Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Revoluce v pivovarnictví

[neděle, 17. říjen 2004]

Nejmenší a přesto první přichází Pivovar RAMBOUSEK na náš trh s naprosto ojedinělou technologií, která dává jeho pivu novou nezaměnitelnou dimenzi chuti.

Objemově nejpodstatnější složkou piva je voda, tudíž jí věnujeme největší pozornost. Voda registruje škodlivé emisní vlivy z našeho okolí, které nelze lidským okem ani postřehnout (např. z radiových a satelitních záření, vysokonapěťových vedení atd.), ale především je i nosičem a předavačem kladných přírodních informací, tudíž ji můžeme bez nadsázky označit za jakousi „Krev Země“. Komunikuje se Sluncem, Měsícem i celým vesmírem a vzájemně si tak předávají energii – informace.

Rakouský badatel dokázal v laboratorních podmínkách takovouto „kosmicky živou“ vodu izolovat a založit na ní svoji technologii úpravy vody, kterou začal pivovar RAMBOUSEK jako první u nás ve spolupráci s ním používat. Základem této technologie je navrácení optimálního stavu struktuře vody a tím zajištění její stability a schopnosti samočištění.

Takto upravená voda tyto informace dokáže přenášet dále i na člověka, se všemi jejími blahodárnými účinky, čímž dochází ke zlepšení harmonizace celého lidského organismu. Na našem pivu se tyto vlastnosti projevují především ve výrazném zjemnění chuti, příjemnou a lahodnou hořkostí, zlepšením stability a zvýšením trvanlivosti. Využitím této nové, převratné technologie tak chce náš pivovar podstatnou měrou přispět k realizaci programů směřujících k ochraně lidského zdraví a přírody. Touto technologií upravovaná piva se dají nazvat pivy nového tisíciletí. (Milan Rambousek - sládek a majitel pivovaru RAMBOUSEK)


"Táhnete se jak smrad, holoto líná!" Rázná krčmářka mě strká po schodech do chmelem provoněných, nebo možná zapáchajících místností. Trochu drsný úvod. Člověk by čekal "dobrý den", nebo alespoň "pozdrav pánbůh". Několik zcela šokovaných tváří naznačuje, že někteří z této výpravy ani netuší, oč v Dětenicích jde. Právě jsme totiž vstoupili do středověku.

Malá ves nedaleko podstatně slavnějšího Českého ráje a jeho pomyslného centra, Jičína, na první pohled ničím zajímavá. Vlastně byste ji mohli minout a myslet si, že se nic nestalo. Uprostřed ničeho přece není o co stát. Tahle mýlka by vás však asi nejspíš mrzela. Dětenice si zasluhují pozornost. Je to příkladná ukázka toho, jak se dá v Česku podnikat. Je to také ukázka toho, co dokáže změnit soukromé vlastnictví. Ale zejména je to ukázka dokonalé iluze středověku, která bere dech a tahá ve chvílích naprostého nadšení značné sumy z kapes.

Všechno začíná v malém, ale zcela soběstačném pivovaru. Průvodkyně ve fortelně tkané sukni, s řádně hrubým a nepřístupným výrazem nás provede zdejší zrekonstruovanou a obnovenou budovou, kterou ještě před několika lety, stejně jako vedlejší dětenický zámek, zřejmě čekala propastná záhuba. Zachráněný a znovu zprovozněný klenot nyní dává světlý i tmavý mok. Ten černý, nebezpečně sladký, je takzvané pivo lásky. Podle tajného receptu, který v roce 1307 získal dle pověsti zdejší panovník Beneš z Dětenic aValdštejna od loupeživého rytíře Artura, připravovaly pivo vždy za úplňku po staletí pěkné panny. Při prohlídce je dovoleno téměř vše. Člověk se dotýká starodávných přístrojů a nástrojů, nahlédne do varny, kde se pivo několikrát v týdnu vaří, zasněně hledí na kvasící mok v příjemně nevelkých kádích. A hlavně - nemůže se dočkat, až pivo lásky, zázračný nápoj pro zvýšení potence, ochutná.

Dětenice jsou mimo hlavní dopravní tahy, uprostřed oblasti, již svírají silnice mezi Jičínem, Mladou Boleslaví, Nymburkem a Poděbrady. Leží přibližně 30 kilometrů od jižního okraje Českého ráje, jejich návštěvu můžete proto spojit například s poznáváním Prachovských skal. Za prohlídku zámku i pivovaru zaplatí dospělí 130 korun, mládež od 12 do 18 let a důchodci 90 korun, děti od 6 do 11 let 70 korun. Samostatná prohlídka pivovaru stojí 65 korun, respektive 45 pro důchodce, 35 pro mládež a 30 korun pro děti. O něco málo dražší je samostatná prohlídka zámku. V září je otevřeno od úterý do neděle od 10 do 17 hodin (pivovar do 18 hodin), v říjnu v tytéž hodiny, ale pouze o víkendech a o svátcích.

Rozhodně nevynechejte středověkou krčmu. Je to gurmánský zážitek, kterému se jen tak leccos nevyrovná. Věrohodně vytvořená iluze středověku dovedená do nejmenších detailů stojí za vidění i ochutnání. Připravte se však na to, že vás v hostinci nebude nikdo oslovovat pane. Krčma je zpřístupněna celoročně, denně od 11 do 23 hodin. S neuctivostí nejdál dojdeš. To pivo se podává nadosah rozpálených ohňů. V temné, zádumčivé místnosti s lebkami po stěnách a krvavými hlavami napíchnutými na ostré kůly usedáme ke kamenným stolům. "Co budete chlastat, loupežníci?" Bodrá šenkýřka s moderním objednacím přístrojem v ruce nás nemůže zmást. Jsme připraveni. Neuctivost je tady jediným způsobem komunikace. Právě přišedší skupinka naproti je však zcela paralyzována. Ústa otevřená dokořán a němé přikývnutí - pro zaměstnance středověké krčmy, kteří v dobových kostýmech obsluhují méně i více vykulené hosty, je to jistě velké pobavení. Stejně tak pro nás. Zvenku je krčma nenápadná, prostě jen opravená, vybarvená do červených tónů. Za dveřmi však čeká jiný svět. Svět drsných chlapíků, hořících plamenů a dávné, nenasytné krutosti.

Přesná kopie středověku uprostřed jedenadvacátého století. Jdeme až úplně dozadu. Do světa temnoty a násilné smrti, který ostře kontrastuje s jasným a slunečným dnem za jeho zdmi. Klopýtáme v příjemných předních místnostech o návštěvníky, kteří po esteticky i kulturně přínosné prohlídce zámku konečně dosáhli vrcholu dne. Usazeni na dřevěných stolicích s rukama hluboce zabořenýma do masa připraveného na horkých plamenech vychutnávají svoji hodinu pravdy.

Mohou se tady chovat tak, jak byli stvořeni. Přirozeně. Dokonalá iluze

Pivo lásky stéká do hrdel, čerstvě upečený chléb mizí z mísy za zvuku strhujícího rytmu. Zážitek je silný. Chtělo by se zůstat do noci a propít nerozvážnou hlavu, která černému moku nedokáže odolat. Iluzi lze snadno podlehnout. Do té doby, než elektronicky zpracovaný účet zchladí svou výší zjitřené city. A ještě dodatek - nezapomeňte se zastavit na toaletách. Středověk je středověk, ale teprve tady oceníte možnosti třetího tisíciletí. Ovšem tajuplně ukryté v hávu dní, kdy se čarodějnice pálily na hranicích. (iDnes)


Zlatopramen 11 podepsal sponzorskou smlouvu s prvoligovým fotbalovým klubem FK Chmel Blšany. Stává se tak generálním sponzorem. Smlouva byla podepsána na podzimní část sezóny 2004/2005 nejvyšší fotbalové ligy. "Jsme v roli generálního sponzora prvoligového fotbalového klubu. Nejvýznamnějším reklamním nosičem je nápis Zlatopramen 11 na prsou dresů hráčů", uvádí Boris Rajdl, manažer značky Zlatopramen.

Od sponzorství očekává docílení vyšší známosti značky Zlatopramen 11 díky v Čechách nejpopulárnější hře s nejvyšší sledovaností. "Chceme oslovit nejširší cílovou skupinu konzumentů piva - diváky a příznivce fotbalu. Navíc, po úspěšném vystoupení naší reprezentace na EURU 2004 se popularita fotbalu nyní ještě zvýšila. Chceme podporovat klub, aby hrál atraktivní fotbal a zůstal trvale v nejvyšší fotbalové soutěži" dodává Rajdl.

Pro spojení s fotbalovým klubem FK Chmel Blšany vidí Rajdl mnoho důvodů. "Menší regionální klub hraje nejvyšší celorepublikovou soutěž. Zde je podobnost se značkou Zlatopramen 11. Z původně regionální značky postupně budujeme celorepublikovou značku nejvyšší třídy. Kromě toho zakladatelem fotbalového klubu je družstvo, které pěstuje chmel. Pro nás je chmel více než důležitý, protože do Zlatopramenu 11 se přidává chmel, který pěstujeme na vlastních chmelnicích. V neposlední řadě nejvíce konzumentů piva je právě mezi diváky a příznivci fotbalu", uzavřel Rajdl.

"Jde o regionální spojení v ústeckém kraji. Regionálního fotbalový klub a významná regionální firma. Oba subjekty mají stejné ambice. Oba původně malí chtějí prorazit a být velcí. Jde o vzájemně výhodné spojení. Naši hráči budou mít na dresech logo Zlatopramenu a Drinks Union bude mít k dispozici plakáty na nadcházející sezónu s fotografií mužstva a s logem pro své obchodní využití. Součástí vzájemné spolupráce jsou i soutěže pro fotbalové diváky a zákazníky Zlatopramenu", dodává Lubomír Trnka, manažer fotbalového klubu. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pivovar Louny letos plánuje výstav 300 tisíc hektolitrů piva. Pětinu v Lounech uvařeného piva vyveze do zahraničí. "Prakticky veškerý export je určen do Německa, letos tam vyveze lounský pivovar téměř 60 tisíc hektolitrů piva. Zhruba tisíc hektolitrů vyvezeme do Španělska," sdělil Josef Vejlupek ze společnosti Drinks Union. Pivovar vyváží do zahraničí především pivo Louny světlý ležák a tmavý ležák, okrajově Louny světlé výčepní.

Pivovar Louny je součástí skupiny Drinks Union, která sdružuje pivovary Louny, Kutná Hora a ústecké Krásné a Velké Březno. Skupina zaměstnává 620 pracovníků, z toho v Pivovaru Louny jich pracuje 170. Drinks Union v poslední době úspěšně proniká na německý trh a z českých pivovarů tam vyváží ze všech nejvíc piva. Za první pololetí tam vyvezl Drinks Union 107 tisíc hektolitrů piva. Na druhém místě mezi exportéry českého piva do Německa je Pilsner Urquell s vývozem zhruba o 12 tisíc hektolitrů nižším. Na německý trh jde asi 38% celkového exportu českého piva. Následuje Slovensko s 16%.

ČR je jedenáctým světovým exportérem piva. Je pravděpodobné, že v dohledné době dosáhne na desátou příčku. V Evropě je ČR na osmém místě. Česká republika vyváží kolem 10% celkové produkce. Největším českým vývozcem piva je Pilsner Urquell před Budějovickým Budvarem a Staropramenem. Skupině Drinks Union patří čtvrtá příčka, páté jsou Krušovice. (Deník Lučan)


V Žatci má být další obří sud

[středa, 13. říjen 2004]

Symbol pivovarnictví a pěstování chmele by měl stát na kruhovém objezdu pod papírnami V Žatci zřejmě v nejbližší době přibude další obří sud na kruhovém objezdu. Od května stojí dřevěný sud s objemem 11 tisíc litrů na Kruhovém náměstí, počátkem příštího roku by se mohl objevit také na kruhovém objezdu nad hlavní poštou pod papírnami.

"Existuje myšlenka, že tak jak sud na Kruhovém náměstí propaguje Žatecký pivovar, mohly by být i na dalších kruhových objezdech ve městě sudy. Ty by nesly loga pivovarů, které vaří pivo ze žateckého chmele," uvedl včera Vladimír Valeš ze sdružení Chrámu chmele a piva, které za myšlenkou stojí. Sdružení dosud podle něj jednalo o umístění loga na sud s Pivovarem Krušovice. "Záměr umístit sud na kruhovém objezdu pod papírnami jsme už projednali se správci sítí, další jednání nás čekají. Byli bychom rádi, kdybychom jej mohli slavnostně odhalit na Chmelfestu 2005, který se bude konat první květnový víkend příštího roku," dodal V. Valeš. Kruhový objezd pod papírnami v Žatci leží křižovatce silnic II/225 Louny - Kadaň a II/227 Žatec - Rakovník. Motoristům slouží od listopadu roku 2000. V současné době se nacházejí další kruhové objezdy ve městě pod domovem důchodců a u čerpací stanice Benzina a připravují se jejich stavby u Chmelařského institutu a u kostela pod muzeem.

Sud na Kruhovém náměstí nechal vyrobit a instalovat Žatecký pivovar a městu jej předal darem. "Výroba sudu a jeho instalace stála zhruba sedmdesát tisíc korun," uvedl včera Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru. Sud propaguje pivo, ale ve skutečnosti je to sud na víno. Je dlouhý 2,8 metru a u dna má průměr dva a půl metru. (Deník Chomutovska)


Pivo se uvaří přímo v Chyši

[středa, 13. říjen 2004]

Už v příštím roce by měl v Chyši začít fungovat jediný pivovar v Karlovarském kraji. Historickou budovu rekonstruuje majitel zámku v Chyši Vladimír Lažanský.

"Bude se zde vařit pivo se značkou z Chyše, půjde však vlastně o pivo, které se vyrábí v Ústeckém kraji," řekl starosta Chyše Miroslav Dorňák. Pivovar si budou moci prohlédnout i zájemci z řad veřejnosti. "Lidé budou díky proskleným interiérům moci nahlédnout pod pokličku procesu vaření piva. Přiznám se, že se tady v Chyši na pivovar moc těšíme," dodal starosta Dorňák. (Karlovarské noviny)


Zlatavý mok, vařený z chmele podle receptury ze začátku minulého století, by se měl začít vařit na podzim příštího roku v chyšském historickém pivovaru. Ten na své náklady rekonstruuje potomek šlechtického rodu Lažanských Vladimír Lažanský. Jeho zásluhou už prošel gigantickou rekonstrukcí chyšský zámek a park, ve kterém proběhne zanedlouho kolaudace dvou rybníčků.

Jak vás napadlo obnovit pivovarnickou výrobu v Chyši? Vždyť zde se prý pivo přestalo vařit už někdy v třicátých letech minulého století?

Moje původní idea byla vybudovat zde spíše galerii. Navázat na historickou tradici chyšského pivovarnictví, o níž jsou první záznamy někdy z druhé poloviny 16. století, mě napadlo později. V budově bude otevřena i restaurace a celý objekt bude kromě jiného sloužit tak trochu i jako ekonomické zázemí zámku, který je nevýdělečnou záležitostí. Pivovar i restaurace by měly zámku prostě pomoci.

Jak další, už prakticky třetí rekonstrukci v pořadí financujete? Využíváte nějakých dotací?

Zatím ne, oprava je hrazena ze soukromých zdrojů. Víte, říkal jsem si, že už jsem využíval dotace při rekonstrukci zámku a parku, a chci být slušný a nechat příležitost zase dalším žadatelům. A upřímně řečeno, ani se nedomnívám, že by mě zachránily dotace ze strukturálních fondů EU.

Máme informace, že interiéry pivovaru budou přístupné i exkurzím, že lidé budou moci vidět, jak se pivo vaří.

Je to pravda, některé části budou i celé prosklené. Vaření piva je zajímavý proces a věřím, že lidé budou na něj zvědaví. Vše by mělo být ukončeno ochutnávkou, samozřejmě.

Říkáte, že se bude vařit chyšské pivo podle tamější původní receptury. Budete však v rámci technologií spolupracovat s nějakým stávajícím výrobcem?

Ano, know-haw a technologie nám dodá jeden z renomovaných výrobců piva, s nímž spolupracujeme.

Kdy bude rekonstrukce hotova a kdy by se mělo začít vařit pivo?

Jestli vše půjde dobře, mělo by to být na podzim příštího roku. Nechceme otevřít dřív, než budeme moci rovnou nabídnout i hotovou první várku piva. (Karlovarské noviny)


Chodovar zamířil do Bavorska

[středa, 13. říjen 2004]

Chodovoplánský rodinný pivovar Chodovar dne 29.9.2004 načal další stránku kroniky své bohaté historie. V bavorském Störnsteinu (pět kilometrů severně od Weidenu) slavnostně otevřel obchodní zastoupení. Po více než šedesáti letech se tak vrátil se svým pivem do teritoria, kam ho v minulosti hojně dodával. Byla tím také uzavřena jedna z etap po léta rozvíjené příhraniční spolupráce české a bavorské strany směřující k podpoře cestovního ruchu. "Využili jsme možnosti vrátit se do dříve tradičního regionu pivovaru, a tím uzavřeli kruh odběratelské oblasti kolem komína, kterému dříve bránila hranice uzavřená železnou oponou," sdělil Jiří Plevka mladší, spolumajitel a jednatel pivovaru. "Společně jsme propagovali staletou historii a tradici výroby piva v oblasti Českého lesa a Horní Falce. Každoročním vrcholem naší spolupráce s německou stranou je koulení pivního sudu z Chodovaru do německého Störnsteinu na trase dlouhé 60 kilometrů, kterého se aktivně účastní kouleči z německé i české strany," dodal Jiří Plevka. Letošním vstupem České republiky do Evropské unie padly poslední administrativní bariéry, které bránily Chodovaru uskutečnit svůj záměr. Ve výběrovém řízení na vybudování obchodního zastoupení byla vybrána firma BEKA Gastro GmbH z už zmiňovaného Störnsteinu, zaměřující se na pořádání pivních slavností a zábav a rovněž na dodávky piva do gastronomie v daném regionu. Tato spolupráce je jednou z prvních aktivit v tomto regionu, kdy český podnikatelský subjekt aktivně začne podnikat v oblasti Horní Falce. Slavnostního otevření obchodního zastoupení se zúčastnili starostové obci Chodová Planá a Störnstein, pánové Vopat a Damzog, a také hejtman kraje Neustadt a.d.W. Wittmann. Za rodinný pivovar Chodovar pronesl slavnostní přípitek Chodovarem, 13 Zámeckým ležákem, Jiří Plevka ml., za firmu BEKA Gastro, GmbH promluvil majitel Berthold Kappl. (Tachovský deník)


Bednáři provoněli pivovar smolou

[středa, 13. říjen 2004]

Zdi Plzeňského Prazdroje skrývají tajné recepty. A nejde jen o pivo. Své speciality má i parta bednářů, která jako jedna z posledních v Evropě pečuje o dřevěné sudy. A právě včera pracovali na snad nejsložitějším úkolu každého roku - vysmolení sudů. "Nejdříve si připravíme smolu ze směsi pryskyřic a dalších příměsí. Sudy pak vyneseme ze sklepů ven, horkým vzduchem zbavíme vnitřky staré smoly. A začne být horko dvě stě stupňů horkou látkou sudy nově vysmolíme," usmívá se hlavní bednář pivovaru Ladislav Bešťák. Ten do pivovaru nastoupil před padesáti léty.

"Tehdy tu nás bednářů byly desítky a desítky. Jak šla doba, dřevěné sudy nahrazovaly ty moderní a práce ubývalo. Teď nás v Prazdroji dělá deset. Když teď chcete sehnat bednáře, nezbývá než přeškolit šikovného truhláře," vypráví Bešťák. Výuka bednářských učňů totiž v pivovaru skončila před téměř třiceti lety. Plzeňští pivovarníci používají v současné době k tradiční výrobě piva více než padesát čtyřicetihektolitrových sudů, přibližně stejný počet mají v zásobě pro případ potřeby. Zrání v dubových nádobách je však nyní, v éře moderní výroby v kovových tancích, jen zlomkem celkové produkce.

"Je to ale tradice, kterou udržujeme živou. Pivo vyráběné tradiční metodou například slouží k porovnávání s moderní produkcí. Chodby s dřevěnými káděmi a sudy, kde zraje pivo, jsou také součástí prohlídkové trasy v pivovaru," vysvětluje mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Podle něho bylo od roku 1892 i v době před druhou světovou válkou v pivovaru na sto padesát bednářů, kteří se starali o šest tisíc sudů. "Sládkové to neradi slyší, ale my bednáři říkáme, že pivo z vysmolených sudů je lepší," nedá na tradici a svou práci dopustit Bešťák. V nejbližších dnech začnou bednáři vracet ošetřené sudy zpět do podzemních sklepů. Staré sudy se smolí dvakrát ročně. "Na vysmolení každého sudu potřebujeme přibližně pětadvacet minut, pak si sudy odpočinou a tak za týden už budou připravené na další várku plzeňského piva," prohlašuje Ladislav Bešťák. (iDnes)


Pivní výlet do Plzně

[středa, 13. říjen 2004]

Víte, jak se vyrábí pivo? A už jste někdy ochutnali plzeňské přímo z dubového sudu? Pokud vás to láká, udělejte si o víkendu výlet do Plzně. Prohlídková trasa ve zdejším pivovaru je jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí západních Čech. "Dominantou haly je model pivovaru z přelomu 19. a 20. století, zobrazující průřez pivovarnickým domem. Návštěvníci vidí, jakým způsobem se vyrábí pivo. Výtvarná expozice je doplněna figurami historických postav i autentickým zařízením pivovarnického domu," říká Olga Korandová z návštěvnického centra.

V kinosále návštěvníci zhlédnou film, který je provede historií pivovaru od dob jeho vzniku. Další cesta vede přes starobylé nádvoří do nově zrekonstruované varny, kde průvodci návštěvníkům představí technologii vaření pravého plzeňského piva. V pivovarských sklepích - skalních chodbách - se dodržuje tradiční výroba piva. Mladé pivo kvasí v dubových spilečných kádích a ležák Pilsner Urquell zraje ve velkých dubových ležáckých sudech. "Pivo načepované z těchto sudů mohou návštěvníci ochutnat," prozrazuje Olga Korandová. Fakt, že Plzeňský Prazdroj je turistickým lákadlem, dokládají i čísla: branou pivovaru ročně prochází na sto tisíc lidí. (iDnes)


Ohlédnutí za Pilsner Festem 162

[středa, 13. říjen 2004]

Letošní ročník měl opět rekordní návštěvnost a pohodovou atmosféru. Pilsner Fest svým letošním pátým ročníkem dokázal, že již má pevné místo v plzeňském kalendáři kulturních a společenských akcí. Opět nabídl kvalitní program nejširšímu spektru diváků. Všichni návštěvníci se, i přes občasnou nepřízeň počasí, dobře bavili. Nejvíce lidí přilákalo páteční vystoupení skupiny Tři Sestry a sobotní slavnostní ohňostroj s následným koncertem skupiny Chinaski. Hlavní scéna, která byla i letos umístěna v prostoru mezi varnou a bývalým výstavem, během celého programu doslova praskala ve švech.

„Letošní koncepce festivalu, která vsadila na kvalitu programu, nabídky gastronomie a poznávacích aktivit v pivovaru i v muzeu, se ukázala jako krok správným směrem“, shrnul víkendové dění na nádvoří pivovaru Vladimír Jurina, marketingový manažer značky Plzeňský Prazdroj.“A jsme velmi rádi, že příznivci nejrůznějších hudebních žánrů, kteří letos během víkendu na Pilsner Fest zavítali, mají přeci jen alespoň jednu zálibu společnou – pivo Pilsner Urquell.“

Kromě hlavního programu měli návštěvníci možnost posedět ve Spilka stanu, kde probíhal vedlejší program festivalu, prohlédnout si ukázky historických řemesel nebo ochutnat tradiční staročeské pochoutky. Pro děti byla stranou od hlavního areálu festivalu připravena speciální dětská scéna, kde se mohly pobavit na nejrůznějších atrakcích, nebo sledovat kejklíře. Na letošní ročník si také našlo cestu i mnoho zahraničních návštěvníků. Potřebám návštěvníků výborně sloužil prostorný informační stánek a úspěšně šly na odbyt i suvenýry vyrobené u příležitosti Pilsner Festu.

Celý festival se obešel bez závažných problémů, incidentů či nehod. Fakta o Pilsner Festu 162: Návštěvnost v průběhu celého festivalu dosáhla rekordních 60 000 lidí. Vyčepovalo se téměř 300 hl piva Pisner Urquell. Oblíbená a pozorně sledovaná soutěž v hodu pivním táckem ani letos nepřekonala rekord z roku 2002 – nejlepším výkonem bylo „pouhých“ 29,5 metru. Na prohlídce pivovaru se vystřídalo více než 3 tisíce lidí Pivovarské muzeum navštívilo 1 300 lidí, z toho 370 si našlo cestu na speciální noční prohlídky „…kterak první várka Pilsner Urquell na svět přišla“. (Alexej Bechtin , tiskový mluvčí PP a.s.)


Už jen na rozhodnutí vlády záleží, zda se Strakonice stanou novým vlastníkem místního pivovaru Nektar. Právě městu ho doporučuje prodat Ministerstvo financí za 69,2 miliónu korun. "Náš zájem trvá a připravujeme se na to. Čekáme už jen na stanovisko kabinetu," uvedl včera strakonický starosta Pavel Vondrys. Pivovar s osmi desítkami zaměstnanců a ročním výstavem kolem 90 tisíc hektolitrů pokládá za životaschopný. Přiznává ale, že kvůli táhnoucímu se odstátnění město nemá aktuální ekonomické údaje. Podle zdrojů HN není pivovar zadlužen, má dost majetku a tvoří mírný zisk. Hlavní trh má na Strakonicku a Prácheňsku. Netíží ho tedy ani náklady na budování národní prodejní sítě.

Město, jehož snahy podporovalo Ministerstvo zemědělství, o tradiční místní podnik projevuje dlouhodobý zájem. Ten ale zatím končil na dohadech o relevantní ceně. Původní návrh Ministerstva zemědělství zněl na zhruba 42 miliónů korun. Novou cenu stanovil až soudní znalec. "Původní představa neodpovídala hodnotě privatizovaného majetku," řekl už dříve mluvčí Ministerstva financí Marek Zeman. Některé zdroje ale uváděly, že účetní hodnota pivovaru se základním kapitálem 55,7 miliónu je zhruba 115 miliónů korun.

Město chce v podniku zachovat výrobu piva a dál majetek zhodnocovat. Podle starosty jsou nové projekty už připravené. "Zatím je ale nesdělujeme," řekl Vondrys. Radnice se ale netají zájmem udržet v pivovaru zaměstnanost a udělat z něho větší turistickou atrakci. Město chce podnik získat i proto, že pivovar po celý rok odebírá páru od místní teplárny. To může stabilizovat také cenu pro obyvatele. Strakonický pivovar, který vyrábí značky Nektar a Dudák, je dosud jedinou součástí státního podniku Pivovary České Budějovice. Spolu s Budějovickým Budvarem je v zemi posledním pivovarem v majetku státu. (iHNed)


Příběh cizinců, kteří si na základě piva Budweiser Budvar vytvoří přehnanou představu o Česku jako o ráji na zemi, je hlavním motivem aktuální kampaně Budějovického Budvaru, na které se autorsky podílela stávající agentura pivovaru Kaspen. V hrané scénce s dvojicí Angličanů figuruje pivo, krásné české ženy, fotbal a mýtus o zlatých českých ručičkách. Cílem 45sekundových televizních spotů a 60sekundové kinoreklamy je posunout Budweiser Budvar na výsluní mezi super prémiové značky. Agentura Kaspen, jež v roce 2003 vzešla vítězně z výběrového řízení, se na budování a posilování národní hrdosti zaměřila v rámci změny positioningu a komunikace značky od začátků svého působení pro Budvar. Spoty režíroval Justin Reardom. (MaM)


Budějovický Budvar, n. p. vaří pivo výhradně z těch nejlepších českých a moravský surovin. Jako jediný z velkých pivovarů používá čistě celé chmelové hlávky. Hlávky chmele mají schopnost v sobě uchovat potřebné aromatické látky jakou je např. farnesen obsažený téměř výhradně jen v Žateckém poloraném červeňáku, který používá Budějovický Budvar, n. p. Další velmi důležitou látkou, která se při zpracování hlávek chmele uvolňuje, jsou polyfenoly, antioxidační látky bojující proti tzv. civilizačním chorobám. Maximální zdravotní přínosy může konzument získat pouze při konzumaci piva vyrobeného klasickým postupem za použití kvalitních hlávek chmele.

Pivovar Budějovický Budvar, n. p. je čelní představitel tradiční výroby piva tzv. českého typu, vymezující tento pojem nejen v České republice, ale v současné době také v téměř 60 zemích celého světa. Pro výrobu piva Budweiser Budvar vybírá pouze nejjemnější žatecký chmel Žatecký poloraný červeňák a vybraný moravský slad z Hané. Svým složením unikátní vodu čerpá z vlastních více než 300 m hlubokých artéských studní. Budějovický Budvar, n. p. dbá na dodržování tradičního postupu výroby, aby byla zachována originální chuť piva Budweiser Budvar.

Při výrobě tmavého ležáku používá Budějovický Budvar, n. p. čtyři druhy speciálních barevných ječných sladů, český, mnichovský, karamelový a pražený. V žádném případě nepoužívá kulér (potravinářské barvivo) jako levné náhražky drahých barevných sladů, protože vlastnosti barevných sladů dávají tmavému ležáku nezaměnitelnou chuť a jejich pečlivě vybraná kombinace specifické vlastnosti, odlišující tento ležák od ostatních tmavých piv.

Pivovar Budějovický Budvar, n. p. je čelní představitel tradiční výroby piva tzv. českého typu, vymezující tento pojem nejen v České republice, ale v současné době také v téměř 60 zemích celého světa. (iDnes - komerční sdělení)


Významnému vědci a držiteli řady patentů bylo uděleno nejvyšší odborné ocenění Českého svazu pivovarů a sladoven. Doc. Ing. Jan Šavel, CSc. vedoucí výzkumník Budějovického Budvaru, n. p. byl na včerejší Svatováclavské slavnosti českého piva uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Toto nejvyšší odborné ocenění je udělováno Českým svazem pivovarů a sladoven od roku 2002. Jeho smyslem je přihlásit se k mnohaleté tradici výroby piva u nás a zároveň dát najevo, že bez profesionality, znalostí a individuálních schopností lidí pracujících v pivovarnictví a sladovnictví by nikdy nebylo možné dosáhnout vysoké prestiže a vynikajících výsledků obou oborů.

„Naše pivovarství a sladařství má řadu vynikajících odborníků, kteří se zasloužili o slávu českého piva a šíří ji u nás i v zahraničí,“ uvedl Ing. Jan Veselý, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Navíc však máme štěstí v tom, že tito lidé jsou s to své vědomosti a znalosti předávat nastupující generaci a zajistit tak pokračování mezinárodního věhlasu českého pivovarství a sladařství i do budoucna,“ dodal Jan Veselý.

Doc. Ing. Jan Šavel, CSc., (1944) celý život spojil s působením v Českých Budějovicích, kde se narodil. Po absolvování Vysoké školy chemicko-technologické nastoupil v roce 1967 do tehdejších Jihočeských pivovarů, n. p., a v Budějovickém Budvaru, n. p., pracuje dodnes. Postupně zastával pozice vedoucího podnikové laboratoře a útvaru řízení jakosti a posléze se stal vedoucím samostatného výzkumného pracoviště v Budějovickém Budvaru, n. p. Jeho původní specializací byla pivovarská mikrobiologie a své poznatky i praktické zkušenosti shrnul do knihy Mikrobiologická kontrola v pivovarech. V té době také začíná jeho období vynálezů, např. jeho návrh originální půdy pro prokazování cizích kvasinek a mléčných bakterií znamenal rozšíření metod mikrobiologické kontroly. Další oblastí jeho profesního zájmu byly metody kontroly a navrhování nových kontrolních metod a přístrojů. Habilitoval v roce 1996 prací „Modernizace kontroly pivovarské výroby“.

„Vstoupit do Síně slávy je pro mě velká čest. Celý život jsem věnoval výzkumu výroby a kontroly kvality piva, aby se tento náš národní nápoj dostal ke spotřebiteli v té nejlepší kvalitě.“ sdělil vedoucí samostatného výzkumného pracoviště Budějovického Budvaru, n. p. doc. Ing. Jan Šavel, CSc. a dodal: „doufám, že má práce trochu přispěla k dalšímu rozvoji tradice a věhlasu pivovarnictví v České republice.“

Docent Šavel je odborně činný v řadě našich i mezinárodních institucí. Je členem Skupiny pro pivovarskou vědu v European Brewery Convention. Pedagogicky působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Dále je členem vědeckých rad Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze i Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Jan Šavel publikoval více než 150 sdělení doma i v zahraničí. Je autorem a spoluautorem asi třiceti patentů. (n.p. Budějovický Budvar)


České pivo v ohrožení

[úterý, 12. říjen 2004]

Pivo, hezká děvčata ... pojmy, které si vybaví většina cizinců, když se řekne Česká republika. Zda se jedná pouze o stereotypy, o tom ať rozhodne každý z nás sám. My jsme zjišťovali, zda české pivo není jen vyčpělý, prázdný pojem, za kterým se už dávno neskrývá tradice, poctivost a fortel sládků. V poslední době objevila spousta článků na téma licenční výroba a český chmel. Řada českých pivovarů začala vařit pivo v licenci. V článcích o českém chmelu jsme se dozvěděli, že ne všechno pivo, které konzumujeme, je vařeno ryze z českého chmele. Mělo by nás to znepokojovat. Názory se různí. Podle pivovaru Budějovický Budvar by se správné pivo mělo vařit z žateckého chmele, moravského sladu a kvalitní vody, nejlépe podzemní. To a další pravidla poměrně vtipnou formou popisuje Budvar ve své nové kampani 10 přikázaní. Proč?

Například chmel. Hlávky chmele lze samozřejmě nahradit chmelovým extraktem nebo granulátem. "Při použití celých hlávek chmele", tvrdí zmíněný pivovar, "Je při jejich správném skladování zabezpečena nejen správná hořkost piva, ale hlavně jeho aroma". Hlávky chmele mají schopnost v sobě uchovat potřebné aromatické látky a polyfenoly, antioxidační látky bojující proti civilizačním chorobám. Na zdraví konzumenta tak má pozitivní vliv zejména konzumace piva vyrobeného klasickým postupem za použití kvalitních hlávek chmele. Oproti tomu granulát vzhledem k mechanickému zatížení během procesu jeho výroby ztrácí velkou část aromatických a antioxidačních látek. Chmelový extrakt je dokonce vystaven ještě většímu zatížení než granulát (chmel se usuší, rozemele, zaleje kysličníkem uhličitým a vystaví se vysokému tlaku, na závěr se scedí). Ztrácí tak prakticky veškeré aromatické látky a polyfenoly, utváří tak pouze hořkost piva bez dalšího chuťového či zdravotního přínosu.

A co slad? Proč by pivovary měly používat výhradně ječný slad Použití náhražek jako maltózový sirup, rýže či kukuřice údajně velmi výrazně mění chuť vyráběného piva. Konkrétně v něm vzniká příchuť po těchto ingrediencích, která není typická pro pivo českého typu.

A co poslední zmíněná surovina, voda Voda z artéských studní je čistá, ekologicky nezatížená. Většinou nepotřebuje jakoukoli další chemickou úpravu (např. přidávání chlóru či změkčovadel), která by mohla ovlivnit delikátní chuťové vlastnosti piva.

Pivovar upozorňuje i na další praktiky, které se prý v řadě českých pivovarů dějí. Jednou z nich je uvaření piva na vyšší stupňovitost a jeho následné zředění na nižší požadovanou stupňovitost, urychlování jednotlivých výrobních postupů, atd. Ostře také vystupuje proti licenční výrobě, kterou mnohé velké pivovary považují za velmi efektivní způsob budování pozic na zahraničních trzích. Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět více, navštivte: www.budvar.tv. (Novinky)


Proč je Desatero posvátné

[úterý, 12. říjen 2004]

Nejen Britové se obávají úpadku tradiční výroby piva. V České republice zahájil pivovar Budějovický Budvar kampaň, v níž varuje spotřebitele, že příchod nadnárodních pivovarských skupin má negativní vliv na kvalitu i tradici pivovarského řemesla v zemi, která v 19. století vyrobila první zlatý ležák. Od pádu komunismu do země, která je ve světě známá kvalitou svého piva, pelášily západní pivovarnické společnosti, aby zde vybudovaly své základny. Společnost SABMiller, která vznikla sloučením Jihoafrických pivovarů a společnosti Miller z USA, dominuje českému pivovarnickému průmyslu. Vlastní Pilsner Urquell- originální světlé plzeňské pivo, Gambrinus, Radegast a Velké Popovice. Interbrew ovládá Pražské pivovary, které změnily svůj název na Staropramen, který lépe odráží význam jejich hlavní značky. Budějovický Budvar je třetím největším pivovarem v České republice. Dokud nebude nalezen vhodný strategický partner zůstává tento í pivovar ve vlastnictví státu. Pojmem strategický partner rozumějte kdokoli s výjimkou společnosti Anheuser-Busch, kolosu, který vyrábí ten druhý Budweiser.

Pod ochranou vlády Budvar i nadále vyrábí svůj klasický světlý ležák tradičním českým způsobem. Používá jen ten nejjemnější sladovnický ječmen z Moravy a vyhlášený žatecký chmel pocházející z chmelnic severně od Prahy. Čistou pramenitou vodu čerpá z prehistorického jezera umístěného hluboko pod pivovarem. A to nejdůležitější, nechává své pivo ležet plných 90 dní, což je u klasického ležáku nejdelší doba ležení na světě. Ve své kampani, která od tohoto měsíce probíhá v tisku a televizi, Budvar varuje milovníky piva, že větší pivovarníci maří tuto oddanost tradiční výrobě piva. Uvádí příklady používání laciného maltozového sirupu, chmelového granulátu a extraktů dovážených z Číny, Polska a Ukrajiny. Budvar rovněž tvrdí, že v některých případech je čistá pramenitá voda nahrazována říční vodou upravovanou chemickými látkami a že je zaváděna tzv. výroba koncentrované mladiny (HGB). To znamená, že pokud pivovar vyrábí několik druhů piva, nevyrábí každé z nich odděleně ( v oddělených várkách), ale vyrobí silný extrakt, který následně zředí vodou na výsledné produkty požadované stupňovitosti.

Hlavní změna v české metodě vaření piva tkví v přechodu ke kratší době kvašení. Kupříkladu klasický plzeňský Prazdroj zkrátil svou dobu úpravy a zrání z 60 na 27 dní. Stejným směrem se vydaly i Velké Popovice. Velké světové pivovary argumentují tím, že zhruba po 30 dnech už kvasnice v nádržích nic nedělají, což znamená, že tu ladem leží spousta cenné tekutiny. Pro pivovary je zjevně mnohem ekonomičtější omezit dobu kvašení (zrání), a zvýšit tak objem výroby. Proti tomuto názoru vášnivě protestuje budvarský sládek, Josef Tolar. Tvrdí, že když se použijí ty nejlepší suroviny, pivo je tím lepší, čím déle zůstane v ležáckých sklepích. Svá slova potvrzuje tím, že návštěvám ve sklepě dává ochutnat vzorky, v různém stadiu zrání. Budvar je po 90 dnech zrání docela jiný než Budvar, který ve sklepě zraje 40 dní; časem se stává lahodnějším a jemnějším pivem delikátní chuti a lehkosti.

Kampaň Budvaru, známá jako Desatero, říká, že pravé české pivo by se mělo vařit jen z čisté pramenité vody, celých chmelových hlávek, moravského ječmene tradičními způsoby rmutování a kvašení a že konečný produkt se nesmí v žádném případě ředit. Doufá, že se jeho poselství dostane odezvy od milovníků piva, zejména těch mladších ze zelené generace, kteří se obávají globalizace potravin a nápojů a používání chemikálií a nekvalitních přísad. Důkaz, jako vždy, leží ve sklenici. Plzeňský Prazdroj býval klasickým světovým pivem, bohatým, aromatickým, vyznačujícím se plnou chutí, u něhož bylo množství sladu vyvažováno dostatečným množstvím chmele. Nyní, když se výrazně snížila doba zrání, se z něho stalo řidší, méně vyrovnané, sušší a skoro nepříjemně hořké pivo, kterému schází jeho dřívější komplexnost. Věřím, že kampaň Budvaru trefí v České republice do černého. V Británii se jí to určitě podaří. (Novinky - Z britského listu Morning Advertiser)


Vyhrajte koncert pro svou obec!

[pondělí, 11. říjen 2004]

Ti, kdo naladí v těchto dnech Rádio BLANÍK, mají šanci výrazně prospět své obci a jejím obyvatelům. V nové podzimní akci Rádia BLANÍK a Velkopopovického Kozla je netradiční cenou pro šťastného výherce velký koncert Františka Nedvěda, určený všem obyvatelům vítězné obce. Spolu s kapelou Františka Nedvěda na koncertě vystoupí známý bavič Vladimír Hron.

Princip hry je velmi jednoduchý. Posluchači posílají do rádia textové zprávy s důvodem, proč by se měl konat tento koncert právě v té "jejich" obci. V pondělí 25. října 2004 František Nedvěd přímo ve vysílání vybere vítěznou odpověď a na takto vybraném místě se už o čtyři dny později koncert uskuteční. "Je to tak trochu bojovka, uspořádat koncert během 4 dnů bude zajímavou zkouškou. Do poslední chvíle skutečně nebudeme vědět, kde se vystoupení uskuteční. I umělci jsou srozuměni s tím, že to vystoupení může být prakticky kdekoliv v Čechách", říká k tomu výkonný ředitel Rádia BLANÍK Tomáš Pancíř.

Spolupořadatelem akce je značka Velkopopovický Kozel. Tato značka má své kořeny v kouzelném Ladově kraji - stejně jako Rádio BLANÍK. Je to tradiční česká značka stojící mimo jiné na hodnotách daných jí do vínku zakladatelem pivovaru Františkem Ringhofferem přesně před 130 lety. "Velkopopovický Kozel získává stále více příznivců, jak akcemi, které podporuje, tak především kvalitou piva a perfektními službami pro své zákazníky i pro spotřebitele. Takové aktivity Velkopopovického Kozla, jakou je například podpora dobrovolných hasičů, přispívají k vytváření dobré sousedské atmosféry v našich obcích," říká Petr Božoň, manažer značky Velkopopovický Kozel v oddělení marketingu Plzeňského Prazdroje.

Samotný výherce, který pro svou obec nebo město koncert zajistí, se navíc může těšit na různé bonusy - osobní setkání a fotografování s interprety i s moderátory Rádia BLANÍK, speciální místa pro něj a jeho rodinu v první řadě pod pódiem a nezbytné propagační předměty BLANÍKU i spolupořadatele hry, značky Velkopopovický Kozel.

A proč byl vybrán právě František Nedvěd a Vladimír Hron? Podle Tomáše Pancíře byla důvodů řada. "Oba jsou u našich posluchačů velmi populární, František Nedvěd dokonce nahrál pro naše rádio speciální Blanickou hymnu. Oba tuto akci podporují a nemají nic proti podobnému dobrodružství." (Kozel.cz)


Lobkowicz byl v propadu

[pondělí, 11. říjen 2004]

Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci na Příbramsku zaznamenal v květnu velký výpadek prodeje. "Bylo to poprvé za deset let, kdy byl prodej nižší než v dubnu, " řekl ředitel Petr Peniaštek. V červnu už prodej stoupl, i když byl asi o deset procent nižší než obvykle. (Pivní kurýr)


V pátek večer zasedla správní rada nymburského pivovaru. Tématem jednání byla chlouba podniku, Májový ležák, a návrh odvolání správce pivovaru. Nešlo však o ekonomiku, ale o dobrou zábavu. Na nádvoří pivovaru ožily známé figurky doktora Gruntoráda, Francina, Pepina, krásné a poživačné paní správcové i další postavy Postřižin Bohumila Hrabala. Muzikál podle známé předlohy přivezl do Nymburka divadelní soubor z Řevnic. Nechyběli ani živí koně, historický automobil a moderní Francin musel mít samozřejmě svůj nepříliš spolehlivý motocykl. Řevničtí ochotníci cítili podle svých slov velkou pokoru, že svou postřižinskou inscenaci sehrají ve městě i přímo v pivovaru, kam Bohumil Hrabal děj situoval. V pátek večer však museli mít i jiné, mnohem nepříjemnější pocity. Podzimní počasí nastoupilo v plné síle a černé nebe neustále hrozilo deštěm. Avšak i se zimou, která činila problémy také zachumlaným divákům, si řevničtí poradili s bravurou, a tak mohly páteční vydařené Postřižiny v pivoaru skončit tak, jak začaly. To jest s Májovým ležákem. "Geniálně zfilmované geniální předloze se jinou interpretací může stěží byť jen přiblížit sehraný tým profesionálů. Natož parta ochotníků a ještě k tomu s interpretací vlastní, neprofesionální. Přesto jsme se o to pokusili,"míní autor scénáře a režisér "Francin" - Miloslav Frýdl. Jak viděli spokojení diváci v autentickém prostředí nymburského pivovaru, vůbec ne špatně. (Nymburský deník)


«« « Strana 761 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň