Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Bývalý pivovar ožije hudbou

[středa, 12. březen 2008]

Velký benefiční koncert, který chce propagovat a zároveň podpořit rekonstrukci bývalého zámeckého pivovaru, se uskuteční tuto sobotu v Horažďovicích.

Začátek hudební akce naplánovali pořadatelé na 20. hodinu.

Koncert se uskuteční v unikátních prostorách sklepení bývalého zámeckého pivovaru v Komenského ulici. Areál byl po léta využíván jako sklad a veřejnosti byl proto nepřístupný. Poté, co sklad přestal existovat, je historický objekt v podstatě bez využití.

A jak se zrodila myšlenka přivést do bývalého pivovaru život? V nedávné době přišlo několik lidí s nápadem pivovar zrekonstruovat a poté v něm zřídit regionální kulturní centrum. To je velmi dobrá myšlenka, ovšem zároveň velmi nejednoduchá.

Radnice nemá na opravu areálu dostatek peněz Areál sice vypadá, že je v relativně dobrém stavu, ale je velice rozsáhlý a je nutné ho přestavět. Jeho rekonstrukce v plánovaný multifunkční kulturní objekt by si vyžádala velkého množství peněz, které si vlastník, město Horažďovice, v současnosti nemůže ze svého rozpočtu dovolit. Vize jsou takové, že v budoucnosti by v areálu mohlo sloužit kino, hudební klub, umělecké dílny, ateliéry, zkušebna či dokonce nahrávací studio. Mohly by se zde odehrávat různé kulturní akce jako jsou koncerty, výstavy, promítání, čtení, semináře a další.

Faktem je, že z nalezených prostor jsou unešeni jak odborníci na architekturu, tak lidé, kteří měli šanci prostory spatřit na podzim minulého roku, a to při několikadenním pilotním pokusu o zviditelnění pivovarského areálu. K vidění zde byla videoinstalace a promítání Martina Zet, loutkové divadlo místního souboru Rolnička a také koncerty známých kapel jako Sabot či Phil Shoenfelt se svou formací Southern Cross.

Právě tuto sobotu bude další příležitost si areál prohlédnout a nechat se inspirovat hudebním programem. Ten připravilo nově vzniklé horažďovické občanské sdružení Provoque. Celá akce se odehraje bez použití elektrického proudu. Její výtěžek bude použit výhradně k rekonstrukci zařízení pivovaru.

Čistě akusticky, tedy bez aparatury, svou účastí podpoří česko-americká kapela Kačkala, což je ženský vokální soubor se žánrovým rozptylem od spirituálu až po punk. Představí se ale také plzeňské bubenické uskupení Muerta Mente a hráč na didgeridoo Jiří Vlažný.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Lukáš Marek


Rumunský Chargé d´Affaires Dan Balanescu si při své návštěvě Ústeckého kraje prohlédl i velkobřezenský pivovar. V pondělí 3. března jej v něm spolu s obchodním radou rumunského velvyslanectví Mirceam Borzaem, druhým tajemníkem téhož velvyslanectví Gabrielem Maresem a Andreou Kalasovou z kanceláře hejtmana kraje přivítali zástupci skupiny DRINKS UNION Jaroslav Rottenborn a Josef Vejlupek.

Rumunská delegace si prošla prohlídkovou trasu v místním pivovaru a detailně se zajímala o všechny technologické postupy, které do výroby zlatavého moku vstupují. Při posezení nad sklenicí jantarového speciálu jí pak Josef Vejlupek představil historii velkobřezenského pivovaru, která je neodmyslitelně spojena s tváří přednosty stanice Victora Cibicha. Rumunský Chargé d´Affaires Dan Balanescu se zajímal i o současnost pivovarnické skupiny DRINKS UNION s poukazem na rostoucí oblibu piva mezi rumunskými konzumenty. Zástupci pivovaru byli informováni, že jednání o vstupu značek Zlatopramen a Březňák na rumunský trh jsou reálná, ovšem na přesný termín, kdy budou obě piva dostupná i v Rumunsku je ještě nutné si počkat.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


Podpora cestovního ruchu, kulturních a společenských vztahů, ochrana životního prostředí, rozvoj komunitní činnosti a dopravy – to jsou hlavní oblasti, na nichž se dohodli spolupracovat představitelé Pivovaru Velké Popovice a obce Velké Popovice. Svým podpisem tyto závazky stvrdili Jaroslav Gubiš, manažer velkopopovického pivovaru, a starosta obce František Hotový.

Foto

Společným cílem obce Velké Popovice a Pivovaru Velké Popovice, který je součástí společnosti Plzeňský Prazdroj, je rozvoj a zkvalitnění života obyvatel obce Velké Popovice. Ve společné deklaraci proto specifikovaly oblasti, které budou hlavním předmětem jejich spolupráce v roce 2008. Jedná se například o systematickou propagaci regionu a rozvoj cestovního ruchu cílený na tuzemské i zahraniční turisty, upevňování kulturních a společenských vztahů v regionu nebo rozvoj komunitní činnosti.

Zcela zásadním bodem spolupráce je pak péče o životní prostředí, která se bude konkrétně dotýkat využívání čistírny odpadních vod Pivovaru Velké Popovice, dodávek pitné vody nebo zkvalitnění bezpečnosti provozu v obci. Do rozvoje komunitní činnosti Pivovar Velké Popovice investuje celkem 1 milion Kč ročně, v rámci programu Občanská volba společnosti Plzeňský Prazdroj.

Koordinaci a realizaci aktivit rámcově definovaných v jednotlivých bodech deklarace mají na starosti řídící výbor a výkonný výbor pro spolupráci Plzeňského Prazdroje – Pivovaru Velké Popovice a obce Velké Popovice.

Příklady závazků specifikovaných v Deklaraci o vzájemné spolupráci:

Spolupráce v rámci cestovního ruchu DSO Ladův kraj, společná příprava akcí Pochod krajinou barona Ringhoffera, Den Kozla a Den otevřených dveří.

Vytvoření informačního materiálu pro individuální turisty z ČR i zahraničí.

Podpora při propagaci obce Velké Popovice na tuzemských a zahraničních prezentacích – na veletrzích cestovního ruchu, prezentacích , konferencích atd.

Propojení internetových prezentací: http://www.velkepopovice.cz , http://www.kozel.cz a http://www.prazdroj.cz .

Pivovar Velké Popovice investuje do rozvoje komunitní činnosti v obci Velké Popovice a Petříkov celkem 1 milion Kč ročně v rámci programu Občanská volba společnosti Plzeňský Prazdroj.

Pivovar Velké Popovice poskytne Zimnímu stadionu dodání čpavku pro výrobu ledu v celkové hodnotě 625 000 Kč.

Pivovar Velké Popovice bude na základě odhody s obcí participovat na investičních akcích obce směřujících ke zkvalitnění bezpečnosti provozu v obci, a to v odhadované výši příspěvku Pivovaru Velké Popovice 1 milion Kč za kalendářní rok.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Je to kulaté a nikdy nevíš, kdy Ti přiletí výhra …

Od dnešního dne až do 30. března můžete v českých hospodách a restauracích narazit na originální promotion značky Gambrinus. Fotbalová tématika je patrná téměř na všech aktivitách české pivní jedničky a nová kampaň není výjimkou. Za pět piv na hospodské účtence mohou konzumenti vyhrát zajímavé „fotbalové“ ceny.

Plakátek

Fotbalová pivní sklenice, Air soccer disk, Power ball – gyroskop, kšiltovka, stojan na mobil, hodinky či tepelný polštářek - i takové budou odměny pro konzumenty piva Gambrinus. Všechny budou vynikat především originálním fotbalovým designem. Stačí si dát dohromady s přáteli alespoň pět „kousků” a mít trochu štěstí během losování, které probíhá přímo v provozovně a výherce může domů odejít s originálním dárkem. „Fotbal je jednou z hlavních komunikačních platforem značky Gambrinus, proto jsme volili fotbalové motivy také pro letošní promotion v on-trade provozovnách,“ říká Magda Pančochová, Junior Brand Manager značky Gambrinus.

Intenzivní třítýdenní kampaň se objeví přibližně na třech tisících místech, v restauracích a barech po celé ČR, bude podpořena televizními a rozhlasovými spoty a celou řadou POS materiálů. Promotion pro Gambrinus připravila společnost RUST2.

Ve druhém týdnu za spotřebiteli do vybraných restaurací vyrazí i promo týmy, které spotřebitelům piva Gambrinus přinesou nejen zábavu, ale odmění i ty nejloajálnější a nejvěrnější značce.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Ne, nebojte se. Nejedná se o žádnou černou kroniku alkoholu za volantem. Po zimní přestávce totiž zahájilo svůj provoz Automuzeum v Liberci-Vratislavicích nad Nisou. „Jednalo se o skvělou příležitost, jak současně s dnem otevřených dveří v pivovaru Konrád zahájit letní sezónu“. Sdělil Milan Bumba kurátor muzea.

Na co se mohou návštěvníci těšit? Představilo se zde několik novinek. Například hned u vstupu tzv. Síň závodních tradic na Liberecku, kde se představuje závodní minulost až po současnost, kterou uzavírá Tomáš Enge. Ovšem mezi mnoha vystavenými exponáty, tu největší pozornost budil tzv. Koráb herce Jana Wericha. Vůz teprve čeká na radikální rekonstrukci, ale už nyní je ho možno v expozici spatřit. „V 50.letech se jednalo o největší osobní vůz v Československu. Werich ho však využil pouze krátkou dobu, protože díky politickému nátlaku ho byl nucen prodat.“ Dodal Milan Bumba.

Návštěvnost jak dne otevřených dveří Vratislavického pivovaru, tak i Automuzea byla velká. V pivovaru dokonce museli rozdělovat zájemce o prohlídku na více skupin. Chvílemi, zde byla delší čekací doba, ale čekání se vyplatilo. Automuzeum bude otevřené každou neděli od 10 do 16 hodin a nachází se v areálu pivovaru Konrád.

Zdroj: Liberec


Teplé pivo drtí rýmu

[úterý, 11. březen 2008]

Skalní konzumenty piva bezesporu potěší, že jejich oblíbený pěnivý mok nachází zastání i u představitelů lékařské profese. Vědci totiž zjistili, že chmelový nápoj ohřátý na maximálně 40 stupňů Celsia skutečně zmírňuje nejen rýmu a nachlazení, ale má silný uklidňující vliv a přispívá ke zdravému a hlubokému spánku.

Zásluhu na tom má obsah éterických olejů a hořkých substancí, které ještě navíc působí antibakteriálně a efektivně bojují s původci onemocnění. Po požití teplého piva člověk pociťuje příjemnou únavu, tělo začíná vylučovat pot, s nímž z organismu rychleji odcházejí i jedovaté zplodiny. Vyšší teploty však účinné látky ničí.

Zdroj: Morava24 | Autor: Korzo


Tradiční soutěž Král výčepních Starobrno je každoroční součástí potravinářských veletrhů Salima v Brně. Letošní dvanáctý ročník se konal minulé pondělí a skončil fenomenálním úspěchem znojemských hostinských, kteří získali zlatou i stříbrnou medaili. Královskou korunu si letos nasadil Tomáš Huss. Obhájil tak své vítězství z roku 2006. Překvapením však bylo druhé místo, které získal bratr vítěze Ladislav. Tomáš Huss se totiž finále účastní pravidelně, Ladislav se mezi nejlepších šest dostal letos poprvé a za úspěch považoval samotný postup. Nakonec s bratrem porazili víc než dvacet výčepních z celé republiky.

Cílem soutěže je správné načepování takzvaného „pěkného piva“. Hodnotí se kvalita a umění výčepních. Soutěžící museli načepovat svá piva do třetinky a půllitru ve stanoveném časovém limitu. Rozhodčí měřili správnou míru a výšku pěny a odborná porota hodnotila vizuální („umělecký“) dojem. Dvojčata Tomáš a Ladislav Hussové provozují Olympic bar na Vídeňské ulici a sezonní restauraci na hrázi Vranovské přehrady.

Zdroj: Znojemsko.cz


Britský výrobca liehovín Diageo a holandský pivovar Heineken sa dohodli na vytvorení dvoch spoločných podnikov v Juhoafrickej republike (JAR). Prvý spoločný podnik, pod obchodným menom DHN Drinks, vytvoria spoločne s namíbijským pivovarom Namibia Breweries Ltd (NBL). Nový spoločnosť zlúči ich obchodné aktivity v oblasti produkcie piva či hotových miešaných nápojov. V DHN Drinks by mali Heineken a Diageo vlastniť po 42,25 % a zvyšný 15,5-percentný podiel by mal pripadnúť NBL.

Cieľom druhého spoločného podniku je výstavba a prevádzkovanie pivovaru v juhoafrickej provincii Gauteng. Pivovar by mal disponovať začiatočnou výrobnou kapacitou 3 mil. hektolitrov, pričom 75-percentný podiel v tomto podniku by patril Heinekenu a štvrtinový podiel by získal Diageo. Heineken by mal do obidvoch firiem celkovo investovať 260 mil. eur, zatiaľ čo Diageo by mal počas prvých dvoch rokov do spoločných podnikov vložiť 100 mil. britských libier (GBP).

Skupina Heineken pôsobí aj na slovenskom trhu, a to prostredníctvom spoločnosti Heineken Slovensko, ktorá má v ponuke pivo značiek Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zo zahraničných značiek reprezentuje Heineken Starobrno a Desperados. Heineken Slovensko je zároveň najväčším domácim výrobcom a vývozcom sladu.

Zdroj: SME


Mezi Evropany představuje pivo silný socializující prvek. Pro každé pohlaví ale trochu jiným způsobem. 41 procent žen na pivo zajde nejraději se svým partnerem. Pivo s přítelkyní sice není tabu ani pro evropské muže, 24 procent mužů zajde na jedno nejraději právě s ní, ale větší část pivního času muži přece jen věnují přátelům. Na rozdíly ve vnímání pivní kultury u evropských mužů a žen poukazuje výzkum SABMiller*.

Nikoho nepřekvapí, že muži konzumují pivo častěji a ve větším množství než ženy. Evropané vypijí ročně v průměru 143 litrů piva, Evropanky pak méně než polovinu (63 litrů). Co ovšem sbližuje nejen ženy a muže, ale všechny evropské země, je způsob konzumace piva. V porovnání s USA, kde se pivo pije nejčastěji přímo z láhve či plechovky, dají Evropané přednost pivu ve sklenici. Pivo přímo z láhve preferuje pouze 6 procent evropských mužů, respektive 5 procent Evropanek.

Polovina Evropanek nikdy nepije pivo sama

Když evropské ženy sedí v restauraci nebo v baru samy (například na někoho čekají nebo jdou samy na oběd), 46 procent z nich si nikdy nedá pivo. Naopak mezi muži by jen čtvrtina nikdy nepila pivo sama, pro většinu z nich to tedy není situace, kdy by si oblíbený nápoj měli odepřít.

Záleží na příležitosti

Na rodiném obědě si pivo vychutnají stejně často muži (81 procent) i ženy (82 procent). Na obchodním jednání však v Evropě moc často sklenici piva na stole neuvidíte. Při schůzce s obchodním partnerem si pivo objedná třetina Evropanů, ale pouze 21 procent Evropanek. Ještě méně obvyklé bývá pivo při sportovních akcích. Pivo při sportu si dá 12 procent a o polovinu méně žen, tedy pouhých 6 procent.

*Výzkum zpracovává společnost SABMiller na vzorku více než 7,5 tisíce plnoletých osob, které pijí pivo alespoň jednou za dva týdny. Statistické šetření probíhá v 15 evropských zemích (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie). V každé zemi odpovídá přibližně 500 respondentů, z toho 70 % mužů a 30 % žen.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Zdar Pifkapifci a Pifkapifky !

Uš mi i vyčítaly (hlavně ony) proč je uvádím aš na druhém místě, ale je vás, holky moje, fakale míň (alespoň co se milek pifka týče) a tak sorráč.

Na tento mejl jsem se chystal poměrně dlouho. A ejhle je to tady. Oč jde ? O nic menšího než o změnu desiny v Tramu !!! Skoro celou dobu co máme v hospodě štvrtou pípu, tak jsme čelili otázkám : Proč pořád Gambrinus ?, A nechtělo by to změnit ?, Ta druhá pípa Vám kazí dojem z té čtvrté !, Je tolik skvělých desítek a Ty točíš ten Gambrihnus atd., atd. No jo, ono se to hezky radí, když nemáš co ztratit a když Ti Tvá rada nevyjde, tak pokrčíš rameny, žes to jako myslel dobře… Mě, ač se to nezdá, tak pořád výtoč stojí a padá s desítkou a tak jsem byl opatrnost sama a šel na to pomalu a zlehka. Nicméně jsem slíbil už loni a nejenom členům SPP, že po Novém roce s tím něco udělám. A hle první nástřel je tu ! Určitě znáte z reklam, jak se rodil Pardál a tak s tím otravovat nebudu jen musím říc, že ať už je to pravda či není, tak PR co si na to ti Budvaráci najali odvedla sqělou práci !!!. Spíš napíšu jak jsem se k němu dostal. Loni něgdy na jaře byla pravidelná ochutnáfka pif v Piv. domě pod vedením H+H a tam jako přequapení se ochutnával i Pardál. Já z Budějic od Budvarů jsem snad dobrou desinu nepil a tak jsem k tomu přistupoval velmi skepticky… Ale musel jsem konstatovat : Tak jestli vám vydrží tahle chuť i při velkovýrobě, tak klobouk dolů. No a letos v lednu jsem ho ochutnal znovu (hned jak ho uvolnili pro celou ČR) a už s kloboukem dole jsem přivítal Pardála nejdříf na štyrce a gdyž fšem pro hospodu důležitejm štamgastům chutnal, tak jsem utnul Géčko a nasadil tohle zvíře…

Jak dlouho vydrží bude záležet na vás. Jestli vám zachutná tak, že ho budete chtít ve výběhu na stálo, či mě s ním za čas pošlete se vycpat a já se budu poohlížet po jiném nevycpaném drafci… To fše se teprf hukáže. Jen jedno vím jistě: Géčkem Vaše ctěné chuťové pohárky už otravovat nebudu .

Jen dovětek. Je mi to na jednu stranu docela líto, co během pár let provedli s (ne)chutí desiny Gambrinusu, (že Pepuško) ale takovej už je asi život, že to co je dobrý dneska nemusí být dobrý za pár let. A to je škoda . Ostatně se přesvědčíme po Pardálofsku co s tou chutí bude za pár let, že…

O dalších pifkách co budou na štyrce zase jindy. Jen (aby měli vzteka ti co nechodí ) co jsme točili naposled : po STOfkovém úžasném Joe’s Garážofským Freak Outu (dle mne i mnohých štamgastů mnohem lepčí jak Guinness!!!), byl zase po dlouhé době Bitter 11° kvasnicový – ňamina a pak mi dovezl svoji úplně sqělou zlatou vídeňskou 14° Tomáš Mikulica z Chýně !!! Tak to prý byla taky bomba. Já nevím – byl únor, ale kdyš jsem to ochutnal 1. 3., byť z Petky – co mi Martinka zachránila -, tak mi nezbývá než souhlasit. Pak ještě proběhla 28 minutová čepovačka Pepřového pifka od Opatů = Raduna veliká !!!

Toť fše.

S pozdravem:

Českému pifku zdar !

Jirka Bejček Stehlíček.

První Pivní Tramway.

Hospoda sta druhů pif.

Zdroj: Klub PIVO na diskusním serveru Lopuch | Autor: Kacir


ČSOB nabídne pivní akciový fond

[čtvrtek, 6. březen 2008]

Banky lákají investory na podílové fondy zaměřené na přitažlivé obory. ČSOB vsadila na vztah Čechů k pivu.

Speciální podílový fond obsahující výhradně akcie významných světových pivovarů představila Československá obchodní banka. Reaguje tak na sílící zájem investorů o fondy zaměřené pouze na jedno odvětví.

„Vybíráme především fondy, které lze aplikovat na české prostředí. Češi jsou velkými konzumenty piva, takže věříme, že je tato příležitost zaujme,“ vysvětlil mluvčí ČSOB Tomáš Kopecký.

Banka se novým produktem snaží navázat například na velký úspěch fondu, který byl zaměřen na firmy obchodující s vodou. Ten byl předčasně vyčerpán již po dvou týdnech, kdy do něj klienti investovali průměrně 54 milionů korun denně. Celkem to bylo 880 milionů korun.

„Tento druh fondů se v posledních letech těší obrovské, stále rostoucí popularitě. Je to ideální cesta pro aktivní investory, jak zužitkovat své znalosti v oboru,“ uvedl David Marek, analytik společnosti Patria Finance.

Odvětvové fondy jsou lákavé zejména pro investory, kteří sice mají obecný přehled o daném sektoru, ale nemají již tolik informací o jednotlivých titulech. Některé investiční banky se na tyto produkty přímo specializují a připravují pro banky fondy na konkrétní objednávku.

„Je to zajímavé z hlediska marketingu i tím, že klientům jsou tyto fondy bližší. U běžných fondů si pod názvy firem mnohdy nedokážou nic konkrétního představit,“ řekla mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková.

Boj o pozornost investorů Česká spořitelna nabízí například fond zaměřený na farmacii, informační technologie nebo biotechnologie. Velký zájem nyní banka očekává o akcie společností, které působí v oblasti ochrany životního prostředí. Klimatický fond, který je specializovaný na firmy bojující proti znečištění ovzduší, již uvedla také ČSOB.

Tyto investice poměrně snadno přitahují pozornost klientů i médií, a podle Gajduškové proto mají velkou budoucnost. Akciové fondy se tak postupně stávají oblastí, kde kromě znalosti situace na trhu rozhoduje i přitažlivost oboru.

Omezení portfolia na jeden obor přináší rovněž ekonomické výhody. „Odvětvové fondy mohou dobře reagovat na to, co se děje v ekonomice. Ne každý obor je totiž vývojem ovlivněn stejně,“ upozornil Dalibor Mátl ze společnosti Atlantik FT. Rozvoj podle něj zaznamenaly fondy především poté, co přestaly rozlišovat firmy podle země původu. V dnešní globalizované ekonomice tak nahradily regionální diverzifikaci.

Nestabilita na světových burzách nyní akciovým fondům příliš nesvědčí, a odvětvové fondy tak nabízejí možnost, jak zájem investorů oživit. Během ledna totiž akciové fondy celkově prodělaly, například největší tuzemský akciový fond ING ztratil téměř 16 procent.

Češi během minulého roku do podílových fondů přidali 44 miliard korun a celkový objem takto uloženého kapitálu se vyhoupl na 315 miliard.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Vojtěch Bednář


Pivní sklenice Pilsner Urquell dostaly nový háv od známého designéra Ronyho Plesla. Jejich novou podobu dnes představil Plzeňský Prazdroj. V českých restauracích a hospodách se sklenice začnou objevovat od června letošního roku.

Foto

Sklenice budou o polovinu lehčí než nyní. Nový vzhled získá půllitrové i třetinkové provedení.

"Kromě snížení hmotnosti bylo hlavním záměrem sjednocení designu s ostatními prvky portfolia značky, jako je například džbánek nebo pohár s nožkou. Proto jsou sklenice vyráběny technikou lisofoukání, která umožňuje dosáhnout tenkostěnného provedení," řekl manažer marketingu Plzeňského Prazdroje Vladimír Přibil.

Nové sklenice nahradí původní typy během následujících dvou let. Celkem jich Plzeňský Prazdroj na trh uvede téměř 1,2 milionu.

Výrobcem sklenic je sklárna z italského Borgonova. "Tvar sklenice je vysoce ergonomický, velmi dobře se drží při konzumaci, ale i následně při mytí. Paprskovité výbrusy," řekl designér Rony Plesl.

Foto

Pro pivo Pilsner Urquell se nyní používá celkem sedm různých modelů. Nové budou na trh uváděny postupně, původní typy ukončí svou životnost přirozeným opotřebením.

Pivní sklenice v číslech

Hmotnost sklenice:

váha původní sklenice 0,5 l = 620 g

váha nové sklenice 0,5 l = 340 g

váha původní sklenice 0,3 l = 450 g

váha nové sklenice 0,3 l = 250 g

Plzeňský Prazdroj má na tuzemském trhu asi 8,5 milionu kusů všech typů sklenic v rámci celého portfolia. Z toho 2,6 milionů tvoří sklenice Pilsner Urquell.

Video zde ...

Další fotky zde ...

Zdroj: iDnes.cz


U piva sledují vše. Od pěny po vůni

[středa, 5. březen 2008]

Chcete se stát profesionálními ochutnavači piva? Budete asi zklamaní, ale taková profese dnes v Česku neexistuje. „Kvalitu hodnotí sládci, mistři, zkrátka lidé z výroby,“ boří sen mnoha pivařů o ideálním zaměstnání sládková Nataša Rousková z přerovského Zubra, který na soutěži Zlatý pohár Pivex získal v pondělí několik ocenění.

„Odborník totiž ví, co má v pivu hledat a co za kterou složkou chuti stojí.“ Na soutěži vzorky nejdříve projdou laboratorní kontrolou, kde vědci z Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského zjistí, zda vůbec splňují zákonné normy.„Ale podle vědců je dnes pivo skoro všechno,“ směje se vedoucí laboratoře Zubru Šárka Svobodová.

Proto poté nastupují právě degustátoři, aby posoudili kvalitu piva. Hodnotí vždy pět anonymních vzorků, pak následuje pauza na regeneraci chuťových pohárků. Degustátor nejdříve posoudí kvalitu pěny, tedy její soudržnost, trvanlivost a výšku. Pak pozvedne sklenici proti světlu a zjistí čirost a barvu piva. Speciálně barva je u většiny českých piv sytější než v zahraničí. „Je to dáno tradiční výrobou, při níž v pivu zůstává více extraktů, které určují jeho barvu a chuť,“ dodává Svobodová. Dále degustátor zamíchá sklenkou, aby uvolnil vůni. Ta by měla souznít s chutí piva. A nakonec přichází na řadu vlastní chuť. U té se hodnotí nejen hořkost piva, ale i plnost chuti, intenzita a charakter hořkosti. „Zkušený degustátor například pozná, z jakého chmele jsme pivo uvařili. Ten je ale každý rok jiný, záleží na počasí. Není proto jednoduché vařit z něj pořád to stejné pivo,“dodává Svobodová.

Billboardy řady značek dnes tvrdí, že právě jejich pivo je pivem roku. Jak poznat, že je to pravda? „Každý pivovar se chce pyšnit touto značkou. Dokládá to i počet pivních soutěží. Ale všechna kritéria, tedy vědeckou analýzu, degustaci a dohled notáře dnes splňují pouze dvě soutěže. Pivex a České pivo,“ říká Rousková.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Jan Martinec


Pivovar Ostravar vstoupil na trh plechovkového piva.

„Vycházíme vstříc poptávce našich spotřebitelů, kteří stále více preferují tento typ balení,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci manažer značky Ostravar Pavel Barvík,.

Podle zástupců pivovaru si značka Ostravar v kraji dlouhodobě udržuje velmi silnou pozici.

„I přes velmi mírný růst celého českého pivního trhu se v loňském roce prodeje piva Ostravar zvýšily meziročně o tři a půl procenta. Podobné nárůsty vykazujeme už několik posledních let,“ dodal Barvík.

V plechovkách bude na trhu Ostravar Originál,který v roce 2004 získal certifikát kvality na soutěži Pivex a o rok později obsadil první místo v soutěži České pivo.

Ostravské pivo v plechovkách se právě v těchto dnech dostává na regály prodejen. Uvedení na trh bude provázet reklamní kampaň Valime ven. „Chceme umožnit, aby naše pivo nebylo jen v hospodách, ale všude tam, kde lidé tráví volný čas,“ řekl Barvík.

Zdroj: MF Dnes


Stretnutie Kalt Bier klubu vo Vigvame

[úterý, 4. březen 2008]

Aktivita pivného Kalt Bier klubu pokračuje, čoho svedkom bolo druhé stretnutie jeho členov a priaznivcov dobrého piva dňa 1. februára tohto roku v košickom podniku Vigvam pub.

Prvé (zatiaľ druhé v poradí) stretnutie na košickej pôde zorganizovali spoločne, materský klub z Rožňavy a košický Kalt Bier klub Vigvam pub. Hosťom večera bol Ing. Ján Pokrievka, prezident SAHP a popredný slovenský homebrevár (domáci varič piva) s prednáškou o vzniku, dôvodoch a praktizovaní varenia piva v domácich podmienkach.

Úvodom p. Bc Kovács zhodnotil účasť a výsledky slovenských zástupcov na jednej z najpresížnejších pivných súťaží v strednej Európe “Česká pivní pečeť” Tábor 2008 ako úspešnú, veď v kategórii svetlé výčapné pivo sa na 2. mieste umiestnil Urpiner 10% z Banskobystrického pivovaru s.r.o., Banská Bystrica, v kategórii tmavé výčapné pivo na 3. mieste Steiger 10% tmavý z Pivovaru Steiger a.s., Vyhne a v kategórii tmavé špeciálne pivo na 3. mieste Brokát tmavý 13% z Pivovaru Kaltenecker Rožňava.

Účastníci mali možnosť ako prví ochutnať 14 stupňové polotmavé kvasnicové pivo typu India Pale Ale z pivovaru Kaltenecker, tento špeciál nebol na Slovensku podľa dostupných informácií doteraz uvarený.

Foto

Prvé India Pale Ale uvarené na Slovensku


Hlavnou témou večera bola prednáška: Domáce varenie piva, ktorú predniesol skúsený homebrevár p. Ing. Pokrievka. Prednáška zasvetila účastníkov do histórie, vývoja a praxe varenia piva v domácnosti, ktoré v súčastnosti zaznamenáva vo svete zvýšený záujem. V susednom Česku je niekoľko desiatok varičov domáceho piva, na Slovensku je to pomenej, ale odvážlivci, či skôr zanietenci sa nájdu aj tu (p. Ing. Pokrievka, JUDr. Postha, Ing. Dalibor Hanzel, Jaroslav Štofko, Ladislav Mókoš, Gabriel Marencsák, Jaroslav Krsek, Ivan Ozábal a iste aj iní, o ktorých nemám vedomosť).

Homebrewing ako taký začali oživovať v USA z dôvodu globalizácie a uniformity produkcie tamojších pivovarníckych spoločností a poznaniu, že v dobách minulých sa bežne pivo varilo aj v malom, teda v domácich podmienkach. Dnes je homebrewing v USA veľmi populárny, je zastrešený organizačne, ročne sa usporiadava niekoľko festivalov varičov domáceho piva a má aj túto činnosť ošetrenú legislatívne. V Čechách je ako som spomínal situácia taktiež priaznivá, množstvo varičov domáceho piva si môže svoj mok variť až do množstva 200l ročne a podľa informačného šuchu aj v budúcom ročníku pivnej degustačnej súťaže v Tábore má byť zaradená aj nová kategória - homebreving.

Podľa p. Ing. Pokrievku domáce varenie piva sa dá v základe rozdeliť na dve kategórie, varenie z hotových koncentrátov a varenie piva zo základných surovín. Ďaľším dôležitým rozdelením je typ kvasenia, spodné alebo vrchné. Všeobecne sa dá povedať, že variči, ktorí uprednstňujú varenie piva v domácich podmienkách z hotových koncentrátov využívajú skôr vrchné kvasenie a variči zo základných surovín, ktoré je pracnejšie a zložitejšie, časovo náročnejšie, využívajú spodný typ kvasenia.

Foto

Ing. Pokrievka pri prednáške


Ing. Pokrievka využíva na varenie piva v domácich podmienkach varenie z koncentrátov, ktoré sa mu osvedčilo, je časovo menej náročné a hlavne pri dodržaní postupu bol s výsledkom vždy spokojný a nie len on. Ako ukážku svojho umenia doniesol na ochutnanie dva druhy ním uvareného piva Pokrovar, vareného z koncentrátov Cooper Draught a Cooper Stout. Taktiež detailne, aj s fotodokumentáciou predstavil postup varenia piva.

Foto

Doma varené pivá Pokrovar Stout a Draught


Ako na minulom stretnutí v Rožňave, aj na tomto stretnutí bola súčasťou aj anonymná degustácia pív, ktorú tentoraz riadil autor článku “bobo” v spolupráci s majiteľom Vigvam pubu p. R. Čechom. Na degustáciu bolo pripravených 12 vzoriek piva rôznych kategórií a krajín (Nemecko, Rakúsko, Francúzsko, Rusko, Ukrajina, Švédsko a Tunisko). Samotná degustácia bola rozdelená do troch častí, kde účastníci posudzovali a hodnotili po 4 pivá z ktorých nakoniec po sčítaní bodov určili nakoniec tri najlepšie, podľa nich víťazné.

Foto

Hodnotenie pív


V prvej časti prvé miesto obsadila vzorka č. 2 Marstons Pedigree 4,5% s 19 bodmi, v druhej časti vzorka č.8 Spendrups Julbrygd 5,3% s 18 bodmi a v tretej časti vzorka č.9 Paulaner Hefeweissbier 5,6% s 13 bodmi.

Konečné poradie hodnotenia bolo nasledovné:

1. miesto Paulaner Hefeweissbier 5,6%

2. miesto Spendrups Julbrygd 5,3%

3. miesto Marstons Pedigree 4,5%


Účastníci po degustačnom hodnotení pív, ich rôznorodých štýlov a získaných skúsenostiach, sa zhodli na tom, že v budúcnosti sa budú hodnotiť pivá v daných zaužívaných kategóriách.

Zoznam pív a ich poradie v akom boli degustované:

1. SKOL, svetlé výčapné pivo, 4,0% alk., Braun Union Ostereich, Rakúsko

2. Marstons Pedigree, bitter ale, 4,5% alk., Marstons plc, Staffordshire, Anglicko

3. Erdinger Champ, pšeničné pivo, 4,7% alk., Erdinger Weissbräu, Erding, Nemecko

4. Kronenbourg 1664, svetlý prémiový ležiak, 5,0% alk., Brasseries Kronenbourg, Francúzsko

Foto

1. časť


5. Kolekcija Ziberta Klasične Nimetske Pšenične, pšeničný špeciál, 5,2% alk., Obolon, Fastiv, Ukrajina

6. Obolon Magnat, svetlý prémiový ležiak, 5,2% alk., Obolon, Kiev, Ukrajina

7. Nils Oscar God Lager, svetlý ležiak dortmundského typu, 5,3% alk., Nils Oscar, Nykoping, Švédsko

8. Spendrups Julbrygd, ležiak viedenského typu, 5,3% alk., Spendrups Bryggeri, Grängesberg, Švédsko

Foto

2. časť


9. Paulaner Hefeweissbier, pšeničné pivo, 5,6% alk., Paulaner Brauerei, Mníchov, Nemecko

10. 33 extra Dry, svetlý ležiak plzeňského typu, 6,0% alk., SFBT, Tunis, Tunisko

11. Swedish Elk Brew X-Strong, špeciál ležiak Malt Liquor, 7,5% alk., Kopparbergs Bryggeri, Švédsko

12. Baltika 9 Krepkoe, svetlý ležiak špeciál, 9,0% alk., Baltika Brewery - BBH, St. Peterburg, Rusko

Foto

3. časť


Na záver členovia klubu, priaznivci a pivní gurmáni zakončili stretnutie družnou debatou pri dobrom pive a očakávaním na ďaľšiu novinku na slovenskom pivnom trhu, pivom typu Märzen.

Zdroj a foto: KaltBier Košice


Velkou šanci najít trvalé místo přináší lidem bez práce začátek letní sezony v pivovarech.

„Pro sezonní práce plánuje pivovar přijmout šedesát zaměstnanců, těm nejlepším pak umožní stát se součástí týmu pivovaru,“ řekl mediální zástupce nošovického pivovaru Radegast Pavel Sobol.

Nové zaměstnance pivovar přijímá hlavně kvůli nárůstu výroby v letních měsících. „Tito lidé pracují zejména jako obsluha stáčecí linky, skladníci, případně vykonávají další pomocné práce,“ přiblížil náplň činnosti sezonních zaměstnanců manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Hlavní sezona v pivovaru začíná 1. dubna a končí 30. září a možnost získání trvalého pracovního poměru by měla lákat hlavně nezaměstnané v bývalém okrese Frýdek-Místek, kde pivovar leží.

Zdroj: MF Dnes


Nejlepšími tuzemskými pivy pro letošní rok jsou Zubr, Litovel a Primátor Nealko. Rozhodli o tom profesionální degustátoři v rámci šestnáctého ročníku soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo roku 2008.

Pivo Zubr Premium je podle poroty nejlepším ležákem a pivo Zubr Gold je pak absolutním vítězem mezi světlými výčepními pivy u nás a může se tak pyšnit titulem Pivo roku 2008. Pivovarnický koncern ze střední Moravy získal ocenění už v minulých letech, letos si ale odváží pět z celkově devíti udělovaných medailí.

„Loni jsme na Pivexu získali většinu udělovaných ocenění a letos je úspěch skutečně mimořádný. Jen vzácně se totiž podaří získat dvakrát zlato pro jednu značku a navíc si odvézt většinu udělovaných medailí,“ komentoval výsledky Antonín Chytil, obchodní ředitel pivovarnické skupiny Zubr, Holba, Litovel. Za úspěchem podle něj stojí především dodržování tradičních pivovarských postupů, které sice prodražují výrobu, ale konečnému spotřebiteli přináší daleko lepší chuťový zážitek.

„V porovnání s běžnými europivy je výroba těch našich až dvakrát delší a tedy náročnější nejen kapacitně a energeticky. Dostatečně dlouhé procesy vaření, kvašení i zrání dávají pivu jeho plnou vyváženou chuť, kterou konzumenti požadují a dokáží ji ocenit,“ informovala Deník sládková přerovského Zubru Nataša Rousková. Hegemonii piv ze střední Moravy dokázal letos na prvních příčkách soutěže narušit v kategorii nealkoholických piv jen Primátor Nealko z produkce pivovaru Náchod. Právě piva s minimálním množství alkoholu nyní v Česku zažívají velký rozmach, jen loni jich pivovary vyprodukovaly dvojnásobné množství proti roku 2006.

ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2008, výsledky:

Kategorie světlý ležák

Vítěz ZUBR Premium

2. místo LITOVEL Premium

3. místo HOSTAN Hradní

Kategorie světlé výčepní pivo

Vítěz ZUBR Gold

2. místo STAROPRAMEN světlý

3. místo ZUBR Classic

Kategorie nealkoholické pivo

Vítěz PRIMÁTOR Nealko

2. místo LITOVEL Free

3. místo RADEGAST BIRREL

Zdroj: Deník | Autor: Jan Klička


Raritní pikopivovar,o v roce 2008 a umístěný v areálu penziónu Letohrádek ve Frýdlantě nad Ostravicí, se řadí s jednou várkou o objemu cca 40 l mezi nejmenší komerční pivovárky u nás.

Ačkoliv se zdánlivě jedná pouze o funkční model vybavení varny, včetně celomosazných kotlů, lze i tady uvařit klasickou technologií "na starý způsob" chutné pivo. Na

konci roku 2007 a začátkem roku 2008 proběhly ve zdejších prostorách zkušební várky nefiltrovaného tmavého speciálu s názvem Pivo z Letohrádku. Následné spodní kvašení a dozrávání piva pak probíhá při optimálních teplotách v prostorách Městského pivovaru ve Štramberku.

Naším záměrem je výrazně odlišit chuť Piva z Letohrádku od běžně dostupných produktů ve zdejší oblasti a tím zvýraznit jeho výjimečnost. Tomu je přizpůsobeno i použití celkem čtyř různých druhů ječného sladu a vysoký stupeň prokvašení mladiny.

Předpokládaná výroba jedné várky tmavého piva týdně bude pravidelně vyčepována po dozrání piva (cca po 4 týdnech ) v prostorách penziónu Letohrádek. Pivo z Letohrádku je nabízeno od 16.2. každou sobotu v prostorách penzionu Letohrádek.

Zdroj: Relax v Podhůří Beskyd


V letošním roce bude dokončena rekonstrukce hospodářských budov kozlovického fojtství, které jsou mimo jiné určeny k vybudování malého pivovaru. Očekávání obyvatel Kozlovic a příznivců speciální nabídky našeho národního nápoje z širokého okolí bude naplněno 20. prosince 2008. V tomto dni určeném kozlovické části festivalu Souznění bude slavnostně otevřen i pivovar v areálu na fojtství.

Provozovatel pivovaru oslovuje širokou veřejnost v zájmu nalezení nejvhodnějšího názvu pro jednotlivé druhy piv vařených v Kozlovicích.

Nabízíme vám účast v anketě, kterou chceme zjistit odezvu na návrhy názvů piv základní nabídky a nalézt zajímavý název pro pivo speciální. Návrhy pojmenování dvou hlavních typů piv se odkazují k tradicím Kozlovic a dosud jsou tyto pojmy v povědomí veřejnosti s obcí pevně spojeny díky aktivitám jejích obyvatel.

Navrženy jsou názvy "Valašský vojvoda" pro světlé a "Kozlovický fojt" pro tmavé pivo.

Název pro sváteční pivo, které by se v areálu Fojtství vařilo příležitostně - například v rámci oslav a

festivalů - vzejde výhradně z nejlepších návrhů účastníků ankety.

Prosíme o vyplnění anketního lístku a odevzdání do schránek umístěných na těchto sběrných místech: Areál Fojtství, Kozlovice č.p. 1; Areál Na mlýně, Kozlovice č. p. 130; Infocentrum Relax v podhůří Beskyd, Náměstí 40, Štramberk; dále do sběrné schránky v prostorách OÚ Kozlovice. Vyplněný anketní lístek můžete zaslat i do redakce Trubače (Náměstí 30, 742 66 Štramberk). Anketa bude uzavřena 10. dubna 2008.

Vítěz ankety bude vyhlášen prostřednictvím stránek květnového Trubače a cena předána při slavnostním otevření pivovaru v Kozlovicích 20.12. 2008.

Více informací podá Infocentrum relax v podhůří Beskyd, Náměstí 30, 742 66 Štramberk, tel:. 556 801 935, infocentrum@relaxvpodhuri.cz.

Zdroj: Relax v Podhůří Beskyd


Vichřice Emma zkomplikovala montáž tří obřích pivních tanků v areálu pivovaru. Nakonec se to zdařilo pouze u jednoho. Zbylé dva přijdou na řadu dnes.

Vzhůru do pivovaru! Nadměrný náklad, který vezl tři obří pivní tanky projel v sobotu ráno také kruhovým objezdem u obchodního centra Globus.

Foto

Tanky dopravila do pivovaru kolona v sobotu kolem třetí hodiny ranní. Doprovázely ji zaměstnanci elektráren, kteří na některých místech museli nadzvedávat či stříhat dráty elektrického vedení.

Unikátní náklad dosud největších tanků pro zrání piva bylo třeba přesunout ze severočeských Lovosic do Plzně. Cesta začala ve čtvrtek ve dvacet hodin.

„Délka soupravy je 34 metrů, konvoj váží 68,4 tun a dosahuje 6,35 metru do šířky a 7,5 metru do výšky. Délka trasy je 171 km,“ informovala Soňa Hendrychová, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy.

V obcích, kudy transport projížděl, vypínali pracovníci ČEZu elektrické vedení. „Měsíc před transportem pracovníci vyhodnocovali trasu a zjišťovali, kde bude náklad křižovat vedení,“ uvedla Hendrychová.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Ladislav Vaind | Foto: Zdeněk Vaiz


«« « Strana 667 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň