Zároveň se webová adresa objevila na 240 milionech etiket pivních lahví ze tří pivovarů Plzeňského Prazdroje.

V průběhu roku 2010 se odkaz ještě zviditelní novým kontrastním zobrazením na pěti procentech plochy všech obalů (etiket lahví, plechovek, multipacků).

Internetové stránky www.napivosrozumem.cz informují o zdravotních účincích alkoholu na organismus i o tom, v jakých situacích konzumaci omezit nebo úplně vynechat, ať už ze společenských, legislativních nebo zdravotních důvodů. Obsahují také informace o odpovědném přístupu nejen Plzeňského Prazdroje, ale všech společností SABMiller na celém světě. Například pravidla pro marketingovou komunikaci říkají, že všichni herci v našich reklamách musejí vypadat alespoň na 25 let a právě tolik ji také přinejmenším musí být. Inzeráty firem SABMiller musejí být umísťovány v novinách a časopisech, jejichž čtenářská obec je alespoň ze 70 % tvořena zletilými. Stejná pravidla jako Plzeňský Prazdroj uplatňují i další evropské firmy patřící do pivovarské společnosti SABMiller. Mezinárodní verze stránek talkingalcohol.com je k dispozici v angličtině, italštině, španělštině, ruštině a polštině.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Na výstavě Zemědělec 2010 v Lysé nad Labem se v sobotu konalo slavnostní vyhlášení soutěže o nejlepší potravinářské výrobky Středočeského kraje. Mimořádně úspěšní byli výrobci potravin z Příbramska. Získali hned tři ocenění.

Za Pivovar Herold Březnice převzal ocenění sládek pivovaru František Pinkava. Březnický pivovar uspěl v soutěži s pšeničným kvasnicovým ležákem Herold.

Foto

Generální ředitel Masny Příbram Michal Jedlička pak převzal ocenění za Šunku jaksepatří a třetím úspěšným příbramským výrobcem je majitel včelařské farmy Václav Hoch za med s vyšším obsahem mateří kašičky.

V soutěži Potravinářský výrobek Středočeského kraje hodnotí komise složená z pracovníků krajského úřadu, kteří mají složené degustační zkoušky. Cílem soutěže je ocenit a podporovat české výrobce, kteří vyrábějí vysoce kvalitní potraviny.

Pšeničný kvasnicový ležák Herold je pivo vyrobené z pšeničného sladu metodou svrchního kvašení. Je to stoprocentně přírodní produkt bez konzervačních látek. Kvasnice dováží pivovar Herold z Bavorska, pšeničné pivo ze zámeckého pivovaru v Březnici se vyváží hlavně do Ruska a na Slovensko.

Zdroj: Příbramský deník.cz | Foto: František Trantina | Kráceno


V pátek 19. března se v Domě kultury v Liberci sešlo více jak tisíc hostů na tradičním Pivním bálu. Letošní ročník přinesl vskutku bohatý program.

Večerem provázel známý moderátor a bavič Zdeněk Izer, k tanci a poslechu zahráli Olympic revival, Dalibor Janda s dcerou a Faktor. Pražští pepíci se postarali o další zábavu přímo mezi hosty. Své vystoupení zde předvedli také tanečníci a tanečnice liberecké skupiny Takt. O lechtivější program večera se postaral výtvarník Detlef Pötsch a spoře oděná modelka Pavlína Krainová, na kterou namaloval motivy pivovaru Svijany. Pro milovníky zlatavého moku byly připraveny speciální ceny na všechny druhy piva Svijany. Točilo se jen za 15 korun.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Martin Bergman


Šerák Speciál v hanušovickém pivovaru vaří pouze při slavnostních příležitostech jako jsou Vánoce nebo pivovarské slavnosti. Letos poprvé bude k mání také o Velikonocích. Světlý Šerák Speciál se symbolickou stupňovitostí 13,51 právě nyní dozrává v ležáckých sklepích.

Nejedná se o sériovou výrobu, takže jeho množství je omezené. Velikonočního speciálu se vyrobí 400 hl, které naplní 80.000 lahví.

Ve srovnání s běžným pivem vyžaduje Šerák Speciál vyšší podíl sladu i aromatického chmele a zvláštní je také receptura chmelení. I když má speciál vyšší hořkost, musí zůstat jemná a lahodná. Toho se dá docílit nejen správným výběrem chmelových odrůd a vynikající kvalitou chmele, ale především způsobem chmelení a to je tajemství každého sládka. Šerák Speciál má také mimořádně dlouhou dobu výroby, jen v ležáckých sklepích, kde dozrává a dokváší, stráví 2 měsíce a tak získává svoji plnou chlebnatou chuť a výborný říz.

Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost tzn. že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým. Podle sládka jde o pivo, které se nepije na zahnání žízně, ale jeho pití přináší výjimečný zážitek, který ocení nejen pivní fajnšmekři. „Ideální je vypít jedno až dvě a vychutnat si jeho výjimečnost v každém doušku,“ radí Reichl.

Zdroj: Holba.cz


Velikonoční pivo Sv. Norbert

[pondělí, 22. březen 2010]

Čas pádí jak splašená herka a dnes již nikoho nezajímá zápletka prvního dějství.“ Tak praví klasik o běhu času. Tuto pravdu si v našem pivovaru uvědomujeme zejména v souvislosti s uvedením speciálních sezónních piv. Vždy, když začínáme vařit pivo k nějaké příležitosti, je tato doba ještě hodně vzdálená - měsíc, dva. Když se naopak pivo narazí a pije, je již doba vaření zapomenuta.

Co se však musí stát, abychom si mohli pochutnat třeba na velikonočním světlém speciálním ležáku? Šest týdnů před zamýšleným prodejem se napustí varný kotel teplou vodou (cca 51°C) a vysype se do něj rozšrotovaný ječný slad. Množství a druh sladu nám určuje budoucí barvu a sílu piva. Při dalším procesu se uvolní z rozdrcených zrn sladu škrob. Tento proces se jmenuje vystírka a rmutování (u nás probíhá dvourmutovým způsobem). Za zvýšené teploty (cca 74°C) dochází pomocí sladových enzymů ke změně škrobu na jednoduché cukry (maltoza, glugoza) tento proces se jmenuje zcukření. Dále oddělíme mláto od sladiny a následuje dvouhodinový chmelovar. Při chmelovaru se povaří sladina s žateckým chmelem a produkt takto získaný se nazývá mladina. To je tedy výsledek prvních osmi hodin.

Dále mladinu zchladíme a v tzv. spilce začne proces kvašení, při kterém je s pomocí pivovarských kvasinek cukr v mladině změněn na alkohol. Proces kvašení trvá v závislosti na síle piva od osmi do dvanácti dnů. Silnější pivo potřebuje delší čas, protože mladina obsahuje více cukru. Dalším a posledním procesem je zrání piva, tzv. ležení. Odtud pochází slovo ležák. Během ležení klesnou zbylé kvasnice ke dnu a chuť piva se zakulatí a barva vyčistí. Po minimálně třiceti dnech je pivo hotové.

U nás v Klášterním pivovaru Strahov se pivo nefiltruje ani nepasterizuje. Může se rovnou stočit do sudů a lahví a konečně se můžeme napít. Letos ochutnáme velikonoční 13% speciál poprvé 26. března, tedy týden před Velkým pátkem. Je to typ piva, který spadá do kategorie Bohemia Pilsener. Je to středně prokvašené, středně tělnaté pivo s vyšší hořkostí (cca 40 jednotek hořkosti, IBU) Spolu s ním je možno okusit i některou ze specialit našeho velikonočního jídelníčku , který je sestaven tak, aby se umocnil chuťový zážitek z pokrmu a piva navzájem.

Zdroj: Klášterní pivovar.cz


Jarní cena českých sládků 2010 se letos konala první jarní víkend, to je v sobotu 20.3.2010.

Foto

Výsledková listina:

světlá výčepní

1) Zlatá labuť

2) Dobřanská 10

3) Permon

světlé ležáky do 11,5%

1) Podskalská koza 11

2) Belveder

3) Ryzák Vojkovice

světlé ležáky do 12,99%

1) Bašta

2) Zlatá labuť

3) Sněhulák - Belveder

tmavý ležák

1) Černý Havíř

2) Purkmistr

3) Pivovarský dům

polotmavý ležák

1) Bašta

2) Prokop Jantar Chyše

3) Dvorní ležák Chýně

tmavý speciál

1) Matuška 14

2) Dobřanská hvězda 14

3) Tmavý speciál 14 Chýně

pšeničné weizen a weizendunkel 10-12,99 %

1) Písař - Purkmistr

2) Velkorybmický hastrman staročeský

3) Dobřanský hospodář

polotmavý speciál

1) Excellent

2) Podskalská koza 13

3) Klepáček 14 Beroun

světlý speciál

1) Permon 16

2) Zlatá labuť 13

3) Májový ležák 13 Dalešice

Extra speciál (17% +)

1) Permon 18 T

2) Podskalská koza 20 T

3) Vánoční 22 T Chyše

ostatní svrchně kvašená piva bez rozdílu stupňovitosti (ochucená, Ale, Stout atd.)

1) Matuška weizenbock 16

2) Valkorybnický hastrman India PA

3) Matuška Pale ale Raptor 15

Zdroj: Pivovar Zvíkov.cz


«« « Strana 544 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň