Reklama na PIReklama na PIRastal









ico rss feedico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pivovar zatím bourat nebudou

[čtvrtek, 1. duben 2010]

Jednou z velmi dobrých zpráv, která doslova radostí zaplavila i redakci Kladenského deníku, je ta, že budova historického pivovaru v Buštěhradu, jemuž ještě před pár měsíci hrozilo, že bude srovnán se zemí, zatím zůstane na svém místě.

Foto

Kvůli tomu, že jedinečný objekt nedozírné historické hodnoty měl nadobro zmizet v propadlišti dějin, vyvinula řada jeho zachránců za poslední dva roky veliké úsilí na jeho záchování.

Díky iniciativě občanského sdružení Buštěhrad sobě, vedení obce a především studentů architektury, kteří se rozhodli podpořit stavbu bez nároku na honorář, se možná podaří vytvořit zajímavý a jedinečný projekt, jejž možná majitel objektu nakonec rád uplatní.

Pivovar přestavěný naposledy v 19. století je soukromým majetkem společnosti Level Holding. Ta ho v devadesátých letech získala v privatizaci a nyní má s objektem svůj záměr. Jedním z nich je zbourání pivovaru a na jeho místě výstavba bytového domu s podzemními garážemi. Firma se před časem snažila areálu zbavit, ale za cenu 24 milionů je téměř neprodejný.

Proto společnost od počátku volila cestu nejmenšího odporu a tím bylo již zmíněné zbourání objektu. Přesto se nyní stalo cosi zásadního, co může vše zvrátit opačným směrem.

Podle jedné z iniciátorek záchranných akcí, architektky Daniely Javorčekové z Buštěhradu, Firma Level přijala nově nabídku profesora Václava Girsy, vedoucího ústavu Památkové péče Fakulty architektury ČVUT, že zadá studii rekonstrukce pivovaru zpracovat studentům.

Stane se tak v září. Level by tím mohl zadarmo získat odhadem tři až pět studentských prací. Výsledek nebude sice zcela profesionální, ale jistě se objeví velmi zajímavé podněty. Firma se poté rozhodne, co dál, “ sdělila Kladenskému deníku Javorčeková.

Vedení firmy Level se nebrání smysluplnému zachování některé z neponičených částí areálu. „S ohledem na skutečnost, že naše společnost zatím nenašla využití budov, nabízeli jsme možnost spolupráce, případně nájmu nebo prodeje společnostem zabývajícím se pivovarnictvím, které ale s ohledem na technický stav areálu jakoukoliv možnou spolupráci odmítly, “ uvedl generální ředitel společnosti Level Vlastislav Paseka.

Doplnil, že dobrovolnou spolupráci ze strany studentů vítá. Ta může začít ale nejdříve v září.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autorka: Kateřina Husárová | Foto: Robert Božovský


Hořické pivo patřilo po dlouhá desetiletí ke známým a kvalitním značkám. Původní pivovar prý stával na náměstí, na příkaz Albrechta z Valdštejna však musel být zbourán. Později vznikl pivovar s varnou u zámku.

Místní tvrdá voda ze studny se ukázala jako nevhodná pro vaření zlatavého moku, a tak ji museli dovážet z potoka. V roce 1770 přišel sládek s nápadem použít vodu z gothardské studánky. Při kopání se ale pramen ztratil.

Předci používali led z bašnických rybníků a chmel pěstovaný v okolí. Založit městský akciový pivovar je napadlo v roce 1871. Podle představ komitétu měl vyrůst nový pivovar za Habrem nebo v Bílsku. Náklady 300 000 zlatých se však zdály investorům příliš velké, a tak z nápadu sešlo a starý pivovar koupil c. k. nadační velkostatek za 70 tisíc zlatých.

Po nejnutnějších opravách se hořické pivo díky kvalitě a příznivé ceně prosadilo na trhu a kapitál rostl. V letech 1885 až 1896 prošel objekt zásadní přestavbou a modernizací. Po elektrifikaci pivovaru (1901) tu sládci vařili deseti i dvanáctistupňové pivo. Nejoblíbenější byl Hořický Granát a Hořický Březňák.

K podniku zanedlouho přibyl i Dělnický dům se sálem, kde noví majitelé zřídili hotel a nazvali ho Koruna. Provozovali také několik hostinců a akcie pivovaru byly velmi cenné.

Při druhé světové válce bylo málo surovin a pivo slabé. Po znárodnění (1948) dosáhla výroba vrcholu na přelomu 50. a 60. let, kdy byl mok označován za „druhou plzeň“. Po roce 1966 se kvalita začala zhoršovat a do vody navíc vnikly chemikálie ze závodu ČSAO. Pro nezájem investovat do zastaralého pivovaru byla výroba v červnu 1976 definitivně zrušena.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Jičínský deník.cz | z knihy Hořice odedávna do dneška


Hokejovou výstroj vyměnil za pracovní rukavice, dres za reflexní vestu a hokejovou arénu za expediční halu. Kapitán olomouckých hokejistů Richard Brančík se před začátkem prvoligového play off vsadil se zástupcem Radegastu Petrem Koublem o to, zda Kohouti postoupí do finále. Jelikož Hanáci nestačili v semifinále na Chomutov, vydal se Richard Brančík splnit svůj slib, který měl podobu odpracované směny v pivovaru Radegast.

Foto

Tušil jsem, že mě rozhodně nečeká práce za stolem na pohodlné židli. Fyzická práce mi ale nevadí, takže jsem byl spokojený, “ hodnotil své pracovní zařazení Richard Brančík. Stal se totiž součástí expedičního týmu zodpovědného za správné vydání a naložení piva zákazníkům. Brančíkovou specializací byla příprava palet pro drobné zákazníky, kteří odebírají pivo v různých obalech.

Ačkoli byl kapitán Mory ve srovnání s hokejem ve zcela odlišném prostředí, určitou shodu našel: „Vždycky je to o lidech, kteří něco umějí a navíc dokáží velmi dobře spolupracovat.

Zástupce značky Radegast Petr Kouble výkon olomouckého kapitána v pivovaru Radegast ocenil: „Jsem rád, že Richard Brančík přistoupil k sázce chlapsky a svůj slib dodržel, což určitě fanoušci ocení. Já zase mohu slíbit, že v rámci konceptu Radegast fandí moravskému hokeji přineseme v příští sezoně olomouckým příznivcům celou řadu akcí, stejně jako tomu bylo v té letošní.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Prohlídky pivovaru pokračují

[čtvrtek, 1. duben 2010]

Vedení litoměřické radnice neustává v propagaci bývalého Korunního pivovaru. Prohlídky objektu, ve kterém se ještě před několika lety vařilo pivo, tak pokračují s cílem nalézt investora, jenž by v Litoměřicích obnovil výrobu piva.

Tento týden jsme zde například měli delegaci z magdeburské hospodářské komory, která byla překvapena rozsahem objektu i unikátních sklepení, “ informoval místostarosta Jaroslav Tvrdík.

Pracovníci technických služeb města v průběhu zimy uklidili vnitřní části tak, aby byla prohlídka několikapatrových sklepů i nadzemních částí pivovaru pohodlná a bezpečná. Vyvezli odsud více než dvacet tun odpadu – suť , hadice, trubky, ale například i stará svítidla a nepotřebné zařízení.

Chceme si nechat zpracovat studii, jež nám přinese důležité údaje, jako například rozlohu podzemních i nadzemních částí, a popis technického stavu objektu, “ informoval místostarosta Tvrdík. V archivu pivovaru se totiž nedochovaly písemnosti, ze kterých by mohl nový majitel čerpat důležité údaje.

Město Litoměřice koupilo pivovar po ukončení výroby zlatavého moku za 10 milionů korun. „Obávali jsme se, že by ho mohl získat investor, který zde začne podnikat způsobem, jež se nehodí pro historickou část města, v níž se nachází, “ konstatoval starosta Ladislav Chlupáč. Hrozilo i riziko, že pivovar bude po částech rozprodán a sen vedení litoměřické radnice o tom, že se zde opět začne vařit pivo, vzniknou pivní lázně, muzeum českého pivovarnictví s restaurací, případně hotel, se tak definitivně rozplyne.

Zdroj: Litoměřicko24.cz


Desítky pivních láhví mnoha českých i zahraničních značek, půllitry nejrůznějších tvarů. Takhle stylově vypadá výzdoba plzeňského pivního klubu, kde se schází především příznivci malých výrobců zlatavého moku.

Foto

Přes léto objíždím minipivovary po celé republice i v Německu. Už jsem jich navštívil kolem stovky. Jsem rád, že když není zrovna pěkné počasí můžu různé druhy ochutnat i v Plzni, “ říká pivař Vladimír Polehla. Asi nejzvláštnější druh piva, který kdy ochutnal, bylo to s příchutí chilli. „Mělo ostrou chuť, ale dobré bylo, “ dodává.

Pravidelně do klubu chodí i Michal Brejcha. „Jsem rád, že nemusím ta piva shánět všude po městě. Navíc většina jich k dostání ani nikde není. To bych musel přímo do těch pivovarů. A abych jel kvůli tomu třeba do Ostravy nebo dokonce do Německa, asi by se mi to moc nevyplatilo, “ konstatuje Brejcha. Hodně mu chutnají bavorská pšeničná piva. „Z pšenic, které jsem tady vyzkoušel mi ale paradoxně nejvíc seděla ta od jednoho českého pivovaru, “ doplňuje.

Cílem je především ukázat lidem, jaká piva se u malých výrobců vaří. Na čepu jsou čtyři různé druhy, které se obměňují v podstatě každý den. Navíc je tu kolem padesáti druhů láhvových piv, “ sděluje koordinátor projektu pivní cesty, do něhož klub patří, Václav Fiala. Pravidelně se tu konají pivní degustace. Klub se teď nově nachází u Hamburku.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz


Pivo vynalezly ženy

[středa, 31. březen 2010]

Pivo před tisícovkami let daly světu ženy. To ony tento nápoj vyvinuly, vařily a po staletí šlechtily k dnešní podobě. Teprve před dvěma stovkami let se pivo stalo mužskou záležitostí, oni sami převzali kormidlo v pivovarech a začali ho také hromadněji pít. A v dnešním světě je tento chmelový nápoj synonymem mužnosti. Ačkoli posledních pár dekád cestu k pivu znovuobjevují i ženy.

Britská historička Jane Peytonová léta bádala v původu piva a jeho historickém vývoji. Tisíce let podle ní bylo vaření piva výsadou žen, které ho také konzumovaly ve větší míře než muži. Před sedmi tisícovkami let v Mezopotámii a Sumeru byly schopnosti žen tak důležité, že se dokonce vaření piva a provozování pivnic mohly věnovat právě jen ony. Vždy navíc bylo pivo vnímáno jako dar bohyně, nikdy ne mužského boha.

Také Vikingové plenili Evropu posilováni pivem vařeným ženami. V severských oblastech se mohly věnovat vaření tohoto nápoje právě jen ženy. V antické době v oblasti Finska směly pivo vařit vždy jen tři ženy, které musely použít divoký med a medvědí sliny.

V Anglii pivo vařily doma ženy, byl to vlastně pokrm připravovaný v kuchyních, kde se muži nevyskytovali. Pro mnoho domácností to byl významný zdroj obživy. Sama královna Alžběta I. pivo snídala.

Na konci osmnáctého století s nástupem průmyslové revoluce přišly nové metody vaření piva, které ovšem vynalezli muži, ti postupně převzali vládu nad pivovarnictvím a ženská role při výrobě nápoje byla brzy zapomenuta.

Peytonová ale tvrdí: „Spoustu mužů asi bude šokovat, že za pivo vděčí ženám. Ale je to holý fakt.

Zdroj: Novinky.cz


Ryze česká pivovarnická společnost K Brewery začleňuje do svých struktur již sedmý pivovar - Černou Horu. S účinností od 1. dubna 2010 tak bude skupina v rámci svých distribučních středisek nabízet i sortiment tohoto jihomoravského podniku.

Historicky se zájem K Brewery o černohorský pivovar datuje již od roku 2007. „Černá Hora byla vůbec prvním pivovarem, v němž jsme získali podíl“, uvádí Zdeněk Radil, předseda představenstva K Brewery Group.

Skupina, jejímž hlavním mottem je snaha o zachování a další rozvoj malých a středních pivovarů s důrazem na jejich regionální působnost, se zavazuje navázat na činnost předchozího vlastníka. „Pivo se v Černé Hoře vařilo již v roce 1298 a je to tedy nejstarší pivovar skupiny. V duchu naší filosofie budeme ctít tradiční výrobní postupy a pivovar i nadále rozvíjet, “ říká Radil. Dodává, že změny v sortimentu nejsou v dohledné době na pořadu dne.

Pro stávající zákazníky K Brewery bude připojení již sedmého pivovaru znamenat významné rozšíření nabídky. „Přes naše distribuční centra budeme od dubna plošně distribuovat produkty, které se v pivovaru v Černé Hoře vyrobí, a to včetně sortimentu nealkoholických nápojů, “ sděluje Bořivoj Bartoněk, nový obchodní ředitel pivovaru.

Skupina si je vědoma i důležitosti role, kterou podnik v regionu hraje na poli sportu a kultury. „Rozhodně máme zájem na spolupráci navázat i v této oblasti, “ uvádí Bartoněk s tím, že pivovar bude pokračovat ve většině svých aktivit včetně sponzoringu a pořádání již tradičních pivovarských dnů.

O společnosti K Brewery

Pivovarnická společnost K Brewery v současné době ovládá a úspěšně provozuje celkem 7 menších či středně velkých pivovarů - v Protivíně (Platan), v Jihlavě (Ježek), v Uherském Brodě (Janáček), v Hlinsku v Čechách (Rychtář), v Klášteře Hradišti nad Jizerou (Klášter), ve Vysokém Chlumci a nově i v Černé Hoře.

V portfoliu značek nalezne zákazník vedle světlých výčepních piv a ležáků také řadu speciálů – od polotmavých přes vícestupňová piva až po tmavé ležáky a nealkoholická piva. Skupina rovněž nabízí široký sortiment nealkoholických nápojů z Pivovaru Černá Hora.

Jako svou vlajkovou loď a se sloganem „Šlechtic mezi pivy“ představila loni v říjnu společnost K Brewery prémiový ležák Lobkowicz Premium, který se vaří v protivínském pivovaru dle tradičních výrobních postupů a z ryze českých surovin – sladu, vody a chmele – bez použití extraktů či cizích příměsí.

Distribuce výrobků jednotlivých pivovarů probíhá přes vlastní síť Distribučních center (DC) se sídlem v Praze, Protivíně, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře Hradišti nad Jizerou, Černé Hoře, Vysokém Chlumci a Uherském Brodě. Svoje zástupce má společnost také na Olomoucku, Ostravsku, Karlovarsku a Plzeňsku.

Majoritní podíl ve skupině má známý majitel luhačovických lázní a dalších firem Martin Burda společně s finančníkem Grzegorzem Hótou. Své minoritní podíly mají ve skupině také Zdeněk Radil, působící dnes také ve funkci generálního ředitele K Brewery, a podnikatelka Eva Kropová.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Sládkové zveřejnili výzvu na www.zacisteceskepivo.cz

Plzeňský Prazdroj požaduje zpřísnění podmínek pro používání chráněného zeměpisného označení České pivo. Oficiální žádost o změnu a výzva sládků Prazdroje Žijeme českým pivem jsou reakcí na test deníku MF Dnes z 24. 3. 2010, který odhalil v některých pivech českých pivovarů nepovolenou přídatnou látku – chemický chmelový preparát tetrahop. Fanoušci českého piva se k výzvě mohou připojit na internetových stránkách.

Jsme znepokojeni současným trendem v českém pivovarství, kdy stále více pivovarů využívá nestandardní suroviny, jako například nepovolené chmelové preparáty a přídatné potravinářské látky. Jde hlavně o chemicky modifikovaný chmel a sladové náhražky, které v tradičním českém pivu nemají co pohledávat. Tyto praktiky umožňují sládkům nahrazovat kvalitní suroviny a nedovoleně vylepšovat vlastnosti piva, např. kvalitu pěny. To ohrožuje dobrou pověst českého piva ve světě, renomé chráněného označení České pivo i důvěru tuzemských konzumentů, “ říká starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Plzeňský Prazdroj do svých piv žádné chemicky modifikované chmelové preparáty ani náhražky sladu nepřidává. Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast se vaří pouze ze tří základních pivovarských surovin – z vody, ječmenného sladu a chmele za přidání pivovarských kvasinek. Přidávání jakýchkoliv dalších látek do piva je porušováním tradičního postupu výroby českého piva plzeňského typu, tak jak bylo poprvé uvařeno v Plzni v roce 1842.

Označení České pivo by mělo být pro spotřebitele jasným indikátorem profesní poctivosti a integrity vaření piva podle ryzí české tradice. V dopise adresovaném Českému svazu pivovarů a sladoven a sdružení České pivo proto Plzeňský Prazdroj žádá o zpřísnění definice Českého piva, protože ta současná neřeší dostatečně problém nepovolených přídatných látek, “ shrnuje vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Hlaváček.

Pětice sládků Plzeňského Prazdroje (Václav Berka, Jaroslav Hacko, Jan Hlaváček, Ivo Kaňák a Pavel Šemík) zároveň vydala veřejnou výzvu Žijeme českým pivem. Je adresovaná všem, kterým záleží na budoucnosti tradičního českého piva, aby podpořili požadavky Plzeňského Prazdroje na přesnější definici Českého piva. Veřejnost a pivaři se mohou k iniciativě připojit na internetových stránkách www.zacisteceskepivo.cz

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nová technologie nahradí práci dvou lidí, zbylé dva zaměstnance pivovar neplánuje propustit, pouze přeřadit na jiný úsek

Garanční testy čekají zítra novou stáčírnu lahví v Měšťanském pivovaru Strakonice. „Myslíme si, že pivo má lepší chuť. Podle analýz v naší laboratoři jsou v něm minimální přírůstky kyslíku. Zdá se, že rozdíl mezi sudovým a lahvovým pivem je v současné době minimální. Toho na staré technologii nebylo možné dosáhnout, “ uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma. „Testy budou trvat zhruba tři dny. Dokud jimi neprojdeme ve všech ukazatelích, tak linku nemůžeme převzít, “ doplnil. Podle něj ale linka zatím funguje bezproblémově.

Nová stáčírna stála pivovar včetně víceprací 16 a půl milionu korun bez daně. „Zatím jsme profinancovali 90 procent hodnoty kontraktu, to znamená 16, 8 milionu, bez daně 14 milionu korun. Devadesát procent částky je zaplaceno, zbývající část se doplatí, až se dokončí provozní testy a definitivně podepíše předávací protokol, “ upřesnil Jaroslav Tůma.

Foto

Pivovarníci si zatím náklady hradí ze svých zdrojů a bez použití bankovních úvěrů nebo leasingu.

Zastupitel Josef Štrébl (VPM) se v souvislosti s modernizací pivovaru už jednou zmínil, že žádné bližší informace nezná. „Byl jsem ředitelem pivovaru vyzván, abych se dostavil k získání informací, podle kterých bych si o celé modernizaci mohl udělat vlastní úsudek. Z časových důvodů jsem ještě na prohlídce pivovaru nebyl, ale jakmile čas dovolí, rád se tam podívám, “ řekl Štrébl.

V současné době probíhá na stáčecí lince poslední seřizování technologie. „Dolaďujeme například rychlosti pásů, nebo aby stroje šly rovnoměrně a nevznikaly zbytečné prostoje, “ sdělil Tůma.

U nového zařízení budou pracovat tři lidé, mají dohlížet na činnost automatické linky. Původně jich v hale pracovalo pět. V rámci modernizace se kromě samotné stáčecí linky udělalo nové topení a podlaha, byla přeložena elektroinstalace. „Hala dnes vypadá úplně jinak, než když jsme s modernizací začínali, “ míní Tůma.

Prvního března se měla stáčírna lahví uvést do zkušebního provozu. „Měli jsme týden skluz kvůli dodatečným stavebním pracím, ale od 8. března se už pivo vyrábí na nové lince, “ uvedl Tůma.

Provoz linky bude až do dokončení garančních testů zkušební. Modernizace pivovaru se zahájila 2. února a potrvá do roku 2018.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka: Kateřina Malečová Suková


Postřižinský pivovar získává v poslední době jedno ocenění za druhým. Jeho zástupci před pár dny převzali další. Tentokrát jako potravinářský výrobek kraje.

Foto

Potravinářský výrobek Středočeského kraje. Tak zní celý název ocenění, které před pár dny převzali zástupci nymburského pivovaru na výstavišti v Lysé ned Labem.

Cenu převzali při příležitosti výstavy Zemědělec. „Oceněn byl jednáctistupňový tmavý ležák. Soutěže se účastnilo 12 výrobců v několika kategoriích, “ řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák.

Cenu s ním převzal sládek Bohumil Valenta. I on byl oceněním potěšen.

Soutěž organizuje krajský úřad už třetím rokem. „V každém roce nějaký náš výrobek získal v této soutěži nějaké ocenění. Pokaždé to byl jiný druh piva, “ poznamenal Benák.

Postřižinský pivovar získává ocenění na domácí i mezinárodní scéně. „Naposledy jsme byli oceněni na soutěži Pivní pečeť, která se konala v Táboře. Skončili jsme na třetím místě, “ uvedl ředitel pivovaru.

Pivovar chystá v dohledné době tradiční akce. 29. května vyjede z nymburského nádraží tradiční Postřižinský expres. Tentokrát zamíří do Jičína, Dolního Bousova a Mladé Boleslavi. Součástí akce bude také prohlídka cukrovaru a lihovaru v Dobrovici.

Třetí červnový víkend se pak brány pivovaru otevřou naplno všem zájemcům při tradičním Dnu otevřených dveří, kdy bude na nádvoří probíhat kulturní program a k ochutnání budou speciální druhy piva.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor a foto: Miroslav Jilemnický


Od soboty 3. 4. do pondělí 5. 4. 2010. se mohou všichni návštěvníci Pivovarského muzea nebo Plzeňského historického podzemí zúčastnit Velikonoční hry a zažít netradiční prohlídky.

Každý, kdo se bude chtít do hry zapojit, dostane ke vstupence hrací kartu, podle níž bude procházet expozicemi a plnit zábavné úkoly s velikonoční tematikou. Kromě toho se budou luštit kvízy, měřit hradby nebo skládat hlavolamy. Prohlídka zaujme a pobaví návštěvníky všech věkových kategorií. Na každého soutěžícího čeká malý dárek.

Velikonoční prohlídky obohacené o netradiční program jsou již v Pivovarském muzeu několikaletou tradicí, letos se rozšiřují i na Plzeňské historické podzemí. „Dlouhodobě se při vhodných příležitostech, jako jsou například velikonoce, snažíme zpestřit návštěvníkům prohlídku zábavnými prvky. Při Pilsner Festu představujeme hrané noční prohlídky, k jaru a příchodu nové sezóny zase patří Velikonoce. I letos nabízíme během velikonočních svátků každému návštěvníkovi možnost hrát si a bavit se, " říká Jitka Froydová z Plzeňského Prazdroje.

Pivovarské muzeum můžete o Velikonocích navštívit denně od 10 do 18 hodin. Velikonoční prohlídky v Plzeňském historickém podzemí se budou konat v 11, 12.30, 14, 15.30 a 17 hodin.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Tak dlouho si vařil pivo, až založil pivovar. Škoda, že takové přísloví zatím neexistuje. Skvěle by se hodilo na Luboše Němce, majitele a sládka nového pacovského pivovaru.

Začalo to tak, že jsem před třemi roky začal nějakým způsobem vařit doma pivo, “ vypráví. Ač ryzí amatér, truhlář a podlahář, svět piva ho dokonale pohltil. V tom dobrém slova smyslu. „Postupem času se pivo zlepšovalo a zlepšovalo, “ říká.

Milionová investice

Za zlom v jeho podnikání může i jeho kamarád. Ten už měl zkušenosti s budováním minipivovaru a Luboše Němce utvrdil v tom, že je to dobrá investice, že se časem vrátí. „Z mého koníčka se mi tak stává zaměstnání, “ říká majitel pacovského pivovaru.

Jak ale dodává, vůbec to nebylo snadné. Stálo to spoustu zařizování, trpělivosti a také pořádnou kupu peněz. „Byla to milionová investice, “ konstatoval.

Přesnou sumu sdělit nechce. „Jen tak odhadem, aniž bych myslel konkrétně ten můj, minipivovar v podobném provedení přijde přibližně na pět milionů, “ nechal se po chvilce přesvědčit alespoň k orientační cifře.

Jeho minipivovar je zatím opravdu mini. I díky nejmodernějším technologiím na jeho chod stačí jen dva lidé. „Je to hodně málo, ale pivovar ani víc lidí nepotřebuje, “ tvrdí. Pivo se zde vaří jen dvakrát týdně. Dělají se vždy dvě várky, varna je na 550 litrů, spilky a tanky jsou tisícilitrové.

Vybudováním minipivovaru podnikatelský záměr Luboše Němce ale ještě nekončí. Časem by k pivovarské restauraci rád přidal i penzion se sálem pro větší akce. „Abychom štamgastům nechali otevřenou hospodu, když třeba přijede nějaký sraz, školení nebo podniková akce, “ vysvětluje.

Že by o takové ubytování nebyl zájem, se příliš neobává. „Pivovary jsou v poslední době z komerčního hlediska hodně vyhledávané – a z toho bychom chtěli těžit, “ říká přesvědčivě.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pijte pivo, zpevníte si kosti

[úterý, 30. březen 2010]

Výsledky nové studie jistě potěší všechny milovníky zlatavého moku – naznačují totiž, že pivo by mohlo mít příznivý vliv na zdraví kostí.

Podle autorů studie by pivo mohlo být významným dietním zdrojem křemíku, klíčové složky pro zvýšení kostní denzity (hutnosti). Křemík se uplatňuje při tvorbě bílkovinných pojivových tkání (kolagenu a elastinu) i při procesu mineralizace kostí.

Vědci z Kalifornské univerzity se zabývali studiem produkce komerčních piv, zaměřili se na vztah mezi způsobem výroby piva, použitými surovinami a výsledným obsahem křemíku. Detaily týkající se studie jsou dostupné v únorovém čísle časopisu The Journal of the Science of Food and Agriculture.

Osobitá chuť piva

Mezi suroviny používané k výrobě piva patří obilniny, voda a chmel. Obilniny do piva dodávají škrob (čili cukry), které se později přeměňují na alkohol a oxid uhličitý.

Základní obilninou používanou při výrobě piva je ječmen, málo používané suroviny jsou i pšenice, kukuřice nebo rýže. Chmel slouží ke konzervaci piva a k přidání hořčího tónu. Pro vaření piva se používají neoplodněné samičí šišky chmelu, které lze přidávat v různých formách (chmelový extrakt či chmelové granule). Český chmel patří kvalitou k nejlepším na světě.

Některé pivovary (zejména v Belgii) přidávají do piva ještě koření, například koriandr či zázvor pro osobitou chuť.

Pivem proti nemocem kloubů

Křemík je v pivu obsažen v rozpustné formě kyseliny ortokřemičité, která má 50% biologickou dostupnost, což znamená, že polovina z celkového množství křemíku je přijata tělem a polovina je vyloučena ven.

Podle Národního ústavu zdraví (National Institutes of Health, USA) může být křemík obsažený ve stravě ve formě kyseliny ortokřemičité důležitý pro růst a vývoj kostní a pojivové tkáně. Na základě těchto nálezů někteří vědci doporučují mírnou konzumaci piva jako pomoc v boji proti osteoporóze a dalším chorobám skeletu.

Jak se křemík dostane do piva

Podle Charlese Bamfortha, vedoucího autora studie, se dosud nikdo podrobně nezabýval faktory, které v průběhu výroby piva ovlivňují jeho obsah křemíku. Autoři studie proto podrobili zkoušce široké spektrum různých druhů piva a také sledovali, jak je množství křemíku ovlivněno výběrem vstupních surovin a procesem vaření piva.

Vědci zkoumali řadu vzorků vstupních surovin a zjistili, že během sladovacího procesu nedochází k výrazným změnám v množství křemíku obsaženého v ječmenu. Většina křemíku se v ječmenu nachází ve slupce, která je během sladování minimálně ovlivněna. Ačkoliv většina křemíku zůstává během vaření piva ve slupce, významné množství se extrakcí dostane do tzv. mladiny a pak dále do konečného produktu – piva.

V analyzovaných vzorcích chmelu byl překvapivě objeven až 4x vyšší obsah křemíku než v ječmenném sladu, proto se i u piv s vysokým podílem chmelu očekává také vyšší obsah křemíku. Na druhou stranu bývá pravidlem, že chmel při výrobě piva představuje mnohem menší podíl než obilí.

Dále se ukázalo, že pšenice ve srovnání s ječmenem obsahuje ještě méně křemíku.

Světlé je lepší

Zajímavé bylo i zjištění, že světlejší druhy sladu mají vyšší obsah křemíku než tmavší, které se připravují pražením v pražicím bubnu. To dodává pivu odstíny barev od červené až po tmavě hnědou či černou. Důvody tohoto zjištění ovšem nejsou zatím známé.

Ve studii bylo testováno 100 druhů komerčně vyráběného piva a výsledky byly rozděleny do kategorií podle typu piva a také druhu vstupní suroviny. Obsah křemíku ve sledovaných vzorcích se pohyboval v rozmezí 6, 4 až 56, 5 mg/l.

Zdroj: Inovace.cz | Kráceno


Po januárovom zemetrasení na Haiti inicioval medzinárodný koncern Heineken zamestnaneckú zbierku na pomoc ľuďom postihnutým touto tragédiou. Koncern sa zároveň zaviazal, že na ňu prispeje tou istou sumou, aká sa podarí vyzbierať jeho zamestnancom na celom svete. Tí nakoniec spolu zbierku podporili neuveriteľnou sumou 165 tisíc amerických dolárov. Celkovo tak z koncernu Heineken na pomoc ľuďom z Haiti smeruje celkovo až 330 tisíc amerických dolárov. Do zbierky sa v priebehu mesiaca február zapojili aj zamestnanci spoločnosti Heineken Slovensko.

Koncern Heineken celosvetovo zamestnáva 55 tisíc ľudí v 125-tich pivovaroch v 70-tich krajinách. Peniaze vyzbierané od zamestnancov na celom svete, ako aj príspevok koncernu Heineken v rovnakej výške pomôžu ľuďom, ktorí počas zemetrasenia na Haiti stratili strechu nad hlavou, vybudovať si svoje dočasné provizórne príbytky. Vyzbierané peniaze smerujú organizácii Habitat for Humanity, ktorá ich obyvateľom Haiti pomáha budovať. Na Haiti zostalo takmer 300 tisíc rodín bez domova alebo so zničenými príbytkami. Práve teraz, pred blížiacim sa obdobím dažďov, potrebujú ľudia strechu nad hlavou ešte oveľa viac. Habitat for Humanity im poskytuje pohotovostný balík základného náčinia a materiálu na opravu zničených a budovanie nových dočasných príbytkov.

Tragédia na Haiti postihla aj zamestnancov pivovaru Brana na Haiti, v ktorom má koncern Heineken 22, 5-percentný podiel. V dôsledku zemetrasenia prišlo až 65 % z jeho 1300 zamestnancov o príbytok a traja zamestnanci pri ničivej prírodnej katastrofe zahynuli. Heineken im preto zaslal dodatočných 600 stanov. Zamestnancom pivovaru Brana sa napriek veľmi ťažkým podmienkam podarilo pivovar sprevádzkovať a v súčasnosti sa v ňom produkuje pitná voda a nealkoholické nápoje potrebné pre ľudí v núdzi.

Heineken Slovensko je viac ako 10 rokov lídrom na slovenskom pivnom trhu so stabilným trhovým podielom takmer 45 %. Heineken Slovensko a.s. je súčasťou jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete – Heineken N.V. Spolu so značkou Heineken, vlajkovou loďou portfólia spoločnosti, Heineken na Slovensku predáva najhodnotnejšiu slovenskú značku Zlatý Bažant, ďalšie silné slovenské značky Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer, ako i niektoré známe zahraničné značky – Krušovice, Starobrno a Desperados.

Okrem investícií do pivovaru, Heineken vybudoval v Hurbanove aj najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe. Celkové investície dosiahli výšku približne 216 mil. EUR, čo tvorí zhruba 70% celkových investícií v odvetví. Podľa Trend Top 2009 je Heineken Slovensko najväčšou potravinárskou spoločnosťou na Slovensku.

Zdroj: PR servis | SITA


Gurmán Festival 2010

[pondělí, 29. březen 2010]

Festivalovou sezónu v Hradci Králové letos odstartuje festival dobrého jídla a pití. Dvoudenní Gurmán Festival představí během prvního květnového víkendu více než dvacítku převážně menších, regionálních pivovarů, které přivezou přes šedesát značek tradičních českých piv i speciálů. Pivovary doplní na dvacet vybraných restaurací, jejichž šéfkuchaři sestaví menu v souznění s jednotlivými druhy piv. Podmínkou při tvorbě pokrmů bude uvařit česká jídla z piva nebo k pivu, z tradičních surovin a samozřejmě bez umělých přísad!Návštěvníci areálu Festivalpark tak budou mít během 1. a 2. května na jednom místě a za přijatelný obnos vlastními chuťovými pohárky zjistit, že se v Česku vaří nejen dobré pivo, ale také jídlo.

Chceme lidem ukázat, že v Čechách jsou hospodští, kteří se pomalu vrací k tradičním pokrmům a postupům a že pokud mají lásku k jídlu a řemeslu, dokážou v regionech dělat kvalitní lokální gastronomii, “ říká Ivan Vodochodský, který se na přípravách festivalu podílí. „Kromě restaurací a pivovarů jsme pozvali i místní farmáře a zemědělce, výrobce potravin. Ať lidé vidí, že kvalitní potraviny přece nemusíme dovážet, když nám rostou za humny či běhají na zahradě“ dodává.

V rámci doprovodného programu se návštěvníci mohou těšit třeba na „východočeskou náves“, kde ochutnají krajové speciality, domácí sýry, pečivo či vinnou sklizeň. Dále budou mít příležitost vidět naživo české kuchařské hvězdy při jejich exhibicích: Zdeňka Pohlreicha, Emanuela Ridiho, Radka Šubrta či Jana Punčocháře. Festival má v nabídce i bohatý a žánrově pestrý hudební doprovodný program, zahrnující několik desítek interpretů.

Kromě kuchařských show chystáme i vinařská a barmanská vystoupení, školu kávy, či odborné semináře, které povedou přední domácí profesionálové. Lahůdkou budou ozvěny mezinárodního festivalu gastronomických pořadů Znojemský hrozen, kdy uvidíme vítězné pořady z posledních let.“ popisuje nabitý program Ivan Vodochodský. „V areálu nebude chybět ani dětský koutek s hlídáním a atrakcemi pro malé návštěvníky, škola vaření pro děti i maminky, poradna při výběru a vybavení kuchyně. Akce je prostě koncipovaná a vhodná pro celé rodiny, takže máme dobrý tip, jak příjemně strávit prvomájový víkend.“ dodává Vodochodský.

Více informací o festivalu naleznete na stránkách www.gurmanfestival.cz

Zdroj: Tisková zpráva Gurmán festivalu


Chodí po pivovaru, ochutnává a ladí pěnivý mok a přemýšlí, jaký nový druh piva uvařit. I to dělá sládek. Je to ale jen část jeho práce. „Dobrý sládek musí zastat v pivovaru vše, být technik i ekonom a umět pracovat s lidmi, “ vysvětluje Michal Voldřich, výkonný ředitel protivínského pivovaru.

Foto

"Ahoj, Michale, " zdraví jej všichni, od sladovníka přes spilkaře až po obsluhu stáčecí linky, když procházíme provozem. A i on zná všechny křestním jménem. "Pivovarský si všichni tykaj, " komentuje rodinnou atmosféru, která tady mezi sto let starými zdmi pivovaru vládne.

Je to i proto, že osmdesátičlenný tým nahrazuje při vaření jeho oči, nos i ruce. Právě na smysly svých kolegů se musí sládek v takhle velkém pivovaru spoléhat. Oni jako první poznají, že je něco jinak a hned mu hlásí: "Dneska se pivo rozbíhá rychlejc, káď je ňáká kalnější, pěna je jiná."

Na sládkovi je pak rozhodnutí, co s tím. Má na pomoc i speciální laboratoř, kde se kontrolují vzorky z každé várky piva, zda odpovídají standardu. Zákazník chce pít to, na co je zvyklý, a je mu jedno, jestli letos dozrál trochu hořčejší chmel, že slad je sladší nebo že se kvasinkám zrovna nechce kvasit. Sládek si s tím musí umět poradit.

Foto

Od kádí do kanceláře

Ve středověku platilo za skutečné řemeslo jen sladovnictví, tedy máčení, klíčení a sušení ječmene, vaření piva samotné se považovalo spíše jen za obchodní záležitost. Jak se obě činnosti postupně slučovaly, přeneslo se označení "sládek" i na vedoucího výroby piva.

Moderní sládek si k tomu všemu přibral ještě práci v kanceláři. Právě tam tráví podstatnou část svého pracovního dne, aby řešil technickou stránku výroby a administrativu.

Foto

Jemu se volá, když se něco porouchá, a on má za úkol přijít s lepšími způsoby výroby. "Skutečný sládek musí být i technik, který dokáže uvařit kvalitní pivo na různých zařízeních, " tvrdí Voldřich, sám s desetiletou praxí ve strojařině.

Tradiční chuť českého piva je však pro něj na prvním místě. Proto se tu třeba pivo kvasí ještě po staročesku, zejména v otevřených kádích, díky čemuž získává svůj osobitý charakter a není to levná zrzavá vodička s bublinkami, jak Voldřich nazývá chuťově univerzální europiva.

V pivovaru to všude voní

I přes své angažmá v kanceláři si pan Voldřich najde každý den chvilku, aby zašel na provoz. "V pivovaru to všude voní, " vychutnává si odér piva, "od sladovny přes varnu, spilku, sklepy až po stáčírnu."

Foto

Celý pivovar i výrobní proces zná do posledního detailu. Jen po čichu, podle okurkové vůně, pozná, že slad už je správně naklíčený. Šlehačková pěna na kádích mu zas přesně napoví, které pivo už půjde ze spilky do sklepa.

Moc dobře ví, že při vaření piva má vše svůj čas, nic se nesmí uspěchat ani zanedbat. Při vaření piva platí: "Domoč, dosuš, dovař a dopij."

Češi mají rádi to své

Na konzervativním českém pivním trhu je podle něj těžké prorazit s něčím novým. "Češi jsou zvyklí na ležáky, lišící se jen stupňovitostí, " stýská si nad neochotou zákazníků experimentovat. Udělat netradiční pivo, které by si našlo své zákazníky, není podle něj jen věc umění sládka, ale i dobré marketingové podpory.

Za nedostatkem různých speciálů a méně chmelených piv přitom vidí Voldřich i hlavní důvod, proč mládež zvyklá na sladké limonády přestává pít pivo a vrhá se spíše na tvrdý alkohol. "Pít pivo je přitom extrémně zdravější, " prohlašuje zaníceně.

Foto

V pivovaru i bydlí

Zatímco v protivínském pivovaru rozhoduje o tom, jaký se bude vyrábět nový druh piva, obchodní či marketingové oddělení, ve svém domácím pivovaru je králem sládek Voldřich sám. Ano, v pracovní dny totiž dohlíží na produkci piva v Protivíně, o nocích a víkendech ale vaří pivo ve svém vlastním pivovaru ve Zvíkově.

"Vymýšlení nové chuti piva je ta nejkrásnější část práce sládka, " pochvaluje si přitom, že si u sebe může vařit taková piva, na která má právě chuť. V zimě si tu pochutnává na pivech silnějších, v létě vaří více osvěžující, jiné pivo si uvaří i na Vánoce, jiné na Velikonoce. Experimentům se meze nekladou.

Ve zvíkovském pivovaru dokonce bydlí. A to, že se z pivovarského prostředí téměř nehne, mu vůbec nevadí. "Když dostanu doma chuť na pivo, zaběhnu si prostě natočit do sklepa, " směje se.

Na pivo nedá dopustit. "Jedno po ránu člověka krásně vzpruží, dvě po obědě jsou na trávení, tři večer vás pěkně uspí a osm si dáte pro radost, " usmívá se.

Foto

Kde se vzalo české pivo?

Přidávat chmel do původně sladkého kvasného nápoje začali prý Slované ještě před příchodem na naše území. Tím mu dali jeho charakteristickou hořkou chuť a vůni.

Typicky český světlý ležák plzeňského typu tak, jak ho známe dnes, pak vznikl poprvé v Měšťanském pivovaru v Plzni v polovině 19. století, a to díky nové technologii spodního kvašení z Bavorska.

Sládek Michal Voldřich

Foto

Svou kariéru začal pan Voldřich ještě před rokem 1989 jako pomocník vařiče v pivovaru Staropramen a v malém pražském pivovaru U Fleků. Pivovarnické řemeslo tak poznal pěkně zespodu, od sklepa až po výčep. Teprve poté vystudoval teorii kvasné chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Od té doby stál u zrodu desítek druhů piv od Velvetu a Milénia přes všechna zvíkovská piva až po nejnovější ležák Lobkowicz z Protivína. Mnohá z těchto piv získala nejedno ocenění, nejčerstvější medailí se chlubí Lobkowicz Premium ze Zlatého poháru Pivex 2010.

Jak se pivo vyrábí

1. Výroba sladu: zrno ječmene se máčí ve vodě, nechává vyklíčit a vysušit

2. Šrotování: drcení sladu

3. Vystírání: smíchání rozdrceného sladu s vodou ve vystírací kádi

4. Rmutování: postupné několikanásobné ohřátí směsi ve rmutovací pánvi, při kterém se štěpí složité sloučeniny na jednoduché zkvasitelné (např. škrob na cukry)

5. Scezování: mláto, zbytky sladu, se oddělí od tekutiny zvané sladina

6. Chmelovar: sladina se vaří s chmelem, vzniká mladina

7. Kvašení: na spilce se do ochlazené mladiny přidají kvasinky a nechá se několik dní kvasit

8. Dokvašování a zrání: v ležáckých tancích ve sklepě dokvašuje pivo i několik měsíců

9. Filtrace: pivo se zbavuje kvasinek, získává čirou barvu

10. Pasterace: tepelné ošetření piva pro zvýšení jeho biologické stability

11. Stáčení: plnění láhví či sudů pivem

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: XMan iDnes.cz | Autor: Dan Král


STANISLAV BERNARD. Generální ředitel a spoluvlastník humpoleckého pivovaru Bernard vidí podnikání jako hru, ve které uspěje jen sehraný a stmelený tým. Ten Bernardův nyní vytáhl do boje proti "europivu".

Foto

Nebojí se šokovat nebo si udělat ze sebe legraci a stal se doslova a do písmene jménem i tváří kdysi zdevastovaného a dnes asi nejznámějšího malého pivovaru v Česku. Z billboardů a etiket se směje jednou "s čistou hlavou", jindy s hlavou-švestkou, nebo teď naposled s velikonočníma zaječíma ušima. Čtyřiapadesátiletý Stanislav Bernard nejde zkrátka snadno přehlédnout. A zdaleka to není jen jeho téměř dva metry vysokou postavou.

Vystudovaný elektrotechnik a absolvent žilinské Vysoké školy dopravy a spojů dokázal s kolegy na začátku devadesátých let během prvního roku od koupě humpoleckého pivovaru zčtyřnásobit produkci, založit a roky řídit Český svaz malých nezávislých pivovarů, krátce poté přesvědčit Parlament k zavedení daňových úlev pro malé pivovary, rozšířit počet zaměstnanců z původních třiceti na nynějších 160 a úspěšně prodávat jedno z nejdražších tuzemských piv. Právě teď vytáhl do boje proti "europivům".

Humpolecký pivovar, kde se generální ředitel Bernard s kolegou Josefem Vávrou dělí o polovinu a druhou půlku vlastní belgický Duvel Moortgat, je dnes i přes dlouho nevídaný propad spotřeby na tuzemském trhu jedním z mála rostoucích. Zatímco velkým hráčům čísla padají, menší pivovary, jako jsou Bernard, Svijany nebo Černá Hora naopak rostou.

"Potřebujete sehraný tým vstřícných a ochotných lidí, které baví vymýšlet něco nového. Přidejte důraz na tradiční způsob vaření a k tomu chuťově zajímavé pivo, které se liší od unifikovaného středního proudu, " nabízí recept na to, jak obstát v tvrdé pivovarnické konkurenci. A krize? "My krizi nemáme. Bojovali jsme s ní patnáct let a umíme tomu čelit. Na rozdíl od řady oborů, kde byli manažeři léta zvyklí, že to jde tak nějak samo, " říká.

První krizí - Bernard tomu říká spíš "nervák" - už ostatně byla samotná koupě zdevastovaného humpoleckého závodu státních Jihočeských pivovarů. Bernard spolu s kamarádem a sládkem ostravského pivovaru Josefem Vávrou a jeho švagrem Rudolfem Šmejkalem chtěli zkusit štěstí v pivovarnickém oboru. Bez počátečního kapitálu. O provoz se v roce 1991 při dražbě v rámci malé privatizace utkalo pět zájemců. Cena se vyšplhala z 9, 5 na 44 milionů korun. To už byly ve hře jen tři skupiny zájemců.

"Pár vteřin před přiklepnutím jinému zájemci jsem poprvé vstoupil do dražby a zvedl to na 45 milionů. A bylo to naše, " popisuje Bernard své první podnikatelské drama. Celkem se zásobami potřebovali budoucí pivovarníci sehnat 52 milionů. Zbývalo jen vymyslet, kde.

Záchranou se těsně před koncem termínu k zaplacení stal úvěr od České spořitelny. Ta jediná uvěřila plánu na vybudování prosperujícího pivovaru z trosek, ve kterých se Humpolec nacházel. Nápad s názvem piva byl pak dílem Bernardových kolegů. Když ho sládek Vávra ujistil, že se nebude za co stydět, Bernard souhlasil. V té době teprve druhý tuzemský soukromý pivovar (po krumlovském Eggenbergu) mohl začít prodávat.

K Bernardu patří od první chvíle billboardová prezentace. Poprvé tuhle reklamu použil na dálnici D1 už v roce 1992. A v Humpolci se nestačili divit, jak rychle rostl zájem o pivo, které mělo ještě nedávno hodně bídnou pověst. Stačilo prezentovat novou značku a nové pivo. "Tehdy byl trh hodně citlivý na reklamu, " říká Bernard. Humpolečtí jen během jednoho roku zvýšili produkci z 26 tisíc hektolitrů na víc než sto tisíc. A to zas umožnilo generovat peníze na provoz.

Zlatou éru začátků, kdy Češi začínali objevovat spoustu do té doby neznámých značek, ale vystřídal v polovině devadesátých let lítý konkurenční boj spojený s obrovskými investicemi do reklamy, uplácením hospodských, cenovou válkou a tlakem na co nejnižší výrobní náklady. Velcí požírají malé, trh se koncentruje, a přitom všichni tvrdí, že vaří to zaručeně pravé české pivo. Akorát, že miliony litrů chutnají velmi podobně, unifikovaně.

Slovo "europivo" se dnes stalo téměř nadávkou a patří do povinné výbavy každého, kdo se tváří jako znalec piv. A to je v podstatě většina mužské populace u nás. I Bernard táhne proti europivu. Jenže, co to vlastně je?

"Europivo je pivo, které se chuťově zaměřuje na střed, na většinového zákazníka. Je to nudné pivo, které není chuťově zajímavé. Je všude stejné, " zkouší Bernard vlastní definici. Europivo podle něj nemusí být špatné kvalitou. Ale je v každém případě nezajímavé.

A přirovnává to k prodeji aut: Takový Mini Cooper je kvalitní a přitom zajímavý výrobek. Ale kromě něj je na trhu spousta jiných typů, které nejsou od sebe prakticky k rozeznání, přitom však také vůbec nemusejí být nekvalitní. Druhým dechem ale Bernard rovnou říká, že z něj konkrétní příklad z pivovarnické branže u nás nikdo nedostane. Nechce prý ukazovat na druhé, spíš ukázat, jakou cestou jde Bernard. Ale ty, kteří by přesto chtěli tip na ochutnávku europiva, odkazuje šéf humpoleckého pivovaru do rakouských Alp. "Zajeďte tam a dejte si jakékoliv pivo kromě značky Trümmer pils. Všechna ostatní mají tak podobnou chuť, že je od sebe nerozeznáte, " říká.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr | Foto: Z. Šmajlerová


Před 140 lety fungovala na Vysočině devadesátka různých pivovarů. Jedním z nich byl i provoz v Plandrech. Střípky z jeho historie poskládal starosta obce Miroslav Lukáš.

Vydat knihu o Plandrech, to prý není jeho ambice. Informace o historii zveřejňuje na internetu.

Pivovar v Plandrech měl být založen někdy před rokem 1749. Jiné prameny však uvádějí jako rok založení až 1810, “ poznamenal Lukáš. Výroba piva v obci poblíž Jihlavy skončila na začátku 20. století -zřejmě v roce 1907.

* Kde pivovar v obci fungoval?

V prostoru nynějšího kulturního domu, což kdysi býval hostinec. Pivovar stál hned vedle. Obě budovy tvořily téměř jeden celek.

* Odkud bral pivovar vodu?

Ze studny za zámkem. Voda proudila dřevěným potrubím.

* Kolik pivovar produkoval piva?

Plandry pro sládky neskýtaly žádné výnosné příjmy. Největší dochovaný výstav je necelých 3 000 hektolitrů - z roku 1873. Poslední dochovaný výstav ze sezony 1903 až 1904 dosáhl 1 138 hektolitrů.

* Co se stalo po roce 1907?

Pivovar byl zrušen a přeměněn na sklad německobrodského piva. Budova v centru obce přežila obě světové války - nikoliv ale dobu komunismu. Nejdříve se generální přestavby v akci „Z“ dočkal hostinec, který byl v letech 1973 až 1974 přebudován na kulturní dům. O rok později se pokračovalo v budovatelském nadšení, které znamenalo konečnou i pro objekt někdejšího pivovaru. Zchátralé budovy není nutné nijak litovat.

* O historii pivovaru se zájemci dočtou na internetových stránkách obce Plandry, plánujete dát podobně dohromady i dějiny jiných objektů?

Předně bych chtěl sdělit, že já jsem historii pivovaru v Plandrech nezmapoval. Na to nemám čas ani ambice. Jen jsem dal dohromady některé údaje dostupné na internetu a archivní. Vše, co jsem dosud zpracoval o historii obce a některých pamětihodnostech, dělám hlavně pro naše občany, aby o své obci něco věděli. Nic víc, nic míň.

* A chystá třeba někdo jiný vydání knihy o Plandrech?

Nevím o nikom, kdo by se do toho pustil. I když na rok 2011 připravujeme sraz rodáků a k tomu připravíme malinkou brožurku o historii - pro pozvané rodáky.

* Dobové fotografie máte?

Žádné nejsou. Jediné fotografie pivovaru a zámku, které zbyly po zboření těchto budov, jsem už dal na internet www.plandry.cz.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Již po několikáté proběhnou v areálu pivovaru PRIMÁTOR v Náchodě pivní slavnosti. Termín je stanoven na sobotu 22. května. Vše vypukne v 10.00 hodin a rozhodně je se na co těšit.

Jedna z největších akcí na Náchodsku vyžaduje dlouhodobou přípravu, pečlivé plánování a hlavně nadšení organizačního týmu. „Stejně jako v loňském roce se celá akce pořádá ve vlastní režii pivovaru s nemalou pomocí firmy MODEROVANI.cz, která se na Dnu s Primátorem podílí již od samého začátku. V současné době finišujeme s programem a začínáme se samotným organizováním akce a personálním zajištěním.“ řekla manažerka projektu Veronika Jansová.

Program v letošním roce bude jak jinak než nabitý. Mezi prvními oslovenými a v tuto chvíli už také potvrzenými interprety je skupina Heebie Jeebies, která v loňském roce měla největší ohlas. Jejich Podkrkonošský folklórně ska-punk´n´rollový cirkus si své fanoušky našel i mezi návštěvníky slavností. Jednoznačný impuls pro organizátory, proč ji zařadit do nabitého programu i letos. Dalším potvrzeným interpretem je skupina Skapolo, stylově velmi blízká první zmiňované kapele. V letošním roce poprvé v Náchodském pivovaru. Aby si přišli na své i zastánci jiných hudebních stylů, zajistili organizátoři i další kapely. Třeba skupina Tři sestry revival banda, jejichž vystoupení jsou nejen polaskáním uší fanánkovskými superšlágry, ale i kabaretem a směsicí kreativních pohybových variací a neotřelých mixů třísestrovské muziky.

Těšit se můžete na kapelu Yo Yo Band v čele s Richardem Tesaříkem. Určitě zazní jejich hity Jedem do Afriky, To mě láká nebo Rybitví. Do Náchoda zavítá také Jaroslav Uhlíř, výrazná osobnost české hudební scény, skladatel populární a filmové hudby. Jistě uslyšíme písničky ze známých pohádek i filmů jako jsou Tři veteráni, Ať žijí duchové, Princové jsou na draka…

Jako jeden z dalších interpretů potvrdil svou účast také Xindl X. Pražský rapper s kytarou, který se pokouší nalézt nový přístup k českému písničkářství. Typy na hlavního interpreta jsou zatím v přísném utajení. Každopádně již nastíněný program stojí za účast.

Zdroj: Tisková zpráva Primátoru Náchod


Pilsner Club zve...

[neděle, 28. březen 2010]

Pozvánka


«« « Strana 543 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechcemePivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň