Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Na pivních slavnostech zavonělo sele

[úterý, 31. květen 2011]

Několik desítek návštěvníků si v sobotu odpoledne vychutnávalo atmosféru takzvaného Bíírfestu u hotelu Kazdův Dvůr v obci Vonšov na Chebsku.

Pivní slavnost se tu konala v pořadí již potřetí. Hosté měli možnost ochutnat několik druhů piv anebo upečené sele. K tanci a poslechu hrála živá kapela.

„Tuto akci pořádáme již třetím rokem a dáváme tím místním lidem najevo, že se u nás mohou pobavit,“ řekl ředitel hotelu Michal Bartoš. „Sehnali jsme pro všechny návštěvníky občerstvení a dnešní specialitou je grilované sele,“ upřesnil Bartoš.

Nacházela se zde i speciálně upravená pec. „V té je možné péct jak maso, tak pizzu a například i chléb,“ poznamenal ředitel. K tanci a poslechu hrála kapela Sympaťáci. Akce místní lidi velmi nadchla. „Jsem tu každý rok a vždy se velmi bavím,“ řekla potěšeně Jana Rousová z Nového Kostela. „Chválím velice organizaci celé slavnosti i pečené sele,“ dodala.

Dobrou náladu neskrývali ani další návštěvníci oslavy. „Je tu moc příjemné posezení a dobré pivo,“ zhodnotil akci Radim Nepil ze Skalné. „Celkově si myslím, že se letos tahle akce vydařila lépe než minule,“ podotkl.

Podle organizátorů se při přípravě slavnosti nesetkávají s problémy. „Máme tu bezvadný tým, který minimalizuje všechny potíže, které by mohly nastat,“ hodnotil kladně zajištění Bíírfestu Michal Bartoš. „V našem hotelu má dokonce široká veřejnost možnost nechat si udělat pivní zábaly, ponořit se do pivní koupele a mnoho dalšího. Tyto služby neslouží jen ubytovaným klientům,“ informoval ředitel hotelu.

Na akci se sjeli i zahraniční hosté. Bíírfest hodnotili velice kladně. „Přijet do České republiky a užít si tu takovou slavnost je bezvadné,“ pověděl Marco Hoch z německého města Weiden. „Zúčastnil jsem se i jedné pivní soutěže a moc jsem si ji užíval,“ doplnil. A jaké druhy piva mohli lidé na akci ochutnat? Například medové pivo, borůvkové pivo, zelené pivo a několik dalších druhů. Přítomní si mohli i zasoutěžit v pivních disciplínách. Například museli projít s pivem na podnose překážkovou dráhu anebo zatloukat hřebík ostřím sekyry.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Chebský deník.cz | Autor: Jan Buriánek


Pivovar Stella Artois

[úterý, 31. květen 2011]

Pivovar Stella Artois je světově proslulý výrobce piva v Belgii . Leží v severní části země, ve městě Lovaň (Leuven) , asi 25 km východně od Bruselu . Pivovar v současnosti exportuje do více než 80 zemí světa. Vlastníkem pivovaru je koncern InBev.

Historie

Pivovar Stella Artois vznikl v roce 1366 pod jménem pivovar De Horn a již v 16. stol. se Pivovar Stella Artois stal jedním z klíčových podniků města Lovaň. Jméno Artois je s názvem pivovaru poprvé spojováno v roce 1717, kdy se zdejším sládkem stává Sabastien Artois. Ještě několik generací se střídali ve vedení pivovaru potomci tohoto slavného jména. Zkušenosti s vařením piva se tak dědily z otce na syna. Tak se do názvu dostalo jméno Artois i když se souběžně používá i označení Horn.

Slovo Stella pochází z latiny a znamenat slavný, hvězdný. Pivovar Stella Artois jej poprvé použil v roce 1926 u výročního vánočního piva. Během let se „hvězdné pivo“ stalo známé po celém světě.

Praktické informace

Pivovar Stella Artois je pro návštěvníky otevřen od úterý do soboty, první prohlídka začíná v 9:00 hod, poslední v 19:30 hod. Exkurze trvá asi hodinu a je spojena s ochutnávkou piva. Pro osoby mladší 18 let je pouze s ochutnávkou nealkoholických nápojů. Standardní cena vstupného je € 6 za osobu starší 12 let.

Okolí

V okolí se nachází například Scherpenheuvel zhruba 22 km, Lovaň zhruba 0.9 km, Brusel zhruba 24 km, Královský palác Brusel zhruba 24 km, Královský zámek Brusel zhruba 25 km, ZOO Muizen zhruba 18 km, Muzeum komiksového umění zhruba 24 km, Botanická zahrada Lovaň zhruba 1.4 km, Koninklijke Musea voor Schone Kunsten van België zhruba 25 km, Palais Stoclet zhruba 21 km

Zdroj: Tixik.com


K Malému jezu se potápěči vracejí již počtvrté. Loni ze dna řeky vylovili například dvě jízdní kola, zrezivělé hrnce, pneumatiky, výfuk, různé dráty, spojkové ložisko i další autodíly. Na dně ale ležel i těžký řetěz od bagru. Ve sběrném dvoře skončilo zhruba 300 kilogramů různého odpadu, především železného šrotu.

Počin potápěčů z Octopus klubu je velmi užitečnou ukázkou praktické ekologie a odpovědnosti k životnímu prostředí. Věříme, že na širokou veřejnost zapůsobí práce potápěčů výchovně. Je smutné, že objem potenciálně nebezpečných odpadků na dně řeky se ani po třech letech zásadním způsobem nesnížil,“ říká Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, který je partnerem akce.

Tento úsek řeky jsme vybrali z jednoho prostého důvodu. Jde totiž o místo, které od jara do podzimu pravidelně využívají obyvatelé města ke koupání. Jen málokdo by věřil, kolik nebezpečných předmětů lze v řece nalézt. Cílem naší akce je nejen přispět k čistotě řeky, ale také ochránit koupající se od možných poranění,“ uvedl Karel Exl, instruktor potápění z klubu Octopus České Budějovice.

Budějovický Budvar podporuje svůj domácí region i investicemi do dalších, zejména kulturních projektů. V letošním roce to jsou například Jihočeské divadlo, Slavnosti pětilisté růže, festival Okolo Třeboně nebo Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově. V sobotu 18. června proběhne v Českých Budějovicích již pátý ročník rockového festivalu Budvar Fest. Značka Budweiser Budvar bude také generálním partnerem festivalů Basinfirefest ve Spáleném Poříčí a Mighty Sounds v Táboře. Významnou akcí s bohatým hudebním programem bude i tradiční Den v Budvaru, který se letos uskuteční 10. září.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Pardubický pivovar začne v průběhu června nabízet pod Orlickými horami novou značku piva. Pivo Sněžník má být konkurencí oblíbené značce Holba. Pivaři se k Sněžníku ale zatím staví rezervovaně.

"Hrdě se hlásíme k oblasti pod Králickým Sněžníkem. Novým druhem piva chceme obohatit nabídku a podpořit lokální patrioty," uvedl ředitel Pardubického pivovaru Jan Kvasnička.

Zda zdejší region nové pivo importované z krajského města přijme, zatím není jisté. Mezi pivaři zpráva o novince zvláštní nadšení nevzbuzuje.

"To si raděj vezmu dovolenou," komentoval možnost čepování nového piva z Pardubic Vítězslav Mareš.

Místní znalec piva Jaroslav Skalický je zdrženlivější: "Uvidíme. Můžeme to zkusit, až sem to pivo dorazí."

Králický restauratér Michal Souček o zamýšleném kroku Pardubického pivovaru zatím neslyšel. "Ani nevím, jak to vlastně celé bude. Budeme muset počkat, s jakou nabídkou pivovar přijde," řekl.

Nový ležák Sněžník by měl podle ředitele pivovaru Kvasničky zaútočit na city konzumentů a nabídnout jim alternativu či doplněk k hanušovickému pivu Holba, které je v Králíkách i celém okolí nejrozšířenější. Podle něj sládkové přizpůsobili nové pivo chuti pijáků.

"Několikrát jsme chuť zkoušeli a upravovali. Nakonec jsme museli přidat na hořkosti, aby byli konzumenti co nejvíce spokojeni a přijali pivo za své," dodal ředitel.

Zdroj: Pardubice iDnes.cz | Autor: Jiří K. Růžička


Patnáct píp pro řemeslná piva

[pondělí, 30. květen 2011]

Prvotřídní chmel. Mimořádné kvasnice. Dvakrát víc alkoholu. Zubatý pes.

Foto

Nová generace pražských pivnic, počínaje čtyři roky starou hospůdkou Zlý časy v Nuslích a konče teprve osmiměsíčním Pražským muzeem piva na Starém Městě, začíná nabízet kaleidoskop piv, který hodně překračuje hranice tradičních ležáků plzeňského typu, velkých jmen jako Plzeňský prazdroj, Gambrinus, Staropramen a Budvar, která dlouho držela místní trh pod zámkem.

Zlatým hřebem toho trendu by mohl být nedávný přírůstek: bar Zubatý pes s 15 pípami, z nichž se čepují „řemeslně“ vyráběná piva.

Snažíme se nabídnout malým pivovarům místo, kde mohou předvést svá piva v Praze,“ říká majitel podniku Mike Cole. „Před druhou světovou válkou byly minipivovary v každé české vesnici. Teď se vracejí.

Žádná Plzeň

Zubatý pes zaujímá úzký, třípodlažní prostor nedaleko stadionu fotbalového klubu Bohemians 1905 a leží za rohem od nádraží Vršovice. Chlubí se místním zbožím všude, od píp po nábytek. Vpředu stojí osm stoliček u rozložitého a pěkného baru z pískovce vytěženého v Líšťanech u Loun, blízko místa, kde Mike Cole žije se svou českou manželkou Janou.

Nabídka jídla k pivu je sice omezená, ale pečlivě vybraná. Jsou v ní například jemné vepřové výpečky od V. Strausse, řezníka a uzenáře z Mostu. Na stěně je tabule, na níž je křídou vypsáno 15 čepovaných piv od takových vycházejících hvězd jako Pivovar Matuška v Broumech a Pivovar Kocour Varnsdorf.

Na seznamu jsou však jen alternativní výrobci: žádný Plzeňský prazdroj, žádný Gambrinus a žádný Staropramen. Zubatý pes nemá na skladě vlastně ani značky od K Brewery Trade, agresivně rostoucí skupiny menších pivovarů, do níž patří Lobkowicz, Černá Hora, Klášter a Rychtář.

To ale neznamená, že se tam vůbec nenajdou tradiční chutě. Zubatý pes nabízí piva od klasických výrobců, jako je Pivovar Kout na Šumavě. Pravidelně na čepu by měly být uznávané světlé ležáky z Pivovaru Tambor vzniklého před dvěma lety. „Myslím, že dělají to nejlepší, co je k mání, pokud jde o české ležáky,“ míní Cole.

Je ale možné, že hlavním důvodem otevření nového baru jsou méně obvyklá piva, a to z České republiky i z dovozu. O zahajovacím víkendu měl Zubatý pes Matuškovu vynikající Zlatou raketu, pivo typu IPA (Indian Pale Ale) prosycené tunami amerického chmele s citrusovým aroma. A třebaže se nevyrábí vlastně z žádného ovoce, Matuškovo nové pivo typu saison – kvašené zvláštními belgickými kvasnicemi za velmi vysokých teplot, které by úplně zničily jemné české ležáky – má tak silnou příchuť čerstvého ovoce, že člověk téměř cítí, jak mu po bradě teče broskvová šťáva.

Bar je přirozeným rozšířením Coleova dřívějšího podniku (obchodu s pivem) Odddog, který dováží speciální piva jednak pro distribuci do barů s „řemeslně“ vyráběnými pivy, a jednak jednotlivcům, kteří si objednávají lahve na firemním webu. Ve Vršovicích se bude prozatím čepovat pět nebo šest zahraničních piv – většina z nich poprvé v České republice.

Chutnají vám silná piva?

Vyzkoušejte pivo Two Captains Double IPA s neuvěřitelným obsahem 8,5 procenta alkoholu, které se vyrábí v norském kultovním pivovaru Nøgne Ø a na síti BeerAdvocate bylo ohodnoceno jako „vynikající“. Jste milovníky chmele? Objednejte si z Dánska špičkové pivo Mikkeller vařené z deseti typů chmele (Warrior, Simcoe, Centennial, Cascade, Chinook, Amarillo, Nelson Sauvin, Nugget, Tomahawk a East Kent Golding), které na webu Ratebeer získalo od nadšených stoupenců zvláštních piv 98 ze 100 bodů.

Zubatý pes nabízí dokonce i zatuchlé vůně a příchutě, kterým fandové říkají „funk“, v podobě velikonočního piva Mikkeller Funky E-Star, vařeného se zvláštními kvasinkami Brettanomyces, které tomuto silnému belgickému světlému pivu dodávají nápadný odér koňské houně a venkovské stodoly – ale v dobrém slova smyslu.

Poušť přestává být pouští

Jak se budou jednotlivá piva vytáčet, měly by je střídat jiné značky včetně mezinárodních kultovních miláčků De Ranke a Brasserie Thiriez i domácích hrdinů, jako je Pivovar Permon a Opat.

Říct, že Zubatý pes je neobvyklým přírůstkem do poklidné uličky v Praze 10, by bylo hodně slabé slovo: je to pivní bar světové třídy na ulici, kde nejsou jiné bary, jež by stály za řeč. Ale není tak úplně sám na poušti: Cole upozorňuje, že jeho pivnice je jen kousek od oblíbené hospůdky Zlý časy v Praze 4, kde se v současnosti čepuje přes 20 typů běžných piv.

Když vyjdete ze Zlejch časů a dáte se doleva a pak půjdete vlastně jen rovně a zahnete vlevo, dostanete se ke mně pěšky asi za deset minut.

V posledních několika letech začala lidi výrazně víc zajímat kvalita piv, která pijí,“ míní Cole. „Máme malou výhodu, že jsme jediným místem, kde člověk dostane všechna tahle piva na jednom místě, a v případě některých budeme jediným místem v České republice, kde jsou k dostání.“ Alespoň prozatím.

Zdroj: Česká pozice.cz | Autor: Evan Rail


Praha je nejpopulárnější destinací evropských pivařů. Vyplývá to z průzkumu, který provedla jihoafrická pivovarnická skupina SABMiller, která vlastní největší český pivovar Plzeňský Prazdroj.

Pro Prahu jako nejpřitažlivější pivní destinaci se vyslovilo dvacet procent respondentů z 12 evropských zemí. Druhý Amsterdam získal 13 procent a třetí Berlín 12 procent hlasů.

Naopak pro Čechy je nejoblíbenějším místem pro návštěvu hospod kromě Prahy Londýn a také Amsterdam a Dublin.

Cestování zahraničních pivařů do Česka podporuje i zájem o návštěvu plzeňského pivovaru. "Vloni ho navštívilo čtvrt milionu lidí z celého světa," řekl Lidovým novinám šéf SABMiller Graham Mackay.

Přestože Plzeňskému Prazdroji loni klesl domácí prodej o šest procent, nehodlá podle Mackaye v zájmu stimulace poptávky snižovat ceny. Prodej se bude snažit posílit zaváděním inovací, například tankového piva, a také piva stáčeného do PET lahví.

Zdroj: Byznys Lidovky.cz


27. května 2011: Společnost TÜV SÜD Czech se stala odborným garantem 15. ročníku Slavností piva.

TÜV SÜD Czech; vedoucí společnost v oblastech inspekce, certifikace, testování a vzdělávání v České republice; se stala odborným garantem degustační soutěže „Pivo České republiky 2011“, která proběhne v rámci tradičních Slavností piva od 3. června do 4. června 2011 na výstavišti v Českých Budějovicích.

Zajištění odborné garance při degustační soutěži je logickým spojením se službami, které TÜV SÜD Czech poskytuje v oblasti nezávislého ověřování kvality a bezpečnosti v potravinářství,“ vysvětluje Milan Kroutil, Business Area Manager pro oblast Food & Agriculture společnosti TÜV SÜD Czech.

Více informací o službách TÜV SÜD Czech pro oblast potravinářství a zemědělství naleznete zde: http://www.tuv-sud.cz/cz/odvetvi/potraviny

Zdroj: Pressweb.cz


Do příjemného prostředí amfiteátru pivovaru Rychtář v Hlinsku se již podeváté vrátí koncerty oblíbených hudebních skupin. Dojde na premiérová vystoupení kapel jako Chinaski nebo Polemic, ale také zde zahrají zdomácnělé formace Divokej Bill, Kryštof, Harlej nebo Tři Sestry.

Léto s Rychtářem 2011 nabídne tři jedinečné koncertní akce, tradiční festival a také program Dne otevřených dveří pivovaru Rychtář. Mezi interprety se opět objevuje to nejlepší, co česká hudební scéna nabízí. Ideální koncertní prostředí, kvalitní technické zázemí,výborná až unikátní atmosféra vytvořená návštěvníky a také oblíbené pivo Rychtář přímo od zdroje sem totiž láká i ty nejnáročnější interprety.

Program zahájí o prvním červnovém víkendu, konkrétně 3. června, unikátní spojení skupiny Divokej Bill a anglických hvězd Levellers. Ti spolu vyrazili na speciální turné u příležitosti vydání nových alb, které čítá pouze tři koncerty v Česku. Jako speciální host křtu desek se představí slovenští skáčkaři Polemic.

V tradičním termínu se odehraje oblíbený Rychtář Fest. Jednodenní akce s mnohaletou historií si stále získává větší popularitu a pomalu se stává nedílnou součástí festivalové mapy. Letos nabídne navíc hvězdné obsazení ve složení Chinaski, Sto Zvířat, UDG, Vypsaná Fixa, Rybičky 48 a Discoballs.

V sobotu 16. července se do Hlinska vrátí po dvouleté pauze nejsilnější česká rocková trojice. Svá nová tu představí Harlej a Škwor. A v této sestavě samozřejmě nesmí chybět ani třetí tradiční souputník Alkehol.

Poslední koncert bude patřit doslova zdomácnělému interpretovi. Tisíce fanoušků skupiny Tři Sestry, kteří pravidelně chodí na jejich hlinecký open air koncert, nebudou ani letos ošizeni. Partička kolem Lou Fanánka Hagena přiveze v pátek 12. srpna kromě speciální scény s hospodou na podiu, videoprojekce, tradiční hosty a další vychytávky jako unikátní Fanánkův kostým "pan pivo".

Celé Léto s Rychtářem pak završí oblíbená akce s dvouletou periodikou. Na rok 2011 vychází oslava 98 let od založení pivovaru Rychtář. U této příležitosti se v sobotu 27. srpna otevřou veřejnosti brány hlineckého pivovaru a bude uvařeno speciální narozeninové pivo. V amfiteátru se pak odehraje koncertní část programu, ve které se objeví taková jména jako Kryštof, Fast Food Orchestra nebo Petr Kolář.

Více informací o koncertech Léta s Rychtářem 2011 naleznete na stránkách http://www.letosrychtarem.cz/ nebo na facebooku pod názvem "Léto s Rychtářem (official)".

Zdroj: Chrudimka.cz | Autor: Matěj Zelinka


Apetit festival praskal ve švech

[neděle, 29. květen 2011]

Téměř deset tisíc lidí prošlo branami do prostoru za OC Plzeň Plaza, kde se dnes konal první den APETIT FESTIVALU. Překvapivou účast nečekal nikdo, nabízené menu museli šéfkuchaři během dne několikrát přidělávat.

Je to první ročník a my jsme byli v odhadech návštěvnosti dost střízliví, ale dnešní den překonal všechna naše smělá přání či očekávání. Atmosféra po celý den byla skvělá, chodili rodiny s dětmi, mladí i staří a všichni se výborně bavili,“ pochvaluje si jeden z organizátorů APETIT FESTIVALU Petr Jirásek z ag. Pigs Production s.r.o.

Absolutní hit byli dnes humři, prodali jsme více než tři sta porcí a nestíhali vařit další. Lidé stáli fronty i desítky minut,“ shrnuje zájem návštěvníků šéfkuchař restaurace El Cid Miroslav Brouček a doplnil, že dalším lákadlem byla specialita Plzeňští šneci. U stánku restaurace Simsalabim se tvořily zástupy lidí, kteří chtěli ochutnat klokana. „Připravili jsme už více než tři sta porcí klokaního steaku a stále je zájem,“ podotýká Tomáš Martinák z restaurace Simsalabim. Jako u snědeného krámu skončil večer stánek restaurace Rango. „Některé z nabízených menu už vůbec nemáme, například kuřecí kousky s bylinkami. Zájem byl obrovský, to jsme opravdu nečekali,“ řekl s úsměvem šéfkuchař restaurace Rango Siniša Laketić. Polévka, hlavní jídlo, dezert – nabídka stánku restaurace PI.JEZ.PI. také mizela jako mávnutím proutku. „Zájem návštěvníků a velká účast nás moc potěšila. Hlavní jídlo – steak z býčího masa s tmavou omáčkou bylo večer vyprodané, takže na zítra už chystáme další porce,“ slibuje Jan Fryček z restaurace PI.JEZ.PI.

První den festivalu nebyl ale jen o jídle, i když jeden z muzikantů účinkujících ve večerním programu festivalu uvedl doslova, že se jídlem zabil, pořád bylo dost lidí, kteří k jídlu přidali zlatavý mok. Nabídka dvaceti pivovarů lákala tisíce návštěvníků a leckdo přiznával, že více pil než jedl. Pozadu nezůstávali ani milovníci kávy, u stolečků před stánky kaváren se těžko hledalo místo. Dezert a kávu nabízel stánek Olala Café, Cross Café nebo Anděl Café a kdo kofeinu nefandí, zašel hned vedle k barmanům. Tady vedlo bezkonkurenčně Mojito.

Hlavní program dne se ale odehrával na pódiu, kde se o jídle nejen hovořilo, ale hlavně vařilo a jedlo. Největší hvězdou dne byl šéfkuchař Zdeněk Pohlreich, kterého v neděli v roli šéfkuchaře na pódiu vystřídá vítěz televizní soutěže „Na nože“ Robert Zatloukal. Ochutnat, co šéfkuchař navařil, se může podařit, stejně jako v sobotu, někomu z publika. Až je jídlo hotové, vybere moderátor s kuchařem čtyři dobrovolníky, kteří si přímo na pódiu pochutnají na připravené specialitě.

Zdroj: Tisková zpráva Apetit festivalu


Umění nošovických sládků ocenila porota přední světové soutěže Australian International Beer Awards, která proběhla v Melbourne. Pivu Radegast Premium udělila v kategorii piv plzeňského typu stříbrnou medaili. Soutěže se letos zúčastnilo 241 pivovarů z 34 zemí světa. Takřka padesátičlenná mezinárodní odborná porota porovnávala 1 195 piv.

Australská soutěž pořádaná Královskou zemědělskou společností ve Victorii má ve světě velký zvuk. Je to třetí největší profesionální pivní soutěž na světě.

Na medaili dosáhne na této soutěži jen pivo splňující náročné parametry kvality. Kombinace špičkových surovin a tradičního způsobu vaření nám vynesla už třetí medaili v řadě,“ upozornil manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák na skutečnost, že v předchozích dvou ročnících si pivo Radegast Premium také odvezlo cenný kov. V obou případech to byl bronz.

Úspěchy potvrzují, že na Moravě pijeme pivo, které chutná i daleko za hranicemi. To je důvod být na něj i náš region hrdý,“ dodal Ivo Kaňák

Australian International Beer Awards byla založena v roce 1993. Ve spolupráci s University of Ballart ji pořádá Královská zemědělská společnost se sídlem ve Victorii. Postupem času se vypracovala na pozici jedné z nejrespektovanějších soutěží na světě.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Tradiční slavnost piva, muziky, zábavy, pohody a kamarádství chystá pivovar ve Velkých Popovicích na Praze-východ. Pod názvem Den Kozla se letos uskuteční již podevatenácté - tentokrát v sobotu 11. června od 9 hodin.

Foto

A věrní návštěvníci, jichž rok od roku přibývá, dobře vědí, že při této příležitosti pivovar nabízí jedinečný zážitek, který se už nebude opakovat - příležitost ochutnat speciální ležák, připravený speciálně a zcela výhradně jen pro tuto příležitost.

Jak se tomuto pivu bude říkat? Příležitost o tom rozhodnout máte právě vy, návštěvníci webových stránek Deníku. Pomozte Kozlovi vybrat název pro nefiltrovaný polotmavý ležák, uvařený speciálně jako odměna na Den Kozla.

Hlasovat můžete v anketě u článku vpravo nahoře zde...

Tento speciál pak samozřejmě 11. června přijďte na Den Kozla ochutnat. Na známé adrese Ringhofferova 1 ve Velkých Popovicích, tedy v areálu pivovaru, na vás vedle piva čekají ukázky tradičních řemesel (doplněné možností vyzkoušet si některé činnosti vlastníma rukama), dřevorubecká show – a samozřejmě nebudou chybět ani hudební vystoupení. Představí se kapely Yo Yo Band, Šlapeto a Děda Mládek Illegal Band.

Zkušenost návštěvníků uplynulých ročníků Dnů Kozla napovídá, že ačkoli do Velkých Popovic se lze dostat rozmanitými způsoby; zvlášť při cestě od Prahy či od Benešova je ale výhodné využít příměstskou vlakovou linku S9 s výstupem ve Strančicích.

Zdroj: Pražský deník.cz


Nedalo mi to, abych krátce nezareagoval na sloupek zástupce šéfredaktora MF Dnes Michala Musila „Názor pijanův, který za (českým) volantem nechce ani kapku piva“.

Dá se říci, že jako Čecha mě tento článek urazil. A jako svobodomyslného Čecha-neabstinenta dvojnásob. Pan Musil v zásadě chválí francouzské popíjení, ale z Čechů dělá nezodpovědné bestie.

Článek vyznívá tak, že na Čechy je třeba přísnost. Podle něj se styl pití, humor a vztah k pravidlům liší zemi od země. A my jsme zjevně podle něj v nějaké nejhorší kategorii, na kterou neplatí cukr, ale co největší bič. Vidí to tak, že Čech, kdyby měl povolen limit na jedno pivo, nutně se ta bestie nevděčná ožere.

Mě to prostě uráží. Abych si kvůli knížecí přehlíživosti a čecháčkovské malomyslnosti nemohl dát legálně pivo k obědu, to považuji za buzeraci. A právě ta ve mě vzbuzuje odpor k takto nesmyslným „pravidlům“.

Pivo k obědu si prostě dám, necítím se masochisticky na vývojovém žebříčku níže než Francouz nebo Ital. Dokonce si myslím, že průběžná hladinka u popíječů vína je mnohem nebezpečnější, i kdyby je jen usrkávali. Vím, že jedno pivo za volantem ani nepoznám. Jsou faktory, mezi nimi zdravotní, ale i psychický stav, který má na řidiče mnohem větší vliv. Pivo také je nápoj, který nejméně vzbuzuje agresivní choutky. Kaskadéry se spíše stávají pijáci od vína nahoru.

Pivo je prostě součástí kultury našeho stolování. Měli bychom mít sami k sobě respekt. Tedy ke svým specifikům, národním zvyklostem i ke své zodpovědnosti. Metodou malého dvora a velkého biče ani sebemrskačskými kosmopolitními průpovídkami o vyspělosti světa za našimi humny, se zodpovědnost v populaci pěstovat nedá.

Připomínám, že stále hovořím o limitu stanovenému na konzumaci jednoho piva, alternativně dvou deci vína. A jsem přesvědčen, že všechny ty odstrašující statistiky, kdy nehoda jde automaticky na vrub alkoholu, jsou způsobeny právě tím, že neexistuje povolené mimimum alkoholu. Zločincem se pak stává „opilec“ pod vlivem třeba malého piva. Je to dar pojišťovnám.

Za úplnou hloupost a pokrytectví považuji, že bude 0,3 promile alkoholu bez bodů, ale s pokutou. To neumíme civilizovaně rozhodnout?

Zdroj: Streit Blog iDnes.cz | Autor: Dušan Streit


Spotreba piva na Slovensku od roku 2003 klesá, slovenský pivný trh na Slovensku okrem toho ale pociťuje ďalší trend. Konzumácia zlatistého moku sa presúva z krčiem a reštaurácií do domácností. To teší najmä obchodníkov. Majitelia reštauračných zariadení sú z toho mierne nervózni, pretože pivo často predstavuje dôležitý pilier ich tržieb. Pribúdanie „papučových pivárov“ je pritom známy jav aj na západe.

V Čechách a na Slovensku sa deje to, čo sme v Británii zažívali už pred tridsiatimi rokmi – ľudia nemajú čas vysedávať po reštauráciách a puboch, preto pijú pivo doma a počet pivných pubov preto klesá,“ hovorí výkonný riaditeľ svetovej pivnej dvojky SABMiller Graham Mackay. Na Slovensku sa pomer piva predaného v obchodoch a v krčmách minulý rok dostal na 55 ku 45 percentám, pričom rok predtým to bolo o percento viac pre krčmárov.

Hovorca Plzenského prazdroja Jiří Mareček dodáva, že v Česku je pomer podobný - približne polovica piva sa vyčapuje. „A je to stále dobrý výsledok, keď sa pozrieme na krajiny ako Nemecko, kde je to sotva tretina,“ hovorí.

G. Mackay na podporu pitia piva v baroch vyhlásil naprieč SABMilllerom veľké inovácie. „Napríklad tankové pivo – po Čechách, Slovensku a Rakúsku ho chceme priniesť aj do ďalších krajín,“ hovorí. J. Mareček ho dopĺňa, že do pohostinstiev pomáhajú prilákať ľudí aj programy kvality či certifikácie výčapov. „V Čechách máme už 700 pohostinstiev, kde čapujeme nepasterizované tankové pivo,“ dodáva. Na Slovensku SABMiller rozširuje počet „tankových pubov“, dnes ich je takmer 80. Čapuje sa najmä Pilsner Urquell, na východe zasa Šariš.

Hovorkyňa Pivovarov Topvar Zuzana Lošáková vysvetľuje, že tankové pivo je veľmi náročné na logistiku. „Z logistických dôvodov môžme tankové pivo voziť iba na určité vzdialenosti od pivovaru, v ktorom sa vyrába – pre plzenské pivo je napríklad Bratislava, respektíve západné Slovensko ešte v rámci tohto rádiusu,“ hovorí. Smer k domácej spotrebe piva producenti vycítili a preto sú niektoré reklamy šité práve na podporu pitia s priateľmi doma, prípadne na chate. G. Mackay spomína, že aj v tomto segmente sú neustále inovácie. Súčasne sa sleduje masívnejší predaj piva v PET fľašiach, ktoré nie sú pre výrobcov práve najekonomickejším riešením. PET fľaše podľa G. Mackay sú drahšie ako plechovky a ako vratné sklenené fľaše, pretože musia mať špeciálne parametre ako napríklad zníženú priepustnosť vzduchu ako majú PET fľaše na nealko.

Predaj piva je naviazaný väčšinou na nejaký región či mesto, najmä v Európe. Aj na Slovensku sa v posledných troch rokoch otvorilo množstvo menších, najmä reštauračných pivovarov. G. Mackay sa konkurencie reštauračných pivovarov neobáva. „Reštauračné pivovary sú stále veľkým trendom v USA, menej v Európe, ale iba pár z nich skutočne zarába peniaze,“ povedal pre TREND.

Zdroj: Ekonmika ETrend.sk | Autor: Dominik Orfánus


Ve Velkých Popovicích se 12. května uskutečnil CRM Group Reference Day, akce určená pro zákazníky SAP z oblasti spotřebního zboží a retailu. Setkání se zúčastnilo na 40 zástupců zákazníků z různých zemí Evropy od Dánska přes Českou republiku, Švýcarsko až po Slovinsko nebo Bulharsko. Jeho cílem bylo sdílení zkušeností, které získal Plzeňský Prazdroj při implementaci a využívání SAP CRM a jeho dopad do obchodních procesů.

V přístupu k systémům pro vztah se zákazníky patří Plzeňský Prazdroj k průkopníkům. Již delší dobu spolupracuje se společností SAP na rozvoji a využívání mobilních řešení a úspěšně je využívá v praxi. Například při distribuci zboží mají řidiči přes mobilní zařízení přímý přístup do systému a mohou tak vystavovat faktury, zadávat objednávky, nebo kontrolovat zásoby na skladech. Vzrostla tak jejich důležitost v procesu zásobování a částečně se tak zapojují přímo do obchodních činností. Součástí akce byla také prezentace využívání mobilních nástrojů v CRM, kterou všichni účastníci velice ocenili.

Referenční setkání přineslo užitečné poznatky nejen našim návštěvníkům, ale také Plzeňský Prazdroj získal řadu zajímavých podnětů a možností využití SAP CRM v praxi. Všichni účastníci také projevili zájem o další prohlubování vzájemných kontaktů a sdílení zkušeností s využíváním CRM řešení,“ řekl Pavel Pučelík, Sales Systems Manager, Plzensky Prazdroj.

Kromě generálního ředitele SAP ČR Romana Teimla se setkání zúčastnili také Klaus Boeckle (foto), Vice President, EMEA Consumer Industries a Lars Vaaben, EMEA Business Development Manager. V rámci akce měli návštěvníci možnost seznámit se s konkrétními ukázkami použití obchodních scénářů v SAP CRM. Získali také řadu námětů, jak se zdokonalit ve využívání CRM a svým zákazníkům nabídnout maximální komfort při dodávce produktů i v každodenním kontaktu.

Využívání mobilních řešení je jedním z hlavních pilířů strategie SAP. Věříme, že v budoucnu bude hrát možnost mobilního přístupu k datům v podnikovém prostředí stěžejní roli při rozvoji firem. SAP je již nyní připraven tyto nástroje našim zákazníkům nabídnout a umožnit jim získat konkurenční výhodu,“ řekl Roman Teiml.

Zdroj: eProfil.cz


Výrobci piva se stávají další skupinou firem, která po vzoru obchodních a logistických společností využívá elektronickou výměnu dokladů (EDI) ve strukturované podobě prostřednictvím služeb konsolidačního a clearingového centra EDI Orion. Platí to i pro světoznámou značku Plzeňský Prazdroj, která představuje z hlediska objemu komunikace vůbec největšího dodavatele do retailu na tuzemském trhu. Prazdroj si tento způsob elektronické komunikace vybral letos v dubnu ve výběrovém řízení. Dodavatelem řešení pro komplexní zajištění EDI komunikace je společnost CCV Informační systémy.

Přední výrobci piva přešli na řešení EDI ORION

Plzeňský Prazdroj nasazením nového řešení rozšířil řady dvou desítek společností zabývající se výrobou piva, které se rozhodly využívat službu EDI Orion pro elektronickou výměnu obchodních informací na principu softwaru jako služby (SaaS). Zařadil se tak mezi tisícovku společností, které již službu EDI Orion využívají, mezi něž patří také značky piva Bernard, Krakonoš, Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, Svijany či sedmička pivovarů skupiny K Brewery Trade. Nově pak v květnu také Měšťanský pivovar v Poličce.

Roste poptávka po uceleném řešení

Přední výrobci piva potvrzují trend ústupu od doposud využívaných způsobů elektronické komunikace přechodem na EDI Orion. Ten představuje komplexní a svými možnostmi ojedinělé řešení pro elektronickou výměnu dat (EDI) a bezpapírovou komunikaci. „Vnímáme, že se zákazníci bez ohledu na velikost firmy přestali bránit uceleným outsourcovaným a cloudovým řešením, kdy neinvestují do vlastnictví aplikace, ale vnímají dobře vlastní přidanou hodnotu při minimalizaci nákladů na správu,“ říká David Reichel (foto), ředitel divize CCV eBusiness.

EDI Orion zároveň zahrnuje veškeré doklady v obchodním styku, jako jsou objednávky, faktury, dodací listy, ceníky a řadu dalších. Výrobcům piva však kromě samotného zajištění elektronické výměny dokladů a globální kompatibility komunikace přináší mnohem více, např. možnost jednoduchého rozšíření spolupráce na více obchodních partnerů bez nutnosti dalších nákladů.

Plzeňský Prazdroj vzhledem k prodejním objemům a zároveň k počtu obchodních partnerů klade obrovský důraz na kvalitu a úroveň služeb spojených s výměnou elektronických dokladů. Rychlá a spolehlivá komunikace s našimi zákazníky a dodavateli prostřednictvím formátu EDI je zcela klíčová jak z finančního, tak logistického hlediska“, říká Pavel Pučelík, Sales systems manažer společnosti Plzeňský Prazdroj.

Jeho slova doplňuje Pavel Königsmark, Sales systems expert společnosti Plzeňský Prazdroj: „Důležitý aspekt při našem rozhodování představovaly též vynikající reference zvoleného řešení od našich stávajících partnerů a dále to, že EDI Orion je nabízen formou služby a odpadají tak složité systémové implementace.

Elektronickou výměnu dokumentů se službou EDI Orion v současné době využívá více než 1 000 společností. Každý měsíc je prostřednictvím tohoto clearingového centra spolehlivě a bezpečně přeloženo a doručeno do informačních systémů komunikujících protistran více než milion zpráv.

Zdroj: eProfil.cz


Plán, jak zachránit chátrající barokní pivovar, má nové vedení Roudnice nad Labem. Cennou památku koupil před lety americký podnikatel. O svůj majetek se ale už dlouho nestará. Bývalí představitelé města nechali stavbu oplotit a zajistili padající pivovarskou střechu.

Foto

Drátěný plot, který má chránit chodce – tak bývalé vedení města vyřešilo problém s barokním pivovarem. Hájilo se tím, že platit opravy cizího majetku nesmí a i kdyby chtělo, nemá z čeho. "Ať nám někdo řekne, kde na to máme vzít peníze," bránil se bývalý starosta Roudnice nad Labem Josef Bakeš (TOP 09 – Starostové) v květnu loňského roku. Nové vedení města však má jiný názor, podle něj je povinností radnice pivovar zachránit. "Samozřejmě je to o penězích, je to náročné. Ale viděl jsem pivovar v mnohem horším stavu, který dokázali opravit," prohlásil starosta města Vladimír Urban (Společně pro Roudnici). Radnice připouští, že desítky milionů korun na úplnou rekonstrukci pivovaru nemá a hned tak mít nebude. Na novou střechu ale peníze najít chce. "Pro nás je samozřejmě priorita zafixovat tuto památku tak, aby nechátrala," potvrdil místostarosta Michal Cihla (ODS).

Postup nových roudnických radních schvalují i památkáři. "Není nikde psáno, že využití musí být příští rok nebo za dva roky. Je spousta památek, které byly zakonzervovány deset let a nyní mají své vlastníky," uvedl Petr Hrubý z Národního památkového ústavu Ústí nad Labem. Vedení města chce také vyjednávat s americkým podnikatelem o zpětné koupi pivovaru. Muž, který památku získal za půl milionu korun, za ni ale žádá desetkrát tolik. "Určitě se s ním budeme dohadovat o možné koupi. Samozřejmě za reálnějších podmínek," dodal Michal Cihla.

Foto

Vyjednávací pozici roudnické radnice teď vylepšil litoměřický okresní soud, který amerického podnikatele odsoudil k tomu, aby zaplatil městu odškodné pět milionů korun. Sumu, na kterou si pivovar cení sám.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Opět po roce se na celý den otevřely brány pivovaru Primátor.

Foto

Krásné počasí bez dešťových přeháněk a pestrý hudební program přilákaly do areálu pivovaru téměř 3500 návštěvníků.

Pro příznivce piva a hudby bylo připraveno devět výčepních míst, na kterých se čepovalo 14 druhů piva a pro nejmenší limonáda malinovka nebo cola. Veliký úspěch zaznamenalo nové pivo – speciální výroční ležák 14%, uvařené ke 140. výročí od rozhodnutí zastupitelstva města Náchoda o zřízení vlastního obecního pivovaru. Dále také velice chutnala spodně kvašená piva. Celkem se na Dni s Primátorem prodalo více jak 12000 piv a 1500 limonád. Po celý den se konaly exkurze s odborným výkladem, a kdo měl šťastnou ruku odnesl si cenu z bohaté tomboly.

Jako první vstoupil na podium Vladimír Mišík se skupinou ETC a svými známými hity rozezpíval všechny příchozí. Největším tahákem byla kapela Sto zvířat, která svou popularitu potvrdila a roztančila davy návštěvníků. Dále vystoupila skupina Gipsy.cz a areál pivovaru rozparádili bubeníci z Jumping Drumps.

V podvečerních hodinách pak publikum skvěle rozpohybovali muzikanti skupiny Fast Food Orchestra a o závěrečnou tečku se postarala energická reggae disco-popová kapela The Spankers, po jejichž vystoupení byl celý areál pivovaru Primátor uzavřen.

Návštěvníci se už nyní mohou těšit na příští rok, kdy Den s Primátorem má určený termín na 19. května.

Zdroj: Náchodský deník.cz


Pardubické pivo v novém kabátě

[středa, 25. květen 2011]

Pardubický pivovar při příležitosti 140. výročí přichystal hned několik významných změn. Ty by měly podpořit zájem o pardubické pivo a následně přispět také k navýšení prodeje piva Pernštejn. Jednou z nejzásadnějších změn je redesign značky Pernštejn.

Pardubické pivo v tuto chvíli vyráží do trhu ve zcela novém kabátě. S novým balením se mění také slogan i logo, kterému bude stejně jako v minulosti dominovat kůň v červeném erbu. V novém bude uvedeno na trh i Nealkoholické pivo pod názvem Pernštejn.

Od 1. června je tedy možné koupit celé portfolio značky Pernštejn ve zcela novém balení. „Změna značky byla dlouhodobě a pečlivě připravována. Jak jsme tento úkol zvládli, nám ukáže čas. My jsme s proměnou velice spokojeni a považujeme ji za více než zdařilou.“ říká Jan Kvasnička, ředitel Pardubického pivovaru.

Nové etikety budou laděny do stříbrné barvy s dominantním koněm v červeném erbu. Ten by měl zákazníkům připomínat, že se jedná o pivo z Pardubic. Na všech obalech je umístěn slogan „Pivovar s tradicí“. Jak dodává Jan Kvasnička: „Pardubický pivovar je regionální pivovar, který tu působí již od roku 1871. Od té doby uběhlo 140 let a my stále navazujeme na tradici vaření piva tak, abychom uspokojili naše stávající i nové zákazníky.

Redesign značky se promítne také do všech reklamních materiálů. Především pak i v označení jednotlivých provozoven. V současné době má Pardubický pivovar osm vlastních provozoven, které slouží jako vlajkové lodě zn. Pernštejn.

Nelze však opomenout ani další produkty - 19° pivo Pardubický Porter nebo 14° speciální pivo Pardubický Taxis. Nakonec samotný Taxis za svou velmi krátkou dobu působení na trhu sklízí úspěch. To potvrzuje i získané ocenění „Regionální potravina“.

O Pardubickém pivovaru a.s.

Kořeny pivovarnictví v Pardubicích sahají do počátku 14. Století. O jeho významný rozvoj v renesanci se postaral Vilém z Pernštejna. Převratné změny v obchodu a průmyslu 19. století si vyžádaly i v tomto oboru zcela nový přístupu, a proto tradici městského pivovaru převzal v roce 1871 akciový pivovar Pardubice. V současné době nabízí Pardubický pivovar osm druhů sudových a osm lahvových piv pod značkou Pernštejn, speciální 19° pivo Porter, 14° pivo Pardubický Taxis a Ozzákovo pivo Ozzobír.

Zdroj: Tiskovky.info


Gambrinus poprvé ve své historii zahájil distribuci nefiltrovaného ležáku do širší sítě restaurací a pivnic. Příznivci zlatavého moku tak budou mít vůbec poprvé příležitost vychutnat si toto výjimečné pivo, kterým se tradičně v pivovaru vítali vzácní hosté. Časově omezená nabídka nefiltrovaného ležáku Gambrinus bude na čepu ve více než 250 restauracích po celé České republice, a to pouze do 20. června.

Slavnostní zahájení čepování nefiltrovaného ležáku Gambrinus proběhlo v Hostinci Na staré Kovárně v pražských Holešovicích, kde první půllitry načepovali členové skupiny Tři sestry, kteří jsou se značkou Gambrinus dlouhodobě spojeni. Zástupci Gambrinusu jim při této příležitosti předali 30l sud nefiltrovaného ležáku Gambrinus jako dárek k oslavě 26. narozenin kapely a popřáli jim úspěšný start Gambrinus Tour 2011, která začíná již 27. května.

Od založení pivovaru Gambrinus v Plzni v roce 1869 bylo zvykem pohostit vzácné návštěvy nefiltrovaným pivem Gambrinus. Sládci přinesli pivo přímo ze sklepů pivovaru v osmilitrových džbánech a nalévali jej návštěvníkům v místnosti zvané „pijárna“.

Toto zlatavé pivo s typicky kvasničným zákalem bez jakýchkoliv rušivých tónů se od tradičního piva v mnohém liší. Obsahuje až jeden milion živých kvasničných buněk na jeden mililitr piva, takže v jednom pivu je až pět set milionů kvasinek. Je také charakteristické obsahem většího množství vitaminů skupiny B, než klasická piva.

Při pečlivějším doušku je v nefiltrovaném ležáku cítit znatelná vůně čerstvých pivovarských kvasinek a jeho vůně je dokonale sladěná se sladovým aroma. Obsahuje hořké chmelové látky, které dělají jeho chuť jadrnější a plnější,“ popisuje smyslový zážitek z piva Jan Hlaváček, vrchní sládek pivovaru Gambrinus.

Filtrovat, tedy odstraňovat látky zakalující pivo, se začalo ve druhé polovině 19. století, aby se pivo nekazilo a mohlo se přepravovat na větší vzdálenosti.

Jsme rádi, že díky pokroku v technologiích můžeme nyní našim zákazníkům nabídnout nefiltrovaný ležák Gambrinus přímo v jejich hospodě. Věříme, že tato nabídka konzumenty nadchne,“ komentuje výjimečnou nabídku Martin Rosička, Senior Brand Manager značky Gambrinus.

Nefiltrované nepasterované pivo je velmi náročné na zacházení a skladování, proto není logisticky možné jej běžně nabízet. A proto je také toto pivo možné ochutnat pouze ve vybraných hospodách, které splní náročná kritéria péče o pivo z hlediska skladování a sanitace.

Zákazníci, kteří by nestihli ochutnat osobitou chuť pivovarských kvasinek, budou mít znovu příležitost ochutnat nefiltrovaný ležák Gambrinus až na konci srpna v Plzni, v rámci Pilsner Festu 2011, kde bude v limitované nabídce speciální várka nefiltrovaného ležáku Gambrinus.

Kompletní seznam restaurací čepujících Gambrinus Nefiltrovaný ležák naleznete na stránkách www.gambrinus.cz

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivovar na Jablonecku začal budovat tehdejší majitel maloskalského panství statkář Johann Romisch v roce 1833. První várka byla z podniku expedována již v roce 1835. Na tu dobu se jednalo o velmi moderní provozovnu, ve které se koncem 19. století vyprodukovalo až 70 000 hektolitrů piva ročně. Podnik zaměstnával ředitele, 4 účetní, 5 obchodních zástupců, sládka a podsládka, vrchního bednáře s 20 bednáři, 30 pivovarských chasníků, 18 kočích, 2 strojníky a kováře.

Foto

V letech 1882 až 1889 byly ve Vrkoslavicích nad pivovarem založeny tři rybníky. Pro potřeby pivovaru se zde v zimních měsících těžil led, na posledním, horním rybníku bylo v roce 1922 otevřeno veřejné koupaliště.

V roce 1905 vypukl v areálu ničivý požár, který byl údajně zapříčiněn neopatrnou manipulací jednoho z dělníků. Ovšem již v roce 1906 byl pivovar na původních základech znovu postaven a navíc rozšířen. Později přešel pivovar do majetku svobodného pána Ludwiga von Oppenheimera a poté do společnosti vstoupili vídenští průmyslníci v čele s Johannem Medingerem a svobodným pánem baronem Adolfem von Bachofen. V roce 1908 se akciová společnost Pivovar Medinger sloučila po složitých jednáních se společností Liberecké pivovary a sladovny Theodor Frank ve Vratislavicích a 31. srpna 1908 vznikla nová, ale velmi silná společnost Liberecko - Vratislavické a Jablonecké pivovary.

Jablonecký i vratislavický pivovar přes kapitálové spojení vyráběly pivo samostatně a nekonkurovaly si ani v odbytu. Prvním ředitelem této společnosti se stal Dr. Julius Roesler. O jeho schopnostech vypovídá určitě i fakt, že ředitelem prosperující společnosti byl celých 37 let až do podzimu 1945, kdy byl odsunut do Rakouska. Akciová společnost byla zrušena a jablonecký pivovar přešel do národní správy. Až do roku 1948 byl národním správcem Jaroslav Kopecký, ředitelem ing. Jaroslav Haase a prvním předsedou závodní rady se stal bednář Rudolf Matura. Po únorovém převratu v roce 1948 vznikl ze společnosti Liberecko - Vratislavické a Jablonecké pivovary národní podnik Severočeské pivovary, jehož ředitelem byl jmenován Josef Starý.

Přes problémy poválečné doby patřil jablonecký provoz k velmi moderním a jen v samotném Jablonci činila roční produkce až 140 000 hektolitrů piva ročně. Po Plzni, Smíchovu a Velkých Popovicích byl jablonecký pivovar čtvrtým největším výrobcem zlatého moku v republice. O jeho světovosti svědčí například i fakt, že láhev vyhlášeného Jabloneckého Jantaru najdete ještě dnes v muzeu piva v Kodani mezi více jak 13 000 lahvemi z celého světa.

Během vlády národního podniku se však postupně nad jabloneckým pivem začalo smrákat. Kdysi velmi moderní technologie bez investic chátrala. V roce 1981 se poprvé uvažovalo o ukončení výroby. Pak bylo sice rozhodnuto o rekonstrukci - byla instalována nová nerezová vana, v roce 1986 byly instalovány nové chladící věže a rozvody - přesto byl pivovar definitivně uzavřen v roce 1991.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Naše Jablonecko.cz | Autorka: Alena Pečová


«« « Strana 486 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň