Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Česko a Slovensko se nacházejí v "pivní krizi", která dosáhla největších rozměrů od roku 1989. Uvedl to rakouský deník Die Presse s tím, že pivovary bojující s poklesem spotřeby zlatavého moku prý navíc ohrožuje konkurence laciného piva z ciziny, především z Polska.

Deník si všímá například obav slovenských pivovarů v čele s Topvarem z dopadu plánovaného zvýšení spotřební daně. Kabinet premiérky Radičové ji chce v rámci úsporného balíčku od března zvednout u hektolitru desetistupňového piva ze 16,5 eura (asi 407 korun) na 24,5 eura (asi 605 korun).

Pokud by změnu schválil parlament, slovenské pivo by tak prý bylo v Česku levnější než doma. Navíc spotřeba piva u našich východních sousedů má od roku 2003 sestupnou tendenci, na které se podle deníku podepsalo vedle krize i zvyšování daní a chladnější počasí.

V Česku, tradičním pivařském centru, je prý slyšet alarm ještě hlasitěji. Nic na tom nemění fakt, že výjimečnost českého piva potvrdila i Evropská komise a označení „české pivo“ je registrováno jako ochranná známka. "Český pivní trh sklouzl do největší krize od změny režimu před 20 lety, zlepšení není ve výhledu," komentuje situaci deník.

Cizinci pomáhají Čechům k prvnímu místu

Jen letos se podle něj snížil odbyt o 12 procent ve srovnání s loňským rokem, který byl zatím prý nejhorší. Ceny v minulých letech vyhnaly vzhůru vedle vyšších daní i zvyšující se výrobní náklady. Navíc se u konzumace Čechů projevuje ekonomická krize.

Češi jsou sice s roční spotřebou 160 litrů na hlavu mistry světa v pití piva, ve skutečnosti je to však díky značnému přispění cizinců. "Protože Prahu a Čechy si bez piva nelze ani představit, nechávají si také turisté v českých hospodách už léta vydatně nalévat. Že v hospodářské krizi přijelo mnohem méně návštěvníků, se odpovídajícím způsobem projevilo i na spotřebě piva," připomíná deník.

Zdroj: Novinky.cz


Prodej piva se po loňském poklesu dál citelně propadá. V prvním pololetí byl meziroční pokles dvanáct procent. „V srpnu se prodej snížil o 12,8 procenta a v září dokonce o 15,7 procenta,“ uvedl pro server Euro.cz výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Počítá, že se naplní odhadovaný celoroční pokles o dvanáct procent, což je dvojnásobný propad než loni.

Přes miliardu navíc, jak si správci státní kasy slibovali od zvýšení spotřební daně o třetinu, tak do děravého rozpočtu nepřiteče. Pivovarníci předem varovali, že uvalení vyšší spotřební daně sníží spotřebu piva a fiskální přínos pro celé hospodářství bude nakonec negativní.

Vyšší cena piva je velmi citlivá. Nižší spotřeba už není ovlivněna tak jako minulý rok odlivem turistů. Ani se nezvyšuje nezaměstnanost. Za nižším prodejem je jednoznačně zdražení piva, do něhož se promítla vyšší daň,“ tvrdí generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář.

O nepříznivém dopadu vyšší spotřební daně na pivovarnický sektor se nedá pochybovat,“ konstatuje mluvčí skupiny Heineken Kateřina Eliášová. Také mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček potvrzuje, že zvýšení spotřební daně znamenalo významný zásah do rozvoje českého pivovarnictví. „Odhad pivovarského svazu ohledně poklesu prodejů je realistický,“ říká Mareček. Výsledky oznamuje tuzemská jednička jednou ročně, takže k letošním prodejům se vyjádří napřesrok.

Dle informací serveru Euro.cz se dál prohlubuje trend, kdy prodejní propad jde za největšími pivovary, které především měly přinést do rozpočtu kýžené odvody. „Celkově uváděný pokles výstavu vystihuje vývoj právě u rozhodujících producentů,“ uvádí zdroj obeznámený se situací.

Naopak někteří menší a střední výrobci se mohou chlubit lepšími výsledky než v předchozím roce. Na dvouciferný růst má našlápnuto uskupení K Brewery soustřeďující sedm regionálních pivovarů: Černá Hora, Platan Protivín, Janáček Uherský Brod, jihlavský Ježek, Rychtář Hlinsko, Klášter a Vysoký Chlumec.

Ačkoli jsou naše prodejní výsledky vzhledem k vývoji celého českého trhu velmi pozitivní, měli jsme ještě ambicióznější cíle,“ říká šéf K Brewery Zdeněk Radil. Je přesvědčen o tom, že o další procenta růstu je připravila zvýšená spotřební daň. Letošní tuzemský výstav celé skupiny odhaduje na 700 až 750 tisíc hektolitrů. Vývoz naopak poklesne. „Ukončili jsme kontrakty převzaté z minulosti, které nebyly finančně efektivní. Snažíme se je nahrazovat novým exportem se zajímavou marží,“ vysvětluje Radil.

Tříprocentní nárůst výstavu oproti loňsku uvádí náchodský Pivovar Primátor. „Na to, jak se vyvíjí prodej na tuzemském trhu, si vedeme dobře. Možná také vyvezeme víc než loni,“ nestěžuje si ředitel Primátoru Josef Hlavatý. Slušné výsledky přičítá nové obchodní politice po loňském příchodu nového majitele, společnosti LIF Trade vlastnící populární Pivovar Svijany.

O jedno procento vyšší prodej za letošní první tři čtvrtletí oznámil Rodinný pivovar Bernard. „Náš říjnový výstav nepasterizovaného piva je dokonce absolutně historicky rekordní,“ hlásí Stanislav Bernard. Drží se také Budějovický Budvar. „Za tři čtvrtletí se nám prodej snížil jen o 0,8 procenta,“ vyčísluje mluvčí Petr Samec. Kromě zdražení piva, kterým čtyřka na trhu reagovala na uvalení vyšší daně, snižuje také náklady, kde se dá. „Výjimkou je kvalita surovin i našeho konečného výrobku,“ ujišťuje Samec.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová


Bernard dostal cenu za plzeňskou přepravku

[pondělí, 22. listopad 2010]

Přepravka na jedenáct lahví Rodinného pivovaru Bernard získala ocenění u příležitosti slavnostního vyhlášení soutěže Obal roku 2010.

Foto

Zatímco Plzeňský Prazdroj uvedl obdobnou „půlpřepravku“ teprve před několika měsíci, Rodinný pivovar Bernard inovativní „obal“ používá již od roku 2007.

Ocenění je pro nás důkazem toho, že inovativně nesmýšlíme jen o našich nápojích, ale také o jejich balení, aby co nejlépe vyhovovalo náročným požadavkům našich zákazníků,“ komentoval ocenění spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. „Uznání za vylepšení jsme již nepřímo dostali od Plzeňského Prazdroje, který přepravku na jedenáct piv začal vyrábět také, po tom, co tento nápad viděl u nás,“ dodal k tomu s úsměvem.

Počet lahví byl ve speciální přepravce vzhledem ke struktuře obyvatelstva redukován z dvaceti na jedenáct lahví. Ta je snadněji manipulovatelná, a to i díky měkčeným rukojetím. Přepravku tak unesou jak senioři, tak i ženy. Díky rozmístění otvorů pro lahve se do přepravky odpovídající polovičnímu půdorysu klasické „base“ vejde jedenáct kusů lahví místo deseti.

Česká národní soutěž OBAL ROKU je určena pro jakékoliv obalové řešení z kategorie spotřebitelské obaly; spotřebitelské obaly - dárkové; skupinové obaly a displeje; přepravní a technologické obaly; obalové materiály a etikety, uzávěry, fixace a ostatní pomocné obalové prostředky.

Zdroj: První zprávy.cz


Skupina K Brewery se pokouší prosadit se silným černým pivem. Zájem o tento druh piva je ale minimální.

V hospodách chybí české speciální černé pivo typu Guinness. S touto strategií se snaží pivovarnická skupina K Brewery nalákat tuzemské pivaře na novou značku, kterou s názvem Merlin v těchto dnech uvádí do své republikové distribuční sítě. Nahořklé silné pivo z praženého ječmene má připomínat styl stout z britských ostrovů.

V K Brewery, jíž patří sedm středně velkých pivovarů a za Budvarem páté místo na českém trhu, věří v rychlé rozšíření piva Merlin do svých několika tisíc distribučních míst v Česku. Chystá se masivní marketingová podpora, která má tuto značku představit jako přední prémiové černé pivo u nás. Má to ale háček. Černá a tmavá piva mají na českém trhu minimální tržní podíl - sotva dvě procenta. Různé vícestupňové speciály - ať už světlé, nebo tmavé - jsou na tom podobně.

Nevelký a stagnující podíl na domácí spotřebě kolem 14 milionů hektolitrů všech piv má i samotný Guinness, jehož se k nám dováží z irského Dublinu ročně několik tisíc hektolitrů. Lidé z K Brewery by museli přesvědčit zdejší pivaře, že jejich Merlin je něco extra.

Merlin není vyloženě svrchně kvašený stout jako Guinness, ale spodně kvašený ležák. V protivínském pivovaru jej vaří na stupňovitost 12,8 procenta. Nejčastější verzí piva Guinness je ovšem "desítka". Společné mají silné pražení ječmene, podobnou nahořklou chuť i výraznou pěnu. "Věděli jsme, že to nemůže být obyčejné černé pivo se sladší chutí. Ale ani ne tak alkoholové jako některý typ Guinnesse. Obrovský zájem hned zpočátku prodeje nás mile překvapil, ale nemáme zatím žádný plán, kolik Merlinu bychom měli ročně uvařit," říká manažer společnosti K Brewery Trade Otakar Binder.

S podobným pivem mají zkušenost rovněž Pivovary Staropramen. Deset let vařily v Ostravě "irskou" značku Kelt. Předloni to ale vzdaly. Prodeje a zájem nebyly takové, aby se velkému pivovaru tento druh piva vyplatil. "Kelt vždy patřil k chuťově velmi specifickým pivům. To mu přineslo řadu věrných spotřebitelů, zároveň ho to ale limitovalo v dlouhodobém růstu," říká mluvčí Staropramene Pavel Barvík.

Jediným dalším konkurentem mezi průmyslovými pivovary je náchodský Primátor stout, prodávaný obvykle v lahvích, avšak v hospodách minimálně. Pivovar Primátor tuto značku výrazně netlačí ani do Prahy, která je zásadním trhem pro tato piva.

Výhradní distributor značky Guinness pro Česko Petr Hrubeš připouští, že Merlin může být konkurencí. Slavná irská značka je u nás k mání celkem v 60 pubech, z toho v Praze ve dvaceti. Přestože je Merlin na české poměry dost drahý - stojí kolem 35 korun -, je to pořád zhruba polovina ceny Guinnesse. "Merlin někde může být pro Guinness opravdu konkurencí. Hlavně ale cenou," myslí si Hrubeš.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


V Plzni přibývá ryze nekuřáckých restaurací. Provozovatelé, kteří se k této změně rozhodli, většinou nelitují. O některé hosty přišli, ale jiní, kterým cigaretový kouř vadí, naopak do jejich podniku začali chodit.

Jednou z tradičních hospod, které letos přešly na "nekuřácký režim", je hostinec Na Potravinách. "Jsme sportovní hospoda, tři čtvrtiny personálu jsou nekuřáci. Už nám vadilo pořád vysypávat popelníky, vyřešili jsme to proto takhle. Většině hostů se to líbilo," popisuje Jan Kešner, provozovatel hostince. Přiznává ale, že o část klientely po změně přišli.

"Část lidí odešla, zhruba stejné množství ale přišlo. Takže ve výsledku jsme na svém," vypočítává Kešner.

Právě ztráta klientely je hlavním argumentem majitelů restaurací a hospod, kteří o přeměně na nekuřácké nechtějí slyšet. "Určitě by nám ubylo hodně tržeb. Využili jsme proto možnosti, že můžeme mít kuřáckou hospodu," říká Zdeněk Dolejší z restaurace Žumbera.

Podobný názor má i Vojtěch Palenčar z typické plzeňské restaurace Na Parkánu. "My jsme pivnice, většinu tržby nám dělá pivo, myslím, že ta cigareta k tomu pivu patří. Zatím to tedy takhle necháme," uvádí Palenčar.

V Plzni jsou přesto už i typické pivařské podniky, v nichž se kouřit nesmí. "My jsme měli jasno hned od začátku, náš podnik je specifický. Každý den čepujeme jiný druh piva. Kdyby tady bylo zakouřeno, člověk by si to vůbec nemohl vychutnat," vysvětluje majitel Klubu malých pivovarů v Nádražní ulici Petr Strnad, sám nekuřák. V prostorách není navíc pořádná klimatizace a podnik by se špatně odvětrával.

Podle Strnada se občas stane, že někdo přijde a když zjistí, že se tu nekouří, odejde. "Ale rozhodně převažují ti, kteří si to pochvalují. A to k nám chodí třeba šedesát procent kuřáků. Ti chodí kouřit ven. I oni si nakonec pochvalují, že ráno vstanou, nesmrdí jim oblečení, nepálí je oči," říká Strnad.

Od letošního července platí nový protikuřácký zákon, podle kterého si každý podnik může sám vybrat, zda bude kuřácký nebo nekuřácký. "Je to úprava k horšímu, novela je mírnější," upozorňuje plzeňský právník Tomáš Menčík, který se dlouhodobě zabývá problematikou kouření. S tím, že nekuřáckých podniků přibývá, ale souhlasí.

"Plíživě a pozvolna se tady rodí zařízení, kde se se dá najíst i v nekuřáckém prostředí. Příležitostí už je mnohem víc než dřív," je přesvědčen Menčík.

Zdroj: Plzeň iDnes.cz | Autorka: Barbora Němcová


Nákupy v pivovaru? Až na jaře 2012

[pondělí, 22. listopad 2010]

Stavba centra s multikinem na místě pivovaru se protahuje. Jeho otevření se posunulo o další měsíce.

Foto

Kdyby stavba společenského střediska v opavském pivovaru postupovala podle původního plánu, dělníci by tam právě dolaďovali poslední detaily. Zástupci společnosti Develon, investora stavby, ještě před rokem a půl tvrdili, že hospodářská krize jejich plány nepřekazí. Slavnostní otevření komplexu s obchody, restaurací, minipivovarem, bowlingem a obrovskou prosklenou pasáží plánovali na začátek roku 2011. Na místě nedaleko centra Opavy je však pořád jen suť.

Na jaře letošního roku společnost Develon zveřejnila nový termín otevření. Byl jím podzim 2011. Teď avizují další zdržení. Lidé si počkají půl roku navíc. „Současné práce v opavském pivovaru skončí v lednu 2011. Plynule na ně naváže stavba hlavního objektu tak, abychom společenské centrum Breda & Weinstein otevřeli k 15. březnu 2012,“ informovala mluvčí Develonu Martina Cicvárková.

Podle ekonomů je největším problémem velkých developerů komplikované hledání nájemců. Svá centra neumějí zaplnit a to zdržuje jejich stavbu.

Spousta světových i našich značek a obchodníků omezila svůj rozvoj a nemají o další volné prostory zájem. Developeři však do prázdných budov nebudou dávat peníze. Domněnky, že krize je pomalu za námi, zatím neplatí,“ říká ekonomka Eva Křupalová.

Právě to bylo důvodem, proč jiný developer, Plaza Centers, od záměru postavit podobné centrum na místě bývalé tržnice upustil. Také Develon už několik měsíců nabízí volné prostory k pronájmu. Kolik nájemců doposud získal, odmítá sdělit.

Bohužel procento nebo počet pronajatých jednotek zveřejnit nemůžeme,“ uvedla Cicvárková.

Opavané jsou k dokončení obchodního komplexu skeptičtí. „Díváme se jen na polorozbořené budovy pivovaru a komín. Čekat budeme ještě nejméně dva roky,“ myslí si Kateřina Planá.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Žaneta Motlová | Foto: Jakub Kožiál


Drsná příroda a odvážní chlapi, kteří se nebojí překonat jakoukoliv překážku. Taková je nová kampaň, kterou uvádí do českých komerčních televizí značka Radegast. Autorem spotu je režisér Jaromír Malý, který do hlavních rolí neobsadil herce, ale pravé záchranáře.

Radegast je pravé pivo pro pravé chlapy. Je úzce spjat s nádhernou, ale drsnou přírodou Beskyd. Proto byli jako hlavní motiv reklamy zvoleni záchranáři. Na jejich práci je ilustrováno překonávání různých překážek či výzev, které nám život přináší. S každou překonanou překážkou jsme ještě silnější,“ přiblížil hlavní myšlenku nové kampaně manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Zdroj: Marketingové noviny | Reklama


Výrobcovia piva zalobovali a podarilo sa im v našom parlamente presadiť svoje.

Vládny návrh podstatne zvýšiť spotrebnú daň z piva odrazu nemá dostatočnú podporu koaličných hlasov. Ukázalo sa to na finančnom výbore. Poslanci naznačili, že čierny Peter zrejme ostane v rukách výrobcov cigariet. Musia rátať s tým, že ich príspevok do štátnej kasy sa zvýši. Pôvodne mali prispieť rovnako ako pivovarníci - 15 miliónmi eur. Zmena pre konzumentov znamená, že pivo prakticky nezdražie. Zvýšenie ceny pollitra o jediný cent sa v obchodoch a reštauráciách nijako neprejaví. Naopak, fajčiari zdraženie každej škatuľky o dvadsať centov pocítia. Skúsenosti však naznačujú, že to môže byť aj inak. "Obchodníci sa predzásobia. Lacnejšie cigarety by im mohli vydržať tri až šesť mesiacov,“ upozorňuje Jozef Orgonáš, generálny sekretár Zväzu obchodu a cestovného ruchu. Veľkým rizikom je aj rozmach čierneho obchodu s tabakom. V tom prípade by sa diera v štátnej kase o zamýšľaných 30 miliónov eur nezmenšila. Štátny tajomník rezortu financií Vladimír Tvaroška preto žiada, aby politické strany pri návrhoch zmien v úspornom balíčku prichádzali aj s náhradnými riešeniami. Zatiaľ márne.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Ján Kováč


Zelená nebo červená kočka? Takovou otázku si klade host, který se rozhodne vstoupit do brněnské restaurace Zelená kočka.

V centru Brna, v Solniční ulici, láká hladové i žíznivé turisty i Brňany ze skel oken restaurace kočka zelená. V kamenné mozaice u dveří se ale protahuje kočka červená, stejně tak jako v lampě nad výčepním pultem.

Zelená nebo červená. Je to jedno. Hlavní je, že je tady útulno,“ rozhlíží se šéfkuchař ze Šelepky Ivo Ševčík po dřevem obložené místnosti, ve které výčep oddělují pivovarnické sudy a nad ním visí ve dvoumetrové výšce klavír. Zelená kočka se právě stala terčem pravidelného testu Brněnského deníku Rovnost.

Prostředí prvorepublikového dalešického pivovaru filmových Postřižin má v Brně donutit hosty ochutnat dalešické jedenácti a třináctistupňové pivo. A také si vybrat jídlo. Z lístku svázaného do kožených desek. „Je obsáhlý, ale přehledně rozčleněný. Nabízí hodně z tradiční české kuchyně a překvapuje mě i několik jídel z italské kuchyně,“ probírá se lístkem Ševčík.

Zaujmou ho minutky, třeba vepřová panenka s palačinkou a zeleninou, ale rozhodne se otestovat hotová jídla. Objednává svíčkovou s karlovarskými knedlíky a bramborové knedlíky plněné uzeným masem. Za okamžik se ovšem ochotná číšnice omlouvá, že kuchař svíčkovou nemá. „To nevadí. Asi nemá dovařeno. Lepší, když se omluví, než kdyby mi na stůl poslal blaf,“ souhlasí s kuchařem Zelené kočky Ševčík.

Místo svíčkové si proto objednává moravský talíř. Mezi variací studených a teplých předkrmů ho zaujme domácí paštika. „Je moc dobrá,“ říká Ševčík po ochutnání paštiky ze zvěřiny. „Mohla by být víc mazlavější, tedy přidat tuk, ale to záleží na technologii, kterou kuchař paštiku připravuje,“ dodává odborník. Jedno mu ale vadí: dva plátky citronu vedle paštiky a brusinek. Vzhledem k tomu, že na talíři nemá rybí paštiku, citron tam nemá co dělat.

Společně s předkrmem ochutnáváme česnekovou polévku. V silném vývaru jsou nejen kousky česneku a brambor, ale i další zeleniny, mrkve a petržele. Polévka je dochucena kousky opečeného chleba.

Prostor v restauraci Zelená kočka dostanou hosté nejen ve výběru jídel, ale také při posezení. Restaurace je důmyslně rozdělena tak, aby každý stůl měl své soukromí. Vychutnat si proto můžeme výborně připravené české speciality. Uzené maso, pečená kačena a vepřové výpečky. K tomu červené a bílé zelí a bramborový a karlovarský knedlík. To je jedna porce moravského talíře a i velký jedlík s ní má co dělat. Zelí je sladší, v červeném je cítit víno, chuťově vše hraje perfektně dohromady. Knedlíky zůstaly i po vychladnutí na talíři měkké a nadýchané. Stejně tak výtečné byly i bramborové knedlíky plněné uzeným masem. A porce také obrovská. „Sem bych poslal zájezd cizinců, kteří chtějí ochutnat pravou českou klasiku v poctivých porcích,“ říká Ševčík.

Při servírování kávy si šéfkuchař všímá i profesionálního vystupování číšnice. Ta každého z hostů obsluhuje zprava. „Tak to má být. Je vidět, že má řemeslo zažité. Stejně tak jako kuchař. Minutky se naučí vařit každý, ale hotovky a paštiky, to už chce opravdový kumšt,“ zasvěcuje čtenáře do tajů kuchařského řemesla Ševčík.

Zelená kočka je podle něj restaurací, kterou by lidé neměli obcházet. „Vřele ji doporučuji. Navíc na jídlo se tam nečeká, hezky to v ní odsýpá,“ dává jedničky v hodnocení šéfkuchař. V Zelené kočce se navíc vyplatí ochutnat polední menu. Podávají tam jen jedno, ale zato tříchodové. I s předkrmem nebo zákuskem.

Foto

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Gabriela Peringerová


Velký zájem návštěvníků o novou žateckou atrakci - Chrám chmele a piva - přiměl jeho provozovatele nechat zpřístupněné některé jeho části. A to i přesto, že hlavní turistická sezona už skončila. Navíc zde začnou od 25. listopadu točit vlastní pivo.

Foto

"Lidé pořád mají zájem o návštěvu, proto jsme vymysleli přes zimu aspoň omezený program, protože například audiovizuální techniku nemůžeme kvůli počasí používat," vysvětlil vedoucí chrámu Jiří Vent.

Přístupná zůstává věž, za výstup na ni se platí 25 korun. "Za prohlídku labyrintu se platí jen 50 korun, děláme je od úterý do pátku dvakrát a v sobotu třikrát. Zájemci se vždy sejdou ve vstupní hale restaurace U Orloje," uvádí Vent.

Chrám chmele a piva byl letos otevřen jen dva měsíce. Už v září a říjnu jej ale navštívilo dva a půl tisíce lidí. Překvapivý je také zájem o restauraci, která je otevřena od 1. listopadu. "Hned první den se tu vypilo 665 piv," přibližuje Vent.

V současné době se tu každý den uvaří kolem 120 obědů, na večer si lidé musejí stůl rezervovat. "Používáme jen suroviny ze zdejšího regionu, a to čerstvé," řekl Vent. Na jídelním lístku návštěvníci najdou třeba husu s červeným zelím a knedlíky, mohou si objednat i pivovarský guláš nebo maso připravené na pivu.

První domácí pivo se začne točit 25. listopadu

Přímo v restauraci je i minipivovar, který právě vaří první várku piva. "Budeme mít tři druhy. První z nich, Chmelový ležák, začneme točit 25. listopadu," dodal Vent.

Chrám chmele a piva je zatím dokončený jen částečně. Až na jaře se třeba otevře dětské hřiště v zahradě, přes nějž pak bude přístup do dětské herny a jízdárny na šlapadlech s kavárnou pro rodiče. Během příštího roku se také otevře klášterní zahrada a opravená renesanční sladovna.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal | Foto: Iveta Lhotská


Diplomovaní pivní sommeliéři z několika evropských zemí se sešli o víkendu v Chodové Plané, aby se seznámili s českou pivní kulturou. V Rodinném pivovaru Chodovar ochutnali také pivní specialitu – ledové pivo, které se v pivovaru připravilo poprvé v celé jeho historii.

Foto

Svaz pivních sommeliérů uspořádal své výjezdní zasedání poprvé v Česku. Jednání bylo vyloženě pracovní. Diplomovaní odborníci v oboru pivovarnictví se při takovém zasedání vždy seznamují s pivní kulturou regionu, který navštíví. U nás poznali například techniku čepování piva, protože ne všude ve světě se pivo čepuje jako v Česku, tedy s vysokou pěnou,“ vysvětlil Deníku obchodní ředitel Chodovaru Jiří Plevka.

V Evropě je přibližně 300 absolventů pivní akademie, tedy školy, kterou její studenti končí uznávaným vysokoškolským diplomem. Necelá třetina se jich sešla v Chodové Plané. „Chtěli jsme poznat významný evropský pivní region, kterým západní Čechy bezesporu jsou. Ochutnali jsme některé speciální druhy piv, které se tady vaří a poznali, jak se v tradičním pivovaru dá pracovat moderně,“ vyjádřil se Axel Kiesbye, nositel prvního titulu pivní sommeliér.

Pivní sommeliérství, jak dále uvedl, spočívá v tom, že pivo není chápáno pouze jako nápoj. „Ale má určitou kulturu a tradici. A málokterý produkt má v Evropě tak bohatou tradici jako právě pivo. Chápeme a nabízíme veřejnosti pivo jako zážitek. Jeho prostředí, jako doplněk gastronomie, historii, péči o pivo. Pivní sommeliér umí doporučit, jaké pivo se hodí k jakým pokrmům. Třeba ke kyselým jídlům že se hodí sladší piva,“ uvedl dále Kiesbye.

V celém světě existuje zhruba 1200 druhů piva. „Pivovarníci v Česku máme vůči konzumentům trochu dluh v představování rozmanitosti piva, protože v Česku je trh poměrně konzervativní. Proto se snažíme občas představit nějakou specialitu. Jednou z nich je třeba naše ledové pivo, které jsme uvařili a skladovali pro tuto příležitost. Ale protože výroba není jednoduchá, pokračovat v ní budeme skutečně při mimořádných příležitostech,“ řekl Deníku Plevka.

Zdroj: Tachovský deník.cz Autor: Jiří Kohout | Foto: Jiří Plevka


Nejen chuť na voňavou jaternici nebo zabijačkovou polévku přilákala i tentokrát do prostor benešovského pivovaru stovky velkých i malých návštěvníků. Ti si v několika desítkách stáncích mohli koupit jablka, kořenovou zeleninu, ale třeba i med, medovinu nebo výborné domácí koláče.

Já už jsem tady byl i minule a tolik stánků a tak široký sortiment zboží tu rozhodně nebyl. Docela mě to překvapilo,“ uvedl Radek Mašata z Bukovan s tím, že bude rád, když se Farmářské trhy v Benešově stanou pravidelnou akcí.

Stejný názor měla i další návštěvnice. I ona si přišla koupit čerstvá domácí vejce, maďarské koření a adventní věnec. „S manželem jsme se těšili na zabijačkovou polévku, ale netušili jsme, že v devět hodin už nebude k mání,“ dodala zklamaně.

Skutečně o avizované produkty vepřových hodů byl mezi zákazníky nebývalý zájem. Jakmile se otevřela brána Pivovaru Ferdinand, lidé zamířili ke stánku, odkud se linula nezaměnitelná vůně zabijačky. Ten kdo neměl hlad se mohl posilnit alespoň pivem a limonádou nebo se zahřát čajem, svařeným vínem či něčím ostřejším.

Jestliže pracovníci města Benešov a Pivovaru Ferdinand se mohli spokojeně usmívat, jaký úspěch první Farmářské trhy měly, tentokrát může být jejich uspokojení ještě daleko větší.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Benešovský deník.cz | Autorka: Martina Křečková


V podzemí domu hned vedle jihlavské radnice přímo na náměstí se bude vařit pivo. Městská rada schválila záměr podnikatele Miroslava Tomance, jehož společnost vydražila do podnájmu Radniční restauraci.

"Malý pivovar by měl vyrábět čerstvé, nepasterizované a nefiltrované pivo. Bude umístěn v suterénu v místech, kde dříve byla diskotéka a v prostoru kolem něj bude fungovat pivovarská restaurace," potvrdil Tomanec.

O názvu nového jihlavského piva zatím ale nemá jasno. V pivovaru by mělo být připraveno až osm pivních tanků s celkovou kapacitou osm tisíc litrů.

První ochutnávka zlatavého moku z nového jihlavského pivovaru bude možná v dubnu příštího roku. "Nemáme ještě přesně stanovený termín, ale chceme mít první pivo navařené už v dubnu, to znamená minimálně dva měsíce před otevřením musíme vařit, proces výroby nějakou dobu trvá," vysvětlil Tomanec.

Piva by měl nový pivovar ročně vyrobit zhruba tisíc hektolitrů. Nový Radniční pivovar v žádném případě nehodlá měřit síly s velkými pivovary. Jen pro srovnání – jihlavský pivovar Ježek letos počítá s produkcí asi 170 tisíc hektolitrů.

Nový soukromý pivovárek chce uspět na jiných pozicích. "Hosté uvidí jednotlivé základní procesy, tedy vaření, kvašení i zrání," plánuje Tomanec.

Zlatavý mok by se měl od běžné nabídky odlišovat také svou chutí. "Pivo bude čerstvé, osobité a bude mít charakter. Rozdíl člověk pozná, bude oproti běžným průmyslově vyráběným pivům asi takový, jako když jíte čerstvé a kompotované ovoce," přirovnal Tomanec.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autor: Michal Kolařík


Vianočné pivo sa už varí

[pátek, 19. listopad 2010]

V malom Ríme sa začala vianočná pivná horúčka. V tamojšom reštauračnom pivovare varia dvadsaťstupňové pivo. Viac ako 1 800 litrov je určených na vianočný stôl.

Dvadsaťstupňové pivo je slovenskou raritou. Varili sme ho príležitostne, zožalo však veľký úspech, a tak ho dnes var íme pravidelne,“ hovorí s úsmevom vedúci trnavského pivovaru Karol Puschenreiter.

Foto

Labužníci: Na Vianoce nesmie chýbať

Vyrábajú ho na vianočný trh už druhý raz. Vlani sa pred sviatkami rýchlo rozchytalo. „Čakáme práve na toto pivo. U nás nesmie chýbať na sviatočnom stole tak ako kapor,“ hovorí Peter Jelínek (37). Pochvaľujú si ho najmä miestni hostia. Netradičné pivo príde na trh už posledný novembrový týždeň. V trnavskom pivovare si pol litra môžete kúpiť za euro.

Zdroj: Rozhlas.sk | Autorka: Linda Nagyová


Prodej piva v plastu nevídaně roste, dotahuje plechovky. Firma Lukr chystá závod na výrobu speciálních pivních PET lahví.

Pivo v PET lahvích již dosahuje v Česku nevídaného podílu skoro osmi procent veškeré pivní spotřeby v obchodech. Donedávna opovrhovaný obal už navíc není doménou jen lacinějších značek největších pivovarnických skupin. Roste o něj zájem i mezi nejmenšími restauračními pivovary, které vaří malé várky dražších piv. Společnost Lukr Ingeneering pro ně teď dokončuje v Letinech na Plzeňsku výrobní závod na pivní PET lahve.

Rozmach piva v plastu začal předloni, kdy skupina Heineken masivní reklamou přesvědčila české konzumenty, že kyslíkem neprostupná speciálně vyrobená PET lahev udrží kvalitu piva a je pohodlnější na manipulaci. Rostoucímu zájmu pomáhá podle lidí z branže i zdánlivě nižší cena (bez zálohy na skleněnou vratnou lahev). Na nebývalý zájem musely rychle zareagovat i další velké koncerny, které vaří řádově miliony hektolitrů ročně - Prazdroj a Staropramen.

Za letošní tři čtvrtletí se podle šetření agentury ACNielsen prodalo už celkem 343,5 tisíce hektolitrů "PET piva", o téměř 135 tisíc víc než za celý loňský rok. Pivo v plastu tak zakrátko dotáhlo roky stagnující spotřebu piva v plechovkách.

Malé pivovary trh zásadně neovlivní, ale PET lahve už chtějí také. Zatím je nakupují v zahraničí nebo v minimálním množství od domácích výrobců, kteří dělají klasické obaly pro balené vody.

Není PET jako PET

"Pivo ale potřebuje speciální materiál. My nabídneme menší série tvrzených a zajímavě tvarovaných lahví. Nic pro hypermarkety," popisuje strategii Lubomír Krýsl, majitel Lukru, který se jinak zabývá hlavně dodávkami zařízení pro pivovary, výčepních pultů i sanitací a provozuje malý pivovar Purkmistr v Plzni Černicích.

PET linka je součástí dalších investic Lukru za celkových 20 milionů korun. Kapacita bude 600 PET lahví za hodinu, velcí výrobci klasických PET obalů dosahují vyšší - kolem 10 tisíc za hodinu.

V Česku funguje dnes na stovku minipivovarů, které vaří pro vlastní restauraci nebo do blízkých hospod. Stáčecí linka pro skleněné vratné lahve se jim nevyplatí, přitom ale stále víc lidí si chce různá speciální a tedy i dražší piva koupit domů.

"Prodej v PET lahvi nám pomáhá vyrovnávat kolísající odběr sudového piva," říká například majitel sokolovského minipivovaru Permon Ladislav Sás. Ročně vaří přes tisíc hektolitrů piva a potřebných 50 tisíc litrových PET lahví zatím dováží až z Maďarska. Pro velké koncerny je ale rozhodující odbyt "PET piva" v hypermarketech.

Přidávají se i velcí hráči

V čase, kdy domácí spotřeba piva padá z loňských zhruba 14 milionů hektolitrů o více než 12 procent, je prodej piv v plastu jediným rostoucím segmentem. Vlastní stáčecí linku si jako první pořídil Heineken, kterému v Česku patří 60 procent veškerého prodeje piva v plastu.

"Stojíme si za názorem, že v moderním, pro pivo přizpůsobeném obalu, jako je Maxilahev, můžete úspěšně prodávat i kvalitní pivní značky," říká mluvčí skupiny Kateřina Eliášová. Od letošního dubna plní Heineken v Brně do PET lahví značky Zlatopramen, Starobrno a Březňák - stáčené do té doby na Slovensku.

Podobný investiční záměr už oznámil rovněž Staropramen, který si zatím nechává svůj Braník Dvoulitr plnit do plastových obalů v Maďarsku. Z Maďarska k nám zatím vozí v PET lahvích své značky Klasik a Primus i lídr celého pivovarnického trhu Plzeňský Prazdroj.

Pivo v plastu

343,5 tisíce hektolitrů piva v PET lahvích se prodalo v Česku podle ACNielsen letos do konce září. Ve srovnání tří čtvrtletí jde o meziroční nárůst o 167 %.

60% veškerého prodeje piva v plastu připadá na značky Heinekenu: Zlatopramen 11, Starobrno Tradiční a Březňák. Na domácím trhu je nejprodávanějším "PET pivem" Zlatopramen.

7,5% celkové spotřeby piva v obchodech se prodává letos podle údajů agentury ACNielsen v PET lahvích. Objem prodeje v plastu se za necelé tři roky blíží prodejům piva v plechovkách. Ten přesahuje osm procent.

O PET pivu ještě uslyšíte

Společnost Heineken spustila v pivovaru Starobrno novou linku na stáčení do speciálních plastových lahví. Pivo v plastu čeká podle ní slibná budoucnost.

Zdroj: iHNed.cz


Za pět let se roční prodeje Pilsner Urquell v Koreji zdvojnásobily

Plzeňskému Prazdroji se daří zvyšovat prodeje ležáku Pilsner Urquell v Jižní Koreji. Za 10 měsíců letošního roku sem Prazdroj vyvezl téměř 1500 hl piva Pilsner Urquell, tj. meziročně o 75 % více. Do roku 2006 zde přitom jeho roční prodeje stěží přesáhly 500 hl.

Foto

Zvyšující se popularita Pilsner Urquell vedla dokonce k uspořádání Pilsner Urquell Festu v hlavním městě Soulu, na němž byla vedle piva Pilsner Urquell a originálního plzeňského festivalu Pilsner Fest představena i jedinečnost českého piva plzeňského typu jako takového. I proto se na celé akci výrazným způsobem podílela česká ambasáda v Koreji.

V Jižní Koreji zákon povoluje konzumaci alkoholu od 19 let věku. Ročně se zde vypije ročně 37 litrů piva na hlavu a na trhu dominují místní pivní značky s podílem cca 97 %. Konzumace importovaných piv zatím tvoří 3 %, ale zájem o ně se neustále zvyšuje. Proto sem Plzeňský Prazdroj před pěti měsíci začal vyvážet i tmavého Velkopopovického Kozla, který mezi Korejci také zaznamenává pozitivní odezvu odrážející se v rostoucích prodejích.

Až dosud vyvážel Plzeňský Prazdroj svůj ležák Pilsner Urquell do Koreje výhradně v lahvích 0,33l. „S ohledem na rostoucí oblibu plzeňského piva zvažujeme v příštím roce dodávky plechovek 0,5 l a čepovaného piva v nerezových sudech,“ uzavírá Karel Kraus, senior brand manažer značky Pilsner Urquell.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Společnost Jihomoravské pivovary, a.s., se sídlem ve Vyškově, náměstí Čsl. armády 116/4, PSČ: 682 01, IČ: 499 73 720, DIČ: CZ49973720, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 1275, jednající prostřednictvím představenstva společnosti (dále jen „JMP“) Vyhlašuje obchodní veřejnou soutěž dle § 281 a násl. obchodního zákoníků o nejvýhodnější návrh na uzavření smlouvy o nájmu a licenční smlouvy - pronájem nemovitostí, technologického vybavení a ostatních movitých věcí sloužících k výrobním účelům ve vlastnictví společnost "JMP" dle občanského zákoníku, dále pak na poskytnutí práva k ochranným známkám (vyjma ochranných známek "HAVRAN" a "HAVRAN PIVOVAR VYŠKOV - ZALOŽENO 1680").

Přílohy ke stažení:

Podmínky veřejné obchodní soutěže

Příloha podmínek č. 1

Příloha podmínek č. 2

Příloha podmínek č. 3

Příloha podmínek č. 4

Příloha podmínek č. 5

Příloha podmínek č. 6

Zdroj: Pivo Vyškov.cz


Nad pivovarem stále visí otazník

[pátek, 19. listopad 2010]

Kdo si myslel, že průtahy v řešení nedobré ekonomické situace vyškovského pivovaru na podzim skončí, ten se spletl. Stát sice ujistil, že v areálu zachová výrobu zlatavého nápoje a předhodil několik termínů, dokdy ho pronajme. Jenže ani jeden nedodržel.

To se nelíbí zaměstnancům podniku, kteří stále žijí v nejistotě. Nečinně ale sedět nehodlají. „Vedení zatím nového nájemce nevybralo, i tak mělo učinit k 15. listopadu. Už nás to popravdě řečeno štve. Chceme si proto promluvit s předsedou představenstva Václavem Hlaváčkem, a pak budeme reagovat,“ řekl odborář Martin Obruča.

Zaměstnanci podle něj hodlají opět poslat otevřený dopis ministru zemědělství Ivanu Fuksovi.

Co je hlavní příčinou toho, že ještě není známý nový nájemce pivovaru? Stát totiž ještě nevyhlásil ani výběrové řízení. „Ministerstvo podle našich informací představenstvu pořád připomínkuje podmínky, a ty se stále upravují. Nikoho nevybrali proto, že ještě ani nevyhlásili výběrové řízení,“ povzdechl si Obruča.

Obavy zájemce

To potvrdil i majitel pivovaru Kout na Šumavě Jan Skala, který se už několik měsíců intenzivně o pronájem vyškovského pivovaru zajímá. „Zájem pořád mám. Několikrát jsem volal i na ministerstvo zemědělství. Tam mi před čtrnácti dny řekli, že podmínky jsou hotové a v pondělí mi je pošlou. Od té doby se ale nic nedělo, nic mi nepřišlo,“ uvedl Skala.

Ten začíná mít o jednání ministerstva pochybnosti. „Pokaždé když tam volám, si mě předávají jako horký brambor. Myslím, že nemají zájem, aby pivovar fungoval,“ obává se Skala.

Tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková Vyškovskému deníku Rovnost řekla, že podmínky výběrového řízení jsou hotové a vedení ho tedy brzy vyhlásí. „Podle posledních informací byly dokončené veškeré dokumenty nezbytné pro zahájení veřejného výběrového řízení, a to v souladu s rozhodnutím jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady obchodní společnosti Jihomoravské pivovary. V nejbližších dnech budou potřebné dokumenty zaslané k vyvěšení na centrální adrese,“ informovala Dvořáčková.

Otázky, co bude s pivovarem dál, ale visí ve vzduchu pořád. Před měsícem se po Vyškově dokonce proslýchalo, že bude rozparcelovaný. To podle mluvčí ministerstva nehrozí. „Padlo rozhodnutí o pronájmu nemovitostí, technologie a ostatních movitých věcí při otevřeném výběrovém řízení. Podmínkou je, že nájemce může vše využívat jen k vaření piva. Budoucímu nájemci na základě smlouvy poskytneme oprávnění k výkonu práv k ochranným známkám, a na základě další smlouvy poskytne oprávnění k užívání know-how,“ ujistila tehdy mluvčí ministerstva Dvořáčková.

Záchrannou ruku pivovaru možná také nabídne vyškovská radnice. Pouze v případě, že by o něj ale nikdo neprojevil zájem. „Předseda představenstva nás oslovil s tím, jestli město nechce zvážit pronájem pivovaru. Zájemci o vaření piva nás ale požádali, ať s tímto rozhodnutím ještě počkáme, a tak jsme je poslechli. Pokud by výběrové řízení špatně dopadlo, tak město Vyškov nejspíš podnik skutečně pronajme. Nejsme ale žádní výrobci piva, ale spíše záchranná brzda, kdyby pronájem nevyšel,“ prohlásil před časem místostarosta Vyškova Roman Celý.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková


Je používání moderních automatizačních technologií v souladu s tradiční výrobou českého piva? Tyto otázky si klade za cíl zodpovědět odborná konference Automatizace a modernizace pivovarů 2010, která proběhne 24. listopadu 2010 v areálu Klášterního pivovaru Strahov v Praze.

Záštitu nad pořádáním akce převzali Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, a Ing. František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Za řečnickým pultem se vystřídají představitelé státní správy, kterou bude zastupovat Ing. Karel Tureček, náměstek ministra zemědělství pro komoditní úsek, dále manažeři českých pivovarů a rovněž zástupci předních dodavatelů automatizace v pivovarnictví.

V případě zájmu o účast vyplňte prosím registrační formulář na stránkách http://www.konference-tmi.cz nebo se spojte s pořadatelem na níže uvedených kontaktech.

Zdroj: Protext.cz


Nový, plne automatizovaný systém tankového piva priniesol Heineken Slovensko na slovenský trh na začiatku mája tohto roku.

Spoločnosť Heineken Slovensko zaviedla v týchto dňoch svoj inovatívny systém tankového piva už v päťdesiatej prevádzke na Slovensku - v metropole Šariša v Prešove. Za šesť mesiacov od uvedenia na trh si tak tankové pivo Zlatý Bažant a Corgoň môžu vychutnať pivári už na celom Slovensku.

Foto

Predaj presiahol očakávania

Nový, plne automatizovaný systém tankového piva, ktorý je riadený počítačom a zabezpečuje absolútnu čerstvosť čapovaného piva, priniesol Heineken Slovensko na slovenský trh na začiatku mája tohto roku. Na začiatku novembra spoločnosť nainštalovala nový systém už vo svojej 50-tej prevádzke - v pube U Holiča v Prešove. Výsledky predaja tankového piva Zlatý Bažant a Corgoň za polročné obdobie zároveň prekračujú očakávania. Hana Šimková, manažér korporátnych vzťahov spoločnosti Heineken Slovensko hovorí: "Veľmi nás tešia úspechy nášho tankového piva. Už v týchto dňoch dosahujeme predaj naplánovaný na celý rok, pokryli sme už všetky regióny Slovenska a výsledky spotrebiteľského prieskumu hovoria o jeho vysokej obľúbenosti u našich konzumentov."

Kto ochutnal, odporučí ďalej

Obľúbenosť tankového piva Zlatý Bažant a Corgoň dokazujú aj výsledky spotrebiteľského prieskumu (Prieskum spoločnosti Heineken Slovensko uskutočnený na vzorke 738 respondentov v prevádzkach s tankovým pivom Zlatý Bažant a Corgoň v druhom a treťom štvrťroku 2010). Až približne 80 % respondentov v puboch s tankovým pivom Zlatý Bažant a Corgoň potvrdilo, že tankové pivo bude vyhľadávať aj v budúcnosti a až 90 % z nich ho odporučí aj svojim priateľom a známym. Medzi výhody tankového piva konzumenti najčastejšie uvádzali vlastnosti súvisiace so zážitkom z vychutnávania kvalitného, čerstvého piva priamo z pivovaru, ako aj čapovanie bez CO2.

Zdroj: Webnoviny.sk


«« « Strana 501 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň