Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Do pivovaru přijde král

[čtvrtek, 3. září 2009]

Nebýt jednoho z nejschopnějších podnikatelů v pivovarnictví 19. století v Čechách a na Moravě Josefa Mülschitzkého, jsou Hanušovice chudší o svou největší tradici, která trvá už sto pětatřicet let. Výročí svého založení si připomene pivovar o víkendu, kdy na narozeninové pivovarnické párty očekává deset tisíc lidí.

Historie každého pivovaru je cenný kapitál, který se nedá vyjádřit penězi. Pan Müllschitzky se zapsal do dějin pivovaru Holba opravdu zlatým písmem. Je nám ctí, že můžeme v jeho tradici pokračovat a rozvíjet ji. Sluší se ji také připomínat a slavit,“ řekl výkonný ředitel Holby Vladimír Zíka.

Müllschitzky, který byl nájemcem malého pivovaru v nedaleké Kopřivné, prokázal podnikatelského ducha a rozhodl se postavit pivovarnictví na průmyslový základ. Dokázal přesvědčit bohaté podnikatele z regionu, aby do jeho projektu investovali své peníze. To vše v době, kdy pivovarnictví bylo v krizi. Pivovar pod vedením Müllschitzkého vyrobil v roce 1875 na tehdejší dobu ohromujících 15 900 hektolitrů piva. Zatím rekordní výstava pivovaru Holba se datuje do roku 2003, kdy zdejší pivovarníci dodali zákazníkům téměř 470 000 hektolitrů svého produktu.

Narozeninová Holba párty se koná čtvrtého a pátého září. Bude nejen oslavou piva, ale připomene historii pivovaru a jeho hanušovické tradice. Na akci vystoupí například Honza Nedvěd se skupinou a hlavním tahákem bude sobotní večerní koncert No Name. Program slavností uvádí moderátor Patrik Hezucký.

Chceme lidem ukázat jak se tradiční české pivo vaří, proto budou součástí oslav i exkurze,“ přislíbil za vedení pivovaru Vladimír Zíka. Exkurze proběhnou v pátek od patnácti do dvaceti hodin, k posezení u piva na nádvoří pivovaru zahraje Honza Nedvěd.

Sobotní program začíná už ve třináct hodin. Nádvořím pivovaru projde královský průvod, poté dojde k naražení sudu a bude následovat přípitek slavnostním speciálem Holba Šerák. „Připravuje se i ceremonie udělení várečného práva městu v přítomnosti krále i jeho družiny,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Celá slavnost bude ve znamení dobrého piva, hudby a her. Holba poteče ze čtyřiceti výčepů a návštěvníci mohou ochutnat také další středomoravská piva Zubr a Litovel. Specialitou bude polotmavý Holba Šerák Speciál o symbolické stupňovitosti 13,51 podle výšky stejnojmenné hory Šerák.

Vstupenky na pivovarské slavnosti je možné zakoupit za zvýhodněné ceny v informačních centrech na Šumpersku a Jesenicku nebo ve vzorkové prodejně pivovaru Holba v Hanušovicích nebo přímo na místě

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Rostislav Hányš


Když mizí v parném létě orosené sklenice piva s výstavní pěnou jako o závod v mužných hrdlech, přál by si leckterý Čech spojit příjemné s užitečným a být akcionářem pivovaru. Co může být lepšího, než popíjet oblíbený mok, financovat jeho výrobu a ještě na tom vydělávat!

Zdání však někdy klame. Ani akciím pivovarů se v době recese tolik nedařilo. Až do letošního března řada z nich výrazně ztrácela. Šetřilo či šetří se zkrátka i na pivu. Akcie českých pivovarů, a až na jednu výjimku také korunových fondů, již ostatně delší dobu nekoupíte. Z trhu byly staženy již před lety.

Humpolecký Bernard sice kdysi zvažoval, že získá část potřebných peněz primární emisí akcií a nabídne je tedy i veřejnosti, nakonec však navýšil základní kapitál díky vstupu belgického strategického partnera Duvel Moortgat. Pár akcií některých menších výrobců piva z doby privatizace na kupony, které dosud ještě vlastní drobní akcionáři, patrně co nevidět skončí v rukou nových majitelů, většinou zahraničních. Nabídka pivovarských fondů je proto chudá – tvoří ji vlastně jen dva zajištěné fondy, které loni na jaře nabízela ČSOB.

Fondy Světových pivovarů 1 a 2 vzbudily mezi pivomilnými Čechy i díky velké propagaci značnou pozornost. Pokud ale někdo čekal, že se bude pivovarům – výnos fondů je odvozen i od vývoje akcií producentů jiných alkoholických nápojů jako jsou Rémy Cointreau nebo Pernod-Ricard – v recesi dařit výrazně lépe než jiným titulům, je zatím nejspíš zklamán. První z fondů, které ukončí činnost na podzim roku 2013, za rok ztrácí dvě a půl procenta, druhý dokonce 4 %. Celkově pak od loňského jara vykazují shodně pokles asi o pět a půl procenta.

Za posledního půl roku si však fondy podle dostupných dat o několik procent polepšily, protože akcie řady největších světových pivovarů začaly v březnu opět výrazněji růst. V případě pivovarů Anheuser-Busch Inbev a SABMiller bojujících o post světové pivovarnické jedničky činil nárůst dokonce přibližně 40 %.

Pomalé oživení?

Graham Mackay, šéf SABMiller, která vlastní Plzeňský Prazdroj, nedávno uvedl, že pivovarnictví očekává pomalé oživení. To není pro investory ta nejlepší zpráva. Mackay však agentuře Bloomberg rovněž sdělil, že je jeho společnost připravena k dalším akvizicím. Právě akvizice a fúze – odvětví není dosud zdaleka konsolidováno – mohou být faktorem, který může akciím řady pivovarů pomoci výše. SABMiller se chce zaměřit na vyspělé i rozvíjející se země. Z méně rozvinutých států přitom společnosti plyne 85 % zisků.

Kolik peněz hodlá SABMiller na akvizice a fúze dalších pivovarů vynaložit, Mackay neuvedl. Má jít ale o země či regiony se stabilním růstem, a to v Africe a v Číně. Hovoří se i o akvizici největšího latinskoamerického pivovaru Fomento Economico Mexicano SABM (FEMSA), tureckého Efes Breweries a ruské části InBev. Opustit prý naproti tomu SAB může východoevropský region, například Polsko.

V období recese je sice řada společností k mání za nižší ceny, firmy usilující o koupi konkurentů však zpravidla realizují akvizice a fúze až v době, kdy jsou vyhlídky ekonomik příznivější. Lze spekulovat, že i v pivovarnictví tomu bude podobně. V každém případě by však mělo toto odvětví zůstat v hledáčku investorů. A to nejen kvůli akvizicím a fúzím, ale i předpokládanému růstu spotřeby piva v některých více či méně bohatnoucích rozvíjejících se zemích (jimž to náboženství nezakazuje).

Zdroj: Finmag.cz


Na Pivobraní vystoupí Toxique

[čtvrtek, 3. září 2009]

Zažít letní pohodu pod širým nebem se zlatavým mokem nemusíte jen u vody, ale i v centru města. Na náměstí Míru v Novém Boru se 4. – 5. září koná jubilejní pátý ročník Pivobraní.

Na akci vystoupí řada známých kapel různých žánrů. „Podařilo se nám sehnat dokonce dvě kapely, které letos získaly prestižní hudební cenu Anděl. Jedná se o skupinu Toxique, která je objevem letošního roku a skupinu První hoře, která získala cenu za album Lamento,“ přibližuje organizátor akce Radovan Novotný z Kultury Nový Bor, s.r.o. Pátek bude laděn převážně v rockovém duchu. Vystoupí kapely Zakázaný ovoce, Škwor a První hoře. Sobotní odpoledne bude patřit milovníkům dechovky, kteří si mohou zatančit v rytmu Sklářské muziky Míly Dočkala. Country a trampské písně si vychutnáte se známou novoborskou skupinou Faráři. Z České Lípy dorazí kapela Vyjakomy, která hraje indie pop a bude mít v Novém Boru premiéru. Písně z nového alba představí skupina Prohrála v kartách. Vrcholem večera bude vystoupení skupiny Toxique z Prahy, jejímž nejvýraznějším prvkem je vynikající zpěvačka Klára Vytisková, která na koncertech ráda střídá extravagantní převleky. Pivobraní uzavře oldies diskotéka DJ Roury.

Návštěvníci budou moci ochutnat několik desítek piv, počínaje klasickými až po nejrůznější pivní speciály z produkce především regionálních pivovarů. Kdo bude mít chuť, bude si moci zasoutěžit o ceny.

Zdroj: i-noviny.cz | Autor: Ilona Rejholcová


Pivo se dříve vařilo také v Liboci

[čtvrtek, 3. září 2009]

Ve své knize „Vaření piva v českých zemích a zaniklé pivovary na Sokolovsku“, vydané v březnu 2009, jsem popsal dějiny pivovarů v našem okrese. Nebyly to ovšem pivovary, jaké známe dnes, často pravováreční měšťan vařil pivo doma a zároveň jej v domě prodával.

Celkem jsem popsal v okrese Sokolov 30 pivovarů, kraslický historik Václav Kotěšovec mne ale upozornil, že se vařilo pivo i v Liboci (Frankenhammer). V této obci byly v 17. a 18. století velké hamry, které tavily kovovou rudu a zaměstnávaly ve šmelcovnách mnoho tavičů rud.

A ti přirozeně pracovali ve velmi horkém prostředí, a proto měl majitel panství Martin Hoyer zájem, aby zde byl pivovar. Ke konci 18. století však získali Liboc do svého majetku hartenberští Auersbergové.

Po Marii Auersbergové zdědil celé panství její strýc Josef Karel hrabě z Auersbergů. V roce 1921 se stal majitelem panství jeho syn Josef Jáchym. Jeho manželka Františka zemřela až v r. 1901.

V roce 1847 byly libocké hamry přebudovány na mlýny a pily. Tehdy je zde zapsán i „panský“ zámek na výšině mezi „špitálem“ a dále propachtovaný pivovar a panský dvůr. A pivo se vařilo zřejmě v panském dvoře. U pivovaru je zmiňována i vinopalna a výroba potaše. Pivo se zde vařilo prokazatelně ještě v roce 1838.

Za dodání podkladu pro tento článek děkuji panu Václavu Kotěšovcovi z Kraslic. Pohlednice zobrazuje kostel v Liboci a za kostelem jsou vidět komíny v panském dvoře, kde byl i zdejší pivovar.

Zdroj: Sokolovský deník.cz | Autor: Jiří John


V Mechelenu vařily pivo jeptišky

[středa, 2. září 2009]

Lepší je mít vodu v botách než v žaludku. Tak nějak by mohlo znít motto belgických jeptišek, které ve středověku dávaly přednost pivu před obyčejnou vodou. A nejen to. Jeptišky si pivo dokonce i samy vařily. Navštívili jsme pivovar v belgickém Mechelenu, ve kterém kdysi holdovaly pivu zbožné sestry.

Automatický robot sází do basy jedno pivo za druhým a další robot pak plné basy rovná na paletu. Pivovar Het Anker v Mechelenu je moderní podnik. S dlouhou a pro leckoho i pozoruhodnou tradicí.

Už od středověku se tady vařilo pivo. Jenže místo sládka se tady v pivovarnické zástěře procházela jeptiška. Ptáte se proč? Mechelenský pivovar patřil až do poloviny 19. století k jejich klášteru.

"V klášteře měli taky krankenhaus - hospic pro staré a nemocné jeptišky. A pivovar byl vlastně jeho součástí. Jeptišky vařily pivo, aby měly co pít. V jistých dobách bylo pivo zdravější než voda," říká mi o patro výš Charles Leclef, který pivovar spravuje.

Představa ženského kláštera, ve kterém se jeptišky nalévají pivem, mi připadá trochu humorná. "No ano. Je to trochu úsměvné. Jenže pivo nebylo tak silné jako to dnešní. Ale pivo to bylo," doplnil Charles Leclef.

Pokud si myslíte, že pivo bylo jenom pro nemocné a staré jeptišky, mýlíte se. Přiťuknout si s ním mohli i mechelenští měšťané. "Pivo bylo jedním z důležitých příjmů kláštera. Co jim zbylo, prodaly jeptišky ostatním," vysvětluje Charles Leclef.

Tahle tradice je v Belgii živá dodnes. Je zde mnoho pivovarů, ve kterých mniši vaří klášterní pivo. Prodají ho jen tolik, kolik oni sami potřebují. Není to tedy žádný byznys ve velkém, spíše přivýdělek. Jejich piva jsou ale velmi oblíbená.

Jak mi říká Charles, sláva belgických pivovarů postupně upadá: "Na začátku 20. století bylo v Mechelenu 80 pivovarů. Dnes jsme jediný. Dřív tady býval pivovar na každém rohu. Většinou to byly malé domácí pivovary." Prý přišly velké firmy, které místní pivovary buď zlikvidovaly, nebo koupily, což je totéž, jen řečeno jinými slovy.

Pivovar Het Anker nemá už s jeptiškami nic společného. Kromě historie. Ale jak říká Charles Leclef, je pěkné si ji čas od času připomenout. Což jsme právě udělali.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Pavel Polák


Sotva pár let po Sametové revoluci se dostal pivovar v Chodové Plané opět do soukromých rukou. Na začátku myšlenky byli čtyři společníci a určitě také milovníci zlatavého moku, kteří založili firmu s názvem Chodovar spol. s.r.o.. Svými představami a především činy se doposud podílejí na chodu a rozkvětu celé společnosti. A o tom, že se jim to daří, se může osobně přesvědčit každý z vás.

Foto

Myšlenka spojit kouzelnou pivní pohodu s možností relaxace v pivních lázních a doplnit vše příjemným doprovodným programem je pro hodně Čechů (především pro mužskou část populace) jakýmsi nesplněným tajným snem. Majitelé pivovaru v Chodové Plané se o to pokusili a dnes pivovar opravdu vzkvétá a to se nepromítá jenom ve zvýšené produkci, která dosahuje téměř 90 tisíc hektolitrů vyprodukovaného piva a stáčené minerální vody za rok.

Foto

Na rozmachu a zviditelnění v očích veřejnosti se svou měrou podílí také atraktivní prostředí stylové restaurace vsazené do části skalního labyrintu pivovarských sklepů. Pro návštěvníky, kteří nemají tušení, v jakém prostředí se restaurace nachází, je již samotný vstup nezapomenutelným zážitkem. A co teprve posezení. Po prvním šoku z prostředí si uvědomíte, že jste sice ve skále, ale není zde žádná zima. Později zjistíte, že tu nejsou okna, ale ani ty vám neschází. Vše je tak nějak přirozené a nesmírně zajímavé. Na vašich příjemných pocitech se podílí nejen nevšední prostředí a profesionální personál, ale také neodolatelný a k pivnímu moku přizpůsobený jídelní lístek. O tom, že jste opravdu v pivovaru, vás přesvědčí nápojový lístek, kde pivo hraje dominantní roli. V části unikátního skalního labyrintu se nachází malé pivovarské muzeum.

Foto

Ovšem ani pravé pivní lázně nejsou k zahození. Taková koupel v pivu je snem nejednoho milovníka tohoto lahodného nápoje. Pivní lázně najdete nedaleko pivovaru, a to přímo na náměstí v Chodové Plané v budově krásně zrekonstruovaného wellness hotelu „U Sládka“. Cílem jednotlivých procedur (koupelí, zábalů, masáží a pitné kůry) je harmonizovat organismus a tím dosáhnout celkové regenerace organismu. Ozdravné procedury mají pozitivní vliv na pleť a vlasy, způsobují uvolnění svalů, prohřátí kloubů a podporují imunitní systém organismu.

Názornou ochutnávku piva můžete také absolvovat v budově původní sladovny, která byla využívaná zdejším pivovarem až do roku 1860. Dnes se zde nachází restaurace „Stará Sladovna“. Jde o originální restauraci tzv. Berrarium. Přibližuje návštěvníkům na jednom místě a v jednom okamžiku svět technologie piva a gastronomie. Restaurace disponuje kapacitou 150 míst a dalších přibližně 300 míst je na terase, ze které je kouzelný výhled na komplex historických budov pivovaru. Součástí restaurace je minipivovar a návštěvníci zde mohou sledovat postupy při vaření piva nebo s pomocí sládka uvařit své vlastní pivo. Na tvorbě pivního lístku, který v základní nabídce obsahuje minimálně 10 druhů piv, se podílejí opravdoví znalci piva a zároveň majitelé Jiří a Vojtěch Plevkovi.

Foto

Ve správném pivovaru by neměla chybět prohlídka. I zde vás majitelé rádi seznámí s historií pivovaru a přiblíží vám tradiční postupy při vaření piva. Denně, a to úderem 14. hodiny, můžete nahlédnout do kuchyně zdejších sládků. Prohlídka trvá přibližně 45 minut a je spojena s ochutnávkou piva, které je stylově stáčeno přímo z pivovarské kašny. Pro skupiny zájemců o prohlídku je možná rezervace i mimo stanovenou hodinu, a to na telefonních číslech +420 374 798 122, 374 611 650 nebo e-mailu ve-skale@chodovar.cz.

Foto

Zdroj: Meredit.cz | Autorka: Jaroslava Fuksová


Sociální demokracie jde do voleb s dalším dopravním lákadlem. Kromě amerického trucku zapojí do kampaně i speciální "pivní automobil". Nákladní vůz je inspirován designem čtyřicátých let minulého století, z jeho cisterny budou socialisté voličům čepovat pivo a nealkoholické nápoje.

Tvůrci kampaně ČSSD mají zjevně zálibu v roztodivných dopravních prostředcích. Zemanovu Karosu Zemák už před lety vyměnili za britský doubledecker, v krajských volbách přesedlali na americký truck, v evropských volbách použili český tahač - českou tatrovku.

V nynější kampani se pro úspěch vrátí k americkému kamionu, doplní ho ale o speciální vozítko s pivní cisternou. Redakce iDNES.cz na vůz natrefila, když byl právě polepován samolepkami ČSSD.

Dotaz na účel vozu šéfa kampaně Jaroslava Tvrdíka evidentně zaskočil - sociální demokraté totiž vůz plánovali nasadit jako překvapení až ve čtvrtek, kdy bude poprvé k vidění na mítinku v Ostravě.

"Vůz se bude účastnit mítinků sociální demokracie. Počítáme s tím, že součástí mítinků bude kromě diskuse s lidmi i pohoda, zábava a samozřejmě i drobné pohoštění," řekl iDNES.cz Jaroslav Tvrdík.

Točit se bude Budvar, jinde zase místní pivo

Oranžoví proto budou rozdávat klobásy, pro děti nealkoholické nápoje či popcorn. Dospělí si budou moci dát ke klobáse pivo. "Vybrali jsme symbolicky tento vůz proto, že jedním z velkých témat je pro nás privatizace Budvaru. V tomto kontextu jsme hledali ztvárnění nějakým českých technickým prostředkem," vysvětlil manažer volební kampaně ČSSD.

Sociální demokraté tak budou točit Budvar na znamení toho, že pivovar má zůstat v českých rukou. Jen v některých regionech mají místní patriotičtí straníci přání čepovat lokální pivo. V takových případech jim z Prahy vyjdou vstříc.

Automobil však není žádným muzejním kouskem, ale současným výtvorem. Navíc není ani inspirován žádnou historickou předlohou. "Je to dělané na míru a celé vymyšlené," řekl iDNES.cz majitel automobilu Aron Günsberger, kterému také patří restaurace King Solomon v pražské židovské čtvrti.

Zájemcům vůz půjčuje pro různé komerční akce. "Půjčuji to na golfové turnaje, party, grilování či různé prezentace. Do cisterny je možné dát cokoli, buď alko, nebo nealko. Záleží podle toho, kdo si to pronajme a co se propaguje za akci," vysvětlil.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Adam B. Bartoš


Úřednický kabinet premiéra Jana Fischera hodlá řešit schodek ve státním rozpočtu zvýšením spotřebních daní na alkohol a na benzin. Půllitr piva by podle ministra financí Eduarda Janoty mohl podražit zhruba o padesátník.

Informaci přinesl server Týden.cz, podle kterého by vláda ráda snížila schodek rozpočtu na příští rok z plánovaných 230 miliard k úrovním okolo 160 miliard korun.

V rámci celého balíčku opatření, které by měly začít platit od příštího roku, tak došlo i na daňové změny. "Chceme zvýšit spotřební daň na benzin, na cigarety i alkohol," sdělil serveru Týden.cz ministr financí Eduard Janota.

Vláda chce zvýšit i spotřební dan na benzin. Spotřební daň by se u půllitru piva zvýšila o zhruba padesát haléřů. "Na litr čtyřicetiprocentního alkoholu to vychází asi na pětikorunu a na krabičku cigaret asi 2,50 koruny," dodal Janota.

Zdroj: Byznys Lidovky.cz


"Tuto se pět znamení dává o vybírání piva dobrého: První, aby nebylo zvoctilé neb kyselé: takové zajisté žaludku odporné jest... Druhé, aby bylo čisté, neboť když je kalné, průduchy moče zacpává... Třetí, aby vařeno bylo z obilí zrna plného, ne z porušeného, tedy z ječmene, pšenice neb ovsa výborného: neboť čím lepší zrno je, tím také vlhko odtud pošlé družnější je. Čtvrté, aby dobře uvařené bylo, proto čím lépe zažívá se, tím příhodnější přirození bývá... Páté, aby bylo staré, to jest vyleželé a kvasnic v sobě nemající, neboť mladé pivo, ty stejné zlé věci dělá jako nedokvašené..."

Tolik o nárocích na kvalitu piva Lékařská kniha v rukopise z roku 1580. To, zda nám pivo chutná či nikoliv, poznáme všichni, kdo si rádi piva čas od času zavdáme, ale odhalit jemnější nuance a přisoudit konkrétnímu pivu konkrétní stupeň na žebříčku kvality, to umí jen degustátor. A my se ptáme ing. Pavla Čejky, CSc., manažera kvality AZL Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s., v Praze:

Jaké schopnosti a jaké vlastnosti musí mít dobrý degustátor? Co z nich je vrozené a co se může degustátor na-učit? Jak člověk zjistí, že má dispozice k tomu stát se degustátorem piva?

Každý hodnotitel musí splňovat fyzické, psychické a odborné předpoklady. Fyzické předpoklady jsou z velké časti vrozené a stárnutím člověka se mění. Je zajímavé, že mezi lidmi existují velké rozdíly ve vnímání různých chutí a vůní, o čemž se lze přesvědčit různými testy. Odborné předpoklady se zjišťují degustačními zkouškami. Degustátoři musejí umět rozlišit a pojmenovat základní i některé speciální pivovarské chutě a vůně, prokázat dobrou chuťovou paměť atd.

Psychické předpoklady souvisejí s vlastní prací v degustační komisi. Samozřejmostí jsou dostatečné intelektové schopnosti, dále jsou třeba vlastnosti, které lze označit jako kladné: smysl pro spolupráci, tolerance k názorům ostatních, praktičnost, uvážlivost, sebedůvěra atd. Naopak nevhodné vlastnosti jsou např. nerozhodnost, povrchnost, chaotičnost, nedostatek odpovědnosti, sklon k poučování atd. Zcela zakázána by měla být účast v degustační komisi osobám se sklonem k alkoholismu a též silným kuřákům.

Co všechno se při degustaci na pivu posuzuje a vyhodnocuje? Co lze v pivu odhalit?

Pro senzorické hodnocení piva byla vypracována celá řada testů. Nejvíce se používá test podle EBC (European Brewery Convention) a rozdílové testy.

Po obdržení vzorku piva (asi 100-150 ml ve sklenici, která je plná pouze z poloviny) se chvilku vyčká, až se nad hladinou koncentruje aroma piva. Poté se ohodnotí celková intenzita vůně. Pivo má vonět po svých surovinách, tedy po sladu a chmelu, u piva českého typu je ještě přípustná slabá ovocná a kvasničná složka vznikající při kvašení. Ostatní vůně se označují jako cizí. V této době se se vzorkem nemíchá, aby se neporušila nasycenost piva oxidem uhličitým. Poté je možné přistoupit k chuťové stránce. Z prvního doušku se ohodnotí říz piva (který právě určuje nasycení piva oxidem uhličitým), pak se již může sklenicí mírně zakroužit a eventuálně se vrátit ke specifikaci cizích vůní. Z druhého doušku se potom hodnotí plnost (někdy nazývaná chlebnatost), která je typickou vlastností pro piva českého typu a způsobuje v ústech pocit jakési hutnosti. Ze třetího doušku se posoudí další vlastnost typická pro české pivo, a tou je hořkost; u té se hodnotí nejen její intenzita, ale i její jemný nebo drsný charakter a délka doznívání. Někdy se ještě posuzuje sladkost, kyselost a trpkost piva. U tmavých piv se ještě přistupuje ke stanovení intenzity karamelové a sladké chuti. Nakonec se i u chuti hodnotí přítomnost cizích složek, které jsou často společné s cizími vůněmi. Dobrý degustátor by měl rozpoznat asi 20-30 různých chutí a vůní.

Já jsem ale někde četla, že v pivu existuje snad přes 70 druhů vůní?

To je pravda, vědecky je v pivu popsáno celkem 122 různých chutí a vůní. Je ale třeba dodat, že zatímco v českém pivu (tento název, jak jistě mnozí vědí, byl nedávno přijat Evropskou unií jako ochrana zeměpisného označení) je drtivá většina těchto chutí a vůní nepřípustná, ve světě se vyrábějí piva, kde jsou některé z nich naopak žádoucí a dávají těmto pivům svůj typický charakter.

Můžete některé chutě a vůně v pivu jmenovat?

Některé příklady: ovocná, esterová, kvasničná, karamelová, oxidační, obilná, sirupová, mladinová, autolyzační, zatuchlá, diacetylová, sirná, kovová, fenolová, medicinální atd.

Co když se v pivu nějaká cizí vůně, která tam nepatří, vyskytne?

Pokud se v pivu nalézá nějaká cizí chuť ve vyšší míře, než je ze senzorického hlediska přípustné, samotná degustace většinou nestačí a přistupuje se k podrobné chemické analýze senzoricky aktivních látek. Až ta potom může danou příčinu odhalit.

V jedné z minulých odpovědí jste se zmínil o rozdílových testech. Co to je?

V řadě případů použití metoda popisu není vhodná a je lepší použít metody rozdílové. Mají za úkol zjistit existenci či neexistenci rozdílu mezi dvěma pivy (např. ve vůni, chuti, hořkosti ad.). Nejpoužívanějším typem tohoto testu je trojúhelníková zkouška. Hodnotitel obdrží tři vzorky piva, z nichž dva jsou totožné a jeden odlišný. Cílem je určit, který z nich to je. Čím více členů degustační komise odlišný vzorek určí, tím významnější je mezi zkoumanými pivy rozdíl.

Platí při degustacích nějaká pravidla, podle kterých se postupuje?

Je nesmírně důležité, že k získání objektivních a reprodukovatelných výsledků je třeba zachovávat přesně určená pravidla. Musí být splněny a dodržovány přesně stanovené zásady, které se týkají degustační místnosti, degustačních sklenic, množství a teploty vzorku, degustačního sousta, anonymity vzorků, systému vyhodnocení atd.

Jak probíhá degustace na soutěžích? Kolik vzorků degustátor oceňuje a jak vypadá vyhodnocení (charakteristika) pivního vzorku?

Nejdříve mi dovolte, abych se pro informaci stručně zmínil o některých soutěžích piv, probíhajících v České republice. Oficiální soutěží, kterou pořádá Český svaz pivovarů a sladoven, je "České pivo 200x". Probíhá v kategoriích světlá a tmavá výčepní piva, světlé a tmavé ležáky, nealkoholická piva. Další významnou soutěží je "Zlatý pohár PIVEX", pořadatelem jsou SNIP & Co, s.r.o., a Veletrhy Brno, a.s. Aby se předešlo co nejnižší náhodnosti výsledků, jsou obě tyto soutěže dvoukolové. Jejich řádný průběh osvědčuje notář. Dále bych se zmínil o "Jarní ceně českých sládků", ve které se utkávají piva z restauračních minipivovarů. Letos se poprvé uskuteční nová soutěž "Znojemský hrozen", která je vypsána pro speciální a neobvyklá piva z produkce komerčních pivovarů. Další soutěže jsou např. "Dočesná", "Česká pivní pečeť", "Pivo České republiky" atd. Jak je vidět, paleta pivních soutěží je u nás opravdu bohatá.

Množství degustovaných piv se soutěž od soutěže liší, v seriózních soutěžích by jeden degustátor neměl za den hodnotit více než asi 20-30 piv. Hodnocení piv v soutěžích podléhá vlastním pravidlům, liší se od soutěže k soutěži a nelze je bohužel nějak zjednodušeně popsat.

A co degustátor dělá, když nesedí v porotě nějaké pivní soutěže? Jaký je jeho běžný pracovní den?

Degustátor piva, alespoň u nás, není samostatnou profesí. Samotným degustováním piva by se neuživil, nehledě k tomu, že po hodnocení delší série piv se dostavuje únava a degustační schopnosti se snižují.

V pivovarech pracují degustační komise, které se skládají z pracovníků výroby, laboratoří, někde i marketingu. Tyto komise pravidelně zasedají (většinou několikrát týdně) a posuzují hlavně vzorky z výroby. Na soutěže jednotlivé pivovary delegují degustátory podle pravidel soutěže.

Kolik je u nás degustátorů piva? Vyučuje se tato profese jako jiné obory?

Jak už jsem řekl výše, v každém pivovaru pracuje degustační komise, v té bývá asi 7-15 členů. Samostatně se tato profese nevyučuje, pouze v rámci středoškolského nebo vysokoškolského studia v oboru pivovarství. Každá komise by ale měla pravidelně trénovat, a tak zdokonalovat svoje schopnosti. To se prakticky provádí např. přídavky různých látek do piva; degustátoři musí určit, o jaké látky se jedná.

V zahraničí se věnují výuce degustačních dovedností některé specializované komerční firmy, u nás pořádá degustační semináře Vý-zkumný ústav pivovarský a sladařský.

Jak pít pivo, aby si jej člověk vychutnal? Čeho si všímat?

Pivo by nemělo připomínat sodovku s přídavkem alkoholu, nemá být nudné a má pobízet k dalšímu napití. Mělo by být něčím pozoruhodné a vyvolávat požitek.

Chodí degustátor "na pivo"? A na jaké?

Myslím, že ani více nebo méně než běžný konzument. Rozdíl snad je v tom, že degustátoři jsou poučenější a rádi ochutnají různá speciální piva, ať tuzemská nebo zahraniční. A ještě jeden rozdíl, u degustátorů asi existuje něco jako profesní deformace - podvědomě degustují, i když jdou jen na pivo.

Jsou mezi degustátory piva také ženy?

Samozřejmě, na některé chutě a vůně bývají dokonce citlivější než muži.

Ing. Pavel Čejka, CSc. (1951), vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou, katedru kvasné chemie a bioinženýrství. Ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském, a.s., v Praze se zabývá výzkumem a analytikou pivovarských surovin a piva a je zde též předsedou degustační komise.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Zdena Bočarova


Pěnivý mok dorazil na rozcestí, kudy již před časem prošla gastronomie a víno

Kdo alespoň občas cestuje po Česku, nemůže si toho nevšimnout. Jedete dejme tomu z Prahy zalyžovat si někde v Jizerských horách nebo v Krkonoších. Cestou míjíte - někdy těsně, jindy větším obloučkem - celou řadu pivovarů, např. v Nymburce, Nové Pace, Klášteře, Svijanech, Vratislavicích, Malém Rohozci, Vrchlabí, daleko to není ani do Broumova, Pardubic či Náchoda. Zaparkujete, nasadíte běžky a vyrazíte na túru. Chcete-li se ale cestou osvěžit pivem, jste nuceni se občerstvit většinou jedinou značkou piva.

A nebo jiný příklad. Nikdo nepochybuje o tom, že nejkvalitnější a nejluxusnější hotely jsou důležitými vstupními branami do naší země, které rozhodují o tom, zda k nám bude nebo nebude jezdit nejbohatší světová klientela. Na nápojovém lístku těchto hotelů proto můžete najít někdy až stovky vybraných nejkvalitnějších vín a desítky nejušlechtilejších destilátů z celého světa. Poptá-li se ale hotelový host v "zemi piva" po pěnivém moku, zpravidla mu nabídnou zase jen jeden jediný.

Tekutý chléb?

Zásluhou rekordní spotřeby piva na osobu, obecné popularity tohoto nápoje mezi obyvatelstvem a faktu, že české pivo patřilo mezi těch několik málo komodit, za něž jsme se nemuseli stydět ani za komunismu, je pivo v našich myslích přiřazeno k "rodinnému stříbru" českého národa. K čemu je však i ten nejcennější rodinný poklad, když se s ním neumíme hrdě pochlubit a necháváme jej uzamčený v temnotě trezoru přežívajících stereotypů a předsudků, nedostatku nápaditosti a odvahy k něčemu novému?

V důsledku souhrnu historických souvislostí a především přičiněním komunistického režimu, který z piva učinil uměle levný roubík do úst národa, jenž - nezvláčněn pivem - by mohl začít reptat, se z piva stal proletářský nápoj a popelka české gastronomie. S pivem si mnoho lidí stále ještě častěji spojuje představu chasníka v montérkách, který cestou ze šichty v zakouřeném hostinci za vzrušené debaty o vývoji fotbalové ligy udělá svých deset kousků, než představu mondénní dámy, jež v elegantní restauraci ze vkusné sklenice vychutnává některý mistrovský produkt z bohaté nabídky piv na nápojovém lístku. Jestli se vám tato představa jeví jako za vlasy přitažená, pak vězte, že je nejvyšší čas se probudit. Právě teď totiž prožíváme čas dramatických proměn na jevišti české pivní kultury.

Osudová bifurkace

Pivo dorazilo na rozcestí, kudy již před časem prošla gastronomie a víno. Střední proud zglajchšaltovaného pohostinství se rozdvojil. Jedno rameno teče navigací potřeb moderního životního stylu, což znamená rychlé občerstvení, jídlo "s sebou", účelnost, rychlost, jednoduchost. Druhý proud meandruje nivami, kde kvete pestrá flóra tužeb po neobyčejnosti, nadstandardnosti. Cílem je tu zážitková gastronomie, etnické kuchyně z celého světa, unikátní prostředí, luxusní nabídka jídel a nápojů, nejrůznější doplňkové programy.

Víno je i nadále k dostání "za babku" v krabicovém balení řetězcových supermarketů, ale drtivou většinu garážových domácích prodejů sudových moravských vín (pro Pražáky) už nahradily příjemné a elegantní vinotéky s výběrem kvalitních vín z domova i celého světa. Host neváhá za láhev dobrého vína v restauraci či vinárně zaplatit částku ještě nedávno nepředstavitelnou. Na tomtéž rozcestí tedy nyní stanulo i pivo. Jaký další vývoj můžeme očekávat?

V supermarketech budou i nadále k vidění štosy přepravek s konzumními druhy piv pro běžnou spotřebu v domácnostech, výčepy v českých hospodách i nadále denně protečou tisíce hektolitrů marketingově nejúspěšnějších výčepních piv z masové produkce našich největších pivovarů. Je to tak v pořádku. Ale je nejvyšší čas umět se postarat o rychle rostoucí skupinu hostů, kteří hledají větší výběr, vyšší kvalitu, něco mimořádného a neobvyklého, něco dosud nepoznaného.

Vyprávějte, pivníku!

Pivo má možnost vstoupit do gastronomie dvojími dveřmi. Především přichází pivo na stůl jako ušlechtilý nápoj, který si zaslouží vysokou kulturu servisu. Ten se vyznačuje podobnými pravidly jako podávání vína. Ve hře je výběr a doporučení správného typu nebo dokonce konkrétní značky k vybranému pokrmu, volba vhodného typu skla, podání vhodným způsobem odpovídajícím danému typu piva včetně správné teploty. Zdá se vám to přehnané? Považujete-li za samozřejmé, že brandy se nalévá do sklenice jiného tvaru než whisky a že je rozdíl mezi sklenicemi na bílé a červené víno, nemělo by vás zarazit, že svrchně kvašená piva vyžadují zcela jiný tvar sklenice než ležáky plzeňského typu. Pestrost tvarů sklenic užívaných pro různá piva například v zemi s tradičně vysokou pivní kulturou, tedy v Belgii, mnohonásobně převyšuje sortiment stolního skla, s jakým se zatím můžeme setkat v nabídce dodavatelů na českém trhu.

Asi hned nepůjde o to, jestli hostu doporučit světlý ležák z toho či onoho pivovaru, ale i naprostý laik asi uzná, že bude nějaký rozdíl v tom, jestli nějaký pokrm zapijeme půllitrem světlého výčepního piva, pšeničným svrchně kvašeným pivem nebo pohárem tmavého šestnáctistupňového speciálu. V oboru pohostinství je zaděláno na zrod nové specializace. K číšníkům, výčepním, sommeliérům, barmanům a baristům se připojuje pivník (složenina ze slov pivo a číšník), tedy jakýsi pivní sommeliér. Od něj se očekává, že s hostem bude schopen o pivu pohovořit stejně zasvěceně jako sommeliér o vínu, že bude znát základní postupy při výrobě piva a rozdíly mezi hlavními typy piv, že bude mít přehled o nabídce na domácím trhu i o situaci na pivní scéně v jiných zemích, že bude umět popsat základní charakterové vlastnosti piv typických pro různé země a kultury a mnoho dalších věcí.

Odpusťte, Magdaleno Dobromilo...

A jsou tady ještě ony druhé zmíněné dveře, kterými pivo vstupuje do vysoké gastronomie. Tyto dveře vedou do kuchyně. Pivo je totiž nedocenitelnou a zatím stále ještě hodně opomíjenou surovinou pro přípravu pokrmů. I zde však platí, že není pivo jako pivo. S běžným výčepním desetistupňovým pivem v kuchyni díru do světa neuděláte. Zkuste ale oprášit některé staré české recepty Rettigové a jiných tradičních českých kuchařek. Že už jste zkoušeli podle Magdaleny Dobromily připravit pivní polévku a nebyla k jídlu? Samozřejmě, jinak to nemohlo dopadnout. V době života naší obrozenecké královny kuchařek bylo běžným českým pivem svrchně kvašené bílé, povětšinou pšeničné pivo, které bylo na konci devatenáctého století nástupem spodně kvašeného plzeňského piva doslova smeteno z trhu a vyřazeno z výrobního programu prakticky všech českých pivovarů, kterých v té době bylo ještě několik set. Pivní polévka připravená z piva plzeňského typu opravdu dobrá není, ale teď, kdy se pšeničné pivo vrací na český trh a do portfolia českých pivovarů, lze různé staré receptury s úspěchem vrátit do našich kuchyní.

Díky stále ještě patrnému vlivu slavné francouzské kuchyně není ani u nás použití vína při přípravě pokrmů ničím mimořádným. Víno ale lze s úspěchem nahradit vhodně vybraným pivem. Nejlépe je sáhnout pro mimořádně silná, "hustá" piva, u nichž zpravidla i obsah alkoholu dosahuje úrovně srovnatelné s vínem. Takové pivo je všestranně použitelné, od prostého podlévání masa při pečení po použití v různých marinádách pro nakládaní masa, ryb a drůbeže, nebo dokonce jako přísada při přípravě dezertů. Fantazii našich tradičně nápaditých kuchařů se meze nekladou.

Nechte maličkých přijíti ke mně!

Dostane-li se tedy nějaké speciální pivo do hotelu či restaurace na základě požadavku šéfkuchaře jako surovina do kuchyně, jenom zcela neschopného F&B manažera, jenž si nezaslouží mzdu svoji vezdejší, nenapadne, že může přiobjednat nějakou tu bedničku navíc a rozšířit nabídku nápojů v baru o něco nového a unikátního. Tudy vede cesta k tomu, aby se naše rodinné stříbro zaskvělo v plné kráse na prostřené tabuli. Nejpestřejší nabídka různých speciálních piv, která se mohou stát perlami našich nápojových lístků a nedocenitelným kořením v našich kuchyních, pochází totiž především z produkce českých středních a malých pivovarů, jež se tímto způsobem snaží čelit ostré konkurenci velkých pivovarů, řízených většinou kapitálově silnými nadnárodními skupinami.

Dveře do nejvyšších pater české gastronomie jsou pro pivo pootevřeny a je v našem nejvlastnějším zájmu je těmito dveřmi vpustit. Pokud tak včas neučiníme, můžeme jednoho dne zjistit, že nejenom naše rodinné stříbro se kamsi podělo, ale že už jsme navždy odsouzeni k používání importovaných plastikových příborů na jedno použití.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Aleš Dočkal - vedoucí a spolumajitel restaurací Pivovarský dům a Pivovarský klub Praha


Ve starobrněnském pivovaru se pivo vaří téměř osm století. Jak se za tu dobu měnily výrobní technologie i receptury, se můžete v on-line rozhovoru zeptat Tomáše Pluháčka. Je jedním z mála lidí, kteří mají každodenní pití alkoholu v popisu práce. Od března se jako vrchní sládek a manažer pivovaru v jedné osobě stará o kvalitu piva tradiční brněnské značky.

Foto

Prakticky celá kariéra šestatřicetiletého muže, který vystudoval pivovarnictví na Vysoké škole chemicko-technologické, je spjata s pivovarem Starobrno. Nejprve pracoval přímo ve výrobě, pak jako operátor při instalaci nových tanků ke kvašení piva.

Pět let působil ve funkci šéfa stáčírny lahví. Jako vrchní sládek začínal v pivovaru Hostan ve Znojmě, kde strávil tři a půl roku. Poté se ve funkci manažera dodavatelského řetězce vrátil zpět do brněnského pivovaru.

Brněnský Heineken

Při odpovědích mu bude asistovat mluvčí pivovaru Kateřina Eliášová, která do společnosti Starobrno nastoupila před třemi lety. Je členkou nejužšího vedení českého Svazu pivovarníků a sladařů.

Brněnský podnik, který zaměstnává čtyři stovky lidí, před šesti lety ovládla nizozemská skupina Heineken a spolu s ním začlenila do své skupiny další velké pivovarnické společnosti: Královský pivovar Krušovice a skupinu pivovarů Drinks Union. Množstvím uvařeného piva se tak řadí na třetí místo v republice. Samotné Starobrno přitom ročně vyrobí asi 600 tisíc hektolitrů piva.

V sobotu 5. září se brněnský pivovar otevře veřejnosti. Tradiční akce s nabitým kulturním programem a ochutnávkou piva se těší velké oblibě, v minulém roce se jí zúčastnilo dvanáct tisíc lidí a vypilo se 260 sudů

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lenka Čížková


Amsterdam není ledajaké město, většina lidí jej zná díky volnomyšlenkářství, uvolněné atmosféře a zbytkového THC ve vzduchu. Nizozemský Amsterdam ale nejsou jen Coffee shopy. V kanály protkaném městě najdeme i další netradiční zážitky. Třeba pivní kolo. Pivní kolo není ani tak kolem, jak si jej každý hned představí. Funguje ale na podobném principu. Jedná se o vozítko, které má uprostřed bar, na který je napojená bečka piva a kolem baru sedící a šlapající posádku. Ta udržuje vozídko v chodu za průběžného popíjení piva. Výjimkou není ani zpívání karaoke.

Pivní kola a bezpečnost

Nápad je to opravdu pěkný, je to spojení cyklistiky Nizozemí a Amsterdamské jedinečnosti. Je to skvělý zážitek. Ale také nebezpečný. Čas od času totiž hrozí nehody. A v poslední době se dvě další odehrály. V jedné z nich byly zraněny tři ženy. Rozjely vozítko značnou rychlostí naproti tunelu, jehož strop byl příliš nízký a tři z devíti pasažérek byly nárazem vymrštěny ven. Někteří odpůrci říkají, že pivní kola jsou nekontrolovatelnou střelou. Byla už zakázána v části Red light district, známé pro své výstavní okna prostitutek.

Město se ale vyhlášené atrakce pivního kola vzdát nechce. Nejspíše tedy bude v rámci jednotlivých částí města akorát pod několika restrikcemi fungovat dál.

Zdroj: Leťme.cz


V plánu je kromě jiného navýšení kapacity výroby až o čtvrtinu

Skupina Heineken Česká republika investuje během letošního a příštího roku v pivovaru Velké Březno přes 25 milionů korun. Peníze směrují především do zvýšení kvality výroby a stáčení piva, ale i zvýšení kapacity. Pivovar také vylepší místní prohlídkovou trasu.

Chceme ve Velkém Březně vybudovat klasický pivovar, který bude ale zároveň splňovat nejvyšší kvalitativní a ekonomické standardy,“ řekl nový vrchní sládek známého pivovaru Velké Březno Petr Hauskrecht.

V letošním roce již skupina Heineken Česká republika investovala do pivovaru přibližně osm milionů korun do stáčecí linky. „Díky tomu jsme zdvojnásobili její kapacitu oproti období, kdy ještě pivovar nepatřil do skupiny Heineken. Generální opravou například prošly plnička a myčka lahví. Investovali jsme také do úprav etiketovačky,“ vypočítal Petr Hauskrecht. Zvýšila se i bezpečnost provozu pivovaru díky opravám kotelen a energobloků.

Ještě v letošním roce půjdou na úpravy stáčecí linky další dva miliony korun. V příštím roce pak investuje skupina Heineken Česká republika do pivovaru dalších zhruba 15 milionů korun. Investice budou směřovat do rozšíření spilky, sklepů i přetlačných tanků. „Před hlavní letní sezonou tak budeme mít přibližně o čtvrtinu vyšší kapacitu pivovaru,“ uvedl Petr Hauskrecht.

Součástí prohlídky bude ochutnávka

V pivovaru se také chystá změna oblíbené prohlídkové trasy, kterou každoročně navštíví několik tisíc turistů z celého světa. Bývalá humna, tedy místo pro klíčení sladu, by se měla přeměnit na expozici s historickými pivovarskými předměty. „Součástí by měla být i možnost ochutnávky kvasnicového piva. Otevření expozice předpokládáme také v příštím roce,“ doplnil vrchní sládek pivovaru.

V současnosti je Heineken třetím nejsilnějším hráčem s pivem na domácím trhu, v exportu se řadí mezi nejdůležitější vývozce piva.

Kdo je Heineken

- Heineken je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě a evropskou jedničkou mezi výrobci piva.

- V roce 2007 se působnost této skupiny v ČR rozrostla o Královský pivovar Krušovice, a. s.

- V polovině roku 2008 byla úspěšně dokončena akvizice společnosti Drinks Union, a. s.

Zdroj: Ústecký deník.cz


Přátelská posezení se zlatým mokem třeba u grilování byla v letošním létě často vítanou náplní nejednoho večera. Pivo si stále drží největší popularitu ze všech alkoholických nápojů.

Teď jsme tady na dovolené, tak si rádi s manželkou sedneme buď na terasu nebo do nějaké předzahrádky na točené kvasnicové,“ svěřil se návštěvník Třeboňska Jan Petr.

Ve vodáckých kempech na Jindřichohradecku byly o prázdninách v oblibě takzvané pivní PET lahve. „Je to praktické a snadno se uzavře, takže pivo nevyprchá a na lodi se petka líp veze než klasické lahváče,“ vysvětlila vodačka Renáta. Třeboňský pivovar Bohemia Regent však zůstává věrný klasice a obalům z umělé hmoty se rezolutně brání.

Foto

Jsme tradiční český pivovar a držíme se tedy tradic jak při výrobě, tak při expedici piva. Jsme přesvědčeni, že pivo do plastového obalu nepatří,“ uvedla ředitelka pivovaru Andrea Stasková.

Dodala, že pivo zejména kvůli zachování charakteristické chuti patří do skla. Navíc zde hledí také na ekologickou stránku, kdy PET lahve rozhodně přírodě neprospívají. Připomněla také původní práce bednářů.

Když tu byly dračí lodě, nechali jsme jako hlavní cenu pro vítěze udělat desetilitrový dřevěný sud, který byl i vysmolený a skutečně se potvrdilo, že pivo mělo lepší chuť,“ dodala Stasková.

To, že je o sudové pivo mezi štamgasty stále zájem, potvrzuje i personál některých hospůdek. „Točené jednoznačně vede, a to Staropramen desítka a Granát,“ uvedla servírka deštenské Restaurace U Mocnáře Jiřina Štindlová.

Větší oblibu točeného o letošních prázdninách zaznamenali podle odbytu produkce v třeboňském pivovaru.

Letos jsme zaregistrovali nárůst sudového piva proti loňsku, zatímco lahvového zůstává stejný,“ uzavřela Stasková. Stále více příznivců si podle ní získává i jejich nealkoholické pivo.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autor a foto: Stanislava Koblihová


Spotřebitelská soutěž, oficiálně nazvaná Starobrněnské žně aneb Sklízejte ceny, probíhá od začátku srpna do konce září v 1500 provozovnách v nichž se značka Starobrno čepuje. Promotion je zajímavá svým pojetím a snahou vzbudit v konzumentech zájem nejen o značku, ale i o pivovar, v němž se vaří. Kromě toho se však může pochlubit i jedním „nej“. Starobrno do ní totiž věnovalo nejhodnotnější cenu ve své historii.¨

Princip soutěže je následující, každý kdo si v období srpna a září dá 2 točená Starobrna má možnost soutěžit a třikrát vyhrát prostřednictvím stíracího losu, který obdrží v jedné z 1500 provozoven zapojených do této akce. Z losu se dozví kód, který společně s odpovědí na soutěžní otázku („Kolik 0,5 litrových piv značky Starobrno, zaokrouhleno na stovky, uvaří nová varna v pivovaru Starobrno za srpen a září 2009?) odešle smskou. Každá 35. odpověď vyhrává jednu z 80.000 garantovaných cen. Každý den je navíc na webu vyhlášena tzv. šťastná chvilka. Odesílatel sms, která přijde nejrychleji po jejím vyhlášení, vyhrává kompletní párty sadu. Ta je tvořena 50 l sudem Starobrna, 5 kg masa, dřevěným uhlím, kelímky, zapůjčením slunečníku, stolu a jejich dovozem až na místo určení. Nejdražší cenu v historii Starobrna, nový VW California v hodnotě 1,5 milionu Kč, vyhraje autor nejpřesnější odpovědi na soutěžní otázku.

Další informace o soutěži mohou zájemci získat přímo na www.starobrno.cz, z billboardů, rádií i tisku. Zapojené provozovny jsou označeny samolepkami, plakáty a stojánky na stolech.

Zdroj: Marketingové noviny.cz


Pivovar Starobrno otevřen veřejnosti

[úterý, 1. září 2009]

Leckterý Čech by jako národní nápoj bez váhání označil pivo. Diskuse se vedou jen o to, které pivo je nejlepší. Proto se pivovary předhání kromě chutě i o to, kde se přijde s nejlepší akcí. Osobně si myslím, že pivovar Starobrno nasadil laťku celkem vysoko.

Plakát

V sobotu 5. 9. ve 14:00 začne Den otevřených dveří pivovaru Starobrno. Místo konání je v areálu pivovaru, který se nachází na ulici Hlinky 12. Kromě soutěží a prohlídky pivovaru se návštěvníci mohou těšit na dvě pódia. Na hlavním pódiu vystoupí například Support Lesbiens, Yo – Yo Band, Dara Rolins, Nightworks nebo Janek Ledecký. A na dolním pódiu vystoupí Lucie revivals, The Teachers a v 21:00 se tu pro pány začne promítat na velkoplošné obrazovce fotbalové utkání Česko – Slovensko. Pět minut před desátou hodinou se bude konat slavnostní ohňostroj, který ukončí program Dne otevřených dveří pivovaru Starobrno.

Zdroj: La Cultura.cz | Autor: Jana Mášová


Nového člena dozorčí rady má Měšťanský pivovar Strakonice. Jak agentuře Mediafax v pondělí sdělila mluvčí města Marie Kotlíková, stal se jím bývalý primář gynekologie zdejší nemocnice Jiří Chod.

Chod je zároveň radním města za KDU-ČSL a nahradil předchozího člena a zároveň předsedu dozorčí rady Tomáše Hajduška, jehož rada města odvolala letos 12. srpna, údajně z důvodu překročení jeho kompetencí.

Důvodem bylo, že pan Hajdušek informoval občany o chystaných sponzorských aktivitách pivovaru, aniž k tomu daly souhlas příslušné orgány a tím také bylo způsobeno, že vyjádření Tomáše Hajduška vyvolala nesplnitelná očekávání především strany sportovních klubů,“ okomentovala předchozí události mluvčí radnice Marie Kotlíková.

Nového předsedu dozorčí rady Měšťanského pivovaru Strakonice bude rada volit v novém složení na svém příštím zasedání, což bude zřejmě v září.

Zdroj: Zprávy Kurzy.cz | Autor: René Kekely


Užívali si pivní slavnosti

[pondělí, 31. srpen 2009]

Pivní slavnosti, které nabídly nejen pěnivý mok, ale i hudbu, soutěže a především zábavu, se konaly v Pohoří nedaleko Plánice.

Akci pořádáme již popáté a zdá se, že letos bychom mohli překonat návštěvnický rekord, který činil zhruba 350 lidí,“ pochvaloval si spolupořadatel Bohuslav Trojánek, zatímco vyhrávala jedna ze tří pozvaných kapel.

Součástí akce byly i soutěže. Muži pili půllitry, ženy třetinky a děti džusy brčkem. „Točíme tu šest druhů piva a na večer jsme připravili ohňostroj a jako perličku sud piva nazvaného Perla, který k tomu narazíme,“ dodal Trojánek.

Už jsme tu byli vloni a i letos jsme sem přijeli za výbornou hudbu. Dobré mají i pivo, tak co víc si přát?“ řekla jedna z návštěvnic slavností Jana Braunová, která přijela do Pohoří z Blatné.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Milan Kilián


Do pivovaru zamířily tisíce lidí

[pondělí, 31. srpen 2009]

Tradiční Den otevřených dveří pivovaru Rychtář si nenechaly ujít tisíce návštěvníků ze všech koutů republiky. Jako každé dva roky touto akcí vyvrcholilo Léto s Rychtářem, série letních koncertů v přírodním amfiteátru pivovaru. O vysoké návštěvnosti svědčí i auty přeplněná Resselova ulice od centra až k Blatnu, včetně ulic navazujících.

Návštěvníky tak během soboty lákaly k návštěvě hlineckého „chrámu piva“ zpěváci a kapely zvučných jmen, vynikající občerstvení, soutěže, kulturní program, nabídka všech druhů zlatavého moku místní produkce i 13stupňový speciál uvařený právě k 96. výročí pivovaru.

Nemalým lákadlem návštěvníků byly i exkurze po útrobách pivovaru, kde příchozí mohli spatřit technologii výroby jejich oblíbeného nápoje – od varny přes spilku a sklepy až po stáčírnu. Osm vyškolených průvodců tak útrobami hlineckého pivovaru provedlo na 1500 návštěvníků. Pro velký zájem nakonec museli pořadatelé počet plánovaných exkurzí dokonce navýšit.

Na své si v Hlinsku přišly všechny generace. V průběhu odpoledne vystoupily kapely Hlinečanka, Mistříňanka i folklorní soubor z Itálie, který se o víkendu účastnil i Adámkových folklorních slavností v místní historické části Betlém. V podvečer pak program osvěžil legendární hlinecký Artur či oblíbená country skupina Trampoty

Večer v pivovaru posléze vrcholil koncertem vynikajících interpretů. Bouřlivý potlesk sklidila v Hlinsku stálice českého popu Marie Rottrová se svými hity. Závěr večera pak patřil Hudbě Praha a kapele MIG 21.

Celodenní maraton koncertů, soutěží i prohlídek protnul po deváté hodině i divácky vždy velmi oblíbený ohňostroj. Tisíce návštěvníků si tak „otevřené dveře“ u Rychtáře dosyta užívaly. Na další akci tohoto druhu si však návštěvníci budou muset počkat až do roku 2011. Den otevřených dveří se v hlineckém pivovaru koná totiž jen každé dva roky. Již teď ale pořadatelé chystají další ročník koncertů Léto s Rychtářem na příští sezonu.

Foto a video naleznete zde...

Zdroj: Chrudimský deník.cz


Čtyři druhy piva a rekordní počet kapel čekal na návštěvníky sobotních Slavností pivovaru Ostravar. Milovníky piva a dobré zábavy přitom neodradil ani déšť, přišlo jich osm a půl tisíce. V takový počet organizátoři slavností kvůli počasí ani nedoufali.

Jednou za rok už jedenáct let po sobě zaplaví areál pivovaru Ostravar na Hornopolní ulici tisíce lidí. Ani letos to nebylo jinak a Slavnovnosti pivovaru si mohou odškrtnout další úspěšný ročník.

Jestliže pro nás bylo překvapením, kolik lidí si v nepříznivém počasí našlo cestu do pivovaru, pak stejným překvapením bylo i množství vypitého piva,“ uvedl manažer značky Ostravar Michal Útlý. V chladném a deštivém počasí totiž lidé vypili téměř třicet tisíc půllitrů. „S nadsázkou se dá říct, že v sobotu skvělé pivo porazilo vytrvalý déšť,“ řekl Útlý.

Vyvrcholením slavností byl koncert slovenské skupiny Horkýže Slíže. „My vas ľúbime, Ostrava,“ volal zpěvák několikrát v průběhu vystoupení, na kterém zaznělo mnoho hitů této populární kapely. Příležitost představit se lidem mělo i několik začínajících kapel. Pivovar totiž zřídil druhou menší scénu, amatérské kapely, které tam vystoupily, vybrali předem sami fanoušci na internetu.

Zájemci mohli také nahlédnout do varny

Letos to bylo vynikající, byl jsem spokojen. Déšť mi rozhodně nevadil, naopak. Třeba před dvěma lety se tu nedalo ani pohnout, teď, pravděpodobně díky počasí, je to příjemnější,“ zhodnotil akci pravidelný návštěvník Petr Svačivý.

V rámci slavností si lidé mohli částečně prohlédnout i zázemí pivovaru, například prostory varny a osahat si suroviny, jako plzeňský a barevný slad či granulovaný chmel, ze kterých se pivo vaří. Pivovar ročně vyprodukuje asi pět set padesát tisíc hektolitrů piva, naplnilo by se tím pro představu asi patnáct velkých plaveckých bazénů.

Program slavností měl i další taháky – třeba autogramiádu fotbalistů Baníku Ostrava. Lidé si tam mohli i zasportovat, a to na nádvoří pivovaru, kde probíhal pátý ročník Ostravar Ball Cupu.

Slavnosti pivovaru Ostravar se konají od roku 1999, kdy se ještě uskutečnily jako klasický den otevřených dveří. Obvykle se konají v červnu. Loni slavnosti přilákaly 8000 návštěvníků, předloni to bylo dokonce 12 tisíc lidí. Lidé loni vypili asi dvacet tisíc piv.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Iva Havlíčková


«« « Strana 587 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň