Reklama na PI Reklama na PI Rastal

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pivovar má vysoké ztráty

[čtvrtek, 20. září 2007]

Nové vedení pivovaru se konečně po třech měsících od nástupu do podniku představilo ve čtvrtek představitelům vyškovských institucí a přiblížilo prognózy podniku, aby zabránilo fámám o krachu pivovaru.

Jak zastavit pokles prodeje? To je otázka, která už delší dobu nedává spát managementu vyškovského pivovaru. Ten nevylučuje ani prodej podniku, který ztrácí zákazníky. A to dokonce i na Vyškovsku. Z někdejších pěti tisíc odběratelů je dnes v adresáři pracovníků odbytu zhruba osm set.

„V současné době je silný přetlak soukromých pivovarů. Mají agresivní prodejní politiku. Umějí v byznysu chodit lépe než státní podnik,“ připustil ředitel vyškovského pivovaru Zdeněk Řehák.

Podnik je sice akciovou společností, ale sto procent akcií vlastní ministerstvo zemědělství. „Černého Petra má tedy v ruce ministerstvo, jen na něm je, zda podnik prodá,“ dodal ředitel.

Ačkoli vedení pivovaru tvrdí, že jeho úkolem není zvažovat prodej, ale pouze dostat firmu do rentabilního stavu, zároveň jedním dechem naznačuje, že bez prodeje celého podniku to nepůjde.

„Je pravda, že třeba národní podnik Budvar funguje, ale to je jiná situace. Z pohledu malého pivovaru jsou způsoby prodeje, které používají privátní firmy, mimo naše možnosti,“ dodal ekonomický vedoucí pivovaru Vladimír Slavík.

Kladné výsledky vykazoval podnik ještě do roku 2004. Pak přišly ztráty. Vloni propad dokonce dosáhl pětadvaceti milionů korun, na čemž se podepsal odprodej sodovkárny. Podle Řeháka prý proběhl za velice nevýhodných podmínek.

Bývalý ředitel Jiří Piňos, odvolaný v květnu, ale tvrdí opak. „Deficit vytvořily prodeje jednotlivých provozů mimo region Vyškov, jako například sodovkárna Tečovice nebo sladovna Záhlinice. U nich byla vysoká zůstatková hodnota ale reálná prodejní cena dosahovala minimálních hodnot. Nebyly to ztráty dané provozem pivovaru. Jestli chce někdo poukazovat na špatné hospodaření, tak jen můžu říct, že jsem odcházel z funkce, kdy měl pivovar na účtech jednotlivých finančních ústavů přes čtyřicet milionů korun,“ hájí se Piňos. (Vyškovský deník)


Ve Vyškově se mluví o krizi pivovaru

[čtvrtek, 20. září 2007]

Ředitel vyvrací zprávy o neproplacených mzdách zaměstnanců. Firma podle něho hledá nová odbytiště v zahraničí Zejména zrušení tradičních srpnových pivních slavností zavdalo příčinu k řadě spekulací o krizi vyškovského pivovaru. Nový management státního podniku je odmítá.

Jedna zpráva má černější scénář než druhá: Vyškovský pivovar se zavírá. Do konce roku se bude privatizovat. Koupí jej velký soukromý pivovar. Neskončí úplně, ale zůstane jenom stáčírna. Zaměstnanci už tři měsíce nedostali výplaty.

Ředitel Pivovaru Vyškov Zdeněk Řehák všechny tyto informace včera rázně popřel. „Zaměstnanci dostávají peníze řádně. Pivovar normálně vyrábí. Právě jsem na služební cestě na Slovensku, kde domlouvám nového odběratele. Další vývoz plánujeme do Maďarska,“ tvrdí ředitel.

Pivovar Vyškov

Jeho slova potvrdil i sládek Dušan Táborský.

Řeči o konci pivovaru se donesly i k bývalému řediteli Jiřímu Piňosovi, který ve funkci skončil v červnu. Vedení ho odvolalo kvůli špatným hospodářským výsledkům, Piňos ale bez bližšího upřesnění tvrdí, že pravá příčina byla jiná. Se současným managementem se ale shoduje v tom, že firma v krizi není. „Podle mého názoru je pivovar životaschopný a může vyvíjet činnost i v dalších letech,“ prohlásil Piňos.

O nějakém zavírání pivovaru nic neví ani úřad práce. „Oficiálně nemám žádné informace. Neoficiálně, jako každý, kdo se zajímá o chod ve městě, vím, že není vše v dokonalém pořádku. Ale neviděl bych to tragicky. V dnešní době mají všechny menší pivovary problémy. Ale nevím o tom, že by se s pivovarem dělo něco vážného. Pokud by přece jen k něčemu došlo, tak my budeme první, kdo se bude ptát, co pro zaměstnance můžeme udělat,“ vzkázal ředitel Úřadu práce ve Vyškově Jan Marek pětapadesáti zaměstnancům pivovaru.

A jak to vidí pracovníci? Například prodavači v pivovarské prodejně svorně tvrdí, že výplaty včas dostávají na účet. Jen je mrzí, že nemají ani zdání, jaká je situace v podniku. Nevědí, co s nimi bude.

Možná, že jasněji bude po informativní schůzce za dva dny, na kterou pivovar pozval vyškovské radní, ředitele úřadu práce a zástupce dalších podniků. Jestli se ale konečně po třech měsících chce teprve nové vedení představit, anebo zda se budou projednávat i otázky budoucnosti pivovaru, zatím pozvaní účastníci nevědí. (Vyškovský deník)


Pivovar otevře motorest a benzinku

[čtvrtek, 20. září 2007]

Řidiče, kteří zastaví na čerpací stanici v Krhově, nečeká tradiční sortiment zboží, na jaký jsou zvyklí z většiny benzinek.

Příští týden ve středu tam totiž Pivovar Černá Hora otevře novou značkovou prodejnu regionálních produktů a restauraci. Benzinka u státní silnice z Brna do Svitav ponese název Černohorský forman.

Ředitel pivovaru Jiří Fusek tvrdí, že chce, aby si lidé z regionu odváželi pouze české výrobky za české ceny. „Budeme tam prodávat samozřejmě naše piva a limonády, ale také výrobky označené logem Moravský kras – regionální produkt, květinovou výzdobu tam udělá boskovický zahradník. Nebráníme se spolupráci s dalšími výrobci z regionu,“ popsal Fusek. Řidiči v Krhově budou moci využít rovněž sprchy, toalety, odstavnou plochu pro kamiony. Natankovat tam bude možné benzín i naftu, výhledově i palivo LPG.

Pivovar chátrající areál čerpací stanice koupil od společnosti Benzina. Do její nové podoby investoval přes šest milionů korun. Provozovat ji bude nájemce. (Blanenský deník)


Černá Hora pošle na trh dva elixíry

[čtvrtek, 20. září 2007]

Co spojuje tajemný středověký řád templářů a někdejšího majitele valtického panství Karla Eusébia Lichtenštejnského? Až donedávna zřejmě nic, teď je ale propojil elixír. Lépe řečeno alkohol.

Templářský elixír a Elixír Karla Eusébia jsou názvy nových bylinných likérů pivovaru Černá Hora. Vzniknou z pivní režné, destilátu, který pivovar získává při výrobě nealkoholického piva Forman. „Vyrábět je budeme ze čtyřicetiprocentní režné přidáním bylinné směsi, která je výrobním tajemstvím. Likéry budou obsahovat 28 procent alkoholu,“ řekl Jiří Fusek, šéf pivovaru na Blanensku. Oba elixíry se na trhu objeví kolem Vánoc.

Pivo Forman, které narozdíl od ostatních nealkoholických piv neobsahuje ani desetinu procenta alkoholu, hodlá pivovar od příštího roku vyvážet na trhy Blízkého a Středního východu, kde platí absolutní zákaz alkoholu.

„Zatím vyrábíme jen pro domácí a slovenský trh. Od příštího roku začneme s propagací v zemích, kam běžně vyvážíme. Zájem bude určitě velký v muslimských zemích v Asii,“ věří Fusek. Černohorský pivovar plánuje letos vyrobit 3 až 4 tisíce hektolitrů nového typu nealkoholického piva. V budoucnu by to mohlo být až 20 tisíc hektolitrů. Alkohol, který vzniká při destilaci nealkoholického piva, prodává pivovar pod názvem Pivní režná. „S cenou sto korun za půl litru jde o nejlevnější destilát vůbec. I ten chceme v budoucnu vyvážet, zájem vyslovily některé země východní Evropy,“ dodal Fusek. (MF Dnes)


Léto pomohlo pivovarům zvednout odbyt

[středa, 19. září 2007]

Horké letní počasí, více peněz v peněženkách lidí a především větší vývoz. Tak vysvětlují odborníci růst tržeb jihomoravských pivovarů, kterým právě skončila úspěšná letní sezona.

„Tržby za leden až srpen nám vzrostly o čtrnáct procent oproti stejnému období vloni,“ potvrdila trend Kateřina Eliášová z pivovaru Starobrno. Konkrétní výši tržeb ale kvůli konkurenci nechtěla uvést. Starobrno patří mezi silnou sedmičku největších pivovarů u nás. „Řada menších jihomoravských společností ale dokáže výrazně konkurovat i těm velkým,“ myslí si analytik portálu Finance.cz Michal Ruml.

Jako příklad uvedl pivovar Černá Hora na Blanensku. „Dá se označit jako kultovní – má své stabilní příznivce a konzumenty. Je to osobitý pivovar s netradiční nabídkou, například limonád,“ dodal Ruml. Právě prodejnost nealkoholických nápojů stoupla v Černé Hoře oproti loňsku o více než dvacet procent. Pivovar prodal přes šestatřicet tisíc hektolitrů limonád.

„Celkově jsou tržby o dvanáct procent vyšší než loni. Prodali jsme o sedm procent piva víc, tedy téměř sto deset tisíc hektolitrů,“ dodal ředitel pivovaru Jiří Fusek. Naopak s neúspěchem se potýkají ve Vyškově. Pivovar ztratil stovky odběratelů. Nedokáže totiž konkurovat agresivní prodejní politice soukromých pivovarů. „Hledáme ale způsob, jak vyhovět požadavkům místních hospodských. Vidíme i možnosti v zahraničí. Máme dobré předpoklady pro odbyt v Itálii, Slovensku a Maďarsku,“ uvedl ředitel pivovaru Zdeněk Řehák.

Právě ve vývozu se dalším jihomoravským pivovarům daří. „Odbyt Starobrna stoupl na zahraničních trzích o sedmadvacet procent,“ uvedla Eliášová. O stovky procent se za poslední roky zvedl i export Černé Hory. „Přestože je náš pivovar malý, stává se důležitým vývozcem. Letos jsme vyvezli patnáct tisíc hektolitrů piva, nejvíce na Slovensko, do Itálie a Lotyšska. Teď připravujeme významný export do Číny a Turecka,“ řekl Fusek. Tam předpokládají, že uspějí s novinkou letošního roku – nealkoholickým pivem Forman.

„Předpokládáme, že v zemích, kde konzumace piva nemá tradici nebo ji zakazuje náboženství, můžeme uspět,“ uvedl Fusek. Právě při destilaci nealkoholického piva vzniká další novinka Černé Hory – čtyřicetiprocentní destilát Pivní režná. Kromě toho mělo letos na pultech premiéru i Moravské sklepní pivo. „Má stoprocentní obsah kvasných buněk. Bylo riziko uvést takový výrobek na trh, nakonec se ale ujal a dnes patří mezi pravidelné výrobky pivovaru,“ uvedl Fusek.

Novinky ale nechystá černohorský pivovar jen v sortimentu. V létě firma vybudovala penzion a v Krhově na Blanensku zas staví značkovou prodejnu a restauraci. Pivovar připravuje i pěstitelskou pálenici a moštárnu. Příští sobotu navíc čeká milovníky černohorských piv a limonád i pivní pouť s pestrým programem.

Na zákazníky nezapomíná ani Starobrno. Zlepšit produkci pomůže například nová varna. „Je to zásadní investice ve stovkách milionů korun. Bude to nejmodernější systém v Evropě, který zvýší výrobní kapacitu,“ řekla mluvčí Starobrna Eliášová. Pro milovníky piva na jihu Moravy mají pivovary další dobrou zprávu: zatímco ostatní výrobci chmelového moku v České republice zdražují, jihomoravské pivovary s cenami, alespoň v následujících několika měsících, hýbat nehodlají. (Deník)


Kdo by si nepamatoval onu slavnou scénu z filmu Postřižiny. Paní správcová Magda Vášáryová přijede na kole s ostříhanými vlasy. Její muž Jiří Schmitzer ji za to vyplatí hadičkou od pumpičky přes nohavičkové kalhotky. A právě takové spodní prádlo začal prodávat pivovar, kde se film natáčel.

Která žena by se zlobila, když jí coby omluvenku za "pivní" dovádění v pivovaru předáte takový dárek. A proč v pivovaru nabízejí zrovna "gaťky"? Je to zbrusu nový suvenýr. Dalešický pivovar totiž proslavily filmové Postřižiny.

A znalci sedmadvacet let starého snímku si určitě vybaví scénu, kdy Magda Vášáryová coby půvabná správcová pivovaru Maryška dostává na pivovarském nádvoří naplácáno pumpičkou na kolo. Maryščin filmový choť Jiří Schmitzer jí vyhrne sukni, objeví se zadeček v jemných spodních kalhotkách. A právě na to vsadila šéfka pivovaru Jaromíra Hanáčková.

"Potřebovali jsme nějaký dárkový předmět. Chtěla jsem něco originálního. Vždyť různé hrnečky, pivní sklenice, přívěsky na klíče nabízí každý. Náš pivovar je založen na Postřižinách. Máme tu předměty z filmu, postřižinské apartmá i originál kalhotek. Tak se zrodil nápad," líčí Hanáčková s tím, že pivo pijí hlavně muži. Hledala tedy něco, co upoutá také ženy.

Kalhotky jsou přesnou kopií těch filmových. "Jednak je mohou použít pánové jako omluvenku, že se třeba zapomněli v pivovarské restauraci. A ženu určitě potěší suvenýr, určený jen jí," dumá Hanáčková a rozbaluje přitom jeden balíček s kalhotkami.

Musí nejprve rozvázat mašli na průhledném sáčku. Pak spodní prádlo opatrně vybalí. Kalhotky jsou pěkné, materiál luxusní. Satén kůži doslova polaská.

Hanáčková považuje spodní kalhotky za stěžejní propagační předmět. Lidé by na ně měli pohlížet se špetkou lechtivého humoru. Ten k postřižinskému pivovaru patří.

"O kalhotky je zájem. Zatím jsme prodali asi patnáct kousků. Právě máme objednávku na šedesát kusů. Je to od firmy, která u nás bude mít školení. Pro svoje zaměstnankyně chce vedení kalhotky jako dárek. My teď dáváme dohromady velikosti těchto žen," směje se Hanáčková.

Prozradí, že kalhotky jsou k mání za 250 korun. Jelikož kalhotky spatřily světlo světa teprve nedávno, ke konci hlavní letní sezony, budou tahákem i v té další. Hanáčková slibuje, že k nim časem přibude ještě něco dalšího úderného. Obr zde ... (iDnes)


Dalešice nejsou jen přehrada

[středa, 19. září 2007]

Nebýt zdejší přehrady a filmu Postřižiny, bylo by městečko Dalešice neznámým zapadlým místem nedaleko Třebíče a žilo by nejspíš svým poklidným ospalým rytmem daleko od velkých turistických cílů. Přitom je to jedna z nejstarších obcí na našem území.

O Dalešicích se zmiňují zakládací listiny Třebíčského kláštera pocházející z roku 1101. Během dvanáctého století zde byl postaven románsko-gotický kostel a o století později klášter kajícnic sv. Máří Magdaleny. Ten byl v roce 1430 vypálen husitskými vojsky Prokopa Holého. Na čas se ho sice podařilo obnovit, ale roku 1550 zanikl a v průběhu druhé poloviny 16. století ho Kraličtí z Kralic přestavěli na barokní zámek. V roce 1708 přibyla ještě empírová kaple sv. Kříže, v jejíž blízkosti byl roku 1763 zřízen hřbitov, který nahradil hřbitov u kostela přeměněný v zámecký park. Kaple byla roku 1788 upravena do současné podoby a roku 1803 byla vysvěcena na kapli svatého Kříže. Na konci druhé světové války, kdy byl při bombardování poškozen místní kostel, sloužila kaple i k bohoslužbám. Pivovar, ve kterém v roce 1980 režisér Jiří Menzel natáčel příběh krásné paní sládkové, jejího poněkud sucharského manžela Francina a víc než hlasitého švagra Pepina, byl založen koncem 16. století. Nebýt slavných filmových Postřižin, pivovar by dnes již nejspíš nestál.

Pivovar, který se stává cílem či zastávkou zejména cyklistických výprav, byl založen nejspíš někdy na konci 15. století. První písemné záznamy o něm pocházejí z roku 1609. Ze sedmnáctého století jsou také nejstarší části současných budov. Až do konce devatenáctého století se jednalo jeden z několika malých místních pivovarů, kde se veškerá práce vykonávala ručně a prakticky veškerá produkce sloužila potřebám místního panství. V roce 1882 koupil dalešické panství podnikatel baron Anton Dreher a podobně jako později v dalších svých podnicích zde zavedl průmyslovou výrobu s množstvím technických vymožeností. Od roku 1887 postupně provozovali sládci, kteří jej měli v pronájmu, od roku 1925 fungoval jako Družstevní pivovar a sodovkárna a za socialismu byl součástí národního podniku Jihomoravské pivovary Brno. V roce 1977 byl kvůli nedostatku vody a zastaralosti provozu jako neefektivní uzavřen. Areál pak byl postupně majetkem MNV Dalešice, JZD Hrotovice a v devadesátých letech společnosti DORS s.r.o., která jej použila jako zástavu na bankovní úvěr společnosti ZMK. Ta před svou likvidací stihla v roce 1994 v areálu provést demoliční práce. Pivovar pak chátral až do roku 1999, kdy jej koupili současní majitelé.

Komín pivovaru byl dějištěm jedné z klíčových scén Postřižin. Ve skutečnosti se vše točilo na maketě na dvoře nedalekého zemědělského družstva a na komín lezli kaskadéři.

V současné době má pivovar statut technické památky a je rekonstruován do podoby co nejbližší té, kterou znají diváci Menzelových postřižin a která odpovídá i stavu z první poloviny dvacátého století,kdy měl pivovar i vlastní sladovnu. S průvodkyní se můžete vydat do staré části pivovaru, kde je vybudováno muzeum rakousko-uherského pivovarnictví . Budova v zadní části pivovarského dvora skrývá moderní provoz minipivovaru, kde se vaří dalešické pivo, které si získává stále větší popularitu. Na rozdíl od takzvaných „europiv“ produkovaných velkými pivovary, se místní pivo vaří podle starého pivovarského zákona, který říká, že k výrobě piva smí být použito toliko vody, sladu, chmele a kvasnic a do piva by během jeho výroby nemělo být nic přidáváno ani odebíráno. Dalešické pivo je vařené výhradně ze sladu pocházejícího z Hodonic na Znojemsku a nejsou používány žádné náhražky nebo další příměsi. Na chmelení je používán žatecký chmel a nejsou přidávány žádné extrakty. Pivo je kvašeno ve sklepích v otevřených spilkách a dokvášeno v tancích po dobu až tří měsíců. K zákazníkům dalešičtí dodávají buď pivo filtrované přes křemelinu, nebo pivo kvasnicové. Neprovádějí zde pasterizaci, ani dořeďování silnějších piv. Místní produkci můžete ochutnat buď přímo v pivovarské hospodě, nebo v létě ve výčepu na dvoře pivovaru. Odebírají ho také hospody nejen v nejbližším okolí, ale i v Třebíči či Brně.

Do Dalešic se dostanete buď autobusem z Brna, Třebíče, či Moravského Krumlova, nebo autem po silnici č. 152 z Ivančic do Moravských Budějovic, ze které odbočíte u Hrotovic. Z druhé strany se sem dostanete po silnici č. 23 spojující Třebíč s nájezdem na dálnici D1 u Rosic. V Náměšti nad Oslavou odbočíte na Hrotovice. Daleko lepší je využít síť okolních cyklostezek procházejících krajinou v okolí dalešické přehrady. Pěší dostupnost je trochu horší. Dalešicemi prochází stezka regionem Hrotovicko.

Muzeum je otevřené v dubnu, květnu a září o víkendech a svátcích od 13 do 16 hodin, od června do srpna pak denně mimo pondělí od 10 do 17. Hospoda je otevřená denně od 10 do 22, v pátek a v sobotu o dvě hodiny déle. (Cestovatel)


Havlíčkobrodský Měšťanský pivovar vydá za rekonstrukci svých výrobních prostor přes 10 milionů korun. Pořídí za ně novou technologii stáčení sudového piva a rozšíří skladovací prostory. Oznámil to ředitel pivovaru Jiří Hušek. Jedna z největších investičních akcí podniku v posledním desetiletí začne v říjnu a potrvá půl roku. Pivovar vaří tmavé i světlé pivo. Loni ho dodal na trh 90 tisíc hektolitrů a utržil za něj kolem 100 milionů korun. V tomto roce bude výstav zřejmě o 5 000 hektolitrů nižší. „Ukončili jsme výrobu privátních značek,“ zdůvodnil ředitel. Dodal, že pivovar posiluje výrobu vlastní značky Rebel. Nejsilnější pozici má na Vysočině. Podle Huška se převážná část produkce prodá v okruhu do 30 kilometrů od Havlíčkova Brodu. V tomto roce pivovar zvýšil export. (MF Dnes)


Bernard dělá hezká těla

[středa, 19. září 2007]

Rodinný pivovar Bernard potvrdil, že jeho nepasterizované pivo dělá hezká těla. První místo a titul Miss zlatého moku získala Eliška Dlouhá, která pivovar v této soutěži reprezentovala. Foto zde ... Současně s tímto úspěchem Rodinný pivovar Bernard získal na jubilejních 50. žateckých slavnostech chmele - Dočesné další významné ocenění.

V degustační soutěži pořádané Chmelařským institutem v Žatci zabodoval hned ve dvou nejdůležitějších kategoriích. První místo obsadil v kategorii světlých desítek a třetí místo v prestižní kategorii světlých ležáků, kde uspěl Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek.

"Letošních 175 vzorků z 36 pivovarů hodnotilo 250 degustátorů," komentuje výsledek soutěže spolumajitel pivovaru Ing. Josef Vávra a dodává: "Soutěží se v 10 různých kategoriích a objektivita soutěže je zajištěna anonymitou vzorků. Je to veliký úspěch, soutěže se totiž zpravidla nezúčastňují sládci, kteří by mohli své pivo poznat, a tím výsledek ovlivnit, ale vzorky hodnotí především návštěvníci Dočesné." (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Rodinný pivovar Bernard a.s. dokázal zvýšit výstav nepasterizovaného piva Bernard v prvním pololetí letošního roku na 73.043 hl., to je oproti loňskému roku za stejné období zvýšení o 6,4 procenta, nárůst v hl. je o 4.388 hl.

„Nárůst výstavu piva pro Českou republiku je 5,3 procenta na 63.595 hl., když hlavním strůjcem úspěchu na domácím trhu je uvedení nealkoholického piva Bernard Free a Bernard Free Jantar“ hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „Již čtvrtý měsíc po sobě máme absolutně rekordní výstavy. Velmi nás to těší, vždyť letos pivovar slaví 410 let své existence.“

Pivovar v rámci růstu výstavu a zvyšování kvality piva výrazně investuje do svého rozvoje. V loňském a letošním roce to byla investice do rozšíření kvasné a ležácké kapacity, nová lepička etiket, výměna lahví NRW za vlastní originální zelenou láhev, tvarově vycházející z lahví s patentním uzávěrem. Celkový vzhled doplňují nové tvarově a barevně upravené etikety, krčky a korunkové uzávěry, odlišné pro každý druh piva Bernard. Pivovar také vyvinul své vlastní originální pivní sklenice o objemu 0,5 l. a 0,3 l.

Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl zprivatizován. Dnes vaří osm druhů nepasterizovaného piva Bernard a nealkoholické pivo Bernard Free a Bernard Free Jantar. Pivo expeduje přibližně do 1500 restaurací v České a Slovenské republice, dále vyváží do Švédska, Velké Británie, Finska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Polska, Slovinska, Austrálie, Řecka a USA. Výstav nepasterizovaného piva Bernard v roce 2006 byl 140 tis. hl. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Humpolecký pivovar Bernard uvařil od ledna téměř devadesát tisíc hektolitrů a předstihl tak výrobce jihlavského Ježka.

Necelých devadesát tisíc hektolitrů piva vyrobil od ledna do července Rodinný pivovar Bernard v Humpolci. V tomto ohledu je na prvním místě mezi svými konkurenty na Vysočině. Na druhém místě je jihlavský pivovar s pětašedesáti tisíci hektolitry. Následují Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (prodal 48,5 tisíce) a pivovar Poutník v Pelhřimově (15,7 tisíc hektolitrů).

„Letošní rok je pro nás velice uspěšný,“ pochvaluje si Zdeněk Mikulášek, mluvčí Bernarda. Od dubna do července zažívali v Humpolci rekordní měsíce, jaké nepamatovali od roku 1992. „Velkou měrou se na tom podílí export a naše nealkoholické novinky,“ vysvětluje Mikulášek. Nárůst zaznamenávají v Humpolci pravidelně od roku 2001.

Bernard vyváží do více než desítky zemí, nejvíce na Slovensko. Výrobky z Humpolce se pijí i v Rusku, Švédsku, Velké Británii, či Řecku. „Pivo Bernard, když jde na export, nemá tak obrovské objemy. Na zahraniční trhy ale vstupuje jako jedno z nejdražších piv, ne-li jako vůbec nejdražší z České republiky. My jsme stejně drazí jako plzeň, nebo dokonce dražší. Takový export je mnohem cennější, než vyvážet do supermarketů jako privátní značku,“ vysvětluje Mikulášek.

V loňském roce prodal nejvíc hektolitrů (273 tisíc) mezi krajskými konkurenty Pivovar a sodovkárna Jihlava, výrobce ježka. V současnosti vyváží do Rakouska, Chorvatska, Slovenska nebo Řecka. „Loni jsme měli hodně vývozu, letos to trochu padlo. Nyní sháníme nové odbytiště. Uvidíme, jak to bude na konci roku. Doufám, že zůstaneme na vysočinské špici,“ věří Jan Kylberger, ředitel jihlavského pivovaru.

Obrat k lepšímu zažívají letos Havlíčkobrodští s pivem Rebel. „Prodej v tuzemsku jsme oproti stejnému období minulého roku zvýšili o dvě procenta a export o 56 procent. Celkově je náš prodej však na osmdesáti čtyřech procentech, neboť jsme ukončili výrobku privátní značky pro Diskont Plus,“ vysvětlil Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru. Nejvíc exportuje na Slovensko, dále do USA a Dánska.

Pivovar Poutník prodává čtyři pětiny své produkce na Vysočině. „Zbytek na Olomoucku, kde máme zastoupení a sklad. Asi jedno procento vyvážíme na Slovensko,“ objasnil Jiří Vacek, obchodní manažer Poutníka.

Loni vyprodukovaly pivovary na Vysočině celkem 535 tisíc hektolitrů. Podíl kraje na celorepublikové produkci představoval necelá tři procenta. V regionu fungují čtyři větší pivovary a tři minipivovary v Dalešicích, Velkém Meziříčí a Želivě. Další se brzy otevře v Pelhřimově. (MF DNes)


Pivovary lákají na exkurze

[úterý, 18. září 2007]

Možnost ochutnat oblíbené pivo přímo tam, kde vzniká, a ještě nahlédnout do tajemství jeho výroby mohou příznivci piva na Vysočině. Všechny velké pivovary nabízejí exkurze do svých provozů

Jihlava, Pelhřimov - Může to být dárek, nebo jen tip na neobvyklý výlet. Všechny větší pivovary na Vysočině otevírají své brány lidem, kteří si je chtějí prohlédnout. Za přijatelné poplatky nabízejí návštěvníkům i ochutnávky. Do pivovarů jezdí nezřídka plné autobusy turistů. Najdou se milovníci piva, kteří podobnou exkurzi berou jako součást oslavy svých narozenin.

Zájem o prohlídky je velký. „Třeba na dnešek se nám předem ohlásilo 128 osob,“ říká Martina Horáková z jihlavského pivovaru. Kdo chce na vlastní oči vidět, jak a kde se pivo Ježek vyrábí, měl by se ohlásit zhruba týden dopředu.

„Cena exkurze zahrnuje ochutnávku piva a po skončení prohlídky je možné navštívit naši Pivovarskou restauraci,“ láká Horáková. Za exkurzi se platí v krajském městě v rozpětí od 50 do 150 korun. Kdo si zvolí dražší variantu, má v ceně i dárek v podobě piva a reklamních předmětů. Procházka po jihlavském provozu trvá okolo pětačtyřiceti minut.

Na konec dostanou návštěvníci sud piva

Do svých útrob pouští zájemce i pelhřimovský pivovar Poutník. Týdně se v něm vystřídají průměrně dvě skupiny návštěvníků. V srpnu si sem kupříkladu udělali výlet vinaři z Čejkovic. Viděli varnu, stáčírny i ležácké sklepy. Kdo si zaplatí v Pelhřimově exkurzi s ochutnávkou, zavítá v závěru do společenské místnosti.

„Návštěvníci dostanou k dispozici sud piva a záleží na nich, jestli si dají jedno, tři nebo čtyři piva. Hodinku s nimi posedíme a vyprávíme jim dál o pivovaru. Je to příjemné zakončení exkurze. Někteří nás přemlouvají, abychom tam s nimi vydrželi o hodinku déle. Když to je možné, vydržíme,“ popisuje Jiří Vacek z pelhřimovského pivovaru. Nedávno zde dokonce na speciální přání dělali oslavu narozenin pro dvanáct lidí. Takové akce se ale musí v Poutníku důkladně předem dohodnout. V Pelhřimově jsou připraveni i na sběratele pivních suvenýrů. Výběr mají velký - od triček až po otvíráky.

Rovněž vyznavači brodského piva Rebel můžou poznat, jak se jejich pochoutka rodí. „Exkurze bývají spojeny s návštěvou naší restaurace. K prohlídce patří ochutnávka půllitru kvasnicového piva,“ zve ředitel Měšťanského pivovaru Jiří Hušek.

V Havlíčkově Brodě je nejčastější dobou pivních výprav páteční odpoledne a podvečer. Když přijede autobusem víc jak pětadvacet návštěvníků, rozdělí se prohlídka na dvě skupiny. Jedna si prohlíží provoz a druhá zatím posedí v restauraci. V ní si mohou koupit dárkové balení Rebelu, nebo kšiltovku s logem.

Rodinným pivovarem Bernard v Humpolci prošlo za srpen osm exkurzí, v červenci dokonce deset. Skupiny chodí většinou po dvaceti lidech. Pivovar si můžou prohlédnout komplet celý. Pak se turisté posadí na půl hodiny až hodinu do útulných prostor a ochutnávají humpolecké pivo. „Součástí exkurze s ochutnávkou jsou dvě piva na osobu,“ popsal mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Do svých výrobních prostor pouští své hosty i Malostránský pivovar, výrobce piva Velkomeziříčský Harrach. „Exkurze v našem minipivovaru poskytujeme ve skupinách hostům, kteří využívají služby našeho hotelu či restaurace. Mohou to být i účastníci školení, hromadných oslav a podobně,“ objasnila zvyklosti Veronika Králová z hotelu Jelínkova vila ve Velkém Meziříčí.

Typické měděné kotle, ve kterých se varný proces odehrává, jsou přímo ve stylové restauraci. V současné době zde můžete ochutnat tři druhy Velkomeziříčského Harracha.

***

* Návštěvy pivovarů

Pivovar a sodovkárna

Jihlava

Exkurzi je dobré ohlásit týden

dopředu

Prohlídku je možné domluvit

na pondělí až pátek

od 7.30 do 14.00 hodin

cena exkurze:

děti do 10 let zdarma

studenti, důchodci, mládež 50

dospělí 100

exkurze s dárkem 150

kontakt: 567 564 161

Rodinný pivovar Bernard

Humpolec

pondělí až pátek od 08 do 13 hod.

ceník prohlídek:

bez ochutnávky 50

s ochutnávkou 100

nahlášení exkurze minimálně

týden dopředu

minimální počet osob

na prohlídku: 10, maximálně

20 osob v jedné skupině

Objednávka exkurze:

prohlidka@bernard.cz nebo

na tel. 565 532 511

Měšťanský pivovar

Havlíčkův Brod

exkurze pořádá celoročně

po předchozí domluvě

tel. 569 495 111

cena prohlídky: 50 nebo 100 Kč

spojeno s ochutnávkou

kvasnicového piva

maximální počet lidí: 25

Pivovar Poutník

Pelhřimov

Prohlídku je možno sjednat

telefonicky na číslech 565 323

020 nebo 602 140 244;

podmínkou je pouze dosažení

minimálně pětičlenné skupiny

ceny:

prohlídka 50

prohlídka s pohoštěním 100

(MF Dnes)


Velký den piva v Pardubicích

[úterý, 18. září 2007]

V pivovaru Pernštejn se budou trhat světové rekordy v pití tupláků, na své si přijdou i rodiny s dětmi. Dokázali byste sníst na posezení kilo a třičtvrtě tlačenky? Možná ano. Ale za patnáct minut? To už asi bude horší... Přesně to se přitom podařilo jednomu jedlíkovi na loňském Velkém dnu piva v pardubickém pivovaru Pernštejn. Snědl 24 centimetrů tlačenky. Tedy tucet dvoucentimetrových plátků.

Zítra se akce uskuteční po roce znovu. A vedle tohoto „gurmánského“ klání si lidé mohou zasoutěžit i v pití tupláků, tedy piva z litrových džbánů. A protože tátové od rodin nebudou mít nejspíš kvůli svým radovánkám čas, připravena je i řada soutěží pro děti. Budou si moci zaskotačit na skákacím hradě a v dětském koutku, ti starší zase na horolezecké stěně.

Největším šlágrem celého dne však bude velká scéna, na které se představí hvězdy současného hudebního nebe. Těšte se především na pardubickou legendární formaci Ready Kirken, energiií nabitý Yo Yo Band a hlavně na trojnásobného držitele zlatých andělů pro rok 2007, populární skupinu Kryštof. Odpoledne na dvoře pardubického pivovaru tradičně zahájí dechová kapela Pernštejnka.

„Protože se jedná už o 15. ročník akce, tedy jubilejní, rozhodli jsme se připravit ještě bohatší program než vloni,“ uvedl Miloš Flégr z pardubického pivovaru Pernštejn. Celým dnem bude provázet známá moderátorská dvojice Petra Polanská a Jiří Ševčík. (Hradecký deník)


Chybí zaměstnanci. Pivovar modernizuje

[úterý, 18. září 2007]

Pardubický pivovar Pernštejn uvedl v těchto dnech do provozu zmodernizované části výroby piva. Důvodem modernizačních změn byla na jedné straně zastaralost některých zařízení, na druhé nedostatek mladé pracovní síly přímo ve výrobě.

Od roku 1998, kdy hrozil konkurz, prodělal pivovar řadu oživujících změn. Během posledních let pak vedení investovalo do pivovarského zařízení kolem čtyřiceti milionů korun, včetně dodací z Evropské unie. Přesto některé problémy zůstávají.

„Trápí nás především generační problém, protože velká část našich zaměstnanců dosahuje či brzy dosáhne důchodového věku. Mladých do výroby je nedostatek, a proto jsme se rozhodli jít cestou modernizace technologie, která nahradí chybějící ruční sílu,“ konstatoval ředitel společnosti Karel Spilko.

Nákup nové paletizace, k jejímuž spuštění dojde na podzim tohoto roku, bude tedy další úsporou personálních nákladů. Jednou z renovovaných částí je spilka, kde byly staré železobetonové nádrže nahrazeny nádržemi z nerezové oceli. „Ty mají speciální plášťové chlazení umožňující kvalitnější kvasný proces,“ prozradil sládek Martin Gruntorád a dodal, že nové zařízení přináší jak chuťové, tak i ekonomické výhody. Nová spilka poslouží hlavně k výrobě „speciálů“, neboť ty jsou náchylnější na kvalitu výroby.

Pivovar Pernštejn patří mezi ryze české regionální pivovary. Jako takový klade velký důraz na patriotismus. „V minulosti neměla kvalita pardubického piva valnou pověst. Dnes je ale situace úplně jiná a my usilujeme o návrat na tradiční místa a chtěli bychom opět zaujmout odpovídající postavení v Pardubicích a celém regionu,“ vysvětlil strategii ředitel Karel Spilko.

Pivovar proto navázal úzkou spolupráci s městem Pardubice a podporuje řadu kulturních či sportovních akcí, například Pardubické letní kino a po dlouhé době i dostihový sport, včetně Velké pardubické steeplechase. (Pardubický deník)


Ještě mačkaný včeličky, vochechule?

[pondělí, 17. září 2007]

Pozdrav pánbůh, holoto! Co budete chlastat? A žrát? Až usednete na dřevěnou lavici s kožešinou v písecké středověké krčmě, jedno je jisté: servilního pingla nepotkáte ani jednoho.

„Hele, pirát v šátku a panenku někde ulovil,“ vítá nás v pátek večer muž v černém klobouku a historickém hábitu. „A co pacholek? Kozí chcanky?“ padá otázka a chvíli trvá, než mi dojde, že jsem tázán na pivo. Odmítám, objednáváme medovinu a colu. „Takže mačkaný včeličky a černá močka,“ zapisuje si mladík.

Dostáváme Žrádelník, v němž nechybí položka Pro nenapravitelné kytkožrouty, kačena dokrmená šiškami dle receptu z 16. století od Beatrice Zilvarové, hnáta z exotického ptáka či pokouření z vodní dýmky.

Vybíráme Talíř pro chudého pocestného s klobásou, uzeným, kuřetem, špízem, kukuřicí, houbami a dalšími laskominami. Chyba! „Jsem si hned říkal, chasníku, že nejsi nějakej zazobanej,“ komentuje totiž naši volbu prostořeký 'čeledín'. Když dopíjíme, je u nás znova. „Dáš si ještě medovinu, vochechule?“ táže se slečny.

Před 19. hodinou, než začne program, hraje zatím z beden muzika od Krless i Ginevry. Ta ovšem zaniká v halasu dalšího z šenkýřů, jenž vítá staršího zavalitého muže, který si hladí břicho. „Už něco papal, co? Prsatá Eva vás usadí, pantáto!“

Nehledejte v tom neuctivost. Jak říká obsluha, to je prostě středověk (a trochu show). Patří do ní, že vás obere skořápkář, ženy s hady škrtiči, šermíři, kteří brousí meče o kamenný sloup, hudci písní nejstarších s houslemi, píšťalami, drnkacími nástroji a bubny. Krasavice tančící na stole a kouzlící s ohněm a taky záchod neboli močkárna a výserník s bytelnými dřevěnými dveřmi a kamenným umyvadlem.

Vchází se zahradou s kašnou, kolem starých vozů a máselnic, idylu může narušit jen horské kolo zaparkované vedle svíček. A samosebou tam není signál - jste v pivních sklepích. Vodu si můžete dát naprděnou nebo neproprděnou, šašek vás přivítá slovy Holoto, sebranko, žebroto i lide urozený, pokud tady nějaký je...

Až budete platit, možná uslyšíte: Pořádně je voškubej, jako slepice, potřebuju nový zobáky na zimu. A nespadni z koně po cestě. Jo, von je zazobanej, má vlastního vozku! Jen dejte pozor, ať vám inkvizice neukřižuje partnerku a ta pak nemusí u skřipce líbat Lemroucha. A neptejte se na chipsy. „Jseš normální? Ve středověku?“ odpálkuje vás hubatá Petra. (MF Dnes)


Primátor na Dočesné 2007 úspěšný

[pondělí, 17. září 2007]

Pivovar Náchod znovu výrazným způsobem obhájil kvalitu své produkce a na soutěži pořádané Chmelařským institutem s.r.o. Žatec získal významná ocenění hned ve 4 kategoriích.

Vlastní soutěž se konala ve dnech 30. až 31. srpna 2007 při příležitosti jubilejního, již 50. ročníku, slavností chmele a piva Dočesná 2007. Pivovar zde získal první místo v kategorii Ležák polotmavý za svůj 13% Primátor Polotmavý, dvě druhá místa a to v kategorii Nealkoholická piva za Primátor Nealko a v kategorii Pivo se sníženým množstvím cukrů za pivo Primátor Diamant a na stupínku vítězů se ještě umístil na třetím místě Primátor Premium Dark a to v kategorií Ležák tmavý.

Objektivita soutěže je zaručena anonymitou vzorků a soutěž má svá přísně stanovená kritéria, kde se hodnotí kvalita, chuť, vůně a příjemnost hořkosti každého piva. Vlastní soutěž je považována za jednu z pěti nejprestižnějších a největších degustačních hodnocení u nás - dohromady se za oba dny degustací zúčastnilo cca 250 osob, kdy se celkem hodnotilo v 10 kategoriích 175 piv ze 36 pivovarů.

Náchodský pivovar je zde úspěšný tradičně - za posledních pět let si celkem přivezl 18 ocenění. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 96, z toho 23 zahraničních a značka Primátor tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice. Nejlépe si vedou právě speciální piva a to 16% Exkluziv a již zmíněný tmavý ležák Premium Dark se shodným ziskem 19 ocenění. Navíc pro pivo Primátor Diamant je to již jeho třetí letošní ocenění, když získal nejprve stříbrnou Českou pivní pečeť v únoru na Reprezentačních slavností piva v Táboře a poté v červnu titul “PIVO ČESKÉ REPUBLIKY 2007 ze Slavnosti piva z Českých Budějovic. (Web Primátor)


Pivovarům v kraji rostly prodeje

[neděle, 16. září 2007]

Pivovary v Libereckém kraji si pochvalují letošní léto. Spotřeba piva jim meziročně vzrostla o desetinu až pětinu.

Odbyt piva přitom stoupá od začátku letošního roku, pokud trend vydrží, dodají na trh do konce roku přes 410 tisíc hektolitrů piva, což bude o 17 procent více než loni.

Zatímco Pivovary Rohozec a Hols Vratislavice vděčí za výrazný růst odbytu hlavně exportu, největší Pivovar Svijany zvyšuje odbyt na domácím trhu. Výroba ale roste i nejmenším pivovarům.

Svijanský pivovar dodá podle ředitele Františka Horáka do konce roku na trh přes 260 tisíc hektolitrů piva, což bude ve srovnání s loňským rokem zhruba patnáctiprocentní nárůst.

„V srpnu jsme uvařili rekordní množství piva - přes 28 tisíc hektolitrů,“ řekl Horák. Svijany přitom nevyvážejí, ale daří se jim nacházet nová odbytiště v Česku. Letos začaly dodávat pivo do jižních Čech a také na Moravu. Odbyt ale roste i v Libereckém kraji, o který se firma dělí s dceřiným Pivovarem Rohozec z nedalekého Turnova a konkurenčním Pivovarem Hols Vratislavice.

Vratislavický pivovar letos zvýšil výrobu zhruba o desetinu. „Do konce roku dodáme na trh přes 100 tisíc hektolitrů,“ řekl jeho ředitel Petr Hostaš.

Za růst výroby ale podle něj firma vděčí hlavně exportu. Za hranice totiž putuje už 60 procent produkce. Firma, která v říjnu oslaví 135. výročí svého založení, vyváží hlavně do Německa, Francie, Španělska, Portugalska a Itálie.

Export pomáhá zvyšovat výrobu také v Pivovaru Rohozec. Firma, jež loni na trh dodala 32 tisíc hektolitrů piva, letos vyrobí kolem 40 tisíc hektolitrů, což představuje nárůst o čtvrtinu. „Roste nám zhruba stejnou měrou odbyt v tuzemsku jako export,“ uvedl ředitel František Jungmann. O růst odbytu se podle něj zaslouží zřejmě i letošní jarní novinka - řezaný jedenáctistupňový ležák, který se prodává lépe, než firma čekala.

Podobně jako velké firmy, ale zaznamenal růst odbytu i malý pivovar firmy Novosad a syn v Harrachově na Semilsku. (MF Dnes)


Historicky první pivobraní a vinobraní se uskutečnilo v pátek a v sobotu v Železné Rudě. Minipivovar, který vaří pivo od července letošního roku, zde představil svá tři esa: třináctistupňový tmavý Grádl, dvanáctistupňový polotmavý Belgrad a jedenáctistupňový světlý Belveder.

V objektu bývalé základní školy teklo proudem pivo z místního nového minipivovaru a víno z Moravy. Akci uspořádal majitel minipivovaru Železná Ruda František Strnad. "V pátek akci navštívily přibližně dvě stovky lidí, v sobotu to bylo podobné," uvedl Strnad.

Lidé také ochutnávali lahvová piva z Dánska, Nizozemska, Belgie, Německa a Polska. "O lahvová piva ale nebyl tak velký zájem, většina návštěvníků přišla na točené. Hodně se vypilo také burčáku," pochvaloval si majitel minipivovaru zájem hostů.

A jak chutnalo pivo návštěvníkům? "Je vynikající, má říz. Jsem překvapený. Vůbec jsem nevěděl, že je v Železné Rudě minipivovar," prohlásil Pavel Stejskal, který byl v šumavském horském středisku na výletě.

Železnorudský minipivovar vaří dva hektolitry piva denně. O mok mají zájem místní podnikatelé, kteří by jej chtěli nabízet ve svých podnicích. "My zatím nemáme kapacity na to, abychom dodávali jinam a v současné době ani neuvažujeme o tom, že bychom kapacitu zvýšili. Chceme vařit pivo především pro naše dva hotely," sdělil Strnad.

Pivo však chce začít stáčet do lahví. "Hodláme udělat dárkové balení, ve kterém by byly všechny tři druhy našich piv," dodal František Strnad. (iDnes)


Informace z pivovaru

[čtvrtek, 13. září 2007]

Rodinný pivovar U Rybiček

Penzion ***, pivovar, pivnice, vinárna

Majitel: David Ryba

Sládek: Petr Hála

Založen: 2007

Adresa: Plzeňská 31, 32 Stříbro, Tachovsko

Výstav piva: 1000 hl

www.urybicek.eu

Světlý ležák Stříbrňák 10%

Světlý ležák Argent 12%

Tmavý ležák Horník 13%

Světlé pšeničné 14%

Ostrostřelec speciál

Adaptace komplexu domů U Rybiček v centru královského, hornického města Stříbra byla zahájena v roce 2001 a dokončena v roce 2007. V historických budovách ze 14. století tak vznikl vinný restaurant a v letošním roce také pivovar a penzion s pivnicí s vynikající kuchyní. Varna pivovaru je umístěna v pivnici. Naše piva jsou nefiltrovaná a vedle světlého a tmavého ležáku nabízíme i pivo pšeničné a speciály dle aktuální nabídky. Pivovarská technologie je umístěna v historickém sklepě, kde se nachází samoobslužný pivovarský salonek s výhledem na spilky.

K vynikajícímu posezení vybízejí také skvěle upravené zahrádky obou restaurací a navazující zrekonstruované Minoritské zahrady svažující se k řece Mži. Náš pivovar obnovil tradici vaření piva ve Stříbře po 57. letech a leží na velmi oblíbené trase turistů a cyklistů. Součástí komplexu je také galerie a turistické informační centrum. Pivo si mohou návštěvníci odnést v pětilitrových plechových soudcích, 2l PET lahvích nebo v nerezových KEG sudech 15 a 30 litrů. Ochutnejte s námi rodinné stříbro ze Stříbra. (Pivovar U Rybiček Stříbro)


Kožní, cévní a ischemické choroby se začaly léčit v Pravých pivních lázních, které byly 23. března 2006 otevřeny v hotelu U sládka v areálu Rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku. Podobné zařízení, které spojuje léčebné účinky místní minerální vody Ilsano, piva Chodovar, chmele a pivních kvasinek, je jediné v Evropě. Malý pivovar s ročním výstavem 90.000 hektolitrů vložil do vybudování lázní několik set tisíc korun.

Malý rodinný pivovar Chodovar začíná nabízet hostům, údajně jako jediná firma v Česku, léčivé zábaly v pivním mlátě. Fungují jako rašelina a léčivá bahna, ale kromě prohřívání těla zajistí výživu pokožky minerály, vitaminy B a sacharidy. Originální procedura, která se bude od pondělí provádět pod dohledem lékařů a balneologů, zvláčňuje a zpevňuje kůži a podkoží, řekl ředitel hotelu, restaurace i pivních lázní Mojmír Prokeš.

"Testy i chemické rozbory dopadly velmi dobře," dodal. Podle něj se dá očekávat, že zábaly budou stejně populární jako masáže v čokoládě, za nimiž jezdí do nedalekých Karlových Varů stovky hostů. Podobně atraktivní jsou masáže horkými kameny.

V Pravých pivních lázních v Chodové Plané se už půldruhým rokem koupou hosté ve vanách s pivem. Od října se tam navíc mohou nechat pomazat mlátem a zabalit na 30 až 40 minut do termonosiče. Následné masáže jsou pak účinnější. Cena zábalu bude kolem 200 korun. Mláto, které půjde do pivních lázní výhradně z Chodovaru, obsahuje hodně živin.

Firma dále zahájila nové masáže - sportovní, antistresové a lymfatické a jako jejich doplněk inhalaci vlastní minerální vody Ilsano proti nemocem dýchacích cest. Novinkou jsou pitné kúry z kašny na zahradě hotelu, kde hosté popíjejí Ilsano. "Půllitr této velmi silné minerální vody denně předepisovali lékaři do roku 1992 proti infarktu a mozkové mrtvici," uvedl Prokeš. Obsahuje jako jediná dvojmocné železo, které tělo snadněji odbourává. Vylepšuje srážlivost krve a pomáhá krvetvorbě.

V Chodovaru vznikne v lednu z bývalé sladovny druhá stylová restaurace se 152 místy. Sedmým rokem fungující restaurace Ve skále s 260 židlemi v bývalých sklepích pivovaru je trvale obsazená. Za červen až srpen tam měli 110.000 hostů, což bylo téměř shodně jako za celý loňský rok. V prostorách bývalé sladovny budou rozšířeny suché procedury lázní. Pivovar příští rok plánuje stavbu bazénu šest krát osm metrů.

Pivovarskému hotelu U sládka se 117 lůžky, fungujícímu 2,5 roku, letos vzrostla obsazenost na 65 procent, meziročně o pětinu. Pivovar s roční výrobou 80.000 hektolitrů, letos zavedl nealkoholické pivo. Populární je pivní džem. Hosté si tak zvykají na naše pivo, dodal Prokeš.

Všemi podobnými aktivitami chce Chodovar zvýšit průměrný pobyt hosta z 2,2 na čtyři noci. Aktivity zaměřené na pivní turistiku mu loni zajistily třetinu ze 150 milionů Kč tržeb a jejich podíl roste. (Finanční noviny)


«« « Strana 686 z 771 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň