Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Každý týden s námi vstupte do zákulisí jedné profese, dnes: sládek pivovaru Svijany

Foto

Pivo musí sládek ochutnávat v celém průběhu kvašení. A sedmidenní, upřímně řečeno, nic moc.

První zpráva o Svijanech pochází z roku 1345, obec tehdy patřila cisterciánskému klášteru v Mnichově Hradišti. Už v roce 1564, je ve Svijanech uváděn pivovar, byl součástí hospodářského zázemí a důvodem vaření piva a zakládání hospod bylo zvýšení finančního výnosu panství. Pivovar posléze patřil Šlikům, Valdštejnům, Rohanům a Kratochvílům.

Po roce 1945 byl pivovar konfiskován a poté znárodněn, stal se provozem Severočeských pivovarů n. p. Po roce 1990 je krátce v majetku státního podniku Pivovary Vratislavice nad Nisou a akciové společnosti Pražské pivovary, jejímž majoritním vlastníkem byla anglická pivovarská společnost Baas, díky jejíž obchodní politice se svijanský pivovar dostal do odbytové krize a hrozilo jeho uzavření.Změna rovnající se téměř zázraku přichází v příslovečné hodině dvanácté. V roce 1998 vzniká společnost Pivovar Svijany s.r.o., která se stává novým vlastníkem, v roce 2005 se transformuje na akciovou společnost. Díky mravenčí práci týmu schopných lidí, vedených ředitelem Františkem Horákem, a pod taktovkou finanční skupiny LIF, je odbytová krize překonána. Pivovaru se začíná blýskat na lepší časy a začíná růst. V roce 2010 opustilo brány pivovaru 437 tisíc hektolitrů piva. Včetně obchodních zástupců má stovku zaměstnanců.

Petr Menšík je absolventem pivovarské průmyslovky v Podskalské, od 15 let trávil prázdniny na brigádách v dnes už neexistujícím pivovaru v Jablonci nad Nisou, po jeho zrušení pracoval osm let v pivovaru Vratislavice, kde se od umývače tanků vypracoval na vrchního sládka. Od roku 1998 působí ve Svijanech, nejprve na pozici obchodníka a obchodního ředitele, později sládka.

Před očima mám tu scénu z filmu Postřižiny, jak si ráno po zasedání správní rady pivovaru („Musíte se víc snažit, pane správče!“) a zabijačce se sugestivní žranicí, kterou dokáže podat tak poeticky pouze Jiří Menzel, okouzlující Magda Vašáryová smaží k snídani šťavnatý přírodní řízek a s chutí ho zapíjí čerstvě načepovaným pivem. Na tenhle film se s prázdným žaludkem koukat prostě nedá a věřte mi nebo ne, při psaní tohoto textu mi vedle klávesnice na talíři spočívá temně rudé kroupové jelítko.

Svijanský pivovar mne vítá ranním oparem a navenek ospalou atmosférou, kde do sebe ale všechna dobře namazaná kolečka zapadají tak jak mají. Sládek Petr Menšík mne vítá: „Měl jste přijet o chvilku dřív, před chvílí jsme byli degustovat.

Hned ho vezmu za slovo: Není to právě ten důvod, proč každý závidí sládkům – že do jejich pracovní náplně spadá pití piva? „Asi ano,“ usmívá se, když jdeme po trase jeho obvyklé ranní obchůzky. Absolvuje ji každé ráno v šest, aby zjistil momentální stav a situaci. Vše ale běží podle dávno zaběhaných receptur a rituálů, časy Postřižin jsou podle Petra Menšíka dávnou minulostí. „Dneska už to není ta idylka, jak ji známe z filmů, většinu času sládek tráví u psacího nebo jednacího stolu a u počítače. Že bych chodil míchat suroviny, jak si většina lidí představuje, tak to určitě ne. Máme nějaký tým lidí a spíš jde o to dodržovat nějaká pravidla, která jsou už daná. Vznikla v době, kdy jsme tu začínali, a už je pouze zdokonalujeme.

Moderní kabátek, ale srdce strýce Pepina

Varna už dnes není tím poetickým místem, plným páry, měděných kotlů a upocených vařičů, připomíná spíš moderní fabriku s blikajícími monitory automatických procesů. Leč pouze na první pohled. Uvnitř všechno probíhá jako v dobách strýce Pepina. „To je důležité: ve Svijanech se, jako už u nás málokde, dodržují tradiční postupy jako v minulém a předminulém století, vaříme pivo tak, jak ho Češi vždycky vařili,“ neskrývá hrdost sládek, „výhradně z vlastního chmelu – na Litoměřicku máme 56 hektarů poloraného žateckého červeňáku. Máme tak záruku stabilní kvality, protože běžní pěstitelé už dnes nemají prostředky na to, aby se o chmelnice mohli starat.

Základem toho, aby pivař ve své hospůdce při napití pochvalně zamlaskal, je výběr základních surovin. „Vodu máme vlastní z vrtů v okolí pivovaru, slad nakupujeme z pěti malých nezávislých sladoven, kde se zase vyrábí tradičním postupem na humnech a o chmelu jsem už hovořil,“ vypočítává P. Menšík. „A posledním rozhodujícím faktorem je výrobní postup. Většinu pivovarů dnes ovládají nadnárodní koncerny, které jim diktují své receptury, samozřejmě se snaží co nejvíc ušetřit. Klasický postup, jakým se české pivo vždycky vyrábělo, je příliš nákladný a náročný jak na energii, tak na lidskou práci, čas a prostory. A to už do té koncepce nezapadá, takže pivovary postupně přecházejí na modernější způsoby výroby, čímž se ale mění charakter piva.

V roce 1998, kdy pivovar získal dnešní majitel, stálo vedení na křižovatce. Pustit se snadnější cestou moderních technologií, vyrábět lacino a hodně? Nebo zůstat u klasiky, otevřených spilek a ležáckých tanků? Výsledek dnes známe.

Zvolili jsme druhou možnost a i při rozšiřování prostor a výstavbě nových provozů počítáme s klasickými postupy a metodami.

Foto

Klasikou ve Svijanech jsou otevřené spilky.

Čísla a facebook dávají zapravdu: Pivo musí mít duši

A jak ukázal čas, bylo to rozhodnutí veskrze moudré. Odbyt svijanského piva se neustále zvyšuje i přesto, že byste v médiích marně hledali reklamní kampaň nebo inzerci. „Zůstáváme stále stejní, čímž se odlišujeme od zbytku trhu. Právem každého výrobce je snižování nákladů, ale v pivovarnictví je to trochu jinak,“ říká Petr Menšík. „Nestačí být nejlevnější, pivo musí mít také duši, což zejména Češi bezpečně poznají a dokážou ocenit. U nás navíc ještě to, že naše pivo nespatří paster ani z rychlíku.

U klasického výrobního postupu záleží hodně na lidském přístupu. „Zatímco velké pivovary jedou podle zajeté technologie, u nás záleží na každém člověku, který v pivovaru pracuje – od sládka až po člověka, který myje tanky. Kdokoliv by svou práci odvedl nekvalitně, projeví se to ve finále, tedy v kvalitě piva. Proto lidé musí být s prací spokojení, vážit si ji a být hrdí na tu značku i na to, co dělají, to je podle mne základ,“ zdůrazňuje sládek. „Takovým lidem nedá, aby svou práci ošidili.

Foto

Ve Svijanech našli dokonalou rovnováhu mezi klasickým českým přístupem a moderní technikou.

Že na takové spolupracovníky má Petr Menšík patrně štěstí, o tom svědčí i facebooková stránka pivovaru, kde konzumenti z celé republiky i ze zahraničí pějí na svijanský mok chválu.

Uiaa: „mnam, mnam, v sobe jich pět mám ))

Veronika M.: „you´re simply the best!!

Milan M.: "Vážení přátelé, ano! Kvůli svijánkám se vyplatí bejt na světě… ;-)"

Aleš A. L.: „Nejlepší ionťák v alpském sedle Col del Champs (2087 m) Route des Grandes Alpes 2010.

Kuba V.: "Bůh chtěl vymyslet něco, aby se Adam nenudil… Stvořil Evu. Ale Adama po 1564 letech Eva omrzela… tak bůh dovolil Adamovi stvořit něco unikátního… Svijany!

Foto

Tato hala pojme zásoby sudů na jeden a půl dne.

Kouzlo starých časů versus Hans & Helmut – brigáda kapitalistické práce

Když procházíte svijanským pivovarem, nikdy nevíte, zda na vás za rohem nezakřičí strýc Pepin, nebo vás naopak neohromí špičková technika. Podařilo se mi to i při okružní cestě s Petrem Menšíkem.

Uvařená mladina se zbaví kalu, zchladí, zakvasí pivovarskými kvasinkami a putuje do spilky, kde probíhá hlavní kvašení. A právě tam se cítíte jako v nymburském pivovaru na počátku 20. století, když tam dohlížel sládek Francin. „Mladina kvasí v otevřených kádích klasickým způsobem, jak se to vždycky dělalo v dobách, kdy se české pivo proslavilo po celém světě,“ ukazuje P. Menšík. „Spilka je prvním místem, kam ráno mířím, vidím, jak kvašení postupuje. O to je sládek ve velkém pivovaru ochuzen – pivo vlastně spatří až v lahvi.

Když vstupujeme do stáčírny sudů, marně očima hledám obsluhu, nevidím jediného člověka… A hele – tamhle jeden osamělec naváží palety se sudy.

Tady na všechnu práci stačí Hans s Helmutem,“ usmívá se Petr Menšík. Ohlížím se a v duchu opatrně rekapituluji svou chatrnou školní němčinu. „Tamhle,“ ukazuje sládek. Zírám na dva oranžové roboty, kteří se strojovou pravidelností máchají svými rameny, jeden přistavuje prázdné sudy k lince, druhý odebírá plné. „Seznamte se - to jsou Hans a Helmut,“ ukazuje sládek.

Roboti si mne nevšímají, dál nevzrušeně pracují a bude to tak až do konce směny. Bez svačiny, bez pauzy na oběd nebo na cigaretku. Svijanští je před časem nakoupili, aby ušetřili pracovní síly. „Řadu let už v trochu odlišné verzi pracují v boleslavské Škodovce, tak jsme si je pořídili také. A těch skoro 14 miliónů, které nás stáli, jsme nikdy nelitovali.

Foto

Na této minilince se ručně stáčejí oblíbené 5litrové soudky pro domácí párty.

Když vycházíme zpátky na denní světlo, je už skoro poledne. Komín poklidně dýmá na nedaleké stavbě čističky odpadních vod a haly s novými tanky se chystají na polední přestávku. Nikdo tu nespěchá a přesto máte pocit, že to tu bouřlivě žije a že ta dynamika ještě nějakou dobu potrvá.

Že ve Svijanech našli ideální kombinaci zemité tradice a moderního přístupu. A že by z nich měl Francin radost.

Dej Bůh štěstí, pronáším v duchu tradiční pozdrav pivovarských, když bránu opouštím a mířím do uspěchaného světa.

Foto

Svijanský Máz míří do světa.

Tak – a dost. DVD s Postřižinami dohrálo, dojídám vystydlé jelítko a zaklapnu notebook. Odcházím do hospůdky naproti. Na Svijany.

A jestli jste se u čtení nudili, kupte si medvídka mývala!

Zdroj: MB noviny.cz | Autor a foto: Karel Michal


Pivovary loni podle odhadů uvařily o osm procent méně piva. Za historický propad může hlavně slabší spotřeba českých pivařů.

Tuzemský pivní trh zažil loni nebývalý propad. Podle předběžných údajů klesla v minulém roce produkce zdejších pivovarů o osm procent k sedmnácti milionům hektolitrů. Je to příznivější údaj než dosud předpokládaných minus 12 procent, ale i tak se jedná o největší pokles i nejnižší výstav po roce 1989, odkdy jsou k dispozici srovnatelná data.

Už v roce 2009 klesla celková produkce českých pivovarů o tehdy nevídaných 6,5 procenta na 18,6 milionu hektolitrů. Domácí prodej předloni klesl o téměř šest procent a celkový export pivovarů o více než deset procent. Loni se zřejmě situace mezi domácími pijáky a těmi v zahraničí obrací. Export sice dál zůstává v minusu, ale propadl se méně než tuzemská spotřeba. A pomohl tak zmírnit dramaticky vyhlížející pokles celého trhu.

Přesné údaje Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) ještě nezveřejnil, nemá k dispozici dosud všechna data, ale podle výkonného ředitele Jana Veselého je osmiprocentní pokles pravděpodobný. Z horší situace pomohly zejména poslední měsíce roku. "Export je jedna věc. Ale o něco příznivěji než první polovina roku se ukazuje i domácí prodej na konci loňska. Zřejmě zafungoval určitý spotřebitelský optimismus, takže celkový propad bude o něco menší než se původně čekalo," říká Veselý.

Pivovary, především ty největší, svoje loňské prodeje dosud nezveřejnily. Právě jejich nižší produkce táhne dolů celý trh. Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken a Budvar ovládají tři čtvrtiny tuzemské pivní produkce. Pochlubily se spíš ty menší, které v řadě případů spíš rostly - ovšem bez zásadního vlivu na celý trh.

V případě exportu se ale dařilo řadě značek velkých pivovarů. Budvar oznámil, že loni poprvé v historii překročil exportní hranici 600 tisíc hektolitrů, což je téměř polovina všeho piva, které se v Budvaru ročně uvaří. "Zlepšil se nám vývoz do zemí jako je Německo nebo Rusko. V Rusku, zasaženém předloni devalvací rublu, se loni už naštěstí neopakoval takový propad jako v roce 2009," popisuje ředitel Budvaru Jiří Boček

S úspěšným vývozem se v hubených letech už pochlubil i Prazdroj, jehož Velkopopovický Kozel zaznamenal loni nárůst exportu o necelých 29 procent na zhruba 67,5 tisíce hektolitrů. Skupině Heineken se podařilo o šest procent zvýšit vývoz z Krušovic - také především do Ruska, ale i Slovenska nebo Německa.

Rozhodující jsou ale domácí prodeje a ty stále táhne dolů klesající spotřeba v hospodách a restauracích. Dražší sudové pivo, na kterém mají pivovary lepší marži, lidé vyměnili za laciné lahvové ze supermarketů, které pivovary dodávají jen s minimálním ziskem.

Jediným rostoucím trendem je tak prodej piva v plastových PET lahvích, které se staly nečekaným hitem. Tyto vlivy už platily i v roce 2009, kdy se poprvé výrazně propadla produkce zdejších pivovarů. Ale i přes velký pokles spotřeby a výroby, dosud žádný pivovar u nás nezkrachoval.

České pivovary

17,1 milionu hektolitrů, zhruba na tolik se loni propadla prudukce piva v Česku z předloňských 18,6 milionů hl, pokud se potvrdí odhad loňského osmiprocentního poklesu. Zhruba pětina českého piva jde na export.

19,9 milionu hektolitrů, uvařeného piva je dosavadní rekord v produkci českých pivovarů z roku 2007. Naopak dosud platné novodobé minimum je 17,8 milionu hektolitrů z roku 1993.

45 % české pivovarnické produkce připadá na jedničku trhu - Plzeňský Prazdroj. V roce 2009 uvařila skupina v Česku 8,3 milionu hektolitrů piva. Dvojka trhu Pivovary Staropramen má na trhu podíl kolem 16 procent a Heineken 14 procent.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Existuje řada příkladů, které potvrzují obrovský význam imunologických metod v oblasti pivovarství.

Všechny používané imunologické průkazné metody se osvědčily při nejrůznějších problematikách a u nejodlišnějších zkušebních vzorků jako bezchybné a reprodukovatelné.

Pro dokreslení jejich důležitosti je k dispozici přehled oligo a monospecifických antisér vyvinutých do roku 1994 Katedrou technické mikrobiologie a pivovarské technologie v německém Weihenstephanu. Tato antiséra jsou používána v rámci imunologických metod k prokázání přítomnosti např. papapinu, bromelinu, ficinu, pepsinu, ječmene, ječného sladu, rýže, škrobu, kongresní sladiny, mikroorganismů rodu Lactobacillus, Pediococcus a Pectinatus, pivovarských kvasinek, vinných kvasinek, dále proteáz, karboxypeptidáz, amyláz, glukanáz, ale také i různých specifických druhů bílkovin.

Zejména v německých pivovarech jsou imunochemické metody hojně využívány a napomáhají tak k deklaraci vysokého stupně čistoty v tamním pivovarství.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven se v loňském roce snížil export piva z České republiky o 12 procent. Některé jihočeské pivovary si naopak připsaly nejúspěšnější roky.

Nejvyšší export za celou dobu své 115 let dlouhé existence zaznamenal v roce 2010 Budějovický Budvar, n. p. Pivovar vyvezl celkem 604 791 hektolitrů pěnivého moku, což je meziroční navýšení o 4,3 procenta. Úspěšné byly i jiné jihočeské podniky v oboru.

Sice v nesrovnatelně menších objemech, ale přesto úspěšně exportoval v minulém roce i třeboňský pivovar. „Loni se export maličko pohnul kupředu,“ uvedla za pivovar Bohemia Regent manažerka exportu Hana Průšová. Firma vyvezla 10 700 hektolitrů, což je asi 14 procent celkové produkce. Předloni vyvezli z Regentu 8700 hektolitrů. Nejvíce to bylo ležáku. Do Itálie, Anglie, Finska nebo Francie ale směřoval i další sortiment. Zhruba dvě třetiny vývozu byly v lahvích.

Budějovický Budvar si loňský rok pochvaluje i proto, že výrazně posílil svou pozici předního českého exportéra. Jeho produkce směřovala do 58 států světa.

Vlajkovým produktem exportu je prémiový ležák Budweiser Budvar, který se v některých teritoriích prodává také pod označeními Budějovický Budvar nebo Czechvar,“ uvedl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec. Ležák se na celkovém exportu podílel z 90 procent. Největšími zahraničními trhy byly v roce 2010 Německo, Spojené království, Slovensko, Rakousko a Rusko.

Rekord v Německu

Naším největším úspěchem je nárůst prodejů v Německu, které je naším nejdůležitějším exportním teritoriem. Dosáhli jsme tam nejvyššího objemu prodeje v historii na úrovni 214 408 hektolitrů,“ říká Renata Pánková, vedoucí exportního oddělení Budvaru. Spotřeba piva v Německu přitom klesá – v roce 1990 vypili Němci 142 litrů piva na hlavu, předloni jen asi 106 litrů.

V Německu máme mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou, důvěryhodnou a s vynikající image,“ doplnila Pánková.

Firma si vede dobře i na Slovensku, kde její vývoz vykazuje trvalý růst od roku 2004. „Během šesti let se zvýšil téměř o polovinu,“ zmínila Pánková. Budweiser Budvar zůstává nejprodávanějším českým pivem v Rakousku a například do Polska vzrostl vývoz o 69 procent, do Austrálie o 32 procent a do Ruska o 20 procent.

V roce 2010 byl nově zahájen vývoz piva do Indie a Budějovický Budvar například také realizoval historicky první dodávky tmavého ležáku do Číny a Austrálie nebo speciálního silného piva Budějovický Budvar Premier Select (16° s obsahem alkoholu 7,6 % a dobou zrání 200 dnů) do Indie, Itálie a Austrálie.

Vývoz loni vzrostl i u Budějovického měšťanského pivovaru (BMP). „U exportu došlo k nárůstu o 30 procent,“ uvedl generální ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Jiří Oubrecht. Vývoz činil u menšího budějovického pivovaru zhruba 90 000 hektolitrů, což je poloviční podíl na celkovém výstavu.

Export nejvíce směřuje do Evropské unie a Ruska,“ doplnil Oubrecht. Konkrétně se pivo vyváží do Rakouska, Anglie, Německa, Skandinávie, Slovenska nebo do Kanady či Brazílie. Nejvíce zastoupeným produktem je i u BMP prémiový ležák.

Spíše symbolických 100 hektolitrů piva vloni vyvezl do ciziny Měšťanský pivovar Strakonice. „V roce 2010 jsme exportovali přibližně 100 hektolitrů piva do Rakouska, což odpovídá exportu roku 2009,“ uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma.

Náš pivovar se orientuje výhradně na tuzemský trh. O rozšíření exportu se uvažuje až po realizaci investic do výroby, které zajistí prodloužení trvanlivosti piva minimálně na šest měsíců,“ dodal na vysvětlenou Tůma.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta


Jihlava má poklad, o kterém ani mnoho Jihlavanů neví, je jím kvalitní a měkká voda. Ta je také základní surovinou pro výrobu piva.

I proto si Josef Krýsl, stavitel pivovarů po celém světě a nyní i v Jihlavě, myslí, že pivo v Radničním pivovaru bude dosahovat té nejvyšší kvality.

Foto

Nevím, jestli si to Jihlavané uvědomují, ale máte tady velice kvalitní vodu jako málokdo. Troufám si říci, že takhle výbornou vodu jsem pil v Železné Rudě v pivovaru Belveder, kde jim teče přírodní pramen, který sami sbírají,“ popsal surovinu, která je pro výrobu piva jednou z nejdůležitějších, Krýsl. Další významné ingredience pro výrobu piva jsou chmel, který je základem hořkosti, slad a kvasnice. Minipivovary si mohou dovolit nakupovat ty nejlepší suroviny, které jsou na trhu v nabídce.

Kdyby byl rozdíl na tuně o 500 korun vyšší, pro nás to nehraje tak významnou roli jako pro velké výrobce. Ve velkovýrobě se musí každá koruna hlídat, protože jde o ohromné objemy. V případě Radničního pivovaru v Jihlavě si tedy můžeme dovolit to nejkvalitnější,“ řekl stavitel pivovarů.

Ten Deníku také přiblížil, jak bude pivo v Radničním pivovaru vznikat. Nejdříve našrotují slad. Ten pak putuje do varny, kde ho rozmíchají v pětatřicetistupňové vodě a začne takzvané rmutování.

Převedeme škroby na cukry, oddělíme mláto a zbude nám sladina. Sladinu potom povaříme s chmelem a zchladíme, nakonec pivo zakvasíme pivovarskými kvasnicemi,“ přiblížil laicky Krýsl.

Ten dále připomněl, že i přes používání nejlepších surovin ceny piva v malých pivovarech nejsou tak vysoké. „Když bych měl uvést příklad a řeknu, že půllitr ležáku by se prodával za 28 korun a likérové pivo za 30 korun, kde kdo by si ho určitě s chutí dal,“ uzavřel Krýsl.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Foto: Libor Plíhal


Porcelánové pivní tácky, výčepní v kožené zástěře, naleštěná mosazná pípa i zarámované prvorepublikové inzeráty na stěnách. Spolu s hudbou Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers prostředí vysloveně evokuje atmosféru třicátých let. Vítejte ve vzorném hostinském podniku krušovickém… Šalandě v Hradci Králové. Společnost Heineken Česká republika, která síť provozoven prvorepublikového typu buduje, 9. února slavnostně otevřela svou v pořadí druhou Šalandu. První Šalanda funguje už od září loňského roku v Praze a druhá byla po měsíčním zkušebním provozu otevřena tuto středu v Hradci Králové.

Vybrané speciality tradiční české kuchyně i nejlépe ošetřené krušovické pivo. To vše si mohou zákazníci v 21. století vychutnat společně s atmosférou první republiky. „V Šalandách se snažíme přiblížit atmosféru třicátých let: jak interiérem, tak i způsobem servírování, hudbou, oblečením,“ přibližuje koncept Šaland s podtitulem „vzorný podnik krušovický“ Jan Šmatera ze společnosti Heineken Česká republika, který má projekt na starosti.

V hradecké Šalandě si hosté vybírají z celého portfolia krušovických piv i sezónní speciály. „Hlavním produktem pro zákazníky je tankový ležák, který čepujeme z šesti pětisetlitrových tanků. Celé tankové hospodářství jako svou vůbec první realizaci v České republice dodala společnost FIB,“ dodává Šmatera. Kromě piva Šalandy lákají i na vybrané lahůdky. „Snažíme se vybírat krajové speciality, přihlížet k místním zvyklostem,“ upřesňuje Jan Šmatera. Specialitou hradecké Šalandy tak je například kachní stehno na medu s červeným zelím a bramborovým česnekovým knedlíkem.

Projekt Šalandy ve Střelecké ulici v Hradci Králové v širším centru města nedaleko pěší zóny se podařilo realizovat za dva měsíce. Nová provozovna funguje už měsíc ve zkušebním provozu. Hosté mají k dispozici 154 míst v restauraci a 24 v pivnici, na jaře zde přibude zahrádka se 400 místy.

Podle předběžných odhadů by se síť restaurací Šalanda mohla do konce letošního roku rozšířit o další provozovny po celé České republice. „V současné době hledáme nemovitosti, případně už s jejich vlastníky jednáme,“ podotýká Šmatera. Konceptem Šaland chce společnost Heineken Česká republika oslovit partnery, kteří mají dlouholeté zkušenosti z gastronomie a prokážou schopnost vést provoz uvedeného typu.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Do Martina sa po ôsmich rokoch vracia pivovar. Už na jeseň chce celý región Turca zásobovať zlatistým mokom minipivovar Martpils. „Chceme variť tradičné pivo, na ktoré bol tento región dlhé roky zvyknutý,“ prezrádza Michal Pilka, konateľ spoločnosti Sawpi, ktorá stojí za projektom pivovaru.

Diera po Martineri

Martin, kedysi jedna zo slovenských pivných bášt, prišla o svoj pivovar v roku 2003. Heineken sa vtedy rozhodol výrobu tradičného Martinera stiahnuť do centrály v Hurbanove. „V Martine, ale aj v celom Turci zostala po tradičnom tunajšom pive diera aj hlasy po jeho návrate,“ vysvetľuje dôvody oživenia pivovarníctva v tomto meste Pilka. Aj na základe toho chcú tamojším krčmám a reštauráciám už na jeseň ponúkať regionálnu tradíciu.

Pôjde o pivo plzenského typu. Spočiatku plánujeme ponúkať desiatku a dvánastku,“ hovorí Pilka a dodáva, že sú pripravení ponúkať aj tmavú verziu či ovocné špeciály. „Všetko bude závisieť od ohlasov aj želaní krčmárov,“ dodáva. Pivovar počíta s rozpočtom okolo 70-tisíc eur. „Všetko závisí od legislatívnych potvrdení, no ak pôjdeme podľa plánov, tak prvé pivo by sme mohli vyrobiť už v septembri,“ plánuje Pilka.

Obava z leta

Kým v Česku, alebo Nemecku sa minipivovary počítajú na stovky, u nás svoj boom ešte len zažívajú. „Na trhu sme len dva a pol mesiaca a už nestíhame vyrábať,“ hovorí pre HN Jozef Buňa, riaditeľ minipivovaru Buntavar vo Svite. Podobne ako v Martine, aj podtatranský región prišiel o svoj pivovar Tatran v Poprade a ľudia sú po domácom pive „hladní.“ „Pre veľký záujem sme už po pár týždňoch sme museli kupovať nový kvasný tank, ktorý je objemovo raz taký veľký ako ten pôvodný,“ vysvetľuje Buňa.

Napriek tomu, že je zima, vo Svite musia pivo variť každý druhý deň. „Aj to nestíhame. Leto bude z tohto pohľadu veľmi zaujímavé,“ konštatuje riaditeľ. Buntavar vo svojom podniku ponúka kvasinkové pivo.

Podľa riaditeľa Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Romana Šustáka môžu minipivovary obohatiť domácu ponuku. „Ľudia dnes vyhľadávajú originalitu, niečo nové. Často v tom zohráva úlohu aj istá nostalgia za miestnymi pivami,“ hovorí Šusták. Podľa jeho slov však tieto pivovary nemôžu nahradiť tradičné pivá.

Na Slovensku je dnes asi 13 minipivovarov a ich počet by mal ďalej narastať. Len koncom minulého roka totiž ohlásil svoj vznik aj pivovar Sandorf na Záhorí.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Tomáš Vašuta


Nošovický pivovar obdržel v lednu Cenu hejtmana kraje za společenskou odpovědnost. Zvítězil v kategorii nad 250 zaměstnanců. Manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák poskytl s odstupem času k tomuto ocenění následující rozhovor.

Co pro vás společenská odpovědnost znamená?

Společenská odpovědnost je důležitým pojítkem mezi firmou a společenským děním. Firma může jen stěží uspět v prostředí se špatnými ekonomickými podmínkami, nebo nefunkční infrastrukturou. A totéž platí i obráceně. Jen prosperující a dobře vedená firma stimuluje zaměstnanost, zvyšuje investice do konkrétních regionů a přispívá k celkovému rozvoji ekonomiky státu. Společenská odpovědnost má být tedy součástí každodenní činnosti firem, jednotlivců a státu.

Jak vás překvapil tento nemalý úspěch v soutěži?

Ocenění si velice vážíme. Hodnotí oblasti, které jsou pro nás velice důležité, jako například péče o životní prostředí nebo podpora v sociální oblasti. Inspiruje nás do další činnosti na poli společenské odpovědnosti.

Proč si myslíte, že vaše firma v soutěži uspěla?

Společenská odpovědnost i trvale udržitelný rozvoj jsou součástí našeho podnikání a přístup k této oblasti máme systematicky propracovaný už řadu let. Stanovili jsme si 10 priorit a jasně definovali, čeho chceme dosáhnout. Čtyři z těchto priorit se týkají minimalizace dopadu naší činnosti na životní prostředí. K přírodě přistupujeme s úctou a jsme přesvědčeni, že přírodní zdroje musíme chránit a využívat je co nejefektivněji. Na výrobu 1 hektolitru piva spotřebujeme v pivovaru Radegast jenom 3,8 hektolitru vody, přičemž světový průměr je 5. Díky programu Prazdroj lidem podporujeme také projekty neziskových organizací. Našim cílem je zlepšit kvalitu života obyvatel regionu, ve kterém podnikáme. V Moravskoslezském regionu jsme za posledních 9 let podpořili 110 projektů částkou 19 milionů korun.

Změny vedoucí k odpovědnosti jsou systematickým výsledkem či přirozeným vývojem?

Být odpovědným si vyžaduje systematický přístup, musí být součástí jak firemní kultury a její filozofie, tak i její každodenní činnosti. Projevuje se ale také přirozený vývoj, protože společnost tvoří zaměstnanci. Také oni si stále více uvědomují smysl všeho, co děláme na poli trvale udržitelného rozvoje.

Je pro vás společenská odpovědnost důležitá?

Odpovědný přístup definuje způsob, jakým podnikáme. Po našich předcích jsme zdědili pivo, český národní nápoj. S hrdostí pokračujeme v pivovarské tradici, opatrujeme naše pivovary a okolí tak, abychom je mohli odevzdat i dalším generacím. Jsme rádi, když můžeme do spolupráce zapojit i naše partnery, protože věříme, že společně dosáhneme víc, než když pracujeme v izolaci.

Zdroj: FM deník.cz | Autor: Tomáš Machálek


Poslední červnový víkend by se měla v Havířově konat akce, kterou přivítají hlavně milovníci piva. Občanské sdružení Havířovák totiž připravuje první ročník Moravia beer festu. Na tuto akci by její představitele získali rádi i podporu města.

Jsme nové sdružení, které chce v Havířově hlavně aktivně pracovat a podílet se na kulturním, společenském i sportovním dění. Máme své město rádi, a proto chceme pro něj něco udělat. Pivní festival je naší první velkou akcí a my ho uspořádáme, i když nás například vedení města nepodpoří. Tím samozřejmě nechci říct, že se tak stane, protože nevidíme důvod, proč by město takovou akci odmítalo,“ uvedl předseda sdružení Havířovák Stanislav Bureš.

Pivní festival je připraven na 24. až 26 červen do areálu fotbalového hřiště ČSAD Havířov. Na akci bude spousta doprovodných program, netradičních soutěží a koncertů. Diváci se mohou těšit například na kapely Abraxas, Doga nebo Citron a Legendy se vrací.

Zaměřen bude nejen na muže, ale na své si mají přijít i ženy. „Nabídneme i degustaci zahraničních ochucených piv. Rádi bychom udělali tento pivní svátek v Moravskoslezském kraji hořký i sladký,“ uvedl dále Bureš, který už jednal se zástupci různých pivovarů a potvrdil, že je vše na nejlepší cestě k tomu, aby Moravia beer fest mohl v létě uspět.

Zástupci sdružení Havířovák by následně také rádi uspořádali koncem července kulturní akci nazvanou Havířovské kulturní léto. V letním kině by probíhal country festival, na náměstí Republiky koncerty různých hudebních žánrů a v kulturních domech přehlídka činoherních a amatérských divadel.

Na akcích nechceme každopádně vydělávat a vůbec nám nejde o politiku, takže ani nic nekritizujeme, nekopeme vedle sebe. Žijeme zde a jsme přesvědčení, že lidé si zde zaslouží pestřejší život,“ dodal Bureš.

Zdroj: Havířovský deník.cz | Autor: Libor Pristáš


Areál pivovaru v Kutné Hoře osiřel. Ačkoliv tomu není tak dávno, co z radnice zněly hlasy, že smlouva s novým nájemcem, který by v areálu vařil pivo, je před podepsáním, nic z toho se nepotvrdilo.

K poslednímu prosinci loňského roku skončil pronájem společnosti Heineken. Podle tvrzení kutnohorského místostarosty Jiřího France nebyl zájem švédské společnosti Peter MacLaine Reismüller a české Quality Oil Company o provozování pivovaru zdaleka takový, jak avizoval bývalý starosta Ivo Šalátek. Ten poukázal hlavně na fakt, že zástupci zmíněných firem se v Kutné Hoře od září neobjevili. „Pokud by sledovali, co se tady děje, a měli zájem, tak jsou tady každý týden a už od podzimu by se mohli domlouvat přímo s Heinekenem. Tak tomu ale není,“ řekl Franc. Zájem o pivovar je tak doposud nulový.

V současné době město hledá využití areálu na přechodnou dobu. V dubnu se na veletrhu investičních příležitostí v Brně uskuteční prezentace pivovaru pro případné zájemce. Pro zajímavost – nejedná se o jedinou kutnohorskou nemovitost, která se touto formou nabídne případným investorům. Stejným způsobem se bude prezentovat například bývalý cukrovar nebo dům číslo 379 na Palackého náměstí.

V každém případě nebude podle Francových slov výběrové řízení na využití pivovaru obsahovat požadavek, že nový provozovatel musí v areálu pivovaru vařit pivo.

V současné době podle France v areálu zajišťují chod vrátnice ještě zaměstnanci firmy Heineken. Tato společnost totiž ještě není zcela „vystěhovaná“. To je také důvod, proč město nabídku areálu zatím veřejně neprezentovalo. „To bude možné až po převzetí areálu,“ uvedl Franc s tím, že teprve po odchodu společnosti Heineken bude město schopno sestavit přesný seznam nemovitostí a pozemků, které nabídne.

Podle France má město dále v úmyslu nechat zpracovat urbanistickou studii, která by řešila využití celé lokality zahrnující pivovar, autobusové nádraží i přilehlé prostory a podle místostarostových slov „propojila staré město s novým“.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Ondřej Dvořák


Po roce 1989 došlo nejenom v Čechách, ale také na Slovensku k rozvoji minipivovarů. Za necelých deset let zde vzniklo téměř 40 minipivovarů.

Tento nový typ podnikání sebou také přinesl problémy, kdy bez předchozích zkušeností ne všichni s bankovními dluhy na krku to zvládli. Většina minipivovarů během čtyř let zanikla.

Foto

Restaurační minipivovar Kaltenecker v Rožňavě jsme založili se společníkem v roce 1997 a od roku 2002 jsem jediným majitelem,“ říká Ladislav Kovács, majitel rožňavského minipivovaru a víceprezident Asociace malých nezávislých pivovarů na Slovensku v jedné osobě, pro server Prvnizpravy.cz.

Na otázku čím je minipivovar zajímavý pro zákazníky, vysvětluje: „V současnosti vyrábíme 22 druhů piv a pivních speciálů. Nejsilnější slovenské pivo Brokát 27 Old Beer je náš výrobek, ale začátky byly těžké. Uvědomili jsme si až později, že v době kdy jsme začínali bylo rozděleno Československo a Slováci se těžce smiřovali s tím, že tradiční české pivo zůstalo za hranicemi. Po pár letech nostalgie se trh nasytil a přesytil českým pivem a přišel náš čas, čas slovenských speciálů.

Foto

Speciální piva jsme zvolili z důvodu různorodosti a možnosti pro zákazníky vyrábět pivo chuťově i podle roční doby, tak jak je to zvykem na západ od našich hranic. Je to alternativa proti velkým pivovarnickým mezinárodním kolosům, které zaplňují obchody a pivnice jednotnou chutí.

Distribuujete pivo i mimo svoji restauraci?

Vyrábíme hlavně sudové pivo a mimo naší vlastní restauraci , kde máme osm píp, dodáváme pivo do dalších 12 restaurací od Košic po Bratislavu. Zároveň tak jako mnohé minipivovary lahvujeme své speciály do litrových PET lahví.

Jak vám pomáhá stát, aby jste udržel ekonomický rozvoj a tudíž i zaměstnanost?

Bohužel v současnosti je zde hrozba 50ti procentního zvýšení spotřební daně a tím by mnoho minipivovarů skončilo, i když teď je doba na rozvoj minipivovarů příznivá, ročně 3-4 minipivovary vznikají a žádný nekončí. Osobně vyvíjím tlak na mnohé představitele, aby nedošlo k nejhoršímu.

Foto

Budete rozšiřovat svůj minipivovar?

Současnou výrobou nestačíme pokrývat poptávku a proto jsem se rozhodl, že v letošním roce rozšíříme minipivovar a postavíme halu s novou technologií, kde budeme vyrábět 15x větší množství piva a zároveň budeme pivo lahvovat,.

Výstavbu budete financovat sám nebo použijete nějaké granty?

Požádali jsme o pomoc při financování našeho rozvojového projektu a máme přislíbeno částečné profinancování technologie z evropských fondů.

Děkuji za rozhovor.

Zdroj: První zprávy.cz | Autor: Radomír Pekárek


Pivovar Svijany opět potvrzuje svou pověst výrobce piva zakládajícího si na tradičních postupech našich předků. V minulém roce zainvestoval do vybudování nových ležáckých sklepů, které jsou ještě ve výstavbě, od ledna letošního roku roste také nová spilka.

Možná až puntičkářské dodržování tradičních výrobních postupů a trvale rostoucí zájem pivařů o svijanské pivo nutí vedení Pivovaru Svijany k neustálým investicím do místního provozu. Charakter zdejšího piva je totiž tvořen nejen používáním klasických, kvalitních a především českých surovin (např. chmele z vlastních chmelnic v Polepských blatech), ale také kvašením v otevřených kádích a zráním v ležáckých sklepech.

Momentální kapacita 6 samostatných spilek se 49 otevřenými kvasnými káděmi se již ukázala jako nedostatečná, a proto byla v lednu letošního roku zahájena výstavba sedmé spilky, v níž bude svijanské pivo kvasit v 17 nových nerezových otevřených kádích.

Se zvyšující se kapacitou spilek souvisí také rozšiřování kapacit pro zrání piva. Ve Svijanech se nechává pivo uležet dle druhu 30 – 60 dní v ležáckých tancích. Ocelové nádoby o objemu od 60 do 600 hl piva jsou velmi náročné na prostor ležáckých sklepů. Pro to, aby mohla být tato část tradiční výroby piva zachována, jsou ve Svijanech instalovány nové ležácké tanky v závislosti na zvyšujícím se zájmu o místní pivo téměř každý rok. Poslední rozšíření proběhlo v letech 2007, 2008 a 2009, zprovoznění nově budovaného sklepa s 27 ležáckými tanky je plánováno na letošní březen. Kapacita dozrávajícího piva se tak zvýší o dalších 15 tisíc hektolitrů.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Svijany


Trh s pivem ve Švýcarsku roste

[úterý, 8. únor 2011]

V pivovarském roce 2009/2010 vzrostl trh s pivem ve Švýcarsku o 1,7 % na celkových 4 561 417 hl piva.

Tuzemský výstav se zvýšil o 0,3 % na 3 579 269 hl. Opět mírně stoupá dovoz piva, ve sledovaném obchodním roce to bylo o 7,1 %. Tržní podíl dováženého piva činí v současné době 21,5 %.

Dovoz piva pochází v nejvyšší míře z Německa (48 %), následovaného Francií (17,3 %) a Portugalskem (12,3 %). Z celkového dovozu je 53,1 % uskutečněno v plechovkách a 28,8 % v nevratných lahvích.

Toto je významná okolnost, ze které vyplývá, že v maloobchodě je prodáváno, resp. kupováno, především dovážené pivo. Navzdory tomuto vývoji zažívá Švýcarsko aktuální neustávající boom pivovarských zemí.

V současné době má přes 300 států, v nichž se vaří pivo, povinnou daň z piva, přičemž v roce 2000 to nebylo ještě ani 96.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Chmel nejen na pivo

[úterý, 8. únor 2011]

Díky intenzivnímu bádání, během posledních desetiletí, v nápojovém průmyslu se chmel může ocitat ve středu zájmu početných skupin vědců a lékařů také mimo pivovarský svět. Hlavním příčinou pro to je určitě skutečnost, že v průběhu let bylo rozlišeno stále větší množství funkcí a vlastností jednotlivých komponent, což v konečném důsledku výzkumníkům otevírá nové cesty k lepšímu pochopení dané problematiky a k novým možnostem uplatnění této, dříve především jen pivovarské, suroviny.

V roce 2007 byl chmelu propůjčen titul „bylinná medicína roku“ a od té doby je stále více tématem četných studií a nalézá další uplatnění v různých oborech. Příkladem je fytoterapie, ve které jsou již léta úspěšně používány chmelové preparáty jako sedativa a hypnotika. Zkoumání chmele jako celku se v dnešní době stále více přibližuje k horizontu, kdy budí zájem spíše jednotlivé složky a jejich biologická aktivita, stejně jako možnosti jejich cílených úprav, zkoncentrování a konečné aplikace.

Jak ukazují další výzkumy, jak v medicíně, ale také i v oblasti výživy, neustále se posuzuje, do jaké míry jsou pro praktické použití vhodné nové chmelové extrakty, speciálně obohacené složkami jako je například xanthohumol nebo 8-prenylnaringenin. Obzvláště v oblasti výživy, v rámci tvorby receptur funkčních potravin, je možné, a lze si velmi dobře představit, četné cílené použití nově vyvinutých chmelových extraktů se zdraví prospěšnými vlastnostmi.

V dalších průmyslových odvětvích, jako je například extrakce řepné šťávy z řízků cukrové řepy nebo v kvasných procesech, slouží chmelové produkty již léta jako účinné prostředky v oblasti likvidace bakteriální infekce. V současné době jsou extrakty β-hořkých kyselin účinnou a bezpečnou přírodní alternativou ke konvenčním biostabilizátorům. Prvním úspěchem, kterého bylo s takovými extrakty také dosaženo, je ochrana potravin před bakteriální nákazou. Zvláště vhodné mohou být pro potlačení výskytu infekce způsobené mikroorganismem Listeria monocytogenes u chlazených potravin a u potravin s nízkým obsahem tuku.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


V prvním únorovém týdnu na Reprezentačních slavnostech piva v Táboře dosáhl pivovar PRIMÁTOR obrovského úspěchu. V degustačních soutěžích o Zlatou pivní pečeť se stal opět nejúspěšnějším pivovarem a v jednotlivých kategoriích vystoupil celkem třikrát na stupeň nejvyšší a jedenkrát na příčku druhou.

Zlatou pivní pečetí bylo v prestižní kategorii prémiových světlých ležáků oceněno pivo PRIMÁTOR® Premium. Náchodský ležák tak potvrdil, že poctivá tradiční klasická výroba a kvalita použitých surovin jsou hodnoty, na kterých se vyplácí stavět a jsou správně zvolenou cestou do budoucnosti.

O příčku výš než v loňském roce a získání další Zlaté pivní pečeti v kategorii tmavý ležák se postaralo pivo PRIMÁTOR® Premium Dark, které patří k nejoceňovanějším pivům na tuzemských i zahraničních soutěžích z širokého portfolia 13 piv Náchodského PRIMÁTORA.

První úspěch na domácí soutěži zaznamenalo v kategorii netradiční piva, pivo PRIMÁTOR® Stout. Dostalo se na stupeň nejvyšší a získalo tak v pořadí třetí Zlatou pivní pečeť pro pivovar PRIMÁTOR. Stout je na trhu od podzimu 2008 a jedná se o svrchně prokvašený tmavý ležák anglo-irského původu, vyrobený ze čtyř druhů sladů praženého ječmene, nesladovaného ovsa a z originálních britských chmelů.

V kategorii světlá výčepní piva bylo oceněno krásným druhým místem pivo PRIMÁTOR® Světlý. Primátorská desítka je každodenním průvodcem v běžném životě českého konzumenta – chutná a osvěží každou věkovou skupinu.

Účast jednotlivých pivovarů na táborských slavnostech stoupá každým rokem. Letos se slavností zúčastnilo celkem přes 100 pivovarů z tuzemska i ze zahraničí, což je nejvyšší počet jednadvacetileté historie festivalu. Degustátoři během tří dnů ohodnotili více než 460 vzorků ve 20 kategoriích. Několikanásobné vítězství piv PRIMÁTOR® v této prestižní soutěži je v pivovaru vnímán jako ocenění práce všech, kteří chtějí a hlavně umějí v náchodském pivovaře uvařit vysoce kvalitní pivo. Současně je i potvrzením filosofie nového majitele pivovaru, že nejlepší kvalita surovin a tradiční způsob vaření piva jsou tou správnou cestou k úspěchu. Svědčí o tom ostatně i loňské obchodní výsledky, kdy náchodský pivovar jako jeden z mála na trhu se může pochlubit nárůstem výstavu o 3%.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod


Pilsner Urquell se stal letos už potřetí partnerem Prague Food Festivalu 2011. Tento festival představuje ojedinělou a prestižní gastronomickou událost roku. Jde o přirozené spojení, prémiový ležák Pilsner Urquell dlouhodobě podporuje kvalitní gastronomii, kterou bezesporu už několik let Prague Food Festival představuje.

Značka Pilsner Urquell podporuje partnery a projekty, které kultivují české gastronomické prostředí. Proto jsme také stali partnerem nejprestižnější gastronomické akce v ČR Prague Food Festivalu 2011 a tohoto přirozeného spojenectví, skvělé gastronomie a kvalitního piva si náležitě vážíme,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Prémiový ležák Pilsner Urquell se stal generálním partnerem letošního už pátého ročníku festivalu. Dalším pivem Plzeňského Prazdroje, které můžete na Prague Food Festival ochutnat, je speciál Master, ve všech třech variantách – Master Zlatý, Polotmavý a Tmavý.

"Můj olomoucký děda byl asfaltér, dříč a férový chlap. Hodně pracoval a ve své době i vydělal. Když si objednával "Plzničku", byl to pro něj svátek a trochu i modlidba a poděkování Bohu za dary, která nám dává. Prémiový ležák Pilsner Urquell mám od dětství ve svých vzpomínkách zapsán, že je nejlepší a nejkvalitnější pivo. Dnes to vím z vlastní zkušenosti a jsem rád, že tento významný klenot z rodinného stříbra naší země bude přítomen letošním květnovém festivalu v Královských zahradách Pražského hradu. Tam totiž patří," říká Pavel Maurer, zakladatel Prague Food Festivalu.

Letošní už pátý ročník Prague Food Festival je třídenní oslavou umění nejlepších šéfkuchařů této země, výrobců ušlechtilých nápojů a krásy hlavního města Prahy. V rámci této akce, která proběhne v Královské zahradě a Míčovně Pražského hradu 27. - 29.5. 2011, mohou návštěvníci ochutnat domácí i exotické gastronomické speciality od 30 top restauratérů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Jedna Zlatá pivní pečeť, jedno druhé a tři třetí místa. Tento skvělý výsledek si připsala piva z portfolia společnosti Heineken Česká republika na 21. ročníku Reprezentačních slavností piva v Táboře. Výsledky této prestižní degustační soutěže ukazují, že vysokou kvalitu piv kladně hodnotí nejen konzumenti, ale i odborníci.

První velké úspěchy přinesl první den konání soutěže. Naše piva zabodovala v silně obsazené kategorii světlých výčepních piv, kam pivovary přihlásily celkem 33 vzorků. Starobrno Tradiční zvítězilo nad všemi ostatními a získalo Zlatou pivní pečeť.

Na výborném třetím místě ve stejné kategorii skončil Mušketýr z Krušovic. Pivovaru Krušovice patří i další bronzová medaile za světlý ležák.

Třetím místem v kategorii tmavých výčepních piv se může pochlubit Březňák tmavý.

Velmi dobře uspěla i značka nealkoholického piva Fríí, které se vyrábí ve starobrněnském pivovaru. Získala stříbrnou medaili.

Anonymní vzorky v soutěži posuzuje odborná porota.

Dosažených výsledků z této degustační soutěže si velice vážíme, protože nad jejím průběhem dozírají odborní garanti jako je světová renomovaná kontrolní a certifikační společnost Bureau Veritas a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky,“ řekl manažer kvality společnosti Heineken Česká republika Ondřej Koucký. Úroveň soutěže podle něj dokládá i stále rostoucí zájem pivovarníků z Čech i zahraničí, který rok od roku stoupá.

To potvrzují i čísla. V loňském jubilejním 20. ročníku soutěžilo v 17 kategoriích 380 vzorků z 92 pivovarů a minipivovarů. Na letošním 21. ročníku se od 1. do 4. února v Táboře utkalo o Zlatou pivní pečeť ve 20 kategoriích 465 vzorků piva z rekordního počtu 104 pivovarů a minipivovarů. Do soutěže se přihlásili také výrobci piva ze zahraničí, například ze Nizozemska, Skotska, Bavorska a dokonce Japonska. „Na jiných soutěžích v České republice je konkurence menší a počty soutěžních vzorků výrazně nižší. Prosadit se na letošním ročníku mezi tolika pivy a získat pět medailových ocenění včetně prvního místa je pro nás velkou radostí a úspěchem,“ dodal Ondřej Koucký.

Na své si jako obvykle přišla i laická veřejnost. U svých stánků je přivítalo celkem 46 pivovarů, takže zájemci mohli ochutnat na 100 druhů piva.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Soud kvůli pivovaru se odkládá

[pondělí, 7. únor 2011]

V pondělí 7. února odpoledne se u Krajského soudu v Hradci Králové mělo konat první kolo soudního stání ve věci neplatnosti smlouvy prodeje pivovaru společnosti LIF.

Na straně žalujícího je společnost Pivovar Holba, jež byla neúspěšným účastníkem ve výběrovém řízení při prodeji akcií náchodského pivovaru a na straně žalované je Město Náchod.

Soud však byl s předstihem odročen na neurčito kvůli nemoci soudce, který měl tuto kauzu soudit. „Jsme teď v situaci, kdy čekáme na nový termín,“ uvedl k záležitosti náchodský starosta Jan Birke, který náchodskou veřejnost ubezpečuje, že Město Náchod je připraveno se bránit. „Vůbec si nepřipouštíme situaci, že bychom tento spor prohráli,“ nepochybuje náchodská radnice, která nechce jen pasivně čekat na to, až se něco stane. „Město celou situaci bere velmi vážně a chce přebírat aktivitu a být připraveno,“ uvedl starosta Jan Birke, který na tiskové konferenci zástupcům médií předložil přehled domnělé struktury vlastnictví pivovaru.

Pro případ vyslovení neplatnosti smlouvy o převodu akcií z důvodů prodeje pivovaru společnosti LIF za cenu nižší, než bbyla cena tržní v době jehop prodeje, je Město Náchod připraveno domáhat se na společnosti LIF soudní cestou doplacení peněžité částky představující rozdíl mezi skutečnou tržní hodnotou pivovaru v době jeho prodeje, a kupní cenou, kterou město Náchod za akcie pivovaru na základě smlouvy obdrželo,“ uvádí se ve zprávě.

Kdo je v současnosti vlastníkem akcií pivovaru není příliš přehledné neboť vlastnická společnost se na konci loňského roku rozdělila.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Jiří Špreňar


Stát konečně podepsal smlouvu o pronájmu vyškovského pivovaru. Firma Czech Beverage Industry Company podnik převezme v březnu. Počítá se zachováním výroby.

Po dlouhé době nejistoty je konečně jasno v osudu vyškovského pivovaru. Z výběrového řízení vzešel před nedávnem vítězný nájemce podniku. A ministerstvo zemědělství už s ním podepsalo smlouvu.

Potvrdila to tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. „Nový nájemce, společnost Czech Beverage Industry Company, počítá s převzetím majetku k 1. březnu. Podstatný je jeho úmysl zachovat dosavadní výrobu a k tomu zaměstnat odpovídající počet nynějších zaměstnanců. Bude disponovat dostatečným know-how, které napomůže k využití potencionálu pivovaru k výrobě tradičního českého piva,“ informovala Dvořáčková.

Podle spolumajitele společnosti Czech Beverage Industry Company Jiřího Kopence by se měli zástupci vítězné firmy a státního podniku Jihomoravské pivovary sejít ve Vyškově ve středu 9. února a řešit také situaci zaměstnanců.

Zaměstnancům se poněkud ulevilo

Těm se v současné době poněkud ulevilo. „Zástupci vítězné firmy nás už kontaktovali, máme příslib spolupráce. Cítíme, že by to s námi mohlo dobře dopadnout. Na papíře ale zatím nic nemáme,“ komentoval situaci zaměstnanec vyškovského pivovaru a doborář Martin Obruča. Podobně hovořil i sládek Dušan Táborský. „Budeme rádi, když nový nájemce vezme situaci za správný konec a ve vaření piva bude pokračovat,“ doufal Táborský.

Kopenec se už dřív vyjádřil v tom smyslu, že vedením pivovaru firma pověří člena svého představenstva Miloše Hrabáka, který se v pivovarnictví vyzná. „Nejprve budeme muset udělat důkladnou analýzu. Pivo samotné i výrobu znám. Předběžně můžu říct, že technologie pivovaru je v podstatě v pořádku. Musíme spíš posílit obchod, marketing a vše, co souvisí s touto oblastí,“ nastínil svou strategii Hrabák.

Ten zaměstnance uklidnil také vyjádřením, že firma chce výrobu spíš posílit. „Předpokládám nárůst produkce. Otázkou ale je, jestli ještě v letošním roce,“ doplnil Hrabák. Zatím podle svých slov nepočítá s rušením nějakého článku sortimentu, možná posílí i výroba nealko piva a limonád. „Nebude to ovšem snadné, protože spotřeba piva klesá,“ upozornil Hrabák.

Stát šokoval lidi ve vloni v květnu

Problémy vyškovského pivovaru vygradovaly vloni v květnu. Stát, který je stoprocentním vlastníkem podniku, šokoval veřejnost záměrem ukončit výrobu a propustit všechny zaměstnance. Rozhodla o tom valná hromada společnosti Jihomoravské pivovary právě v době, kdy pivovar oslavil třísté třicáté výročí svého založení. Důvodem měly být neúnosné ztráty podniku, jež dosáhly v roce 2009 třiceti milionů korun. To vyvolalo protesty zaměstnanců, veřejnosti i regionálních politiků.

Zanedlouho rozhodla úřednická vláda úplně jinak. ministerstvo zemědělství odvolalo představenstvo v čele s jeho předsedou Zdeňkem Řehákem a předsedou dozorčí rady Vladimírem Hynštem. V čele pivovaru stanul šéf jihomoravské pobočky Agrární komory Václav Hlaváček. Hospodaření bývalého vedení pivovaru prošetřovala i policie, nikoho ale neobvinila. Stát začal hledat pro pivovar nájemce, který by zachoval výrobu piva. Z výběrového řízení nakonec vzešla vítězně společnost Czech Beverage Industry Company.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Michal Kočí


Pivo roku 2011 se jmenuje František. Světlý ležák vaří v minipivovaru v Harrachově. František zvítězil v konkurenci 48 pivovarů v rámci akce Slavnosti piva v Táboře.

Děláme především kvalitní české sklo a když se české sklo dostalo do potíží, zvažoval jsem, jak tomu pomoci. Pojal jsem myšlenku ‚české pivo‘ a od té doby, což je osm let, se snažím dělat stejně kvalitní české pivo vedle skla,“ řekl majitel pivovaru František Novosad.

K výrobě piva uvedl, že je zvláštní tím, že firma vůbec neupravuje vodu a používá vodní zdroj starý přes dvě stě let, který zbudoval hrabě Harrach. „My jsme vodní zdroj jenom v minulých letech vyčistili,“ upřesnil František Novosad.

Loňský roční výstav minipivovaru činil podle jeho slov 122 tisíc litrů. V pivu František se mohou lidé také koupat a využívat ho tak pro léčebné účely. Tržby firmy z této činnosti, na kterou se podle Františka Novosada spotřebuje přibližně deset procent celkového výstavu piva, činí zhruba tři miliony korun ročně.

AUDIO



Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: David Šťáhlavský a Eva Presová


«« « Strana 490 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň