Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Čtenáři odborného německého časopisu Getränke (Nápoje) čerstvě vyhlásili ležák Pilsner Urquell za prodejně nejúspěšnější značku roku 2007 v segmentu prémiových piv. Pilsner Urquell je nyní nejprodávanějším importovaným pivem v Německu, s aktuálním podílem 27 % v tomto tržním segmentu.

Německo je známé jako země s velmi silným konkurenčním tlakem mezi obchodními řetězci. Přesto se nám daří vyvážet k našim západním sousedům nejvíce našeho piva. Německo vede žebříček exportních zemí Plzeňského Prazdroje před Spojenými státy

a Slovenskem. Díky silné distribuční síti je prémiový ležák Pilsner Urquell dostupný ve 1400 německých restauracích. Balené pivo je v prodeji po celém Německu ve 20 000 obchodech za cenu, která je vyšší než u většiny konkurenčních prémiových piv.

„Přitom německý distribuční systém je složitější než český. Do hry vstupuje vedle obchodníka a velkoobchodu ještě distributor, o marži se tedy dělí více subjektů. Přesto si v prémiovém segmentu udržujeme mezi ležáky výsadní postavení. V porovnání s průměrnou cenou piva na německém trhu je Pilsner Urquell více než o polovinu dražší.

Podobně jako v Čechách, ani cenu v Německu ovšem nemůžeme ovlivňovat vzhledem k antimonopolním zákonům,“ říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Silná marketingová a distribuční podpora SABMiller pomohla značce k růstu i v uplynulých letech, kdy prodeje v segmentu importovaných piv v Německu naopak obecně klesaly. Navíc v loňském roce poklesl celý německý pivní trh přibližně o 3%. Pilsner Urquell obstál i v nesmírně tvrdém konkurenčním tlaku, který na německém trhu panuje. I proto ho čtenáři odborného německého časopisu Getränke (Nápoje) v úvodním čísle roku 2008 vyhlásili za prodejně nejúspěšnější značku roku 2007 v segmentu prémiových piv.

Pilsner Urquell se vymezuje vůči módním trendům

Na podporu prodeje piva Pilsner Urquell jsme v Německu také spustili rozsáhlou reklamní kampaň, jejímž hlavním sloganem je:

„Ohne Lemon. Ohne Cranberry. Ohne Bullshit.“

(„Bez citronu. Bez brusinek. Bez nesmyslů.“)

Kampaň se rozjela v 7 městech – Berlín, Hamburg, Kolín, Lipsko, Drážďany, Erfurt, Jena a Gera. Zacílena je hlavně na generaci pivních požitkářů ve věku 25-39 let. „Pilsner Urquell v kampani sděluje konzumentům, že toto pivo nepotřebuje následovat krátkodobé trendy, ke kterým se často kloní zmíněná skupina konzumentů. Právě různé mixy a koktejly z piva jsou v Německu velmi rozšířené a oblíbené,“ dodává Jiří Mareček.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pro všechny milovníky zlatavého pěnivého moku je tu hotová revoluce - pivní lázeň! Už jste se někdy koupali ve vaně plné piva? Ještě ne? Tak právě nyní máte jedinečnou příležitost to vyzkoušet na vlastní kůži, a to dokonce v kraji, který je "tekutému chlebu" přímo zaslíbený!

"Pivní lázeň má velmi blahodárné účinky na lidský organizmus," říká Jan Čeliš, provozní vedoucí Lázeňského penzionu U Čtyřlístku v obci Hořelec na Chrudimsku, který jako jediný v Pardubickém kraji tuto unikátní léčebně - relaxační proceduru nabízí.

"Dokáže výrazně zlepšit funkce celého těla a jeho obranyschopnost. Představuje naprosto ideální ozdravnou kúru pro pleť i vlasy. Pivní lázeň pročišťuje též krevní oběh a uvolňuje svaly. Příjemně prohřeje klouby i pokožku a uvolní škodlivé látky z kůže. K regeneraci přispívá také celá řada vitamínů B, proteiny, sacharidy, které v sobě mají pivní kvasnice," popisuje provozní vedoucí Lázeňského penzionu U Čtyřlístku, jenž se nachází v blízkosti vyrovnávací nádrže Sečské přehrady.

"Cílem pivní lázně je naprostá fyzická i psychická harmonie. Pro člověka je to prostě balzám na těle i na duši," sděluje Jan Čeliš. "Celá procedura se odehrává v příjemné teplotě vody, která se pohybuje kolem 35 stupňů Celsia. Dokonalý prožitek umocňuje koupel ve stylové dřevěné, dubové vaně pro dvě osoby," doplňuje.

O to, že by se někdo snažil při této proceduře vypít její lahodný obsah, v Lázeňském penzionu U Čtyřlístku strach nemají. "Ve spolupráci s pardubickým pivovarem Pernštejn jsme pro hosty připravili příjemné překvapení. K pivní lázni bude podáván dvanáctistupňový kvasnicový ležák," podotýká provozní.

"Pivní lázeň je cenově dostupná. Dovolit si ji může úplně každý. Chce to mít jen chuť vyzkoušet něco nového a netradičního," dodává Jan Čeliš.

Slavnostní zahájení (pozvánka zde... ) činnosti pivní lázně se uskuteční ve čtvrtek 7. února 2008, přičemž účast je nutné potvrdit na tel. 732 124 506.

O den později pak bude tato procedura přístupná široké veřejnosti.

Zdroj: Protext


Krakeš: Pivovary musí na východ

[středa, 6. únor 2008]

Tuzemské pivovary by se měly ještě víc zaměřit na vývoz do východní Evropy, kde na rozdíl od západu ještě spotřeba piva roste. Na konferenci Konkurenceschopnost podniků v Brně to řekl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Krakeš.

Česko patří do desítky největších světových exportérů piva, loni tuzemské firmy vyvezly 3,5 milionu hektolitrů - zhruba pětinu produkce, z toho nejvíc do Německa.

Přitom právě Němci loni vypili rekordně málo piva - na osobu to bylo v průměru 112,5 litru, což je o 3,5 litru méně než v roce 2006. Spotřeba tam klesá dlouhodobě, a obrat k lepšímu tak nečekají někteří odborníci ani letos. Stejná je situace také v dalších západoevropských zemích. České pivovary vyváží do 50 zemí.

Krakeš předpokládá, že výroba českých firem bude stále stoupat. Hodně se bude vyvážet stále ještě do Německa. Víc je ale potřeba zapojit i východní země, kde roste životní úroveň, míní. České pivo by podle něj mělo využít dobrého jména a široké nabídky produktů a zvýšit svůj podíl v Rusku i v dalších zemích, třeba na Ukrajině. Spotřeba tam má růst ještě řadu let.

Zdroj: E15


Žatecké pivo má nové etikety

[středa, 6. únor 2008]

Obrys Žatce a nové logo pivovaru zdobí žatecké pivo. Zcela nové etikety, které se mění po šesti letech a jež navrhla Hana Klůchová z Prostějova, včera představil Žatecký pivovar. „Nové etikety se budou na lahvích v prodeji objevovat postupně. Ke kompletní výměně u všech piv by mělo dojít během dvou měsíců,“ vysvětlil ředitel závodu a hlavní sládek Radek Bařtipán.

Přestože pivovar mírně změnil i druh písma, název produktu zůstává. Dominantou etiket je dál nápis Žatec. Změna nálepky na lahvích přišla po relativně dlouhé době, obchodníci jejich vzhled většinou mění častěji. „Nám se ale původní etikety líbily, proto jsme ke změně přikročili až po šesti letech,“ přiznal obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík.

Během šesti let ale v pivovaru došlo k mnoha jiným změnám. „Za tu dobu jsme investovali asi 400 milionů korun. Prakticky se vyměnila kompletně výrobní technologie, tedy varna, vířivá káď, spilka, tanky nebo filtry,“ prozradil Vincík.

Všechny změny platil majitel pivovaru Rolf Munding. Hosté slavnostního představení nových etiket se včera mohli se všemi novinkami seznámit na prohlídkové trase, při které prošli celou výrobou piva. Pivovar po ní pravidelně provází i turisty. „Máme tady dvě prohlídkové trasy. Kdo si připlatí, toho vezmeme i do sklepů a natočíme pivo přímo z tanků,“ říká jeden z průvodců.

Sklepy pocházejí ze středověku, neboť pivovar vznikal na konci 18. století na místě bývalého přemyslovského hradu. Ten připomíná i věž v areálu pivovaru, které se říká Vodárenská. „Nevím vlastně proč, protože vodárna tam snad nikdy nebyla. Je to poslední nadzemní připomínka hradu. Bohužel je ve špatném stavu a není přístupná,“ řekl Bařtipán.

Jako hlavní sládek připomněl i hlavní výhody žateckého piva. „Už se nevaří jako před časem ze všeho, co se dalo koupit. Používáme výhradně přirozené suroviny, tedy zdejší vodu, středočeský slad a chmel z žatecké oblasti, konkrétně ze Stekníku,“ řekl Bařtipán.

Žatecký pivovar patří k malým výrobcům, kterým se daří udržet pozici na trhu. Loni dokonce navýšil výstav na 26 400 hektolitrů, což je nejvíc v moderní historii. Kromě Česka se žatecké pivo prodává třeba v USA, Austrálii či Velké Británii. Pivovar vyrábí sedm druhů piv, včetně speciálů Baronky a Xantho.

Chystá speciální velikonoční ležák

Žatečtí kromě etikety chystají letos i další novinky. „Před Vánoci jsme uvedli na trh speciální patnáctistupňový ležák, o který byl velký zájem. Další speciál chceme představit o Velikonocích,“ prozradil Vincík. Během včerejší slavnosti přinesl jeden z místních sběratelů do pivovaru také sbírku etiket starých až čtyřicet let. Pamětníci tak mohli vzpomínat na národní podnik Severočeské pivovary nebo cenu 2,50 Kčs za tehdejší žateckou světlou desítku.

Zdroj: MF Dnes


Harrachovský František a Svijanský vozka si odvezli Českou pivní pečeť z Tábora, kde se konal již po osmnácté jedny z největších pivních slavnosti v republice.

V odborné části slavností, kde se porota zabývala degustací a udělováním cen v dvanácti kategoriích, se utkalo 278 vzorků z 64 pivovarů. Kromě českých se soutěže účastnili výrobci piva i ze Slovenska, Polska, Rakouska a Itálie.

„Nejmenší pivovar v kraji získal největší ocenění,“ říká František Novosad ze Sklárny a minipivovaru Novosad a syn. Harrachovský František totiž nejen vyhrál kategorii světlých ležáků z minipivovarů, ale v soutěži bez rozdílu kategorií se umístil na pátém místě.

„Naší velkou devizou je vynikající měkká horská voda, která se nemusí nijak upravovat. Úpravy se totiž vždy projeví chuťovým ocáskem,“ říká Novosad. Harrachovské pivo se vaří klasickou cestou, pouze ze sladovnického ječmene a chmelu bez jakýchkoliv dalších přísad. Po tříměsíčním zrání ho čeká už jen cesta ke spotřebitelům, hlavně turistům. Neprochází žádnou filtrací ani pasterizací. To má sice chuťovou výhodu, ale zároveň nevýhodu v menší trvanlivosti.

„Při teplotě pod deset stupňů a temnu František vydrží i dva měsíce. Ovšem při pokojové teplotě je pitelný tak tři čtyři dny,“ uvedl Novosad. Česká pivní pečeť z Tábora putuje také do Svijan. Zdejší Svijanský vozka ji získal v kategorii nealkoholických piv, které jsou poslední dobou na vzestupu. „Výroba nealkoholického piva vzrůstá. Loni jsme vystavili tři a půl tisíce hektolitrů Svijanského vozky,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Nealkoholické pivo vaří Svijany rok a půl a stáčí ho pouze do lahví. „O točeném zatím neuvažujeme,“ dodal Horák. Pivovar Svijany, který sám je pořadatelem obřích pivních slavností, se letos chystá ještě na další 3 až 4 pivní soutěže.

Zdroj: MF Dnes


Prestížne ocenenie Česká pivní pečeť získal Banskobystrický pivovar za pivo Urpiner na najväčšom stredoeurópskom festivale piva v českom Tábore.

Na 18. ročníku Reprezentačných slávností piva sa počas uplynulého víkendu stretlo 66 domácich a zahraničných výrobcov piva. Výrobcovia, medzi ktorými nechýbali ani slovenské pivovary, súťažili aj tento rok v 11 kategóriách. Predstavilo sa 250 vzoriek piva, návštevníci festivalu mali možnosť degustovať 80 z nich. Okrem pivovarníkov súťažia na festivale aj výrobcovia minerálnych vôd. Tí sa uchádzali o ocenenie Zlatý český prameň.

Spoločnosť Banskobystrický pivovar, s. r. o., je výrobcom slovenského piva značky Urpiner, vyznačujúceho sa originálnou chuťou a vyrábaného podľa tradičných receptúr. Banskobystrický Urpiner je najmenším slovenským pivovarom v SR s podielom na trhu 1,7 %. Jeho ročná produkcia predstavuje 66 000 hektolitrov piva.

TASR o tom informoval riaditeľ pivovaru Branislav Cvik.

Zdroj: Orange


Slovenským pivovarníkom sa vlani po štyroch rokoch podarilo zastaviť pokles predaja piva. Výrobcovia umiestnili na domácom trhu celkovo 3,81 milióna hektolitrov piva, čo je zhruba o 1,4 percenta viac ako v roku 2006.

Rozhodujúci podiel na slovenskom trhu s pivom majú svetové koncerny, ktoré rozbehli v krajine aj licenčnú výrobu zahraničných značiek.

"Zdá sa, že slovenský pivný trh sa po postupných poklesoch predaja v rokoch 2003 až 2006 konečne začal stabilizovať," povedal výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták.

Spotreba piva sa však len ťažko bude dostávať na úroveň roku 2002, keď slovenské pivovary predali v tuzemsku až 4,73 milióna hektolitrov piva, dodal. Predaj piva na Slovensku začal upadať v roku 2003 po tom, ako sa zvýšila spotrebná daň z piva.

Podľa Šustáka sa zatiaľ nedá jednoznačne povedať, čo v minulom roku pomohlo stabilizácii slovenského pivovarníctva. "Jedno až dve percentá môže predstavovať aj vplyv teplejšieho leta," myslí si. Trend predaja by mali naznačiť najbližšie mesiace, v druhej polovici roka by pivovarníci podľa Šustáka už mohli odhadnúť aj tohtoročné výsledky.

Vo vlaňajších štatistikách podľa Šustáka nie je započítaný napríklad predaj piva, ktoré koncerny vyrobia v rámci skupiny v zahraničí, a neskôr dovezú a predajú na Slovensku. Naopak, čísla obsahujú aj objemy zlatistého moku, ktoré výrobcovia vyvezú do zahraničia na stočenie, a následne vrátia ako konečný produkt na domáci trh.

Vlani pokračoval postupný pokles exportu piva zo Slovenska, ktorý súvisí s rastom licenčnej výroby niektorých slovenských značiek v zahraničí. Zatiaľ čo ešte v roku 2004 sa z krajiny vyviezlo 184.100 hektolitrov piva, vlani to bolo iba 28.500 hektolitrov. V rámci licenčnej výroby sa v cudzine v minulom roku vyprodukovalo celkovo 461.000 hektolitrov slovenského piva, z toho viac ako dve tretiny v Rusku, necelá štvrtina v susednom Česku a menšie množstvo v Maďarsku.

Dominantný podiel na slovenskom trhu s pivom majú holandský koncern Heineken, ktorý vyrába napríklad značky Zlatý Bažant, Corgoň a Kelt, a juhoafrická skupina SAB Miller. Tá ovláda Pivovary Topvar, ktoré vznikli zlúčením topoľčianskeho Topvaru s pivovarom Veľký Šariš. Okrem nadnárodných koncernov vyrába pivo aj niekoľko ďalších menších pivovarov.

Zdroj: tvojePENIAZE.sk


Hlinsko se chystá na novou vodu

[úterý, 5. únor 2008]

Hlinecký pivovar začne za necelé dva měsíce vařit pivo z jiné vody. A jeho vedení si přeje jediné - aby si toho nikdo nevšiml.

Chrudimské vodárny rozhodly, že Hlinecko už nebudou zásobovat měkkou vodou z Hamerské přehrady, ale podzemní a daleko tvrdší vodou z Havlíčkobrodska. Naneštěstí nová voda obsahuje i vyšší koncentrace dusičnanů. S novou vodou mohou mít kromě pivovaru potíže i další firmy a lidé v domácnostech.

Pivovar ale tvrdí, že na změnu bude připraven. „Momentálně budujeme vlastní úpravnu vody, která dokáže snížit koncentraci dusičnanů a také snížit tvrdost vody. Kdybychom to neudělali, na chuti piva by se to mohlo projevit. Takto ale nic podobného nehrozí,“ řekl ředitel hlineckého pivovaru Milan Vedra.

Úpravna za více než sedm milionů korun, na kterou přispěly i vodárny, by měla podzemní vody z okolí Chotěboře upravit do podoby co nejbližší vodě z Hamerské přehrady.

„Nechali jsme si udělat ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském várky ze staré a nové upravené vody. Degustační komise nedokázala odlišit rozdíl,“ řekl Vedra.

Změna vody rozladila i hlineckou mlékárnu. „Tvrdost vody je náš úhlavní nepřítel. Používáme chlazení pitnou vodou, kde jsou malé trysky, zarostlo by nám to vodním kamenem,“ řekl technický ředitel Mlékárny Hlinsko Ladislav Pekař.

Mlékárna musí zaplatit šest milionů za úpravnu vody a dalších půl milionu ročně za její provoz. Kvůli tvrdé vodě hrozí, že vodním kamenem budou zarůstat i varné konvice, pračky či bojlery v domácnostech.

Hlinečtí radní se pokoušeli odstavení Hamerské přehrady zabránit. Společnost Vodovody a kanalizace však na tom trvala.

Úpravna vody v Hamrech je ve špatném stavu a její rekonstrukce by byla příliš drahá. Tamní voda je sice kvalitní, s minimální koncentrací dusičnanů, ale kvůli přírodnímu znečištění se musí upravovat vysokými dávkami chemikálií. Přechod na novou vodu bude postupný. „Předpokládám, že by měl trvat dva až tři měsíce,“ řekl ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Chrudim Josef Hrad.

Vodárny stále ještě definitivně nerozhodly, zda Hamerskou přehradu odstaví a nahradí ji vodou z úpravny v Monaku, jak to mají v plánu. „Teď se právě dokončuje analýza, která rozhodne,“ řekl Hrad.

„Mám obavu, zda není unáhlené odepsat zdroj pitné vody. Jak přestane fungovat, pravděpodobnost, že se uvede znovu do provozu, je malá,“ řekl Jaroslav Říha z chrudimské pobočky Krajské hygienické stanice.

Zdroj: MF Dnes


Pivovar bude opět vyrábět slad

[úterý, 5. únor 2008]

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod do letošního září obnoví výrobu sladu, aby nebyl závislý na dodavatelích a snížil své výrobní náklady. Pivovarská sladovna byla uzavřena asi před čtyřmi lety z ekonomických důvodů. Nyní ale pivovar nakupuje slad za dvojnásobnou cenu, což podle ředitele Jiřího Huška nezpůsobilo jen zdražování ječmene, ale i velká přirážka sladoven.

„Marže sladoven nám umožňuje, abychom znovu vyráběli vlastní sklad se ziskem,“ uvedl Hušek.

Nákup sladu podle něj komplikuje to, že jeden subjekt ovládá přes 60 procent trhu. „To vidíme do budoucna jako hrozbu. Ve výrobě sladu chceme být soběstační,“ konstatoval. Pivovar loni uvařil 82 000 hektolitrů piva, což je zhruba o 7 000 hektolitrů méně než v roce 2006. „V předloňském roce jsme dělali privátní značky pro obchodní řetězce, s tím jsme skončili,“ uvedl Hušek.

Sladovna nyní funguje jako sklad Nyní se v pivovaru vaří pouze pivo značky Rebel. Loňské tržby za pivo převýšily 100 milionů korun.

Sladovna se nyní používá jako sklad, proto před obnovením výroby bude pivovar stavět novou skladovací halu asi za tři miliony korun.

O dodávkách sladovnického ječmene již podnik jedná se zemědělci v regionu. „Padesát procent množství potřebného k výrobě piva v roce 2009 už máme zajištěno,“ dodal Hušek.

V prvním čtvrtletí tohoto roku pivovar dokončí rekonstrukci části výrobních prostor za více než deset milionů korun. Pořídil novou technologii na stáčení sudového piva a rozšířil skladovací prostory.

Podnik nyní zaměstnává 88 lidí, ve sladovně vznikne dalších šest pracovních míst.

Zdroj: MF Dnes


Jednou z mála olomouckých nekuřáckých restaurací je hostinský pivovar Moritz. Jeho provozovatelky Radky Staroštíkové jsme se zeptali na dosavadní zkušenosti s pohostinstvím bez oblak cigaretového dýmu.

Inspirovali jste se při vzniku nekuřácké hospody nějakým zahraničním vzorem?

Žádný zahraniční vzor jsme neměli. Jsme typická česká restaurace, akorát se u nás nekouří. Jak se ukázalo, byla to dobrá volba. Máme většinou plno. Klientela se samozřejmě posunula trochu někam jinam.

Neobávali jste se, že vám bude kuřácká klientela chybět?

Ani v nejmenším. Jsou to jednoduché počty. V České republice je šedesát procent nekuřáků. Více než polovina z nich jsou lidé, kteří by jinak do hospody nešli kvůli zápachu z cigaret. To ale neznamená, že by k nám nechodili kuřáci. Naopak, spousta jich je tolerantních a dokonce jim vyhovuje, že se při jídle nekouří.

Může mít nekuřácký prostor i příznivý vliv na chování obsluhy?

Určitě to svou roli může sehrát. Pokud pracujete 14 hodin denně v zakouřeném prostředí, pak asi stěží vydržíte být pořád stejně příjemný. Samozřejmě základem v tomto ohledu zůstává výběr takových lidí, které ta práce baví.

Co si myslíte o zákazu kouření?

Jako člověk to vítám. Samozřejmě by to bylo pro mě jako klienta příjemné. Na druhou stranu by to znamenalo určitou diskriminaci podnikání, a to není dobře. Každý provozovatel by si měl rozhodnout sám o charakteru své hospody. Nemyslím si, že by tato rozhodnutí měla ležet v rukou státních úředníků.

Takže kdybyste měla možnost hlasovat v parlamentu, zvedla byste ruku proti?

Ano.

Neohrozil by vás takový zákon?

Určitě ne. Kvalitní hospodu nemůžete budovat jen na tom, že je nekuřácká. My stavíme na vlastním pivovaru, speciálních jídlech a dobré obsluze. Pokud budou tyto tři věci fungovat dohromady tak jako doposud, nemáme se čeho bát.

Zdroj: Olomoucký deník | Autor: Karel Páral


Třikrát více nové značky piva Pardál, než předpokládal, prodal loni na jihu Čech Budějovický Budvar.

Od 1. března, kdy mohli lidé světlé výčepní pivo poprvé ochutnat, ho národní podnik uvařil více než 76 tisíc hektolitrů. Původně plánoval vyrobit jen 25 tisíc.

„Téměř tři čtvrtiny objemu jsme prodali v lahvích, zbytek v sudech. Pardál získal trh na úkor konkurenčních piv. To bylo od počátku naším cílem,“ řekl obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt.

Lidé na jihu Čech ale kupovali méně i tradiční světlou desítku Budějovický Budvar. Její odbyt klesl o necelých deset procent. Podle vedení podniku ji ale Pardál výrazně neohrožuje. Letos v lednu rozšířil Budvar prodej nové značky i do ostatních částí republiky. Oproti loňsku chce její výstav zdvojnásobit.

„Marketingová kampaň bude podobná jako na jihu Čech. Využijeme tváře pijáků, kteří se na vývoji Pardála podíleli,“ nastínil mluvčí podniku Petr Samec.

Budějovická pivní novinka má konkurovat značkám, jako je Radegast, Braník nebo Primus. Její cena se v republice bude pohybovat okolo 15 korun za točené a 7,5 koruny za lahvové pivo.

Zdroj: MF Dnes


Kutná Hora, Tábor/ To, co možná nikdo nečekal, se stalo skutečností. Tmavé výčepní pivo Dačický, které se vaří v Kutné Hoře, potřetí obhájilo prvenství na slavnostech piva v Táboře.

Odborné degustace chmelových nápojů tam jsou největší v České republice a mají také nejdelší tradici.

Podle odborníků je i letos tmavý Dačický nejlepším pivem ve své kategorii. O zisku Zlaté pivní pečetě rozhodla anonymní odborná komise na osmnáctém ročníku Táborských pivních slavností. Na druhém místě se umístilo tmavé výčepní pivo Březňák, jenž také zvítězil v kategorii světlých ležáků. Na třetím místě skončilo slovenské pivo Steiger. Do letošního ročníku se přihlásilo celkem 64 pivovarů s 279 vzorky piv, které soutěžily ve dvanácti kategoriích.

„Zvítězit v Táboře třikrát za sebou, to už je opravdový kumšt. Dvakrát obhájit prvenství v takovéto prestižní soutěži se podaří jen málokomu. Piva Dačický vaříme skutečně poctivě, klasickým způsobem z toho nejlepšího sladu, vody a chmele. Starost našich lidí slaví úspěch,“ řekl nový ředitel kutnohorského pivovaru Jan Hejra. Ten je zároveň vrchním sládkem. „Prvenství se stalo vyznamenáním pro všechny lidi v pivovaru, kteří se každý den starají o to, aby piva měla tu nejvyšší kvalitu. Naše poctivá práce přináší ovoce,“ dodal Hejra.

Pro Dačického není vítězství v Táboře ojedinělé. Ceny sbírají pravidelně

Zdroj: Kolínský deník


V Táboře proběhl osmnáctý ročník pivních slavností, pivo z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s., získalo zlatou a stříbrnou pivní pečeť.

Letošního ročníku soutěže se účastnil rekordní počet šestašedesáti pivovarů z České i Slovenské republiky. Do soutěže poslaly pivovary 270 vzorků, které hodnotilo 88 degustátorů. Zlatou pivní pečeť obdrželo pivo Rebel v kategorii tmavých ležáků, stříbrnou pivní pečeť mezi světlými ležáky.

„Pivní slavnosti v Táboře jsou největší událost svého druhu v České republice a získání ceny je pro náš pivovar jedním z nejcennějších ocenění,“ uvedl Jiří Hušek, ředitel pivovaru.

Letošní rok začíná pro Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., opravdu výjimečně. „Dalo by se říci, že ocenění, které bylo od počátku roku možné získat, jsme získali a prodej v lednu je nejlepší za posledních pět let,“ dodal Jiří Hušek. Vedle dvou výše zmíněných cen je brodský pivovar Pivovarem roku 2008 v kategorii do sto tisíc hektolitrů.

Zdroj: Vysočina-News.cz | Autor: Milan Pilař


Městský pivovar Platan, který dosud vlastnilo šest společníků, má nového majitele. Jediným vlastníkem protivínského pivovaru se stala firma K Brewery Group, která od loňského roku majetkově vstupuje do malých a středních nezávislých pivovarů v tuzemsku. Vlastnickou změnu v Platanu potvrdil serveru Euro online Zdeněk Radil, předseda představenstva K Brewery Group.

Nová investiční skupina má již majetkový podíl v pivovarech Černá Hora, Svijany, Rohozec a Janáček. Podle informací Euro online jedná také o vstupu do pivovaru v Jihlavě. Protivínský Platan, který v licenci vyrábí pivo pro Plzeňský Prazdroj, nezopakoval vloni rekordní výstav piva z roku 2006.

Platan uvařil v minulém roce 341 tisíc hektolitrů piva. Nepřekonal tak výstav z předloňského roku, kdy se výroba zastavila na 401 tisíci hektolitrů. Za poklesem odbytu pivovaru stály podle mluvčího pivovaru Ladislava Rosmüllera menší dodávky pro největší odběratele i úbytek vlastní výroby.

Městský pivovar Platan byl do roku 2002 součástí Jihočeských pivovarů České Budějovice. Poté ho získalo město Protivín a od listopadu 2002 patřil šesti fyzickým osobám.

Zdroj: EURO Online | Autor: Táňa Králová


Označení České pivo je již několik dní v návrhu na registraci na chráněné zeměpisné označení v rámci EU. Zda je tuzemské pivo skutečně jedinečné a zaslouží si ochrannou známku jste se mohli zeptat ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého. Na dotazy čtenářů odpovídal v on-line chatu na Novinkách.

Foto

Český pěnivý mok je podle odborníků pojmem v České republice, ale i ve světě. Podle nich je to zejména díky použitým surovinám a technologii, která je odlišná než ve většině jiných zemí. Na proceduru výroby piva se budete moci zeptat Jana Veselého, který byl za svoji kariéru mino jiné i ředitelem Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského.

Jako expert přes pivo ví, jak se vyvíjí ceny surovin důležitých k jeho výrobě. A jak by to následně mohlo ovlivnit konečné ceny piva.

Online chat:

vesely: Dobrý den, již jsem dorazil a těším se na vaše dotazy.

palacinky: Dobrý den! Můžeme letos očkávat další zdražení piva? a o kolik procent zhruba? děkuji

vesely: Hlavní surovina sladovnický ječmen zdražuje oproti roku 2006 o 100%. Současně rostou ceny chmele, elektřiny, benzínu a mzdy. Proto pivo v r. 2008 bude dále zdražovat celkem během 12 měsíců možná až o čtvrtinu. Příčinou je nesmyslná politika biopaliv. Budeme všichni kupovat dražší potraviny, včetně piva, abychom mohli platit více za benzín a naftu.

x.x.x.x.x.x.x.x.x16: Zdravím jaké je nejlepší pivo na trhu?? v pomněru cena : kvalita?? děkuji

vesely: Bohužel reprezentuji všechna česká piva, a odpověď na tuto otázku by nebyla korektní.

potapka12: dobrý den, v čem je naše pivo tak zvlaštní?

vesely: Díky totáči, kdy do pivovarnictví nešly téměř žádné investice nás minula modernizační vlna 70.let minulého století, kdy pivovary ve světě zlevňovaly dramaticky výrobu zkracováním kvašení a náhradou tradičních postupů ve varně tzv. infuzí (rozemletý slad je při ní propařen vysokotlakou párou, něco jako při výrobě espresa). Důsledkem je, že toto pivo ztratilo pitelnost. vypijete 2, uhasíte žízeň a nemáte chuť na další. České pivovary začaly modernizovat až v 90. letech a této technologické pasti se vyhnuly. Výroba je moderní, ale zachovává tradiční technologii, dekokční rmutování na varně (postupné ohřívání rozemletého sladu ve vodě, taková várka trvá až 6 hodin) a dvoufázové kvašení, hl. ve spilce a dokvášení v tancích. Proto má naše pivo vysokou pitelnost, máte chuť na další sklenici, i když už nemáte žízeň.

sunny.l: Dobrý den, především mě tedy zajímá Váš názor na označení "České pivo"...bude to mít nějaký přínos?

vesely: Pokud nám v Bruselu schvállí ochranu zeměpisného označení České pivo, bude používání tohoto pojmu informací pro zákazníka jak u nás, tak v zahraničí, že pivo je vyráběno s daným podílem tradičních surovin, v tradiční oblasti, při zachování tradiční technologie, a že jeho vlastnosti odpovídají tradici českého piva. Bude to tedy marketingová výhoda pro ty české pivovary, které se rozhodnou pro tuto výrobu. Zneužívání pojmu české pivo bude kontrolovat Česká zemědělská a potravinářská inspekce.

petr.tnt: Dobrý den, jaký je vliv používání měděného a ocelového kotle na chuť piva? Odkud se dovaží chmel, když toho našeho českého se dává už jen nepatrné množství pro dochucení ?Díky

vesely: Kov používaný na nádoby ve varně nemá zásadní vliv na chuť piva. V Česku se vypěstuje kolem 5 tisíc tun chmele ročně, naše pivovary spotřebují cca 1000 tun. Čistě český žatecký chmel používají jen některé tradiční značky. Většina českých pivovarů používá podíl žateckého chmele v poslední fázi chmelovaru. Jinak se používají chmele např. z Německa, ve formě chmelových pelet a chmelového extraktu - ten má tu výhodu, že neztrácí při skladování hořkost.

ElberethGilthoniel: Slyšel jsem že náš největší a nejznámější pivovar vyrábí pivo tak že vyrobí výcestupňové pivo a potom ho ředí vodou ? Je to pravda ?

vesely: Nemohu se vyjadřovat k praxi jakéhokoliv konkrétního pivovaru. Ve světě je často používaná metoda HIGH GRAVITY BREWING. Uvaří se mladina o vysoké koncentraci (např. 14, 16), pivo se po vykvašení zchladí, zbaví plynů a míchá se se zchlazenou odplyněnou vodou na libovolnou koncentraci.

jj200: Co říkáte na monopolizaci hospod? Velké pivovary mají peníze na to, aby zaplatili hospodám vybavený a ještě peníze do začátku, aby točili jejich pivo. Tím vytlačují malopivovary.

vesely: Všechny pivovary bojují o hospody stejným způsobem. Když pivovar vyrábějící 100 tisíc hektolitrů "koupí" deset hospod, musí pivovar vyrábějící 5 miliónlů hekotlitrů "koupit" hospod pět set, aby byl poměr vyrovnán. Takový velký "nákup" pochopitelně vyvolá větší pozornost než nákupy malé. Čím větší pivovar, tím jeho chování více ovlivňuje celý trh, a proto je pod přísnější kontrolou antimonopolního úřadu, to je myslím spravedlivé.

Sip341: Dobrý den, myslíte si že máme nejlepší pivo na světě ?

vesely: Jsem naprosto přesvědčen, že naše pivo je nejlepší na světě, důkazem je rychlý růst exportu, zejména do tradičních pivních zemí, kde mají vlastní rozvinuté pivovarnictví, a přesto se tam prosazujeme. Jde především o Německo, Slovensko, Británii, USA, Belgii, Švědsko atd.

MichalMiskarik: dobrý den, chtěl bych se Vás zeptat jaké pivo kromě českých značek považujete opravdu za kvalitní.. myslím třeba americké pivo, které podle mnoha hlasů není příliš dobré. děkuji

vesely: Na světě se vyrobí 1600 milionů hektolitrů piva ročně, polovina všech značek a 3/4 všech hektolitrů nesou označení Pils, Pilsner nebo Pilsener, jsou to tedy víceméně kopie piva vzniklého r. 1842 v Plzni. Kromě našich značek je řada velmi kvalitních piv např. japonská piva, největší čínská značka Tsingtao (mimochodem její objem je víc než dvojnásobek české celoroční výroby).

ubulak: dobrý den,jak se díváte na snahu o privatizaci Budvaru?

vesely: Jako ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven se nesmím vyjadřovat k majetkovým, privatizačním, obchodním či marketingovým aktivitám jednotlivých společností.

AnneLady: Dobrý den, kolik piva se asi tak za rok exportuje do zahraničí? A jaký názor na naše pivo mají cizinci?

vesely: V posledních letech roste český export dvouciferným způsobem, za posledních 6 let se ztrojnásobil. V roce 2007 jsme podle odhadu vyvezli více než 3,7 milionů hektolitrů piva. Na světě se průměrně vyváží 6 % vyrobeného piva, u nás činí poměr exportu 18 % výroby. Cizí turisté, jejichž počet ročně překračuje 100 milionů osob jsou nejlepším marketingovým argumentem pro vývoz českého piva. Když k nám začali jezdit na pivo angličtí Rowdies, v následujím roce vzrostl náš export do Británie o 40 %. Rowdies se přesunuli dále na východ, úroveň exportu do Británie neklesá.

Carlos952: Dobrý den, mohl by jste mi stručně popsat v čem se liší výroba českého piva od piva třeba Bavorského(tuším že už je zaregistrované). Děkuji

vesely: Zaregistrované zeměpisné označení Bavorské pivo má jednoduchou definici, pouhý výčet typů piv a jejich charakteristik. Naše žádost obsahuje definici používaných surovin (se stanovenými minimálními podíly českého sladu a chmele), definici oblasti výroby (jde o teritorium ČR bez pohraničních hor), dále definici výrobního postupu (zejm. dekokční vaření piva, skutečný chmelovar a dvoufázové kvašení se stanovenou max. teplotou při hlavním kvašení i dokvášení). Hlavní charakteristikou jsou senzorické a analytické vlastnosti jednotlivých typů českého piva.

kukl2: Dobrý den. Roste na našem trhu podíl ležáku? Bude mít vliv stupňovitost piva na očekávané zdražení? Děkuji.

vesely: Díky rostoucí životní úrovni podíl ležáku na celkové české spotřebě piva pomalu roste na úkor podílu výčepního piva. Obecně v historii Češi v obdobích hospodářských krizí pili stejně piva ale přecházeli na nižší a levnější stupňovitost (viz 30. léte minulého století s přesunem poptávky z 10 na 7), v období politických krizí např. mobilizace před Mnichovem 1938 a Sametová revoluce naopak Češi pijí piva více. Zdražení piva nebude mít vliv podle mého na strukturu stupňovitosti piva.

FildinhoS: Dobrý den, chtěl bych se zeptat kolik piva je tzv. zdravotní dávka

vesely: naprostá většina lékařů považuje za tzv. bezpečnou dávku 2 půllitrová piva denně pro zdravého dospělého muže a 2 třetinková piva denně pro zdravou dospělou ženu. Není to sexismus, ženy mají zkrátka menší játra a menší obsah enzymu alkoholdehydrogenázy.

sunny.l: Ještě jednou dobrý den...ještě by mě zajímalo, co říkáte na levná lahvová piva podivných značek, kvalita těchto piv musí být téměř nulová...nebo co jiného je příčinou tak nízkých cen?

vesely: Každá láhev desítky musí mít v ceně cca 40 haléřů na balení (etiketa, korunka, odpisy vratných lahví, rozvoz a svoz, mytí), 1,2 Kč je spotřební daň a dalších 12 haléřů DPH. Teprve další nárůst ceny pokrývá výrobu (zemědělci, sladaři, pivovarníci). Z toho vyplývá, že extrémně levná piva buď dotují maloobchodní řetězce ve snaze přilákat zákazníky, kteří pak koupí i jiné zboží nebo je vyroba ztrátová.

m.morcinek: Vážený pane Veselý, jsem podsládek v jednom českém pivovaře, kde ještě vaříme skutečné české pivo, ale myslím že mnoho velkofabrik se od fenoménu "české pivo" neustále zdalují. Nejsem si zcela jist zda tyto velkovýrobny, skutečně reprezentují české pivo a jestli je pro ně toto označení zcela na místě.?děkuji.

vesely: Jedním z důvodů žádosti o registraci zeměpisného označení České pivo v Bruselu byla snaha definovat široce používaný pojem České pivo. Po registraci podobné debaty ztratí smysl. Toto pivo je definováno tak, že je může vyrábět každý český průmyslový pivovar. Je čistě na jeho rozhodnutí, jestli bude toto označení používat.

Kolarikova.E: Dobrý den! zajímalo by mně, kolik se u nás zhruba vyrábí značek piv? díky za odpověď

vesely: České průmyslové pivovary, je jich 48 (průmyslový pivovar je ten, kde se pivo jinde vyrábí a jinde pije na rozdíl od restauračních minipivovarů), vyrábějí kolem 450 značek piv, toto číslo se neustále mění, ale celkový počet roste.

vesely: Děkuji Vám za otázky, spousta informací je na stránkách www.cspas.cz. Doufám, že jsem ukojil tu největší zvědavost a hlavně doufám, že všichni zachováte přízeň českému pivu. Dej Bůh štěstí.

Zdroj a foto: Novinky.cz


Pivní someliérství v Česku

[pondělí, 4. únor 2008]

Pít dvojku piva v exkluzivní skleničce připomínající skleničku na bílé víno? Proč ne? Čím dál více tuzemských hospod, restaurací či barů se tímto způsobem snaží z pití piva udělat chuťový zážitek podobný degustaci vína nebo drahého koňaku.

„V České republice se rozmáhá pivní someliérství. Lidé totiž mají čím dál vyšší povědomí o pivu,“ řekl LN Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Zdejší pivovary se shodují, že dochází k posunu pití piva od levnějších značek k prémiovým nebo speciálním.

„Češi si potrpí na kvalitu a neváhají si za ni připlatit,“ uvedl mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Tuto změnu Mareček dokládá čísly za loňský rok, kdy se prodej vlajkové lodi společnosti – ležáku Pilsner Urquell – meziročně zvedl o tři procenta.

„Mimořádně se také dařilo pivu Kozel 11°, jehož prodej se loni zvýšil téměř o polovinu,“ dodal Mareček. Prémiové produkty v současnosti rostou ve všech segmentech potravin a oblast piva není výjimkou. Podle pivovarníků je za tímto trendem rostoucí kupní síla Čechů. Veselý ale uvádí i další důvody rostoucí obliby prémiových značek. „Důležitým hybatelem je rovněž mladá generace, která má chuť experimentovat a poznávat nové věci,“ konstatoval ředitel svazu pivovarů a sladoven.

Ochota Čechů ochutnávat nezvyklá a dražší piva prospívá především malým pivovarům, jejichž produkce speciálních piv rok od roku roste.

Odhaduje se, že v současné době se tato piva vaří ve zhruba sto deseti minipivovarech, což je od listopadu 1989 nárůst o zhruba čtyřicet pivovarů. Ještě v třicátých letech minulého století jich ale v tehdejším Československu existovalo čtyři sta čtyřicet šest.

Zároveň ale pivovarníci přiznávají, že spotřeba piva už nijak dramaticky růst nebude. Trh je nasycený. Na rozdíl od velkých pivovarnických skupin v zemi, jejichž meziroční nárůsty prodeje se pohybují v řádech jednotek procent (například Plzeňský Prazdroj o dvě procenta), hlásí menší pivovary v zemi daleko vyšší čísla.

„Téměř patnáctiprocentní nárůst na tuzemském trhu je pro nás příznivý výsledek, protože trh má celorepublikově stagnující tendenci,“ potvrdil ředitel pivovaru Litovel Miroslav Koutek.

Koutek dodal, že Češi dávají stále častěji přednost kvalitě a více si vybírají. „Kvalitní klasicky vařené pivo obstojí i v dnešní velice tvrdé a nevybíravé konkurenci, která na tuzemském trhu panuje,“ podotkl šéf pivovaru Litovel. Vedle těchto tradičních českých piv si Češi oblíbili i cizí značky. Většinu tuzemských pivovarů vlastní nadnárodní giganti, kteří tímto způsobem mohou na konzervativní tuzemský trh importovat zahraniční piva.

„Mezi nejrychleji rostoucí značky v Česku patří prémiový ležák Stella Artois,“ potvrdil Petr Dvořák, ředitel marketingu Pivovarů Staropramen.

Podobně se vyjadřuje Kateřina Eliášová, mluvčí Starobrna a Krušovic, které ovládá nizozemský Heineken. „U značky Heineken jde ročně o asi desetiprocentní růst. Naši partneři z gastronomie tento sortiment žádají, je to totiž otázka image provozovny,“ dodala. Odborníci se shodují, že zmiňovaný trend bude i nadále pokračovat. „Levnější piva jsou žádaná méně,“ uvedl Mareček.

Zdroj: Lidovky.cz


Slavnostně bylo pokřtěno 1. vydání průvodce po nejoblíbenějších restauracích Pilsner Urquell Pub Guide 2008, který vznikl na základě hlasování hostů hospod a restaurací. Lahodný mok si nenechala ujít ani běžkařka Kateřina Neumannová, Lubomír Brabec a Ondřej Havelka.

Foto

Křtu se účastnily špičky české gastronomie, například Pavel Maurer, vydavatel gurmánského průvodce Grand restaurant, Jan Filip, zástupce Asociace hotelů a restaurací ČR. Za kmotry byly i další osobnosti, jako Kateřina Neumannová, Lubomír Brabec nebo Ondřej Havelka.

Od dnešního dne bude pro milovníky plzeňského ležáku rozhodování „kam na pivo“ snazší. Odpověď jim totiž poskytne průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2008. Téměř 77 000 hlasujících rozhodlo o stovce nejoblíbenějších restaurací, které byly zařazeny do jedinečného průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2008.

Unikátní charakteristikou, která průvodce odlišuje od ostatních podobných publikací, je i to, že obsahuje aktuální komentáře spotřebitelů ke každé z uvedených restaurací.

„Většina ostatních průvodců je hodnocena jen několika lidmi, my jsme dali možnost výběru TOP 100 nejlepších restaurací Pilsner Urquell našim spotřebitelům. Počet hlasujících nás opravdu velmi pozitivně překvapil. Z projektu plánujeme vytvořit dlouhodobý program, který si klade za cíl provádět milovníky piva těmi nejlepšími restauracemi na českém trhu a motivovat majitele restaurací ke kvalitní péči o pivo, prostředí a servis ze strany obsluhy,“ řekl Petr Polák, manažer značky.

„Miluji plzeňský ležák! Kdysi jsem velmi rád jezdil do Prahy na dobrou plzeň. Nikdy jsem si nenechal ujít návštěvu legendárních hospod U Tygra, U Pinkasů či U Kocoura, kde byla plzeň jedinečná. V Brně nebylo kam na pořádné pivo jít. Pak jsem si řekl, proč jezdit za pivem do Prahy, když můžu mít svoji hospodu, ve které bude ležák Pilsner Urquell stejně dobrý jako v legendárních pražských hospodách,“ říká Lumír Kopeček, provozovatel hostince U Bláhovky, o počátcích svého podnikání v gastronomii.

Pilsner Urquell Pub Guide 2008 bude k dispozici zdarma ve většině ze sta restaurací, které byly do průvodce zařazeny.

Zdroj a foto: Super


Pivovar zdražuje o deset procent

[sobota, 2. únor 2008]

Pivovar v Černé Hoře na Blanensku zdraží od března o deset procent čepované pivo a limonády. Koncové ceny v obchodech a restauracích tak vzrostou přibližně o korunu. „Zvýšení cen zapříčinila vysoká cena vstupních surovin, energií a nákladů na dopravu,“ vysvětlil generální ředitel pivovaru Jiří Fusek.

Zdroj: MF Dnes


Na 270 eur (7000 korun) přijde jedna láhev speciálního ročníkového piva, které po vzoru vinařské praxe začal vyrábět pátý největší světový pivovar, dánský Carlsberg. Každá láhev Jacobsen Vintage No.1. 2008 je přitom ozdobena originální litografií.

Vrchní sládek pivovaru Carlsberg v Dánsku Jens Eiken ukazuje láhev nejdražšího piva na světě. Každá láhev piva Jacobsen Vintage No.1. 2008 přijde na 270 eur.

"Kladl jsem si před dvěma lety otázku, proč nedělat exkluzivní, unikátní pivo v omezeném množství jako je tomu u vína s jeho dobrými a skvělými ročníky," vysvětlil autor projektu Jens Eiken, který v dánském pivovaru odpovídá za takzvaná speciální piva.

První ročník nového piva čítá 600 lahví. Pivo na bázi chmele a obilí zrálo šest měsíců v nových dubových sudech a bylo vyrobeno ve sklepích z roku 1847, tedy z doby začátků značky Carlsberg. Výsledkem je silné tmavé pivo s 10,5 stupně alkoholu s nádechem například vanilky a karamelu. "Je skvělé k zapíjení plísňových sýrů," doporučuje pivovarník.

Pivo Jacobsen Vintage No. 1.

Toto pivo jako výsledek důkladné řemeslné výroby vydrží více let a jeho kvalita se časem bude zlepšovat. "Je to jako u kvalitního šampaňského, které může stárnout deset až 15 let, zatímco klasická piva se skladují maximálně rok," tvrdí Eiken.

Cena nového moku podle něj není přehnaná, "protože trvalo téměř dva roky, než bylo vyvinuto toto pivo, jehož výrobní proces je nákladný". Samotná prázdná láhev s některou z originálních litografií od dánského umělce Franse Kannika přitom představuje čtvrtinu konečné ceny. Litografie přibližují severskou mytologii.

První láhve s etiketou Jacobsen Vintage No.1. 2008 se již prodaly na dobročinné dražbě po internetu na pomoc afrických dětí, uvedla dánská firma bez upřesnění počtu prodaných lahví. Prý už ale pomýšlí na ročník 2009.

Zdroj: Finanční noviny | Foto: John McConnico


Jako na běžícím pásu získávala medaile piva z produkce litovelského pivovaru na největší české degustační soutěži, která se konala tento týden v Táboře. Zlatou medaili a prestižní titul Česká pivní pečeť 2008 vybojovala desítka Classic.

Stříbrnou medaili si litovelští pivovarníci odvezli za své nealkoholické pivo Litovel Free. Bez medaile nezůstalo ani dvanáctistupňové pivo Premium, které skončilo třetí.

Litovelští pivovarníci jsou na ceny z pivovarnických soutěží zvyklí. Právě ze soutěže o Českou pivní pečeť vozí medaile pravidelně. „Získat tolik ocenění na tak prestižní soutěži je vždy obrovský úspěch. Navíc je to jako ve sportu. Vždycky je těžší pozice stále a stále obhajovat než vyhrát jednou a potom zapadnout,“ sdělil ředitel Pivovaru Litovel Miroslav Koutek.

Nejvíc si cení vítězství v kategorii desítek. „Tato kategorie bývá na pivních soutěžích vždy nejnabitější. Vždyť desítka se pije nejvíc a vaří ji v podstatě každý pivovar,“ řekl Koutek. Podle něj na soutěži jasně dominovala klasicky vyráběná piva. Takzvaná europiva vyráběná zrychleným procesem se neprosadila. „Nic se nedá uspěchat ani ošidit. Pivu zkrátka musíte dát potřebnou energii, čas a také srdíčko. Potom může být úspěšné jak u zákazníků, tak u odborníků,“ prozradil recept na úspěch litovelských pivovarníků Koutek.

Českou pivní pečeť udělovala komise složená z osmaosmdesáti členů, především sládků. Ti posuzovali zejména vůni, chuť, hořkost, říz, pěnu a čirost. „Sládkové jsou na slovo vzatí odborníci, kteří pivo v pivovarech připravují tak, aby chutnalo jim. Proto je vítězství v takové soutěži tak ceněné,“ podotkl Koutek.


«« « Strana 683 z 782 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň