Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Další úspěch u konzumentů získalo domácí pivo ze Bzence. Kněžihorské, ve sklepě vařené, si vybrali na svůj sraz členové celorepublikového spolku Beerborec. Šlo o pátý sraz, který se po čtyřech českých poprvé dostal na Moravu. Bylo to v Čeložnicích u Kyjova.

Organizátor pro sešlost zkušených pivních pijanů ze všech koutů České republiky vybral a zajistil právě pivo Radomila Patáka, které až na jednu výjimku nelze ochutnat v žádném hostinci. Čepovat je lze jen u něj doma ve sklepě. Sládek připravil čtyři druhy piva, jeden dokonce speciálně pro tuto příležitost.

Foto

Server beerborec.cz sdružuje všechny, kdo zachraňují za abstinenty průměrnou spotřebu piva v ČR, která dělá přibližně jedno pivo za den na osobu. Všichni zaregistrovaní si on–line evidují vypité půllitry a server jim vypracovává i statistiky. Ty jim umožňují i srovnání s ostatními pijany.

Zdroj: Hodonínský deník | Autor a foto: Zdeněk Šmýd


Prodej pozemku bývalého pivovaru

[pátek, 19. prosinec 2008]

Na prodeji pozemku bývalého pivovaru v Dyleňské ulici se dohodl Cheb s developerskou firmou. S původním zněním smlouvy však město nebylo spokojeno.

Foto

"Prostě zkusili to, že veškerá rizika by neslo město Cheb, to znamená ekologická zátěž nebo nějaké nepředvídatelné okolnosti, které bychom měli financovat my. To znamená, že bychom na tom třeba utržili přes tři miliony korun a čtyři, pět milionů by mohli stát tyto zátěže. Takže do takových dohod nemůžeme jít," uvedl starosta města Jan Svoboda.

Foto

Investor se zavázal, že do 4 let vybuduje alespoň dva bloky obytných domů s 30 byty. Za pozemek o velikosti více než 5 tisíc metrů čtverečních získá město 3,2 miliony korun. Relativně nízká cena je dána stavem budov, které bude nutné strhnout a pozemek sanovat.

"Je to takzvaný brownfield, je to území, které dlouho nikdo nepoužívá. Za a) ožije město, za b) oni tam chtějí bytové jednotky, to znamená další rozkvět našeho města. Mně trošku vadí, že nové kupce zavazujeme k takovým úkolům a pak můžeme dopadnout jako v případě Rudolfina," varoval Svoboda.

V konečném stavu by měl investor vybudovat celkem 50 bytů.

Zdroj: Západ.cz


Mohu pít pivo v pracovní době?

[čtvrtek, 18. prosinec 2008]

Pivo je v České republice tradičním, oblíbeným a hojně užívaným nápojem. Však se mu také přezdívá „tekutý chléb“. Proto v praxi často padají otázky jako: Kdo může pít pivo i o pracovní době? Mohu si dát jedno pivo na obědě v restauraci – o pracovní přestávce, když jsem mimo pracoviště?

Zatímco někteří zaměstnanci si v práci o pivu mohou nechat jen zdát, zaměstnanci pivovarů si mohou oprávněně klást otázku, zda mohou pivo dostávat jako odměnu za práci. Zákoník práce zaměstnancům ukládá mimo jiné povinnost nepožívat alkoholické nápoje na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, a rovněž nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.

Střízliví na služební cestě a někdy i doma

Oficiálně nesmíte požít alkohol na služební cestě ani během přestávek v práci. To se vztahuje i na přestávky v práci na jídlo a oddech. To znamená, že dát si během oběda třetinku piva je zakázáno, protože po skončení přestávky byste nastupovali na své pracoviště pod vlivem alkoholu.

Ovšem někdy si alkohol nesmíte dát ani doma, mimo pracovní dobu. To za předpokladu, že by vliv alkoholu mohl přetrvávat až do nástupu do práce.

Například, po vypití půllitru desetistupňového (tj. výčepního) piva je obvyklá doba potřebná k vymizení alkoholu z organismu (krve) 1 hodina, u půl litru dvanáctistupňového piva (ležáku) 3 hodiny. Samozřejmě, vše je ovlivněno rychlostí spalování alkoholu, tělesnou hmotností, pohlavím apod. Takže abyste ráno nebyli schopni nastoupit v řádném stavu do zaměstnání např. na ranní směnu, stačí, když předtím večer vypijete pět dvanáctistupňových piv.

Co je alkoholický nápoj

Lihovina, víno a pivo a další nápoj, pokud obsahuje více než 0,5 objemového procenta alkoholu.

Pití piva může být dovoleno

Ne všichni zaměstnanci však mají nezměnitelný zákaz pití alkoholických nápojů v pracovní době. Pivo si mohou dát třeba ti, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách. Jde zvláště o horké provozy, jako hutě a slévárny. Můžete si tam však dát pouze pivo se sníženým obsahem alkoholu, lidově zvanou „osmičku“ nebo „sedmičku“.

Alkoholické nápoji mohou pít i ti, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno. Jde zvláště o degustátory, sládky a různé ochutnávače při výrobě, kontrole a posuzování kvality alkoholických nápojů. Ovšem omezení zákazu se vztahuje pouze na tyto činnosti a ne na požívání alkoholických nápojů k jinému účelu.

Alkoholické nápoje v horkých provozech jsou dovoleny

Pivo se sníženým obsahem alkoholu (mající nejvýše 1,2 objemových procent alkoholu; 1,0 procent hmotnostních) nebo pivo nealkoholické (mající nejvýše 0,5 procent objemových; 0,4 procent hmotnostních).

Jenže ani zaměstnanci v hutích a sklárnách si nemohou dovolit pít běžné výčepní pivo či dokonce ležák, ale pouze nízkostupňové nebo nealkoholické.

Rozdíl mezi výčepním pivem a ležákem

Výčepním pivem se rozumí pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 8 až 10 % hmotnostních, ležákem pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 11 až 12 % hmotnostních. Ale pozor, nezaměňte procento alkoholu s hmotnostním procentem mladiny, tzv. stupňovitostí. Jde o odlišné parametry.

Výčepní piva obvykle mívají 3,6 – 4,1 objemových procent alkoholu, ležáky pak 4,6 – 5,2 %. Samozřejmě existují i výjimky, například pivo Jihlavský Ježek Jedenáct je pivem výčepním a obsahuje 4,7 objemových procent alkoholu, výčepní pivo Krušovice Mušketýr obsahuje 4,5 objemových procent alkoholu, naproti tomu Plzeňský Prazdroj, ačkoliv je ležákem, má 4,4 objemových procent alkoholu.

Stupně se už neuvádějí

Převážně z tradice a z marketingových důvodů uvádějí někteří výrobci piv současně stupňovitost i objemová procenta alkoholu. Ovšem dnes se setkáte nejčastěji s uváděním pouze objemových, resp. hmotnostních procent alkoholu. Mezi příklady piv s dvojím uváděním patří Jihlavský Ježek Jedenáct (výčepní pivo), Zlatopramen 11° a Zlatopramen 12° (ležák) nebo Velkopopovický Kozel 11° Medium (ležák).

K obědu jen nealkoholické

Ostatní pracovníci si mohou, třeba k obědu, dopřát pouze nealkoholické pivo. Nealkoholické pivo se svou chutí a kvalitou sice nikdy nevyrovná běžnému pivu výčepnímu či dokonce ležáku, avšak současný sortiment nealkoholických piv je v České republice natolik bohatý a chuťově různorodý, že si může vybrat každý a s čistým svědomím pak sednout za volant nebo se vrátit na pracoviště.

Zajímavostí je, že pivo se sníženým obsahem alkoholu nebo pivo nealkoholické může být zaměstnavatelem za stanovených podmínek podáváno zaměstnancům i jako tzv. ochranný nápoj.

Pivo jako naturálie

Někteří zaměstnavatelé stále nabízejí výhody v podobě naturálních složek mzdy (typicky „deputátní“ uhlí, levnější mléčné výrobky, pečivo apod.) Naturální mzda může být poskytována ve formě výrobků nebo jiných plnění spočívajících ve výkonech, pracích a službách. Zákoník práce nedefinuje obecně alkoholické nápoje, ale umožňuje poskytovat jako naturální mzdu lihoviny. Jako naturální mzda (nikoliv plat) tedy může být poskytováno i pivo.

Zdroj: Měšec.cz | Autor: Richard W. Fetter


Podpora produkce chmele

[čtvrtek, 18. prosinec 2008]

Po dvou za sebou jdoucích devastujících sklizních, došlo u vedoucích velkých pivovarů k vyprázdnění skladovacích prostor. Nově vzniklá situace má vliv na prudké zvýšení cen. Z nejnovějších informací vyplývá, že sklizeň v roce 2008 ve smluvních podmínkách zpětně odráží nové změny ve výměrách a celkových výnosech. Stejně jako pro pěstitele, tak i pro výrobce piva bylo přínosem, že v roce 2008 byla severní polokoule ušetřena působení strašlivého počasí předchozích dvou let. V této době již současný stav odráží znaky stability trhu, poměr nabídky a poptávky, změnu výše akcií pivovarů a rostoucí výměry u pěstitelů. Nejdůležitějším faktorem je, že se zvyšuje důvěra v budoucnost tohoto druhu průmyslu. Průmysl znovu získal na síle, došlo k jeho ozdravení. Pěstitelé realizovali nové investice do zavlažování a nákupu strojních zařízení a došlo i ke zdokonalení infrastruktury. Dva největší pěstitelské regiony mají v tomto roce lepší výnosy, než tomu bylo v letech 2006 a 2007.

Podle odhadu specializované organizace na výzkum trhu v Německu, byla letošní úroda vynikající, odhadovaná na 36 800 tun v porovnání s 32 000 tunami vyrobenými v loňském roce. Na zlepšeném stavu se rozhodujícím způsobem podílí zvýšení produkce v průměru o 20 procent u veškerých chmelových odrůd. To má pozitivní vliv na výrobu piva v zemích po celém světě.

Britští odborníci, kteří sledují produkci chmele oznámili, že dochází k výraznému příspění ke stabilitě britského trhu, kam je dováženo padesát procent zpracovávaného chmele. To odráží skutečnost, že se situace v letošním roce zlepšila. Přitom loni již zavládla panika kolem současné úrody. Letošní sklizeň byla hlavním tématem telefonátů a odborných diskusí po celém světě.

Tento rok byla zaznamenána velká úroda v Německu, průměrná sklizeň se zvýšila jak ve Velké Británii, tak i ve Spojených státech amerických. Přitom prodeje piva zůstávaly na nízké hranici odrážející malou poptávku po chmelu v tomto roce. Nárůstu v mnoha pěstitelských regionech napomáhá skutečnost, že je odbyt předmětem mnoha předem přichystaných smluv. To je hlavním krokem, který napomáhá ke stabilitě trhu, kde se potenciálně projevují nákupní ceny ovlivněné výrobou, která dříve sužovala pěstitele po celém světě.

Důvěra v promptní trh, která se u producentů piva postupně vytvářela v devadesátých letech a počátkem jednadvacátého století, nepotřebovala u smluv uzavřených pro budoucnost předpoklad, že bude vždy dostatek chmele. V letech 2006 a 2007 se situace dramaticky změnila a výrobci piva byli omezeni. Za poslední dvě léta byl vytvořen ohromný posun v budoucnosti tohoto oboru. Výsledkem jsou pohodlné závazné objednávky mezi obchodníky s chmelem a pěstiteli, stejně jako mezi obchodníky a výrobci piva. Tento posun mezi uvedenými obchodními vztahy měl za následek, že devadesát procent produkce roku 2008 byla v Německu prodána již před ukončením sklizně.

Ve Spojených státech amerických bylo již dopředu prodáno 99 procent celkové produkce. Některé obchodní kontrakty byly rozšířeny až do roku 2015, čímž byly vytvořeny optimální podmínky pro pěstitele. Nicméně u některých výrobců chmele ještě zůstávají následky způsobené situací kolem roku 2006 s podmínkami ovlivňujícími nižší cenu výroby.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


České pivo má v Arménii šumný zvuk

[čtvrtek, 18. prosinec 2008]

Podnikatelský úspěch, třeba v pivovarnictví, se do značné míry musí opírat o vzájemnou sympatii obchodních partnerů.

To, že Arménii charakterizuje její legendární koňak a proslulé sladké víno připomínající portské, je známé. Méně se ví, že v Arménii se hojně pije pivo, a dokonce se tam i vaří pod názvem Killikia. Arméni však znají i české pivo, popíjeli ho již v dřívějších dobách.

"Etablovanou značkou je zde prémiový ležák Pilsner Urquell, byť o skutečném budování značky v samostatné Arménii lze hovořit až od roku 2004. Celkem do této země vyvážíme zhruba 10 000 hektolitrů piva, což při 2,5 milionu obyvatel není málo," říká Jaroslav Souček z exportního oddělení Plzeňského Prazdroje.

Samotný Prazdroj je podle něho vnímán jako superprémiový produkt a díky tamnímu importérovi je k dostání na čepu jen v prvotřídních hospodách. Ostatně věhlas si již dokázala získat hospoda - vlajková loď českého piva - PILSNER HOUSE, kterou najdete v Jerevanu.

K arménským pivařům si v hospodách a obchodech razí cestu také značka Kozel. "Mezi mladými zletilými konzumenty je velice trendy. Vnímání kozla je přitom hodně podpořeno jeho úspěchem v Rusku. Co má úspěch tam, je zpravidla úspěšné i v Arménii," tvrdí Jaroslav Souček.

Výhodou pro české pivo, které je ve srovnání s místním či dovozovým ruským přece jen dražší, je, že se Arméni orientují na značkové produkty.

"V centru Jerevanu najdete všechny světové superznačky z oblasti oblékání. Místní smetánka si potrpí na luxusní terénní vozy a samozřejmě že pije pouze prémiové produkty. Chudí lidé se chovají stejně - raději si koupí drahý, kvalitní brand. To vysvětluje, proč se tolik našeho piva spotřebovává právě v Arménii. Lidé si kupují Pilsner Urquell třeba i v malinkých vesnicích," říká Jaroslav Souček, jemuž Arménie po dvou pracovních návštěvách a procestování valné části země přirostla k srdci.

Rád vzpomíná na historické památky - kostely, chrámy, jejich strohost a úžasný duch a atmosféru. Pod kůží mu pronikla skvělá arménská muzika - především hraná na tradiční nástroje, jako je duduk, ale i koncerty Jazzu v klubu Malkhas.

Kdo navštívil Arménii, nezapomene na gastronomii, od tradičních variací na chléb lavaš, pečené raky z jezera Sevan či nabídku skvělých café v centru Jerevanu. Atmosféru dotváří i to, že místní lidé jsou přátelští a pohostinní. I tento aspekt sehrává důležitou roli při podnikání v této zemi, kam se pivo dováží se značnou mírou rizika přes Gruzii. Prostě v Arménii jsou osobní kontakty a sympatie pro byznys zásadní.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Alexandra Mostýn


BU2R, čili Budvar pro hiphopery

[čtvrtek, 18. prosinec 2008]

Zaplétání se s takzvaným komunitním marketingem neskočilo pro společnost Budvar zavedením značky Pardál. Na komunitu mladých dospělých ve věku osmnácti až 25 let, které spojuje slabost pro hiphopovou kulturu, se nyní hodlá zaměřit i s klasickou značkou Budvar. Prvním oslovením komunity byl dokument z loňského turné raperů Indyho a Wiche. Letos angažoval výrobce piva více umělců a pod značkou BU2R (čti Budvar - jedná se o typické přepisy v komunitě) vytvořili kompilaci, která shrnuje 20 let českého hip hopu - 20ers. "Vloni nebyl Budvar vidět vůbec, letos se objeví logo BU2R," říká Jakub Stránský z reklamní agentury Yinachi, která s Budvarem spolupracuje.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz


Změna v Budvaru se přiblížila

[středa, 17. prosinec 2008]

Budějovický Budvar možná prožívá poslední měsíce jako národní podnik. Transformační poradci totiž dokončili analýzu postupů, kterými by šlo změnit právní formu pivovaru na akciovou společnost stoprocentně vlastněnou státem. Analýzu si objednal zakladatel, čili Ministerstvo zemědělství. Minulý týden byly rovněž zpracovány dva klíčové oponentní posudky ke zmíněné analýze.

Transformačním poradcem je sdružení advokátní kanceláře Kříž a Bělina a společností Deloitte Advisory a Deloitte Audit. Výsledkem jejich práce je neveřejná analýza, která zahrnuje několik variant, z nichž jednu doporučuje. Oponentní posudky zpracovaly Ministerstvo financí a Ústav státu a práva, informoval tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček

»Vybraná varianta transformace nesmí ohrozit obchodní a ekonomické zájmy pivovaru,« řekl generální ředitel národního podniku Budějovický Budvar Jiří Boček. Ačkoli samotná transformace na akciovou společnost z hlediska vlastnictví neznamená žádnou změnu, vláda bude podle ředitele pod silným tlakem, aby k následné privatizaci přistoupila co nejdříve. Důvodem je, že skupina InBev, která vznikla v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské společnosti AmBevletos, nedávno získal firmu Anheuser-Busch.

»InBev vynaloží na akcie amerického pivovaru obrovskou částku,« vysvětluje Boček. Podle agentur zaplatí InBev 52 miliard dolarů. »Taková suma se musí nějak splatit. InBev proto bude chtít ve své světové síti distribuovat pivo značky Budweiser vařené v USA. A vzhledem k tomu, že na mnoha trzích bude narážet na naši značku, dovedu si představit, že začne vyvíjet nátlak na Českou republiku, aby privatizaci urychlila,« doplnil ředitel.

»Nikdo mě nemůže podezírat, že bych byl obhájcem společnosti Anheuser-Busch,« řekl dále ředitel, »ale z čistě profesního hlediska je mi líto, co náš americký rival zažívá po převzetí.« Jde o střet dvou podnikatelských filozofií, domnívá se Boček. Americká dbala na recepturu, suroviny, pivovarské řemeslo, tradici a komunikaci značky jako na základní pilíře, které se nemění ani v době potíží. Přístup společnosti InBev je naproti tomu čistě finanční.

»Brazilský management přebírá americkou společnost, implementuje tam svůj systém ořezávání nákladů, a myslím, že je to k neprospěchu pivovarské branže. Ke každé značce piva patří příběh a poctivé řemeslo. Nelze se dlouhodobě spoléhat na to, že ořežu náklady a pivo udělám co nejlaciněji, a pak za pomoci marketingu vymyji spotřebiteli hlavu, že jde o poctivý a špičkový produkt,« upozornil Boček.

Za rok 2008 uvaří Budvar více než 1,3 milionu hektolitrů. Zisk před zdaněním bude letos asi 130 milionů.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Petr Korbel


Radnice v Náchodě inzeráty v Hospodářských novinách a Obchodním věstníku oficiálně vyhlásila soutěž na prodej 100 procent akcií společnosti Pivovar Náchod.

Náchod chce za pivovar, který je se značkou Primátor třináctým největším výrobcem piva v Česku, nejméně 150 milionů korun. Uzávěrka nabídek je 19. ledna. Schválení samotného prodeje by městské zastupitelstvo mohlo projednat v únoru.

Zájemcem musí být podle dalších požadavků radnice subjekt, který podniká na trhu s pivem nejméně pět let. Výrobu a značku Primátor bude nový vlastník muset zachovat po dobu nejméně pěti let, jinak zaplatí sankci 50 milionů korun. Kupec také bude muset městu zajistit jedno místo v představenstvu i v dozorčí radě pivovaru.

O prodeji pivovaru radnice jedná od června, ale všechna jednání skončila bez výsledku. Zastupitelé nabídku žádného zájemce nepřijali.

Dosud byly nejvážnějšími uchazeči o pivovar liberecká firma LIF a ruská obchodní společnost Russian Tradition, které shodně nabízely 165 milionů korun. Loni pivovar při tržbách 183 milionů korun vykázal zisk půl milionu korun.

Společnost LIF, které patří pivovary Svijany a Rohozec, v říjnu sdělila, že se zřejmě dalšího prodeje účastnit nebude. Ruská společnost uvedla, že má o pivovar i nadále zájem.

Radnice chce také do konce roku uzavřít transakci, v níž městská společnost Beránek Náchod koupí od pivovaru přístavbu náchodského hotelu Beránek.

Pivovar za přístavbu dostane soudním znalcem určených 49 milionů korun. Většinu peněz z prodeje přístavby pivovar použije na splacení úvěru, který měl na stavbu přístavby. Firma Beránek Náchod peníze na nákup přístavby dostane od města jako investiční dotaci. Město si kvůli tomu vezme u banky úvěr 46 milionů korun.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz


Pivovar získá další majetek

[středa, 17. prosinec 2008]

Budovy města v hodnotě cca 60 milionů korun, ve kterých sídlí Měšťanský pivovar, a. s., budou patřit této akciové společnosti. Převod schválili zastupitelé.

Zastupitelka Marcela Křiváčková (ODS) chtěla tento bod stáhnout z prosincového jednání a poté byla i zásadně proti uskutečnění převodu. „Jde o velké peníze. Navíc splácení úvěru zůstává na městském rozpočtu. Domnívám se, že jeho účelem není hradit dluhy,“ konstatovala.

Podle člena dozorčí rady pivovaru Tomáše Hajduška (ODS) se drží pivovar dobře. K 30. říjnu měl zisk více než pět milionů korun, což je rozhodně více než v minulých letech. „I pokles výstavu se podařilo zastavit,“ dodal Hajdušek. Zatímco v minulosti šel stále dolů, v posledních třech letech, kdy jej vlastní město, se drží na úrovni kolem 75 tisíc hektolitrů. Letošek by podle něj měl být podobný.

Starosta Pavel Vondrys (ODS) přiznal, že s převodem skončí smlouva o nájmu nemovitostí. Jeho pomocí město hradilo splátky sedmdesátimilionového úvěru, který si v roce na koupi pivovaru vzalo. „Přesto to vidím jako prospěšný krok. Bude tak zbývat i více peněz na investice v pivovaru,“ poznamenal.

Hlas hlavní oponentky převodu zastupitelky Hany Roudnické (4vize) na jednání tentokrát chyběl. Projednávání pivovaru totiž starosta Pavel Vondrys bez protestů ostatních přesunul z jedenáctého hned na druhý bod jednání. Roudnická se z pracovních důvodů dostavila se zpožděním. „Podle mě došlo ke schválení převodu příliš narychlo,“ zhodnotila zpětně.

Už na listopadové pracovní schůzce zazněl požadavek, aby zastupitelé měli kontrolu nad převody majetku. Do stanov akciové společnosti se tak nově dostane, že zastupitelstvo musí odsouhlasit každý převod majetku i zástavní právo.

Pivovar má na účtě 23 milionů

Měšťanský pivovar, a.s., se má stát už od 1. ledna 2009 vlastníkem nemovitostí, ve kterých sídlí.

Hned po schválení převodu zastupitelstvem rada města ve funkci valné hromady akciové společnosti odsouhlasila navýšení základního jmění na dvojnásobek – z 60 na 120 milionů korun. Podle starosty Pavla Vondryse (ODS) mají tyto urychlené kroky jediný důvod. „Chceme, aby pivovar mohl nemovitosti zahrnout od začátku roku do účetnictví i kvůli uplatňování odpisů,“ vysvětlil.

Podle bleskového průzkumu Strakonického deníku tyto administrativní kroky veřejnost moc nezajímají. Převládá spíše obava z vysokého úvěru. „Zaráží mě, že město dál bude platit dluhy za pivovar,“ podotkl Karel Hvozdík (65).

Podle ředitele pivovaru Jaroslava Tůmy do městské kasy po převodu většiny nemovitostí, v nichž pivovar sídlí, půjde formou nájemného za kancelářskou budovu a garáže kolem tří set tisíc korun ročně. A to jen po omezenou dobu, než se podaří areál lépe dispozičně upravit. Splátky úvěru činí 6,5 milionu korun ročně. Radnice ale počítá s výnosy v příštích letech.

Obava ze zadlužení pivovaru podle Tůmy zatím není reálná. „K 30. listopadu měl na účtě 23 milionů korun. To na investice na příští rok stačí,“ poznamenal.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Jana Štroblová


Milovníci piva v Británii dostali v utorok dobrú správu, najmä v čase finančnej krízy: Povestná pinta piva, sa nebude meniť na európsky polliter.

Po dlhotrvajúcej diskusii, či EÚ prinúti britské krčmy, aby pivárom nalievali namiesto pinty (0,568 litra) štandardný európsky polliter, Európsky parlament rozhodol, že Británia môže zostať pri svojich tradičných mierach a váhach. Týka sa to napríklad aj míle a ďalších jednotiek.

Britská ministerka pre európske záležitosti Caroline Flintová povedala, že toto rozhodnutie ušetrí zbytočné náklady britským firmám, ktoré by museli v ťažkých hospodárskych časoch zaplatiť výdavky v súvislosti s vytlačením nových etikiet.

"Je to víťazstvo zdravého rozumu. Rozhodnutie je dôkazom toho, že EÚ načúva potrebám podnikateľov a spotrebiteľov a nemá v úmysle zaviesť systém jednej miery pre všetko tam, kde to nie je nevyhnutné," konštatovala ministerka.

Zdroj: SME.sk | Autor: TASR


Pivovarská skupina Drinks Union v účetním období, které trvalo od října 2006 do konce prosince 2007, dosáhla tržeb v hodnotě 1,761 miliardy korun. V tomto období společnost vykázala ztrátu ve výši 51,8 milionu korun. V důsledku fúze jednotlivých pivovarů nelze porovnávat výsledky Drinks Union s předešlým obdobím. V letošním roce očekává skupina kladný výsledek ve výši přibližně 20 milionů korun. Informace vyplývají z výroční zprávy společnosti.

V uplynulém účetním období společnost investovala celkem 86,8 milionu korun. Do budoucna plánuje Drinks Union odprodat dceřiné společnosti Granette a Zlatopramen Polska.

Společnost Drinks Union byla založena v roce 1997 a patří mezi největší pivovarnické skupiny v zemi. Sídlí v Ústí nad Labem. Firma zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec. Od července 2008 je společnost Drinks Union součástí koncernu Heineken, čtvrté největší pivovarnické skupiny na světě a evropské jedničky mezi výrobci piva.

Zdroj: WebReporter.cz


Chrání pivo jako křen i patoky

[úterý, 16. prosinec 2008]

Definici splní také eurobeer, pokud výrobce dodržuje pravidla

Čtyři roky trvalo tuzemským pivovarníkům, než přesvědčili Evropskou unii, aby našemu národnímu nápoji přidělila ochrannou známku České pivo. Jaké je to vítězství? Určitě je důležité pro domácí pivaře a pomůže jim při vývozu. Zeměpisné značení je k ničemu. Setkat se lze s oběma protichůdnými názory. Faktem je, že nápis České pivo na lahvi nebo plechovce zdaleka není zárukou kvality. Pivní fajnšmekři se dohadují, jaká piva vyhoví požadavkům pro používání značky a přetřásají hlavně nejvíce stáčený Gambrinus. Ponesou logo oprávněně i takzvaná europiva, jejichž výroba je rychlejší a méně nákladná?

Většina se vejde

Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven, který o přiznání chráněného značení usiloval, říká: „Kritéria splňuje většina pivovarů. Z ročního výstavu téměř dvacet milionů hektolitrů piva může značku teoreticky nést bezmála 19 milionů hektolitrů.“ Vysvětluje proč je známka důležitá: „Jednak je nyní díky tomu jasné, co ještě může být české pivo a co už ne. Jednoduše se rozliší tuzemské výrobky od importních a pomůže to při vývozu.

Eminentní zájem o získání značky měly od vstupu Česka do unie pivovary Zubr, Holba a Litovel, sdružené v české skupině PMS Přerov. Antonín Chytil z této firmy si od udělené ochrany slibuje především marketingovou podporu a do budoucna i možnost udržet klasický výrobní postup, který je náročnější na pracnost a spotřebu energií. „Evropská unie vymýšlí stále přísnější normativy ve snaze chránit životní prostředí a nepochybně bude dále tlačit k úsporám energií i surovin. Jenže pak by se už nedalo vyrobit tradiční české pivo. Díky tomu, že schválená pravidla podchycují technologii jako typickou zvláštnost, umožní nám ochrana zeměpisného označení zachovat klasickou výrobu českého piva,“ zdůrazňuje Chytil. Další přínos vidí v jistém odbytu českého chmele a sladu vyrobeného z ječmene vypěstovaného v tuzemsku.

Naopak europoslanec Vladimír Železný se domnívá, že sousloví České pivo nikdo na světě nezná, a jde proto o bezcennou známku. „Všichni vědí, co je plzeňské pivo, a tuto ochranu jsme měli chtít. Jenže bychom narazili na odpor majitele pivovaru,“ je přesvědčen Železný. S takovým názorem ale neuspěl u šéfa Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiřího Fuska, spolumajitele pivovaru Černá Hora. „Pan poslanec neví, oč jde. České pivo je svým charakterem a způsobem výroby na světě unikát. Je jedině dobře, že tento pojem už nemůže kdokoli používat a někdy klamat zákazníka,“ brání Fusek přiznané značení. Chápe ho i jako ochranu této země, protože pivo je po památkách největším lákadlem pro zahraniční turisty.

Až tři miliony za podvádění

Ochrannou značkou, ztvárněnou libovolným písmem s nezbytným modrožlutým „štemplem“ EU, se vedle poctivých dobrých piv může honosit i nepitelná tekutina. „Jde-li o pivo z tradičních surovin a tradičně vyráběné, je podstatně větší šance, že bude kvalitní,“ tvrdí Jan Veselý. Oprávněnost používání značky má kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která za porušení pravidel může udělit pokutu maximálně tři miliony korun. „Pokud by někdo značku užíval neoprávněně, musí mu být toto právo odňato a má být zveřejněno, kdo se provinil,“ přimlouvá se Fusek. Jak doplnil, při respektování pravidel mohou být jako Česká piva značena i europiva, pokud výrobce skutečně dodrží předepsanou technologii. „Ale vždy tomu tak není,“ dodal.

Pro světoznámé Pilsner Urquell a Budějovický Budvar by geografické značení na etiketách bylo nošením dříví do lesa. U Gambrinusu se s jeho používáním počítá. „Podmínky toto pivo splňuje,“ říká mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Nemyslí si to však mnozí diskutující na pivních webech a stejný názor sdílí i někteří lidé z branže, i když veřejně to potvrdit nechtějí. Jako České pivo není možné ochraňovat nealkoholická piva, méně než osmistupňová a více než třináctistupňová piva, definici nevyhoví ani všechny speciály. Kritéria nesplní u stanovené technologie Staropramen. Skupina Heineken s uváděním známky na některých tuzemských pivech počítá. „Ponesou ji značky Krušovice a Březňák,“ upřesnila Kateřina Vlčková z Heinekenu ČR.

Jaké je České pivo

 s objemovým procentem alkoholu mezi 2,6 až 6 procenty alkoholu

 vařené pouze v České republice

 vyrobené z domácího chmele a sladu dle klasického postupu

Předepsaná technologie

Zásady pro výrobu Českého piva

 Ve varně se smíchá rozemletý slad s vodou a rmutuje - dekokčním jedno- až třírmutovým způsobem, nepoužívá se infuzní způsob. Nejméně 80 procent celkového množství sladového šrotu tvoří slad vyrobený ze schválených odrůd.

 Po rmutování a scezení nerozpustitelných částí sladu začíná příprava mladiny chmelovarem, což trvá 60 až 120 minut a musí se při ní odpařit alespoň šest procent objemu. Přidávání chmele lze rozdělit až na tři části. Minimální množství českého chmele nebo produktů z něj vyrobených činí třicet procent u světlých ležáků a nejméně patnáct procent u ostatních variant piva.

 Po dokončení vaření se mladina zchladí na šest až deset stupňů Celsia a provzdušní. Přikládají se pivovarské kvasnice využívané výhradně pro spodní kvašení, které probíhá při maximální teplotě do čtrnácti stupňů Celsia. Musí jít o dvoufázové kvašení. Proces druhého kvašení probíhá při teplotách blížících se nule. Pak se pivo filtruje, lze vyrábět i nefiltrovaná piva. Pro konečný produkt jsou předepsané kvalitativní parametry.

Pramen: Úřední věstník Evropské unie

Zdroj: Euro.cz | Autor: Táňa Králová


Desítky milionů korun chtějí Dešeničtí investovat do opravy tvrze. „Celý objekt je významnou historickou památkou. Pokud nezačneme s opravami, bude dále chátrat a náklady na opravu se budou zvětšovat,“ vysvětlil dešenický starosta Jan Rejfek.

Foto

Původní sídlo vzniklo už ve 13. století, jádro stavby pochází ze 14. století, dnešní podobu získala tvrz při barokní přestavbě roku 1729, kdy sídlo patřilo hraběti Prokopu Krakovskému z Kolowrat.

V první etapě rekonstrukce tvrze je plánována oprava severní části a renesančního křídla stavby. „Chceme do tvrze přesunout kanceláře úřadu městyse, kanceláře lesů městyse, knihovnu, a pokud bude ještě fungovat, tak i poštu,“ popsal plány starosta. V opravené části by podle plánů měly být umístěny i spolkové místnosti hasičů, myslivců, klubu žen nebo sportovců.

Součástí tvrze jsou i dvě výstavní místnosti, do jedné z nich chceme umístit expozici týkající se historie tvrze a pivovaru. Druhá bude určena pro putovní výstavy, které pořádáme v tvrzi už více než deset let v rámci poutí a přeshraniční spolupráce s Lamem,“ doplnil Rejfek.

Rozpočet na první etapu rekonstrukce je více než 32 milionů korun, městys bude žádat o dotaci z Regionálního operačního programu.

Ve druhé etapě chtějí Dešeničtí obnovit ve tvrzi pivovar. „Pivovar fungoval v objektu až do roku 1946 a na tuto tradici bychom chtěli navázat zprovozněním malého pivovaru. V plánovaném využití je i restaurace, turistická ubytovna a domov pro seniory,“ nastínil Rejfek.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: David Kojan


Po půl roce plánování renovačních prací a sedmi týdnech rekonstrukce se v ulicích Plzně opět objevují koně a historický povoz s pivními sudy. Vůz z roku 1942 byl pečlivě zrekonstruován podle historických dokumentů a na jeho kozlíku opět sedí Jana Míčová, pokračovatelka rodinné povoznické tradice.

Foto

Plzeňský pivovar používal koňské povozy k dopravě od svého založení. Po druhé světové válce do roku 1957 jezdily už jen po areálu pivovaru. Pak bylo užívání koní zrušeno a znovu se na plzeňských ulicích objevili až v roce 1990. Z pěti spřežení vydrželo jen jedno. Až do jara 2006 na jeho kozlíku seděl Jan Šůs, legendární plzeňská postava. Po jeho smrti uchopila opratě dcera Jana Míčová, která se rozhodla opustit práci ekonomky a pokračovat v tradici svého otce, známé po celé Plzni.

Čas se však nepříznivě podepsal na technickém stavu koňského povozu. Plzeňský Prazdroj proto za bezmála 400.000 korun zajistil kompletní rekonstrukci povozu.

Jak probíhala rekonstrukce povozu

Nejprve bylo nutné provést přesné zaměření povozu a detailně zpracovat grafický návrh nové podoby formou trojrozměrného modelu. Užitečné byly i historické podklady z pivovarského muzea. Design vychází z historických fotografií, co se nedohledalo v historických pramenech, bylo citlivě zrekonstruováno - např. plachta. Přípravy designu a konceptu trvaly 15 měsíců. Samotná renovace povozu začala letos v říjnu a sedm týdnů na ní nepřetržitě pracovalo několik řemesel - klempíř, kovář, umělecký truhlář a šičky autoplachet.

Při renovaci byl povoz "rozebrán do posledního šroubku". Při speciálním tlakovém čištění základní ocelové konstrukce s pomocí písku se ukázalo, že konstrukce byla natřena více než patnácti vrstvami laku. Na konstrukci bylo na několika místech také vyraženo výrobní datum - rok 1942. Vady na konstrukci vzniklé léty provozu byly opraveny a některé díly nově nahrazeny. Staré dřevěné části povozu nahradilo kvalitní dubové dřevo. Na voze jsou nově také výklopné bočnice a odnímatelné lavice, které umožňují po drobné úpravě i přepravu 8 osob v nákladovém prostoru povozu.

Pokračovatelkou povoznické tradice je Jana Míčová z rodiny Šůsů

Koncem listopadu byl zrenovovaný povoz předán majitelům, manželům Míčovým. Povoz, který táhnou kobylky Barna a Bajka, nyní jezdí třikrát do týdne s nákladem pivních sudů po trase "U Mansfelda" - radnice - "U Švejka" - "Pod Parkánem" - Františkánská zahrada, a udržuje tak v povědomí Plzeňanů již téměř zaniklou živnost a tradici.

"S novým valníkem se jezdí dobře, má teď dobré pérování a na novém polstrování se sedí pohodlněji. Ovládání povozu se ale nezměnilo, je to náš starý dobrý valník, i když zrekonstruovaný," říká Jana Míčová, která s povozem jezdí i na svatby, masopusty, folklórní slavnosti jako jsou akce baráčnických obcí, Svatováclavské nebo Tříkrálové jízdy, kdy vezla dokonce plzeňského biskupa Františka Radkovského.

Technický popis povozu a rekonstruovaných částí:

Před renovací byl dřevěný jen kozlík a ložná plocha, bočnice byly z kovových tyčí - nyní vše z trvanlivého dubového dřeva.

Dříve šlo vozit jen náklad, nyní dvě odnímatelné lavice pro 8 osob.

Lavice i kozlík jsou polstrované (šedostříbrná mikroplyš).

Původní pneumatiky byly zpuchřelé a tento rozměr již žádný výrobce dlouhá léta nevyrábí. Proto renovátoři použili malá kola od traktoru a do jejich středu umístili výměnnou poklici s imitací loukoťových kol.

Rezervní kolo i hever se nachází ve speciální bedničce pod povozem.

Povoz má ruční brzdu, jejíž páka je umístěna na pravé straně na kozlíku. Brzda je zpřevodovaná na zadní kola, ve kterých jsou bubnové brzdy.

U kozlíku je schránka na nářadí.

Na valník se vejde 30 KEG sudů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Budějovický Budvar dosáhl významného úspěchu u Soudu prvního stupně Evropských společenství ve sporu s americkou firmou Anheuser-Bush.

Soud prvního stupně Evropských společenství v úterý zrušil rozhodnutí Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM), který v minulosti zamítl námitky českého podniku proti tomu, že si Anheuser-Bush může v Evropě zaregistrovat svoji obchodní značku Bud. Server iHNed.cz o tom informovala Zuzana Trebulová z tiskového oddělení Soudu prvního stupně Evropských společenství.

Budějovický Budvar tak dosáhl významného evropského úspěchu ve sporu s americkou firmou Anheuser-Bush. Soud prvního stupně Evropských společenství je druhým nejvyšším soudem Evropské unie.

Soud v Lucemburku tak zrušil rozhodnutí OHIM. Ten už dříve námitky společnosti Budějovický Budvar zamítl v plném rozsahu s tím, že označení Bud nemůže být považováno za označení původu, že Budějovický Budvar neprokázal skutečné užívání označení původu Bud v oblasti obchodu a že toto označení společnosti Budějovický Budvar neposkytuje právo zakázat užívání výrazu Bud jako ochranné známky v Rakousku nebo ve Francii. Podle OHIM nemohou evropští spotřebitelé výraz Bud vnímat jako zkratku názvu českého města České Budějovice, jehož německá verze je "Budweis".

Soud: OHIM pochybil ve více bodech

OHIM podle Soudu pochybil, když nezohlednil všechny skutkové a právní okolnosti relevantní k určení, zda rakouské a francouzské právní předpisy poskytují společnosti Budějovický Budvar právo zakázat užívání pozdější ochranné známky. OHIM musí podle Soudu zohlednit starší práva chráněná v členských státech, aniž by mohl zpochybnit jejich kvalifikaci. Navíc má Soud za to, že Budějovický Budvar prokázal, že dotčená označení jsou užívána v obchodním styku.

Proti rozhodnutí Soudu lze podle Trebulové podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení opravný prostředek omezený na právní otázky k Soudnímu dvoru Evropských společenství.

Více než stoletý souboj pivovarů

Český pivovar v Budějovicích, který němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, byl založen v roce 1895. Anheuser-Busch zavedl svou vlastní americkou značku Budweiser v roce 1876. Tyto pivovary bojují o značku Budweiser a její různé obměny už přes sto let. Většina sporů ale spadá do nedávných let, kdy Budvar zvýšil export. Práva na značku Budweiser a Bud má Budvar podle listu Wall Street Journal ve 28 evropských a 37 dalších zemích, zatímco Anheuser prodává své pivo pod značkou Budweiser v 16 zemích a pod značkou Bud v 15.

Budvar je třetím největším domácím výrobcem piva a posledním státním pivovarem. Téměř polovina produkce Budějovického Budvaru je vyvážena do více než 50 zemích všech světadílů. Loni zvýšil Budějovický Budvar výstav piva meziročně téměř o devět procent a dosáhl objemu 1 253 000 hektolitrů. Hrubý zisk pivovaru se v loni meziročně zvýšil o 13 procent na celkových 302 milionů korun. Od roku 1991 investoval Budějovický Budvar do své modernizace a rozvoje asi 3,5 miliardy korun.

Nejhodnotnější položkou v majetku Budvaru bude ochranná značka Budweiser Budvar, o kterou vede pivovar ve světě válku s globální trojkou - americkým Anheuser Busch. Podle dřívějších odhadů má značka cenu kolem miliardy dolarů.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Tomáš Králíček


Predvianočný trh obohatil aj pivovar Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, ktorý začal v týchto dňoch distribuovať svoj špeciál, ktorým je „Vianočné pivo STEIGER 14°“. Obmedzená séria 300 sudov, každý po 50 litrov dlhodobo kvalitne uležaného piva, je určená ako vernostné poďakovanie pre cca 300 TOP odberateľov v oblasti HORECA (krčmy a reštaurácie). Svetlá vianočná ,,Štrnástka“ sľubuje štamgastom výnimočný gastronomický zážitok a táto obmedzená séria je ponímaná ako poďakovanie verným zákazníkom. Po minuloročnej premiére sa takýto špeciál distribuuje druhý raz v histórii pivovaru. Odozva v radoch zákazníkov je veľmi priaznivá a pivovar mieni v rodiacej sa vianočnej tradícii pokračovať. Informoval o tom hlavný sládek pivovaru STEIGER Ing. Ján Šimonovič.

,,Naši konzumenti dostávajú k Vianociam výnimočný produkt prírodne vareného a poctivo uležaného piva, ktoré sa kvalitatívne líši od uniformných europív. Všetky naše pivá majú jedny z najlepších pomerov ceny a kvality. Ale takýto výnimočný špeciál určite poteší srdce každého štamgasta. STEIGER je regionálny pivovar, ktorý má svoj okruh verných priaznivcov. Základom prirodzenej pivnej chuti poctivo uležaného piva značky STEIGER je podzemná voda zo Štiavnických vrchov, najlepší chmeľ zo žateckej oblasti a kvalitný moravský jačmenný slad. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť“, konštatoval J. Šimonovič.

Dodal, že k tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená ,,pravá pivná chuť“ jeho značiek. ,,Ľudia to vedia a tak naši štamgasti nechodia len na pivo, oni chodia ,,na STEIGRA“. Vyhniansky pivovar sa môže pochváliť tým, čo žiaden iný na Slovensku - pivo sa tu varí nepretržite od roku 1473, čo bolo ešte pred objavením Ameriky. Väčšina našich spotrebiteľov a odberateľov vie čo pije a sú vernými cielenými konzumentmi. Steiger je taký akurátny pivovar - ešte spadá pod malé pivovary do 200.000 hl produkcie ročne, ale už je dosť veľký na to, aby sa mohol starať o svoju značku a ešte viac o svojich zákazníkov“, uzavrel J. Šimonovič.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Porter v novém kabátu

[neděle, 14. prosinec 2008]

Nové balení porter. Nevratná láhev 0,33l. Multipack 7 lahví 0,33l. K dostání v prodejnách Pivovarka a také v maloobchodní síti.

FotoFoto

Zdroj: Pernštejn.cz


Přímo v prostorách nádvoří pivovaru Holba v Hanušovicích na Šumpersku se dneskonala pravá domácí zabíjačka. Již pošesté se tak pivovar loučil s uplynulým rokem.

Kromě ovaru, zabijačkové polévky, jitrnic a klobás čekal návštěvníky také Vánoční speciál. Toto polotmavé pivo má stupňovitost 13,51, která je stejná jako nadmořská výška jesenického kopce Šerák.

Pivovar je v podhůří Jeseníků a stává se cílem turistů. „Za uplynulý rok navštívilo pivovar čtrnáct tisíc turistů, z toho pět tisíc jich absolvovalo přímo exkurzi do pivovaru,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Pivovar Holba je desátý největší v republice, má vlastní vrty, ze kterých čerpá vodu na výrobu piva a stále používá původní měděné varné kádě z počátku minulého století.

Kromě každoroční zabíjačky pivovar pořádá na podzim Pivovarské slavnosti, v létě Setkání Holbů a Šeráků a každoročně sládek odměňuje zákazníka, který měl pořadové číslo stejné jako letopočet. Letos tedy soudek piva získal 2008. návštěvník pivovaru.

Zdroj: Olomoucko Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Na svém historickém motocyklu značky Jawa 250 - zvaném též pérák - přivezl včera „správce“ pivovaru do velkobřezenské restaurace Tivoli soudek s třináctistupňovým červeným pivem, které pivovar ve Velkém Březně uvádí na trh jako svůj vánoční speciál. Tam ho slavnostně předal panu Cibichovi, jehož tvář je vyobrazena na všech etiketách velkobřezenských piv.

Role správce a řidiče motocyklu se ujal novinář a milovník historie Martin Krsek, pana Cibicha ztvárnil ústecký herec František Sysel.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vedie pri medziročnom porovnaní predaja za 11 mesiacov, keď od začiatku roka zaznamenal výstav (predanú produkciu) 185 360 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 25 percent viac ako za rovnaké obdobie vlaňajška. STEIGER je celý tento rok nad úrovňou minuloročného predaja, má od začiatku roka 2008 najvyšší medziročný nárast výstavu piva a je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,18 percenta za 11 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,64 percenta. Celkový výstav slovenských pivovarov, za obdobie január až november 2008, dosiahol 3 283 393 hl. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Spolu sa vo Vyhniach varíme 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Medziročný nárast bol akcelerovaný aj varením Steinu. Pre vývoj tržieb a ekonomiku našej spoločnosti je dôležitý fakt, že predávame na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar. Ekonomiku firmy vylepšuje aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že pivovar STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia.

,,Takto sa varí a hlavne tak má ,,ležať“ poctivé pivo, ktorého dozrievanie sa neurýchľuje a tým sa neoberá o kvalitu. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Najmodernejšie nerezové a sklenené zariadenia zaručujú kvalitu a hygienu. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť“, vysvetlil J.Vysloužil.

Pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


«« « Strana 627 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň