Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Společnost Drinks Union, čtvrtý největší výrobce piva v zemi, investuje miliony korun do pivovaru Velké Březno, kde společnost vaří značku Březňák. „V říjnu zahajujeme investici do křemelinové filtrace v pivovaru Velké Březno. Instalace zařízení, které přispěje především ke zvýšení kvality piva, přijde téměř na čtyři miliony korun,“ řekl výrobně-technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Celá investice do nového zařízení by měla probíhat v příštích několika měsících. „ Předpokládáme, že novou technologii spustíme do konce roku,“ dodal Váša. Pivo Březňák, které se mimo domácího trhu prosazuje především v Německu, by tak podle něj mělo dosahovat ještě stabilnější chuti než dosud. „Pro naši společnost také nové zařízení přinese snížení ztrát, které při filtraci piva vznikají,“ doplnil.

Nová filtrační technologie bude podle Váši umístěna v nové budově, jejíž výstavbu, která přišla také na několik milionů korun, již společnost Drinks Union ukončila v předchozích měsících.

Pivo Březňák, které proslavila bodrá tvář pana Cibicha na pivní etiketě, je tradiční značkou z produkce Drinks Union. Pivo se díky své kvalitě pravidelně objevuje na předních místech v degustačních soutěžích po celé České republice. Naposledy to bylo na tradiční Dočesné v Žatci na začátku září, kde světlý ležák Březňák zvítězil. Tmavé výčepní pivo Březňák pak skončilo na druhém místě. (Tisková zpráva Drinks Union)


Možnost vyhrát až 150 000 korun mají do konce listopadu milovníci piva Březňák, kteří v průběhu následujících téměř dvou měsíců nasbírají a odešlou 25 uzávěrů z piva této značky skutečných pivních znalců.

Se soutěží se lidé setkají ve většině obchodů pěti bývalých okresů kraje - Teplice, Ústí nad Labem, Litoměřice, Děčín a Česká Lípa. "Právě v těchto regionech pivo Březňák, které je známé svou lahodnou chutí a lahodnou hořkostí, našlo opravdové znalce," poznamenal Jan Sedláček, marketingový manažer piva Březňák.

Částka 150 000 korun však není jedinou výhrou, která čeká na sběratele zátek. "Mezi další hlavní výhry patří třikrát poukázka v hodnotě 5 000 na konzumaci v restauraci čepující pivo Březňák a šestkrát 200 piv Březňák," řekl Sedláček.

Pivovar dalším 5 000 sběratelů zátek rozdá speciální Březňákovské mariášové karty, multifunkční kleště, korbely na pivo a alkohol tester, to vše potištěné logem piva Březňák. (Ústecký deník)


Vánoční pivní speciál zraje

[pondělí, 16. říjen 2006]

Vánoční pivní speciál Březňák z pivovaru Velké Březno včera začal zrát v kvasných kádích. "Letošní Vánoční speciál je opět polotmavé pivo, které vaříme pouze jednou ročně. Je to jakási třešnička na dortu, kterou připravujeme pro naše zákazníky, kteří mají Březňák rádi a zůstávají mu po celý rok věrni," řekl Jaroslav Rottenborn, ředitel pivovaru Velké Březno, který patří do skupiny Drinks Union.

Vánoční speciál vaří pivovar již čtvrtý rok za sebou. Letos uvaří tolik piva, které se vejde do dvou milionů láhví. Pivo, které sládci uvařili v noci na středu, bude nyní podle Rottenborna zrát zhruba osm až deset dní v kvasných kádích. "Poté jej stočíme do ležáckých sklepů, kde bude dokvašovat a zrát dalších zhruba 35 dnů," doplnil.

Následně se pivo stočí do láhví a na začátku prosince by se již měl speciál objevit na pultech obchodů. (Ústecký deník)


Pivo si vylepšuje pozici

[pondělí, 16. říjen 2006]

Tradice, dlouhá historie a především současná výrazně vylepšená chuť znamená pro pivo Louny začátek opětovného získávání pozic, které před lety u zákazníků v okolních regionech ztratilo.

Zajištění stabilní kvality pěnivého moku díky investicím do technologií a změnou zdroje vody pro výrobu piva je prvním krůčkem k dosažení tohoto cíle. Lounské pivo se může pochlubit především tím, že se vaří klasickou technologií z ryze českých surovin. Důležitou roli v udržení kvality piva hraje už samotná voda.

"Začali jsme proto využívat vodu z vodovodního řadu, která je po stránce kvality stabilnější. Výrazně se tím zlepšila chuť našeho piva," říká ředitel a vrchní sládek Pivovaru Louny Daniel Urban.

K výrobě lounského piva se používá sladovnický ječmen od pěstitelů rovněž z regionu, který se zpracovává ve vlastní klasické sladovně. "Přes problémy, které letos měli zemědělci se sklizní obilovin, máme na následující období nasmlouváno dostatečné množství ječmene. Ten sice nemá optimální parametry, ale my se s tím vyrovnáme přizpůsobením technologie a tak nehrozí, že by se z tohoto důvodu snížila kvalita piva. Obdobné je to i s chmelem z letošní sklizně. Část, a to tradiční poloraný žatecký červeňák, jsme si vypěstovali na vlastních chmelnicích v Děčanech na Lovosicku," dodává ředitel.

K udržení kvality piva přispívají i značné investice do modernizace technologie, oprav a údržby.

Lounské pivo se vyznačuje chuťí tvořenou výraznou hořkostí, plností a silným řízem, vznikajícím při dlouhém ležení v chladných sklepích pivovaru. Pivo má příznivce i v Německu a ve Španělsku. (Ústecký deník)


Počátky lounského pivovarnictví jsou staré jako město samo a neliší se od osudů tohoto bohulibého řemesla v jiných českých městech. Motto: Kdo tě v Lounech neopil, v Žatci nepomluvil a ve Slaném nezbil… (neznámý veršotepec v XV. století popisuje zvyklosti českých královských měst)

Ve století dvanáctém existovala při brodu přes řeku Ohři osada Luna, předchůdkyně města založeného kolem roku 1250 na zeleném drnu, východně od původní osady. Jen málo královských českých měst si dochovalo zakládací listiny, nejinak Louny. Král Jan Lucemburský, potvrzujíc roku 1325 městské výsady, vyčítavě komentuje, neboť „naši milí měšťané lounští svá privilegia lehkomyslně ztratili“.

Přemyslovci nezaložili město na tomto místě náhodou. Louny leží na dvou dopravních tepnách. Jednou je řeka Ohře, po které plavili dříví, druhou pak zemská cesta z Prahy, rozvětvující se za městem na Lipsko a Norimberk. Dvoumílová vzdálenost od dalších královských měst Mostu, Žatce a Slaného rovněž svědčí o promyšlené kolonizaci území. Rozlohou pouhých 10,5 hektaru uvnitř hradeb patří Louny mezi nejmenší mezi dvaatřiceti královskými městy.

„Kdo tě v Lounech neopil, v Žatci nepomluvil a ve Slaném nezbil…“, tak líčí jedna z renezančních veršovánek poměry ve městě, které se velmi přiživilo na husitských válkách, kdy do svého majetku získalo 25 okolních vsí. Ještě roku 1543 je společně s Plzní pátým nejvýznamnějším městem království – podle výše královské berně. Záhy, a to roku 1547, město svoji vyhlášenou diplomacií protaktizuje a staví se tentokráte na špatnou stranu – totiž proti prvnímu Habsburkovi na českém trůně, Ferdinandovi I. Král spor proti české šlechtě vyhrává a trestá nevěrné lounské „dědičným posudným“, tj. daní 20 grošů z každého varu pšeničného piva (248 lt).

Za doby císaře Karla IV. bylo ve městě 48 druhů řemesel, z nichž většina byla řemesly potravními. V roce 1590, kdy město obývá na 2500 lidí, je již řemesel 31 a nejmajetnějšími občany je 24 sladovníků, kteří vlastní 50 sladoven spolu s domem a dvorem. Jen tři z nich nevlastní pozemky.

Výroba sladu a piva je do třicetileté války (1618 – 1648) nejvýnosnějším podnikáním v Lounech přes velkou zátěž v podobě „dědičného posudného“. Celkem 130 majitelů domů – právovárečníků vaří pivo v sedmi pivovarech a vyváží spolu se sladem do jednoho sta odbytišť, nejvíce do Prahy. Po třicetileté válce z původních čtyř stovek domů zbývá pouhých osmdesát. Roku 1681 morová rána zahubí na 800 obyvatel města. Nový pivovar si postaví měšťané až roku 1809 po předchozím velikém ohni, který město zachvátil. A aby to otcové města neměli daleko, tak staví přímo vedle radnice a vaří v něm pivo do té doby, dokud jim pan kníže Adolf Josef ze Schwarzenberga nevyvede věc, která se neodpouští.

V roce 1890 totiž na hranici městského katastru v sousední obci Černčice, na vlastních pozemcích velkostatku Vršovice, během 18 měsíců postaví a nejmodernější technologií vybaví nový pivovar, který se záhy stává se svými 100 000 hektolitry ročního výstavu největším Schwarzenbergským pivovarem. Jako první pivovar v RakouskuUhersku je stavěn a vybaven technologií umělého chlazení. Osazená varní souprava byla exponátem Hrmy Novák a Jahn na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891. Hned druhým rokem skvělý výrobek nového závodu vytlačuje z města plzeňské pivo, a to absolutně. Odběratelem se stává rovněž slavný smíchovský hostinec „Na knížecí“ a v roce 1897 odebírá lounské pivo již 122 hostinců.

Významným krokem pro rozvoj exportu je zřízení „Vývozní kanceláře Schwarzenbergských pivovarů“, která koordinuje zahraniční aktivity od roku 1909. Lounské pivo se vyváží do Hamburku a odtud do celé německé říše pod značkou „Knížecí Plzeňské“ alias „ Fürstlich Pilsner Fürst Schwarzenberg Bräu“. Ochranná známka musela být vždy doplněna označením vyrábějícího pivovaru (Laun, Protiwin aj.).

V období I. světové války (1914 – 1918) se v lounském pivovaru vyrábí piva z náhražek, které se přidávají ke sladu (cukrovka, pýr, kukuřice, bramborová moučka, tapioka, rýže aj.), přesto dobový tisk píše,že: „…tato piva měla hustou a jemnou pěnu a podobala se průměrným pivům německým“.

Roku 1927 kupuje Schwarzenberg konkurenční pivovar Smečno a o rok později staví novou sladovnu. Příchod světové krize počátkem let třicátých nutí k uzavření kartelové dohody s dalším významným šlechtickým pivovarem v majetku knížecí rodiny Fürstenbergů – pivovarem Krušovice. Současně kupuje a samozřejmě ihned zavírá dalšího konkurenta, a tím je pivovar v Budyni nad Ohří.

V roce 1935 operuje na území ČSR celkem 320 pivovarů. Knížeti Janu Nepomuku Schwarzenbergovi patří deset z nich s výstavem 238 000 hl, tj. 3,9 %, a pivovar Louny zaujímá třinácté místo v absolutním pořadí celostátního žebříčku. Po II. světové válce následuje klasický scénář se znárodňovacím procesem, postupnou devastací a uzavíráním pivovarů. Z deseti knížecích pivovarů se konce tisíciletí dočkaly pouze dva. Protivín a Louny.

Lounský pivovar se stává roku 2002 součástí nápojářské Hrmy Drinks Union a spolu s pivovary Zlatopramen, Březňák, Kutná Hora a likérkou KB Likér ji tvoří dodnes. (MF Dnes)


Malým pokladem se pyšní rodinný pivovar Chodovar na Tachovsku.

Získal svůj nejstarší malovaný štít. Je jediný v Česku a možná i v cizině. Vzácná relikvie zobrazuje pivovar na začátku 20. století. "Je to nejstarší štít, který se našel a týká se našeho pivovaru. O jiném starším nevím," pochlubil se majitel pivovaru Chodovar Jiří Plevka.

Stít se našel náhodou v Berouně. "Při uklízení ho nalezl pan Lang a naštěstí nevyhodil. Zavolal nám a pak i daroval. Udělal nám velkou radost," dodal Plevka.

Langův otec kdysi v pivovaru pracoval a štít zachycující pivovar ve dvacátých letech minulého století měl ve svém majetku. Patrně mu ho tehdy daroval někdo z vedení pivovaru. Štít teď obohatí sbírku předmětů, které mají k pivovaru v Chodové Plané vztah. (Blesk)

Pivo Chodovar mezi 100 nejlepšími pivy světa

Je nám velkou ctí, že i odborná veřejnost a to nejen v České Republice si vysoce cení kvality a chuti piva, které vaříme v našem pivovaru.

Rodinný pivovar v Chodové Plané totiž dosáhl v roce 2006 výrazných úspěchů v odborných degustacích piv. V červnu na odborné degustaci v Českých Budějovicích získal titul Pivo České republiky 2006 a v září při odborné degustaci v Žatci získala jeho piva všechna první tři místa. Rozhodnutím světových znalců piva bylo pivo z Rodinného pivovaru Chodovar 5.9. 2006 zařazeno mezi nejlepších 100 piv na světě. (Web Chodovar)


Českým mýtus o plzeňském Prazdroji

[pátek, 13. říjen 2006]

V Česku panuje axiom, že plzeňské pivo je nejlepší na světě. Ne tak zcela dávno hlásaly Plzeňské pivovary prostřednictvím textu na etiketě Pilsner Urquellu, že jeho jedinečná chuť je plodem umu českých sládků. Nový vlastník, jihoafrická společnost SAB nařídila tento z hlediska pravdy chybný nápis z etiket odstranit. Plzeňský Prazdroj - správně pouze Pilsner Urquell (kdo si dnes uvědomuje, že je to německy?) měl s umem českých sládků do činění pramálo. České na něm bylo pouze to, že byl vynalezen a vyrábí se v Plzni.

Město Plzeň mělo ve vaření piva dlouhou tradici, vařilo se tam již ve 13. století. V první polovině 19. století však v Plzni zavládla novinka. Dva místní pivovary začaly s výrobou piva spodem kvašeného, po bavorském způsobu, kdežto zbývající menší pivovary v Plzni a nakonec i v celých Čechách zůstávaly u tradičního způsobu piva kvašeného shora, nepříliš dobrého.

Shora kvašené pivo klasického typu, tedy z ječmenového sladu, je dnes naprostou výjimkou. Tímto způsobem se vyrábí svrchu kvašený kolínský Kölsch. Stejný způsob kvašení se používá u proslulých bavorských weißbierů nebo také weizenbierů, což jsou homonyma pro piva nikoliv z ječmenu, nýbrž pšeničná s podstatně menším podílem chmelu. Tyto druhy kalných piv (nechávají se v něm kvasinky) nejsou mimo Bavorsko rozšířena.

Zespodu kvašené pivo chutnalo měšťanům více, piva svrchu kvašená ztrácela se prodával hůře. Situace vyvrcholila v roce 1838 demonstrací rozezlených občanů, kteří na protest, že musejí pít takové patoky, rozbili před plzeňskou radnicí 36 sudů se shora kvašeným pivem.

2. ledna 1839 město rozhodlo vybudovat vlastní městský, tzv. Občanský pivovar s vlastní sladovnou. První pivo zespoda kvašené bylo v vystaveno v Občanském pivovaru v roce 1842. Prvním sládkem - tedy vynálezcem Pilsner Urquellu - byl městem povolaný sládek z dolnobavorského Vilshofenu Josef Groll. Traduje se, že vzniklo technologickou chybou. Původní bavorský slad se více praží, piva jsou tedy tmavší, a slad pro Pilsner Urquell nebyl prý omylem dopražen. Od té doby se rozeznává tzv. bavorský a plzeňský slad, přičemž bavorský se používá již zřídka.

Ještě týž rok ochutnala pivo z plzeňského Občanského pivovaru i Praha dost kuriózním způsobem. Pivo vozili do Prahy pro vlastní potřebu vozkové ze Šumavy. Občas dali někomu napít, pivo zachutnalo a tak se začalo dovážet pro Pražany v sudech. To byla tehdy věc naprosto nevídaná, protože místní pivovary zásobovaly pouze své bezprostřední okolí. V roce 1845 už 53 pražských hospod čepovalo pivo z Plzně. Za dalších jedenáct let poté dobylo Paříž a výstavbou železničních tratí zahájilo své vítězné tažení Evropou.

Josef Groll pobyl jako vrchní sládek v Občanském pivovaru jen tři roky, povolán po svém úspěchu králem zpět do Bavorska. Téměř do konce 19. století měl Občanský pivovar ještě tři vrchní sládky - všechny Bavory. Tedy po více než padesát let nebyl ani jeden vrchní sládek z Čech. Tak jak je to s tím “plodem umu českých sládků?” (Virtually.cz)


Pivovarské muzeum v Plzni rozšiřuje využití nedávno uvedené edice pivních známek. Ke stříbrné, mosazné a měděné přibyla ještě hliníková známka, kterou obdrží individuální návštěvníci Pivovarského muzea a v přilehlém šenku Na Parkáně nebo v restauraci Na Spilce ji mohou směnit za sklenici ležáku Pilsner Urquell. Zároveň se rozšiřuje nabídka pro skupiny o možnost ochutnat pivo přímo v muzeu. Muzeum tím vychází vstříc přáním návštěvníků zařadit do trasy prohlídky ochutnávku piva Pilsner Urquell.

Individuální návštěvníci muzea dostanou ke vstupenkám hliníkovou pivní známku. Tu si mohou ponechat jako suvenýr nebo - pokud je jim více než 18 let - ji mohou směnit za třetinku nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v přilehlém šenku Na Parkáně. Pivo mohou dostat za pivní známku i v restauraci Na Spilce v areálu plzeňského pivovaru. Pokud muzeum navštíví početnější skupina, její členové starší 18-ti let dostanou pivo z historického výčepu přímo od průvodce v muzeu. Se sklenicí piva pak mohou návštěvníci absolvovat zbytek prohlídky.

Návštěvníci Pivovarského muzea doposud neměli příležitost ochutnávat pivo přímo při prohlídce muzea. Jedinou možností ochutnání pivovarnických produktů bylo zajít do šenku Na Parkáně. „Ze spontánních reakcí a výzkumů spokojenosti návštěvníků nám dlouhodobě vycházelo, že ochutnávka zde chybí. Proto jsme se rozhodli přání hostů vyslyšet a zavést ochutnávku piva Pilsner Urquell jako nedílnou součást každé prohlídky,“ říká k zavedení ochutnávek Jiří Hána, historik Pivovarského muzea v Plzni, a dodává: „Plánované vydání pivních známek nám přišlo vhod a přidali jsme hliníkovou verzi známky. Dostávají ji individuální návštěvníci a je na jejich zvážení, zda ji vymění za pivo nebo si jí ponechají jako suvenýr. Hliníková verze známky je samostatně neprodejná – lze ji tedy získat jen s individuální vstupenkou do Pivovarského muzea v Plzni. Cena vstupenek i po zavedení ochutnávek piva zůstává stejná.“.

Pivní známky měly svoje místo již v historii pivovarnictví. Zaměstnanci pivovarů je dříve dostávali jako součást odměny za práci a mohli si za ně vyzvednout tzv. domácí, později deputátní pivo, zpravidla 3 litry na den. Stejně jako dříve zaměstnanci pivovarů za práci, dostávají dnes pivo návštěvníci muzea jako odměnu za to, že přijeli. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Rozpočet Strakonic už nezatěžuje sedmdesátimilionový úvěr na koupi pivovaru. Na splátky dluhu si totiž dokáže vydělat sám pivovar. Strakonická radnice si vzala loni úvěr na nákup tehdejšího pivovaru Nektar, který patřil ministerstvu zemědělství. Sedmdesát milionů korun měla splácet deset let. „Pivovar je soběstačný a dokáže si na splátky sám vydělat, takže to nezatěžuje městský rozpočet, “ řekl starosta Strakonic Pavel Vondrys. Vedení Měšťanského pivovar Strakonice přitom věří, že ani v budoucnu nebude mít podle svých propočtů se splácením půjčky problémy. „Loni jsme vyrobili 73 tisíc hektolitrů piva, letos počítáme o dva tisíce více. Dostáváme se na nové trhy, do nových restaurací i do zahraničí, takže jsme samostatní,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Václav Moravec. Ekonomové míní, že strakonický pivovar je dobrým příkladem, jak by městské společnosti měly podnikat. „Je to výhoda, když má město nějakou svou společnost, kterou nemusí dotovat. To, že si pivovar sám vydělá na sedmdesátimilionový úvěr, je úctyhodné, obzvláště v této branži. Je to ukázka toho, že podnikat může i městská společnost s velmi dobrým výsledkem, “ řekl na adresu pivovaru českobudějovický ekonom Martin Janoušek. (Budnews)


Legenda Formule 1 byla v Krušovicích

[středa, 11. říjen 2006]

"Vyhrajeme," odpověděl jako správný manažer na otázku, jak dopadne tým Austrálie v nedělním závodě na Masarykově okruhu v Brně, v závodech A1 GP manažer australského národního týmu a bývalý automobilový závodník a vítěz Formule 1 v roce 1980 v týmu Williams Alan Jones, který ve čtvrtek navštívil krušovický pivovar.

Poté s úsměvem dodal, že na vítězství samozřejmě nepomýšlejí, protože do Čech přivezl tým nováčků, kteří budou především sbírat zkušenosti. Na pěkné umístění před domácím publikem si ale brousí zuby především současný nejlepší automobilový závodník Tomáš Enge. Hlavní závod se jede tuto neděli od 15 hodin. Královský pivovar Krušovice je v sezoně 2006/2007 jedním ze sponzorů národního týmu ČR. Krušovické tmavé si natočil Jones sám, překvapilo ho pivo řezané. Potěšilo ho, že mohl ochutnat nejlepší ležák na světě, protože krušovický Imperiál byl oceněný nedávno v Americe Zlatou medailí. (Rakovnický deník)


Krušovické pivo expanduje do ciziny

[středa, 11. říjen 2006]

Od ledna do září vzrostl meziročně vývoz krušovického piva o čtvrtinu. Společnost Královský pivovar Krušovice tak překoná loňský rekordní výsledek, kdy v zahraničí skončilo téměř 200 tisíc hektolitrů krušovického piva. „Růst táhly především vývozy do Ruska a Německa, vyšší prodeje ale vykázala většina z téměř 30 zemí světa, do kterých se značka Krušovice vyváží,“ řekl mluvčí pivovaru Vlastimil Bradáč. „Na krušovickém exportu se podílí hlavně pivo Krušovice černé, které je nejprodávanějším českým černým pivem v zahraničí,“ uvedl vedoucí exportního oddělení Krušovic Kamil Krakeš. (Lidové noviny)


Vánoční pivní speciál Lorec z pivovaru v Kutné Hoře již zraje v ležáckých sudech ve sklepích pivovaru. „Letošní Vánoční speciál je opět světlý čtrnáctistupňový ležák, který vaříme pouze jednou ročně. Je to jakási třešnička na dortu, kterou připravujeme pro naše zákazníky, kteří si oblíbili piva z našeho pivovaru a zůstávají jim po celý rok věrni,“ řekl Zdeněk Siblík, ředitel pivovaru Kutná Hora, který patří do skupiny Drinks Union. Vánoční speciál pivovar poprvé uvařil již v roce 1978. Letos půjde o várku, která se vejde do 16.000 pivních lahví.

Pivo, které v Kutné Hoře uvařili na konci srpna, musí podle Siblíka velmi dlouho zrát. „Z varny jsme jej nejprve sespílali, tedy přečerpali do kvasných kádí, kde 14 dní kvasilo. Poté jsme jej sesudovali do ležáckých tanků ve sklepě, kde dokvašuje a zraje dalších 100 dni,“ doplnil. Přibližně v polovině listopadu pivo stočíme do lahví a na začátku prosince by se měl speciál Lorec objevit na pultech obchodů.

Vaření vánočního speciálu je podle Siblíka pro pivovarské vždy určitým svátkem. „Protože se vánoční pivo vaří skutečně pouze jednou ročně, vždy ho hýčkáte přeci jen o něco víc než ostatní piva. I postup výroby je trochu odlišný než například u Dačického, kterého zde vaříme celý rok,“ uvedl ředitel pivovaru.

Zájem lidí o pivní speciál Lorec není podle Siblíka jen o Vánocích. „Mnohdy se mě lidé ptají, jestli nebudeme pivo vařit častěji, protože jim jen na Vánoce nestačí. Uvidíme,“ dodal tajemně.

Pivo Lorec společně s Dačickým patří, stejně jako piva Zlatopramen, Louny a Březňák, do skupiny Drinks Union. Společnost je podle loňských výsledků čtvrtým největším výrobcem piva v zemi. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pivovar Klášter se stal výrazným partnerem 4. Festivalu evropských filmových úsměvů. Festival komedií jak české, tak zahraniční výroby se uskutečnil v mladoboleslavském Škoda Auto Muzeu. Pivovar Klášter byl přitom k nepřehlédnutí. Kromě log na hlavním promítacím pódiu se o něm pochvalně vyjadřoval i moderátor slavnostního zahájení i zakončení, známý herec Marek Vašut. Pivo jako dárek získali známí herci - Pavel Landovský a Jiřina Bohdalová. Těm osobně soudek na pódiu za potlesku zaplněného hlediště předal člen představenstva společnosti Ecoholding, která provozuje Pivovar Klášter, František Hřebík (na fotografii vpravo).Pivo z Kláštera teklo doslova proudem i na rautech při zahájení a ukončeni festivalu v Zákaznickém centru Škoda Auto, kde se uskutečnila setkání pozvaných. Stánek pivovaru byl umístěn hned při vchodu a výrazné zelené barvy si každý všiml, chuť piva si všichni pochvalovali. V rámci festivalu se uskutečnilo v Pivovarské restauraci pod areálem pivovaru setkání významných osobností a partnerů celého festivalu. "S organizačním štábem spolupracujeme třetím rokem a naše spolupráce se neustále rozvíjí. Letos vznikl nápad vyrobit pro festival speciální Festivalový ležák. To se povedlo a láhev piva se sklenicí s novým logem ve speciálně vyrobeném obalu byly krásným dárkem. A etikety se staly vyhledávaným artiklem sběratelů," uvedl ředitel Josef Špryňar. (Boleslavský deník)


Tisíce lidí přilákal o víkendu Den otevřených dveří v Pivovaru Klášter. Už od jedenácté hodiny, kdy se návštěvníkům otevřely brány pivovaru, se na nádvoří začali shlukovat první lidé. Velký zájem byl o návštěvu míst, kde se vyrábí pivo. Největší štěstí měli lidé, kteří přišli mezi prvními. Ostatní museli na exkurzi vystát i několik desítek minut dlouhé fronty.

Návštěvníci se nejprve od průvodců dozvěděli něco málo o založení pivovaru. Poté jejich kroky vedly do varny. Největší zájem však u lidí vyvolala návštěva takzvané spilky, neboli kvasírny. "Už se blížíme, je to pěkně cítit," podávali si lidé informace před příchodem ke kádím. Zatímco někteří návštěvníci pečlivě poslouchali výklad průvodců, jiní se naopak snažili ochutnat právě kvasící pivo. Posloužily jim k tomu kelímky, které si někteří speciálně kvůli tomu přinesli. "Má to zajímavou chuť," okomentovala ochutnávku jedna z návštěvnic. Poslední zastávka byla v ležáckém sklepě. Lidé museli sestoupit do nejnižších prostor pivovaru. Právě tam probíhá fáze dozrávání. Návštěvníkům se naskytla jedinečná šance ochutnat kvasnicové pivo. "Je to nejlepší pivo - nefiltrované, s velkým obsahem kvasinek, které má blahodárný účinek," informoval ochutnávače průvodce a bývalý pivovarský sládek Zdeněk Čermák. Po zdolání řady schodů byla většina lidí značně vyčerpána. "Tohle bych zdolával jen kvůli tomu pivu," okomentoval výstup jeden z mladíků. Návštěvu pivovaru si nenechal ujít ani senátor Jaroslav Mitlener. "Pivo Klášter znám dobře hlavně z fotbalu," řekl Mitlener. Zatímco vedení pivovaru očekávalo stovky lidí, nakonec o výrobu piva projevily zájem odhadem tři tisíce lidí. Na klášterské pivo a něco málo k jídlu museli lidé vystát dlouhé fronty. (Mělnický deník)


O piva ze středočeských pivovarů je ve světě zájem. V celkovém vývozu zaujímají podle mluvčího krajského úřadu Martina Kupky přes patnáct procent. A číslo by mohlo být ještě vyšší, kdyby nesla označení České pivo, o které české pivovary v Evropské unii usilují.

„Jde o označení, které by jasně definovalo a reprezentovalo pivo od nás. České pivo se totiž od ostatních odlišuje chuťově a má řadu dalších kvalitativních rozdílů,“ uvedl Petr Brynych z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. „Je vyrobeno z českých surovin, klasickou technologií, má standardní hořkost, piva jsou plná, mají přiměřený říz,“ vysvětlil.

Získat společnou ochrannou známku České pivo se snaží většina středočeských pivovarů, ať už jde o velké, nebo malé, které vyvážejí do zahraničí. Zeměpisné označení by ale nejvíce pomohlo zejména menším pivovarům.

„České pivo je fenomén, ale musíme se naučit ho lépe prodávat. Značka by nám v tom určitě pomohla,“ řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. Z Nymburka jde přitom na vývoz 16 tisíc hektolitrů piva, což je přes 20 procent výroby.

Ještě výraznější podíl na vývozu má Lobkowiczký pivovar, který exportuje dokonce přes 80 procent výstavu piva. Ale vůbec nejvíce piva vyváží za hranice Královský pivovar Krušovice - 240 tisíc hektolitrů. Kvůli nárůstu exportu v Krušovicích postavili dvě nové haly.

„Vývoz našeho pivovaru dál roste. O získání značky České pivo ale usilujeme i my, určitě by nám to v rozšíření vývozu pomohlo,“ potvrdil mluvčí Královského pivovaru Krušovice Vlastimil Bradáč s tím, že z Krušovic jde na vývoz více než polovina piva.

Stejný cíl mají i další středočeské pivovary.

Iniciativu pivovarů podporuje i krajský úřad, který má v úmyslu středočeské pivo v zahraničí zviditelnit. I proto se koncem září konala v Bruselu prezentace středočeských pivovarů. „Nabídku účasti na této akci jsme se snažili předat všem středočeským pivovarům. V Bruselu se představily všechny, které o to projevily zájem,“ řekl mluvčí Kupka. Podle něj se podařilo posílit tlak na schválení regionálního označení České pivo.

Podle členů Evropské komise je ale nutné prokázat spojení produktu s místem původu, způsobem výroby a zdroji surovin. Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého už ale česká strana tento problém dávno vyřešila. (MF Dnes)


Pokud jde o počet pivovarů, jsou na tom střední Čechy dobře. A pivo se tady vaří také dobré. Alespoň to tvrdí zástupce ředitele Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského Petr Brynych.

* Ve středních Čechách je třináct pivovarů. Je to hodně, nebo málo, pokud to srovnáme s jinými kraji?

Počet pivovarů není až tak rozhodující, určující je totiž průměrný výstav pivovaru. Když bude v regionu jeden pivovar, který bude dělat milion hektolitrů, a jinde jen deset tisíc, bude to rozdíl. Takže počet pivovarů je zavádějící. Může to jen charakterizovat koncentraci výroby, nikoli ale kvantitu.

* Jsou ve Středočeském kraji pivovary něčím výjimečné?

Kromě velkých pivovarů je tu mnoho menších nebo středních. Určitou zajímavostí je třeba Berounský medvěd. Výstav je sice malý, ale je to rarita. Má svoji osobitou atmosféru a pivo je kvalitní. Pivo se vaří leckde i v restauracích, takovým příkladem je třeba Chýně v okrese Praha-západ. Tamní pivovar byl vybudován z bývalého kravína.

* Mění se výrazně počet pivovarů v regionu?

Nejvíce jich zaniklo na přelomu 19. a 20. století. Tehdy bylo mnoho malých pivovarů ve vesnicích. V poslední době ale naopak některé znovu vznikly. Například Rakovník se opět vzchopil. Patřil svého času mezi nejlépe vybavené střední pivovary, pak byl ale několik let zavřený, zařízení bylo částečně rozprodáno. Jeho nový majitel se teď zase snaží obnovit export do Spojených států amerických a do Ruska. Znovu byl otevřen pivovar v Kácově na Kutnohorsku, který začal z ničeho a postupně si získává všechny hospody v okolí. Je to pivovar, který dokáže získat pozornost.

* Mají tyto malé a střední pivovary šanci konkurovat vyhlášeným pivním značkám a uspět za hranicemi?

Uspět v porovnání s pivovary, které jsou nadnárodními skupinami, je velmi obtížné. Z hlediska objemu jsou nesrovnatelné. Na druhou stranu - v regionálních pivovarech a jejich pivech je i kus toho kraje, charakterizuje ho. Lidé by měli tato piva ochutnávat, navíc většina je kvalitních. Důležitá je i cena. U těch méně známých značek nemůže být příliš vysoká, současně ale pivovary nemohou dělat se ztrátou. A tak se snaží dosáhnout vyššího objemu, aby se jim snížily náklady. V zahraničí ovšem mají úspěch i méně známé značky. Třeba Klášter je typem pivovaru, který si vede zdárně s exportem. Je jedním z prvních, který vyváží do Číny, což je obtížné. Má silný export také do Německa. (MF Dnes)


V centru Prahy vzniká nový pivovar

[úterý, 10. říjen 2006]

Nabídku sedmi pražských minipivovarů obohatí v příštím roce nový přírůstek. V podzemí rekonstruovaného domu U Zlatého anděla v Celetné ulici vyrůstá malý pivovar. Po šesti stech letech se tak na původní místo pivovaru opět vrací sladovnické řemeslo.

Pivovar by měl ročně uvařit více než 400 hektolitrů piva "Bude to český typ piva," potvrdil Sebastian Pawlowski, majitel společnosti Copa Group, která historický dům U Zlatého anděla rekonstruuje. V současné době dodělávají stavebníci poslední úpravy historického sklepení.

"Sklepy v této části jsou dosti stísněné. Teď čekáme, až stavebníci dokončí obklady a uvidíme, jak velké tanky se nám tam podaří vtlačit," uvažuje Pavel Vojta ze společnosti B-Kontakt, která vybavovala pivovarnickým zařízením například minipivovar Strahovského kláštera nebo Richter Pub u nemocnice Bulovka.

Ve varně se podle Vojty bude vařit kvasnicové pivo. "Dá se předpokládat, že se bude vařit pivo nefiltrované, tak jak je to u minipivovarů běžné. Z padesáti podniků, které jsou v republice, jen jediný pivo filtruje," vysvětlil Vojta. Kvasnicové pivo doplní nabídka známých značek předních českých i zahraničních pivovarů.

Novinkou, která nemá v Praze zatím obdoby, je takzvaný samočepovací stůl. Tedy stůl s pípou uprostřed, kde si bude moci host načepovat vlastní půllitr podle libosti.

"Host nejdříve složí určitý obnos za žádané množství piva a pak už se bude moct obsluhovat sám," vysvětlil Petr Bělovský z Copa Group.

"Rozhodně to bude exkluzivní pivo v exkluzivním prostředí. Hosté musí počítat s tím, že si za pivo připlatí," podotýká Vojta.

Jak bude nové pivo chutnat, nedokážou zatím odhadnout ani majitelé. "Budeme se snažit nabídnout nějakou originalitu, ale takovou, která bude respektovat tradice českého pivovarnictví. Budeme vařit jen z klasických surovin - slad, voda, chmel, kvasnice. Ostatní bude know-how sládka," sdělil Pavel Vojta. Nové pivo se v Celetné začne vařit na jaře příštího roku. (iDnes)

[Praha] 12:16 [permalink] [reaguj]


Slovenská pivní scéna přijde o jedno z nejznámějších piv. Nizozemská společnost Heineken se totiž rozhodla uzavřít svůj slovenský pivovar Gemer v Rimavské Sobotě. S touto značkou přitom bylo možné se velmi často setkat například ve slovenských horách.

Důvodem opatření, kvůli kterému přijde o práci 95 lidí, jsou klesající prodej a silná konkurence na slovenském trhu.

"Heineken na Slovensku soustředí výrobu piva pouze do města Hurbanovo," uvedl mluvčí Roman Krajniak.

Společnost Heineken již dříve zrušila produkci piva v Martině a Nitře. Podle Krajniaka přesune Heineken do konce roku svou slovenskou centrálu z Nitry do Hurbanova a Bratislavy, což povede k zániku 60 administrativních míst. Firma rovněž ohlásila výrazné zvýšení výroby piva v Hurbanovu.

Pivovar v Rimavské Sobotě ukončí provoz po 40 letech. Heineken ho ovládl v roce 2000 a investoval do něj desítky milionů korun. Investice směřovaly například do rozšíření výroby sladu a skladových prostor. Závod vyráběl více než 300.000 hektolitrů piva ročně.

Heineken je podle objemu prodeje čtvrtým největším producentem piva na světě a prodává své produkty ve 170 zemích. V roce 2003 vstoupil rovněž do rakouské firmy BBAG, čímž se jeho součástí stala společnost Starobrno, jeden z největších českých pivovarů. (iDnes)


Tři tisíce malých piv bilo vypito během 12 vteřin. Největší pivní preclík upekli Ústečáci.

Více než čtyři a půl tisíce návštěvníků se v sobotu 9. září sešlo v areálu letního kina v Ústí nad Labem, kde společnost Drinks Union pořádala tradiční Pivovarské slavnosti. „ Při celodenní akci bylo v provozum 34 výčepů včetně již tradiční pivovarské cisterny.Kromě „vlajkové lod- piva Zlatorpamen- mohli dospělí návštrěvníci ochutnat i značky Březňák, Louny a Dačický. informoval Jan Vyleťal, manažer produkce marketingu , společnosti Drinks Union.

Největší zájem podle Vyleťala byl pochopitelně o Zlatopramen 11. „Snad každý návštěvník slavností si chtěl dát alespoň jedno pivo, které dělá slávu celému regionu. Nemalý zájem byl ale také o kutnohorské pivo Dačický, které není v našem regionu běžně dostupné,“ dodal.

Na letošních slavnostech vystoupili například finalista Superstar Petr Bende se skupinou, Michal David,Petra Černocká , Verona či Ivan Hlas. Největší ovace diváků však sklidili Jakub Smolík , kterého z pódia odvezli motorkáři z klubu Halley Davidson a na závěr pak italský zpěvák Davide Matioli . „Mě osobně asi nejvíc zaujali naši zpívající sládci, kteří společně s Michalem Davidem zazpívali hymnu Zlatopramene,“ uvedl prokurista skupiny DRINK UNION Josef Vejlupek.

Se zájmem návštěvníků se setkaly soutěže. „Některé výkony jedlíků utopenců , či pivního sýra byly skutečně obdivuhodné,“ uvedl Vejlupek. Velký zájem byl také o slavnostní přípitek malým pivem na závěr slavností. Z podia si s návštěvníky připil i primátor města Ústí n.L. Mgr.Jan Kubata , který odpoledne spolu s předsedou představenstva DRINKS UNION a.s. RNDr.Milanem Haganem slavnosti zahájil.

„ K závěrečnému přípitku jsme dali do oběhu speciální průhledné kelímky 0.3 l, do kterých se v průběhu těchto slavností běžně nečepovalo. Po vyčíslení jejich spotřeby jsme došli k závěru, že závěrečného přípitku s malým pivem se zúčastnilo na 3.000 lidí,“

- řekl Antonín Kny z pořádající pražské agentury. Moderátor Ivan Vodochodský to změřil na stopkách : přípitek trval něco přes 11 vteřin. Tento populární kuchař a gurmán si však ze slavností odnesl zcela jiný zážitek : „Nejlepší na slavnostech byly utopence od pana Doranta! Jednu čtyřlitrovou sklenici, která zbyla po soutěži jsem dokonce na pořadatelích „vyžebral“.

Na slavnostech také padl jeden oficiální rekord, který byl zapsán do Knihy českých rekordů. Firma INPEKO upekla největší pivní preclík v České republice. Byl ve tvaru brýlí a podle sdělení Roberta Zauera z agentury Dobrý den měřil 177x 98 cm a vážil 10,5 kg. Celý program slavností byl zakončen ve 22 hodin velkolepým ohňostrojem, speciálně upraveným na hymnu Zlatopramene “Žízeň je krásná“. (Tisková zpráva Drinks Union)


To, čo sa niekoľko týždňov verejne povrávalo, sa dnes stalo skutočnosťou. Predstavenstvo spoločnosti Heineken Slovensko totiž rozhodlo, že od 4. septembra prevádzka pivovaru v Rimavskej Sobote nebude pokračovať a spoločnosť sústredí celú svoju výrobnú kapacitu do pivovaru v Hurbanove. Deje sa tak v rámci komplexného projektu optimalizácie výrobných kapacít, obchodných i podporných činností spoločnosti.

Informoval nás o tom PR manažér spoločnosti Heineken Slovensko a.s. Roman Krajniak. Podľa jeho slov dotknutých bude 95 zamestnancov rimavskosobotského pivovaru. Snahou spoločnosti však bude kompenzovať dôsledky týchto opatrení v maximálnej možnej miere pre dotknutých zamestnancov. „Týmto zamestnacom je ponúknuté 3 až 6-mesačné odstupné, ktoré bude závisieť od počtu odpracovaných rokov v spoločnosti. Špeciálne skupiny, vrátane osamelých rodičov, starajúcich sa o dieťa, budú mať okrem tohoto odstupného nárok aj na dodatočné odstupné. Tieto záležitosti budú dohodnuté na stretnutí s odborármi. Navyše sa im budeme snažiť pomôcť nájsť si prácu prostredníctvom nášho personálneho oddelenia. Zabezpečíme im aj školenie, ktoré im pomôže ľahšie sa zorientovať na trhu práce,“ uviedol R. Krajniak.

Zastavenie prevádzky pivovaru bude mať za následok opätovné zvýšenie nezamestnanosti v Rimavskej Sobote. Zmierniť túto situáciu by mohol len príchod veľkého zahraničného investora. Mnohí obyvatelia tejto „hladovej“ doliny v to už po odchode Dräxlmaiera prestávajú veriť… Obyvateľov nášho mesta však zaujíma aj ďalší osud budov a majetku zatvoreného pivovaru. (Sobotnik)


«« « Strana 731 z 782 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň