Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Sponzora odradily nepovolené výčepy

[čtvrtek, 16. červen 2011]

Posledního velkého sponzora Zahrady - Velkopopovický pivovar - odradil fakt, že na soukromých zahradách u frekventované uličky mezi hlavní scénou v amfiteátru a takzvanou Kapličkou se kromě stánkařů s drobnými suvenýry objevily i stánky s pivem. "Točilo se tam asi osm druhů jiných piv. Když hlavní sponzor nemá výtoč, tak se neudrží," vysvětlil Konečný.

Pořadatelé festivalu spolu s náměšťskou radnicí letos přišli s opatřením, které má situaci zachránit - zaslepí uličku mezi Kapličkou a amfiteátrem, kudy dosud proudily davy lidí a potencionálních zákazníků nepovolených stánků s pivem. I když to znepříjemní cestu i návštěvníkům (budou muset oklikou kolem zámku), festival tak chce udržet letošního sponzora - brněnský pivovar. "Jestli ani tento sponzor nevydrží, tak Zahrada v Náměšti je možná letos naposledy," dodal Konečný.

Starostka Náměště na Hané Marta Husičková si neumí obec bez festivalu představit. "Je to pro nás nejen prestižní záležitost, ale co bychom také dělali s areálem amfiteátru? K ničemu jinému než folkovému festivalu se nehodí," podotkla.

Na starostku přišlo trestní oznámení a dostává anonymy

Nic jiného než Zahrada a pak srpnové lidové Hanácké slavnosti se v náměšťském amfiteátru ani nekoná. Konec Zahrady by byl pro obec ranou i z toho důvodu, že každým rokem do areálu investuje statisíce korun, přičemž předloni za milion korun vybudovala zázemí pro účinkující.

Husičková, na kterou už podnikatelé ze zahrad podali trestní oznámení a chodí jí také anonymy, tvrdí, že obec nechce bránit stánkařům, kteří prodávají drobnosti. Vadí jí ale stánky s pivem. "Místní lidé se zřejmě drží hesla: Hanák se stará - Hanák má. Neuvědomují si, že kdyby nebylo festivalu, tak nemají vůbec nic," poznamenala starostka.

Zdroj: iDnes | Autorka: Petra Klimková | Kráceno

http://olomouc.idnes.cz/legendarni-festival-zahrada-mozna-skonci-ublizuji-mu-cerne-stanky-105-/olomouc-zpravy.aspx?c=A110614_1602947_olomouc-zpravy_sot


Budějovický Budvar zve na Budvar Fest

[čtvrtek, 16. červen 2011]

Budějovický Budvar připravil zajímavé zpestření nadcházejícího víkendu. V průběhu pátého ročníku rockového festivalu Budvar Fest se postupně představí 5 hudebních formací z České republiky. Hlavní hvězdou programu bude německá horror punková kapela The CRIMSON GHOSTS. Chybět nebude občerstvení, soutěže o ceny a projížďky na motorovém člunu na řece Malši. Pro případ deště bude pro diváky připraven pivní stan s kapacitou 500 míst k sezení. Akce se koná 18. června na parkovišti TJ Sokol v Českých Budějovicích od 13 hodin. Vstup zdarma.

Pestrý výběr tvrdší rockové hudby nabídne obyvatelům a návštěvníkům Českých Budějovic hudební festival Budvar Fest. Jeho již pátý ročník se koná v sobotu 18. června 2011 od 13 hodin na tradičním místě – tedy na parkovišti TJ Sokol v Českých Budějovicích.

Budvar Fest vstupuje již do svého pátého ročníku a stává se tradiční akcí, na kterou jsou fanoušci zvyklí a na kterou se těší. Lidem velmi vyhovuje možnost zpestřit si víkendový program přímo v centru města. Budvar Fest je pro nás generálkou na tradiční Den v Budvaru, který letos proběhne 10. září a nabídne divákům ještě bohatší program na dvou hudebních pódiích,“ říká Petr Klein, manažer promo akcí z Budějovického Budvaru.

V průběhu pátého ročníku rockového festivalu Budvar Fest se postupně představí 5 hudebních formací z České republiky. Hlavní hvězdou programu bude německá horror punková kapela The CRIMSON GHOSTS. Chybět nebude občerstvení, soutěže o ceny a projížďky na motorovém člunu na řece Malši. Pro případ deště bude pro diváky připraven pivní stan s kapacitou 500 míst k sezení. Vstup zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

http://budweiser-budvar.cz/pro-media/tiskove-zpravy/budvar-fest11.html


Nepomucké pivní slavnosti 2011

[čtvrtek, 16. červen 2011]

Vezměte červenec, přidejte k němu Nepomuk a máte pivní slavnosti. Tahle rovnice platí již devatenáctý rok a letos bude navíc už po čtvrté v novém hávu – s velkým výběrem všemožných značek zlatavého moku a vstupem zdarma. Tato podoba slavností se zdá být prozatím vcelku úspěšnou, a tak toto léto nečekejte na nepomuckém náměstí žádné převratné změny, jen postupný růst a vývoj tradiční prázdninové akce.

Dobré pivo a malé pivovary jsou v posledních letech čím dál větším hitem a tak i nepomucké slavnosti přivítají opět o něco více zástupců sládkovského řemesla. Letos by počet značek, které zde budou k ochutnání, měl překročit již úctyhodnou padesátku. Velká část z nich bude patřit k těm, na které v regálu hypermarketu nenarazíte, často jsou dokonce k ochutnání jen v jedné či několika málo hospodách. A takhle pohromadě budou k vidění možná právě jen v Nepomuku.

Už to je pádný důvod k návštěvě zdejších pivních slavností. Ale nikoliv jediný. K poctivému pivu patří dobré jídlo, a proto organizátoři nezapomněli ani na pestrou nabídku všelijakých pochutin: klobáskami na grilu počínaje a kozími sýry či hovězími hamburgery z místního ekologického chovu konče.

Nejenom jídlem a pivem živ je člověk, a tak i Nepomucké pivní slavnosti nabízejí kulturní program, který stojí za pozornost. Jistotou je stylově rozmanitá hudební produkce, v níž si snad každý najde to své – no posuďte sami: revival populární Lucie, dechový orchestr z Klatov, klasičtí rockeři Papa Joe, nabroušený hard core v podání strakonických Delusion, plzeňská Frajara Putika kombinující ska s prvky world music či folkový Jolly Band.

Letošními novinkami v programu pak budou ukázky dřevorubeckých disciplín – timbersports, za účasti vicemistra světa a čtyřnásobného mistra Evropy Martina Komárka, a také rozmanité pivní soutěže. Závodit mezi sebou budou i zúčastněné pivovary, a to o přízeň návštěvníků – připravena je opět anketa o nejlepší pivo slavností. Uvidíme, zda-li Purkmistr z Černic obhájí loňské vítězství. Vzhledem k tomu, že letos by měla dorazit i Železná Ruda, půjde nepochybně o těžký souboj.

Nepomucké slavnosti se budou konat v sobotu 9. července od jedenácté dopolední až do hluboké noci. Program začíná po poledni a končí o půlnoci. Tou dobou pak startuje taneční afterparty za doprovodu zlámaných beatů v místním klubu Coffee-shop. Kdo nemá v plánu se zdržet až tak dlouho, může s sebou vzít i své ratolesti, kterým udělají jistě radost cukrovinky, zmrzlina či skákací hrad.

Jak již bylo zmíněno, pivní slavnosti se konají na nepomuckém náměstí a vstup je zdarma. Přijďte, jste vítáni.

Zdroj: Tisková zpráva Občanského sdružení Nepal | Autor: Pavel Kroupa


Dávným Francouzům chutnalo pivo

[čtvrtek, 16. červen 2011]

Moderní Francie je proslavená vínem, ale v době železné se zde pravidelně vařilo také pivo.

Důkazy o vaření piva ve Francii, které sahají až do 5. století před naším letopočtem, objevili archeologové z francouzského Národního centra vědeckého výzkumu (CNRS). V sedimentu, který pochází z vykopávek známého naleziště Roquepertuse v Provence, našli naklíčená semena ječmene. Jejich špatný stav naznačoval, že semena prošla částí sladovacího procesu. Jejich objev spolu se zbytky zařízení domácí sladovny naznačuje, že v době železné se obyvatelé Francie vedle přípravy vína pravidelně věnovali také vaření piva.

A jak celý proces vypadal? Podle archeologů lidé zrna ječmene nejprve nechali máčet ve vodě. Nasáklá je pak rozházeli po vyhrazené části ploché dlážděné podlahy, kde semena začala klíčit. Ve správné fázi klíčení je lidé opražili v peci a rozemleli kamenným mlýnkem. Slad pak nechali fermentovat v nádobách.

Zdroj: Rozhlas.cz

http://www.rozhlas.cz/zpravy/historie/_zprava/908266


Pivovaru Litovel se v prvních pěti měsících letošního roku meziročně zvýšil prodej asi o deset procent. Spotřebě podle vedení závodu přálo mimo jiné slunečné jarní počasí. Litovelský pivovar loni vystavil zhruba 160 tisíc hektolitrů piva, meziročně o něco méně.

"Stejně jako jiné tuzemské výrobce piva i nás v minulém roce postihla z hlediska prodejů světová hospodářská krize. V celém Česku se prodeje snížily zhruba o devět až deset procent, v našem případě to bylo výrazně méně," uvedl ředitel litovelského pivovaru Lumír Hyneček.

Doplnil, že letos se situace na trhu zlepšila. "Letošní rok vidíme vzhledem k vývoji v prvních pěti měsících roku, kdy nám prodeje vzrostly, pozitivně. Doufejme, že nám bude počasí přát, protože počasí je našim nejlepším marketingovým nástrojem. Je také vidět, že se ekonomika trochu oživuje," uvedl Hyneček.

Pivovar Litovel je členem skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Tyto pivovary prodávají svoji produkci především na Moravě a ve východních Čechách.

Zdroj: Olomouc.cz

http://zpravodajstvi.olomouc.cz/clanky/Pivovaru-Litovel-se-letos-zvysil-prodej-spotrebe-pralo-pocasi-16296


[pi] 14:08 [permalink] [comments: 7]


Šestý ročník soutěže Pilsner Urquell Master Bartender přešel z úvodní části k sérii čtyř regionálních kol. Barmani a výčepní plzeňského ležáku dnes změřili své dovednosti v Plzni v pivovaru Plzeňského Prazdroje. Vítězem se stal Ronald Steiger z penzionu V Lukách z Dlouhé Vsi u Sušice. Právě vítěz klání a další čtyři nejlepší si zajistili postup do celostátního kola, které se uskuteční v Plzni 4. srpna. Celkově v Plzni soutěžilo 24 výčepních, z toho tři ženy.

Měl jsem značnou trému. Přítelkyně, která mi tady držela palce, říkala, jak moc to na mě bylo poznat… Možná to poznala i porota,“ usmíval se vítěz regionálního kola Ronald Steiger. „Základem je udělat u toho i trochu show, nejlepší pivo na světě, kterým je Pilsner Urquell, i takhle nabídnout, umět ho prezentovat. Host se musí cítit dobře,“ dodal ke svému dnešnímu úspěchu Ronald Steiger, který se regionálního finále soutěže zúčastnil potřetí a po loňském 2. místě se dočkal vítězství.

Plzeň přivítala nejlepší výčepní nejen ze západních, ale i části severních a jižních Čech. Další regionální kola proběhnou v tomto týdnu v Praze, Benešově a Brně. I z nich postoupí vždy pět nejúspěšnějších. Společně tak utvoří elitní dvacítku, která se utká v Plzni 4. srpna v národním finále. S titulem Pilsner Urquell Master Bartender České republiky získá vítěz pivo na rok zdarma a také možnost uvařit si společně se sládkem Václavem Berkou vlastní várku piva do své provozovny. Hlavní výhrou je ale samozřejmě možnost utkat se o celkový triumf v mezinárodním finále, které se koná letos na začátku října v Plzni a Praze.

V plzeňském regionálním kole nás nejvíce zaujal Ronald Steiger, který prokázal ohromné charisma a podal jasný důkaz o tom, že Pilsner Urquell se nechá nádherně čepovat i v malém penzionku v obci s několika stovkami obyvatel,“ komentoval průběh soutěže v Plzni starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka a dodal: „Pilsner Urquell Master Bartender je soutěž pro všechny ctižádostivé výčepní, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal skutečný mistr, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo, ale také charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj a znalosti správné péče o pivo.

Do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2011 se přihlásilo celkem 320 českých výčepních a barmanů. Ještě před regionálními koly proběhla internetová kvalifikace, která byla založena na vědomostních otázkách i na důvtipu řešitelů. Do každého regionálního kola postoupilo vždy cca 30-35 nejlepších výčepních.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender všem zájemcům otevírá nové možnosti. Titul nejlepšího výčepního je prestižní nejen pro jeho nositele, ale je i přínosem pro restauraci, kde jeho majitel působí. Prokazatelně zvedá tržby a zajišťuje zájem veřejnosti. Soutěž je výzvou také pro ženy. V loňské konkurenci dalších 250 výčepních z Čech, Moravy a Slezska se v národním kole probojovala na druhé místo Jana Zachariášová z brněnského VŠK Terč, a svým úspěchem vyvrátila předsudky, že je výčepnictví ryze mužskou záležitostí.

Zdroj: Prazdroj.cz | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/981%22%3ERegion%C3%A1ln%C3%AD


Porovnávání úrovně migrace bisfenolu A z vnitřního ochranného laku plechovek určených pro balení různých druhů potravin.

V průběhu výroby plechovek určených k balení potravin je prováděn nástřik vnitřního ochranného laku. Vnitřní lak slouží jako protikorozní ochrana a brání změnám chuti balených potravin.

Bisfenol A (BPA) je chemikálie, která se vyskytuje v tomto vnitřním ochranném laku nápojových plechovek a konzerv. BPA je sporná sloučenina, vzhledem k tomu, že se uvolňuje do balených potravin a jeho příjem má podle všeho negativní vliv na lidské zdraví.

Migrace BPA z ochranné vrstvy laku do piva není však nikterak závažná. V plechovkovém pivu jsou koncentrace BPA velmi malé. Ve srovnání s jinými potravinami (viz tabulka), je pivo zatíženo tímto problémem minimálně, což pravděpodobně souvisí s výrazně kratší dobou tepelného zpracování. Obecně je přípustná výše uvolňování umělých hmot přicházejících do kontaktu s potravinami jasně stanovená. V Evropské unii je pro BPA platná hraniční hodnota, která činí 600 µg/kg.

Maximální koncentrace zjištěná v pivních plechovkách (6,5 µg BPA/l) je zřetelně nižší než výše uvedený mezní příjem. Příjem BPA z plechovek je tedy, vzhledem k měřenému přípustnému dennímu příjmu, velmi malý. Požití jednoho litru plechovkového piva odpovídá, u dospělé osoby vážící 70 kg, méně než 0,2 % přípustné denní dávky. Dospělí konzumenti piva nepatří do rizikové skupiny ohrožené BPA a pivní, resp. nápojové plechovky nepředstavují v současné době významný zdroj BPA, a proto se neuvažuje o nějakých dalších zvláštních omezeních.

Ze současného pohledu je obsah BPA, včetně odvozených rizik dopadu na zdraví u konzumentů piva, hodnocen jako nízký.

Koncentrace BPA u různých potravin balených do plechovek

Potravina | BPA (µg/kg)

Zelenina (fazole/kukuřice/rajčata) | 20-35

Ovoce (broskve/mango/ananas) | 5-25

Polévky (bramborová/gulášová) | 20

Mléčné výrobky (kondenzované mléko) | 31

Nápoje (nealko/pivo)| 0,1-6,5

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová | Brauwelt

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=111619&ids=173


Když chcete vyrazit zchladit žízeň pivem někam do hospůdky, můžete si být jistí, že nenarazíte na žádnou se stejnou nabídkou. Druhů zlatavého moku, v jehož pití Česká republika suverénně dominuje, je spousta.

Stále častěji se na pivním trhu objevují doposud neznámé značky ze zahraničí. Někde jsou na ně ovšem již zvyklí.

My například už devět let čepujeme belgický Hoegaarden. K dalším nepříliš známým značkám, které u nás máme, patří například i pivo Vratislav. To je u nás dva roky,“ popsal provozovatel Chelsea Pubu ve Zlíně Roman Peška. Příznivců těchto nezvyklých značek podle něj není málo. „Je jich méně než klasických pivařů, ale zájem je,“ doplnil.

Podobně to vidí i číšník Jan Mana ze zlínského Canada Pubu, kde je výběr piva také široký. „Tak třeba Heineken pijí hlavně mladí. Kvasnicová piva zase lákají starší a ty zkušenější. Někde uprostřed je Starobrno,“ vysvětlil Mana. Zda si člověk troufne vyzkoušet jedno z netradičních piv, podle něj záleží na náladě. „Někteří přijdou a při výběru se rozhodnou zkusit ty rozmarnější kousky,“ dodal Mana s tím, že netradiční piva mají v nabídce už od založení hospody.

Zkouší hlavně mladí

To samé se dá říci o podniku U Čápa v Záhlinicích na Kroměřížsku, který funguje od letošního ledna. Má od začátku v nabídce pivo Poutník. „Chodí sem na něj převážně mladí, kteří chtějí vyzkoušet něco nového. Je také o něco levnější,“ objasnil tamní provozovatel Rostislav Murda.

Dalším z podniků, kde si návštěvníci zvykli na nové značky piv, je uherskohradišťský Nadrahach.cz. Do jejich nabídky patří již celkem známé Svijany a také piva značky Harrach. „Přes zimu jsme ho museli na nějaký čas zrušit, ale v teplejších měsících je velmi oblíbený. No a Svijany samozřejmě taky. Ty se čepují opravdu hodně,“ svěřila se Drahoslava Smetanová z hospůdky Nadrahach.cz, která funguje bezmála dva roky.

O tři roky déle mají nevšední pivo v hospodě U Jasana v Rožnově pod Radhoštěm. Je jím Bon. „Je tu celkem oblíbené. Lidi ho pijí rádi,“ potvrdil zájem návštěvníků tamní číšník Petr Čermák.

Velkým oblíbencem netradičních piv je i pětatřicetiletý Jan Horňák ze Vsetínska, který se prý nebojí experimentovat. „Když dorazím do podniku, kde mají nějaké netradiční pivo, tak ho hned vyzkouším. Rád experimentuju a ochutnávám další,“ svěřil se.

Zdroj: Zlínský deník | Autor: Marek Houser

http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/pivari-v-kraji-radi-zkousi-nezvykle-druhy20110614.html


Pokud si představujete, že pivovarský den je určen pouze pro příznivce zlatavého moku, přijeďte se o opaku přesvědčit 18. června do Pivovaru Nymburk. Dobře vychlazené Postřižinské pivo, včetně nejnovějšího čtrnáctistupňového Svátečního speciálu samozřejmě chybět nebude, těšit se ale můžete také na pestrý program pro celou rodinu.

Prohlédnout si můžete zázemí pivovaru a samotnou výrobu, kromě toho se můžete například svézt parním vlakem. K vidění budou rovněž historická osobní auta. Připraveno je vystoupení Václava Neckáře, Jiřího Schmitzera a kapel Tři sestry Banditos či Divokej Bill. Moderátorkou bude Heidi Janků, která zdejším dnem otevřených dveří provází již tradičně.

Program začíná ve dvoře Pivovaru Nymburk v sobotu 18. června v 9 hodin. Cesta parním vlakem, který vás do Nymburka dopraví z Lysé nad Labem, bude zdarma. Jízdní řád tohoto vlaku s barovým vagónem naleznete na stránkách Pivovaru Nymburk. V prostorách pivovaru jsou kromě hudebních vystoupení připraveny také další aktivity jak pro dospělé, tak pro děti.

Soutěžit se bude například o zájezd k moři s cestovní kanceláří EXIM Tours. Chybět nebude ani řada stánků s občerstvením a sladkostmi. Své brány pivovar znovu uzavře až přibližně v 19.30, kdy také odjede poslední parní vlak. Vstupné se na tomto dni otevřených dveří neplatí, jedinou podmínku vstupu je dobrá nálada.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk | Beaufort


Unikátní třináctistupňové pivo neobvyklé červené barvy se právě stáčí do sudů, aby včas našlo cestu do celkem 2500 restauračních zařízení v Čechách i na Moravě. Už podruhé sváteční pivo k oslavě slunovratu navařil vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht se svými spolupracovníky. A jak je v případě jeho speciálů zvykem, receptura je přísně střeženým tajemstvím. Pípy se Svatojánským pivem se roztočí na jediný den v roce 24. června.

Specifickou chuť a vůni i neobvyklou barvu pivo získává rubínový speciál z extraktu několika druhů bylin. „Inspirace pochází z pohanských oslav letního slunovratu. Toto období prý bylinám dodává magickou sílu. Lidé tehdy Svatojánskou noc z 23. na 24. června oslavovali jako plnou lásky a kouzel. Považovali ji za magickou, plnou zázraků, tajemna a nadpřirozených úkazů. Staří Keltové šli ještě dále. Speciální pivo muselo obsahovat nejen ty správné byliny. Aby získalo skutečně kouzelnou moc, musely je vařit vnadné ženy,“ vysvětluje poutavě svou inspiraci Petr Hauskrecht.

Svatojánské pivo má krásnou rubínovou barvu, plnou sametovou chuť se středně silným řízem. Vyznačuje se dále vyšší hořkostí, kterou nenapodobitelným způsobem podtrhuje příchuť použitých bylinek. „Unikátnost piva tkví v tom, že je pravděpodobně jako jediné na světě zbarveno čistě přírodními produkty bez jakýchkoli syntetických přísad,“ konstatuje Petr Hauskrecht. Kromě výtečné chuti je ale i zdravé. „Svatojánské pivo má díky bylinám vysoký obsah antioxidantů. Ty jsou známé pozitivním vlivem na organismus, protože likvidují volné radikály, považované za potenciální karcinogeny,“ říká Petr Hauskrecht.

Svatojánské pivo se vařilo klasických způsobem na dva rmuty. Hlavní kvašení proběhlo v otevřených kádích a trvalo osm dní. Dále pivo dozrávalo v ležáckém sklepě při teplotě 2 stupně Celsia po šedesát dní. Dlouhým zráním svatojánské pivo získalo lahodný říz, vyváženou chuť a typický buket. K výrobě piva byly použity nejkvalitnější suroviny včetně jemného aromatického chmelu z oblasti Žatce, což mu dodává jemnou hořkost s výrazným chmelovým aroma.

Celkem letos ve Velkém Březně vyrobili 3000 hektolitrů Svatojánského piva, které se v sudech rozvezou do 2500 hospod. Do Čech se distribuuje 1400 hektolitrů, na Moravu 1600 hektolitrů. Štamgasti pivo ve svých oblíbených hospodách najdou snadno: budou označeny samolepkami na dveřích i plakáty. Stojánky na stolech nabídnou hostům k přečtení zajímavé informacemi o tom, co vlastně z orosených půllitrů pijí. Seznam všech restauračních zařízení, kde se bude Svatojánské pivo točit, lze vyhledat na webových stránkách www.svatojanskepivo.cz.

Zdroj: Heineken Česká republika

http://www.heinekenceskarepublika.cz/cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/2011/295


Celkem sedm cen na prvních třech místech. To je skvělá bilance pivních značek z portfolia společnosti Heineken Česká republika z prestižní degustační soutěže Pivo České republiky 2011, která se v tradičním červnovém termínu uskutečnila v Českých Budějovicích. Heineken se tak na soutěži stal neúspěšnější výpravou ze všech zúčastněných.

Zlatou medaili si z Budějovic odvezly celkem tři značky. Hned první den soutěže bodoval Hostan Naše Pivko, a to v kategorii světlých výčepních piv. Hostan Naše Pivko obstál v silně obsazené kategorii světlých výčepních piv, v níž degustátoři posuzovali na třicet vzorků.

Druhé zlato putovalo do Brna. Ležák Starobrno vyhrál v kategorii Světlý ležák Premium. „Těší nás, že náš Ležák Starobrno vyhrál v kategorii Světlý ležák Premium, kterou si nejvíc cení pivaři i odborníci. Pivovary do této kategorie posílají vždy to nejlepší, co mají a co mohou nabídnout,“ komentoval vítězství piva Tomáš Pluháček. Současně podotkl, že ho těší úspěch v tak velké konkurenci ostatních pivovarů. „Úspěch je o to cennější, že letos byla kategorie prémiových ležáků hojně obsazena. Sešlo se v ní na třicet vzorků, které o vítězství soupeřily,“ dodal Tomáš Pluháček. Ležák Starobrno je podle něj plné pivo s vyváženou hořkostí a příjemným řízem, které se velmi dobře pije.

Do třetice se z prvního místa radovali pivovarníci ve Velkém Březně. Na zlatou medaili mezi dvaadvaceti přihlášenými pivy dosáhl čtrnáctistupňový světlý ležák Březňák, a to v kategorii světlých speciálních piv. Březňák je uleželý speciál s vyšším obsahem alkoholu s plnou chutí a hořkostí a sytou zlatou barvou. Vítězstvím ve své kategorii se nechlubí poprvé, v dřívějších letech se mu podařilo bodovat na řadě prestižních degustačních soutěžích - rovněž na Pivu České republiky v Českých Budějovicích, Pivní pečeti v Táboře i Dočesné v Žatci.

Dvě druhá místa patří značkám Hostan a Březňák. Hostan Hradní se radoval z druhého místa v kategorii světlých ležáků. Na druhém místě skončilo i tmavé pivo. Březňák tmavý výčepní se vaří v pivovaru ve Velkém Březně.

Dvě značky se radovaly z bronzových medailí. V kategorii světlých ležáků degustátoři ocenili Zlatopramen 11. S prázdnou neodešel ani Královský pivovar Krušovice. Jeho Krušovice Černé byly třetí mezi tmavými výčepními pivy.

Celkové výsledky zhodnotil sládek pivovaru ve Velkém Březně Michal Rouč, který soutěž přímo v Českých Budějovicích sledoval a na sobotním slavnostním večeru přebíral všechna ocenění Heinekenu. „Z výsledků máme obrovskou radost, protože jsme se stali nejúspěšnější výpravou. Ukázali jsme, že naše společnost zejména ve světlých pivech dominuje,“ komentoval výsledky soutěže Pivo České republiky 2011 Michal Rouč.

Degustační soutěž Pivo České republiky 2011 je nedílnou součástí Slavností piva, které se každoročně začátkem června konají na českobudějovickém výstavišti. Letošní ročník byl patnáctý v řadě. Soutěž probíhá pod záštitou ministra zemědělství, hejtmana Jihočeského kraje a primátora Českých Budějovic. Pořadatelem degustační soutěže je Výstaviště České Budějovice ve spolupráci s firmou REVEL, produkční agenturou Alois Srb Tábor. Letos se soutěžilo v celkem 17 kategoriích, do nichž se přihlásilo 52 pivovarů s 261 vzorky piv. Vesměs šlo o pivovary tuzemské, ze zahraničí se účastnily pivovary ze Slovenska a Běloruska. Vysoký počet přihlášených piv potvrzuje vysokou kvalitu soutěže. Degustace byly anonymní, prováděli je kvalifikovaní odborníci z pivovarů z České republiky i ze Slovenska.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Na dni Kozla se vypilo přes 26 000 piv

[pondělí, 13. červen 2011]

Na tradiční Den Kozla, který se konal v sobotu ve Velkých Popovicích, přišlo podle odhadů pořadatelů přes 15 000 návštěvníků. Ti se mohli po roce práce odměnit oroseným speciálním polotmavým nefiltrovaným nepasterizovaným ležákem Fachman, uvařeným jednou v roce u příležitosti Dne Kozla. V sobotu se vypilo rekordní množství 26 500 piv včetně speciálu Fachman. Jedná se o největší výtoč v historii Dne Kozla.

Více než 1700 lidí si prošlo návštěvnickou trasu v pivovaru a přes 3500 lidí se zapojilo do stavby dřevěné Kozlí hospůdky, která vznikla v průběhu tohoto dne: „Každý z návštěvníků měl možnost napsat osobní vzkaz na šindel, který řemeslníci následně umístili na střeše hospůdky. Ta se stala součástí pivovaru a v průběhu roku bude sloužit všem návštěvníkům Kozlích akcí,“ slibuje manažer pivovaru Velkopopovický Kozel, Jaroslav Hacko.

Starostka Velkých Popovic, Martina Čermáková, obdržela jako dárek městu dvě dřevěné sochy Kozlů vytvořené profesionálními dřevosochaři. Mohutné sochy se stanou symbolickými strážci, kteří budou stát před branami města a vítat všechny nové návštěvníky.

Svou show uchvátil všechny přítomné světový rekordman v profesionálních dřevorubeckých disciplínách, Martin Komárek. Tancechtiví pivaři se zapojili do chytlavých songů kapel Yo Yo Band, Šlapeto a Děda Mládek Illegal Band. Přes tisícovka návštěvníků využila možnosti svést se do Velkých Popovic a zpět do Prahy historickým parním vlakem Zelený Anton.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Ogilvy Public Relations


Pivovar Rychtář získal prestižní ocenění. Odborná porota degustační soutěže Pivo České republiky 2011 o prvním červnovém víkendu rozhodla, že pivu Rychtář Premium náleží stříbrná medaile v kategorii prémiových ležáků.

Z výsledku soutěže máme samozřejmě obrovskou radost, beru to jako důkaz toho, že se vyplácí vařit poctivé pivo z kvalitních surovin a pomocí tradičních výrobních technologií. A také je to velké ocenění práce všech našich zaměstnanců, kteří se na výrobě piva Rychtář podílejí. Tato kategorie je přehlídkou toho nejlepšího, co pivovary vůbec mohou spotřebitelům nabídnout. O to více mě potěšilo, že kromě toho, že roste obliba našeho piva u štamgastů, ocenili jeho kvalitu také pivovarští odborníci,“ uvedl Milan Morávek, sládek Pivovaru Rychtář.

Odbornou degustační soutěž Pivo České republiky pořádá již tradičně v rámci výstavy Slavnosti piva Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s českobudějovickým výstavištěm. Do letošního 15. ročníku se přihlásilo 52 pivovarů s 261 vzorky piv.

Piva značky Rychtář získala celou řadu ocenění i loni – Rychtář Speciál 15 % obsadil druhé místo v klání Znojemský Hrozen a třetí místo mu udělilo Sdružení přátel piva, Rychtář Standard si odvezl bronzovou medaili ze žatecké Dočesné. Redaktoři týdeníku The Prague Post pak udělili pivu Rychtář Natur ocenění Best Beer 2010 (Nejlepší pivo 2010).

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery Trade


Na slavnostech teklo pivo proudem

[pondělí, 13. červen 2011]

Hudbu, velký výběr piva, dobré jídlo, tohle vše ocenily stovky návštěvníků, kteří přišli o víkendu na klatovské pivní slavnosti.

Konaly se jako každý rok před kulturním domem. „Chodíme sem každý rok, vždy si moc rádi poslechneme hezké písničky od dechových kapel. Posedíme na čerstvém vzduchu, manželové si dají točené pivo a jsme všichni spokojeni,“ řekla Marie Kohoutová z Klatov.

Ale ne všichni ocenili právě skladbu kapel. „Musím říct, že letošní výběr skupin se organizátorům moc nevyvedl, a myslím, že je to znát i na počtu návštěvníků. Pamatuji si, že tady bylo vždy úplně narváno, že se nedalo projít a na pivo se stála fronta. Alespoň tu večerní kapelu měli dát nějakou lepší, známější, jako bývaly dřív,“ uvedl Petr Grolmus z Janovic nad Úhlavou.

Milovníkům piva hudba nevadila, byli spokojeni se správnou teplotou piva. „Nám vůbec kapely nevadí, máme alespoň důvod více pít, abychom je moc nevnímali. Jsme spokojeni, že máme výborné točené pivo se správnou teplotou a místo, kde si můžeme sednout,“ prozradil s úsměvem Tomáš Dlouhý z Klatov.

Kromě nepořádku a lidí pod vlivem alkoholu se na pivních slavnostech nic výjimečného nestalo, což potvrdil i Jaroslav Homolka z městské policie.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autorka: Daniela Loudová

http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/na-slavnostech-teklo-pivo-proudem20110612.html


Východniari sú súťaživí a majú radi výzvy. Dokazuje to aj ich hojná účasť na sobotňajšom pokuse o slovenský rekord v otváraní plechoviek piva, ktorý sa uskutočnil v Kamenici nad Cirochou. Pivo v ruke napokon držalo celkovo 207 ľudí rôznych vekových kategórií.

Kamenica nad Cirohou. V blízkosti požiarnej zbrojnice sa v sobotu konalo milé podujatie, ktorého účelom bolo osláviť nastávajúci Deň otcov.

V rámci bohatého programu si organizátori vymysleli aj jednu špecifickú akciu, pokus o slovenský rekord v otváraní plechoviek piva: „Bude Deň otcov a ockovia majú radi pivo. Takže voľba bola jasná.

Prvý raz na Slovensku

Podobný pokus sa na Slovensku zatiaľ ešte neuskutočnil. Preto si boli usporiadatelia od začiatku istí, že sa im zápis do knihy rekordov podarí.

Aby bol však priebeh regulárny a podľa pravidiel, museli byť splnené podmienky ako vytvorenie fotodokumentácie, videozáznamov či priložený menný zoznam ľudí. Až potom mohli organizátori poslať materiály do Prievidze.

Jedinečný zvuk

Jednotliví záujemcovia mali možnosť registrovať sa v špeciálne vyčlenenom stane. Keďže sa pokusu mohli zúčastniť len osoby staršie ako 18 rokov, zapisovateľky si museli u každého uchádzača zistiť údaj o veku.

Až po splnení tohto obmedzenia dostali jednotliví účastníci poradové čísla, ktoré si prilepili na vrchnú časť oblečenia.

Pred odbitím šestnástej hodiny bolo všetkým prihláseným odovzdané pivo. Na pódium vystúpil bývalý superstarista Robo Šimko, ktorý v stanovený čas začal odpočítavať. Päť, štyri, tri, dva, jeden a areálom sa zrazu ozval očakávaný zvuk jedinečný práve pre otvorenie plechovky.

Neuveriteľné. Chcel som sa zúčastniť len tak pre zábavu, ale počuť to hlasné 'tss' bolo úžasné. Milujem pivo,“ zveril sa nám so svojimi pocitmi bezprostredne po skončení akcie Humenčan Milan.

Podobne reagovali aj ostatní účastníci: „Nečakala som, že sa mi to bude až takto páčiť. Pivo pijem iba príležitostne, ale dnes som si dala s chuťou. Prídem aj nabudúce.

Najstarší mal 78 rokov

Organizátori nakoniec napočítali celkovo 207 účastníkov nielen z Kamenice nad Cirochou, ale aj z okolitých dedín, z Humenného, zo Sniny, alebo zo Svidníka. Najstarším bol Kameničan, sedemdesiatosemročný Ján Turovský.

Podľa očakávania bol záujem o akciu u mužov väčší ako u žien. Zatiaľ čo tvrdých chlapov sa zapojilo 140, jemnejšie pohlavie sa prihlásilo v počte 67.

Zdroj: Korzár.sk

http://korzar.sme.sk/c/5933038/kamenicania-sa-vdaka-pivu-zapisu-do-knihy-rekordov.html#ixzz1P89E9SIT


Spotřeba piva na jednoho občana naší republiky je asi 150 litrů. Češi jsou v tom nejlepší na světě. Udržovat toto prvenství včera vydatně pomohl trutnovský pivofest - osmý ročník tradičních slavností lahodného moku. Na Krakonošovo náměstí přitáhl tisíce návštěvníků.

Osmý ročník pivofestu přinesl asi jednu z nejpozitivnějších nálad, která kdy na pivofestu byla. To publikum, které tady dneska bylo, bylo nabité pozitivní energií a bylo to cítit všude, včetně podia,“ řekl pořadatel pivofestu Daniel Šafr. Tradičně se pil domácí Krakonoš, Primátor, Svijany, Bernard, Gambrinus, Pilsner Urquell, Novopacké pivo, Rohozec, Radegast Birrel. Byly tu ovšem i nějaké novinky.

Letos tady premiéru měl královedvorský pivovar Tambor. Poprvé se tu objevilo, já tomu říkám ženské pití, Frisco a co se týče stánků, byl tu pestřejší sortiment než v minulých ročnících,“ uvedl Šafr. O muzice na pivofestu pomohli rozhodnout příznivci stránek pivofest.cz. Internetové hlasování vyhrál folkový písničkář Jaroslav Hutka. Trojlístek hlavních účinkujících doplnila zpěvačka Věra Špinarová a rap-folkový písničkář Xindl X.

Xindl X nám řekl, že pivo rád nemá. Za to Věra Špinarová i Jaroslav Hutka k němu mají vztah kladný. „Jsem pivařka. Už delší dobu nepiju víno. Piju Birell - nealkoholické pivo a doma desítku Radegast. Mám radši slabší piva než silná,“ odhalila své chutě Špinarová. Pivo jí prý nejlíp chutná po koncertě, ale v hospodě už prý nebyla dlouho. „Už jsem starší, bydlím na vesnici a užívám si spíš takové pohody a klídku. V hospodě jsem nebyla, co bydlím mimo centrum. Tak to už je takových deset roků,“ dodala rockerka, která svými závěrečnými písněmi naprosto zhypnotizovala publikum.

Jaroslav Hutka pochází z Moravy, takže je odkojený na vínu. „V emigraci v Holandsku jsem zjistil, že pivo je užitečný, protože belgický piva jsou dobrý. Takže dneska jsem jak víno, tak pivo,“ vysvětlil Hutka a prozradil, že nejradši má kvasnicové pivo, a to těsně před spaním. Hospodu rád využívá jako místo na psaní textů. „Ale večer u piva už se to moc nedaří. Odpoledne v kavárně při zředěném vínu nebo kafíčku - to mi to myslí, ale večer u piva je tak na mluvení s kamarády nebo čtení novin,“ dodala programová tečka osmého ročníku pivofestu.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Trutnovinky | Autorka: Denisa Gumbírová

http://www.trutnovinky.cz/index.php?gid=28626


Neuvěřitelných 200 milionů korun v posledních dvou letech investoval největší pivovar v Libereckém kraji do svého rozvoje. Díky tomu může stále ještě růst – letos chce dosáhnout produkce 460 000 hektolitrů piva, tedy o 23 000 hektolitrů více než v roce 2010.

Největší objem peněz – 54 milionů putoval do stavby nových ležáckých sklepů, aby mělo pivo kde zrát. Sklepy byly přistavovány od roku 2007, v letošním dubnu byl otevřen sklep s 27 ležáckými tanky, který zvýšil kapacitu dozrávajícího piva o 15 000 hektolitrů.

Zatím nevíme, kam až nás neklesající zájem spotřebitelů zavede. Máme spočítáno, že výš než na výstav 600 000 hektolitrů ročně jít nejde, museli bychom pivo vyvážet do zahraničí,“ uvádí ředitel pivovaru Roman Havlík. A to, jak dodává, není cílem pivovaru. Svijanské pivo totiž – na rozdíl od jiných značek – není pasterizované a tudíž nemá dlouhou dobu spotřeby. Kdyby pivovar chtěl vyvážet za hranice, musel by tuto filozofii změnit.

Kdysi jsme pasterizovali, ale pak se od toho ustoupilo. A měnit už to nechceme, je to charakter našeho piva a důvod, proč lidem chutná,“ vysvětluje sládek pivovaru Petr Menšík. Kde ale pivovar musel investovat, byla čistírna odpadních vod. Nová je nastavena tak, že produkuje bioplyn, který na kogeneračních jednotkách vyrábí elektřinu pro celý závod.

Další novodobou investicí byla stavba v pořadí sedmé spilky se 17 nerezovými káděmi, kde pivo kvasí. Toto otevřené kvašení patří k tradičním způsobům výroby piva. Mnoho pivovarů dnes nechává pivo kvasit v takzvaných cylindrokonických tancích namísto spilek, kde ho uvaří o vyšší stupňovitosti, a to se při filtraci pak naředí vodou na příslušnou požadovanou stupňovitost.

Vlajkovou lodí pivovaru Svijany nadále zůstává jedenáctistupňový Svijanský Máz, který tvoří 75% produkce. 15% výstavu tvoří Svijanská Desítka, zbytek je rozdělen mezi Rytíře, Kvasničáka, Kněžnu a Knížete, Barona či nealkoholického Vozku.

Zdroj: Liberecký deník | Autor: Tomáš Lánský

http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/pivovar-svijany-modernizuje-nova-cisticka-spilka-i.html


Pivo z vlastnej kuchyne

[sobota, 11. červen 2011]

Viete o tom, že doma si nemusíte variť len kávu? Na to, aby ste si uvarili vlastné pivo, v podstate potrebujete iba dva veľké hrnce.

U Miroslava Blanaroviča (59) z Rimavskej Soboty je piva doslova plný byt. V kuchyni má totiž vlastný pivovar a na to, aby si uvaril akékoľvek pivo, mu stačia dva hrnce. „Ibaže všetci susedia hneď vedia, že varím pivo, tak to v paneláku rozvoniava,“ smeje sa muž, z ktorého sála pivovarnícke nadšenie. „Niekedy mi to jeho varenie piva už lezie hore krkom. No čo už mám robiť, keď ho to tak baví,“ chápavo sa usmieva aj manželka Danka. Už si zvykla, že približne raz za mesiac sa jej kuchyňa zmení na alchymistickú dielňu, kde vznikajú jedinečné pivá, a že Miroslav väčšinu voľného času venuje zháňaniu všetkého, čo súvisí s ich výrobou.

S prvým to prehnal

K výrobe piva sa Miroslav Blanarovič dostal ako absolvent pivovarníckej školy. „V čase, keď som sa učil, sa u nás varilo zväčša len desať- a dvanásťstupňové pivo. Zberal som však pivné etikety a na nich som objavil aj trinástku či dokonca sedemnástku. Vtedy som začal snívať, že si raz navarím pivo podľa vlastnej chuti,“ spomína domáci pivovarnícky majster. I keď potom desať rokov pracoval v rimavskosobotskom pivovare, kde prešiel hádam všetkými robotníckymi profesiami, prvé vlastné pivo si uvaril len pred štyrmi rokmi. „Na internete som objavil domáci pivovar. Išlo vlastne o nádobu, kde sa len naleje čistá voda, nasype dodaný polotovar, nechá sa to vykvasiť a pivo je hotové. Výsledok som však nemohol ovplyvniť.“ Pani Danka síce pochybovala, že si doma dokáže pripraviť dobré pivo, no už to prvé všetkým chutilo. Iba to prehnal s jeho silou. „Mám rád tmavšie pivá a pri objednávaní polotovaru som siahol po tom najtmavšom, čo ponúkali. Pivo tak vyšlo až príliš ťažké. Priatelia si ho však pochvaľovali, lebo pili niečo, čo nemalo unifikovanú chuť, ktorá je pri pivách z nadnárodných kolosov rovnaká v Amsterdame, Bratislave, či u nás na Gemeri.

Pivo podľa chuti

V jeho predstavách sa stále objavovali malé pivovary, ktoré obdivoval na západe Európy. „Robil som v dedine, ktorá mala hádam dvetisíc obyvateľov, no boli tam tri pivovary. V každom varili iné pivo, ktoré malo špecifickú chuť, takže som si mohol zvoliť podľa nálady, do ktorej pivárne práve chcem ísť,“ vysvetľuje, čo ho podnietilo k tomu, aby prestal s polotovarom a začal variť pivo priamo zo surovín. „Na to už síce človek musí mať isté znalosti, no z druhej strany nie je ničím obmedzovaný a varí si naozaj podľa vlastnej chuti. Ja som mal základy zo školy, ale na internete sa dajú nájsť rôzne postupy, takže pivo podľa nich uvarí každý, kto chce.“ Na internete našiel aj mnoho priateľov s podobnou záľubou alebo takých, ktorí sa to chceli naučiť. „Nech sa mi pokojne hocikto ozve, rád mu ukážem, ako sa to robí,“ odkazuje všetkým.

Nachmelený byt

Pivo varí v kuchyni zhruba raz za mesiac. „Keď mám čas a manželka nie je doma,“ smeje sa. Vtedy si vynesie z pivnice na piate poschodie varnú nádobu, ktorú si vyrobil zo zaváracieho hrnca, i nádobu na stáčanie piva, pripojí to všetko na počítač a na štyri hodiny má o zábavu postarané. „Mojou kanceláriou je jedna stolička, odkiaľ všetko riadim,“ smeje sa šéf mikropivovaru, ktorý má aj svoju registrovanú značku. „Keď varím pivo, celý byt je nachmelený, všetko je sladké, ešte aj vzduch sa lepí. Ešte dobre, že ma Danka chápe,“ uvedomuje si podporu manželky, ktorá sa zmierila, že raz za čas je kuchyňa len manželova, koberec vtedy nájde v spálni a na gumolite je čoraz viac zárezov od hrán nádoby s pivom.

Foto

Pivový šampus

Po štyroch rokoch už dokáže Miroslav uvariť nealkoholické pivo, ako aj dvadsaťstupňové. Má aj niekoľko vlastných receptov, z ktorých je zvlášť hrdý hlavne na špaldové pivo, ktoré sa u nás nevarí. „K sladu pridávam špaldu, teda divokú pšenicu. Tú si však sám upravujem. Pivo chutí po lieskových orieškoch,“ zdôveruje sa a vzápätí vyťahuje laboratórny rozbor tohto zvláštneho piva. „Vidíte,“ ukazuje na jeden z údajov: „Je takmer úplne bez cukru, takže ho môžu piť aj diabetici.“ Keď si nedávno kúpil špaldové pivo v Česku, zaplatil za tri deci niečo vyše dvoch eur. „U mňa je to podstatne lacnejšie. Vo všeobecnosti ma pol litra piva vyjde na tridsať až šesťdesiat centov. Kompletne aj s elektrinou,“ dokumentuje svoje údaje tabuľkami, kde si značí všetko, čo ho výroba piva stojí. Stalo sa, že sa mu pivo aj nevydarilo. „Otvoril som fľašu a polovica vystrekla von ako šampanské. Nebolo dokvasené,“ priznáva Miroslav.

Atmosféra v krígli

V pive sa však Blanarovičovci nekúpu. Viac ako dvesto litrov si nemôžu uvariť. Nedovolí to zákon, ktorý jasne hovorí, koľko piva si možno urobiť na vlastnú spotrebu. Miroslavovým snom je však vybudovať obecný pivovar, kde by ľudia prišli nielen na pivo, ale mohli by vidieť aj proces výroby. „V Bavorsku som totiž pri jednom stole obedoval ja a pri druhom majiteľ pivovaru, ktorý mi potom ukázal celú výrobu. Bolo to úžasné. Malo to atmosféru, ktorú by som raz chcel vytvoriť aj u nás,“ uvažuje a hneď rozvíja plány, ktoré nosí v hlave. Už má dokonca vyhliadnutú vhodnú budovu. Paradoxom však je, že svoje pivá takmer nepije. Nie je veľký pivár, no hlavne takmer všetko, čo navarí, vypijú priatelia. „Veru, najviac rozdá. Často sa stáva, že ak si chceme dať doma pivo, ideme si kúpiť,“ pritakáva pani Danka. Jej to je vlastne jedno, lebo ona manželove pivá len ochutnáva. „Pre mňa sú príliš ťažké, preto mám radšej pivo z obchodu.“ Aj napriek týmto slovám sa však vzápätí dočká manželovho vyznania, keď sa dozvie, že je vlastne najdôležitejšou súčasťou jeho technológie varenia zlatistého, penivého moku. „To, či sa mi pivo podarilo, vidím v jej očiach. Väčšinou ona prvá ochutná každú moju várku, a keď sa mračí, hneď viem, že niečo nie je v poriadku,“ smeje sa nad jedným zo svojich výrobných tajomstiev Miroslav.

Uvarte si vlastné pivo

Suroviny:

4,5 kila plzenského sladu (od 4 €)

16 litrov vody, chmeľ (100 g za 1,6 €)

kvasnice (od 0,5 €)

Postup: Zošrotovaný slad sa varí pri teplote od 45 stupňov Celzia, pričom sa teplota postupne zvyšuje až na 78 stupňov Celzia. Výsledná masa sa scedí a po ochladení sa znovu dáva do varnej nádoby, objem sa doplní vodou do 20 litrov a pridá sa 30 gramov chmeľu. Po odstavení a vychladení sa pridajú kvasnice, obsah sa stočí do fliaš a po troch týždňoch je vaše pivo na svete. Nezabudnite, čím dlhšie pivo leží, tým je lepšie. Ideálne je konzumovať pivo najmenej po štyridsiatich dňoch zrenia.

Zdroj: Pluska | Autor: Milan Grejták

http://www.pluska.sk/zena/volny-cas/pivo-z-vlastnej-kuchyne.html


Den Ježka nabídne pestrou směs

[pátek, 10. červen 2011]

Ani letos nepřijde Vysočina o již tradiční Den Ježka, který připravuje jihlavský pivovar. Letošní ročník začne příští sobotu 18. června hodinu po poledni.

Velká hudební scéna bude postavena jako každoročně v pivovarském dvoře, regionální scéna na zahrádce Pivovarské restaurace. Vystoupí patnáct hudebních skupin“, přibližuje program Eva Vařejčková z jihlavského pivovaru.

Vedle hudebního menu je připraven bohatý program pro milovníky pěnivého moku. Těm sládek ukáže, jak se „po domácku“ vaří pivo, a kromě ježka budete moci ochutnat i piva z regionálních pivovarů – Lobkowicz, Černá Hora, Rychtář, Klášter a Schwarzenberg.

Odpoledne bude také otevřeno nové Informační centrum Pivovaru Jihlava s minimuzeem. Výtěžek ze Dne Ježka bude věnován na podporu charitativní akce Mikola, tenkrát na Koločavě. Tento film o lásce a zradě, v němž účinkují herci s handicapem, se bude promítat v předvečer Dne Ježka, v pátek od 18 hodin v kině Dukla.

Zdroj: Jihlavský deník.cz

http://jihlavsky.denik.cz/kultura_region/20110609_ji_den-jezka-nabidne-pestrou-smes.html


«« « Strana 490 z 788 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň