Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

S originálním způsobem testování pitelnosti piva přišli japonští výzkumníci. Krysy daly českému pivu přednost před zahraničními.

České pivo má velmi vysokou pitelnost. Jednu z nejvyšších ve světě. Shodují se na tom tuzemští pivovarníci, vědci z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského i nejeden jejich kolega ve světě. A nic na tom nemění fakt, že kritérium pitelnosti nemá žádnou jednotku, nikdo ho neumí změřit. Jen ho umí tak trochu obecně popsat.

Se zajímavým testem přišli japonští výzkumníci, kteří postavili před laboratorní krysy misku s vodou a vedle s českým pivem. "Krysy se ze všeho pustily nejdřív do toho piva. Ale když pak vědci vyměnili české pivo za jiné zahraniční, daly krysy přednost vodě," popisuje s úsměvem kvality našeho moku Kosař. "Teď je otázka, do jaké míry to platí i pro lidi," dodává výkonný ředitel Českého svazu pivovarů Jan Veselý.

Vysoká pitelnost českého piva je jedním z argumentů předpokládaného zájmu o využití zeměpisného označení České pivo, jehož registraci letos připravuje Evropská unie. Ochranné označení má dát na etiketách vědět zákazníkům, že kupují to pravé pivo z Česka, uvařené výhradně z tuzemského ječmene, chmelu, zdejší vody, kvasnic a hlavně výhradně naší technologií, zejména důkladně provařeným rmutem.

"Vysokou pitelnost našich piv uznávají i ve světě. Už na předloňském jednání Evropské pivovarnické konvence v Edinburghu jsem byl vyzván pitelnost českého piva podrobněji popsat," říká znalec a výzkumník Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS) Josef Škach.

Popsat pitelnost ale nebylo jednoduché ani pro pivního vědce. Pitelnost, tedy jakýsi popis vlastností piva po opakovaném napití, překládají v zahraničí nejčastěji jako "drinkability" Zahrnuje nejrůznější vjemy a senzorické posouzení. "Z obecného hlediska se používá vyjádření - příjemné a bezpečné, zdravotně nezávadné pro pití s určitými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi," vysvětluje šéf VÚPS Karel Kosař. Zkrátka - po vypití prvního českého piva má konzument potřebu si dát další, i když už nemá pocit žízně.

Česká pivní klasika je i v čase moderních technologií, pivní globalizace i nejrůznějších speciálních piv pro tuzemské pivovary potřebou číslo jedna. Pro malé minipivovary i giganty na trhu.

"Za všech okolností se snažíme o zachování všech atributů tradičního vaření. Zákazník - našinec i cizinec - právě tohle vyžaduje," říká Martin Vávra, sládek pražského minipivovaru Pivovarského domu s roční produkcí tisíce hektolitrů.

A jasno má i vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Hlaváček, který řídí výrobu skoro devíti milionů hektolitrů. "Česká technologie, české suroviny, to je základ na kterém všichni stavíme. A kdo říká, že se pitelnost nedá měřit? Dá se přece měřit vypitým množstvím. Tedy těmi sto šedesáti litry na hlavu v Česku," říká sládek Hlaváček.

Zeměpisné označení České pivo má na rozdíl od dvou předchozích pivních registrací v Evropské unii - Bavorského a Brémského piva - přesně a do detailu popsanou specifikaci. Označení například nebudou moci užívat licenčně vyráběná piva z produkce Prazdroje, Staropramenu a Drinks Union. "Náš Pilsner Urquell má ale i tak sám o sobě renomé českého piva," neztrácí optimismus Hlaváček.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Stella Artois, jednička v segmentu superprémiových piv, je od začátku letošního dubna k dostání rovněž v půllitrových plechovkách. Nové balení doplňuje točené a lahvové pivo Stella Artois a příznivci si tak mohou tento prémiový ležák vychutnat i mimo restauraci a domov. Oblíbenost a spotřeba piva v plechovkách přitom rok od roku stoupá. Vyplývá to z interních dat Pivovarů Staropramen a z měření maloobchodních prodejů společnosti Nielsen.

„Cílová skupina prémiového ležáku Stella Artois žije velmi aktivním životem. Novým balením chceme našim spotřebitelům vyjít vstříc, aby si mohli Stellu Artois vychutnat i při outdoorových aktivitách. Výhoda plechovky spočívá především v tom, že se s ní snadno manipuluje a je téměř nerozbitná,“ vysvětluje důvody k inovaci Zdeněk Prajs, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Foto

Před rozhodnutím, zda zahájit prodej Stella Artois v plechovce, zrealizovaly Pivovary Staropramen rozsáhlý průzkum mezi konzumenty, při kterém bylo testováno 12 různých variant baleného piva. „Plechovku o objemu 0,5 litru cílová skupina preferovala nejvíce,“ komentuje výsledky výzkumu Prajs.

Na zahraničních trzích má pivo v plechovkovém balení velmi významný podíl, v některých zemích představuje i více než 50 % všech prodaných objemů piva. V České republice činí objemy piva v plechovkách přibližně 6,2 % celkových prodejů v segmentu baleného piva v obchodech. Trh plechovkového piva zaznamenává v posledních letech velmi dynamický růst. V roce 2007 se v plechovkách prodalo o 16 % více piva, než v roce předchozím.

Prémiový ležák Stella Artois s charakteristickou chutí, řízem a příjemnou hořkostí, byl uveden na český trh v dubnu roku 2001. Od prosince roku 2004 je Stella Artois k dostání také v nealkoholické podobě. Nyní přichází na přání spotřebitelů další inovace – plechovka Stella Artois o objemu 0,5 l.

Plechovky Stella Artois si mohou spotřebitelé zakoupit ve vybraných supermarketech a hypermarketech od začátku dubna. Launch nového balení bude v květnu v obchodní síti TESCO doprovázet promo akce v podobě exkluzivního balení dvou plechovek Stella Artois a prémiových oříšků. Doporučená maloobchodní cena půllitrové plechovky je 24,90 Kč.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


"Výraz europivo jsem poprvé slyšel až v Čechách," říká Lieven Van der Borght, který nově řídí veškeré aktivity tří pivovarnických skupin patřících v Česku pod křídla nizozemského Heinekenu.

Foto

Podle šestačtyřicetiletého Belgičana se stále chuť jednotlivých piv dostatečně odlišuje a jeho firma na tom prý nehodlá nic měnit. Poté, co převzetí Drinks Union Heinekenm schválí antimonopolní úřad, bude do skupiny patřit sedm pivovarů. "Musíme zajistit, aby všechny pracovaly společně a provést jejich integraci," říká.

Co taková integrace znamená pro spotřebitele? Konec menších značek piv a a soustředění se na velké?

Ne. V žádném případě není zájmem Heinekenu skoupit pivovary a značky a zastavit jejich výrobu. Každé z piv, které vyrábíme, má svoji skupinu konzumentů a určitě udržíme všechny značky na trhu.

Zachováte výrobu také ve všech pivovarech? Jistě si dovedete představit, že budete třeba Louny vařit v nedalekých Krušovicích, jejichž kapacita se může dále zvyšovat.

Máte pravdu, není to daleko... Ale zatím neexistují žádné konkrétní plány týkající se využití jednotlivých pivovarů. Nejprve musíme zjistit, v jakém stavu jednotlivé pivovary jsou a následně uvidíme, do čeho je nutné investovat a zda je pro nás pivovar potřebný také v našich dlouhodobých plánech.

Jste třetím největším výrobcem piva v Česku. Stačí vám to?

Nebylo by špatné být dvojkou, ale to je spíše výhledový cíl. V současnosti to určitě není priorita.

Jak se stát dvojkou? Chystáte nákup některého z konkurentů?

V současnosti jsme plně spokojení s tím, co už máme. Pokud by se ale v budoucnu vyskytla nějaká zajímavá příležitost k další akvizici, určitě bychom měli zájem. Ale zatím neexistují žádné konkrétní plány.

Proč jste koupili právě pivovary skupiny Drinks Union?

Rozhodli jsme se pro ně, protože mají velmi silnou pozici v regionech, kde jsme zatím s našimi značkami tak silní nebyli.

Starobrno a Hostan mají dobrou pozici na Moravě, především na jižní, Krušovice jsou zase silné v Praze a okolí a bílými místy na mapě pro nás byly hlavně severní a východní Čechy. Díky značkám Drinks Union jsme právě tyto oblasti pokryli. Navíc můžeme rozvíjet prodeje Krušovic tam, kde se dosud prodávaly pouze značky skupiny Drinks Union, protože můžeme využít jejich obchodní sítě.

Kterou ze značek Drinks Union budete nejvíce podporovat?

Myslím si, že Zlatopramen je dobrá značka s celonárodním pokrytím, takže je jasné, že ji budeme i nadále rozvíjet. Také Březňák je velmi zajímavá značka s celonárodním potenciálem. Takže i jemu dáme dostatečnou podporu, aby byl úspěšný i mimo svůj region.

Pokud připočtu i Krušovice a Starobrno, tak chcete po celé zemi distribuovat hned čtyři značky piva. Není to moc?

Nebudou čtyři. Starobrno budeme rozvíjet hlavně na Moravě, bude to spíše regionálněji zaměřená značka, zatímco Krušovice budou úplnou špičku a podobně jako Zlatopramen a Březňák ji budeme nabízet po celém Česku. Myslím, že nabízet po celé zemi tři značky ještě není nezvládnutelné.

Ze kterého piva uděláte hlavního tahouna vývozu?

V exportu jsme už nyní velmi úspěšní s Krušovicemi, třeba na ruský trh. Jinde - třeba ve Švédsku - jsme zase úspěšní se Starobrnem, kdežto značky Drinks Unionu bodují na německém trhu. Všechny se velmi vhodně doplňují, v součtu jsme druhým největším exportérem českého piva. Prémiovou značkou ale budou Krušovice.

Chystáte se v Česku vařit také více pivních specialit?

Třeba ve Starobrnu už vaříme piva Červený Drak a Baron Trenck, příležitostně vaří speciály také pivovary skupiny Drinks Union. A ty nyní budou moci být distribuovány po celé zemi. Budeme se snažit tento segment dále rozvíjet, protože speciality přinášejí pestřejší nabídku pro spotřebitele. Chceme také využít potenciálu nově získaných menších značek a začít v restauracích nabízet vedle Krušovic nebo Zlatopramenu také třeba piva Louny nebo Dačický.

Na pivních speciálech také díky vyšším maržím víc vyděláte...

Ano, jsou tam vyšší marže, ale prodeje našich speciálů jsou v Česku příliš nízké na to, abyste na nich mohli postavit svůj byznys. Takže stále budeme k úspěchu potřebovat především značky, které se prodávají ve velkých objemech. Pokud jste třetí největší pivovar, musíte nabídnout spotřebitelům to, co požadují. A to jsou v současnosti především běžná piva než speciály.

Jakou pozici bude mít Heineken? Přibude červených hvězd na českých pípách?

Zvyšování prodejů Heinekenu zatím není naší prioritou. Víme, že místní konzumenti upřednostňují domácí značky. Heineken samozřejmě prodávat budeme, protože zde existuje určitá cílová skupina, jíž jsou především mladí, kosmopolitnější lidé. Především ale chceme rozvíjet Krušovice, Zlatopramen a další značky.

Takže nechcete naučit Čechy pít Heineken ve velkém?

Pokud se podíváte na celkové prodeje jednotlivých piv skupiny Heineken, tak zjistíte, že samotná značka Heineken se na nich podílí méně než dvaceti procenty. Úspěch skupiny tak není závislý na Heinekenu, ale na lokálních značkách jako jsou třeba ve Španělsku Cruzcampo, v Itálii Moretti nebo v Polsku Žywiec.

To znamená, že ani vaření Heinekenu v Česku není na pořadu dne?

V příštích letech to nepředpokládáme.

A co zvýšit prodej jeho zlevněním?

To není naše strategie, abychom přitáhli k Heinekenu konzumenty nízkou cenou. Jako naše prémiová značka se bude vždycky prodávat dráž než lokální piva.

Ale i jejich cena zřejmě půjde kvůli výraznému zdražení chmele a ječmene brzy nahoru. Kdy si čeští pivaři připlatí?

Je jisté, že pivo zdraží, zatím ale není možné odhadnout, kdy se tak stane. Rozhodně ale nepůjde o deseti, nebo dokonce dvacetiprocentní nárůst. Tak výrazné zdražení není možné.

Jaké značky českých piv jste znal před svým příchodem sem?

Každý, kdo se pohybuje v této branži, zná nejznámější piva jako Pilsner Urquell nebo Staropramen a i já jsem na tom byl stejně.

A nyní? Jste schopný rozpoznat od sebe jednotlivé značky, jako je třeba Gambrinus a Starobrno?

Ano, rozeznal bych je.

Tudíž nesouhlasíte s tvrzením, že chuť velkých značek si je stále podobnější?

To určitě ne. Sám jsem velkým milovníkem piva a právě chuťových rozdílů si v Česku velmi užívám. A ani Heineken na této rozmanitosti nic měnit nehodlá, nejsme tady proto, abychom měnili způsob, jakým se v Česku vaří pivo.

Jak velký vliv na chuť piva má podle vás využití moderních technologií výroby?

Vzhledem k tomu, že je využíváme v Brně a Krušovicích a nevidíme žádné negativní reakce od expertů ani konzumentů, vnímám jen pozitiva. A tím je především jistota, že vždy dosáhneme stabilní kvality.

Budete chtít modernizovat i pivovary skupiny Drinks Union, které se zatím drží klasického způsobu vaření?

Víme o tom, že tyto pivovary zatím využívají např. technologii otevřeného kvašení ve spilkách (místnost, kde po dobu zpravidla 7 až 9 dnů probíhá hlavní kvašení piva, v moderních provozech nahrazena CK tanky, pozn. red.), ale zatím je brzy říci, jak zde budeme vařit pivo v budoucnu.

Takže je možné, že otevřené kvašení zde skončí?

Je to jedna z možností, ale nyní neexistuje akutní potřeba tuto technologii měnit, protože jsme spokojeni s kvalitou piv, které tyto pivovary produkují.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk | Foto: David Port


Mnoho let již na svou rekonstrukci čeká chátrající areál barokního pivovaru stojící mezi Dolním náměstím a třídou Svobody. Nyní to přece jen vypadá, že by budova z roku 1706 se vstupem z Lafayettovy i Uhelné ulice mohl dostat konečně novou tvář. Její majitel by zde chtěl vybudovat garáže a obchodní centrum.

Otázkou však zůstává, zda se na podmínkách rekonstrukce zachovávající historickou hodnotu stavby dohodne nynější majitel spolu s památkáři a olomouckým magistrátem.

Vlastníkem historického pivovaru a navrhovatelem jeho nového využiti je společnost Měšťanský pivovar Olomouc, která by chtěla v suterénu budovy postavit garáže a nad nimi obchodní centrum. Rozsáhlé podkroví hlavní budovy by pak zaplnily kanceláře.

Památkáři se však obávají necitelných zásahů do cenné architektonické památky.

„V budově je kvůli malým barokním oknům nedostatek světla, plánovaná přestavba těchto oken by ale zcela změnila technický charakter stavby,“ vysvětlil František Chupík z z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Dodal ale, že si pracovníci ústavu uvědomují obtíže s hledáním využití pro tak velkou budovu.

„Nechceme, aby tato památka svým špatným stavem dělala městu ostudu. Snažíme se být proto co nejtolerantnější. V některých ohledech ale ustoupit nemůžeme,“ doplnil Chupík.

Zástupci společnosti, která má zájem na rekonstrukci a využití svého objektu se chtějí ke stanovisku památkářů vyjádřit až po jeho písemném doručení.

„Nyní hledáme investora a zajímáme se o možné dotace na rekonstrukci,“ uvedla Jiřina Oslzlová, členka představenstva Měšťanského pivovaru.

Na olomouckém magistrátu zatím řeší podmínky návrhu společnosti o novém využití budovy.

„Ve věci je podána žádost o správní řízení, v tuto chvíli posuzujeme vstupní podmínky žadatele i památkového ústavu,“ informovala Vlasta Kauerová, vedoucí oddělení památkové péče.

Zda se podmínky památkářů podaří naplnit, a kdy by se mělo tedy začít stavět, zatím jasné není.

„Budova barokního pivovaru sice není v kritickém stavu, ale prodlužováním chátrání mohou vyvstat problémy, které by rekonstrukci více zkomplikovaly. Byly bychom rádi, kdyby se tentokrát přijatelné řešení našlo,“ uzavřel Chupík.

Fotogalerie zde ...

Zdroj: Olomoucký deník | Autor: Jiří Mareček


Pitelnost piva je v současnosti v centru zájmu jak pivovarských výzkumníků a technologů, tak dodavatelů surovin pro výrobu piva a také marketingových pracovníků u nás i v zahraničí. Hledá se odpověď na otázku, co je pitelnost a proč se jí nyní věnuje výrazně zvýšená pozornost. Základním ukazatelem pro celkové posouzení piva je hodnocení po jeho opakovaném napití, pro které se používá pojem pitelnost, v zahraničí drinkability. Prozatím neexistuje její formulace, ale lze ji do určité míry charakterizovat jako příjemné a bezpečné (zdravotně nezávadné) pití s určitými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi. Za zakladatele řešení problémů s pitelností piva je možno považovat české pivovarské odborníky P. Ferkla a J. Cuřína, kteří v roce 1979 studovali změny organoleptických parametrů piva ve vztahu k používání náhražek sladu a zkrácení doby zrání piva.

„Ve světě panuje obecné povědomí, že piva vyráběná v České republice mají vysokou pitelnost, což znamená, že pivo neslouží pouze k uhašení žízně, ale nabízí něco dalšího – příjemný prožitek – a nabádá k dalšímu napití, protože nevyvolává pocit přesycenosti," řekl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Tento názor o unikátnosti českého piva a jeho vlastnostech je přijímán i mezinárodní odbornou veřejností a důkazem může být i rostoucí obliba našeho piva především v zahraničí," dodal Jan Veselý.

„Jednotná definice pitelnosti piva nebyla dosud ani formulována, ani přijata. Z obecného hlediska se používá vyjádření ‚příjemné a bezpečné (zdravotně nezávadné) pro pití s určitými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi‘," uvedl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. „Dosud však nejsou k dispozici prostředky pro obecné objektivní měření, které by tuto tezi potvrdilo, a proto je na pivovarských odbornících, aby ji potvrdili na základě obecně platných kritérií," doplnil Karel Kosař.

Klíčovou roli v ovlivňování pitelnosti piva mají technologové výroby piva. Kromě nich však konzumaci piva ovlivňuje široké spektrum profesí. Patří sem především pracovníci marketingu, restauratéři, kteří ovlivňují prostředí konzumace i jídelníček, dále politici a zákonodárci, kteří mohou regulovat legislativu spotřeby alkoholu. Svou významnou roli hrají i lékaři, neboť veřejnost citlivě vnímá informace o zdravotních účincích, a nepochybně i ekonomové s nástroji, jakými jsou cena piva a koupěschopnost, v neposlední řadě pak též média, která zprostředkovávají informace o pivu.

Aktuálnost řešení problémů s měřením pitelnosti piva nespočívá samozřejmě v diskusích o tom, které pivo je lepší. V podmínkách ekonomických tlaků je možno pitelnost (složitou rovnováhu v extraktové matrici piva) malým technickým či technologickým zásahem pozměnit, což může výrazně ovlivnit to, jak je pivo vnímáno spotřebitelem, a ve svém důsledku může změnit objem jeho konzumace. Avšak pro komplexní vyhodnocení dopadů u zákazníka zatím chybí precizní analytická metoda. Hlavní témata k řešení tohoto problému jsou proto vypracování metodiky stanovení pitelnosti piva, definice jednotky pitelnosti piva a klíčových extraktových složek jeho pitelnosti a také stabilita pitelnosti piva během skladování.

Zdroj: Heda.bloguje.cz


Radegast daruje srub v Beskydech

[středa, 16. duben 2008]

Netradiční cenu věnovala do své nejnovější soutěže značka Radegast. Šťastný vítěz totiž získá do osobního vlastnictví srub v Beskydech. K úspěchu v soutěži vede cesta přes sbírání symbolů pod víčky láhvového piva, stírací losy v restauracích a hospodách a finálový souboj v rámci akce Radegastův Rej. Držitel srubu bude znám 31. května.

Příznivci piva Radegast mají příležitost získat unikátní cenu, která ve srovnání s podobnými spotřebitelskými soutěžemi jen stěží najde konkurenta. Hlavní cenou nové hry pro milovníky nošovického piva je totiž trvalé vlastnictví srubu v Beskydech. S pobytem v přírodě souvisí i dalších 31 tisíc cen, které mohou účastníci soutěže získat.

Soutěž bude probíhat v obchodech i hospodách a restauracích. Finále celého projektu pak proběhne v rámci tradiční akce Radegastův rej na Pustevnách, která je plánována na 31. května. „Zde se finalisté utkají v disciplínách, které prověří nejen jejich fyzickou zdatnost, ale i zručnost a chytrost,“ dodává manažer značky Radegast, Pavel Kmínek.

Více informací o soutěži, vč. přesného popisu mechaniky projektu je k dispozici na www.radegast.cz.

Zdroj: Marketingové noviny.cz


Pivovar Steiger, a.s., Vyhne v 1. štvrťroku zaznamenal 56-% medziročné zvýšenie predaja produkcie, čo bol najväčší nárast spomedzi slovenských pivovarov.

Kým za prvé 3 mesiace vlaňajška vyexpedoval 28.079 hektolitrov piva, za rovnaké obdobie tohto roku to bolo až 43.688 hl. Uviedol to generálny riaditeľ Pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil.

Steiger si tak upevnil 3. priečku medzi pivovarmi v SR, pred ním sa umiestnili veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s., (360.900 hl) a Pivovary Topvar, a.s., (251.974 hl).

"Steiger poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu, z 3,9-% podielu za prvé 3 mesiace roku 2007 na 6,2-% podiel v 1. štvrťroku 2008. Mierne sa zmenila aj sortimentná skladba vyrobeného piva v prospech sudového. Medziročný nárast predaja piva akcelerovalo tiež varenie iných značiek. Celkovo sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Nezanedbateľný pre vývoj tržieb je fakt, že sme v 1. štvrťroku tohto roka na slovenskom trhu predali 9.188 hl importovaných značiek," povedal Vysloužil. Poukázal na to, že Steiger je najväčším z najmenších pivovarov. Medzi slovenskými má niekoľko špecifík. Patri k nim história, klasické technológie a 11-% tmavý ležiak. Vlani ho vo Vyhniach vyrobili 11.147 hl.

Vyhniansky pivovar v roku 2007 predal celkom 157.516 hl piva a dosiahol celkové tržby 278 miliónov Sk (8,61 milióna eur). V tomto roku by chcel zvýšiť tržby o viac ako 100 miliónov Sk (3,10 milióna eur). Za ostatných 5 rokov pivovar investoval vyše 140 miliónov Sk (4,33 milióna eur) a ďalšie investičné akcie realizuje alebo pripravuje.

Pivovar Steiger, a.s., Vyhne vznikol v novembri 2001 a v súčasnosti eviduje základné imanie 2,6 milióna Sk (80.497 eur) a zamestnáva 154 pracovníkov. Okrem piva vyrába aj nealkoholický nápoj a distribuuje na slovenský trh i české pivá.

Zdroj: Atlas.sk


Pivovar Steiger

[úterý, 15. duben 2008]

Prečo ste sa rozhodli podporiť tipovaciu súťaž v regionálnom týždenníku MY Hornonitrianske noviny?

Podporovať podobné tipovacie súťaže nie je pre pivovar Steiger novinkou. V našom domácom regióne sa pravidelne podieľame na podobných akciách a boli by sme radi, keby sme aj Prievidzský okres mohli považovať za „domáci región“. Výhercom chceme aj touto cestou predstaviť naše pivo Steiger, ktoré si v tomto regióne získava čoraz väčšiu popularitu.

Aký je váš vzťah k športu a k futbalu?

Steiger podporuje hlavne letné aktivity, pričom futbal patrí na popredné miesto. Podpora smeruje do futbalových klubov, ktoré hrajú nielen regionálne, ale aj krajské súťaže. Každoročne usporadúvame dva futbalové turnaje Steiger cup vo Vyhniach a v Levickom okrese, v meste Šahy.

Pivo Steiger a šport. Ide to dokopy?

Čo už môže ísť viacej dokopy ako pivo a futbalový fanúšik? Víťazný zápas sa ide osláviť s priateľmi a po nevydarenom idú pri pive rozobrať dôvody neúspechu. Ak pri takomto posedení počet pív vysoko neprevýši počet strelených gólov, je pocit z futbalu aj piva väčšinou dobrý. A našim cieľom je, aby si fanúšikovia medzi sebou pokrikovali nie-

len „Ideme na pivo?“, ale radšej „Ideme na Steiger“.

Čo teda na víťazov v jednotlivých kolách čaká?

Na výhercu, v každom tipovacom týždni čaká 24 kusov plechovkového piva Steiger. Pre tých, ktorí ho nepoznajú prezradím, že naše pivo je vyrábané z kvalitných surovín a hlavne klasickým dlhodobým ležaním najprv v spilkách a následne v ležiackych pivniciach. Tento postup dáva Steigru pravú chuť piva, ocenenú aj v tomto roku na slávnostiach piva v českom Tábore.

Zdroj: MY noviny.sk


Čokolády s příchutí pomeranče, máty nebo chilli jsou už dobře zavedené, pivo obsažené v čokoládě však na svou premiéru teprve čekalo. Dočkalo se jí nyní v Aucklandu.

Novozélandský Auckland hostil v posledních dnech sjezd expertů na lahodný chmelový nápoj z celého světa. Jenže ti se více než pivem zabývali čokoládou s netradiční pivní příchutí, kterou na setkání přivezla Hanna Fredericková.

Zhruba čtyři stovky odborníků ze čtyřiadvaceti zemí se shodly, že jde o „výtečnou sladkost“, a vyzvaly cukráře a majitele čokoládoven ke spolupráci. Autorka pivně-čokoládové pochoutky přiznala, že se zpočátku bála, jak pivaři její sladkost, která pivo nejen obsahuje, ale tak po něm výrazně chutná, přijmou.

„Bylo těžké skloubit chuť piva a čokolády, aby byly v harmonickém poměru a ani jedna nepřevažovala,“ řekla Fredericková novinářům s tím, že dlouho vybírala z nespočtu pivních značek, které k čokoládě nejlépe sednou, až se rozhodla pro dva tmavé ležáky – Monteith´s Black a Speight´s Old Dark, které obsahují dostatek sladu.

„Nakonec se mi snad podařilo uvařit čokoládu plné chuti, v níž je ale zároveň výrazně cítit pivo,“ dodala cukrářka během setkání čtyř set odborníků na pivo vzatých.

Zdroj: Novinky.cz


Vystudoval dopravní inženýrství a původně se měl stát pilotem. Řadu let pracoval jako obchodní manažer ve strojírenském podniku. Teď ho osud zavál do nejznámějšího pivovaru v kraji – do Svijan. Na začátku dubna vystřídal Roman Havlík ve funkci ředitele dosavadního nestora českého pivovarnictví Františka Horáka. „Nikdy by mě nenapadlo, že se stanu ředitelem pivovaru, ale jsem rád,“ říká čtyřicetiletý Havlík.

* Jste spíš technik a obchodník než pivovarník. Jaký je váš vztah k pivu?

Sám sebe bych pasoval do role vášnivého spotřebitele. Deset let piju svijanské pivo. Když jsem někde mimo náš region, ochutnám i konkurenční piva, ale jsem nakažený patriotismem, takže na to naše nedám dopustit. Jsem konzervativní a nemám rád různé moderní příchutě.

* Pijete také třetinky jako váš předchůdce František Horák?

Ano. To mě naučil právě on. Vždycky jsem pil půllitry, ale od doby, co ho znám, piju třetinky. Pivo je pak stále čerstvé.

* Jak jste se vůbec do Svijan dostal?

Cesta byla trochu klikatější. Původně jsem totiž vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině specializaci pilot-inženýr. To bylo ještě před revolucí, pak jsem ještě šel na devět měsíců na vojnu. Mezitím se situace změnila. Zrušil se Slovair a aerolinky měly na piloty vysoké nároky, které jsme my jako mladí absolventi, navíc civilové, nesplňovali. Takže jsem musel svoje plány přehodnotit a hledat uplatnění někde jinde.

* Znamená to, že jste jako pilot nepracoval?

Ne. Začal jsem pracovat v marketingu na různých pozicích a pak dostal od spolužáka nabídku, abych šel pracovat do firmy jeho otce do Liberce. To bylo v roce 1992. A od té doby jsem už v Liberci zůstal. V roce 1997 jsme šel do Gey-LVZ jako vedoucí nákupu a po devíti letech jsem začal působit jako projektový manažer.

* Co jste dělal?

Stavěli jsme továrnu v Istanbulu. Tři čtvrti roku jsem strávil na cestách. Pak jsem se rozhodl odejít a přišla nabídka od většinového vlastníka Pivovaru Svijany, abych převzal vedení pivovaru po Františku Horákovi, který si mě vybral jako svého nástupce. Rozhodování nebylo jednoduché. Znamenalo to přejít z velké mezinárodní firmy do malé, kde to funguje úplně jinak, ale jsem rád, že jsem to udělal.

* V čem je to jiné?

Vládne tu jiná atmosféra, taková rodinná. Ve velké firmě má všechno svoji škatulku, regule a pravidla, všechny procesy jsou striktně naprogramované. Jakmile to nějak vybočí, nastane problém. Chápu, že ve velké firmě to asi jinak nejde. Všechno je ale až moc sterilní. V malé firmě je to méně formální, ale zase pružnější a přizpůsobivější. Lidé tady k práci přistupují nejen jako k zaměstnání, pro ně je to srdeční záležitost. A to se mi na tom líbí daleko nejvíc. Možná je to dané i tím výrobkem, který je ryze český a lidé k němu obecně mají kladný vztah.

* Ještě před svým nástupem do funkce jste udělal dvouměsíční kolečko po všech pracovištích v pivovaru. Proč?

Chtěl jsem vidět zblízka, jak se vaří pivo. Dalším důvodem bylo, že jsem chtěl poznat lidi a zapadnout mezi ně. Začal jsem na varně a snažil se projít celým výrobním procesem. Potom, když jsme pivo nasudovali do sklepa, kde leží asi měsíc, využil jsem času a vyrazil s obchodními zástupci na objížďku našich hospod a restaurací a získával poznatky z trhu.

* Překvapilo vás při tom kolečku něco?

Lidé. To, že je jejich stavovskou ctí, aby bylo pivo co nejlepší. A že jsou hrdí na to, že se na jeho zrodu podílejí. Možná je to i tím, že většina z nich je místních a pivovar je tu už spoustu let, takže jsou s ním spjatí už po generace.

* Každý manažer chce do firmy přinést něco svého. Co tedy vy chcete přidat k tomu, co už tady je?

Dosavadní ředitel nasadil laťku hodně vysoko a v tom budu pokračovat. Jako manažer chci skloubit zájmy vlastníků, kteří chtějí vydělávat, se zájmy zaměstnanců, aby chodili domů se slušnou výplatou, a s potřebami a přáními zákazníků, aby byli spokojeni a dál naše pivo kupovali.

* To nebude lehké. Jak to chcete udělat?

Nebudeme ustupovat od našeho tradičního receptu. Vaříme pivo klasické, v otevřených spilkách, bez chemických úprav a bez pasterizace. Na druhou stranu tradiční metoda je pracnější a pomalejší, takže se nevyrobí tolik jako při nových eurometodách. Navíc má živé pivo kratší trvanlivost, takže to jsou určitá omezení, která nás trochu svazují, například ve vývozu. Proto také nepatříme mezi nejlevnější piva. Dál ale chceme získávat nová teritoria, nové hospody a zákazníky.

* Daří se to, kolik máte v současnosti hospod?

Patnáct set. Většina je jich do vzdálenosti zhruba šedesáti kilometrů, ale máme hospody i v jižních a západních Čechách a například i v Plzni. V poslední době se nám daří expandovat do Brna a okolí, kde máme už více než čtyřicet hospod a vypadá to, že přibudou další. V měsíci březnu jsme tak dodali 800 hektolitrů.

* Jak získáváte nové hospody?

Snažíme se hostinské a majitele restaurací přesvědčit o tom, že jim nabízíme klasické české pivo, za kterým se budou hosté vracet, učíme je, jak s ním zacházet a jak ho ošetřit, aby bylo co nejlepší.

* Máte ambice jít někam do ciziny? Například do Německa nebo do Polska?

Je to významná možnost dalšího rozšíření, ale jen za předpokladu, že zachováme ty vlastnosti piva, jaké nabízíme.

* Chystáte letos nějaká vylepšení?

Za zhruba padesát milionů korun. Rozšiřujeme ležácký sklep, do stáčírny chceme koupit dva nové automaty na lahve i kegy (nerezové sudy, pozn. red.). Chceme rozšířit sklady a vybudovat novou prodejnu. Z té staré chceme udělat síň tradic, protože si myslíme, že si to pivovar zaslouží. Navíc slaví letos 444 let od založení a deset let od doby, kdy jsme se stali soukromým pivovarem. Oslavy chystáme na podzim, ale předtím se v červenci budou konat tradiční Svijanské slavnosti.

* Deset let je dlouhá doba. Změnili se nějak vlastníci?

Majoritním vlastníkem je od počátku společnost LIF a druhým je nyní společnost K Brewery Group, která koupila podíly od menšinovým vlastníků. Podporuje regionální menší a střední pivovary. Patří jí například i Platan nebo Černá Hora.

* Patří k vám i pivovar Rohozec. Není to tak trochu konkurence?

Možná to tak vypadá, ale my spolupracujeme a vzájemně se doplňujeme.

* Velikostí už spadáte mezi střední kategorii pivovarů a letos chcete zaútočit na hranici 300 tisíc hektolitrů. Mění se tím nějak vaše situace?

Ta už se změnila, když jsme překročili hranici 200 tisíc hektolitrů ročně. Platíme stejnou spotřební daň jako Plzeň, to je 240 korun z hektolitru desítky. I to je jeden z důvodů, proč nepatříme mezi nejlevnější piva. Tím hlavním ale je, jak už jsme řekl, klasický a nákladnější způsob výroby. Nadále chceme být pružní a rychle reagovat na přání zákazníků.

* Co je největším nepřítelem vašeho pivovaru?

Největším nepřítelem pivovaru, ale nejenom našeho, ale všech pivovarů, které vaří „české pivo“, je podle mě globalizace a obrovský ekonomický tlak na náklady, který může vést až k tomu, že pivo bude všude stejné nebo velice podobné.

* A co konkurence?

Ta zdravá je motivující, nutí vás neustrnout na místě, ale neustále se zlepšovat. S tou nekalou nic neuděláme.

* Co byste vzkázal vašim příznivcům?

Že ředitel se sice změnil, ale pivo zůstává stejné. To je myslím ta hlavní zpráva.

***

* Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany

– 40 let, ženatý, 3 děti

– pochází z Krupky

– vystudoval VŠ dopravní v Žilině, specializaci pilot-inženýr

– v roce 1992 přišel do Liberce, pracoval v oblasti obchodu

– v roce 1997 nastoupil do GEA-LVZ jako vedoucí nákupu, později pracoval jako projektový manažer

– od 1. dubna je ředitelem Pivovaru Svijany

– vystřídal ředitele Františka Horáka

Zdroj: MF Dnes | Autor: Milada Prokopová


Bývala to luxusní rezidence i klášter. Za komunistů tu seděli úředníci Restaurací a jídelen. Teď sem budou lidé chodit na speciální pivo. V areálu takzvaného Panství Lautensack v Plzni Na Rychtářce totiž vznikl nový minipivovar. Nachází se v něm také restaurace, dvě pivnice a cukrárna. Celková kapacita je 200 lidí.

"Čepovat tu zatím budeme světlý ležák s názvem Lotr. Na Vánoce pak přidáme speciální černé pivo Vánoční Kapr. TAk se totiž jmenuje náš sládek," říká se smíchem majitelka pivovaru Blanka Hauserová.

V rámci projektu, který celkově stál padesát milionů korun, budou pivo vařit klasickou metodou. "Náš zlatavý mok bude čistě přírodní, nepasterizovaný, bez jakýchkoliv chemických příměsí," říká dále Hauserová. Pivo bude k dostání pouze v jejich pivnici a restauraci. Objem várek by měl být 1000 hl za rok.

V Plzni tak budou už čtyři pivovary. Hauserová se však na žádný konkurenční boj nechystá. "Každý si vaří své vlastní pivo, a to tolik, kolik sám potřebuje. Nějaké soupeření není na místě," myslí si.

Potvrzuje to i sládek Josef Krýsl z pivovaru Purkmistr v Plzni - Černicích, který funguje od loňského roku. "Beru to jako zpestření. Určitě si najde klientelu. My zase máme svoji," konstatuje Krýsl s tím, že výroba, kterou nový pivovar zvolil, je pro hosty atraktivní, pro sládka však velmi náročná. V Plzni se pivo vaří ještě U Rytíře Lochoty a samozřejmě v kolosu PlzeŇský Prazdroj.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Ladislav Vaindl


Pivovar Budějovický Budvar, n.p. byl sdružením CZECH TOP 100 vyhlášen nejobdivovanější firmou roku 2008 v Jihočeském kraji. Ve stejném žebříčku se Budějovický Budvar umístil na prvním místě i loni. Žebříček byl sestaven na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických analytiků a zástupců profesních asociací. Anketu již po desáté zorganizovalo sdružení CZECH TOP 100. Hlasující posuzovali například kvalitu výrobků a služeb, finanční situaci firem či jejich vztahy k zaměstnancům, veřejnosti a životnímu prostředí.

„Velice si vážíme toho, že odborná veřejnost zvolila náš pivovar na první místo v žebříčku nejobdivovanějších firem Jihočeského kraje. Na rozvoji společnosti, mezi jejíž základní priority patří úcta k tradici, přírodním zdrojům a zároveň otevřenost k moderním postupům, se podílí téměř 700 našich zaměstnanců. Ocenění po právu náleží i všem našim pracovníkům,“ uvedl Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Od začátku dubna se na etiketách nejprodávanějšího českého piva Gambrinus nově objevuje podpis Jana Hlaváčka, vrchního sládka značky Gambrinus. Etikety i obsah každé čtvrté láhve s pivem zakoupené v ČR tak nyní ponesou rukopis zkušeného pivovarníka, jenž patří již ke třetí generaci sládků z „pivovarské rodiny“ Hlaváčků, kteří v Plzni vaří pivo Gambrinus od 20. let minulého století. Denně se do všech koutů republiky rozjede přes milión Hlaváčkových podpisů.

Foto

Podpisy sládků na pivních etiketách jsou "vynález" Gambrinusu. Jako první se podepsal v roce 1995 Pavel Zítek, pak následovali Václav Berka a Jaroslav Gubiš, nyní je střídá Jan Hlaváček.

Ročně se prodá přes 257 milionů lahví piva Gambrinus. Za průměrný pracovní den (při 250 pracovních dnech ročně) jeho plnící linky nalepí etikety na více než 1 milion láhví. V teplých měsících, jako byl třeba loňský květen, může denní produkce dosáhnout až 1,2 milionu láhví, na každé je etiketa s podpisem.

„Odmalička jsem vnímal atmosféru plzeňského pivovaru velmi zblízka. Můj dědeček bydlel ve stejné pivovarské budově, kde mám dnes shodou okolností svou kancelář. Tak jako děd i otec byli plzeňskými sládky, i mým snem bylo vařit to nejlepší české pivo. Prakticky za každé generace, kdy tu někdo z naší rodiny sládkoval, se podařilo výstav Gambrinusu zečtyřnásobit: dědeček vařil asi 250 tisíc hektolitrů piva ročně, otec už jeden milion a dnes vaříme přes čtyři miliony. Plzeňský pivovar se postupně vybavoval moderním zařízením, které umožnilo zachovat původní technologii, a přitom vařit pivo ve velkém objemu při udržení prvotřídní kvality. Dvě věci ale zůstaly stejné: náročnost při výběru surovin, ze kterého se Gambrinus vaří, a lidé hrdí na to, že vaří výborné pivo. Ti všichni jsou zastoupeni sládkovým podpisem na etiketě,“ říká Jan Hlaváček.

Hlaváčkovi – tradiční pivovarská rodina

Jan Hlaváček absolvoval pražskou VŠCHT a vzápětí nastoupil v Plzeňských pivovarech. Postupně zastával funkce podsládka, sládka a ředitele pivovaru Gambrinus. Dále pracoval jako technický ředitel Plzeňských pivovarů, ředitel Prazdroje a Gambrinusu. Nyní je vrchním sládkem celého Plzeňského Prazdroje a dohlíží i na výrobu v pivovarech Velké Popovice a Radegast. Objevuje se i v aktuálním TV spotu značky Gambrinus zaměřeném na kvalitu surovin a lidskou práci stojící za výrobou piva.

Hlaváčkovi jsou tradiční pivovarská rodina. Pradědeček byl nájemcem a později vlastníkem malého rodinného pivovaru v Podmoklech u Zbirohu. Děd Jana Hlaváčka, tedy František Hlaváček byl nejprve sládkem ve Znojmě a v roce 1929 vyhrál konkurz na místo sládka v plzeňském pivovaru. Postupně se stal ředitelem Gambrinusu, v roce 1946 pak prvním generálním ředitelem národního podniku Československé pivovary. Po únoru 1948 odtud odešel a založil Pokusné vývojové středisko v Branickém pivovaru. Otec Ivo Hlaváček v Plzni sládkoval od roku 1958. Po třicet let pak řídil pivovary Prazdroj a Gambrinus jako výrobní ředitel a nakonec podnikový ředitel. Tento nestor českého pivovarnictví byl i po odchodu do důchodu neustále aktivní, bohužel zemřel v lednu tohoto roku v 81 letech.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Na olomoucké dostihové dráze poteče druhý květnový týden pivo proudem. Krajské město totiž bude již posedmé hostit festival milovníků pěnivého moku. Akce, která bude podle pořadatelů největší přehlídkou svého druhu v Česku, se zúčastní na 25 českých a zahraničních pivovarů.

Festival nabídne podle něj kromě známých značek také pivo regionálních pivovarů, jejichž produkce není v obchodech na Olomoucku běžně k dostání. "Celkově by mělo být na akci k dispozici minimálně 100 druhů piv. Účastníci budou moci ochutnat i pivní speciály," uvedl organizátor přehlídky Pavel Spálený.

Podobně jako v minulých ročních i letošní festival doplní kulturní program, který se letos bude poprvé konat na dvou scénách. Návštěvníci přehlídky se mohou těšit například na vystoupení slovenských formací No Name a Peha, německé skupiny Los Banditos a českých kapel Divokej Bill, Support Lesbiens, Fleret, Buty a Laura a její tygři.

Festival, který budou moci zájemci navštívit ve dnech 7. až 10. května, se uskuteční na dostihové dráze podruhé. Předcházející ročníky se konaly na travnaté ploše u Envelopy nedaleko centra města. Podatelé museli místo změnit, protože na původním vyrůstá od předloňského podzimu nová budova přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Loňského ročníku přehlídky se zúčastnilo 23 pivovarů. Akci navštívilo asi 12 000 lidí, kteří vypili během dvou dní zhruba 350 hektolitrů piva.

Zdroj: Týden.cz


V sobotu (12. dubna 2008) ve 20:10 hodin byl na operační středisko hasičů ohlášen požár v bývalém pivovaru v Pivovarské ulici v České Skalici.

Foto

Na místo vyjeli profesionální hasiči z Náchoda a Jaroměře, dále byly povolány jednotky dobrovolných hasičů z České Skalice a Nového Města nad Metují s celkem sedmi zásahovými vozidly.

Areál bývalého pivovaru, jehož majitelem je ZD Dolany, je prázdný a nevyužívaný. "Požár vypukl v zadním přístavku budovy o velikosti zhruba 8 x 5 metrů, který není nijak zabezpečen dveřmi. Při příjezdu první jednotky na místo byl již požár ve třetí fázi hoření",sdělila našemu webu tisková mluvčí hasičů. Uvnitř hořely palety, pneumatiky a jiný odpad. Došlo ke zničení celého krovu a části střešní konstrukce. Hasiči dostali požár pod kontrolu ve 20:34 hodin a za dalších 90 minut požár uhasili. Příčiny vzniku požáru nyní šetří Policie ČR, s největší pravděpodobností byl požár založen úmyslně. Majitel objektu vyčíslil škodu na 100 tisíc korun. Při požáru nebyl nikdo zraněn.

Zdroj: Požáry.cz | Autor: por. Bc. Martina Žahourková | Foto: HZS Královéhradeckého kraje


Dvaačtyřicetiletý rodák z jižního Slovenska Milan Hagan čelil v posledních měsících stále se opakujícímu dotazu: Kdy konečně prodáte váš majoritní podíl v pivovarech skupiny Drinks Union nadnárodnímu gigantu Heineken? Definitivní rozhodnutí bylo oznámeno na konci března. "Prodej společnosti byl vždy konečným cílem jejích akcionářů," říká nyní Hagan v rozhovoru pro MF DNES.

Proč jste se rozhodl k prodeji svého podílu ve společnosti Drinks Union?

Prodej společnosti strategickému partnerovi byl vždy konečným cílem jejích akcionářů.

Když jsem do společnosti Drinks Union vstupoval, byla nekonsolidovaná majetkově i vlastnicky. Mořily ji vysoké dluhy z neúspěšných finančních transakcí bývalých akcionářů a ve své podstatě měla jediné kladné aktivum - stálý zájem spotřebitelů o piva, která vyráběla.

Spolu s managementem jsme stanovili jasné postupné cíle, které měly Drinks Union finančně stabilizovat a zajistit jí výhodnou tržní pozici na domácím i zahraničním trhu pro případné strategické investory. To se nám podařilo již v roce 2005.

Důvod, proč akcionáři ve shodě prodali své vlastnické podíly až nyní, je pragmatický. Nejsložitější a nejdéle trvající bylo naplnění cíle majetkové konsolidace firmy, tj. přivedení společnost do stavu, kdy jeden subjekt - Drinks Union - nezpochybnitelně a bez věcných břemen vlastní výrobní aktiva, vyrábí na nich pivo a také jej prodává zákazníkům. Původně totiž jedna firma pivo prodávala, jiné jej vyráběly a přitom využívaly výrobní prostředky vlastněné jinými firmami. Navíc byl tento majetek zatížen věcnými břemeny nebo žalobami dalších osob.

Teprve po dokončení této etapy jsme mohli přivést strategického partnera, který bude značky Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický dále rozvíjet.

Ponecháte si ještě nějaký vliv na chod společnosti? Budete se nyní více věnovat rozvoji likérky Granette, která se vydělila z původní Drinks Union?

Po dohodě se skupinou Heineken se ještě nějaký čas budu věnovat řízení Granette, pivovarství se bude věnovat výhradně Heineken. Myslím, že nepotřebuje nikoho, kdo by mu radil, jak vyrábět a prodávat piva.

Nemám obavu o kvalitu piva námi vyráběných značek, i když chápu všechny spotřebitele, kteří mají strach o ztrátu výjimečných vlastností českých piv.

Ale podle mě mohou být v klidu - předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven je pan Krakeš (ředitel pivovaru Starobrno vlastněného Heinekenem, pozn. red.) a není žádným tajemstvím, že teprve za jeho předsednictví se českému pivu dostává potřebné pozornosti a ochrany. Nedovedu si představit, že by takovou činnost Heineken umožnil svému zaměstnanci, kdyby sám měl zájem unifikovat značky, které v Česku vlastní.

Předpokládáte, že i nadále bude Drinks Union vyrábět všechny značky piv ve všech pivovarech, nebo se dá s příchodem nového investora očekávat nějaká optimalizace výroby? Nezmění se charakter vašich piv?

Hodně se diskutuje o zavřených pivovarech Heinekenu na Slovensku. Jak jsem pochopil z vyjádření manažerů Heinekenu na Slovensku, tak Češi učili slovenské sládky vařit pivo velmi trpělivě od padesátých let. Po rozdělení Československa se odborné styky mezi pivovary natolik omezily, že ne o všech sládcích ve slovenských pivovarech se dalo říci, že byli pozornými žáky českých pivovarníků. Tomu odpovídala i opatření Heinekenu. A jak mám následně možnost sledovat kroky Heinekenu jinde, například v Brně či v sousedním Rakousku, tak si nemyslím, že by se hned měly zavírat naše pivovary.

Vyrábět pivo s využitím nových technologií jsme si vyzkoušeli při licenční výrobě Zlatopramenu v Rusku. Pokud jsme dodrželi naše technologické postupy a normy, a to zejména celosladové várky a násobné rmutování a zásadní nepoužívání HGB technologie při stáčení piva (dořeďování silnějšího piva vodou na potřebnou stupňovitost, pozn. red.), dostali jsme pivo shodného charakteru a chuti, které nerozlišili v pravidelných kontrolních degustacích ani ostatní naši sládci.

Náš prodejní úspěch byl následně tak veliký, že nás Staropramen zažaloval a snaží se vymoci si u ruských soudů zákaz prodeje piva Zlatopramen v Rusku pro údajnou možnou zaměnitelnost názvů piva. Podle mě však i Rus pozná rozdíl mezi slovy Starý a Zlatý.

Pokud se týká charakteru našeho piva, mám za to, že jako jediní v Česku používáme celosladové várky (vaření piva výhradně z ječného sladu bez přísady cukru), a myslím, že není tajemstvím, že HGB má každý menší pivovar v Čechách, aby ušetřil na nákladech.

Proč jste při výběru značky, která bude distribuována v celém Česku, vsadili právě na Zlatopramen?

Bylo to pragmatické rozhodnutí. Naše značky znali pouze spotřebitelé v severních Čechách. Po rozhodnutí expandovat jsme proto oslovili spotřebitele v jiných regionech a ptali jsme se jich, co si myslí o pivu Březňák, Zlatopramen, Louny. Soudili o pivu odděleně pouze podle názvu, podle etikety a podle chuti při degustaci. Pivo Zlatopramen vyvolávalo u spotřebitelů jen pozitivní asociace, a tak jsme se rozhodli pro něj. Vnímali jsme, že jen u piva Zlatopramen nejsou rizika, že někteří spotřebitelé jej odmítnou pro asociaci, kterou vyvolává značkové jméno či etiketa.

Je podle vás vůbec možné, že by na českém trhu mohl dlouhodobě úspěšně působit větší výrobce piva (nad 500 tisíc hl ročně) bez silného zahraničního partnera v zádech? Jak vidíte pozici malých nezávislých pivovarů na trhu? Domníváte se, že by se jim časem mohlo podařit získat větší tržní podíl?

Při existujícím tempu exportu českých piv si lze představit celkem lehce nezávislý pivovar s takovouto kapacitou a produkcí v Česku. Ostatně, dvě takové skupiny zde jsou: K Brewery Group, která během několika posledních měsíců koupila pivovar Svijany, Rohozec, Protivín a jiné, a společnost PMS Přerov.

Je potřebné si otevřeně říci, že podobně jako téměř na celém světě dvě až čtyři nadnárodní společnosti budou kontrolovat 90 procent české produkce piva. Nekonsolidované národní trhy s pivem spočítáte na prstech obou rukou, a to je na světě zhruba 200 zemí. Není to žádné zlo, jen důsledek globalizace světového obchodu. Zbývajících 10 procent bude patřit místním speciálům, které se budou vyvážet do celého světa, a na druhou stranu také speciálům do Čech dováženým.

Ve skutečnosti se teprve po konsolidaci českého pivního trhu nabídka piv pro české spotřebitele rozšíří. Škoda jen, že řada malých pivovarů se zatím do tohoto procesu nezapojila a stále nabízejí levná piva jak doma, tak v zahraničí. Vlastně tím sami devalvují výjimečný charakter českého piva. Nakonec i spotřebitelé, kteří podléhají vábení nízké ceny piva, časem zjistí, oč byli ošizeni.

Tento trend je také velkou příležitostí i pro malé podnikatele a živnostníky. Ukazuje to stále rostoucí počet minipivovarů a hostinských pivovarů, které jsou ve výrobě speciálních piv flexibilnější a mohou se opřít o vysokou odbornost českých sládků. To bude opravdový ráj pro pivní labužníky.

Drinks Union je společností, která významnou část produkce vyváží do zahraničí, především do Německa. Čím to je, že zájem o české pivo v cizině stoupá? Které trhy budou v příštích letech pro české pivovary nejperspektivnější?

My jsme si při hodnocení toho, na které trhy systematicky vstoupíme a budeme se snažit je rozvíjet, definovali dvě důležitá kritéria pro naše rozhodnutí: velikost trhu, resp. jeho růstový potenciál, a bariéry vstupu na trh. Německo je největší trh v Evropě a bariéra vstupu v podobě distribučních, celních či jiných nákladů nutných k zajištění prodeje piva je nízká. Proti tomu do Ruska jsme šli formou licenční výroby, protože bariéra vstupu na trh je vysoká kvůli vysokým clům a rovněž nezanedbatelným nákladům na dopravu piva, ale trh je rovněž velký a navíc rychle rostoucí.

Vůbec jsme například takto systematicky nešli na Slovensko. Stejně důležitý je i následující krok o tom, kam umístit značku a jak ji distribuovat a prodávat. Obecně však jsou pro české pivovary perspektivní všechny trhy, protože i vysoké náklady související se vstupem na trh mohou kompenzovat výjimečnou cenou za výjimečné české pivo. Ale stejně jako jinde i zde platí, nejlepší je snažit se být na trhu první.

Jaký je recept na úspěch v zahraničí?

Nerad dávám nějaké recepty na úspěch. V oblasti zahraničního obchodu jsme zažili i neúspěchy. Vítězné tažení v Německu provázel nezdar v Polsku, který byl zhojen našim výborným postavením získaným ve Švédsku. Rozhodly maličkosti, ale hlavně naši obchodníci, kteří v teritoriu působí.

Některé pivovary se rozhodly pro produkci také pro zahraniční obchodní řetězce. Jak hodnotíte takovou volbu, která sice zaručuje pravidelný odbyt, v případě ukončení smlouvy však znamená pro pivovar velké problémy?

Lahvové pivo je doménou off trade obchodu a hybatelem nezávislého maloobchodu v off trade jsou právě řetězce. Kamkoliv jdete, musíte vidět, jakými distribučními kanály se pivo dostává ke spotřebiteli a jaké jsou návyky spotřebitele při konzumaci piva.

V tomto kontextu, chcete-li vůbec dobře prodávat, musíte v některých zemích překonat vidění "z české perspektivy" a jít do centrály řetězce s nabídkou na prodej vlastního produktu a přijmout všechna s tím spojená rizika. Hned na začátku to, že se vás zeptají, proč by měli prodávat právě vaše pivo, a vy se dozvíte: "Ale takové pivo už máme." A nakonec také to riziko, že když to vaše odlišení od konkurenčních piv nezaujme místní spotřebitele, že se s vámi rychle rozejdou. Mimochodem, proto jsem také kritikem nabídky odlišení se cenou, protože se určitě časem najde někdo, kdo je levnější.

Myslíte si, že výroba levného piva pro obchodní řetězce může zhoršit pozici pivovaru v očích spotřebitelů?

Pokud máte na mysli výrobu pro obchodní řetězce na českém trhu, tak se nepochybně jeden z producentů vyprofiluje jako lídr v segmentu levných piv. Dnes má k této pozici nejblíže Staropramen díky Braníku. Velmi úspěšné jsou rovněž Moravskoslezské pivovary, jen nejsou dostatečně důsledné, protože se důvodně bojí o své hospody, kde levné pivo nemohou z důvodu vyšších distribučních, prodejních a marketingových nákladů prodávat. Sedí tak na dvou židlích. Rozhodnout se však budou muset, trh je k tomu neúprosně dotlačí.

A naopak - jak moc ovlivňují rozhodování českého pivaře reklamní kampaně? Pocítili jste vaši kampaň na pivo Zlatopramen 11° výrazněji na jeho prodeji?

Ve svém podnikání jsem se teprve u piva ve větší míře setkal s podporou prodeje s využitím televizní reklamy. Ač jsem o televizi jako nástroji budování vnímání značky v mysli spotřebitele věděl, že je velmi účinná, byl jsem překvapen, jak rychle a efektivně tato reklama působí ve vysokoobrátkovém zboží. Nárůst o desítky procent je téměř okamžitý. Na druhou stranu se vysoký prodejní účinek omezuje hlavně na prodej v řetězcích, v ostatních distribučních kanálech, alespoň pro pivo, je účinek podstatně slabší. Takže nakonec je to běh na dlouhou trať s využitím všeho, co o svých spotřebitelích víte.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


Kdo vaří české pivo

[pondělí, 14. duben 2008]

Většina u nás vypitých piv se vyrobí ve třech největších pivovarnických firmách

„Bílá pěna, láhev orosená, chmelový nektar já znám...“ Tak začíná refrén písně, kterou na začátku devadesátých let proslavila pivovar v Jarošově kapela Argema.

„Tři sta let stál, stát bude dál,“ věštili bigbíťáci z Argemy pivovaru světlou budoucnost. Mýlili se. Jarošovský pivovar se zařadil mezi více než dvacítku podniků, které v uplynulých patnácti letech uvařily svoji poslední várku.

Příčiny zániku byly dvojí

Část pivovarů skončila kvůli tomu, že jejich nové vedení přecenilo své síly. Zpravidla menší pivovar, který se osamostatnil od bývalého krajského státního podniku, začal mohutně investovat, zadlužil se, ale jeho pivo nešlo na odbyt tak, aby vydělal dost peněz na splacení svých dluhů.

„Lidé ve vedení neměli často žádné zkušenosti s řízením firmy nebo marketingem a svoji samostatnost pivovary neustály,“ popisuje situaci výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Druhá skupina zavíraných pivovarů doplatila na to, že se dostala do područí silné značky. Ta vaření lokálních piv buď úplně zastavila, nebo převedla výrobu do jiných závodů.

Pražské pivovary (nynější Pivovary Staropramen) tak postupně zavřely podniky v Holešovicích, Vratislavicích nad Nisou a v Braníku. Plzeňské pivovary (nynější Plzeňský Prazdroj) zase přestaly vařit pivo v Chebu, Domažlicích a Karlových Varech. „Velké skupiny se zavíráním malých pivovarů snažily ušetřit a zvýšit produktivitu práce,“ vysvětluje Veselý.

V Česku tak nyní funguje 49 pivovarů, které za rok uvaří více než 10 tisíc hektolitrů piva. Přitom ještě na začátku 70. let jich bylo více než sto, v 19. století - před vznikem velkých průmyslových závodů - pak dokonce přes tisíc.

Chuť na nealko i speciály

Postupná koncentrace vedla k tomu, že tři ze čtyř piv, které se v Česku vypijí, pocházejí z pivovarů vlastněných třemi nejsilnějšími hráči na trhu. „Podobné je to téměř na celém světě. Do budoucna budou dvě až čtyři nadnárodní společnosti kontrolovat 90 procent české produkce piva. Nekonsolidované národní trhy s pivem spočítáte na prstech obou rukou,“ říká Milan Hagan, šéf společnosti Drinks Union.

Vedle necelé padesátky tzv. průmyslových pivovarů se v posledních letech v Česku otevřela řada minipivovarů, které vaří pivo pouze pro svoji restauraci. Podle údajů pivovarnického svazu jich loni bylo už více než sedmdesát.

Jejich majitelé spoléhají na to, že Češi mají stále více v oblibě nejrůznější pivní speciality. Statistiky to dokazují. Zatímco v roce 1997 se v Česku uvařilo 34 tisíc hektolitrů piv označovaných jako speciály, v loňském roce to už bylo téměř 100 tisíc hektolitrů. Ještě větší boom zažívá výroba nealkoholického piva. Před deseti lety se ho uvařilo 110 tisíc hektolitrů, loni už to bylo téměř pětkrát tolik.

Zdroj: MF Dnes: Autor: Tomáš Lysoněk


V zákulisí českých restaurací se už několik let odehrává tuhý boj pivovarnických skupin.

Velké pivovary se předhánějí v tom, kdo nabídne restauracím větší bonusy a kdo získá prestižnější zákazníky. Sklenice zdarma, tácky či chladicí boxy dnes už nabízejí i menší hráči na trhu. Velké skupiny proto vytáhly silnější kalibr: výčepní pulty v hodnotě stovek tisíc, půjčky či reklamní tabule.

Výrobci piva nesmějí zamezovat prodejcům, aby točili pivo konkurence, nicméně v praxi existují takové dodavatelské smlouvy, které restauracím prakticky znemožňují, aby točily i zlatavý mok od rivalů.

„Pokud majitelé restaurací chtějí dobré podmínky a nákladné vybavení podniku zdarma, zpravidla se musí zavázat k poměrně vysokému odběru piva od jednoho dodavatele. Ale ten bývá tak vysoký, že už čepování piva od dalšího výrobce reálně znemožňuje. Když bude hostinský nabízet ještě jiné pivo, nedosáhne nasmlouvaného odběru od hlavního dodavatele,“ uvedl majitel jedné pražské restaurace, který si přál zůstat v anonymitě. Podle něho se nejčastěji podobné smlouvy „mění“ za výčepní pulty či chladicí boxy.

Splátky pivem Uzavře-li restaurace s dodavatelem smlouvu například na dva roky, ale dohodnutý roční odběr nesplní, nehrozí jí žádné sankce. Její smlouva se však může prodloužit o takovou dobu, která je potřeba ke splnění závazku. Stále se rozšiřující nabídka benefitů pro hostinské je jen odpovědí na jejich požadavky, které jsou čím dál náročnější. Důležitou roli v tom hraje i neustále sílící konkurence, která posunuje marketingovou laťku výš a výš.

Podle informací MF DNES se tak ze strany silných pivovarů objevují například i nabídky půjček pro restaurace. Ty pak po dobu splácení odebírají dražší pivo, ze kterého hradí splátky.

Další metodou může být umisťování reklam do hostinců a restaurací, za které podniky inkasují peníze.

„Majitel restaurace s námi může uzavřít také reklamní smlouvu, na základě které umístíme v interiéru či exteriéru naše reklamní předměty. Taková smlouva může hospodského zavazovat také k správné péči o pivo,“ uvedl Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje, který ovládá například značky Gambrinus či Kozel.

V oblasti marketingu, kam drtivá většina benefitů pro odběratele piva spadá, mají velké pivovarnické skupiny před svými malými rivaly náskok. Právě díky prostředkům, které mohou na propagaci věnovat, vytlačili slabší konkurenci a na těch nejlukrativnějších místech Česka jsou tak k dostání jen piva jako Plzeňský Prazdroj či Staropramen.

Naopak malé pivovary spoléhají často na lokální patriotismus a čepují se zpravidla v okolí mateřského města. Ani tam ovšem nemají na růžích ustláno. „Mladá generace bohužel pije to, co vidí v televizních reklamách. I na malých městech tak máme stále těžší situaci,“ říká ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý.

I ve velkých městech, kde jsou lidé přepiti velkých značek, se podle Hlavatého však začíná v poslední době karta pomalu obracet. Zákazníci totiž hledají piva z malých pivovarů, které hrdě hlásají, že je vyrábí tradiční metodou pomalého zrání. To má garantovat odlišnou chuť od zlatavého moku z masové produkce. Bodovat začínají zejména pivovary, které nabízejí takzvaná speciální piva, kam spadají třeba kvasnicová piva či piva s vyšším obsahem alkoholu.

Zdroj: MF Dnes


České pivo chutná nejen milionům turistů, ale také nadnárodním pivovarnickým obrům. V posledním roce měl slinu především nizozemský Heineken, který přikoupil k pivovaru Starobrno také Krušovice a ústeckou skupinu Drinks Union, čímž posílil svůj podíl na českém trhu na dvanáct procent.

"Prodej společnosti byl vždy konečným cílem jejich akcionářů," říká předseda představenstva Drinks Union Milan Hagan, který vlastnil zhruba dvě třetiny firmy.

Triumvirát SABMiler (Plzeňský Prazdroj), InBev (Pivovary Staropramen) a Heineken tak nyní ovládá tři čtvrtiny českého trhu. V posledních měsících jim začíná vyrůstat zajímavý konkurent – skupina K Brewery Group, která nakupuje podíly v malých a středních pivovarech.

Historií prověřené...

"Snažíme se vybírat subjekty, které už svou historií prokázaly neotřesitelnou pozici na trhu," popisuje taktiku skupiny předseda představenstva Zdeněk Radil. K Brewery Group už má na pomyslném výčepu šest značek (Platan, Jihlava, Svijany, Černá Hora, Janáček, Rohozec), do nichž podle Radila investovala desítky až stovky milionů korun.

"Další jednání probíhají, ale zřejmě se už nebude jednat o tak významné investice," naznačuje chuť na další malé pivovary Radil. Které firmy má společnost v hledáčku, však komentovat odmítá.

Za K Brewery Group stojí skupina českých investorů, jedním z nich je třeba majitel Lázní Luhačovice Martin Burda. "Všechny naše investice jsou dlouhodobé, určitě se nejedná o skupování pro některou nadnárodní skupinu," odmítá spekulace z pivovarnických kruhů Radil.

"Je to takové vyzobávání rozinek z bábovky," hodnotí kvalitu kupovaných pivovarů výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Ani on nepředpokládá, že by K Brewery Group následně své podíly prodala některému z pivovarnických gigantů.

"Velké společnosti musí jít do určité minimální velikosti, řídit stovky menších pivovarů je extrémně náročné," upozorňuje Veselý.

Šestice pivovarů loni uvařila zhruba milion hektolitrů piva. "Naším cílem je další zvyšování výroby, plánujeme do pivovarů investovat, zároveň však chceme zachovat tradiční technologii výroby," uvedl Radil.

"K Brewery Group by také mohla zajistit pro své pivovary o něco málo nižší nákupní ceny surovin," říká ředitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Ten vlastní podnik z poloviny, druhou polovinu má právě Radilova skupina.

Budvar láká

Přestože z pohledu českého pivaře může vypadat K Brewery Group lákavě, zahraniční investoři vidí na českém trhu jiné atraktivní sousto – Budějovický Budvar. Zejména společnost Anheuser-Busch by si jeho koupí vyřešila desítky známkoprávních sporů, které s Budvarem vede po celém světě.

Případní zájemci si však budou muset ještě nějakou dobu počkat. "Očekával bych, že Budvar bude k prodeji do čtyř, do šesti let," odhaduje Veselý. Jeho velkou devízou je silná značka, která znamená pro majitele jistotu tučných zisků.

Pivo "s pověstí" si totiž může dovolit prodávat výrazně dráž, i když budou jeho výrobní náklady srovnatelné s běžným ležákem. Vzorovým příkladem je prazdroj, jehož běžná cena v obchodech je dvacet korun.

Společnost Plzeňský Prazdroj i díky němu dosáhla v posledním účetním období čistého zisku 3,5 miliardy korun při tržbách přes třináct miliard. Dvojka na trhu – Pivovary Staropramen, které ve svém portfoliu tak silnou značku nemají – utržila zhruba čtvrtinu toho co Prazdroj, čistý zisk byl však "pouze" 230 milionů.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


Historické první setkání sládků všech pivovarů a minipivovarů z Čech je za námi. (Moravské setkání proběhne návazně). Přestože k dokonalosti celého setkání chybělo několik detailů, nikdo snad neodcházel zklamán.

To nejdůležitější bylo, že se celé setkání povedlo uskutečnit, a že přijeli pivovarníci jak z velkých, tak i těch úplně nejmenších pivovarů.

Děkujeme mockrát všem za jejich účast, neboť oni byli a jsou pro nás - SPP, konzumenty a spotřebitele - ti nejdůležitější. A jsme moc rádi, že jsme to byli právě my, kdo po více než dvaceti letech toto setkání „bez rozdílu vah“ zorganizoval a povedla se i vskutku historická společná fotografie přítomných sládků. Na celém setkání více než platilo známé rčení Ing.Jana Šuraně, že před pivem jsme si všichni rovni.

V nádherných prostorách Klášterního pivovaru Strahov se tak sešli zástupci 26i minipivovarů a 17i průmyslových pivovarů z celých Čech. Nechyběli zde však ani zástupci dalších institucí, jako např. Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského, Českého svazu pivovarů a sladoven či SPŠ v Podskalské. Během večera byla možnost ochutnat pivní vzorky z více než 25i pivovarů.

Seznam minipivovarů:

Berounský Medvěd, Dýmáček, Fencl, Klášterní pivovar Strahov, Kocour, Kout na Šumavě, Modrá hvězda Dobřany, Novoměstský pivovar, Permon, Pivovarský dům, Pivovarský dvůr Chýně, Pivovarský dvůr Lipan, Pivovarský dvůr Zvíkov, Pokusný školní minipivovar ČZU, Purkmistr, Staročeský pivovárek Dobruška, Svatý Ján - Kolín, U Bansethů, U Bezoušků, U Bulovky Richter Pub, U Fleků, U Medvídků, U rytíře Lochoty, Vorel, Zámecký pivovar Chyše.

Seznam průmyslových pivovarů:

Rodinný pivovar Bernard, Budějovická Budvar, Broumov, Ferdinand, Havlíčkův Brod, Hlinsko v Čechách, Klášter, Krásné Březno, Kutná Hora, Lobkowicz, Náchod, Měšťanský pivovar v Poličce, Prazdroj, Svijany, Velké Březno, Velké Popovice.

Tisková zpráva aneb proč vlastně Sdružení přátel piva pořádalo toto jedinečné setkání?

Důvodů je samozřejmě více, avšak jeden hlavní. SPP, coby největší pivní organizace v zemi, jménem svým a snad i jménem českých konzumentů piva, chtělo poděkovat všem pivovarníkům za jejich poctivou práci, kterou dělají pro nás všechny a kdy výrazně přispívají svojí činností k rozvoji pivní kultury v České republice, jejíž národní nápoj je právě jejich výtvorem.

Jako znalí konzumenti víme, kolik práce s výrobou takového piva mají a také kolik v něm nechávají kus svého srdce, což je na pivu to nejkrásnější a přitom to bohužel málokdo a málokdy z běžných konzumentů ocení. Víme, jaké problémy je tíží a jaké překážky jsou před ně kladeny. Nerozhoduje velikost pivovaru - své trable mají všichni. Z velkých pivovarů i z těch nejmenších pivovárků u nás.

Někoho trápí zbytečná byrokracie, nedostatek peněz či nedostatek kvalitních surovin, jiného třeba tlaky svého majitele a manažerů, měnící se technologie či postupy výroby piva. Přesto se vždy a za všech okolností snaží, aby konečný výtvor byl potěchou pro nás všechny a všechny naše smysly vnímání. A za to jim patří náš vřelý a nejupřímnější dík.

Česká pivovarnická škola má ohromnou tradici a věhlas a čeští a moravští sládci jsou toho důkazem. Budeme rádi, budou-li ve svém konání pokračovat i nadále. Děkujeme moc.

Doufáme také, že tato akce napomůže i dobrému vztahu - mezi Vámi výrobci a námi konzumenty. Jeden bez druhého to totiž nefunguje…

Zdroj: Sdružení přátel piva


«« « Strana 672 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň