Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Milovníci piv pro slavnostní příležitosti se dočkali, do jejich oblíbených hospod přichází letos v pořadí čtvrtý speciál: Dožínkové pivo. Pod dohledem vrchního sládka Tomáše Kosmáka Dožínkové pivo uvařili v Královském pivovaru Krušovice. Čepovat se začne v celé republice 25. srpna. Pro štamgasty bude připraveno 800 hektolitrů Dožínkového piva, které se rovným dílem rozdělí mezi Čechy a Moravu.

Pro milovníky speciálů jsme připravili svrchně kvašené pšeničné pivo, při jehož výrobě jsme kromě ječného světlého a karamelového sladu použili výrazný podíl sladu pšeničného,“ přibližuje dvanáctistupňový speciál Tomáš Kosmák. Dožínkové pivo je navíc i zdraví prospěšné. Není filtrované, obsahuje zbytky pivovarských kvasnic a je cenným zdrojem vitaminu B.

Dožínkové pivo je charakteristické svou lehkou, mírně nakyslou chutí a velmi jemnou hořkostí, kterou mu dodává žatecký chmel. „Chuť je příjemně ovocná, pozvolně doznívá až do překvapivé banánové příchuti s mírným nádechem po hřebíčku. Proto pivo mohu doporučit i ke krémovým polévkám, salátům nebo drůbežímu masu,“ konstatuje Tomáš Kosmák.

Dožínkovým pivem Krušovičtí oživili tradici výroby pšeničných piv. Ta se na našem území běžně vařila do poloviny 19. století, než je vytlačily světlé ležáky. Pšeničná piva, tzv. „weizenbiery“, pocházejí původně z Bavorska a části Rakouska, kde jsou populární dodnes.

U příležitosti uvedení Dožínkového piva vzniklo i speciální menu, které se bude podávat v Šalandách. To jsou značkové restaurace Královského pivovaru Krušovice, které své hosty interiérem i jídelníčkem vracejí do hostinců v časech první republiky. Na jídelníčku se tam objeví ledová polévka ze salátových okurků a rajčat, pečená krkovička se sladovou omáčkou, šťouchaným bramborem a cibulovou slámou, kapří škvarečky s letním bramborovým salátem a jako dezert domácí jogurt s čerstvým ovocem a kapkami včelího medu. V současnosti jsou zatím v provozu Šalandy v Praze a Hradci Králové.

Zdroj: Tisková zpráva společnosti Heineken ČR


Soutěž s Velkopopovickým Kozlem

[středa, 10. srpen 2011]

Znáte ve svém okolí někoho, kdo má zlaté ručičky? Napište o něm Kozlovi pomocí níže uvedeného formuláře a můžete vyhrát spolu s ním:

* pivo Velkopopovický Kozel 11° Medium na měsíc zdarma (72 x 0,5 l)

* prohlídku Pivovaru Velké Popovice pro 2 osoby

* kšiltovku z Kozlí kolekce

Jak se zapojit do soutěže?

1) K účasti v soutěži stačí od 10. do 25. 8. 2011 vyplnit a odeslat nominační formulář.

2) Do webového formuláře napište dle vašeho názoru nejšikovnějšího fachmana z vašeho regionu a minimálně v jedné větě zdůvodnění, proč by jej měl Velkopopovický Kozel odměnit za poctivou práci.

3) Z doručených nominací budou komisí vybráni 3 nejlepší fachmani regionu, jejichž příběhy budou uveřejněny ve vašem Deníku dne 9. 9. 2011 a 15. 9. 2011.

4) Pokud bude vybraný fachman, na kterého jste nám poslal svůj tip vy, získáte stejně jako vybraný fachman pivo Velkopopovický Kozel 11° Medium na měsíc zdarma (72 x 0,5 l), prohlídku Pivovaru Velké Popovice pro 2 osoby a kšiltovku z Kozlí kolekce.

5) Soutěžit můžete ještě o 30 cen od 9. do 16. 9. 2011 v hlasování o TOP fachmana regionu:

* 10x sixpack Velkopopovický Kozel světlý 1,5l a kšiltovku z Kozlí kolekce

* 20 x kšiltovku z Kozlí kolekce.

Jak na to, zjistíte v podrobných pravidlech. Výsledky hlasování budou uveřejněny dne 24. 9. 2011 ve vašem Deníku a na jeho webových stránkách.

6) Soutěž probíhá od 10. 8. do 16. 9. 2011.

7) Odměny v soutěži budou pro výherce připraveny v redakci vašeho Deníku.

Zdroj: Jičínský deník.cz

http://jicinsky.denik.cz/podnikani/jchksoutez-s-velkopopovickym-kozlem20110809-5524.html


Pokles odbytu piva Guinness v Evropě

[středa, 10. srpen 2011]

Pouze několik hodin potom, co si americký prezident Obama v restauraci Moneygall před zraky médií objednal pivo Guinness, společnost Diageo dala v Irsku výpověď svým 400 zaměstnancům (z 1 700). Irové však nejsou samotní, kteří ztratili svou práci, stejně tomu bylo ve Španělsku, kde byl obchod v uplynulých letech zcela ochromen.

Celosvětově působící nápojový koncern zaměstnává 20 000 lidí, z toho jen ve Spojeném království 5 000. Postižení pracovníci měli zlé tušení již ve chvíli, kdy v únoru firma Diageo oznámila výsledek za pololetí (do prosince 2010). Podle toho v Evropě poklesly prodeje o 3 %. Zde nepomohlo ani to, že Latinská Amerika ohlásila zvýšení obratu o 17 % a Afrika o 10 %.

Skupina musí na nově vznikajících, rozvíjejících se trzích být aktivnější a tam, kde obchody stagnují, snižovat náklady. V roce 2011 vytvořily trhy usilující o vzestup již 35 % celkového objemu obchodů. Podle čelného představitele firmy se počítá, že se tam do roku 2015 bude uskutečňovat až 50 % obratu.

Snížení počtu pracovních míst podtrhuje špatné hospodářské prostředí v Irsku. Tento ostrovní stát je sice pro podnik důležitý, ale trh se nachází v úpadku. Obchod s pivem Guinness poklesl v období mezi červnem a prosincem 2010 o 8 %.

Význam Jižní Ameriky a Afriky se stále stupňuje. Oba světadíly byly až doposud vedeny společně jako část mezinárodního obchodování, v současné době však směřují k tomu být dvěma silnými nezávislými samostatnými regiony.

Zdroj: Agronavigátor.cz

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=112996&ids=175


Přepych v továrnách

[středa, 10. srpen 2011]

Móda nadstandarních bytů v bývalých průmyslových objektech se Česku pomalu rozmáhá.

Co čekat od loftů

Výhody:

* Velký prostor, vzdušnost a světlost.

* Využití původních stavebních prvků a materiálů, čím vzniká vysoká estetická hodnota.

* Většinou jsou v atraktivní lokalitě s neobvyklými výhledy.

* Dobrá investice.

Nevýhody:

* Nečleněný prostor může vyvolávat pocit nedostatečného soukromí.

* Někdy jsou energeticky náročnější na vytápění.

* Mají problematičtější zvukovou izolaci.

* Vyšší pořizovací cena.

Výstavba takzvaně na zelené louce vyjde levněji než revitalizace bývalých výrobních areálů.

Michal Dvořák si vysnil, že bude bydlet v loftu. Avšak nabídka zrekonstruovaných brownfieldů v Praze ho neuspokojila. A protože zároveň hledal sídlo pro svoji firmu Ateliér Spektrum poskytující digitální tiskové služby, nakonec obě přání propojil a před sedmi lety koupil zchátralou továrnu bývalých Škodových závodů na pražském Smíchově.

Celkem ho investice společně s rekonstrukcí celého objektu přišla na téměř 150 milionů korun. Získal však jak podnikatelské zázemí, tak i byt podle svého gusta.

V nejvyšších patrech budovy, pátém a šestém, totiž vzniklo celkem patnáct loftů. Určeny jsou pro bydlení či tvůrčí činnost. Všechny jsou už prodané, aktuálně se jeden nabízí k pronájmu. »Stále si myslím, že nemovitostí, které lze nazvat lofty, je v Česku velmi málo,« tvrdí Dvořák.

Rekonstrukce továrních hal je samozřejmě nákladná, a proto se do ní developeři příliš často nehrnou. Bytová výstavba na zelené louce s industriálními prvky vyjde laciněji, ale už to nejsou klasické lofty.

Nejlepší loft na světě

»Z mého pohledu je nutné vzít starší průmyslový objekt a změnit jeho původní účel využití na byt, ateliér či kancelář. Bez této změny nejde o loft,« míní devětatřicetiletý Dvořák. Jako designér je i tvůrčím autorem celé rekonstrukce smíchovské fabriky.

»Jeho loft« oslnil i porotce světové architektonické soutěže International Property Awards 2008, kteří mu udělili cenu za Best International Redevelopment - Nejlepší mezinárodní přestavbu.

Téhož roku v Londýně bodoval na další soutěži a také v kategoriích za nejlepší rekonstrukci tovární haly a interiérový design.

Dvořákovy lofty mají rozlohu 160 až 290 metrů čtverečních a jako bonus navíc i střešní terasy. Tyto byty jsou dvoupodlažní. Obytná místnost je většinou vysoká přes obě patra a nad ní se vznáší druhé vložené podlaží, ke kterému vede originálně řešené schodiště.

»Úpravy interiérů jsou individuální, nicméně výška stropů je přes tři metry, otevřené části prostoru mají výšku přibližně 6,5 metru,« vysvětluje podnikatel.

Protože cítí zájem o tento typ bydlení, uvažuje o pokračování vnitřních úprav Škodových závodů, tedy o přestavbě prvních čtyř pater.

»Vzniknout by tak mohlo asi dvacet nových loftů,« říká Dvořák. Podle odborníků by dnes loft o rozměru 100 metrů čtverečních přišel bez DPH na 16,5 milionu korun.

Místnosti vyšší než pět metrů

A co vlastně loftové byty jsou? Podle odborníků jde o ateliérové bydlení vzniklé přestavbou nebo dostavbou nevyužívaných průmyslových objektů, továrních hal, skladišť a podobně. Jde vlastně o velkoprostorové byty, většinou téměř nečleněné, vyznačující se nezvykle vysokými stropy. Místnosti bývají vyšší než pět metrů a této výšce stropů odpovídá i umístění a velikost oken. Ta umožňují prosvětlit i vícepatrový ráz místnosti, který bývá vytvořen pomocí přistavěných galerií či pater. Ta jsou pochopitelně součástí bytového prostoru a slouží třeba jako ložnice, koupelny a podobně.

Trh po nich prahne

Lofty jsou v současné době populárním typem nadstandardního bydlení. Ve světě jsou dokonce symbolem určitého životního stylu bohatých. Na českém realitním trhu se ovšem ve větším množství objevují až v posledních pěti letech. V současné době někteří developeři, kteří cílí na movité klienty, věří, že právě lofty svojí originalitou a jedinečností zvýší zájem o luxusní bydlení. V době poklesu prodeje bytů tak mohou přilákat nové kupce.

Toto netradiční bydlení oslovuje klienty, kteří hledají spojení designu, originality, tvořivosti a volného prostoru.

»Je to životní styl, který získává stále větší oblibu nejenom mezi mladými Čechy. Kdo jednou bydlel v loftu, už nechce bydlet v normálním bytě,« tvrdí Jean-Michel Kolly, jednatel a majitel developerské společnosti Design Development CZ. Tato firma nyní přichází na trh s projektem X Loft, který ovšem nevzniká přestavbou brownfieldu, ale jako novostavba na zelené louce.

Zcela jistě nejde o klasický loft. Nicméně je důkazem, že v Česku je zájem o toto bydlení. Společnost svým projektem v zásadě rychle reaguje na požadavky trhu.

»O lofty mají zájem hlavně singles nebo svobodné páry, většinou lidé ve věku 25 až 35 let. Ale stále častěji se objevují zájemci, kteří mají rodinný dům za Prahou, nechtějí denně dojíždět za prací a hledají velkorysé prostory,« uvádí Kolly. Podle jeho názoru je však v tuzemsku nabídka loftového bydlení velmi omezená.

Projekt X Loft za 400 milionů korun vyrůstá na pozemku bývalého pivovaru v pražské Libni. První majitelé netradičních bytů, jejichž pořizovací cena za metr čtvereční se pohybuje kolem 60 tisíc korun, se budou stěhovat letos na podzim.

»První etapa je již téměř vyprodaná, ve druhé, která bude hotova za rok, je ještě volných 60 procent bytů,« upřesňuje Jean-Michel Kolly.

Výhrady o nákladném vytápění vysokých prostor, v případě X Loft skoro pět metrů, majitel Design Development CZ vyvrací. Díky využití moderních technologií je prý projekt pro své majitele energeticky nenáročný, a tudíž i úsporný.

»Odhadovaná cena provozních nákladů v normálním režimu pro typický loft 2+kk je 1450 korun za měsíc a třípokojového bytu 2200 korun. Částka zahrnuje vytápění, teplou a studenou vodu, osvětlení a úklid společných prostor, domovní odpad, pojistku, provozní fond, výtah a správu domu,« vypočítává.

Záleží na životním stylu

Developerská společnost Euro Ventures specializující se na rekonstrukce historických domů v současné době pracuje na dvou akcích, v nichž budou »pravé« lofty.

Projekt Lochkov Lofts za 240 milionů korun řeší energetickou náročnost vysokých místností nadstandardním zateplením budov a v projektu Chateau Tmaň se dokonce počítá s umístěním krbů.

Lochkov Lofts na jihozápadním okraji Prahy poblíž Velké Chuchle vzniká rekonstrukcí a přestavbou bývalého pivovaru, v němž tvoří lofty čtvrtinu všech nabízených bytů. Jejich výška se pohybuje od tří do 5,5 metru.

»Nabízí se tak velký společenský prostor pro setkání s přáteli a rodinou. V první polovině srpna představíme již dva vzorové byty. Metr čtvereční přijde na 37 tisíc korun,« uvádí Sylva Krtilová, ředitelka firmy Euro Ventures.

Ve stadiu přípravy je projekt v obci Tmaň nedaleko Berouna ve Středočeském kraji. V tomto případě jde o rekonstrukci zámku a přilehlých budov včetně sýpky. V objektech vznikne 49 bytů, z nichž polovina bude loftových. Jejich výška dosáhne až 8,5 metru.

Také Euro Ventures se domnívá, že nabídkou loftů zaplní mezeru na trhu. »Od našich klientů z Lochkov Lofts víme, že hledají atypické bydlení,« vysvětluje Krtilová.

Přiznává, že někteří lidé mohou mít v tomto netradičním bydlení dojem nedostatečného soukromí, což bývá označováno za nevýhodu.

»Závisí to na životním stylu. Češi se podle našich zkušeností stávají stále otevřenější vůči tomuto typu bytů. Každopádně se ale nehodí pro handicapované,« upřesňuje.

Zájem je velký

K nejznámějším loftům v Praze patří objekt Holešovického pivovaru, kde vzniklo 40 loftových bytů. Celý areál včetně komerční části, který vyrostl na rozloze tří hektarů, představoval investici 2,2 miliardy korun. Ale lofty lze najít i v nuselském mlýnu či karlínské sýpce.

Praha a střední Čechy tedy mají slušnou nabídku loftů, i když se nedá tvrdit, že je tak široká jako v zahraničí. Mnohem horší je situace v ostatních větších českých městech. Například v Brně realitní makléřka společnosti RE/MAX Radmila Kazdová tvrdí, že klienti mají zájem, ale poptávka převyšuje nabídku.

»V Brně tak trochu zaostáváme, přitom tu žijí stejní lidé jako v Praze. I tady jsou mladí klienti s penězi, kteří chtějí moderně bydlet ve velkém prostoru,« tvrdí Kazdová. Přitom právě v Brně realizovala developerská firma Moravan Develop už před šesti lety loftové bydlení v bývalé továrně Moravan. Za 85 milionů korun rekonstruovala v Brně-Židenicích bývalou textilku a v ní osm loftů o rozměru 100 metrů čtverečních.

Původně jich mělo vzniknout víc, ale v roce 2005 nebylo loftové bydlení ještě tak populární jako dnes.

Nákladná revitalizace

»Lofty nakonec koupili mladí lidé, kteří věděli co a proč kupují. Část původních vlastníků kvůli založení rodiny již lofty prodala, protože je to opravdu bydlení na dobu určitou. Někteří naopak přikoupili sousední prostor a mají nyní k dispozici 200 metrů čtverečních obytné plochy,« vysvětluje Ivan Pecl, jednatel Moravan Develop. Jeho manželka Jana Peclová, která smlouvy jako právnička s klienty připravovala, dodává, že klienti svoji vstupní investici zhodnotili až o 30 procent.

Bude tedy společnost Moravan Develop ve výstavbě loftů na jihu Moravy pokračovat?

V Brně je sice brownfieldů dostatek, protože jde o město s bohatou strojírenskou a textilní historií. Nicméně zanedbaných areálů, které by byly na tak vhodném místě jako Moravan, je podle Pecla málo. Takže zatím se k přestavbě další fabriky nechystá.

»Většinou jsou to rozsáhlá území, jejichž revitalizace by byla neskutečně nákladná na to, aby byla upravena do podoby, která by odpovídala současné představě o bydlení,« míní Pecl.

Jasné je, že stavba takzvaně na zelené louce vyjde levněji než revitalizace výrobních areálů. Pro lofty navíc přicházejí v úvahu hlavně objekty, u nichž nehrozí ekologická zátěž. Odstranění kontaminované půdy by rekonstrukci objektu výrazně prodražilo.

Z hippies módní boom

V šedesátých letech minulého století, kdy začaly vznikat první lofty, si vybírali lidé k bydlení fabriky, které ani nemuseli výrazně upravovat. Nežili v halách po těžkém strojírenství, ale v textilkách, skladech a podobně. V Česku se nyní ukazují být ideálními i bývalé pivovary.

Za průkopníky loftů jsou považovány »květinové děti« - hnutí hippie. Laciné přístřešky objevily v Soho v Londýně. V opuštěné průmyslové čtvrti tak postupně vznikaly velmi neotřelé bohémské byty.

Podle jejich vzoru začaly obdobné velkorysé příbytky v továrních objektech budovat intelektuálové a tento druh bydlení v průběhu let zaznamenal ohromný boom.

Z kdysi levného ateliérového nocování pro volnomyšlenkáře, ve čtvrtích, kde nebylo právě bezpečno, se stala výjimečná místa pro náročné a často dobře situované lidi. Dnes je loft synonymem luxusu.

Tak, jak v zahraničí ubývalo továrních čtvrtí, rostly i ceny tohoto netradičního bydlení. V New Yorku či Londýně už nové lofty téměř nevznikají. Chybějí totiž budovy, ve kterých by se daly vytvořit. Developeři se proto snaží hledat i jiné objekty, než jen ty průmyslové. Třeba ve slavné londýnské čtvrti Notting Hill vyrostl v poslední době luxusní loft dokonce v odsvěceném a zanedbaném novogotickém kostele. Stavaři jen uvnitř přidali dvě podlaží a podzemní garáže. Romantika a mystičnost kostela zůstala zachována. Původní zdi kostela skrývají šestnáct unikátních bytů, které byly během pár týdnů rozprodány bez jekékoli marketingové podpory. Developerská společnost Manhattan Loft Corporation si za ně účtovala od 600 tisíc liber do 1,4 milionu liber. Její klienti tedy zaplatili v přepočtu až 38 milionů korun.

V Česku zatím nehrozí, že by developeři pokukovali kvůli loftům po církevních stavbách. Světských objektů, které je možné přestavbou zachránit před zřícením, je zatím dostatek.

Jako v americkém filmu

»Stále jsou v Česku desítky nádherných průmyslových objektů, které lze proměnit na lofty, ale developerská ekonomika spolu s malým počtem zájemcům nepřejí většímu rozmachu této výstavby,« míní Michal Dvořák, který bydlí v jednom z nejkrásnějších loftů na světě.

A co na takovém stylu života oceňuje? »Pocit svobody pohybu a tvůrčí atmosféru, kterou lofty nabízejí,« dodává.

Nevyužitých brownfieldů je v českých městech v porovnání se zahraničím dost a budou přibývat i vyznavači loftů. Jeden jejich fanoušek už dokonce založil web s tímto zaměřením. Na jeho stránkách se majitelé loftů shodují, že se v nich žije atypicky, vzdušně, velkoryse, moderně, avantgardně, bohémsky, neotřele, luxusně, romanticky, jako v zahraničním filmu a hlavně jinak než v typickém bytě.

Jiří Pácal, člen správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí, tvrdí, že větších, několikahektarových objektů vhodných k rekonstrukci na lofty, jako byl třeba Holešovický pivovar v Praze, ubývá. Rozsáhlé továrny už podle něho k mání nejsou, zbývají už jen menší industriální stavby.

Pácal jako příklad těch menších uvádí hlavně bývalé průmyslové stavby v lokalitách Karlín, Holešovice a Smíchov. Protože jde o specifické rekonstrukce, vyžadují takové lofty odborníky, kteří mají potřebné zkušenosti. »To jsou spíše zahraniční firmy,« tvrdí. Podle jeho mínění nabízejí lofty velice zajímavé alternativní bydlení a zájem o ně v Česku rozhodně je. »Jen na rezidenčním trhu v Praze by se ročně uplatnila tak stovka loftů,« uzavírá Pácal.

S ohledem na zkušenosti v zahraničí se dá proto říct, že koupě tohoto netradičního bytu v dnešní době může být dobrá investice, která se v budoucnu vyplatí více než běžný byt.

Fotogalerie s ukázkami některých realizovaných, resp. připravovaných loftů by měla být k nalezení zde,mně se však nezobrazuje, tak nevím...

Autor: Marcela Honsová

http://web.volny.cz/noviny/z-domova/clanek/~volny/IDC/175166/prepych-v-tovarnach.html


Náměstí v Humpolci druhý srpnový víkend už tradičně patří Bernard Festu. Akce, na kterou se každoročně sjíždí kolem šesti tisíc lidí denně, se letos uskuteční už posedmnácté a slibuje pekelnou jízdu.

Festival, který se může pochlubit samými špičkovými kapelami, nabídne program na pátek a sobotu. Kdo se ale na akci, kterou pořádá humpolecký pivovar Bernard, bude chtít bavit dál, má možnost na druhé scéně, kde se regionální kapely předvedou v sobotu a v neděli.

Výběr kapel, které na jednom z nejstarších festivalů v Čechách vystoupí, vůbec není jednoduchou záležitostí.

"Česká hudební scéna není až tak široká. Hodně kapel, které tady letos hrají, se na Bernard festu již představily. Ať to byl Žlutý pes, Mňága a Žďorp nebo Monkey Business. Vždycky máme důvod pozvat je znovu. Třeba proto, že jsou dobré, mají v sobě energii a jdou vlastní cestou," řekl mluvčí humpoleckého pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek.

"Například Monkey Business tady hráli dvakrát vždy odpoledne, ale noční vystoupení bude zase o něčem jiném. Diváci uvidí světelné efekty a kapela nebude chvátat, protože už nemusí hrát jinde. Očekáváme, že se odvážou," lákal návštěvníky.

Nezapomněli na děti ani na seniory

Na festivalu se kromě Monkey Business představí i další hvězdy českého hudebního nebe. V sobotu příznivce, dnes už snad české klasiky, potěší David Koller a Kollerband, který zahraje i písně z dob největší slávy kapely Lucie. Nebude tak chybět Amerika, Černí andělé, Dotknu se ohně a jiné pecky.

K dalším pátečním interpretům patří nová česká hvězda Eddie Stoilow nebo Xindl X. V sobotu si pak na své přijdou i starší ročníky, jako každý rok je potěší skupina Vysočinka. "Je to takový náš každoroční dárek pro seniory, aby se mohli pobavit i oni. Proto také mají vstup na festival za 50 korun," objasnil Mikulášek.

Sobotní program dále zpestří Charlie Straight, Žlutý pes a Las Vegas. Připraven je i doprovodný program. "Jdeme, jak už název napovídá, ve festivalovém duchu. Chceme nabídnout kvalitní kapely, protože lidé sem přijdou hlavně na výbornou muziku a dobré pivo. Dříve jsme za doprovodný program hodně utráceli a nebylo to efektivní. Chybět ale samozřejmě nebude," sdělil mluvčí.

Pro návštěvníky festivalu jsou tak podle něj připraveny pivní soutěže a vystoupení tanečních skupin. Krátce zahrají některé kapely, které jinak nevystupují a je pro ně čest si na Bernard Festu zahrát. "Více toho ale nechystáme. Prioritou je připravit kvalitní hudební program," dodal mluvčí.

Běžné vstupné je 290 korun na jeden a 390 korun na dva dny. Pro děti, které zaplatí 50 korun, budou přichystány atrakce u radnice. "Hned vedle Bernard Festu se mohou děti svézt na kolotočích, houpačkách a dalších atrakcích. Chybět nebude ani autodráha," vyjmenoval Mikulášek.

Pivovar nabídne k ochutnání novinku

Občerstvení je na festivalu zajištěno. Protože akci pořádá pivovar, tak veškerá piva, která se v Humpolci vaří, budou k mání čerstvě načepovaná.

"Vyrukujeme také s úplnou novinkou a uvidíme, jak to bude lidem chutnat. Slavíme totiž letos dvacáté výročí vzniku pivovaru, pivo se bude jmenovat S dvacítkou na krku. Lidé ho budou moci na festivalu ochutnat. Navíc si návštěvníci mohou koupit i tričko vyrobené k tomuto výročí," objasnil Mikulášek.

Kyvadlovou dopravu na festivalu nezajišťují. Přespat se však dá nedaleko místa konání ve stanovém městečku v areálu automotoklubu. Novinkou, která se týká i dopravy, je to, že vstupenky na Bernard Fest se dají v předprodeji zakoupit také na pokladnách Českých drah.

"S touto myšlenkou jsme koketovali už loni, ale až letos se to podařilo a kdekoli v České republice si mohou zájemci vstupenky zakoupit. Cestu z festivalu přitom mají v ceně," vysvětlil mluvčí.

V předprodeji se podle Mikuláška nejvíc lístků prodává týden před samotnou akcí. Mnoho návštěvníků totiž čeká, jaké bude počasí. V předprodeji se většinou prodá kolem tisícovky vstupenek. Většina lidí přijede přímo na festival. Na náměstí se jich vejde kolem šesti tisíc.

"Jen jednou jsme se báli, že bychom akci kapacitně nezvládli a to tady hrály Tři sestry. Bylo to úžasné v tom, že hrály od šesti a v pět tady bylo skoro prázdno. Od půl šesté pak stály dvě stě metrů dlouhé fronty návštěvníků u vstupů. A když jste při koncertě zvedli ruku, měli jste velký problém s tím dát ji zpátky," zavzpomínal Mikulášek.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Michaela Kasalová

http://jihlava.idnes.cz/humpolec-ovladne-bernard-fest-navstevniky-ceka-pivo-a-hudebni-smrst-11h-/jihlava-zpravy.aspx?c=A110809_1631773_jihlava-zpravy_bor


Dívky z Prahy pijí na ex

[úterý, 9. srpen 2011]

Víkend patřil v Uherském Brodě tradičním pivním slavnostem, tentokrát však v netradičním datu. Tisíce příznivců chmelového nápoje tak zamířily do posledního fungujícího pivovaru ve Zlínském kraji už na začátku srpna. Dusno k zalknutí dávalo pořadatelům naději na velkou žízeň návštěvníků. Pivovar také ve velkém představil žhavou novinku, desítku Perun.

Příznivci piva se vždy rekrutovali mezi příznivci rockové muziky. I proto připravil Janáček pro návštěvníky už od pátku nabitý program.

Zatímco pátek patřil například úspěšným revivalům kapel Tři sestry a Team, v sobotu byla hlavním tahákem partička z uskupení Děda Mládek Illegal Band. Vše doplnily uherskobrodské stálice Street 69 či Praetorian. Mezi návštěvníky byl tradičně obrovský zájem o prohlídku vnitřních prostor pivovaru. Šťastlivce provedl samotný sládek pivovaru Jaroslav Horehleď. Kulturní a gastronomickou nabídku občas okořenila zajímavá pivní soutěž. Pánové tak například soutěžili o to, kdo déle udrží sud piva. Dámy zase ukázaly, že i ony umí pít na ex. V kraji vína a slivovice si k této disciplíně dodaly odvahu slečny z Prahy či slovenského Prešova.

Fotogalerii k tomuto článku naleznete zde...

Zdroj: iDobrý den.cz

http://www.idobryden.cz/spolecnost/divky-z-prahy-piji-na-ex/cc055960-122e-102f-a263-00e0814daf34/


Novou reklamní kampaň, ve které hraje hlavní roli Praha, spustil pivovar Staropramen. Její hlavní součástí je série videoklipů, kde ožijí známé postavy a okamžiky z české historie.

Kampaň nazvaná Pražské legendy představuje vznik a historii Prahy. První z plánované řady klipů, které Staropramen představí mezinárodnímu publiku, zobrazuje více než osm století dějin - od momentu, kdy kněžna Libuše pronesla proroctví o zrození Prahy, přes bouřlivé období středověku, až do moderní současnosti.

Ve videoklipu je mimo jiné vidět po zuby ozbrojená švédská armáda na Karlově mostě. Možná i proto, že klip natočil švédský režisér Jakob Ström a hudbu k němu složil jeho krajan David Engellau.

"Natáčení v Praze trvalo tři dny. Štáb musel uzavřít Karlův most, což se za posledních sedm set let stalo jen dvakrát," uvedl Lukáš Hora, tiskový mluvčí pivovarské skupiny StarBev, do níž Staropramen patří.

Kampaň je realizována kreativní agenturou Passion Communications a kromě televizních spotů využije i reklamu v tisku a venkovní nosiče. Probíhat bude celosvětově, zaměří se zejména na Spojené státy a západní Evropu. V České republice však spoty neuvidíme. "Na českém trhu má značka Staropramen jiné postavení a jinou pozici než je tomu v zahraničí, z toho důvodu nasazení těchto spotů v ČR neplánujeme," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Lukáš Hora.

Zdroj: Týden.cz

http://www.tyden.cz/rubriky/media/reklama/svedove-znovu-dobyvaji-prahu-tentokrat-v-reklame-na-staropramen_208986.html


IPA, iniciace pivního analfabeta

[pondělí, 8. srpen 2011]

Musím konstatovat, že propít se k tomuto článku nebylo jednoduché. Je pravda, že to byla cesta plná aromatických dobrodružství a bohatého extraktu, ale ten zatraceně vysoký obsah alkoholu se ukázal býti vskutku obtížným. Nyní je již dobojováno a mohu vklidu prohlásit — jsem ofiko zblázněný do pivního stylu India Pale Ale (IPA).

Co je IPA?

Slibuji, že na technologické vysvětlivky padne tento jediný odstavec. Piva IPA jsou velmi blízká svrchně kvašeným pivům typu Pale Ale, jejich výrobní proces má ale tři krásná specifika — mají vyšší extrakt (a tedy i alkohol), vyšší hořkost a také se při jejich výrobě dochmeluje metodou dry hopping (velmi zjednodušeně — přídavek chmele po fermentaci), která dává pivu nezaměnitelný charakter. Za celou technologii vděčíme bývalému britskému impériu, které potřebovalo dostat takto zakonzervované pivo (vysoký alkohol + konzervační účinky chmele) do svých vzdálených kolonií po lodích.

Foto

Dnes už jsme bez kolonií a máme ledničky, styl IPA se ale pořád drží a dokonce zažívá nový boom. Po baterii prázdných lahví se vůbec nedivím. Jakmile k pivu IPA jednou přičuchnete a zamilujete se — není vám pak už prostě pomoci.

IPA je burácející aroma monstrum, které v sobě pojí svěží travnaté a ovocné vůně s břitkou hořkostí, která vám dokáže pěkně vyprášit celou pusu. Když ochutnáte poprvé, možná vás to úplně sebere nebo posadí na prtel. Pokud se ale po první sklenici posbíráte a necháte tělo zpracovat nový zážitek, není cesty zpět. (Paralela ve světě kávy — něco jako když po dvaceti letech na špatné kávě ochutnáte poprvé v životě Geishu na filtru. Někomu to chutná jak čaj, jiný slzí štěstím.)

IPA je jako styl velmi živá záležitost a věnují se mu pivovaristé po celém světě (i u nás!). V čistém i v některých z odvozených stylů (American IPA, Imperial IPA) vznikají vybroušená dílka, při jejichž tvorbě se používají vyvážené směsi sladů i chmele. Vzduchem lítají nezvykle vysoké hořkosti (vyjádřené v jednotkách IBU) i neuvěřitelná aromata, která byste u piva prostě nečekali.

Kontrast hořkosti, vysokého alkoholu a svůdných vůní je možná právě to, co mě k IPA pivům přitahuje. Ve víně nebo v kávě jde často delikátnost projevu ruku v ruce se sílou nápoje (slabší — delikátní). Tady je to naopak v kontrastu — netypické ovocné a květinové vůně versus silný alkohol a hořkost až víme kam… ;)

Co musíte ochutnat?

Povídáním se dál neposuneme, a tak je potřeba hlavně ochutnat a vlastnoručně projít IPA konfrontací. V českých pivotékách je zpravidla dobrý výběr importovaných piv, bývají ale docela drahá (setkáte se klidně s třetinkou za 80 Kč nebo s půllitrem za 150 Kč i více). Naštěstí už se do tohoto stylu pouštějí i některé domácí minipivovary, takže se s IPA můžete setkat i na pípě nebo v pivotékách za velmi slušné ceny.

Tady je můj skromný nástřel do notesu. Klidně zahoďte a vydejte se vlastní cestou:

* Matuška Zlatá raketa — ideální na start, skvělá ukázka stylu IPA z domácí produkce, všechna pivka od Matušků seženete v pivotékách ve skleněných 0,7 l lahvích a za fajn ceny

* Kocour IPA Samurai — česká IPA z Varnsdorfu vytvořená v zahraniční spolupráci se zkušeným japonským sládkem

* Brewdog Hardcore IPA — slovy výrobce Hopped to hell, then dry-hopped to hell too, pivo s deptající hořkostí (150 IBU)

* Great Divide Titan IPA — Aaah = Amerika asertivně aromatická a to doslova, ve sklenici se na mě vyhrnuly jahody, citrusy a nůše čerstvě posečené trávy

* IPA Mikkeller — naprostý zjev a svéráz z Dánska, Imperial IPA I Hardcore You, kterou vidíte na fotce s malůvkou, byla limitovaná edice ve spolupráci se Skoty z Brewdog (šílenec se šílenci); agresivní dochmelení poznáte ve vůni, na patře a definitivně i na mozku

* IPA Nøgne Ø — opět seveřani, tentokrát z Norska; seženete spíše jako raritku a jsou dost drahé (180 Kč za 0,5 l)

* Strahov IPA — povedený a ne tak agresivní představitel stylu ze Strahova

Mí koně poblíž IPA, nedám na ně ale dopustit:

* Brewdog 5am Saint (Amber Ale) — nabušený aromatický biják striktně pro fajnšmekry, nezkušené holobrádky pokládá naznak; můj dlouhodobý favorit — skoroIPA, 6 různých chmelů!

* Matuška California (Pale Ale) — jeden z mých nejmilejších kousků s nádherně zlatou barvou, explozí vůní a sušším projevem, ukázka snoubení žateckého a amerického chmele; často nebývá a už jsem ji pěkně dlouho neviděl (pláču ;), pro mě dokonalé pití na balkon

Kam pro pivo IPA?

* Pivní rozmanitost — malá pivotéka na Žižkově, mívají Kocoura, Matušku i import

* Pivkupectví — pivotéka přidružená k hospodě Zlý časy

* Zubatý pes — nově otevřený pivní bar, který mám rovných 15 píp = šance na setkání s IPA velmi vysoká; bar je spojený s obchodem Odddog, který do Česka importuje řadu pivařských es včetně Brewdogu

* Pivovar Kocour (Varnsdorf), Pivní galerie (Praha), Pivotéka U Modrého lva (Brno), Pivo & Beer (Brno), Pivoňka (Hradec Králové)

Vytočeno, vypito — víc nemám. IPA s vámi! ;)

Zdroj a foto: Cuketka.cz

http://www.cuketka.cz/?p=6992


Legendární soutěž Okrouhlecký tuplák má od neděle nové vítěze.

Půllitr nejsvižněji zdolal na ex domácí hráč Martin Staffa. Chmelový nápoj polkl za 2,09 sekund. Staffa rozdrtil své soupeře také v další disciplíně, tuplák do sebe kopl za 4,07 sekund. S mázem si poradil nejlépe Petr Kraus z Újezda. Vypil jej za 9,95 vteřin. Klání se nezalekly ani ženy. Tuplák nerychleji spořádala Michaela Kovářová z Okrouhlé, a to za 18,48 vteřin. Bavorák pokořila nejlépe opět domácí favoritka Kristýna Puklová, zvládla jej za 3,01 sekund. Na závěr spojili všichni síly ve štafetě. Sto lidí vypilo půllitr piva na ex za 15 minut a 7 sekund.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Karolína Opatřilová

http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/v-okrouhle-pili-pivo-na-ex-20110807.html


Je rozhodnuto! Slánský Pivovar Antoš má konečně jméno pro svoji novou desítku. Její název vymýšleli hosté a šestičlenná porota nakonec rozhodla. Nová světlá desítka od Antoše dostala po náročném výběru z téměř pětistovky tipů jméno Slánský Rarach.

Foto

Složení komise zleva: Standa Berkovec – moderátor, novinář, patron pivovaru; Josef Paulík – majitel a odborník na historii pivovarů; Kateřina Husárová – redaktorka, mediální partner Kladenský deník; Petr Janče – šéfkuchař; Luděk Symerský – provozní podniku

Odměna pro vítěze byla více než lákavá. Za originální pojmenování bere totiž výherce vše, a to v podobě sta piv Slánského Raracha. Počertech dobré pivo! Tvrdí místní, a snad i proto se dva týdny předháněli v tom, kdo vloží do osudí ten nejoriginálnější tip.

To, že jsou Slaňáci patrioti, bylo patrné na každém druhém hlasovacím lístku. Do užší nominace se proto dostaly nejčastěji názvy jako Gothard, Slánský pramen, Slánské Slunce, Slaňačka, Slánská desítka.

Kromě těchto pojmenování dále tipaře zřejmě často přiváděly k inspiraci fascinující slánské legendy hovořící o výskytu podivné bytosti na území města v někdejším františkánském, dnes karmelitánském klášteře, a to na přelomu 16.–17. století. Tam dlouhá léta řádil a mnichy i počestné občany města zlobíval tajemný rarach.

V návrzích se proto nezřídka objevily názvy jako Šotek, Rarášek, Roháč, Slánský Rarach, Čert, Ďábelská desítka a další. Jak dokládá literatura, navzdory potměšilým a trapičským sklonům je rarach považován spíše za přátelské stvoření.

Protože i ve slánském Pivovaru Antoš se setkávají přátelé, je to ideální spojení, a navíc, tamní desítka má vskutku ďábelskou moc. Autor vítězného návrhu sice není Slaňák, ale i to je důkaz, že podnik má za pár měsíců své existence věhlas i mimo hranice regionu. Vybrané jméno vymyslel Matěj Braun z Hostivice.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor & Foto: Kateřina Husárová

http://kladensky.denik.cz/zpravy_region/antos20110808.html


Chyšští opět vzdali hold pivu

[pondělí, 8. srpen 2011]

Pivní maratonce dopravil z Plzně speciální vlak tažený historickou parní lokomotivou

Půlkulaté narozeniny připomněla v sobotu netradiční oslava tradičního českého nápoje. Už popáté se totiž v Chyších uskutečnil Pivní maraton. Nápad uspořádat tuto akci vznikl v hlavách mladých lidí, kteří v městečku založili Chyšský okrašlovací spolek.

Přesnější je říci, že obnovili tradici tohoto spolku. Vznikl totiž už v roce 1881. Za komunistické éry zanikl, stejně jako řada obdobných organizací,“ upřesnil Vladimír Lažanský, majitel chyšského zámku a zámeckého pivovaru. Právě zámecký pivovar se logicky stal partnerem Pivního maratonu. Na pětikilometrové trase měli maratonci šanci ochutnat pět různých piv z produkce malých pivovarů. „Na jednotlivých stanovištích se točila piva z Kácova, Chebu, Nymburka, Benešova a Vyškova,“ vypočetl Vladimír Lažanský. Závodníci ovšem nejen degustovali, ale také hodnotili. „Každé pivo oznámkovali jako ve škole. Nejlepšímu jedničku, nejhoršímu pětku,“ řekl majitel zámku.

Pivní maraton si za pět let získal řadu skalních příznivců. „Jezdíme sem každoročně. Místní sládek je náš kamarád,“ řekl Plzeňan Miroslav David. Řada obyvatel metropole Plzeňského kraje přijela do Chyší speciálním vlakem, parním expresem Prokop (jméno získal podle chyšského piva). Táhla jej historická parní lokomotiva řady 475.111, přezdívaná Šlechtična. „Také jsme tímto vlakem chtěli jet. Naštěstí jsme nejeli,“ řekl chalupář z nedalekého Manětína, který s hrstkou nadšenců očekával příjezd expresu na chyšském nádraží. Narážel na fakt, že vlak dorazil s více než hodinovým zpožděním. Pivním maratoncům, kteří využili služeb speciálního spoje, toto zdržení vadilo pramálo. Přímo ve vlaku si totiž mohli dopřát pěnivého moku, co hrdlo ráčilo.

Vladimír Lažanský označil Pivní maraton za akci sportovně–turisticko–kulturně–pivní. O kulturní část programu se po skončení jeho sportovnější části postaraly na pódiu v areálu chyšského zámeckého pivovaru hned tři kapely. „Potáhneme to hodně přes půlnoc,“ sliboval ještě před zahájením akce zámecký pán.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Petr Kozohorský

http://karlovarsky.denik.cz/zpravy_region/chyssti-opet-vzdali-hold-pivu-20110807.html


Cyklisty na Blanensku policisté letos kontrolují víc než jindy. Pozor dávají hlavně na alkohol. Za ten na kole hrozí desetitisícové po­kuty.

...

Cyklisté si často myslí, že jsou nepostižitelní, ale opak je pravdou. Obecně je rozšířený mýtus, že jim policisté můžou vzít řidičský průkaz. To není pravda. Pokuty jim ale hrozí velké,“ varuje David Chládek z blanenské policie.

V momentě, kdy cyklista při policejní kontrole nadýchá, posílají policisté zprávu o jeho přestupku na správní orgán. Pokutu pak zaplatí tak velkou, kolik alkoholu před jízdou vypil. „Záleží na rozhodnutí správního orgánu, jak tyto přestupky řeší. Ale obecně podle zákona může za alkohol do jednoho promile uložit mezi deseti a dvaceti tisíci a od jednoho promile nahoru mezi pětadvaceti až padesáti,“ informoval dále Chládek. Cyklisté, kteří vypijí alkoholu tolik, že nadýchají nad dvě promile, jsou už podle policistů spíš výjimkou. „Jestli mají něco přes jednu promile nebo tři, už zákon nerozlišuje. Takových pak stejně moc není. Na kole by se pomalu ani neudrželi,“ dodal policista.

...

Kráceno.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Vladěna Šebelová

http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/pivo-na-kole-pokuta-az-padesat-tisic20110803.html


Už v pondělí 8. srpna startujeme.

Po Praze a Středočeském kraji se nám zatoulalo několik štěňat. Každý den na Vás čeká 30litrový soudek piva Gambrinus, který jsme ukryli v některých z Vašich oblíbených hospůdek. Pozorně poslouchejte vysílání rádia Kiss 98 mezi 9. a 17. hodinou. V každé hodině získáte jednu nápovědu. Pokud se navíc po výzvě v éteru dovoláte do studia, můžete hádat, o jakou hospůdku jde. Pokud štěně najdete, čeká Vás pořádný mejdan se svými přáteli, v hospůdce, ve které se štěně ukrylo.

Hledat můžete každý všední den od 8. do 26. srpna. Soutěžit můžou pouze posluchači starší 18 let!

Zdroj: Kiss98.cz

http://kiss98.cz/aktuality/zpatky-do-eteru-se-vraci-soutez-hleda-se-stene-386.html


Zlatý Bažant má novú imidžovú kampaň voľne nadväzujúcu na koncept „Svetové Slovenské Pivo“. Zachovaná ostáva hlavná idea - predstaviť značku Zlatý Bažant ako súčasť nového moderného Slovenska.

„Slovenskosť patrí do genetického kódu značky Zlatý Bažant. V tohtoročnej kampani sme využili poznatok, že Slováci svoju identitu odvodzujú od porovnávania sa so svetom. Pozreli sme sa na to typickou “bažantovskou” optikou a v jednotlivých médiách glosujeme, čo je slovenské,” hovorí o koncepte Peter Darovec, kreatívny riaditeľ Istropolitana Ogilvy.

Tohtoročná kampaň sa od predošlých líši najmä tým, že okrem tradičných médií (TV, outdoor) výraznejšie využíva online kanál. Špeciálna web stránka www.svetaslovaci.sk má priniesť do kampane viac interakcie a prehĺbiť dialóg medzi značkou a jej priaznivcami.

Súčasťou outdoor nosičov je 5 nových motívov. Nový televízny spot bol nakrútený režisérskou dvojicou Sandalz. Nápad pochádza z dielne agentúry Istropolitana Ogilvy.

Zdroj: HN Online.sk

http://strategie.hnonline.sk/sk/sedy/spravy/reklama/istropolitana-ogilvy-uvadza-novu-kampan-znacky-zlaty-bazant.html


V pořadí 7. Litovelský otvírák otevře brány pivovaru už v sobotu 13. srpna.

Ten letošní bude hudebním festivalem s pestrou nabídkou žánrů od rocku až po dechovku. Na své si přijdou všichni, kdo mají rádi dobré pivo, hudbu a dobrou náladu. Můžete se těšit na pestrý zábavný koktejl pro nadšení všech, bez rozdílu věku a pohlaví.

Na programu nebudou chybět ani exkurze, tedy ideální příležitost nahlédnout litovelskému sládkovi pod pokličku a zjistit, jak se rodí to vaše oblíbené, které tady poteče z více než 60 výčepních zařízení.

Vstupné na Litovelský otvírák je zdarma a pivovar navíc zajišťuje také autobusovou dopravu z Olomouce, Konice, Zábřehu na Moravě, Uničova a Šternberka.

Foto

Více informací zde...

Zdroj: Litovel.cz

___

Litovelský otvírák 2011: odvaz s metalem i dechovkou

Různorodou porci hudby uslyší návštěvníci festivalu Litovelský otvírák, který druhou srpnovou sobotu otevře brány pivovaru.

Muziku různých stylů a pivo na zapití k tomu nabízí festivalové menu Litovelského otvíráku, který v sobotu 13. srpna opanuje areál litovelského pivovaru.

Sedmý ročník hudebních a pivních slavností se široce žánrově rozkročí, a tak si na své přijdou příznivci klasické dechovky i metalového nářezu.

Jako první v jedenáct hodin vystoupí dechovka Haná. Po řízných žestích přijde na řadu ještě trocha sportu. „Ve dvanáct hodin od pivovaru odstartuje cyklopeloton Free Litovel Bobr Bike,“ řekla k programu jedna z organizátorek Hana Matulová.

Hudebníci: Těšíme se

Hodinu po poledni se už začnou na pódiu střídat kapely. Začátek obstará tradiční tahák festivalu, skupina Stracené ráj. Účinkující z nedalekého Nákla budou i tentokrát sázet na zemitý projev a svérázné písně s texty v hanáčtině. „Pro nás je tohle vystoupení třešničkou na dortu v sezoně, na akci máme nejpočetnější publikum. Moc se do Litovle těšíme,“ řekl baskytarista Marek Ošťádal.

Naopak formace 05&Radeček si odbude na festivalu svou premiéru. „Už jsme hráli na spoustě pivovarských slavností v republice, ale v Litovli paradoxně ještě ne, i když je nám velmi blízko. Rozhodli jsme se, že v létě splatíme některé dluhy a zahrajeme i na akcích, na kterých jsme ještě nehráli. Koncerty v Olomouckém kraji jsou přitom jiné, přijetí od lidí je vřelejší,“ myslí si kytarista šumperské formace Ondřej Polák. Nejvíce z celého ansámblu se podle něj těší bubeník. „Ten na každé benzince, když si kupuje pivo, se shání vždycky po litovli,“ poznamenal s úsměvem Polák. Fanoušci se podle něj kromě některých nových písní z připravované desky dočkají i osvědčených hitů, které znají z rádií.

Vlastnoruční pivo

Vedle hanáckého bigbítu se dočkají fanoušci i toho vizovického. Skupina Fleret přiveze na festival novotou vonící desku se čtrnácti písněmi s názvem O krásách Valašska, kterou natočila po pětileté pauze.

Kromě hlavní scény, na níž se dále představí osvědčené taháky jako Arakain, Pražský výběr tribute nebo Black Rose, bude v provozu i vedlejší pódium, které kromě hudby nabídne i soutěže.

Návštěvníci budou mít také možnost prohlédnout si pivovar s odborným výkladem. „Letos prohlídky zpestříme o provoz nového minipivovaru. Lidé si tam mohou dokonce uvařit své vlastní pivo,“ upozornila Markéta Václavková z pořadatelského pivovaru. Na Litovelský otvírák se fanoušci dostanou zadarmo. Organizátoři připravili pro návštěvníky placenou kyvadlovou dopravu, na akci je tak možné dojet autobusy. Zastávky a časy odjezdů jsou na internetové adrese www.litovel.cz. Pokud se vydaří počasí, očekávají pořadatelé velký nával. „Z loňských ročníků víme, že o akci je velký zájem fanoušků z celé republiky. Očekáváme, že na sedmý ročník Litovelského otvíráku dorazí kolem deseti tisíc lidí,“ dodala Václavková.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Karel Páral

http://www.sedmicka.cz/olomouc/clanek?id=255783


Síť značkových pivnic Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) se rozrůstá i do dalších kontinentů. První plzeňský originální restaurant v Asii se otevřel hostům v Hanoji, hlavním městě Vietnamu. Pilsner Urquell má ve Vietnamu řadu příznivců a jen v roce 2010 sem Plzeňský Prazdroj vyvezl přes 1500 hl plzeňského ležáku, tj. o 1/3 více než rok předtím. Dlouhá léta šlo výhradně o plechovková balení, avšak letos už do Vietnamu zamířily pivní sudy.

Hanojská „puorka“ je prvním podnikem sítě Pilsner Urquell Original Restaurant v Asii. Na jejím vzhledu se podílel architekt pan Jiří Hanzlík, který stál u zrodu všech Pilsner Urquell Original restaurantů. Kompletní výčepní zařízení dodala česká společnost Lukrécius. Červená pečeť a zelený neon jsou pro návštěvníky restaurace jasným signálem, že vstupují do pivního ráje, který proslavil Českou republiku po celém světě. Hosty při vstupu do příjemně klimatizované budovy přivítá nablýskaná výčepní hlava se čtyřmi kohouty a vzorně vystavené sklo se známým logem. Za půllitr ležáku Pilsner Urquell zde návštěvníci zaplatí v přepočtu asi 75 korun a celková kapacita restaurace přesahuje 200 míst.

V tradičním duchu restauraci otevřel přípitek plzeňským ležákem Pilsner Urquell a předání symbolického dárku – podkovy pro štěstí. Ta má restaurant chránit před zlými silami, a navíc se značkou Pilsner Urquell přímo souvisí. Patřila totiž pivovarskému koni, který plzeňské pivo rozvážel v začátcích jeho historie.

Znám majitele restaurace pana Chuyena a vím, že je velkým milovníkem piva i značky Pilsner Urquell. Proto mě nepřekvapilo, jakým způsobem se stará o jeho kvalitu. Pivo se skladuje v chladicím boxu a teplota přímo ve sklepě restaurace dosahuje ideálních 5 °C. To je v těchto podmínkách nevídané, proto jsem přesvědčen o úspěchu restaurace. Také péče o čistotu skla i způsob čepování potvrzují, že by se zdejší PUOR z hlediska kvality piva mohl stát etalonem nejen pro tuto oblast,“ pochválil restauraci při jejím otevření Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Foto

Nabídku jídel pro restauraci sestavil český šéfkuchař Václav Pach. Menu obsahuje vedle zástupců vietnamské a mezinárodní kuchyně také typická česká jídla, například vepřové výpečky s cibulkou, smažený sýr, řízek, grilovanou vepřovou krkovici, dršťkovou polévku zde zvanou „sup bao tu“, pochutiny k pivu jako utopence či bramborák. „Nejsem zde poprvé a tak vím, že česká kuchyně si sem cestu najde,“ prozradil šéfkuchař restaurace. Kvalitu piva i českého menu pochválil také Steven Hegarty ze SABMilleru, který se stará o rozvoj značky Pilsner Urquell ve Vietnamu.

Za svého pobytu v někdejším Československu jsem poznal české pivo a po návratu domů mi začalo chybět. Od vybudování vlastního restauračního pivovaru jsem se dnes dostal k další pomyslné metě. Otevíráme náš Pilsner Urquell Original Restaurant v Hanoji, první ve Vietnamu i Asii vůbec. Je to pro mě velký den,“ vyznal se majitel Ngo Hong Chuyen.

Slavnostnímu otevření restaurace přihlíželo více než 200 hostů, mezi kterými se objevili kromě médií i reprezentanti hlavního města Hanoje, zástupci velvyslanectví okolních zemí Japonska, Číny a dalších. V souladu s místním zvykem přinášeli zvaní hosté při slavnostním otevření bohaté květinové dary na zahrádce při vstupu do restaurace.

Událost si nenechali ujít ani krajané, kteří v Hanoji delší dobu pracují. „Mám obrovskou radost, že se česká restaurace otevřela právě tady, při cestě z našeho velvyslanectví do mého bytu. Bude to příjemná zastávka na cestě z práce domů,“ nechal se slyšet jeden ze slovenských hostů.

Ngo Hong Chuyen, majitel nově otevřené PUOR v Hanoji

Pan Chuyen je konzulem České republiky v Ho Či Minově Městě. V tehdejším Československu pobýval jako student a po návratu do Vietnamu začal budovat vlastní firmy. Kromě právě otevřeného PUOR provozuje již dva pivovary v Hanoji a Ho Či Minově Městě, které nesou obchodní značku Hoavien nabízející sudový i lahvový Pilsner Urquell. Do České republiky jezdí opakovaně a samozřejmě navštívil i Plzeňský Prazdroj. Je otcem šesti dětí.

Koncept Pilsner Urquell Original Restaurant

Restaurace PUOR jsou franšízovým projektem Plzeňského Prazdroje, jenž vytváří jedinečné prostředí s inspirující, originální atmosférou, která spojuje to nejlepší z tradice českého pivovarnictví a české kuchyně s požadavky současného životního stylu.

Foto

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1009


Budějovický Budvar má na pažbě další zářez v nekonečném seriálu sporů s americkou pivovarnickou skupinou Anheuser-Busch Inbev. Tuzemský pivovar uhájil práva k označení původu BUD v Bulharsku.

Soudy v posledních letech uzavřely přes sto sporů mezi znepřátelenými firmami, většinu vyhrál český Budvar. Letos v červenci bulharské soudy rozhodly v jeho prospěch hned ve třech případech.

"V nejdůležitějším z nich Budějovický Budvar znovu uhájil svá práva k označení původu BUD před žalobou konkurenčního Anheuser-Busch Inbev (dále jen ABI). ABI toto označení původu napadl letos na jaře již podruhé," uvedl tiskový mluvčí Petr Samec.

Budějovický Budvar vyvezl loni do Bulharska, které je tradiční exportní zemí firmy, asi 1 200 hektolitrů světlého ležáku. Potenciál Bulharska roste po jeho vstupu do Evropské unie v roce 2007. Přestože spotřeba piva na hlavu je tam relativně nízká (loni cca 65 litrů na osobu), podle analýz by měla do roku 2015 spotřeba stoupnout asi o 15 procent.

ABI ovládá v Bulharsku řadu lokálních pivovarů, které dohromady vyrábějí asi čtvrtinu bulharské produkce piva (např. značky Kamenitza, Astika a Burgasko).

Sto let sporů

Soudní spory Budějovického Budvaru o značku Budweiser trvají přes sto let od roku 1907. Český pivovar v nich má výrazně pozitivní bilanci. V letech 2000-2009 bylo definitivně ukončeno 115 soudních sporů a správních řízení, 82 z nich skončilo ve pospěch Budějovického Budvaru. V současnosti zbývá k dořešení 22 sporů ve 14 zemích.

Zdroj: iDnes.cz

http://ekonomika.idnes.cz/budvar-porazil-sveho-americkeho-rivala-v-dalsim-sporu-v-bulharsku-1c9-/ekoakcie.aspx?c=A110804_114219_ekoakcie_fih


Obdivovat motýly, plátna holandských mistrů nebo zajít do pivovaru. Co všechno můžete dělat na sedmičce světových letišť, když čekáte na spoj, se dočtete v dnešním vydání IN magazínu Hospodářských novin.

Pro pivní turisty

Letiště Mnichov

Vzdálenost od centra: 28 km

Nenechte si ujít: pivovar Airbrau

Jedno z nejrychleji rostoucích letišť v Evropě myslí na pasažéry čekající při přestupech více, než je obvyklé. Na webových stránkách letiště si dokonce můžete stáhnout průvodce (Stopover Guide), který vám poradí, co dělat, pokud máte čas třeba čtyři nebo šest hodin.

Foto

Spolková země Bavorsko je pivní baštou celého Německa, a to se projevuje i na letišti. Jako jediné na světě totiž provozuje svůj vlastní pivovar. Značku Airbrau si můžete vychutnat v restauraci s klasickou německou kuchyní nebo přivézt letištní pivo jako suvenýr kamarádům. Můžete jen doufat, že u vedlejšího stolu nepopíjí pilot vašeho letadla.

Chcete-li vyrazit na vzduch, nasedněte do jednoho z kyvadlových autobusů nebo vlaků, které míří do letištního návštěvnického parku. Užijí si tu děti i dospělí: prohlédnout si můžete historický letoun Fokker či záchranářský vrtulník, vylézt na umělý kopec s rozhledem na celé letiště, zajít si do kina nebo si třeba zahrát minigolf. Dětem slouží velké hřiště a dotykové obrazovky, kde se dozvědí nejrůznější informace o letištním provozu.

Cestujícím, kteří mají čtyři až šest hodin času, doporučuje letištní průvodce výlet do nedalekého Freisingu. Cesta trvá pouhých 25 minut. Jedno z nejstarších bavorských měst je kromě hezkého historického centra zajímavé i tím, že na zdejší Teologické univerzitě vyučoval současný papež Benedikt XVI. Ateistické Čechy bude ale spíše zajímat tamní pivovar Weihenstephan, kde se vařilo pivo už před tisícem let. Pivovar nabízí prohlídky s průvodcem a nezbytnou degustací.

Zdroj: iHned.cz | Autor: Milan Rokos | Kráceno

http://life.ihned.cz/cestovani/c1-52470440-pivovar-galerie-nebo-motyli-zahrada-co-vse-najdete-na-svetovych-letistichundefinedundefined


Jedna z věcí, kterou jsou Češi po světě známí, je kvalitní pivo. Vyškov nadále zůstává jedním z míst, kde české pivo vaří.

Firma Czech Beverage Industry Company, která pivovar už téměř kompletně přebrala do svého vlastnictví, vnímá první čtvrtletí působení v pivovaru pozitivně. A hodlá dál rozšiřovat síť odběratelů.

Jestli bylo angažmá ve vyškovském pivovaru správným krokem, ukáže až delší období, ale situaci vidím optimisticky, přestože za sebou kvůli špatnému počasí nemáme zrovna dobrý červenec,“ uvedl výkonný ředitel vyškovského pivovaru Miloš Hrabák.

Jedním z důvodů jeho optimismu je skutečnost, že si pivovar nejen udržel stávající odběratele, ale dokázal získat i nové. „Rozšířili jsme síť odběratelů v Rusku a obnovili přerušené kontakty v Maďarsku. I u nás se dostáváme do nových hospod, které se buď k vyškovskému pivu vrací, nebo ho začínají nabízet jako doplňkové pivo,“ vyjmenoval nová působiště ředitel.

Změna vedení s sebou přinesla i mírný nárůst počtu pracovních míst. „Přijali jsem tři lidi do obchodního oddělení. Výrobní sekce zůstala co do počtu pracovníků zatím beze změny. Očekáváme ale, že jakmile výrobu rozšíříme, přijmeme další lidi,“ dodal k zaměstnanecké politice Hrabák.

Ani z pohledu zaměstnanců nedošlo s příchodem nového vedení k závratným změnám. „Pracovní podmínky zůstaly v podstatě stejné. Mohlo by být víc práce, ale to snad přijde. Snad bude firma prosperovat a my budeme mít jako zaměstnanci i vyšší odměny,“ vyjádřil svá očekávání zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

Zařízení vyhovuje

Právě zahraniční zakázky by i podle jeho slov mohly nastartovat dobré časy pivovaru.

Modernizaci výrobního zařízení vedení vyškovského pivovaru neplánuje. „Jsme spokojení se stávajícím zařízením, takže žádné velké investiční akce v oblasti výroby neplánujeme. Výhledově nás čekají jen investice středního a menšího rozsahu,“ řekl ředitel.

Pivovar pod novým vedením zachovává staré tradice. Právě dnes tak propukne v okresním městě letní promítání. „Určitě chceme pokračovat v tradici poutí a koncertů pořádaných v prostorách pivovaru. Zrovna dnes otevíráme letní kino,“ lákal Vyškovany ředitel. Na rozvlněné plátno tak o půl deváté večer vpluje čtvrtý díl Pirátů z Karibiku.

Pokračování výroby piva v okresním městě i nabídky kulturních setkání vítají také místní. „Chutná mi a jsem rád, že pivovar přežil. Když přijdu do hospody, tak se jako první ptám, jestli točí vyškovské pivo. Budu mu věrný nadále,“ pochvaloval si třeba Josef Hutko z Hamilton.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: David Němeček

http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/novi-odberatele-piva-jsou-i-z-ruska20110805.html


Společnost Budweiser Budvar si z Polska odvezla ocenění za nejlepší internetovou kampaň. Reklamní klání uspořádal polský marketingový časopis Marketing & Media Polska. Kampaň s názvem Drevny Kocur se skládá ze čtyř animovaných epizod a Budweiseru přinesla v Polsku kromě ocenění také navýšení prodeje ležáku o 70 %.

Marketingoví odborníci letos značku Budweiser Budvar odměnili druhým místem také na pražském reklamním festivalu PIAF, a to v kategorii nejlepší pivní reklama. Řadu ocenění za komunikaci získala v posledních letech i značka Pardál.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Tereza Čapková

http://www.euro.cz/id/b62nbqf21s/detail.jsp?id=101716


«« « Strana 475 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň