Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Porter - připravovaná změna obalu

[úterý, 9. září 2008]

Tmavé speciální pivo Porter se bude stáčet do nevratných lahví 0,33 l. Připravujeme balení 24 x 0,33 l v kartonu s odtrhávací horní částí, dále pak multipack po 7 lahvích, dárkové balení 5 lahví a sklenička a trojpack. Uvedení na trh se předpokládá v říjnu s cílem zalistování do většiny řetězců.

Foto

Zdroj: Pernštejn.cz


Jedním z hlavních partnerů hokejové extraligy bude v nadcházejí sezoně i Budějovický Budvar, n.p.. Lední hokej je pro pivovar klíčovým sportem, který hraje velkou roli v komunikaci značky Budweiser Budvar již od roku 2003. Budweiser Budvar bude tak i letos provázet fanoušky při zápasech jejich oblíbených týmů v Extralize Ledního Hokeje i při zápasech českého národního hokejového týmu. Značka Budweiser Budvar bude i letos „Oficiálním pivem hokejové extraligy“ a „Oficiálním pivem českého hokeje“.

Partnerství s českým hokejem je jedním z našich důležitých marketingových projektů. Umožňuje nám budovat image značky Budweiser Budvar ve spojení s jedním z nejoblíbenějších českých sportů,“ říká Tomáš Chalupský, brand manager značky Budweiser Budvar. „Návštěva hokejového utkání se stává společenskou událostí. Diváci dnes mohou prožívat vzrušení, napětí a radost v komfortním prostředí, které je příjemné pro celou rodinu. Fanouškům nabízí hokejové utkání velmi atraktivní způsob trávení volného času a naše pivo u toho samozřejmě nesmí chybět,“ dodává Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Kromě přítomnosti piva přímo na hokejových stadionech plánuje Budějovický Budvar pro nadcházející sezónu řadu dalších marketingových aktivit spojených s hokejem. Jde hlavně o akční hokejové multipacky, speciální hokejové restaurace Budvar Arény a s nimi úzce související Budvar Cup ve stolním hokeji, který vyvrcholí velkým celostátním turnajem. Budvar Arény jsou originálně upravené prostory ve vybraných restauracích v celé České republice. V každé Budvar Aréně je umístěn stůl pro stolní hokej, podlaha pod hokejovým stolem připomíná ledovou plochu a atmosféru dokresluje i stylová výzdoba na stěnách. Budvar Arény najdete např. v Brně, Českých Budějovicích, Plzni a Praze, ale i v řadě menších měst - Frenštátě pod Radhoštěm, Soběslavi, Třebíči a jinde.

Kromě toho, že budeme pokračovat v aktivitách, které se nám v minulosti osvědčily, chceme spustit zcela nový projekt nazvaný BudvarBaby,“ dodává Tomáš Chalupský. Projekt BudvarBaby (čti „budvar baby“) bude zahájen v listopadu na všech stadionech hokejové extraligy a jeho součástí budou i speciální internetové stránky. Podrobnosti k projektu BudvarBaby budou zveřejněny koncem října.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Čerstvá nabídka z Ruska přinutila náchodské zastupitele znovu odložit prodej Pivovaru Náchod. Kromě firmy Russian tradition je ve hře nabídka ze Slovenska. Pivovar chce i Liberecký investiční fond.

Zastupitelstvo města Náchoda znovu odložilo snahu prodat svůj pivovar Primátor, ve kterém vlastní 100 procent akcií. Po neúspěšném jednání z června, kdy zastupitelé odmítli jeho prodej Libereckému investičnímu fondu (LIF) za 135 milionů, přišla podle informací serveru iHNed.cz o 30 milionů lepší nabídka od ruské firmy Russian Tradition. Další tři nabídky se pohybují okolo 150 milionů korun.

Zastupitelé na konci června nesouhlasili s prodejem Pivovaru Náchod, protože se jim nabídnutá částka pro firmu s ročními tržbami přes 180 milionů korun zdála málo a nesouhlasili s průběhem jednání. Část zastupitelů pak pivovar prodat nechtěla vůbec. Navíc tehdy přišla další nabídka od pivovaru Holba. Ten ji ale později stáhl.

Nenaplněná dohoda Rady města s LIFem zahrnovala zpětný odkup přístavby hotelu Beránek, která nyní pod pivovar patří, za 45 milionů korun. Za samotný pivovar tak cena činila původně 90 milionů.

V polovině července pak radní rozhodli o druhém pokusu prodeje. Soutěž o pivovar otevřela dalším nabídkám a výzvu zveřejnila na internetových stránkách města. Dřívější odpůrci prvního způsobu prodeje se takovým postupem souhlasili.

"Já jsem měl problém ze začátku, že to bylo nabídnuto jedné společnosti, se kterou se hned uzavřela smlouva, která šla do zastupitelstva," uvedl v červenci pro server iHNed.cz náchodský zastupitel Jiří Maršík (KDU-ČSL). "Dnešní jednání rady bylo korektní," řekl tehdy s tím, že souhlasí se starostou Oldřichem Čtvrtečkou (ODS), že město těžko může udržet pivovar ve stávající konkurenci na trhu piva.

Rusové se třemi variantami

Podle zdroje serveru iHNed.cz přišla kromě Rusů nabídka i ze Slovenska. O pivovar má stále zájem také LIF. Ten je mimo jiné spoluvlastníkem pivovaru ve Svijanech. Rusové navíc přišli s různými variantami. Za 100 procent akcií nabízejí 165 milionů, za 50 procent 75 milionů korun.

Náchodský Primátor měl v srpnu také důvod k oslavě. Britský odborný časopis Beers of the World vyhlásil vítězem druhého ročníku soutěže nejlepší piva světa v jedné ze čtyř hlavních kategorií, kategorii ležáků, pivo značky Primátor Exkluziv 16%. V dílčí kategorii nejlepší tmavý ležák byl pak vyhlášen Primátor Dark a v dílčí kategorii nejlepší vícestupňový ležák Primátor Exkluziv 16%. Pšeničný Weizenbier z Náchoda byl navíc vyhlášen druhým nejlepším v kategorii pšeničných piv.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Cvrček


Pivní slavnosti

[pondělí, 8. září 2008]

Nejznámější srbské pivo se jmenuje Jelen. Kde jinde by mělo téci proudem než na bělehradských Pivních slavnostech - na soutoku řek Sávy a Dunaje, a vlastně i Jelena.

Pivní slavnosti v Bělehradě jsou také slavnostmi hudby a zdejších hudebních skupin. Při ústí dvou řek není kolem dokola žádný obytný dům, a tak to mohou pořádně rozbalit. Své místo tu měl i místní tzv. turbofolk, tedy zrockovaná srbská hudba.

Foto

Letošního šestého ročníku Pivního festivalu se zúčastnilo celkem 45 značek zlatavého moku všech světových značek, a samozřejmě také místních a regionálních. Ze srbských značek je nejoblíbenější Jelen, z regionálních černohorské Nikšičko. České barvy hájil budějovický Budvar, který je v Srbsku běžně v prodeji a patří k nejdražším a nejoblíbenějším při slavnostních příležitostech. České značky zastupovalo také plzeňské pivo. Vedoucí stánku mi prozradil:

"České pivo je tady nejlepší, nejlépe se na Beer Festu prodává. Lidi ho tady mají velmi rádi. Chtěli bychom, aby sem do Bělehradu přijeli čeští pivovarníci, všichni by si přáli, aby se ho sem vozilo co nejvíc." Úspěch slavilo i slovenské pivo. "Zájem je veliký, všichni se ptají, kde ho mohou koupit i mimo festival. Tomuto pivu tady předpovídám světlé zítřky."

Na festivalu panovala uvolněná letní atmosféra. Část piva se dávala zdarma a vstup byl také bezplatný. A pokud lidé nechtěli čekat na bezplatné vlny rozdávání piva, zaplatili v přepočtu kolem třiceti korun za půllitr, za irské dvakrát víc.

Mluvčí Beer Festu Tamara Nikoličová okomentovala letošní svátek piva v Bělehradě takto: "Jsme velmi spokojeni s průběhem festivalu i s ohledem na to, že jsme se přestěhovali na nové místo u soutoku našich řek. Obávali jsme se, jak to naši návštěvníci vezmou, byli sentimentálně vázáni na bělehradskou tvrz, kde se v minulých letech slavnosti konaly. Nové prostory se ukázaly být naprosto fantastické, jsou třikrát větší než původní, je tu místo na procházky po březích řek a vyhnuli jsme se příliš velkým frontám u stánků."

Odpoledne a k večeru sem chodily i celé rodiny, a protože se tu prodávaly i hamburgery a hranolky, na své si přišly i děti. Atmosféra byla až pouťová, se stánky se sladkostmi a oříšky a také s popcornem. Zábavu doplňovaly soutěže o nejlepší fotografii, o co nejrychlejší vypití piva pro muže, ženy a družstva a o nejlepší natočení půllitru pro profesionály a známé osobnosti. Ceny tvořilo samozřejmě hlavně a zase pivo.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaromír Janev | Foto: Belgrade Beer Fest


Všichni nositelé příjmení Kozel / Kozlová se tuto neděli podívají do Zoo Praha zdarma. Každý, kdo se u vstupu prokáže občanským průkazem a tuto skutečnost doloží, bude 14. září hostem Velkopopovického Kozla. Kromě volného vstupu do zoologické zahrady dostane drobné dárky od Kozla, všichni návštěvníci starší 18 let se navíc mohou těšit na ochutnávku Velkopopovického Kozla.

Volnou vstupenku mohou Kozlovi jmenovci získat v pokladně u kteréhokoliv ze tří vstupů do areálu Zoo Praha, a to na základě kontroly občanského průkazu. Drobné pozornosti a Kozlí občerstvení pro všechny budou návštěvníkům k dispozici v areálu pražské zoo, hned v prostoru hlavního vchodu.

"Značka Velkopopovický Kozel je partnerem Zoo Praha již od roku 2006. V rámci této podpory je navíc sponzorem spřízněných druhů zvířat chovaných v pražské zoologické zahradě, a sice koz kamerunských a kozorožců kavkazských. Jsme rádi, že jedno z nejoblíbenějších českých piv tak může být partnerem jednoho z nejpopulárnějších míst v Praze a příjemného místa odpočinku," řekl Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Pivovar ve Velkých Popovicích je dnes součástí akciové společnosti Plzeňský Prazdroj. Více než 133 let vyrábí oblíbené pivo se symbolem sympatického zvířete v logu a již od roku 1939 má svůj vlastní výběh v pivovaru pro kozla s tradičním jménem Olda, živého maskota pivovaru i značky. Před dvěma lety vybudoval pivovar vedle pivovarnického rybníka další výběh, pro druhého kozla - Oldu II. Kozlové z Popovic se tedy stávají partnery svých příbuzných z pražské zoo, koz kamerunských a kozorožců kavkazských.

"Pražská zoo se v posledních letech dynamicky rozvíjí, mnoho odborníků tvrdí, že je to jedna z nejhezčích zoo v Evropě. S tímto rozvojem souvisí i soustavné zlepšování návštěvnického servisu a gastronomických služeb. Jsme proto velmi rádi, že jsme se mohli spojit s takovým kvalitním partnerem, kterým je Plzeňský Prazdroj, jmenovitě značka Velkopopovický Kozel. Jistě to ocení i mnoho našich návštěvníků!" říká Vít Kahle, tiskový mluvčí Zoo Praha.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Podle starosty Oldřicha Čtvrtečky (ODS) není nutné, aby město vypisovalo na prodej pivovaru standardní výběrové řízení. „Je to normální majetkoprávní úkon,“ říká.

* Jak jste zjišťovali, zda nabízené částky skutečně odpovídají hodnotě pivovaru?

Ta metodika vycházela ze zisků pivovaru v minulých letech, samozřejmě jsme se také poptávali lidí, kteří se v takové problematice orientují.

* Klasické ocenění jste si však udělat nenechali?

Ne. Ty nabídky korespondují se skutečnou hodnotou, nejde přece třeba o oceňování Zentivy, aby bylo nutné jít tak do hloubky.

* Co bude hlavním kritériem při rozhodování o nabídkách?

Je to na zastupitelích, ale myslím, že kromě ceny bude hrát roli také serióznost zájemce a to, jakou zajistí pro pivovar budoucnost. Hlavním cílem je zachování výroby.

* Jak je možné, že se bude jednat i o nabídce společnosti Russian Tradition, kterou jste obdrželi více než měsíc po uzávěrce?

Je to rozhodnutí rady. Jedná se o nejvyšší nabídku, a proto jsme rozhodli o jejím zařazení.

* Co je firma Russian Tradition zač?

Podle našich informací je to velký dovozce piva do Ruska, z Česka vozí třeba Krušovice a jsou zastoupeni jednou pražskou advokátní kanceláří.

* Očekáváte, že se dnes pivovar prodá?

Nevím. Ale vzhledem k tomu, že jsme obdrželi novou nabídku, která převyšuje ty stávající, tak může dojít k odročení, protože zastupitelé si budou chtít prostudovat všechny podklady. Pokud ale prodej úplně padne, tak o něm až do konce volebního období (podzim 2010, pozn. red.) jednat nebudeme.

Zdroj: MF Dnes.cz


Irský trh s pivem

[pondělí, 8. září 2008]

Spotřeba piva na jednoho obyvatele Irska patří stále mezi největší na světě, ale produkce mírně zaostává, protože podíl ostatních alkoholických nápojů na trhu stále více narůstá, díky zvýšené konzumaci vín a cidru.

Výrobní společnosti upozorňují na současné změny v tomto oboru potravinářského průmyslu. Celkově je světlé pivo stále vedoucím segmentem, který významně narůstá. Nárůst ve spotřebě cidru v nedávných letech může být porovnáván s mírným nárůstem výstavu světlého piva.

Černé pivo Guinness se stále těší z toho, že je jednoznačně vedoucí značkou na celém trhu s pivem, ale objemy výroby a podíl prodeje postupně odráží situaci podle toho, jak se mění preference mladších spotřebitelů, kteří mají v oblibě světlá piva a cidr.

Heineken směřuje k tomu, aby byl vedoucí značkou mezi světlými pivy. V roce 2005 předstihl Budweiser jako vedoucí značky mezi světlými pivy. Carlsberg je mezi světlými pivy v současné době na třetím místě.

Světlá anglická piva zažívají mírný pokles, což se projevuje u značky Smithwicks, jež je vedoucí značkou tohoto druhu piv a zaznamenává největší pokles.

Tradiční značky jsou vystavovány tlaku od diskontních piv, zvláště díky působení diskontních prodejen v maloobchodní síti. Stále více, oproti předpokladům, pokračuje nárůst výdajů, ale předpokládaná množství do těchto sítí dosahují stále 68 % z celkové distribuce v požadovaných objemech za přesně stanovených smluvních podmínek.

V Irsku tvoří z 80 % celkové produkce prodej těchto značek piv: Guinness, Heineken, Budweiser, Carlsberg, Smithwicks, Miller Genuine Draft, Coors, Stella Artois, Murphy´s a Foster´s.

Zdroj: Agris.cz


Tmavý Rebel opět sbíral ceny

[pondělí, 8. září 2008]

O víkendu 6. a 7. září proběhla v rámci Slavností piva v Žatci degustační soutěž, na které získalo tmavé pivo Rebel z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. první místo, stalo se tak už po třetí v řadě.

„Černé pivo Rebel je v Žatci na prvním místě oceňováno už od roku 2006 a letos tak obhájilo prvenství už po třetí. Žatecká cena znamená pro náš pivovar už osmé ocenění piva Rebel během letošního roku, a to jak ve světlých, tak v tmavých pivech. Stejně jako v minulém roce patří pivo Rebel k nejoceňovanějším pivům České republiky. Právě proto obdržel náš pivovar na základě průběžného celoročního hodnocení kvality piva titul Pivovar roku 2008 v kategorii do sto tisíc hektolitrů,“ uvedl Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s.

Pivo Rebel získává podle informací Jiřího Huška v regionu Vysočiny pozici jednoho z nejoblíbenějších piv. Přestože statistiky českého pivovarnictví ukazovaly v prvním pololetí roku 2008 celorepublikový pokles spotřeby sudového piva o více než pět procent, piva Rebel se ale podle informací vedení brodského pivovaru prodalo v restauracích o více než šest procent více v porovnání s loňským rokem. Sudové pivo činí z celkového objemu výroby pivovaru více než šedesát procent. „Převažuje prodej piva Rebel Originál Premium, tedy poctivého českého ležáku, vyrobeného tradiční technologií otevřeného kvašení. Tato tradiční technologie je doménou malých a středních pivovarů a umožňuje efektivně konkurovat značkám velkých pivovarů či tzv. europivům,“ dodává Jiří Hušek.

Na jaře 2008 dokončili v pivovaru jednu z největších investičních akcí v novodobé historii, moderní stáčení linku na sudové pivo včetně výstavby skladovacích prostor. V říjnu plánují dokončení další skladovací haly a v listopadu by měli v Měšťanském pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. začít vyrábět po čtyřleté přestávce znovu svůj vlastní slad. „Díky soběstačnosti výroby nejdůležitější suroviny nebudeme závislí na dodávkách od dalších stran, a budeme si moci tak do budoucna lépe řídit kvalitu nakupovaných ječmenů a výrobní proces sladování,“ uzavírá Jiří Hušek.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Eva Fruhwirtová


Za podezřelé označili opoziční sociální demokraté okolnosti kolem prodeje náchodského pivovaru. Prodej akcií pivovaru Náchod provází dlouhodobě řada nesrovnalostí a komunikačních bariér.

Foto

"Klub ČSSD byl od počátku celé kauzy proti unáhlenému prodeji městského pivovaru. Zastupitelé nikdy nerozhodli o záměru pivovar prodat," řekl předseda klubu městských zastupitelů ČSSD Jan Birke. Podle něj byly kroky, které v této záležitosti podnikalo vedení města potažmo rada města, chaotické a postrádaly objektivní přístup. Selhaly orgány společnosti, nešťastným způsobem se v celé záležitosti angažoval i samotný management společnosti.

Kvůli netransparentnosti jednání už odstoupil jeden z vážných zájemců - Pivovar Holba. "Tato skutečnost a vstup dalšího zájemce společnosti Russian Tradition je dalším příkladem neschopnosti či neochoty vedení města vytvořit transparentní a rovné podmínky pro všechny zájemce," uvedl předseda kontrolního výboru náchodského zastupitelstva Mirek Brát. Jak dodal, vina za současnou patovou situaci leží tak na jejich bedrech, na nefunkční koalici. Vysoká absence zastupitelů koalice na jednáních městského zastupitelstva znemožňuje vyřešení situace, dodal Brát.

"Jen rozumný přístup opozičních zastupitelů zabránil prodeji pivovaru jediné společnosti. Zdůrazňujeme, že částka nabízená za pivovar tehdy a částka nabízená nyní se liší o plných 25 milionů korun. Nepotvrdily se tak námitky, že prodlužováním jednání se sníží cena společnosti," řekl Brát. Otázku, jaká je skutečná cena městského pivovaru, však může podle něj zodpovědět jen vyhlášení tendru. Zda bude či nebude městský pivovar v Náchodě nakonec prodán, by měli rozhodnout městští zastupitelé na svém zítřejším zasedání.

Zdroj: Regiony24.cz


Pilsner Urquell oslaví 166. narozeniny dvoudenním festivalem

Plakát

Ve dnech 3. a 4. října 2008 proběhne další ročník oslav plzeňského piva. Dvoudenní festival nabídne na dvou pódiích celkem devatenáct kapel nejrůznějších hudebních žánrů. Hudební akci doprovodí kulinářské zážitky vybraných plzeňských hospod v rámci tzv. gastrofestu.

Oslava 166 narozenin piva Pilsner Urquell, pravzoru a ikony všech piv plzeňského typu

Spolupořadatelem akce je Plzeň, kandidát na Evropské město kultury 2015

Festival prezentuje jedinečné plzeňské pivo, špičkovou gastronomii a kvalitní hudbu

Vstup na festival zdarma

"Pilsner Fest je oslavou umění sládků, kteří už 166 let pokračují ve vaření piva Pilsner Urquell. Ležáku, který dal název nejrozšířenější variantě piva na světě, piva plzeňského typu." říká Marek Hlavica, manažer komunikace Plzeňského Prazdroje.

Dva dny, dvě pódia, dvě desítky kapel

Hudební program Pilsner Festu se bude odehrávat na dvou pódiích - na Hudební scéně Pilsner Urquell v areálu pivovaru a Hudební scéně města Plzně na náměstí Republiky.

Pilsner Fest zahájí v pátek 3. října v 16.30 hodin na scéně na náměstí Republiky projekt Different D.I.S.C.O. Poté vystoupí Scissorhands, David Kraus Band a páteční večer vyvrcholí koncertem kapely Kryštof. Komornější scéna v areálu pivovaru v pátek uvede Janu Lotu, soubor Ondřej Pivec Organic Quartet, kapelu Ahmed má hlad a jako pomyslnou třešničku na dortu koncert Bratří Ebenů. V sobotu 4. října festivalové scény rozezní vystoupení Dana Bárty & Illustratophere, Wohnout, Priessnitz nebo žhavé kubánské rytmy Son Caliente.

Celkově zahraje 19 kapel, návštěvníci si budou moci vybrat od rocku přes jazz až k cikánským či kubánským rytmům.

Hudbu doplní gastronomie a jedinečný plzeňský ležák

Návštěvníci Pilsner Festu se budou moci osvěžit prémiovým ležákem Pilsner Urquell i v nefiltrované podobě, čepovat se bude pivní speciál Master polotmavý 13°. Řidiči si budou moci dopřát nejprodávanější nealko pivo v Česku, Radegast Birell. Stejně jako vloni budeme věnovat pozornost také odpovědné konzumaci alkoholu ve spoluprácí s občanským sdružením Sananim, městskou policií a BESIPem. Na náměstí bude umístěn prezentační stan, kde si lidé budou moci nechat změřit množství alkoholu v krvi a získat další informace.

Návštěvníky Pilsner Festu potěší dvoudenní gastrofest, který proběhne ve vyhlášených plzeňských restauracích Spilka, U Salzmannů, Na Parkánu, Uctívaný Velbloud, Švejk Restaurant U Pětatřicátníků, Švejk U Zeleného stromu a Motorest Na Rozcestí. Všechny tyto restaurace budou ve speciálních "gastrostanech" na náměstí Republiky a horním nádvoří pivovaru prezentovat své kulinářské lahůdky. Jedinečné ochutnávkové menu připraví hotel Marriott.

Pivovarské muzeum uvede speciální noční prohlídky, probíhat budou také divadelní představení. Zajímavou příležitostí je možnost vyzkoušet si speciální druh pečení tzv. kynutého obřadního pečiva. Festivalovou atrakci nabídnou také pivovarské sklepy, které ožijí vystoupením bubeníků, kteří rozehrají své rytmy na nástroje vyrobené z dubového dřeva a ležáckých sudů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Restaurace Plzeň - více o restauracích Pilsner Pubs


Blonďatá dívka Marcela Vovsová z Mělníka získala v Žatci titul Miss zlatého moku pro rok 2008. V soutěži krásných dívek a pivovarů zastupovala ústecký Pivovar Zlatopramen.

Stejná dívka si získala i srdce čtenářů našeho deníku, kteří jí v doplňkové anketě poslali nejvíce kuponů vystříhaných z novin. Díky tomu vyhrála i titul Miss sympatie čtenářů a od redakce dostala roční předplatné Deníku.

První vicemiss v hlavní soutěži byla vyhlášena Kamila Vostrá z Postoloprt, která reprezentovala další ústecké pivo – Březňák. Druhou vicemiss se stala Iveta Bylíková z Chomutova, která díky své kráse a schopnostem zajistila třetí místo pro Pivovar Louny.

Výsledky byly vyhlášeny v pátek po 21. hodině na závěrečném finálovém večeru v Městském divadle v Žatci. Zábavná soutěž, propagující dívčí krásu, pivo a chmel a je jediná svého druhu na světě, tradičně doprovází oblíbenou Dočesnou v Žatci.

Dívky v divadle soutěžily v česání chmele, v umění natočit lákavě vypadající půllitr piva a nabídnout ho hostovi, ve volných disciplínách tančily, šermovaly, předváděly divadelní scénky nebo i vystoupení s živým hadem. Nechyběla tradiční promenáda v plavkách.

O výbornou atmosféru finálového večera se postaral zpěvák Petr Kotvald, který se v Žatci narodil a ve městě vyrůstal. Svými melodickými písněmi a tanečním uměním roztleskal početné publikum.

Pořadatelé od jara vybírali z více než sedmi desítek děvčat, která projevila zájem o účast v soutěži. Do finálového večera jich postoupilo deset.

V další doprovodné anketě, kterou pořádal náš deník na svých internetových stránkách, získala od návštěvníků webu Denik.cz nejvíce hlasů Anita Jirásková z Náchoda, která zastupovala pivovar Vratislavice u Liberce.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Libor Želinský


Obnovení výroby piva by se mohly dočkat bývalé pivovary v Děčíně a Litoměřicích. Výroba piva však nedosáhne takového objemu jako v době jejich slávy.

V areálu, který má vzniknout na místě děčínského pivovaru, bude nákupní a zábavní centrum s obchody, byty, kinosály, restaurací a malým pivovarem. „S obnovením výroby piva počítáme v rozsahu pro potřeby nové luxusní restaurace, případně pro odběratele v okolí. Využijeme přitom i kvalitní místní zásoby podzemní vody,“ řekl Martin Král, místopředseda představenstva společnosti Centrum Pivovar.

Foto

Historie pivovaru sahá do počátku 18. století, kdy jej v Podmoklech nechal postavit hrabě Thun. Pivovar byl úzce propojen s labskou plavbou. Výrobu páry dlouhá desetiletí zajišťoval lodní kotel. Plavbu připomínaly také názvy piv Admirál, Kapitán nebo Bukanýr, která se tu vařila do roku 1995.

Oživení vaření piva v Korunním pivovaru v centru města má v plánu i litoměřická radnice. Poslední várku tu uvařili v roce 2002, poté byla část areálu rozprodána nebo pronajata. Město chce zabránit tomu, aby zde nevznikla tržnice nebo provoz zatěžující centrum dopravou a hlukem. „Zastupitelé se shodli, že koupíme zbývající části pivovaru a budeme hledat nového investora,“ vysvětlil starosta Ladislav Chlupáč (ODS). Podle představ radnice by tu mohl vzniknout menší pivovar s výstavem do dvaceti tisíc hektolitrů ročně, pivovarská restaurace a také expozice o výrobě piva v regionu. Litoměřický pivovar vznikl v roce 1720 a vařilo se tu mimo jiné pivo Kalich nebo Fořt.

Zdroj: Regiony24 | Foto: Pivovary.zmz.cz


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, podobne ako ostatné slovenské pivovary, zaznamenal trend rastu odbytu plechovkového piva. Balenie piva do plechoviek prežíva medzi zákazníkmi boom, predovšetkým pre jeho praktické prenášanie a konzumáciu v teréne. Slováci si doprajú plechovkové pivo hlavne na dovolenkách. Nosia si ho nielen k moru, ale aj na hory a k jazerám pri domácej rekreácii. Obľuba takto baleného piva rastie napriek jeho mierne vyššej cene oproti fľaškovému baleniu. Spotreba plechovkového piva oproti bežnými mesiacom tradične rastie hlavne v júli a auguste, ale v menšej miere aj v decembri a januári. Výborne sa aj vyváža, pretože v okolitých krajinách, s výnimkou ČR, je plechovkové balenie v oveľa väčšej obľube než na Slovensku. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,V pivovare STEIGER tvoril predaj plechovkového piva za prvý polrok 2007 1,6% podielu v segmente off trade (plechovky+fľaškové pivo) a v prvom polroku 2008 to bolo už 3,5%, čo je medziročný nárast o 124% ! Celkovo sme za prvých 6 mesiacov roku tohto roku predali štvrť milióna pollitrových plechoviek piva. STEIGER tak patrí medzi pivovary s rastúcim potenciálom predaja piva aj v tomto obale, ktorý si zákazníci našli hlavne z dôvodu jednoduchej manipulácie a stále prijateľnejšej ceny. STEIGER v plechovke je často lacnejší než fľaškové balenie iných pivovarov. K zvýšenému odbytu určite prispela nielen výnimočná chuť piva STEIGER, vyrábaného klasickou metódou, ale aj nová adjustáž plechoviek 10-percentného piva STEIGER. Obal svojim drsnejším povrchom dobre padne do ruky a jeho strieborná farba evokuje dojem chladenia. Z roka na rok sa zmenšujú aj rozdiely v nákladoch na balenie do plechoviek, v porovnaní s fľašami. V roku 2009 predpokladáme opäť rast predaja piva STEIGER v tomto obale, keď prinesieme na trh nové plechovkové balenie 12-percentného piva“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal však, že vzhľadom k predanému pivu v plechovkách, sa STEIGRU ako malému pivovaru, neoplatí investovať do vlastnej plniacej linky na tento druh balenia.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne ešte nemal tak úspešný polrok ovenčený oceneniami, ako v tomto roku. Najprv začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. Ešte úspešnejšia bola svetlá desiatka, ktorou STEIGER zabodoval začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“. Jeho 10-percentný svetlý ležiak STEIGER (Classic) získal striebornú medailu, pritom bol ocenený v tejto kategórii ako jediné slovenské pivo. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste už spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger


Ktoré pivo chutí najlepšie

[sobota, 6. září 2008]

O slovenskú pivnú korunku súťažili tri desiatky pív

Najchutnejším nealkoholickým pivom predávaným na Slovensku je Radegast Birell z portfólia spoločnosti Pivovary Topvar. Pivo získalo prvé miesto vo svojej kategórii v súťaži o najlepšie slovenské pivá Slovenská pivná korunka 2008, hoci pri nealkoholických pivách išlo o nesúťažnú kategóriu.

Radegast Birell vyrába Plzeňský prazdroj (patrí pod spoločnosť SABMiller, rovnako ako Pivovary Topvar). Pivo sa stalo aj najlepším nealkoholickým pivom na svete v súťaži World Beer Cup 2008.

V oficiálnych kategóriách na slovenskej súťaži bodovalo pivo Šariš (10-percentné svetlé pivá), Urpiner (svetlé pivá do 12 percent) a Zlatý bažant (tmavé pivá). Pivo Šariš patrí podobne ako víťaz v nesúťažnej nealko kategórii pod Pivovary Topvar, Zlatý Bažant patrí do ponuky firmy Heineken Slovensko.

Urpiner je produkt rovnomenného banskobystrického pivovaru. Toto pivo uspelo aj v českej konkurencii, keď na súťaži Česká pivní pečeť Tábor 2008 získalo striebro (kategória svetlé výčapné pivo).

Slovenská pivná korunka je celoslovenská súťaž, do ktorej sa mohli zapojiť všetci členovia Slovenského združenia výrobcov piva a sladu. Súťažnej degustácie sa zúčastnilo 32 vzoriek pív.

Zdroj: Víno Etrend.sk


Není to klišé, ale fakt. Ve světě je naše země pravděpodobně nejslavnější díky pivu. V britských „tradičních“ novinách The Times se objevil výborný článeček obsahující seznam deseti nejlepších českých piv. Článek má na svědomí Evan Rail, autor zajímavé knihy Good Beer Guide Prague and Czech Republic. Souhlasíte s ním?

Pivovar Nová Paka

Seznam nejlepších českých pivovarů dle The Times:

1. Pivovarský Dvůr, Chýně

2. Berounský Medvěd

3. Moritz, Olomouc

4. Vendelín, Liberec

5. Pernštejn, Pardubice

6. Pivovar Nová Paka

7. Medlešice

8. Pivovarský Dvůr Lipan

9. Pilsner Urquell, Plzeň

10. Dalešice (Postřižinské pivo)

Inu, nebudu zastírat. O polovině z těchto piv jsem v životě neslyšel, a to mám pivo rád. Z článku je ovšem vidět, že autor si dal s hledáním hodně záležet, a že pivu rozumí. Některé jeho obraty jsou kouzelné a připomínají některé etiketové popisy snobáčtějšího brášky piva. Mám na mysli víno.

Třeba toto: „Dalesice’s version is as rich and creamy as home-made ice cream, but with a lovely back-bite from lots of Czech hops. Like many of the best Czech brews, you’ll probably never taste anything like this in Prague. But once you do, you’ll wish you never had to go back”. Překládat nebudu.

U mě z českých piv vyhrává momentálně Bernard a jakožto rodák z Trutnovska musím zmínit i hořký trutnovský Krakonoš.

Článek v celé verzi naleznete zde: www.timesonline.co.uk Opravdu stojí za přečtení.

Dodatek: Zkuste si na stránce www.timesonline.co.uk zadat do kolonky Search slovo “czech”. Je docela zajímavé a poučné se cizíma očima podívat, co se v anglii o čechách píše.

Foto

Na obrázku je pro mě absolutně neznámý pivovárek Vendelín.

Zdroj a foto: BigBloger.cz | Autor: Karel Šec


Japonské pivovarnictví může postavit na nohy jen české pivo. To alespoň tvrdí čeští sládci.

Spotřeba piva v Japonsku totiž rapidně klesá a tamní pivovary svou záchranu vidí ve výrobě piva českého typu. Ve velkém proto skupují český chmel a v poslední době i slad.

Japonské pivovary se vracejí na český trh, protože zjistily, že české pivo je fenoménem, a to hlavně díky specifické kvalitě surovin,“ říká Karel Kosař, šéf Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského.

Původně jsme si mysleli, že chuť českého piva je jen naše specifikum, ale ukazuje se, že o pivo českého typu mají zájem i tyto pivovary,“ dodává.

Speciální odrůdy

Japonci mají největší zájem o suroviny, ze kterých se například vyrábí taková piva jako Prazdroj či Budvar. Ale nezůstává jen u toho, dokonce si nechávají šlechtit i speciální odrůdy chmele.

Vyvstává ovšem otázka, proč se do Japonska pivo přímo nedováží. Zcela logicky by to byl pro české sládky výborný byznys. Ale i na to mají odborníci jasnou odpověď.

Problémem je vzdálenost. České pivo je nejlepší čerstvé a jakmile ho budete mít v lahvích a bude pět měsíců staré, nikdy nebude tak dobré,“ vysvětluje Karel Kosař.

Podle něho se rozdíl mezi točeným a lahvovým dováženým pivem dá pozorovat například na amerických turistech. Ti totiž bývají často zklamaní, když srovnávají čepované pivo z pražských restaurací a české pivo, které je k dostání ve Spojených státech v supermarketu.

Pivo z Česka je pro japonského zákazníka problematické, protože ho dostane staré. Není to potravina, která by se měla skladovat,“ dodává Kosař.

Podobné popularitě se české pivo podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselého těší i v Rusku. Bohužel Rusko je ale zároveň místem, kde se český zlatavý mok nejčastěji padělá.

Zdroj: azprávy.cz


Je libo Bernarda, náchodského Primátora, speciál z Černé Hory nebo dovozový Heineken či Guiness? Stačí kliknout na specializovaných webových stránkách a vbrzku je doma. Internetové nákupy vtrhly v Česku už i do oboru prodeje piva.

První tuzemské pivovary a provozovatelé webových stránek objevují možnosti elektronického prodeje nápoje, který byl až dosud doménou jen hospod nebo klasických kamenných obchodů.

Poštou a na dobírku? Žádný problém. Lidé ze specializovaných serverů, jako je třeba pivoteka.cz, pivodomu.cz nebo bernardexpres.cz a dalších, přiznávají, že basu piva si dosud poštou objednává málokdo. Jde spíš o sběratele nebo fajnšmekry, kteří si chtějí pořídit třeba jen pár lahví speciálu ze vzdáleného regionálního pivovaru. Ale prodej rozvážkou v místě už doslova bují.

"Zatím byli všichni zvyklí na hospody nebo hypermarkety. Teď objevují e-shop," říká Jan Kubelka z brněnské firmy Nová doba, která od letoška provozuje stránky pivodomu.cz. Po Brně chystá distribuci i v Praze či Znojmě.

"Webové stránky slouží spíš jako reklama nebo zdroj informací, zákazníci přijdou osobně. Ale přibývají i objednávky na rozvážku po městě," popisuje dosavadní zkušenosti Eva Bíbová ze serveru bernardexpres.cz, který už teď kromě produkce humpoleckého pivovaru nabízí Pražanům i nejrůznější speciální značky ze vzdálených regionálních pivovarů.

K mání přes internetové prodejce jsou už dnes i speciální značky náchodských piv Primátor. V plánu je i internetový prodej z vlastních webových stránek. "Prostřednictvím e-shopu už prodáváme naše speciály v Anglii. Chceme to zkusit i tady. Jde to samozřejmě jen v případech, kdy si můžete účtovat vyšší marže," připomíná generální ředitel Pivovaru Náchod Josef Hlavatý.

Podle Hlavatého jde spíše o doplňkovou nabídku. Ale třeba spolumajitel jihomoravského Pivovaru Černá Hora a zároveň šéf Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek chce v příštích letech prodávat přes internet až deset procent roční produkce, která činí zhruba 160 tisíc hektolitrů. "Jde o úžasně perspektivní způsob prodeje. Hodláme budovat detašovaná pracoviště, ze kterých budeme internetový prodej rozvážkou zajišťovat. Můžeme tak nahradit nevýhodné dohadování s řetězci, kde se těžko domlouváme na ceně," připomíná Fusek plusy internetového prodeje piva.

"Jde o výhodný prodej hlavně v případě regionálních pivovarů, které nemají vlastní silnou distribuční síť po republice," souhlasí s ním i výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

"V Evropské unii je prodej piva přes internet běžný," dodává Veselý. Internet tak přispívá i většímu prodeji piva přes hranice. Byť to vede k problému, který právě Evropská unie řeší - s internetovým prodejem mezi zeměmi s rozdílným daňovým zatížením alkoholu. Podle Veselého ale pivní e-shopy nic nezastaví. "Je to perspektivní pro dražší piva a pivní speciály a bude toho stále víc," říká.

Vlastní internetový prodej piv je tak lákavý, že ho zásadně neodmítají ani velké pivovary, jejichž značky jsou k mání i v každé vesnické prodejně a některých internetových prodejnách se širším sortimentem potravin. V případě většího zájmu zákazníků tak o rozšíření on-line prodeje svých značek uvažuje i jednička tuzemského trhu Plzeňský Prazdroj. "Museli bychom ale vyřešit otázku, jak zamezit při anonymním nákupu přes internet prodeji piva nezletilým," připomíná další z rizik pivních e-shopů mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Značka Grolsch v Jižní Africe

[pátek, 5. září 2008]

V případě prodeje na jihoafrický trh se nejedná o značku Amstel, ale počítá se s dalším hodandským pivem. Od konce června 2008 je Grolsch v Jižní Africe prodáván v gastronomických podnicích a v maloobchdních obchodech. Jistě se na novém trhu z nizozemského dovozu dobře uplatní řada druhů této značky. Jihoafrický SABMiller-dceřiná společnost SAB přináší na tamní trh značku Grolsch. SABMiller koupil holandský Grolsch pivovar na počátku tohoto roku. Důvodem byla kompenzace ztrát Amstelu. Heineken měl odpovídající licenční smlouvu pro Jižní Afriku do konce roku 2007 a tím byla ukončena spolupráce, která trvala po desetiletí.

Z důvodu zavedení značky Grolsch byly vynaloženy prostředky ve výši čtyř milionů USD na propagaci. Byly vydány za televizní spoty, plakáty a prospekty.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Pivo se vařilo a „pitci je odpravovali“ po krčmách. V krčmách bylo veselo a bujno. Zněl tady cimbál a ozývaly se všemožné hlasy. Šenkýři obsluhovali pilně „nedopity“, kteří zpravidla ztráceli nad sebou nadvládu. Zlé bývalo potom zjednat pořádek.

Proto roku 1527 v úterý po sv. Ondřeji, apoštolu božím, usnesli se městští konšelé, že šenk si musí každý šenkýř provozovat sám. Vydali hned předpisy týkající se nedovoleného vysedávání u piva a čepování piva v sobotu či v neděli v čase nešpor. Kdo nařízení porušil, musel pánům konšelům dáti na rathaus jednu kopu grošů českých. Kdo tak neučiní, bude opět potrestán.

Foto

Hradecké pivo patřilo mezi piva výborná a rovnalo se hamburskému, nejlepšímu pivu vůbec v tehdejší době. Pivo se vařilo v obecním pivovaru na radnici. Psal se rok 1527 a nařízení pánů konšelů bylo na světě. Vzpomněl jsem si na ně i jejich zaznamenání dějepiscem Solařem při čtení vyhlášky hradeckého magistrátu o zákazu pití piva z května letošního roku v určených lokalitách města Hradce Králové.

Hospod, hospůdek a výčepů je a bylo v Hradci Králové vždy dostatek, i když roku 1830 se to zdaleka nevyrovná. Jen v prostorách Velkého a Malého náměstí bylo tehdy otevřeno 42 výčepů piva!

Sběratel lidových zvyků, obyčejů a písní, spisovatel Karel Jaromír Erben, zařadil do svého díla „Prostonárodní české písně a říkadla“ téměř stovku pijáckých písní. Z Hradecka je tady pijáckých písní třináct.

„Kamarádi z mokré čtvrti“ byli po celých Čechách, a když se sešli, dávali „sobě nalít poznovu“. Pijácké písně patřily ke každému kraji, ale nebyly dokladem rozvětveného pijáctví. To jenom náš národní buditel a básník Karel Jaromír Erben pečlivě sbíral tyto písně, zaznamenával, srovnával, a tak je uchoval až po naše časy.

Pivo podněcovalo veselí a zpěv „když se tak pivečko pění, písnička daleko není“. Jenom bezmezná láska k pivu může ubezpečit „třebas já byl otrhánek, jen když já mám piva džbánek“. A tuhle pijáckou z Hradecka jistě znáte: „Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník. Nebudeme stonat, nebudeme mřít.“ Krásná oslava pijácké nesmrtelnosti.

V pijáckých písních nalezneme také varování. „Kamaráde, nepij, chalupa ti sletí, zabije ti ženu, zabije ti děti. Nechoď tam, nepij ho, toho piva hříšného!“

Ale v dalších pijáckých písních máme i odpověď. „Nepůjdeme domů, nepůjdem, až to všechno vypijem“.

„Kamarádi z mokré čtvrti“ dozpívali, a najisto přidali: „Kdo tě bude, pivo, pít, až já budu v hrobě hnít?“ Tuto starost rychle zahnali výbornou písní z Hradecka:

„Kdybych já věděla, co dělá Matěj,

já bych mu poslala na pivo zlatej,

na pivo zlatej, pěkně kulatej,

aby se nabumbal můj zlatej Matěj!“

Nejsou pijácké písně z Hradecka veselé a hezké? Díky, Karle Jaromíre Erbene!

Zdroj: Hradecký deník | Autor: Jiří Malina | Foto: František Hloušek


Michalovce: Pivovar prežil dve vojny

[pátek, 5. září 2008]

Dnes sa zatúlame na breh Laborca, kde kedysi stál pivovar. Prežil dve svetové vojny. Žiaľ, demokraciu nie. Zostali po ňom len fotografie a spomienky.

Prvýkrát ho do máp zakreslili vojaci C.K. monarchie počas 1. vojenského mapovania. Pozornosť vtedy nevenovali len strategickým stavbám, ale aj hostincom, pivným domom, páleniciam a vínnym pivniciam. Náš sprievodca Jaroslav Gorás zistil, že v 18. storočí boli v meste minimálne dva pivné domy. Jeden patril barónovi Imrichovi Luszénskému. Bol na dvoch usadlostiach spolu s krčmou. V roku 1743 ho už vlastnil Egry. Druhý pivovar vlastnili Szirmayovci: "V roku 1740 tu postavil Adam Szirmay novú budovu. Pivom zásoboval aj svoje krčmy." V roku 1743 sa szirmayovský majetok dostal do rúk Sztárayovcov. Tí skúpili aj krčmy baróna Luszénského a dva ďalšie hostince. Verili by ste, že koncom storočia už v meste bolo 7 krčiem? Prevádzkovali ich nájomcovia - árendátori, väčšinou Židia. V prenájme bol aj pivovar, ku ktorému už patrila aj pálenica. Ponuka v krčmách bola široká. Na stoloch boli vína z grófskych vinohradov vo Vinnom, Kaluži, ba aj v Tokaji. Pivo pochádzalo z miestneho pivovaru. Nechýbala pálenka, medovina, rozoliš (sladká pálenka), likér a dokonca káva. Predaj "na borg" bol obmedzený. Viac ako za 2 zlaté sa takto nalievať nesmelo.

Menil majiteľov

V polovici 19. storočia bol pivovar predmetom samostatného nájmu bez krčiem. Záznamy o jeho rozvoji z tohto obdobia chýbajú. "Až z 2. polovice 19. storočia vieme, že gróf Sztáray dal pivovar zmodernizovať. Potom sa stal najvýznamnejšou továrňou v meste. Niesol názov Michalovský pivovar a sladovňa," vysvetľuje Gorás. Modernizáciu absolvoval aj liehovar. Podľa análov tu grófka Sztárayová mohla v roku 1879 vypáliť 7950 l liehu. V roku 1903 si pivovar prenajala firma Műller a synovia. Prestavby a modernizáciu im zničil v roku 1904 požiar. Nevzdali to a začali nanovo. Oplatilo sa ich pivá boli vychýrené nielen v susedných, ale aj vzdialenejších stoliciach. V roku 1906 sa z pivovaru stala akciová spoločnosť. V roku 1924 sa spojil s brnianskym pivovarom a sladovňou Moravia. Starý "piár" tvrdí, že "sa stal pýchou východného Slovenska, ale aj najmodernejším a najzariadenejším podnikom celej republiky, v ktorom všetky najmodernejšie vymoženosti a vynálezy sú uplatnené".

Pod názvom Východoslovenský pivovar a vývozná sladovňa, účastinná spoločnosť, produkoval dvanástku svetlý Chmelovar, trinástku Salónný brezniak, pätnástku Vihorlat - pivo mníchovského charakteru. Raritou bolo tmavé zdravotné pivo Karneval, ktoré malo 20 stupňov! Neskôr sa rozrástol o droždiareň. V 2. svetovej vojne bol poškodený. V roku 1944 ho ako jeden z prvých opravili sovietski vojaci. Fungoval až do 90. rokov 20. storočia. Po krachu chátral a napokon ho zbúrali. Dnes sú tu obchodné domy a centrá.

Zdroj: Cassovia.sk


«« « Strana 631 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň