Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Český pivní festival

[středa, 24. březen 2010]

Vážení přátelé - pojďte na pivo!!!

14. května bude v Praze, pár metrů od stanice metra Letňany zahájen III. ročník Českého pivního festivalu. Po dobu sedmnácti dnů budou moci návštěvníci ochutnávat špičková česká piva spolu s lahůdkami českých šéfkuchařů v největší české hospodě, ve čtyřech stanech s celkovou kapacitou více než 10 000 míst k sezení. Obslouží je 200 děvčat a chlapců v národních krojích. O zábavu se každý den postarají desítky muzikantů v živých vystoupeních na podiích v jednotlivých stanech.

Český pivní festival je svým charakterem a svojí velikostí ideálním místem pro setkání vašich firemních partnerů, hostů či zaměstnanců.

Hlavní výhoda firemní akce v rámci Českého pivního festivalu spočívá v úspornosti a předem známé konečné ceně, která činí 530,- Kč včetně DPH na osobu. Cena se skládá z konzumace (480,-Kč) a rezervačního poplatku (50,-Kč). Každá značka piva na festivalu pak stojí 40,-Kč, ceny jídel se pohybují od 40,- do 240,-Kč.

Vaši obchodní partneři či zaměstnanci jistě ocení, že jim nabízíte něco výjimečného, co v tuzemských podmínkách neměli ještě možnost zažít.

Nezapomeňte: Český pivní festival je jenom jednou za rok!

Bližší informace o festivalu a způsobu rezervace www.ceskypivnifestival.cz.

Na setkání s Vámi se těší,

Jan Hübner, ředitel

Zdroj: Obchodní sdělení ČPF


Ochutnejte unikátní piva

[středa, 24. březen 2010]

V Česku se stále víc rozrůstají minipivovary a jejich výrobky. Posledním zajímavým přírůstkem jsou dvě piva od Matušky.

Neznáte Matušku? Tak to nejste odborníci. Martin Matuška je jedním z nejznámějších vrchních sládků v České republice.

Foto

Vařil pivo například U Fleků a nyní působí v pivovaře v premonstrátském klášteře na Strahově. Také se honosí titulem Sládek roku. A tenhle muž si splnil svůj sen a postavil před rokem svůj minipivovar v obci Broumy. Jmenuje se jednoduše – Matuška. Vaří hned několik speciálů, které čepují jak dvě místní broumské hospody, tak i některé podniky v Praze. A právě z broumského pivovaru pochází dvě horké novinky – černé svatotomášské pivo a speciální Pale Ale s názvem Raptor.

Svatý Tomáš u Augustina

Před lety byla restaurace u svatého Augustina vyhlášená. Vařila si dokonce vlastní pivo v krápníkových sklepeních. Pak ale přišla normalizace, úpadek, pivo se začalo vařit v Nuslích, následně v Braníku a pak zaniklo zcela. Pak byl Augustýn známý kabaret, ale už se standardním pražským pivem.

Foto

Nyní v prostorách sedmi středověkých budov a kláštera sídlí luxusní hotel The Augustine, který musíme pochválit za snahu vrátit originální pivo do svého pivního klubu. Povedlo se právě díky spolupráci s pivovarem Matuška.

Svatý Tomáš je čtrnáctistupňové černé pivo s 5,5 procenty alkoholu. Mnoho pivařů si v této chvíli řekne, že černé pivo takové „voltáže“ bude sladké jako „cucnakláděvčokoládě“. Jenže to se mýlí. Martin Matuška se synem vytvořili pivo, které se vyznačuje hustou pěnou, chmelově hořkou chutí a jen lehce sladkým dozvukem. Pivo je vařeno speciálně pro hotel The Augustine, takže jej jinde nedostanete. Luxusní hotel však má také luxusní cenu – 95 korun za půllitr.

Foto

Indiánské pivo

Martin Matuška se také před nedávnem, rozhodl vzkřísit tradiční vývozní pivo, tzv. Indian Pale Ale. Jde o pivo výrazné chuti, které jí získalo kvůli tomu, že muselo mít speciální způsob vaření, aby vydrželo převoz z Evropy do Ameriky lodí.

Proto se také těmto pivům říkalo Indian. Nový Raptor sice navazuje na historická piva typu Pale Ale, avšak je vytvořeno vlastně novou recepturou. I toto pivo můžete ochutnat. Tentokrát ve více restauracích – hlavně v pražských Zlých časech nebo v Baru Chýše.

Foto

Zdroj: TN.cz | Autor a foto: Jan Čech


Ozzák z Comebacku má svoje pivo!

[středa, 24. březen 2010]

Ozzák z kultovního seriálu televize Nova Comeback má svoje vlastní pivo.

Vyrábí se v pardubickém pivovaru. „Křest piva s názvem Ozzobír se konal 13. března na Rampušákovi v Deštném v Orlických horách,“ uvedl ředitel pardubického pivovaru Jan Kvasnička. „Od minulého pátku je k mání v našich prodejnách ve východních Čechách, kterým říkáme Pivovarky,“ upřesnil ředitel pivovaru.

Ten v současné době intenzivně pracuje na tom, aby se Ozzákovo pivo prodávalo i v hyper a supermarketech.

Jednáme se všemi řetězci, a to nejen na regionální, ale také na celostátní úrovni,“ potvrdil Jan Kvasnička.

Bylo to složité

Zrod Ozzobíru však podle něj rozhodně nebyla žádná procházka růžovým sadem. „Jednání byla poměrně složitá. První se konalo už loni v srpnu,“ prohlásil ředitel pardubického pivovaru. „Jsme rádi, že jsme vše nakonec dotáhli do zdárného konce a Ozzobír je na světě,“ podotkl Jan Kvasnička.

Celé to začalo tak, že k nám jednoho dne přijel na neplánovanou prohlídku pivovaru představitel Ozzáka Martin Dejdar s celou svou rodinou. Pochází z Chrasti u Chrudimi, je východočeským patriotem a pardubické pivo mu chutná. Proto se mu zamlouvala myšlenka, že by se Ozzobír mohl vyrábět právě tady,“ vysvětlil ředitel pardubického pivovaru.

Zatímco lahvové pivo jsme před několika dny pokřtili, sudové pivo tato slavnost teprve čeká. Křest chystáme na 18. června, kdy se přímo v pivovaru uskuteční koncert skupiny Tři sestry. Na tuto akci by měl dorazit i Ozzák,“ slíbil Jan Kvasnička.

Ozzobír však pivovar hodlá propagovat i na dalších akcích, na nichž se podílí. „Ozzák by se měl objevit také 22. května na koncertě v Opatovicích nad Labem,“ pravil šéf pardubického pivovaru.

V jeho prostorách se už v neděli 11. dubna koná slavnostní zakončení pardubické části Febiofestu. „Půjde o speciální projekci filmu Občan Havel přikuluje. Myslím, že je to dobrý nápad, na který už máme kladnou odezvu,“ vyjádřil se Jan Kvasnička.

Na 24. dubna pivovar chystá pálení čarodějnic, na konec prázdnin pak Velký den piva.

Občas se podívá

Dokud se bude Comeback vysílat, chtěli bychom Ozzobír maximálně vytěžit. Když mám čas, tak se sám na tento seriál dívám, byť je zaměřen na trochu jinou cílovou skupinu, tedy na mladou generaci do pětatřiceti let. Ale i moje žena, která Comeback původně odmítala, se mi nedávno svěřila, že se při něm docela dobře pobavila,“ uzavřel ředitel pardubického pivovaru.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Pardubický deník.cz | Autor: Tomáš Dvořák


Ve Velké Británii výrazně roste spotřeba černého piva. Tradičně konzervativní ostrované obvykle pijící spíše klasická světlá piva objevují chuť tmavého moku vyrobeného v České republice.

"Spotřeba černého piva v našich supermarketech meziročně vzrostla o neuvěřitelných 42 procent. Z tmavého moku se tak stal neuvěřitelný hit," uvedlo Tesco Stores ČR.

Navzdory pokračující krizi prodejci letos očekávají rostoucí spotřebu piva, a to zejména s ohledem na blížící se Světový šampionát ve fotbale.

Češi jsou však v konzumaci černého piva konzervativnější než Britové. Na celkovém prodeji piva se jeho černá varianta v České republice podílí zhruba třemi procenty, stejně tak meziroční nárůst se pohybuje jen v procentech.

Čtveřici nejpopulárnějších černých piv v Anglii vedou bezkonkurenčně české značky,“ říká Peter Bexton z obchodního oddělení Tesco ve Velké Británii. V zahraničí již tedy netáhne pouze Pilsner Urquel, který se během uplynulých let stal jednou z nejvyhledávanějších značek piva v západní Evropě a ve Spojených státech.

Obrovské oblibě, alespoň za kanálem, se čerstvě těší Bernard Dark (Bernard speciální černé pivo) nebo Budweiser Budvar Dark (Budvar tmavý ležák), přičemž prvně jmenovaný vede neoficiální žebříček obliby černého piva ve Velké Británii.

Zdroj: Novinky.cz


Před rokem přišel Plzeňský Prazdroj jako lídr pivního trhu s ucelenou koncepcí k odpovědné konzumaci alkoholu. K dosavadní podpoře služby Promile Info, která informuje o orientační hladině zbytkového alkoholu v krvi, Prazdroj přidal internetové stránky www.napivosrozumem.cz. Ty popisují zdravotní účinky alkoholu na organismus i zásady, jak ho odpovědně konzumovat.

Za rok provozu zaznamenaly stránky přes 35 tisíc návštěv. Prazdroj je zároveň propagoval na 240 milionech etiket svých piv a ve všech reklamních výstupech v tisku, televizi, rozhlase a na billboardech.

Nejvíce času strávili návštěvníci v sekci „Alkohol a lidské tělo“ a „Co se stane, když se napijete“. „Zaznamenali jsme od uživatelů řadu ohlasů či komentářů. Těší nás, že stránky hodnotí pozitivně, ale pokud se potom ptají, tak hlavně na věci spojené s našimi značkami jako je kvalita nebo reklama. Naším dalším cílem je vzbudit větší zájem právě o témata spojená s odpovědnou konzumací," říká Zuzana Novická z Plzeňského Prazdroje. Prazdroj je přitom jeden z mála výrobců alkoholu v ČR, který podobné stránky provozuje.

Propagaci stránky napivosrozumem.cz zároveň Plzeňský Prazdroj věnoval podstatnou část své komerční komunikace v tištěných médiích, televizi, rozhlase a na billboardech. Odkaz na stránky byl uveden vždy na 10% z tištěné reklamní plochy, respektive vysílacího času. Jen v TV reklamě s olympionikem Jiřím Raškou byl shlédnut více než šedesátimilionkrát. Zároveň se webová adresa objevila na 240 milionech etiket pivních lahví ze tří pivovarů Plzeňského Prazdroje.

V průběhu roku 2010 se odkaz ještě zviditelní novým kontrastním zobrazením na pěti procentech plochy všech obalů (etiket lahví, plechovek, multipacků).

Internetové stránky www.napivosrozumem.cz informují o zdravotních účincích alkoholu na organismus i o tom, v jakých situacích konzumaci omezit nebo úplně vynechat, ať už ze společenských, legislativních nebo zdravotních důvodů. Obsahují také informace o odpovědném přístupu nejen Plzeňského Prazdroje, ale všech společností SABMiller na celém světě. Například pravidla pro marketingovou komunikaci říkají, že všichni herci v našich reklamách musejí vypadat alespoň na 25 let a právě tolik ji také přinejmenším musí být. Inzeráty firem SABMiller musejí být umísťovány v novinách a časopisech, jejichž čtenářská obec je alespoň ze 70 % tvořena zletilými. Stejná pravidla jako Plzeňský Prazdroj uplatňují i další evropské firmy patřící do pivovarské společnosti SABMiller. Mezinárodní verze stránek talkingalcohol.com je k dispozici v angličtině, italštině, španělštině, ruštině a polštině.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Na výstavě Zemědělec 2010 v Lysé nad Labem se v sobotu konalo slavnostní vyhlášení soutěže o nejlepší potravinářské výrobky Středočeského kraje. Mimořádně úspěšní byli výrobci potravin z Příbramska. Získali hned tři ocenění.

Za Pivovar Herold Březnice převzal ocenění sládek pivovaru František Pinkava. Březnický pivovar uspěl v soutěži s pšeničným kvasnicovým ležákem Herold.

Foto

Generální ředitel Masny Příbram Michal Jedlička pak převzal ocenění za Šunku jaksepatří a třetím úspěšným příbramským výrobcem je majitel včelařské farmy Václav Hoch za med s vyšším obsahem mateří kašičky.

V soutěži Potravinářský výrobek Středočeského kraje hodnotí komise složená z pracovníků krajského úřadu, kteří mají složené degustační zkoušky. Cílem soutěže je ocenit a podporovat české výrobce, kteří vyrábějí vysoce kvalitní potraviny.

Pšeničný kvasnicový ležák Herold je pivo vyrobené z pšeničného sladu metodou svrchního kvašení. Je to stoprocentně přírodní produkt bez konzervačních látek. Kvasnice dováží pivovar Herold z Bavorska, pšeničné pivo ze zámeckého pivovaru v Březnici se vyváží hlavně do Ruska a na Slovensko.

Zdroj: Příbramský deník.cz | Foto: František Trantina | Kráceno


V pátek 19. března se v Domě kultury v Liberci sešlo více jak tisíc hostů na tradičním Pivním bálu. Letošní ročník přinesl vskutku bohatý program.

Večerem provázel známý moderátor a bavič Zdeněk Izer, k tanci a poslechu zahráli Olympic revival, Dalibor Janda s dcerou a Faktor. Pražští pepíci se postarali o další zábavu přímo mezi hosty. Své vystoupení zde předvedli také tanečníci a tanečnice liberecké skupiny Takt. O lechtivější program večera se postaral výtvarník Detlef Pötsch a spoře oděná modelka Pavlína Krainová, na kterou namaloval motivy pivovaru Svijany. Pro milovníky zlatavého moku byly připraveny speciální ceny na všechny druhy piva Svijany. Točilo se jen za 15 korun.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Martin Bergman


Šerák Speciál v hanušovickém pivovaru vaří pouze při slavnostních příležitostech jako jsou Vánoce nebo pivovarské slavnosti. Letos poprvé bude k mání také o Velikonocích. Světlý Šerák Speciál se symbolickou stupňovitostí 13,51 právě nyní dozrává v ležáckých sklepích.

Nejedná se o sériovou výrobu, takže jeho množství je omezené. Velikonočního speciálu se vyrobí 400 hl, které naplní 80.000 lahví.

Ve srovnání s běžným pivem vyžaduje Šerák Speciál vyšší podíl sladu i aromatického chmele a zvláštní je také receptura chmelení. I když má speciál vyšší hořkost, musí zůstat jemná a lahodná. Toho se dá docílit nejen správným výběrem chmelových odrůd a vynikající kvalitou chmele, ale především způsobem chmelení a to je tajemství každého sládka. Šerák Speciál má také mimořádně dlouhou dobu výroby, jen v ležáckých sklepích, kde dozrává a dokváší, stráví 2 měsíce a tak získává svoji plnou chlebnatou chuť a výborný říz.

Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost tzn. že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým. Podle sládka jde o pivo, které se nepije na zahnání žízně, ale jeho pití přináší výjimečný zážitek, který ocení nejen pivní fajnšmekři. „Ideální je vypít jedno až dvě a vychutnat si jeho výjimečnost v každém doušku,“ radí Reichl.

Zdroj: Holba.cz


Velikonoční pivo Sv. Norbert

[pondělí, 22. březen 2010]

Čas pádí jak splašená herka a dnes již nikoho nezajímá zápletka prvního dějství.“ Tak praví klasik o běhu času. Tuto pravdu si v našem pivovaru uvědomujeme zejména v souvislosti s uvedením speciálních sezónních piv. Vždy, když začínáme vařit pivo k nějaké příležitosti, je tato doba ještě hodně vzdálená - měsíc, dva. Když se naopak pivo narazí a pije, je již doba vaření zapomenuta.

Co se však musí stát, abychom si mohli pochutnat třeba na velikonočním světlém speciálním ležáku? Šest týdnů před zamýšleným prodejem se napustí varný kotel teplou vodou (cca 51°C) a vysype se do něj rozšrotovaný ječný slad. Množství a druh sladu nám určuje budoucí barvu a sílu piva. Při dalším procesu se uvolní z rozdrcených zrn sladu škrob. Tento proces se jmenuje vystírka a rmutování (u nás probíhá dvourmutovým způsobem). Za zvýšené teploty (cca 74°C) dochází pomocí sladových enzymů ke změně škrobu na jednoduché cukry (maltoza, glugoza) tento proces se jmenuje zcukření. Dále oddělíme mláto od sladiny a následuje dvouhodinový chmelovar. Při chmelovaru se povaří sladina s žateckým chmelem a produkt takto získaný se nazývá mladina. To je tedy výsledek prvních osmi hodin.

Dále mladinu zchladíme a v tzv. spilce začne proces kvašení, při kterém je s pomocí pivovarských kvasinek cukr v mladině změněn na alkohol. Proces kvašení trvá v závislosti na síle piva od osmi do dvanácti dnů. Silnější pivo potřebuje delší čas, protože mladina obsahuje více cukru. Dalším a posledním procesem je zrání piva, tzv. ležení. Odtud pochází slovo ležák. Během ležení klesnou zbylé kvasnice ke dnu a chuť piva se zakulatí a barva vyčistí. Po minimálně třiceti dnech je pivo hotové.

U nás v Klášterním pivovaru Strahov se pivo nefiltruje ani nepasterizuje. Může se rovnou stočit do sudů a lahví a konečně se můžeme napít. Letos ochutnáme velikonoční 13% speciál poprvé 26. března, tedy týden před Velkým pátkem. Je to typ piva, který spadá do kategorie Bohemia Pilsener. Je to středně prokvašené, středně tělnaté pivo s vyšší hořkostí (cca 40 jednotek hořkosti, IBU) Spolu s ním je možno okusit i některou ze specialit našeho velikonočního jídelníčku , který je sestaven tak, aby se umocnil chuťový zážitek z pokrmu a piva navzájem.

Zdroj: Klášterní pivovar.cz


Jarní cena českých sládků 2010 se letos konala první jarní víkend, to je v sobotu 20.3.2010.

Foto

Výsledková listina:

světlá výčepní

1) Zlatá labuť

2) Dobřanská 10

3) Permon

světlé ležáky do 11,5%

1) Podskalská koza 11

2) Belveder

3) Ryzák Vojkovice

světlé ležáky do 12,99%

1) Bašta

2) Zlatá labuť

3) Sněhulák - Belveder

tmavý ležák

1) Černý Havíř

2) Purkmistr

3) Pivovarský dům

polotmavý ležák

1) Bašta

2) Prokop Jantar Chyše

3) Dvorní ležák Chýně

tmavý speciál

1) Matuška 14

2) Dobřanská hvězda 14

3) Tmavý speciál 14 Chýně

pšeničné weizen a weizendunkel 10-12,99 %

1) Písař - Purkmistr

2) Velkorybmický hastrman staročeský

3) Dobřanský hospodář

polotmavý speciál

1) Excellent

2) Podskalská koza 13

3) Klepáček 14 Beroun

světlý speciál

1) Permon 16

2) Zlatá labuť 13

3) Májový ležák 13 Dalešice

Extra speciál (17% +)

1) Permon 18 T

2) Podskalská koza 20 T

3) Vánoční 22 T Chyše

ostatní svrchně kvašená piva bez rozdílu stupňovitosti (ochucená, Ale, Stout atd.)

1) Matuška weizenbock 16

2) Valkorybnický hastrman India PA

3) Matuška Pale ale Raptor 15

Zdroj: Pivovar Zvíkov.cz


Malé pivovary vymierajú

[pondělí, 22. březen 2010]

Malé pivovary majú aj na Slovensku svoju tradíciu. Boj o zákazníka s veľkými konkurentmi však zatiaľ prehrávajú a mnohé z nich zanikajú. Rozhodli sa preto zdvihnúť spadnutú zástavu slovenského pivovarníctva a bojovať za rôznorodú chuť zlatistého moku. Založili Asociáciu malých nezávislých pivovarov a rozbehli viacero aktivít za oživenie slovenského tradičného pivovarníctva.


Kde v Česku nejvíce zlevnilo pivo?

[pondělí, 22. březen 2010]

Spotřeba piva klesá v poslední době i v Česku, které má světové prvenství ve spotřebě piva na obyvatele. V březnu ale cena tohoto pěnivého moku v celé zemi mírně klesla. Víte, ve kterém kraji se v tomto měsíci nejvíc snížila cena světlého lahvového piva?

Cena světlého výčepního lahvového piva v Česku se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) za prvních 14 dnů letošního března snížila o 1,3 procenta. Největší pokles, a to o 4,4 procenta, zaznamenali v Libereckém kraji. V Plzeňském kraji „lahváče“ v témže období zlevnily o 4,1 procenta, v Karlovarském kraji o 3,2 procenta. Zatímco v Praze se ceny lahvového piva ve srovnání se začátkem března snížily o procento, v Královéhradeckém a Zlínském kraji zůstaly beze změny a na Olomoucku dokonce stouply o 5,2 procenta.

Průměrná cena světlého výčepního piva (500 ml) v 11.týdnu roku 2010 byla podle ČSÚ 9,90 korun.

Pokles ceny lahvového piva patrně souvisí se snížením jeho spotřeby, k němuž vedla recese ekonomiky a růst počtu nezaměstnaných. Problémy s nižší tržbou pociťuje řada restaurací a hospod. Přesné výsledky za loňský rok nejsou zatím známy, odhaduje se ale, že prodej největších českých pivovarů na domácím trhu loni klesl o pět až sedm procent. Některé pivovary ovšem navzdory klesající spotřebě cenu piva od letošního roku zvýšily, vzrostla i spotřební daň. Primát ve spotřebě piva na obyvatele, která se dosud pohybovala kolem 160 litrů na osobu ročně, přesto asi hned tak Česku nikdo nevezme.

Zdroj: Peníze.cz | Autor: František Mašek


Nic pro vegetariány. Páteční den v postřižinském pivovaru patřil milovníkům klasické zabijačky. Kdo tu vůni nezbožňuje a netečou mu sliny při slovech ovar, srdíčko, jitrnice, prejt a podobných, ať dál nečte.

Pojď do toho ovárku píchnout prstem, jestli už je hotovej,“ nabádají chlapíci kolem kotlů před jedenáctou dopoledne. Oslovenou je dáma, která, stejně jako všichni okolo, dělá v místním pivovaru už nějaký pátek a má v zabijačkovém oboru výrazné slovo.

Po pošťouchnutí do vařící hroudy masa má žena jasno. „Kůže už je, ale maso je ještě tuhý. Tak čtvrt hodinky, dvacet minut,“ říká degustátorka. Chlapi pokorně zavírají víka kotlů, odchází ke svým půllitrům u nedalekého stolu a na zkrácení doby si nalejou malou hruškovici.

O kus dál v hale, která výjimečně ten den neslouží pouze jako sklad pivních bas, plechovek a všech nádob, které pivní mok v dobré kvalitě uchovávají, sedí ti, kteří jsou na takový svátek právem pyšní. „Nazdar, počkej chvilku, ještě dojezdím s ještěrkou a pak si dáme spolu,“ plácá mě po zádech kámoš, o kterém jsem ani netušil, že si takhle v pivovaru spokojeně ještěrkaří.

Kolem poledne se vrací dvě hlavní postavy celého dění v postřižinském pivovaru. Vlastně tři. Nejprve přijíždí a se všemi vítá donedávna sloužící sládek Jaroslav Svoboda. Dnes na penzi s manželkou v Havlbrodu. „No jo, mám se dobře. Sem ale vždycky rád přijedu,“ švitoří v kruhu přátel a je vidět, že už není ustaraný, jako v době sládkování.

A pak přichází současný sládek Bohouš Valenta, následován ředitelem Pavlem Benákem. Oba si před chvílí vyzvedli cenu za kvalitu piva. A pochopitelně rádi s půllitrem demonstrují, že se nemají za co stydět. Tak, pánové, ať to vydrží a Dej Bůh štěstí!

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický


Kuřácké, či ne? Uvidí se v červenci

[pondělí, 22. březen 2010]

Kuřácká, nekuřácká nebo obojí? Od prvního července by měl mít zákazník jasně na výběr.

Bary, hospody i restaurace by měly být od tohoto data jasně označeny samolepkou, o jakou provozovnu se jedná.

Přeškrtnutá cigareta v červeném kruhu nebo cigareta ve výstražném trojúhelníku? Pokud se provozovatel rozhodne pro oboje, pak musí být kuřácká a nekuřácká část oddělená zdí.

Kdyby v Jihlavě udělalo osmdesát procent provozovatelů nekuřácké hospody, byl bych rozhodně pro,“ nechal se slyšet provozovatel hospody Steak House Sklípek Rostislav Havelka.

Podle něj je novela zákona nesmysl a nic nového nepřinese. „Když dají takhle na výběr, je jasné, že spousta hospod zůstane u kuřáckých, protože má strach, že přijde o zákazníky. Kdyby to zákon nařídil plošně, nevidím problém, ale takhle si akorát všichni nalepí značku,“ doplnil Havelka.

Podle jeho slov zákon téměř nic nového nepřinese. „Poslanci nejsou schopni se jednoznačně rozhodnout, nic to neřeší,“ uzavřel.

K pivu cigareta patří

Mnoho hospodských si také myslí, že záleží na typu provozovny. „U mě se nevaří, takže hospodu mám kuřáckou. Kdybychom tady ale vařili, tak je to jiná věc,“ vyjádřil se provozovatel hospody Plechovka Milan Šeda.

Podle něj jsou už lidé prostě zvyklí na to, že v té a té hospůdce se kouří: „Pro hodně lidí prostě k pivu cigareta patří. Léta je kuřácká, kdybych to najednou změnil, těžko říct, co na to zákazníci. Ale pro hodně lidí prostě k pivu cigareta patří.

Provozovatelé barů, restaurací či hospod se shodují, že kdyby se většina z nich domluvila, nebyl by problém přejít na nekuřácké provozovny.

Neudělám svoji hospodu nekuřáckou, když vím, že bych přišel o zákazníky. Kdybychom se ale domluvili, problém by nebyl,“ řekl Rostislav Havelka.

K jeho názoru se přidává i provozovatel hospody Plechovka: „Léta je moje hospoda kuřácká, a kdybych to najednou změnil, těžko říct, co na to zákazníci. Spousta kuřáků by tak začala chodit do jiné hospody. Ale samozřejmě, že bych byl radši pro nekuřáckou, ale to bychom se museli domluvit.

Jenže šance na to, že se většina provozovatelů domluví, je mizivá. „V Jihlavě máme cech hostinských, zkusím to tam navrhnout, ale pochybuji,“ uvažoval Havelka.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autorka: Dana Dvořáková


Značka Kelt, ktorá sa za posledné roky veľmi úspešne etablovala na slovenskom pivnom trhu, prichádza v súčasnosti s novou kampaňou a novým sloganom. Kampaň Takto oddychujú chlapi je zameraná na "správnych chlapov" a tému relaxu po práci či cez voľný čas. Nová kampaň má cieľ budovať image značky v economy segmente, ktorý by ju profiloval a odlišoval od iných značiek na trhu.

Foto

Kelt je najpredávanejšou značkou piva v maloobchode

"Pred tromi rokmi uvažovala naša spoločnosť o vytvorení silnej značky v economy segmente. Po zhodnotení rôznych možností sme sa rozhodli využiť potenciál značky Kelt, ktorá mala vysokú znalosť a akceptáciu, a posunúť ju z prémiového do economy segmentu," hovorí Natalia Ormandy, brand manager značky Kelt. V roku 2007 bol preto na trh uvedený Kelt 10 %, ktorý bol jasne komunikovaný ako pivo pre bežných ľudí na každý deň za rozumnú cenu. Kelt 10 % sa takmer okamžite stal najrýchlejšie rastúcou značkou piva na trhu. Vo februári 2008 vstúpila značka do PET segmentu, čo jej opäť pomohlo v predaji, a dnes je Kelt v 1,5 l fľaši najpredávanejším produktom značky v maloobchode. Napriek tomu, že značka nebola posledné roky výraznejšie podporovaná komunikáciou, od mája 2008 je Kelt najpredávanejšou značkou piva v maloobchode.

Úspechy v maloobchode aj v Horeca segmente

Podľa údajov spoločnosti AC Nielsen k decembru 2009 malo pivo značky Kelt podiel v objeme predaného piva v segmente retail 18,3%. Je to najvyšší podiel objemu za všetky pivné značky. V maloobchode sa predáva v 0,5 l plechovkách alebo v 1,5 l maxi fľašiach. Čoraz úspešnejší je však aj v predaji v HoReCa segmente. Jeho výhodou je neviazanosť na konkrétny región, čo mu umožňuje uspieť aj v prevádzkach, ktoré ponúkajú prevažne regionálne značky piva. V segmente Horeca sa Kelt predáva ako čapovaný alebo v 0,5 l fľašiach. O kvalite piva Kelt svedčí aj ocenenie „Strieborná pivná korunka 2009“, ktorú Kelt získal v minulom roku v kategórii 10% svetlých pív v konkurencii 31 slovenských značiek.

Kelt sa spája s chlapským relaxom

Po úspešnom etablovaní sa v economy segmente nasledovala potreba vytvoriť značke konkrétnejší pozicioning a komunikáciu, ktorá by ju profilovala a odlíšila od ostatných značiek na trhu. Preto už koncom minulého roka začali prípravy novej komunikačnej kampane zameranej na novú cieľovú skupinu - zrelí muži nad 40 rokov v strednej a nižšej príjmovej skupine. Výsledkom je nový slogan a aktuálna kampaň značky Takto oddychujú chlapi. "Značka Kelt sa spája predovšetkým s chlapským relaxom a pohodou, ktorú si môže dopriať naozaj každý. Ide jednak o pasívny oddych, pri ktorom si doslova "vyčistíte" hlavu a dobijete energiu po náročnom dni v práci, alebo o aktívny relax, pri ktorom môžete vypnúť pri športovej či inej aktivite v kruhu priateľov. Kelt je to pravé, poctivé pivo, pri ktorom chlapi môžu vypnúť a relaxovať," hovorí Natalia Ormandy, brand manažér značky Kelt.

Chlapi oddychujú počas guláš partie

Nová kampaň odštartovala televíznym spotom, ktorého ústredným motívom je relax v partii priateľov počas varenia gulášu - guláš partia. "Dobré jedlo, uvoľnení muži, ktorí sa na nič nehrajú, ľahko aktívny relax – to je svet, do ktorého patrí Kelt ako povinná výbava. Správni chlapi už vedia, čo je dobré, nešpekulujú a oddychujú s Keltom,“ hovorí Peter Darovec, kreatívny riaditeľ Istropolitana Ogilvy, ktorá novú kampaň pripravila. Televízny spot dopĺňa printová a outdoorová kampaň, ako aj komunikácia v miestach predaja. "Veríme, že nová kampaň a nový pozicioning posunie Kelta ešte bližšie k svojej cieľovej skupine," dodáva N. Ormandy.

Zdroj: Media Iïnfoservis.sk | Heineken Slovensko


V Radnicích na Rokycansku by se chtěli vrátit k pivovarnictví. Ještě letos plánují Radničtí opravit věž pivovaru, jež sloužila k přípravě sladu a , která pak bude součástí radnického muzea. Dodnes se v takzvaném hvozdu zachovala síta na sušení i vše ostatní přesně tak, jak to bylo při zrušení pivovaru po druhé světové válce. Dalším krokem by pak mohlo být obnovení výroby radnického piva.. Na historii pivovaru se ptala Jana Kosová starosty Josefa Paška.

V Radnicích už v roce 1623 fungovaly pivovary dva. První zmínka o městském, jenž leží v horní části náměstí, je z roku 1517. Teprve později začal fungovat pivovar pánů Sternbergů. Objekty obou dosud stojí, bývalý městský pivovar zůstal prázdný a v současné době jsou v něm sociální byty. Pivovar Sternbergů byl údajně zrušen v roce 1962. Dodnes část objektu patří potomkům rodu, část patřila Západočeským lihovarům a konzervárnám. V objektu je několik podnikatelů.

Oprava věže vyjde na zhruba 1,7 milionu Kč. I kdyby se městu nepodařilo dotaci na opravu pivovarské věže získat, jeho vedení je rozhodnuto v obnově pivovaru pokračovat. Pokusilo by se získat peníze z jiných zdrojů, a kdyby to nevyšlo, postupně, po částech, by památku rekonstruovalo z městské kasy.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Jana Kosová


Kdysi to byl obyčejný statek v obci Kozlovice na Frýdecko-Místecku. Ten ale zanikl. Budovy postupem času chátraly. Dnes ale pamětníci areál skoro nepoznávají. Z jedné stavby vzniklo muzeum, ve kterém lidé zjistí, jak se kdysi učilo. Z dalšího křídla vznikl domácí pivovar, ve kterém hraje každý pátek cimbálová hudba.

Zdroj: RTA.cz


Obliba piva čepovaného z tanků v České republice stále roste. Nejrozšířenější síť tankových hospod má přitom právě Gambrinus. Jen v Praze dosáhl počet restaurací s pivem Gambrinus točeným z velkých chladících zásobníků pod zemí počtu 103. Celkově je tankových hospod Gambrinus na našem území téměř 350.

Foto

V evropském a patrně i celosvětovém měřítku jsou Češi v propracovanosti a rozšíření národního nápoje čepovaného z tanků na špici. Přitom jejich zájem o tankové pivo stále roste, a tak se zvyšuje i množství restaurací, kde se točí. Příkladem může být právě Gambrinus. V současné době pochází například zhruba každé desáté pivo Gambrinus z tanku. Restaurace, které jej nabízejí, budou mít od nynějška speciální označení „zde tankujeme nepasterizovaný Gambrinus z tanku.“

Výhodou tanků je jistota, že je pivo uchováno v nejlepších podmínkách za konstantní teploty 7 – 10 °C. Pivo také nepřijde do styku se vzdušným kyslíkem, takže neoxiduje a zachovává si optimální a přirozené množství CO2, které zaručuje ten správný říz,“ říká vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček.

Tankové pivo nabízí přitom stejnou kvalitu a chuť jako pivo točené z klasických sudů. Pivo točené z tanků ale zvyšuje efektivitu provozu restaurací s velkou výtočí. Narážení nových sudů, které dříve během špičky znamenalo ve velkokapacitních hospodách zpomalení provozu i obsluhy hostů, dnes nahrazují velkoobjemové tanky, které pojmou buď 1000 nebo 2000 piv.

Je-li pivo dobře ošetřeno, pak není rozdíl v kvalitě z tanku nebo sudu. Zatímco tanky jsou z provozních důvodů výhodné pro provozovny s velkou výtočí, sudy jsou méně nákladné a svým menším objemem zase umožňují udržet kvalitu piva i tam, kde se ho tolik rychle nevypije,“ vysvětluje Jan Hlaváček.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Malé nezávislé pivovary na Slovensku vymierajú, zatiaľčo v susedných krajinách zažívajú zlaté časy. Ako na štvrtkovej tlačovej konferencii ďalej uviedla Asociácia malých nezávislých pivovarov Slovenska (AMNPS), jednou z príčin je aj slovenská legislatíva v oblasti spotrebnej dane, ktorá malé pivovary nekategorizuje tak, ako napríklad v susednej Českej republike. Sadzby spotrebnej dane sú totiž u našich západných susedov podľa podpredsedu asociácie Ladislava Kovácsa podstatne nižšie a navyše sú kategorizované na päť skupín podľa ročného objemu vyprodukovaného piva. Jedným z cieľov asociácie je preto aj snaha vydobyť pre malé pivovary lepšie legislatívne podmienky.

Predseda Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska Ľubomír Vančo predpokladá, že kategorizácia spotrebnej dane by prospela všetkým. Slovenský trh s pivom ovládajú podľa organizácie z 80 % dva veľké nadnárodné pivné giganty. Úlohou malých pivovarov podľa Kovácsa v súčasnosti nie je súťažiť s veľkými hráčmi, ale aby sa zachovala rôznorodosť piva. Dôležité je podľa neho, aby malé pivovary dokázali ponúknuť zákazníkom niečo netradičné.

Zakladajúcimi členmi Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska, ktorá vznikla v septembri minulého roka, boli štyri malé nezávislé pivovary Banskobystrický pivovar, a. s. (výrobca piva Urpiner), reštauračné minipivovary Pivovar Kaltenecker, s.r.o. a Pivovar Golem, s. r. o. a hostinský Pivovar Perla. Malé nezávislé pivovary sú podľa zákona výrobcovia piva s ročnou produkciou do 200 tisíc hektolitrov.

Zdroj: SME.sk | SITA


Pivo, to jsme my

[pátek, 19. březen 2010]

Co nedokázalo budování kapitalismu, dotáhla krize

Co by se stalo, kdyby Francouzi přestávali pít víno v bistrech a kupovali by si tu nejlacinější krabicovou verzi? Možná by Nicolas Sarkozy vyvolal národní debatu. Vždyť víno, řekl by, to je naše kultura, krajina, historie a identita. V Česku se přestává pít pivo v hospodách, více se popíjí doma v té nejlacinější supermarketové verzi – a nic. Kde je debata o české pivní kultuře a identitě?

Jistě, pro lidi pokrokově smýšlející je česká pivní kultura synonymem zhouby, nezdraví i debility národa. Už jen čtyřicátníci pamatují dobu, kdy ta kultura uváděla v úžas návštěvníky z civilizovaného Západu. Jedině v Česku mohli vidět scény, kdy host si beze slova sedne v hospodě a vrchní před něj též beze slova postaví pivo. Kdy beze slova dopije a též beze slova se před ním ocitne další půllitr. Odkud ten automatismus? Odtud, odkud se vzal zvyk chodit pro pivo se džbánem, tedy z doby, kdy točené pivo stálo tolik co lahvové (1,70 Kčs), kdy se chodilo pro pivo i s lustrovou koulí, neboť koule – jak známe z matematiky – je tvar prostorově nejúspornější.

Chodit pro pivo s lustrem nás odnaučil kapitalismus. Raději už nechceme vědět, kolik stojí pivo o objemu 4/3 pí krát poloměr lustru na třetí. Chodit na „jedno dvě, slovy dvanáct“ piv nás odnaučuje krize. Už neovládáme násobilku sedmnácti, zato víme, kde mají nejlevnější plechovkové. Společenská avantgarda se raduje, že je to tak pokrokovější, zdravější a méně debilizující. Jako by zapomínala, že u točeného piva vzniklo i hodně z toho, nač jsme právem hrdi – včetně nezávislé kultury, disentu a obnovené svobody.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Zbyněk Petráček


«« « Strana 545 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň