Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Nová pivovarská budova zachránila pivovarnictví ve městě a přežila všechny krize a války

Právě v letošním roce slaví Pivovar Nymburk na nymburském Zálabí 110 let své existence. Založen byl v době, kdy pivovarnictví ve městě hrozil úpadek a úspěšně přečkal dvě světové války, hospodářskou krizi i čtyřicet let socialistického hospodaření.

Před rokem 1895, který se do dějin Nymburka zapsal jako rok, kdy přičiněním ředitele nymburského cukrovaru Hanuše Karlíka a místního advokáta Václava Krounského vznikla společnost s "ručením obmezeným" Nymburský pivovar, s. r. o., nemělo pivovarnictví v Nymburce právě na růžích ustláno. Starý pivovar v Soudní ulici (v místech dnešního okresního soudu) sloužil svému účelu už téměř dvě stě let, a přestože se ho v první polovině 80. let 19. století podařilo zrekonstruovat a nymburské pivo bylo po dlouhých letech opět shledáno"velice dobrým", pokulhával za konkurencí. Starosti místním právovarečníkům způsoboval především pivovar hraběte Černína v Dymokurech, dlouhá léta největší producent piva v regionu.

Počátky pivovaru na Zálabí

Nová firma byla úředně zaprotokolována výnosem c. a k. krajského soudu v Mladé Boleslavi koncem dubna 1895. Ihned zajistila volné vypisování podílů a akcií a ze získaného kapitálu se ještě na jaře na nymburském Zálabí začalo s výstavbou sladovny. Na jaře 1897 pak začal rychle vznikat i samotný pivovar. Slavnostně byl zprovozněn 19. března 1898, když ještě do konce roku vystavil 17 780 hektolitrů piva. Provoz starého pivovaru ve městě tak skončil. Hned první sezonu, kdy pracoval nový pivovar již sám, byl dosažen výstav 21 075 hl. Stoupající křivka výroby nymburského piva nutně znamenala potřebu rozšířit exportní možnosti. Díky dravé a agresivní politice správního výboru došlo k tomu, že nymburské pivo odebírala značná část hostinců v regionu. Finanční těžkosti hostinských i prozíravá obchodní politika pivovaru přispěla k tomu, že samotný pivovar se stal majitelem několika desítek hostinců.

Pivovar přečkal I. světovou válku i krizi

Úspěšné a slibné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce přetrhlo vypuknutí 1. světové války. Rekvírování ječmene pro potřebu armády spolu s nedostatkem chmele a sladu způsobilo snad největší pokles výroby piva v celé několikastaleté historii nymburského pivovarnictví. V kampani 1916 až 1917 činil výstav piva 600 hl, což při srovnání s předválečnou produkcí o objemu 25 000 hl a více působí skutečně děsivě. Teprve v roce 1925 se množství vyrobeného piva ustálilo na své předválečné hodnotě. Kolem roku 1927, po zvýšení odbytu a po seznání, že třicet let staré stroje již plně nevyhovují, přistoupila správní rada k renovaci strojů a zařízení. Toto úsilí bylo korunováno úspěchem a v obchodním roce 1928 až 1929 byla poprvé překročena hranice 30 000 vyrobených hl piva za rok. V roce 1931 se podařil představenstvu nymburského pivovaru brilantní tah, když zřídil v Kolíně stáčírnu piva, ve které se za první rok činnosti stočilo 1 695 hl. Můžeme-li posoudit na základě dokumentů dopad hospodářské krize v letech 1929 až 1933 na výrobu piva v Nymburce, shledáme jen nepatrný pokles. Jestliže celkový pokles výroby piva v celostátním průměru činil v letech 1932 až 1933, tedy v období vyvrcholení krize, řádově 10 %, v Nymburce se jednalo o pouhých 4,4 %. A to také o něčem svědčí. Dalo by se říct, že nymburské pivovarnictví vyšlo z hospodářské krize vítězně, protože jestliže v roce 1927 uvádí Státní úřad statistický náš pivovar, pokud se týče výroby piva, na 69. místě z 331 pivovarů, v roce 1935 to je již 47. místo mezi 320 pivovary a v roce 1937 48. místo z 309 činných pivovarů.

Z války hned do národní správy

Druhá světová válka znamenala, ostatně jako každá jiná, hrubé zásahy do pivovarnického podnikání. Již v listopadu 1939 bylo vyhlášeno omezení stupňovitosti piva, které po několika dílčích změnách vyústilo v nařízení, že od 2. června 1940 se nesmí vyrábět pivo nad 8ř a celková roční produkce piva nesmí přesáhnout 80 % předválečné výroby. V podobném duchu byla i další restriktivní opatření říšského protektorátního ministerstva hospodaření. Po skončení války se pivovar dostal v rámci znárodnění do národní správy. Funkci správce vykonával až do komunistického puče v únoru 1948 František Hrabal, otec světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala, který v Nymburce také prožil dětství.

Jubilejních 100 tisíc přišlo v roce 1975

Od roku 1948 se stal pivovar nejdříve součástí sdružení místních podniků a posléze byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín, n. p. Ani toto uspořádání netrvalo dlouho, protože po několika měsících byl založen národní podnik Nymburské pivovary, který sdružoval pivovary v Nymburce, Dobrovicích, Dymokurech, Brandýse nad Labem a Mělníce. V roce 1955, kdy se stávající uspořádání ukázalo jako nevýhodné, přešel pivovar opět do Polabských pivovarů Kolín. Své pevné a stálé místo v československém pivovarnictví dostal pivovar Nymburk v roce 1958, kdy se stal součástí Středočeských pivovarů n. p. Velké Popovice. V rámci tohoto sdružení poprvé překročil výstav piva v 60. letech hladinu 50 000 hl za rok a v roce 1975 jubilejních 100 000 hl. Během společenských a hospodářských změn na konci osmdesátých let došlo také k reorganizaci n. p. Pivovary Velké Popovice do Pivovarů V. Popovice, s. p.

Dnes je pivovar opět nezávislý

Po roce 1989 se stal nymburský pivovar součástí skupiny Pivovary Bohemia, a. s., Praha. Tato akciová společnost sdružovala kromě nymburského pivovaru také pivovary Podkováň, Kutná Hora, Benešov, sodovkárnu Příbram a stáčírnu a sladovnu Kralupy nad Vltavou. V současné době je Pivovar Nymburk spol. s r.o. zcela samostatný a je členem svazu malých nezávislých pivovarů. (Nymburský deník)


Sto deset let od založení oslavil v sobotu Pivovar Nymburk, který je známý svým Postřižinským pivem. Název si vypůjčil od spisovatele Bohumila Hrabala, který v nymburském pivovaru strávil dětství.

„Dostat Hrabala na naše pivní slavnosti bylo těžké, ale pak se mu tady moc líbilo,“ vzpomíná ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák.

* Bohumil Hrabal měl pivo rád, to je známé. Kdy byl v Nymburce na pivovarských slavnostech naposledy?

Myslím, že tady byl určitě v roce 1990 a pak soukromě s nějakou partou v roce 1991 a 1992. Byla to klasika: nejdřív byl nadšený a slíbil, že přijede, pak vzkázal, že se mu nechce. Takže ho švagrová Dagmar Hrabalová musela naložit do auta a přivézt sem. A pochopitelně se mu nakonec odsud vůbec nechtělo. Tehdy slíbil, že vystoupí na pódiu s nějakým přátelským pozdravem, ale potom se nechal slyšet, že je mu špatně a nic nebude. Když pak konferenciér do mikrofonu řekl, že pan Hrabal sice je mezi námi, ale není mu dobře, a tudíž nebude na pódiu hovořit, vstal a povídá: „Ještě na tom nejsem tak blbě.“ A šel všechny pozdravit.

* Pamatujete si ještě, kdy jste přišli za Bohumilem Hrabalem s tím, že by se nymburské pivo mohlo jmenovat Postřižinské?

To bylo někdy v roce 1990 nebo 1991. Tehdy jsme přišli na to, že by se naše pivo mělo jmenovat Postřižinské. Pan Hrabal si vzal tehdy kus papíru a napsal: Postřižinské, Pábitelské, Nymburské a pak to všechno přeškrtal a napsal znovu Postřižinské. A tak to zůstalo.

* Jak si teď Pivovar Nymburk stojí na trhu?

První dva tři měsíce nebyl žádný zázrak, i jaro se rozjíždělo pomalu, ale konec května byl nadějný a teď už to také vypadá dobře. Je ale nutné si uvědomit, že na českém trhu je objem piva daný a víc se ho prostě nevypije. Takže pivovary musejí hledat cesty do zahraničí. My dnes děláme více než dvacet procent do ciziny. Proto nemáme problém s odbytem. Německo, Slovinsko, Francie, to jsou naše nejdůležitější teritoria. (MF Dnes)


Stovky lidí prošly pivovarem

[sobota, 11. červen 2005]

Den otevřených dveří se v Pivovaru Klášter uskutečnil 7. května. I přes nepřízeň počasí byl zájem velký, přišlo kolem čtyř stovek zájemců o prohlídku. Během exkurze mohli návštěvníci ochutnat pivo přímo z ležáckých tanků, které jsou umístěny v 18 metrů hlubokých sklepích. Na nádvoří pivovaru na návštěvníky Čekal kromě občerstvení i kulturní program v podobě kapely Seven, která zpříjemňovala odpolední chvíle. (Boleslavský deník)


Na Putně přišel Klášter vhod

[sobota, 11. červen 2005]

První květnový den se sešly stovky lidí pod Michalovickou Putnou u Mladé Boleslavi. Vynikající řízné klášterské pivo nemohlo ani letos při pouti chybět. Hasilo tak žízeň vyprahlých návštěvníků, kteří bojovali s teplotami v tomto ročním období nebývalé vysokými. Příjemné odpoledne okořenila hudbou skupina Nastarýkolena. Přítomní svým zpěvem spontánně podporovali zpěváka skupiny Luboše Odháněla a hrdlo pak mohutně svlažovali vynikajícím klášterským mokem. (Boleslavský deník)


Hudba a pivo byla dobrou kombinací

[sobota, 11. červen 2005]

Pod záštitou Pivovaru Klášter se konala příjemný večer v restauraci Na Hřišti v Mnichově Hradišti. Poslední dubnový den se prostory zaplnily doslova k prasknutí. Hudební skupina Nastarýkolena hrála příjemnou muziku, při které se jedlo, veselilo a samozřejmě pilo pivo se značkou Klášter. (Boleslavský deník)


Pivo teklo proudem

[pátek, 10. červen 2005]

Více než půl milionu piv se v sobotu vypilo v areálu pivovaru Staropramen na Smíchově. Probíhal zde už šestý ročník pivních slavností, který přilákal přes třináct tisíc lidí.

Zábava, pivo, opilci! V obrovskou pivnici se v sobotu změnila část rušné ulice Svornosti na Smíchově. V místech, kde denně projede tisíce aut, seděli u dlouhých stolů milovníci zlatavého moku. Konal se totiž šestý ročník Slavností pivovaru Staropramen.

Slunečné počasí přilákalo do areálu pivovaru více než třináct a půl tisíce návštěvníků, kteří dohromady vypili přes tři sta hektolitrů zlatavého moku! " Pět tisíc vstupenek jsme prodali už v předprodeji," uvedla mluvčí Staropramenu Michaela Trýznová.

"Teď sedím v největší hospodě na světě, je tu prý víc než sto píp," radoval se pětadvacetiletý Milan. (Večerník Praha)


Pivovar po roce ožije slavnostmi

[pátek, 10. červen 2005]

Ve smíchovském pivovaru vystoupí Divokej Bill i Wohnout, čtenáři mohou vyhrát lístky

Čtrnáct hudebních kapel, sto píp, ze kterých poteče mimo jiné také unikátní kvasnicové pivo, exkurzní trasa pivovarem a řada sportovních soutěží. To vše čeká na návštěvníky Slavností Staropramen, které odstartují v sobotu ve 14 hodin.

Hlavní hudební scénu v pivovaru Staropramen rozezvučí kapely Divokej Bill, Wohnout, Mňága a Žďorp, Ready Kirken či Děda Mládek Illegal Band.

Novinkou letošních smíchovských pivních slavností je druhá samostatná Rock for People scéna. Ta bude předzvěstí dnes již renomovaných festivalů Rock for People, kterých je Staropramen partnerem.

Celkem se na této druhé scéně vystřídá osm kapel, mezi nimiž nebudou chybět například Southpaw nebo Skyline.

Loni navštívilo Slavnosti Staropramen přes patnáct tisíc návštěvníků, kteří vypili tři sta padesát hektolitrů piva. Více než dvě třetiny z nich si také prošly exkurzní trasou pivovaru.

Speciál jen jednou ročně

Sportovně-zábavní zóna letos v pivovaru nabídne netradiční atrakce, jako například bungee running, lezeckou stěnu nebo překvapení určené jen pro otrlejší návštěvníky.

Pro zájemce bude připravena také exkurzní trasa pivovarem Staropramen, odhalující, jak se zde vaří pivo, které patří každoročně na této akci k nejvyhledávanějším atrakcím. Raritou bude točený kvasnicový Staropramen Granát, který se připravuje pouze jedenkrát ročně právě u příležitosti slavností. „Kvasnicový granát je již připraven. Na slavnostech je každoročně tím nejžádanějším pivem a my mu věnujeme patřičnou pozornost,“ řekl František Šámal, výrobní a technický ředitel společnosti. Pro návštěvníky bude připravena také dvoupatrová expozice prémiových značek, kde budou moci ochutnat belgická piva jako Stellu Artois, Hoegaarden či Leffe.

Čtenáři vyhrají vstupenky

Na sobotní akci v pivovaru může získat pět čtenářů MF DNES po dvou vstupenkách zdarma. A každý z pěti vylosovaných čtenářů také dostane navíc dárek v podobě trička. Do slosování se zařadí každý, kdo správně odpoví na soutěžní otázku: Do kolika zemí se podle údajů pivovaru na jeho internetových stránkách vyvážejí produkty Staropramenu? Tipovat můžete mailem na adresu redpha@mfdnes.cz do čtvrtka 16. června do 18 hodin. Nezapomeňte připsat telefonický kontakt a do předmětu zprávy napsat heslo Slavnosti. Výherci budou v pátek 17. června kontaktováni ohledně způsobu převzetí výhry. Vstupné v předprodeji stojí 150 korun, na místě pak 170 korun. (MF Dnes)


Společnost Pivovary Staropramen získala významné ocenění v 5. ročníku marketingového programu „Výrobky roku 2005". Staropramen v unikátním obalu Q-Pack vyhrál v kategorii pivo a získal tím možnost využívat pečeť „Zvolen výrobkem roku spotřebiteli" 2005. V úterý 26. dubna 2005 proběhlo slavností vyhlášení výherců programu „Výrobky roku 2005", který každoročně vyhlašuje společnost ATOZ Event na základě výzkumu společnosti GfK Praha. Zástupci 2.000 českých a moravských domácností v rámci něj hodnotí výrobky v celkem 15 produktových kategoriích. V letošním ročníku rozhodlo o výsledcích celkem 3678 zákazníků. Jedná se o jediné ocenění svého druhu, kde rozhodují o vítězích sami spotřebitelé.

Společnost Pivovary Staropramen zvítězila v kategorii pivo s novinkou, kterou uvedla na trh v květnu loňského roku - Staropramen Q-pack. Ten uspěl v celkové konkurenci 51 přihlášených výrobků od 41 společností. „Ocenění je pro nás velmi významné a to hlavně proto, že o umístění rozhodují hlasy samotných spotřebitelů. Jsme rádi, že se Staropramen Q-Pack setkal s jejich zájmem a že se můžeme pyšnit tímto oceněním pro výrobek, který je ve své kategorii výjimečný" řekl Petr Ungerman, brand manažer společnosti Pivovary Staropramen.

Láhev Q-Pack je vyrobena z materiálu vyvinutého speciálně pro pivo. Jedinečné složení udržuje oxid uhličitý uvnitř lahve, a zároveň zabraňuje vniknutí kyslíku dovnitř. Tím je zajištěna stejná chuť a říz piva jako v obalu ze skla. Nerozbitná láhev Q-Pack je navíc uzavíratelná, lehká a recyklovatelná. Toto balení je určeno zejména pro aktivní trávení volného času, po sportu nebo pro jiné outdoorové příležitosti.. V obchodech je v lahvi Q-Pack objemu 0,65 litru k dostání Staropramen Světlý. (CZeCOT)


Majitel sklárny Novosad: Sklem žiju

[neděle, 29. květen 2005]

Kvůli levnému dolaru nyní drží harrachovskou sklárnu nad vodou hlavně turisté. Už přes dva roky bojuje s nepřízní nízkého kurzu dolaru a marně volá po větší podpoře od státu. Netají se tím, že po něm státní úředník požadoval úplatek. Otevřeně říká, že výroba skla je pro něj ztrátová a musí propouštět. Přesto slavnou harrachovskou sklárnu s téměř třísetletou tradicí drží dál nad vodou a o jejím uzavření neuvažuje. "Je to moje srdeční záležitost. Podnikat srdcem je ale asi trošku chyba. Ale chci tradici sklářství udržet," přiznává František Novosad, majitel sklárny Novosad a syn. Stačilo, aby měl před čtvrtstoletím trošku více trpělivosti. Místo toho by z Františka Novosada byl lékař a harrachovské sklárna by už možná ani neexistovala. Tehdy s kamarádem z vojny začal studovat v Hradci Králové medicínu. Jeho kolega ale testy neprošel a on se rozhodl vrátit se s ním zpět ke své posádce. "V životě jsou takové křižovatky, z kterých není návratu," říká třiapadesátiletý podnikatel. Stejnou náhodou se dostal i ke sklu. V deváté třídě ho srazil opilý motocyklista a kvůli léčení se nestihl připravit na přijímací zkoušky na střední školu. "Tehdy nebylo nic jiného volného, než sklářské učiliště," popisuje začátek své sklářské kariéry. Vyučil se foukačem, udělal si maturitu a při zaměstnání vystudoval práva. U nich nakonec ale neskončil, nikdy se právem neživil, vrátil se ke sklu. "Představa, že bych byl notářem a seděl neustále v kanceláři se mi příliš nezamlouvala," vysvětluje.

Po revoluci koupil sklárnu Crystalexu. Po revoluci se vrhl na podnikání. Začal obchodovat především s lustry a dalším osvětlením. "Tehdy to byla doba, kdy se daly vydělat velké peníze," vzpomíná. Osud opět zapracoval. Když mu lékaři museli v roce 1992 operovat kýlu, začal v nemocnici psát privatizační projekty. Jeden i pro harrachovskou sklárnu, tehdy závod Crystalexu. Rok o ni bojoval, v červenci ji získal. Českému sklu se tehdy dařilo. "Kdybych tehdy věděl, jak sklo dopadne, asi bych do toho nešel a založil si spíše právnickou praxi," dodává. Když sklárnu přebíral, měla zhruba dvě stě lidí. Teď zhruba o padesát méně. "Museli jsme propouštět loni hlavně kvůli nízkému kurzu dolaru," vysvětluje. V Harrachově je sklárna největším zaměstnavatelem. Zaměstnává lidi i bez sklářského vyučení. "Dám jim dva týdny, aby si se sklem jen hráli. Pak se pozná, jestli z něj bude dobrý sklář," říká Novosad. Firma má dlouhodobé odběratele, kterým dodává své ručně vyráběné sklo. Jenže kontrakty uzavřela za cenu 32 korun za dolar. Teď je americká měna o deset korun níž. V dolarech firma vyváží bezmála polovinu své produkce. "Bohužel tu chybí jakákoliv proexportní politika. Vláda neví, která bije. Psali jsme s dalšími vývozci petici a ani jsme nedostali odpověď. Žádali jsme o daňové úlevy," dodává. Pro politiky jsou sklárny přesto vítanou zastávkou. Několikrát tu byli poslanci či manželka prezidenta Václava Klause Livia. Příští týden si sklárny prohlédne i prezident při své cestě po Libereckém kraji.

Potíže sklářů: levný dolar a východní konkurence. Potíže nemají harrachovští skláři jen s levným dolarem. Na východě vyrůstají nové závody na ručně vyráběné sklo. Novosadovi konkurují i velkovýrobci strojově vyráběného nápojového skla. Konzum vítězí a lidé dávají více přednost méně kvalitním, ale levnějším skleničkám. Tvrdě na cenu tlačí už i evropští zákazníci. Když jim nenabídne dobrou cenu, odchází ke konkurenci do Rumunska nebo Ukrajinu. Chybí mu i Skloexport. Jeho pád a vytunelování podle jeho slov citelně poznamenal hlavně menší sklárny, pro které je samostatná účast na veletrzích příliš nákladnou. "České sklo bude čím dál dražší a proto bude postupně vymírat. Jsem sklářský pesimista a všem se rád omluvím, když se zjistí, že se pletu," podotkl Novosad. Sklárny zatím drží nad vodou hlavně turisté. Ruční výroba skla se už v Evropě jen tak nevidí a tak zdejší manufakturou ročně projde na padesát tisíc návštěvníků. Hlavně z Německa nebo Holandska. Raritou je například brusírna z roku 1895 s dřevěnými stavy poháněnými silou vody. Unikátní je i zdejší sklářské muzeum s více jak pěti tisíci exponáty. "Prakticky nás prohlídky nic nestojí, je to téměř čistý příjem," vysvětluje Novosad. Ještě před pár lety přitom nebyla prohlídka sklárny tak snadná, jako dříve. Cestovní ruch a další doplňky živí sklárnu čím dál víc. "Tušili jsme, že jen výroba skla nás neuživí," zdůvodňuje rozšíření svého podnikání.

Proto postavil také minipivovar a restauraci. České sklo a české pivo jsou dvě lákadla, která dokáží přilákat návštěvníky. Kvůli tomu se z něj stal i sládek. "Vaříme i osmičku pro naše zaměstnance. V tom teplu sklárny je to nejlepší pití," vysvětluje. I když má svou firmu v Harrachově, zůstává Novosad ve svém rodném městě Novém Boru. "Mám to vyřešené tak, že sem jezdím v pondělí a ve čtvrtek, vždy na dva dny," vypočítává majitel, který podle svých slov pracuje zhruba dvanáct hodin denně. "Nějak to nepočítám, snažím se to nepřehánět," vysvětluje. V Novém Boru vstoupil i do politiky. Je vlivným městským zastupitelem za nezávislé sdružení Nový Nový Bor. "Politika strašně bere čas. Proto rozhodně nechci výš, než do zastupitelstva," dodává.

Nejvíce si podle svých slov odpočine na lyžích. Harrachov mu nabízí ideální podmínky. "Jsem příznivcem jarního lyžování. To je ideální čas, sedačka už tolik nestudí a sníh je zvláště po ránu dobrý," libuje si. V létě si jde zahrát nejradši tenis. Relaxací je pro něj i například výroba skla. "Občas si jdu fouknout, hlavně když děláme nové vzorky, Manuální práce je dobrý odpočeinek," uzavřel Novosad. (MF Dnes)


Pivovar Heineken koupil ruskou Patru

[pondělí, 23. květen 2005]

Nizozemský pivovar Heineken bude vařit i v Rusku. Čtvrtý největší pivovar podepsal smlouvu o koupi ruské společností Patra. Cenu firmy nesdělily. Heineken očekává, že díky transakci výrazně zvýší svůj tržní podíl v Rusku. Nyní kontroluje asi 7,5 procenta trhu. Nizozemský výrobce piva očekává, že svůj podíl zvýší na 8,3 procenta, a ročně tak prodá přes sedm milionů hektolitrů. Podle ruského listu Vedomosti získal Heineken pivovar od skupiny Alfa Group a ruští analytici odhadují cenu obchodu na 50 milionů dolarů, tedy asi 1,15 miliardy korun.

Pivo místo vodky? Pivovary v západní Evropě nyní čelí stále klesající poptávce, a proto se začínají poohlížet po rychle rostoucích trzích dále na východě, v Africe nebo v Asii, uvedl portál BBC. Spotřeba piva v Rusku se za posledních pět let zdvojnásobila. Řada lidí totiž pomalu přechází od lihovin jako třeba vodky k méně alkoholickým nápojům jako pivo nebo víno. Podle předpovědí Heinekenu se ruská spotřeba piva letos zvýší asi o 5,5 procenta na více než 89 milionů hektolitrů.

Příležitost na Východě "Akvizice pivovaru Patra perfektně zapadá do strategie Heinekenu, který se zaměřuje na získávání perspektivních poboček na rostoucích trzích," uvedla společnost v tiskovém prohlášení. Největší pivovary podle prodeje

Anheuser-Busch

Inbev

SABMiller

Heineken

Carlsberg

Patra z ruského Jekatěrinburgu vlastní značky Patra, Strelec, Češskoje bratstvo, Kňaže zolotoje, Žigulevskoje a vyrábí řadu limonád. Podle BBC není Heineken jediný, kdo hledá příležitosti na nových trzích. Světová dvojka Inbev kontroluje ruský pivovar Sun Interbrew a loni koupila i brazilský AmBev. Britský Scottish & Newcastle zase vlastní podíly v Indii. (iDnes)


Tři a půl milionu korun poskytne letos Drinks Union na podporu společenského, kulturního a sportovního života v Ústí nad Labem. Vyplývá to z memoranda mezi městem a nápojářskou firmou, které podepsali primátor Petr Gandalovič a předseda představenstva Drinks Unionu Milan Hagan. "Společnost se bude finančně podílet na Portě, Open Air opeře a dalších událostech v Letním kině, Tuning show, Lví párty, koncertech v Národním domě, dále na akcích Ústí se baví, Sportovec roku, Ples Ús-tečanů a na vernisážích v muzeu. Peníze od ní dostanou také ústečtí boxeři, fotbalisté, basketbalisté a lyžaři," vypočítal mluvčí města Milan Knotek. Nad rámec memoranda bude podle něj Drinks Union pokračovat ve významné podpoře ústeckého hokeje. Firma počítá i s vlastními akcemi, Jarním plesem, Pivovarskými slavnostmi, Slavnostmi Březňáka či Dostaveníčkem v divadle. Město se zase zavázalo vytvářet podmínky pro prodej nápojů Drinks Unionu v kulturních a sportovních zařízeních města i na akcích jím organizovaných. "Budeme pít víc pivo, samozřejmě to ústecké," odpověděl primátor Petr Gandalovič na otázku, jak město Drinks Union podpoří. (Ústecký deník)


Short: Značku Topvar nebudeme meniť

[neděle, 22. květen 2005]

Minulý pondelok svetový pivovarnícky gigant SABMiller ohlásil dohodu o získaní Topvaru Topoľčany. Jeho slovenskí majitelia roky odmietali ponuky na predaj. Mike Short, generálny riaditeľ skupiny Plzenský Prazdroj, do ktorej sa Topvar začlení po boku Šariša, tvrdí, že všetci aj drobní akcionári dostanú za akcie dobre zaplatené.

Spoločnosť SAB a neskôr SABMiller sa o Topvar roky zaujímala.

Čím vás lákal tento pivovar? Atraktívnym trhovým podielom?

Značkou. Pravda, aj trhový podiel je založený na dobrej značke. Niektoré pivovary získavajú trhový podiel predajom lacného piva. To nie je náš prípad. Máme radi silné značky, ktoré sú možno trochu drahšie, ale sú výnosné. Zvažujeme vždy možnosti podnikania, to, kam až môžeme ísť. V prípade Topvaru je to jasné. Jeho 14-percentný trhový podiel umožní SABMilleru vyrovnať sa hlavnému konkurentovi spoločnosti Heineken Slovensko. Súhlasím. Kúpa Topvaru nás dostane na úroveň porovnateľnú s Heinekenom a umožní nám to korektne súťažiť na rovnakom základe.

Koľko vás bude stáť priblíženie sa k Heinekenu Slovensko?

Nepoviem vám, samozrejme, v tejto chvíli presné číslo. Heineken je, isteže, náš konkurent v mnohých krajinách sveta, nielen na Slovensku. Skutočná konkurencia je však v slovenských mestách, kde súťažíme s niektorými lokálnymi značkami. Topvar bol v niektorých regiónoch pre konkurenciu skutočne nepriestrelný. Je to pre vás dobrá kúpa. Oplatí sa však obchod aj topoľčianskym akcionárom? Dúfam, že to bude pre nich zaujímavé. Urobili sme ponuku aj menšinovým akcionárom. Volíme k nim úplne rovnaký prístup ako k veľkým akcionárom.

Znamená rovnaký prístup to, že držiteľ jednej akcie dostane za ňu presne toľko ako majitelia väčšinového balíka?

Áno.

Je to slovo britského džentlmena?

Je to slovo spoločnosti SABMiller, čo je v podstate to isté.

Buďte si istý, že ľudia vás zoberú za slovo. Topoľčany sú malé mesto a ľudia hovoria, že akcionári si polepšia. Naozaj si polepšia?

Myslím si, že áno a v mnohých ohľadoch.

Keby sa malí akcionári Topvaru spätili, majitelia väčšinového balíka akcií sú pripravení odpredať ich SABMilleru. Nedostanú za túto službu o niečo viacej?

Ponuka je zaujímavá pre všetkých. Je tam, samozrejme, obdobie, počas ktorého sa môžu rozhodnúť. Ale ponuka ako balík je naozaj dobrá.

Prečo vám väčšinoví akcionári kývli až teraz?

Ťažko mi odvetiť na to. Nebol som pri rokovaniach od samého začiatku. Majiteľom Topvaru sa však podarilo vykonať dobrú prácu. V deväťdesiatych rokoch vybudovali spoločnosť, na ktorú sú hrdí.

V posledných dvoch rokoch na Slovensku prudko klesla výroba aj predaj piva. Nebol to práve kľúčový moment, ktorý rozhodol o predaji Topvaru?

Ťažko mi hovoriť o ich motívoch. Mali sme dlhodobé rokovania. Dali sme dobrú ponuku, ktorá obsahovala niektoré ich požiadavky. Sú tam, pravda, veci, ktoré by sme urobili, keby sme investovali do akéhokoľvek pivovaru. Zvýšime výrobu piva, postaráme sa o rozvoj značky a rovnako aj o odborný rast zamestnancov.

Topvar v čase vrcholu v roku 2002 uvaril takmer 700-tisíc hektolitrov piva. O koľko zvýšite výrobu piva?

O tristotisíc hektolitrov, teda na jeden milión hektolitrov.

Bude to však to isté pivo, ktoré sa vyrába dnes?

Celkom určite. Úspech SABMiller sa zakladá na lokálnych značkách. Niektorí analytici nás aj kritizovali za to, že nebudujeme veľké medzinárodné značky. Sila spoločnosti je práve v silných miestnych značkách v jednotlivých krajinách a v silnom miestnom manažmente. Boli by sme veľmi hlúpi, keby sme chceli zmeniť značku Topvar.

SABMiller už povedal, že v Topvare sa budú variť aj iné pivá. To bude pre miestnych tuhý tabak.

V každom prípade budeme rozvíjať pivovar a značku Topvar, ale žiadna spoločnosť by jednoducho nenechala ležať ladom kapacity, ktoré sú v Topvare v tomto momente nevyužité. Pre nás bude dôležité využiť výrobné možnosti a to dosiahneme tým, že budeme variť aj iné pivá. Nebude to mať však žiaden efekt na to, ako varíme Topvar.

Môže sa v Topvare variť v rámci licencie aj český Kozel?

Je to možné.

Kúpili ste pivovar v krajine, kde sú vyššie spotrebné dane ako v Česku. Myslíte si, že napriek tomu pokles výroby v blízkom období prekonáte a dosiahnete zvýšenie výroby?

Veľmi ťažko odhadnúť dlhodobý vývoj. Spotrebu piva vždy zníži studené leto a vlani nebolo dobré leto. Na Slovensku sa však vypilo menej piva aj pre zvýšené spotrebné dane. Na druhej strane Slováci sú veľmi hrdí na svoje pivo. A keď sa pozerám na to, že Slovensko má jeden z najväčších rastov hrubého domáceho produktu v strednej Európe, verím, že spotreba piva porastie.

Viete, ako majú Slováci radi pivo? Za dva roky klesla spotreba na hlavu z 94 na takmer 80 litrov. Poznáte zo svojej praxe taký prudký pokles?

Máme skúsenosti z viacerých krajín, kde vlády zdvihli spotrebné dane, že následne predaj piva klesol. Za zváženie stojí to, že príjem pre vlády sa nezvýšil zvýšením spotrebných daní. Samozrejme, vždy treba analyzovať všetky príčiny poklesu spotreby.

Ak ste zainvestovali do Topvaru, predpokladáte, že ide len o prechodný pád spotreby. Ako rýchle sa môže spotreba zvýšiť?

Ak prídu dobré letá, situácia sa zmení. V dlhodobých plánoch však rátame skôr s konzervatívnym výhľadom.

To znamená viac opatrnosti pri posudzovaní budúcnosti?

Samozrejme, naše finančné a podnikateľské očakávania plánujeme o čosi nižšie, ako je potenciál, ale vidíme v najlepších rokoch priestor na rast. Už sme mali otázky z Londýna o možnostiach vývozu Topvaru. Bolo by zaujímavé dostať Topvar na svetovú pivovarnícku scénu, ale prvotný je trh na Slovensku.

Aká je návratnosť investície vloženej do Topvaru?

Našu investíciu sme založili na prepočtoch, ktoré predpokladajú návratnosť vložených peňazí v rozumnom období. Nebudem ho teraz konkretizovať.

Mesto Topoľčany, ktoré má 15 percent akcií pivovaru, podporovali doterajší majitelia v rozvoji športu, zdravotných aktivít, charity všeobecne. Budete pokračovať v tomto kurze?

Celkom určite. V našej spoločnosti už dlho rozvíjame korporátny (spolkový) investičný program. Staviame ho širšie ako len zodpovednosť za šport. Napríklad v Plzni máme program Voľba občanov. Podporujeme projekty, ktoré odporučí mesto. SABMiller takto pracuje v komunitách na celom svete. Možno to celé vzniklo tým, že sme pôvodne pôsobili v Juhoafrickej republike. Uvedomujeme si veľkú potrebu investícií a podnikania do komunít. A túto etiku, ktorú sme tam získali, sme preniesli do celého sveta. Samozrejme, podpora miest predpokladá podnikať so ziskom.

V pivovare pracuje vyše 400 ľudí. Je to optimálny počet? Ľudia už rozmýšľajú: Dobre, vyplatia nám akcie a potom možno nastane prepúšťanie.

Dohodli sme sa, že dva roky nebude žiadne prepúšťanie. Samozrejme, môže sa stať, že budú nejaké prirodzené odchody. Niektorí ľudia môžu odísť zo svojej vlastnej vôle. Je možné, že nastanú nejaké úbytky pracovníkov.

Slúžili ste na atómovej ponorke. Je to ojedinelá skúsenosť a nielen pre manažéra v pivovarníckom priemysle. Čo sa dá z nej využiť?

Z námorníctva som si priniesol vedomie o dôležitosti ľudí. Kľúčové je získavanie nových skúseností, tímová práca, osobnostný rast. Jednou z výhod práce v spoločnosti SABMiller je, že ľudia z miestneho prostredia dostávajú príležitosť pracovať po celom svete. Môžu tam získať skúsenosti, vrátiť sa na Slovensko a potom ich využiť. Pretože vždy hľadáme dobrých manažérov a chceme, aby naši vrcholoví pracovníci nadobudli čo najviac skúseností. Aj nedávno vymenovaný generálny riaditeľ Šariša prešiel takouto cestou.

Ste svetobežník, ktorý oboplával celý svet a žil v Británii, Kanade, Juhoafrickej republike. Kam by ste zaradili české a slovenské pivo?

Veľmi vysoko. Keď cestujete po svete a ochutnávate pivá, objavíte obrovskú pestrosť chutí. Aj v rámci spoločnosti SABMiller varíme veľa druhov piva. Ľudia spravidla uprednostňujú miestne značky pív, ale existuje dobrá povesť slovenského piva takisto, ako existuje reputácia českého piva.

Dokázali by ste pri anonymnej degustácii piva odhaliť jeho pôvod?

Nie som odborník ochutnávač, ale niektoré pivá spoznám. Máme ochutnávačov, ktorí ochutnávajú všetky druhy nášho aj konkurenčného piva. Vedia odhadnúť, že pivovar, z ktorého pivo pochádza, dokázal dosiahnuť chuť, ktorá tam má byť. Výzvou pre pivovarníka je, samozrejme, dosiahnuť zakaždým tú istú vynikajúcu chuť.

Čo teraz pijete? Plzeň?

Áno, je to Plzenský Prazdroj, a takisto mám doma v chladničke nejaký Šariš.

Kedy tam pribudne Topvar?

Mali sme Topvar na podpisovom ceremoniáli a doniesol som si domov dve fľašky.

Pilo sa pivo počas podpisu zmluvy s Topvarom?

Áno a chutilo mi.

Najmä preto, že ste dohodli dobrý obchod?

(Smiech) Dokážem ešte stále oddeliť komerčnú stránku od chuťovej. Áno, pivo mi chutilo.

Prečo ste ešte dohodu s Topvarom neoznámili na Protimonopolný úrad?

Máme na to mesiac. Pracujeme na tom.

Je to len formalita?

Áno, ale informovali sme už úrad, že sme podpísali dohodu a vedia takisto, že dostanú naše podanie. Celú transakciu, samozrejme, podmieňuje vyjadrenie úradu. Pokým nemáme odobrenie úradu, nie je medzi nami žiaden vzťah. (tvojePeniaze)


Topoľčiansky pivovar Topvar, tretia najväčšia pivovarnícka spoločnosť na Slovensku, si roky zakladal na tom, že je čisto slovenskou firmou. Aj na etiketách svojich fliaš má nápis, že Topvar je originálne slovenské pivo. Napriek tomu pivovar už niekoľko týždňov zaryto mlčí, ako pokračujú rokovania o jeho predaji. Topoľčiansky pivovar Topvar, tretia najväčšia pivovarnícka spoločnosť na Slovensku, si roky zakladal na tom, že je čisto slovenskou firmou. Aj na etiketách svojich fliaš má nápis, že Topvar je originálne slovenské pivo. Napriek tomu pivovar už niekoľko týždňov zaryto mlčí, ako pokračujú rokovania o jeho predaji.

Začiatkom roka totiž médiá priniesli informáciu, že jeho ovládnutie juhoafrickou skupinou SABMiller je takmer hotová vec. Drahomíra Jančovičová, manažérka pre styk s verejnosťou pivovaru Šariš, ktorý patrí do skupiny SABMiller, aj teraz tvrdí, že platí to, čo povedali pred niekoľkými mesiacmi. Vtedy SABMiller nechcel situáciu komentovať a informácie o ovládnutí topoľčianskeho pivovaru označil za špekulácie. "Pivovar je stále slovenský," potvrdil HN zdroj, ktorý si neželá byť menovaný. "Mnohé informácie, ktoré sa objavili, neboli pravdivé," dodal. Ani mesto svojich 15 percent akcií v pivovare zatiaľ nepredalo. Opatrne sa k predaju Topvaru vyjadruje aj výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu (SZVPS) Roman Šusták. "Nezúčastňujeme sa na rokovaniach. Kým to nebude definitívne potvrdené, nemôžeme to brať celkom vážne," povedal. "Je pravdepodobné, že fúzia sa uskutoční, ale možný je aj iný vývoj. Už v minulosti sa hovorilo o rozličných fúziách a napokon z nich nebolo nič."

O Topvar mala záujem aj belgická firma InBev, svetová pivovarnícka jednotka, ktorá ovláda napríklad český Staropramen. Konateľ firmy Staropramen Slovakia Štefan Finta informoval, že ich záujem pretrváva. "Rokovania sa viedli priamo z belgickej centrály a skončili sa v čase vlaňajších Vianoc. V tom období Topvar údajne podpísal so SABMillerom memorandum o porozumení, ktoré bolo tajné. Rešpektujeme to. Odvtedy manažment Topvaru s InBevom nekomunikuje," dodal Finta.

Ak by došlo k fúzii Topvaru, SABMiller by ovládol okolo 40 percent slovenského trhu s pivom. Spoločnosť Heineken má podiel o niečo väčší, takže dve firmy by mali viac ako 80 percent trhu. Po medializovaných informáciách o predaji Topvaru začal z vlastného podnetu skúmať situáciu aj Protimonopolný úrad. "Zatiaľ sme nedostali notifikáciu o tejto koncentrácii," informoval hovorca úradu Miroslav Jurkovič. "Firmy sú povinné koncentráciu oznámiť do 30 pracovných dní od podpisu zmluvy. V prípade, že by tak neurobili, im hrozia sankcie," vysvetlil. Ak úrad dostane notifikáciu, začne podľa Jurkoviča podrobne analyzovať relevantné trhy. Využil by aj poznatky z doterajšieho prieskumu. "Niektoré malé pivovary sa obávajú zamýšľanej koncentrácie," pripustil Jurkovič.

Hovorca Protimonopolného úradu pripomína, že koncentrácia, v dôsledku ktorej sa rozdelia trhové podiely konkurentov tak, že dvaja získajú vedúce postavenie s výrazným odstupom od ostatných, "vyvoláva obavy súťažného orgánu". Trhový podiel je však len jedným z kritérií na posúdenie vzniku dominantného postavenia na relevantnom trhu a vytvorenia prekážok účinnej súťaže. Zákon dáva úradu možnosť povoliť koncentráciu s podmienkami, ktorých zámerom je eliminovať negatívny vplyv na trh.

Ako informovala TASR, vedenie hokejového klubu HC Slovan Bratislava podpísalo v marci zmluvu s Topvarom. "Obidvaja sme tophráči v slovenskom prostredí - my vo výrobe dobrých nápojov, Slovan v športe. Spojenie môže mať synergický efekt a získame na ňom obaja," uviedol vtedy generálny riaditeľ pivovaru Peter Vendelín. Riaditeľ marketingu Topvaru Jozef Nemec načrtol, že spoločnosť v budúcnosti plánuje finančne motivovať aj hráčov. Primátor Topoľčian Pavol Segeš v januári vyhlásil, že pripúšťa predaj Topvaru po splnení troch podmienok. Od budúceho vlastníka požaduje záruku, že udrží výrobu piva, zamestnanosť a podporu športu.

Malé pivovary si chcú pozície obhájiť

"Rád by som veril tomu, že ak by SABMiller naozaj kúpil Topvar, nebude malé pivovary gniaviť," zdôraznil člen predstavenstva bratislavskej spoločnosti Stein Beverages Dušan Pfeifer. "Heineken i SABMiller sú členmi SZVPS. Malé pivovary v ňom vytvorili svoju sekciu, pri vážnejších veciach sa má rozhodovať konsenzom, takže malé pivovary majú právo veta." Pfeifer zdôraznil, že im je jedno, s kým budú na trhu. Svoje miesto si však chcú obhájiť. V prípade spomínanej koncentrácie by piatim malým pivovarom na Slovensku ostalo okolo 14 až 15 percent trhu. (HN Online.sk)


SABMiller chce v Topoľčanoch zvyšovať výrobu o licencované české pivá Úvahy o predaji topoľčianskeho pivovaru Topvar, a.s., Topoľčany sa stali skutočnosťou. Juhoafrický pivovarnícky koncern SABMiller v pondelok oznámil dosiahnutie dohody o akvizícii Topvaru. Po Pivovare Šariš tak SABMiller, ktorý bol v hre od začiatku diskusií o predaji topoľčianskej firmy, získa už druhý slovenský pivovar. Mieni ho využiť na zvýšenie svojich stredoeurópskych výrobných kapacít. V plánoch nového vlastníka Topvaru figurujú aj investície do zvyšovania produkčnej kapacity pivovaru.

Podľa vedúceho odboru komunikácie SABMilleru Nigela Fairbrassa súvisia nielen s úlohou Topvaru ako národnej značky pre slovenský trh. „V topoľčianskom pivovare by sa mali variť aj niektoré české značky, ktoré v súčasnosti dovážame z Plzenského Prazdroja,“ dopĺňa odpoveď TRENDU. Ambície Topvaru a presun produkcie českých značiek už majú konkrétne objemy. „Plánujeme zvýšiť výrobnú kapacitu Topvaru zo súčasných 750-tisíc hektolitrov na najmenej milión hektolitrov ročne,“ spresňuje hovorca SABMilleru. Na národnej báze ostane na trhu aj značka Topvar, SABMiller ju hodlá podporovať spolu s ďalšou lokálnou značkou Šariš.

Cieľom akvizície Topvaru podľa generálneho riaditeľa európskej divízie SABMilleru Alana Clarka nie je len zvýšenie výrobných kapacít. „Topvar prináša do SABMilleru silnú lokálnu značku, jedinečný systém distribúcie na Slovensku a kvalitnú výrobu piva,“ vymenúva v oficiálnom vyhlásení koncernu prínosy transakcie. Tá by sa mala uskutočniť vo viacerých krokoch. Po dohode s väčšinovými akcionármi predloží SABMiller ponuku na získanie akcií minoritných akcionárov. Tí v súčasnosti vlastnia 40,5 percenta akcií.

Väčšinoví akcionári po ukončení nákupu na základe ponuky doplnia predajom akcií podiel SABMilleru na tretinu až 49 percent. Pol roka po nadobudnutí začiatočného podielu získa investor majoritu – súčasní väčšinoví akcionári predajú investorovi toľko akcií, aby získal 67-percentný podiel.

Ostatné účastiny majoritných akcionárov bude môcť SABMiller získať na základe opčných zmlúv v priebehu ďalšieho pol druha roka. Postupne by mal investor získať minimálne 95 percent akcií pivovaru. Hodnota čistých aktív, ktoré SABMilleer kúpi, dosahuje zhruba 15,2 milióna dolárov (takmer 460 mil. Sk). (eTREND)


Na záměně pivních značek chtěla zbohatnout organizovaná skupina osob z východu i severu Moravy. Levnější pivo z regionálního Pivovaru Janáček v Uherském Brodě prodávala do některých restaurací na severní Moravě, kde je hospodští nabízeli pod značkou renomovaných a dražších pivovarů. Po ročním pátrání a vyšetřování překazili včera jejich činnost pracovníci Celního ředitelství Olomouc. Při speciální akci s názvem Pěna zajistili přímo v uherskobrodském pivovaru potřebné důkazy, například skladovou evidenci.

„Organizovaná skupina osob je kvůli tomu podezřelá ze souběhu dvou trestných činů. Konkrétně z porušování práv k ochranné známce a z krácení daně,“ konstatovala mluvčí olomouckého celního ředitelství Dagmar Bočková. Že je skutečně reálné zaměnit piva dvou značek, aniž by to konzumenti poznali, nepřímo dokládá fakt, že pivo z Uherského Brodu loni získalo tři nejprestižnější tuzemské trofeje. Chuťově tak předčilo i známější značky, nebo se jim minimálně vyrovnalo. Což dnes není problém (pozn. Chody).

Skupina má kromě záměny pivních značek na svědomí také nelegální vývoz piva z uherskobrodského pivovaru. Mluvčí olomouckého celního ředitelství Dagmar Bočková potvrdila, že na činnosti skupiny se podíleli i zaměstnanci pivovaru. Kolik jich bylo a jak velká škoda Pivovaru Janáček vznikla, nechtěla mluvčí až do případného obvinění konkrétních osob komentovat.

Konkrétnější nebyli ani manažeři pivovaru. „Mohu pouze potvrdit, že celní kontrola u nás byla. K údajnému nelegálnímu vývozu piva se ale vyjadřovat nebudu,“ konstatoval ředitel Pivovaru Janáček Ivan Pjevič. Celníci po ukončení vlastního vyšetřování předají případ policii. Jak budou viníci potrestáni, záleží i na zatím nevyčíslené škodě. (Právo)


Ve Štramberku se vaří Trubač

[sobota, 21. květen 2005]

Ve Štramberku na Novojičínsku se bude po 150 letech znovu vařit pivo. Naposledy se pivo ve Štramberku vařilo v roce 1854, o tomto víkendu Městský pivovar na náměstí otevře ostravský podnikatel Pavel Šmíra. Malebné beskydské městečko, známé svou věží Trúba, valašskými roubenými chalupami nebo perníkovými cukrovinkami Štramberské uši, se tak dočká i svého piva. Ponese název Trubač, jak rozhodli sami občané v anketě, doplnil Václav Žíla z marketingu společnosti Šmíra- print. Ve Štramberku by se mělo ročně uvařit 400 až 460 hektolitrů piva, tři čtvrtiny z toho bude světlý ležák. Tmavý ležák se jmenuje stejně, ale píše se Troobacz. Pivovar se nachází v měšťanském domě, ve kterém byla dříve restaurace Apolo. Ostravský podnikatel dům koupil podle Žíly v dezolátním stavu a bývalou restauraci krátce provozoval. Poté dům nechal opravit. Celkové náklady na rekonstrukci a pořízení technologie na výrobu piva dosáhly sedmi milionů korun. V domě je městský hostinec pro štamgasty a ve sklepě se nachází kamenný šenk i se studnou. O víkendu se Městský pivovar ve Štramberku slavnostně otevře pro veřejnost. V rámci programu vystoupí například kapela Buty, ale zlatým hřebem by měl být padesátičlenný dechový orchestr Sloga z Chorvatska. Sládek slibuje, že k zabijačkovým specialitám, pivnímu guláši a dalším lahůdkám se stovky piv rozdají lidem zdarma. (Zlínské noviny


Slavnostní otevření pivovaru proběhne ve dnech 21. - 22. Května 2005 (resp. 21. května 2005 přesně v poledne). V bohatém doprovodném programu vystoupína pódiu vedle pivovaru na náměstí jako hlavní host skupina Buty v plné sestavě. Pro návštěvníky máme samozřejmě připraveny spousty reklamních předmětů, dárků, soutěží a dalších překvapení. Pivo za speciální cenu (za náklady) budeme čepovat také na náměstí - připraveno bude na 4.000 litrů piva, 1.000 porcí pivního guláše na každý den, domácí uzeniny a zabíjačkové speciality (česnekové a paprikové klobásy, zelí, bramboráky, ovárek, tlačenka, grilovaná selátka), tvarůžky atd. Z Ostravy bude v dopoledních hodinách vypraven historický parní vlak s odjezdem ve večerních hodinách (časy upřesníme tento týden).

Pivovar je situován na náměstí ve Štramberku č. p. 5, do jednoho z bývalých měšťanských domů s historickým právem várečným. Vlajkovou lodí pivovaru je světlý nefiltrovaný ležák (kvasničák) plzeňského typu "TRUBAČ" - název si v soutěži vybrali sami obyvatelé Štramberku - čepovat se bude do 0,5 l a 0,3 l skleněných džbánků typu Habsburg. Druhým pivem, který v pivovaru vaříme je "THE TRUBACZ" - černý ležák typu stout (odtud slovní hříčka) ze čtyř druhů sladu - čepovat se bude do 0,4 l a 0,25 l skleněných džbánků typu Salzburg.

Budova pivovaru je rozdělena na šest částí:

1. Minipivovar

2. Městský pub

3. Pivovarská restaurace

4. Kamenný šenk

5. Terasa

6. Disco&Sport Klub Apollo

(Pivovar Štramberk)


Ve Štramberku opět vaří pivo

[sobota, 21. květen 2005]

Letní počasí a zbrusu nové pivo vládly o víkendu na náměstí ve Štramberku na Novojičínsku. Po 150 letech tam znovu otevírali pivovar, jehož zlatavému moku dali jméno místní občané. Myšlenka obnovit vaření štramberského piva vznikla na podzim minulého roku. " Starosta se tehdy zmínil, že v jednom domě na náměstí je studna, na které kdysi stál pivovar. Dům jsme proto koupili a zrekonstruovali," řekl majitel pivovaru Pavel Šmíra z firmy Šmíra- Print. V historickém měšťanském domě z 15. století se kromě výčepu nachází i stylová sklepní restaurace a klub.

Stovky lidí mohly ochutnávat dva ležáky plzeňského typu. " Světlý dostal jméno Trubač a tmavý The Trubacz. Obě piva jsou zvláštní tím, že jsou takzvaně živá, tedy nefiltrovaná a nepasterovaná," uvedl sládek pivovaru Marek Pietoň. Pivo bude dostupné pouze v provozovnách společnosti Šmíra- Print ve Štramberku, ve Frýdlantě nad Ostravicí a v Kozlovicích.

První soudek symbolicky pokřtil ředitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard. " Roční produkci plánujeme na čtyři sta šedesát hektolitrů. Tři čtvrtiny objemu bude tvořit světlý ležák," řekl Pietoň. Šmíra investoval do technologie téměř čtyři a půl milionu korun. " Věříme, že si pivo oblíbí Štramberáci i turisté," uvedl majitel firmy, která chystá v městečku pod Trúbou další expanzi.

Po Kopřivnici a Příboru je Štramberk již třetím městem na Novojičínsku, ve kterém se vaří místní pivo. " Jsem rád, že se vrátily staré tradice a že se u nás podnikání daří," řekl starosta Štramberku Jan Socha s tím, že mu trubač chutná. Také většina návštěvníků slavnosti vyjadřovala s novým pivem spokojenost. " Je vynikající a osvěžující," sdělil manželský pár z Opavy.

Na štramberském náměstí vystoupily v dvoudenním programu ostravské kapely Buty a El Rey a dechové orchestry Sloga a Šuba- Duba- Band. Kromě koncertů zpestřily veselici i soutěže, sobotní večer pak vyplnila diskotéka. (Moravskoslezský deník)


Zlato pro Radegast

[sobota, 21. květen 2005]

Tři zlaté medaile si z mezinárodní soutěže kvality Monde Selection, která se konala v Bruselu, přivezla značka Radegast. Nejvyšší ocenění získaly nošovický ležák Premium, světlé výčepní pivo Original a nealkoholický Birell. V kategorii piva se letošní soutěže kvality zúčastnily pivovary ze 38 zemí světa. (Právo)


Úspěšná kapela Divokej Bill bude hlavní hvězdou Slavností pivovaru Ostravar, které se budou konat v sobotu 11. června v Ostravě. „Akce, která každoročně poutá pozornost tisíců návštěvníků, proběhne v areálu pivovaru Ostravar v Hornopolní ulici a její návštěvníci se už teď mohou těšit na výborné pivo a skvělou muziku,“ říká manažer slavnosti Martin Procházka. Hlavní hudební hvězdou letošního ročníku bude Divokej Bill, skupina, kterou letos Česká akademie populární hudby zařadila mezi tří nejlepší kapely v zemi. Na pódiu se představí také Ready Kirken následován Bananou a skupinou 05&Radeček. Lahůdkou pro návštěvníky pak bude energická slovenská kapela Horkýže slíže a domácí Rock and Roll MarcelaWoodmana, jenž se na pódium ostravských Slavností vrací po třech letech. Slavnosti tradičně nabízejí doprovodný program pro celou rodinu, hřiště pro děti a sportovní soutěže. V loňském roce si v deštivém počasí našlo cestu na Slavnosti Ostravaru přes sedm a půl tisíce lidí. (MF Dnes)


«« « Strana 761 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň