Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Zda bude turistů jezdit tolik, aby město na projekt nemuselo každoročně doplácet, to se zatím nedá odhadnout.

Jako ztrátový je sestaven rozpočet nově vzniklé příspěvkové organizace Chrámu chmele a piva v Žatci. Ta se má starat o turistické atrakce, které v rámci stejnojmenného projektu letos ve městě vznikly. Jedná se hlavně o vyhlídkovou věž, restauraci, minipivovar a další.

Založení nové příspěvkové organizace potvrdili v září tamní zastupitelé, kteří zároveň schválili její rozpočet na příští rok. Ten počítá s částkou 8,2 milionu na straně výdajů a 6,3 milionu na straně příjmů. Rozdíl, 1,9 milionu korun, má uhradit příspěvek od města. Jak bude organizace v budoucnu hospodařit a zda se příspěvky ze strany města ukáží pro její chod každoročně jako nezbytné, se teprve ukáže. „Dnes nedokáže nikdo s určitostí říct, jak to bude, kolik bude provoz přesně stát. Neznáme ani výši všech provozních nákladů, nevíme ale třeba kolik přijde turistů a tím pádem nejsou známé příjmy. Prostě začínáme od nuly, je to něco nového, vše jsou jen odhady,“ řekl Jiří Vent, vedoucí Chrámu chmele a piva.

V průběhu roku 2011 bude třeba vyhodnocovat vývoj tržeb, aby mohl být případně korigován finanční vývoj,“ dodal.

Z rozpočtu Chrámu na rok 2011 vyplývá, že největší část si vyžádají mzdové náklady. Chrám zaměstná 21 lidí, náklady na jejich mzdy se plánují na 3,7 milionu korun, dalších 1,2 milionu se odvede na sociální a zdravotní pojištění.

Další výrazná částka v nákladech společnosti budou platby za spotřebovanou energii – počítá se s 1,2 miliony korun. Téměř devět set tisíc z toho spolkne elektřina. Náklady jsou vysoké zejména proto, že se na elektrických sporácích bude vařit v kuchyni restaurace a pivovaru.

Další milion korun „spolkne“ nákup materiálu, hlavně pak potravin do restaurace a materiálu pro vaření piva.

Výnosy organizace budou závislé na tom, kolik přijde návštěvníků. Od toho se odvine počet prodaných vstupenek, jídel a vytočených piv. Do výnosů promluví také množství prodaných propagačních materiálů.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt


Spotřebitelé, kteří si oblíbili pšeničné pivo očekávají, že přirozený zákal sám o sobě po dlouhé době skladování nevymizí a pivo zůstane stále zakalené. Zákal je u pšeničného svrchního piva spojen s přítomností kvasnic a s tradičním způsobem dokvašování v lahvích. Přináší však riziko předčasného vymizení zákalu. Během skladování kvasničné buňky předčasně sedimentují na dno a už nemohou být k dispozici jako tvůrci zákalu.

Největší problémy přináší, když při čepování kvasnicového piva z kegů, nastane předčasné vymizení zákalu a ke spotřebitelům se dostane relativně čirý nápoj.

Krátkodobá pasterace kvasnicového pšeničného svrchního piva má příznivý vliv na stabilitu zákalu. Prostřednictvím krátkodobé pasterace dochází ke zvětšení částic, přičemž je toto zhrubnutí závislé na teplotě. Přičemž je podstatné, že průměrná velikost částic leží výrazně pod hodnotou 1 µm. Částice o této velikosti jsou dostatečně malé a nesedimentují tak rychle. V této velikostní oblasti jsou současně i tak velké, že na světle dochází k dostačenému rozptýlení tak, že je vzniklý zákal viditelný lidským okem.

Zdroj: Agronavigátor.cz


Při středečním vyhlašováním druhého ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv, vyhlášené v rámci gastronomického festivalu Zlatý hrozen 2010, se z úspěchu těšilo hned několik pivních značek skupiny K Brewery. Zlato v kategorii světlých speciálních piv a zároveň cenu předsedy poroty za nejvíce nominací získal Jihlavský Grand 18 z pivovaru v Jihlavě, na stříbro dosáhly také světlé speciály Prácheňská Perla 14 z protivínského pivovaru a Rychtář Speciál 15 z pivovaru v Hlinsku v Čechách. V kategorii neobvyklých piv vyhrál pšeničný ležák Velen z produkce černohorského pivovaru.

Do degustační soutěže se přihlásilo celkem 14 pivovarů se 30 značkami piv, které spolu bojovaly celkem ve třech kategoriích. Odborným garantem soutěže byl Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s. (VÚPS). V porotě zasedlo grémium expertů složené ze členů degustační komise VÚPS a nezávislých odborníků z dalších institucí (například VŠCHT Praha a Zemědělská univerzita Praha) a dále novináři a významné osobnosti.

Značky z portfolia skupiny K Brewery v letošním roce sbíraly ocenění také v následujících degustačních soutěžích:

• Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2010

o Lobkowicz Premium Nealko – 2. místo

o Lobkowicz Premium – 3. místo

• Australian International Beer Awards

o Lobkowicz Premium – 2. místo

• Pivo České republiky 2010

o Lobkowicz Premium Nealko – 1. místo

o černohorský Granát – 1. místo

o Janáček Extra – 2. místo

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery Trade


Po důkladné analýze cen surovin nutných pro výrobu piva, především ječmene, ale i cen obalových materiálů a energií, se vedení společnosti K Brewery rozhodlo přistoupit ke zvýšení cen některých výrobků.

Ceny budou upraveny u většiny produktů. Výjimku tvoří piva Lobkowicz Premium a Lobkowicz Premium Nealko, které byly uvedeny na trh před necelým rokem, a zhruba 95 % pivního sortimentu Pivovaru Černá Hora. Zde dojde k úpravě cen pouze u pšeničného ležáku Velen a tmavého ležáku Granát. Ceny ostatních pivních značek Pivovaru Černá Hora, stejně jako sortimentu limonád, zůstanou nezměněny.

Průměrná výše zdražení se pohybuje okolo 5 %. To představuje u nejprodávanějších výrobků 40 až 80 haléřů na půllitru piva. Informaci o novém ceníku již dostali nebo v nejbližších dnech dostanou všichni obchodní partneři. Nové ceny vstoupí v platnost k 1. říjnu 2010.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery Trade


O málo více než jediný týden zbývá do okamžiku, kdy vybrané podniky nabídnou svým hostům další z řady speciálních piv určených pro slavnostní příležitost, pro jediný den v roce. Na svátek svatého Václava, hlavního patrona naší země, uvede Heineken Česká republika pod názvem Svatováclavský Doppelbock, dosud nejsilnější pivo ve svém portfoliu. 28. září tak pivní fajnšmekři dostanou příležitost ochutnat jedinečné 210 pivo vrchního sládka Petra Hauskrechta z pivovaru Velké Březno.

Jedná se o spodně kvašené 21 pivo s výraznou, ale jemnou hořkostí dosaženou použitím českých aromatických a hořkých odrůd chmelu, jehož obsah alkoholu je 9,5 %. V ležáckých sklepech pod dozorem sládků zrálo více než 100 dní. Díky zbytkovému neprokvašenému extraktu je toto sytě zlato-hnědé pivo charakteristické velmi vysokou plností a nasládlým dozníváním s alkoholovými tóny. Hodí se pro velmi speciální příležitosti.

Petr Hauskrecht, vrchní sládek pivovaru Velké Březno a tvůrce nového speciálu jeho výjimečnost komentuje následovně: „Je to nejsilnější pivo z portfolia Heinekenu Česká republika. Jedenadvacítka. Před lety se u nás již prodávala, my nyní tuto tradici po dlouhých letech obnovujeme. Ovšem pouze v omezené sérii, na svatého Václava. Je to speciální pivo, které bude žít jedinečností slavnostní chvíle. Ve Velkém Březně jsme na něj náležitě hrdí a věříme, že zachutná i konzumentům“.

Označení Doppelbock v názvu piva odkazuje k tradici výroby podobně silných podzimních piv s výraznou chutí, která jako první vařili italští mniši v Bavorsku.

Svatováclavský Doppelbock, kterého bylo pro jediný den v roce uvařeno 470 hektolitrů, se bude prodávat ve vybraných více jak 950 provozovnách po celé České republice. V omezené sérii byly pro jeho podávání vyrobeny také sváteční sklenice. Na uvedení speciálu již nyní upozorňují plakáty, stojánky na stolech a samolepky na dveřích vybraných podniků. Více informací včetně přehledu všech míst, kde bude Svatováclavské k dostání, je možné najít na webových stránkách určených tomuto produktu - www.svatovaclavskepivo.cz. Novinkou je také nabídka části produkce ve vratných skleněných pivních lahvích o objemu 0,5l.

Svatováclavský Doppelbock je již čtvrtým z řady pěti speciálů, které letos Heineken uvádí na český trh. Po Zeleném velikonočním speciálu ze Starobrna, červnovém Svatojánském z Velkého Března a Dožínkovém z Krušovic, přibude ke Svatováclavskému o Vánocích ještě patnáctistupňový Regenerátor taktéž z Velkého Března.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Augustové povodne a studený koniec mesiaca nepriaznivo ovplyvnili výsledky predaja piva na Slovensku, Napriek tomu sa pivovaru STEIGER Vyhne, a.s., podarilo za august medziročne zlepšiť výsledky predaja o 2 percentá, keď v tomto mesiaci predal 31 480 hektolitrov (hl) všetkých pív. Rovnako aj celkový predaj všetkých pív od začiatku roka za 8 mesiacov vzrástol zhodou okolností tiež o 2 percentá a dosiahol úroveň 210 124 hl. Informoval o tom riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Napriek tomu, že predaj v auguste 2010 bol o 2 percentá lepší než za august 2009, s vývojom nie sme spokojní, pretože sa nás nepriaznivo dotkli výčiny počasia v našich nosných odbytových oblastiach. Pribrzdil sa tak sľubný medziročný rast, ktorý v júli dosahoval medziročne až 15 percent. Najprv sme pre prietrže mračien vo Vyhniach museli odvolať festival „STEIGER FEST VYHNE 2010“ a o týždeň nato lokálne povodne v okrese Prievidza zaplavili niekoľko prevádzok, kde sa čapuje STEIGER. Pritom vývoj za 7 mesiacov naznačoval koniec krízy a zvyšujúcu sa kúpyschopnosť obyvateľstva. Potešiteľne medziročne rástol hlavne predaj desiatky a nealkoholického piva STEIGER FREE a značka STEIGER výrazne posilnila v predaji na trhu ČR“, okomentoval vývoj na trhu J.Vysloužil.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


O levné pivo mají zájem hlavně obchodní řetězce, kterým jde o co nejnižší cenu. Ta se dostala pod pět korun za půllitr a s tím už mnozí čeští dodavatelé nejsou ochotní soutěžit.

Země s proslulou tradicí vaření piva, tedy Česko, zažívá v historii nevídaný růst dovozu. Jen za letošní pololetí vzrostl dovoz ze zemí, jako jsou Polsko, Slovensko nebo Německo, na 400 tisíc hektolitrů.

Podle údajů statistického úřadu je to o sto procent víc než za stejné období loňska. „Takový skok český trh ještě nezažil,“ říká Jan Veselý ze svazu pivovarů. Nevídaně roste především dovoz z Polska, které se letos podílí zhruba třetinou.

Naprostá většina piv, které se k nám z Polska dováží, míří jako nejlacinější privátní značky do regálů obchodních řetězců. Jde zkrátka o co nejnižší cenu.

Například při hrubém srovnání dovozu z Polska za letošních prvních sedm měsíců – 156 tisíc hektolitrů za 128,4 miliónu korun - vychází cena jednoho piva na zhruba čtyři koruny. S takovou cenou jsou tuzemští dodavatelé privátních značek piv stále méně ochotní soutěžit. Řada z nich se přesto bez těchto zakázek neobejde.

Pivovary ani řetězce na tohle téma nemluví rády. Češi si zakládají na pověsti nejkvalitnější produkce a k zakázkám pro laciné supermarkety se příliš nehlásí. Málokdy lze z etikety poznat, kdo konkrétní pivo vyrobil. Polský původ mají výrazně laciné značky, jako je třeba Deep nebo Argus v Lidlu.

Podle informací lidí z pivovarnické branže přechází na polské dodavatele například Kaufland se svým Ambrosiem, který mu doposud dodávala hanušovická Holba.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Benešovský pivovar Ferdinand vás zve na své tradiční, tentokráte XIX. Pivovarské slavnosti, které se tentokráte konají v sobotu 18. září 2010 v areálu pivovaru.

Chcete-li přijít na to, v čem vězí kouzlo neodolatelné chuti zlatavého nápoje s bílou čepicí, přijeďte se podívat na letošní již XIX. Pivovarské slavnosti piva Ferdinand do Benešova.

Plakát

Ochutnávka piva však není jediným lákadlem – chybět nebude dobré jídlo, hudební program, netradiční prohlídky pivovaru i veselé soutěže.

Keks i Kamélie

Pivovar se pro všechny otevře už v 11.00 hodin. Od 12 hodin vypukne bohatý kulturní program, kde si v hudební části budete moci zaposlouchat a zavzpomínat si s Kameliemi, zazpívat si se skupinou Keks a Štěpánem Kojanem.

Foto

Mezi další lákadla patří host z Berlína - skupina Cosmonautix nebo se diváci mohou seznámit s rytmy "Afriky" v podání Lucie Kostelecké, přivítat hudební návrat Blanky Šumové, zpěvačky Tiché Dohody, i užít si příjemný rock skupiny Bílá Nemoc a vychutnat si písničky Gabriely Goldové.

Foto

Letošní novinkou je druhá scéna "Pod lipami", kde vám bude střídavě vyhrávat Vranovanka a Český šraml Honzy Slabého.

Pivní tombola, soutěže a výborné pivo

K tradičnímu programu pivovarských slavností patří jistě i soutěže o zajímavé ceny, bohatá pivní tombola, koňský povoz, mažoretky a pro děti různé aktivity a soutěže, při nichž se určitě skvěle pobaví.

Foto

V četných stáncích bude připraveno kvalitní a lahodné občerstvení pro celou rodinu a k popití samozřejmě vynikající točené pivo Ferdinand, včetně toho kvasnicového.

A kdo chce vědět, jak se tu pivko vaří, vydá se na komentovanou prohlídku pivovaru.

Budete i moci potěšit sebe či své blízké koupí nejrůznějších dárkových předmětů s pivní Ferdinandovskou tématikou.

Sečteno a podtrženo: pohodová hudba, dobré jídlo a chuťovky, posezení pod stany, program pro malé i velké a poctivé české pivo Ferdinand.

Zdroj: Benešovsko.info | Autorka: Kateřina Davidová


Značka Budweiser Budvar je v myslích českých fanoušků pevně spojena s hokejem. Již osmým rokem bude partnerem hokejové extraligy a české hokejové reprezentace a navíc je dlouhodobě spojena s českobudějovickým hokejovým klubem, který sídlí v Budvar aréně. Spolupráce nejúspěšnějšího českého sportu a jedné z nejznámějších českých značek je zcela přirozená a prospěch z ní budou mít i hokejoví fanoušci.

Lední hokej hraje již tradičně velmi důležitou roli v rámci naší komunikace. Celou hokejovou sezónu poběží kampaň „Vítězství vás změní“, která bude největší hokejovou kampaní značky Budweiser Budvar v historii. Cílem kampaně je vyvolání hrdosti široké veřejnosti na úspěchy českého hokeje a posílení vnímání značky Budweiser Budvar jako partnera českého hokeje,“ říká Ing. Alena Mazancová, manažerka hokejových projektů z Budějovického Budvaru.

Úvodním buly celoroční hokejové kampaně „Vítězství vás změní“ bude limitovaná série 30 000 kusů 8-packů „Zlatého piva“ značky Budweiser Budvar. Při uvaření „Zlatého piva“ letos v červnu pomáhali čtyři hokejoví mistři světa (kapitán Tomáš Rolinek, Tomáš Vokoun, Petr Gřegořek a Jiří Novotný). „Zlaté pivo“ Budweiser Budvar pak prošlo etapou hlavního kvašení a od počátku července dozrávalo v ležáckých sklepech. Na pultech se objeví, po 90 dnech ležení, v prvním říjnovém týdnu.

Kampaň během sezóny doplní komunikační aktivity značky Budweiser Budvar ve vybraných obchodních centrech, restauracích i na hokejových stadiónech. Za nákup 8 lahví piva Budweiser Budvar se zákazníci budou moci účastnit přímo v prodejnách střelby na hokejovou branku a vyhrát zajímavé ceny s hokejovou tematikou (např. hokejový kalendář velkých vítězství české reprezentace, vstupenky na extraligový zápas, hokejový multipack Zlaté pivo nebo puk s logem nejbližšího extraligového klubu). Soutěže o tisíce hokejových cen budou probíhat i na facebooku a v restauracích. Celá kampaň bude navíc během října podpořena televizním spotem na celoplošných stanicích a sponzorskými TV vzkazy.

Protože Budějovický Budvar myslí i na hokejové fanoušky v hledištích extraligových stadiónů, bude v nové sezóně podporovat roznášení piva během zápasů. Vyhlížejte proto hostesky v barvách Budweiser Budvar.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


V sobotu 18. září se v areálu Velkopopovického pivovaru uskuteční Den otevřených dveří. Prohlídková trasa pivovaru nabídne několik netradičních zastavení. V místní Kozlovně – nejnovějším přírůstku tradičních hospod Velkopopovického Kozla – budou kromě jedinečného nefiltrovaného piva přichystány i pivní gastrospeciality. Akce začíná v 11 hodin dopoledne.

Pro dospělé návštěvníky bude exkurze ozvláštněna ochutnávkou nefiltrovaného piva Velkopopovický Kozel, na prohlídkové trase budou přichystána i další překvapení. Oproti standardní exkurzi se návštěvníci mohou těšit na prohlídku starých sklepů. Návštěvnická trasa pivovaru - Po stopách Kozla - bude v Den otevřených dveří bezplatná. Na celou akci bude dohlížet oblíbený maskot pivovaru - kozel Olda.

K občerstvení mohou návštěvníci využít místní Kozlovnu, kde se bude „Vařit s Velkopopovickým Kozlem“. K dostání budou pivní gastrospeciality připravované pouze pro tento den. Kulinářské speciality jako Popovický guláš na černém pivu, Ostrá vepřová směs s uzeným masem, feferonkami a černým pivem nebo Kozlův tvarůžkový salát jistě potěší nejednoho labužníka. Zletilým návštěvníkům pivovarská restaurace nabídne tankového Kozla Medium a jedinečného nefiltrovaného Kozla. Nefiltrovaný Velkopopovický Kozel je k dostání pouze ve třech restauracích v ČR.

Na programu bude také otevření nového cyklistického okruhu - Krajem Josefa Lady. Startuje se v 10 hodin dopoledne na Masarykově náměstí v Říčanech, příjezd k pivovaru ve Velkých Popovicích je plánován na 11 hodinu.

Pokud si chcete z Velkopopovického pivovaru odnést více než zajímavé informace a nové zážitky, navštivte na závěr Kozlí obchod. Milovníci Kozla v něm mohou vybírat z širokého spektra zajímavých dárků, jako jsou trička, košile, rohatý půllitr, zálesácký nůž nebo praktický turistický batoh.

Pivovar se stává vyhledávanou destinací

Do Velkých Popovic i díky aktivitám návštěvnického centra spolupracujícího s obcí Velké Popovice míří rok od roku více návštěvníků a návštěvnická trasa místního pivovaru je stále oblíbenější. Nejvyšší návštěvnosti se pivovar každoročně těší v měsících květnu, červnu a také po prázdninách v září a říjnu. Také v době konání různých kulturně společenských akcí, jakou je sobotní Den otevřených dveří, zavítá do pivovaru vyšší počet návštěvníků než obvykle.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Vítěz Pivní stezky převzal cenu

[čtvrtek, 16. září 2010]

Vy jste mě vylosovali?“ ozval se udivěne do telefonu Tomáš Havelka, kterého jsme kontaktovali spolu s dalšími deseti výherci prázdninové soutěže Na pivní stezce. „Musím se přiznat, že jsem nečekal, že vyhraju,“ dodal radostným hlasem.

Foto

Hned následující den si přišel do redakce Libereckého deníku vyzvednout výhru – karton deseti piv Gambrinus.

Do soutěže jsem se rozhodl jít, protože mám rád pivo a rád si na něj zajdu do pěkné hospůdky,“ svěřil se šťastný výherce Tomáš Havelka. „Pokud budete dělat podobnou soutěž, určitě se jí znovu zúčastním,“dodal s úsměvem.

Soutěž Na pivní stezce vyhlásil Liberecký deník ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem. Deník vybral hospůdky v turisticky atraktivních destinacích. Co jiného tam po našlapaných kilometrech, než svlažit hrdlo jedním pěkně vychlazeným pivem.

Foto

Během prázdninových měsíců nacházeli čtenáři každou středu až do konce prázdnin v tištěném Libereckém deníku soutěžní kupón s šesti vybranými hospůdkami. Podmínkou účasti v soutěži bylo nasbírání razítek hospod, kde čtenáři vypili jedno pivo (Gambrinus nebo Klasik, Master, Primus, Radegast, Kozel, Pilsner Urquell, Birell Radegast).

Spolu s Tomášem Havelkou si kartony s deseti pivy odneslo dalších devět vylosovaných výherců. Všem, kteří vyhráli, upřímně blahopřejeme a těm, kteří se soutěže zúčastnili, děkujeme. Liberecký deník připravuje pro své čtenáře další soutěže.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Foto: Luboš Vrabec


Letošní rok je pro pivovar Radegast ve znamení oslav 40 let od uvaření první várky. K této příležitosti uvádí Radegast do hospod a restaurací novinku v podobě světlého nefiltrovaného ležáku. Radegast nefiltrovaný ležák se vyznačuje znatelnou vůní čerstvých pivovarských kvasinek a typickém kvasničným zákalem. Nošovičtí sládci mu vtiskli jadrný říz a výraznou hořkost, tedy vlastnosti typické pro Radegast po celou dobu jeho existence. Radegast nefiltrovaný ležák bude na čepu ve vybraných hospodách a restauracích splňujících přísné normy v oblasti péče o pivo do konce roku 2010.

Nefiltrovaný ležák vaříme tradičním postupem, který je typický pro české pivo, s využitím výhradně českých surovin, tedy tršického a žateckého chmele, sladu z vlastní sladovny a výborné vody z Morávky,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Radegast nefiltrovaný ležák má v sobě hořkost a říz typické pro pivo Radegast. Od tradičního Radegastu Premium se ale v mnohém liší. „Vůně nefiltrovaného piva je slabě esterová a dokonale sladěná se sladovým aroma. Při pečlivějším doušku lze cítit znatelnou vůni čerstvých pivovarských kvasinek,“ přiblížil Ivo Kaňák chuť nefiltrovaného piva, které lze poznat i podle typického kvasničného zákalu a světle žluté barvy bez jakýchkoliv rušivých tónů.

Pivní lahůdka zamíří do vybraných hospod a restaurací po celé Moravě. Jejich majitelé musí splňovat přísné podmínky pro skladování a čepování piva. Seznam hospod a restaurací je umístěn na webových stránkách Radegastu. Nefiltrovaný ležák bude na trhu do konce letošního roku, který je pro Radegast rokem oslav 40. výročí založení.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V sobotu 11. září proběhla v areálu Budějovického Budvaru, n.p. oslava 115. výročí založení pivovaru. V rámci Dne v Budvaru prošlo areálem pivovaru během celého dne okolo 12 000 lidí, tedy více než při loňských oslavách. Hosté vypili během Dne v Budvaru 216 sudů piva (108 hektolitrů). Velký zájem vzbudily prohlídky výrobních prostor pivovaru s odborným výkladem. Zájemci se při nich mohli poučit o historii pivovaru i o technologii výroby piva Budweiser Budvar. Při 40 exkurzích vidělo výrobní prostory pivovaru 1980 návštěvníků. Dalších 1032 lidí si prohlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“.

Program Dne v Budvaru probíhal na 3 hudebních scénách a během dne se postupně vystřídali interpreti všech žánrů. „Již krátce po 10. hodině zaplnili téměř 800 míst k sezení posluchači dechové hudby v prostoru hlavní scény. Hudební program se během dne postupně měnil od dechovky přes swing po pop a rock,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Oslava byla ukončena ohňostrojem.

Zájem veřejnosti nás velmi potěšil. Areál pivovaru byl prakticky po celý den zaplněn a lidé se většinou velmi dobře bavili. Chtěl bych poděkovat všem, kteří k nám v sobotu přišli, a také desítkám našich zaměstnanců, kteří se na organizaci celé oslavy podíleli,“ dodává Samec.

Pojem „Budějovické pivo“ nebo „Budweiser Beer“ se stal synonymem pro tradici a dlouhodobě špičkovou kvalitu. Pivovaru Budějovický Budvar, n. p. se už 115 let daří v této tradici pokračovat a šířit slávu tohoto piva po celém světě. Český akciový pivovar - přímý předchůdce Budějovického Budvaru, uvařil první várku – pouhých 200 hektolitrů - 7. října 1895. Dnes dosahuj roční produkce asi 1,3 milionu hektolitrů a z toho se téměř polovina vyváží do téměř 60 zemí. I přes obrovský nárůst objemu výroby však zůstává tradiční kvalita a typická chuť piva Budweiser Budvar zachována dodnes.

Založení Budějovického Budvaru

V 19. století byly České Budějovice národnostně smíšeným městem. Ekonomiku však ovládaly podniky vlastněné německou částí obyvatel. Protože tehdejší volební řád rozlišoval voliče podle majetku a výše odváděných daní, neměli zdejší Češi, přes svou početní převahu, žádné zastoupení na českobudějovické radnici. Aby se Češi mohli prosadit v rovině politické, museli posílit své ekonomické pozice. Proto v poslední třetině 19. století vznikaly „české“ podniky. Jedním z nich se stal i Český akciový pivovar – přímý předchůdce Budějovického Budvaru. Iniciativa k jeho založení vzešla především z řad českých právovárečníků (August Zátka a řada jiných). Za datum založení Budějovického Budvaru, respektive Českého akciového pivovaru je považován 15. duben 1895. Tehdy se sešla valná hromada akcionářů českého akciového pivovaru, která volila první správní radu. Dalším významným datem je 7. říjen 1895, kdy byla uvařena první oficiální várka piva. Do konce roku 1896 činil výstav 51 100 hektolitrů piva.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Tradiční české pivo Gambrinus se stává partnerem sportovního klubu Horácká Slavia Třebíč. Smlouvu svými podpisy slavnostně stvrdili zástupci obou stran, za Plzeňský Prazdroj manažer obchodně distribučního centra v Jihlavě Martin Hebnar a za Slavii Třebíč předseda klubu Dr. Daneš Burket. Smlouva s roční opcí platí do roku 2013 a Gambrinus se stává hlavním sponzorem třebíčského hokejového klubu.

Foto

Pivo Gambrinus se bude čepovat přímo na stadionu a logo Gambrinus ponesou hokejisté na svých přilbách. Záměr, který sponzoringem třebíčského hokeje sleduje dosud především „fotbalová“ značka Gambrinus, vysvětluje vedoucí Jihlavského ODC Martin Hebnar: „Mezi zdejšími hokejovými příznivci je hodně těch, pro něž je značka Gambrinus první volbou. Proto jsme chtěli, aby tito fanoušci dostali svoje oblíbené pivo přímo na stadionu. Zároveň je to šance podpořit zdejší hokejový klub.

Kromě čepování piva Gambrinus na stadionu a loga Gambrinus na hokejové výstroji se tato značka objeví i na mantinelech a ochozech. Přestávky zápasů budou vyplněny její speciální zvukovou upoutávkou a fanoušci se při nich budou moci zúčastnit atraktivních soutěží o ceny Gambrinus.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Čtyři trasy pro pěší a dvě pro cyklisty byly o víkendu připraveny pro účastníky již třetího ročníku cykloturistické akce Okolo Železné Rudy.

"S návštěvností letošního ročníku jsme moc spokojeni. Snažili jsme se připravit trasy pro všechny, zdatné i méně zdatnější turisty včetně rodin s dětmi a určitě se nám to vyplatilo,“ říká organizátor akce Milan Sklenář. Tato turistická akce lákala turisty i návštěvníky Železné Rudy i během odpoledne, jelikož na pěší zóně byl připravem bohatý doprovodný program, kde svoji činnost předvedli zástupci Červeného kříže, hasiči i Horská služba a další. „Přijeli jsme z Plzně, Železnorudsko máme moc rádi, a tak jsme vyrazili i s kočárkem s našimi dvojčaty na 6,5km trasu. Moc se nám tu líbilo a určitě přijedeme zase,“ prozradili Deníku manželé Dušan a Eva Kolaříkovi.

Pivobraní a vinobraní

Čtyři druhy železnorudského piva a osm druhů značkového moravského vína z Valtic mohli o víkendu ochutnat návštěvníci již třetího ročníku železnorudského pivobraní a vinobraní, které obsadilo pěší zónu v centru Železné Rudy. „Letošnímu ročníku, ze kterého se pomalu stává tradice, konečně přálo počasí. Ke konzumaci piva, vína i burčáku vyhrávaly v pátek i v sobotu kapely, a tak jsme si to všichni náramně užili,“ říká za organizátory akce František Strnad starší. Akce se líbila, což potvrdily i turistky z Klatovska Božena Lišková a Marie Homolková. "Byla tu dobrá atmosféra, ochutnaly jsme růžové víno a domů si vezeme i lahve burčáku,“ dodaly.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Ludvík Pouza


Kuks na Trutnovsku zažije v neděli demonstraci za zachování místní hospody U Prďoly. Její příznivci se už delší dobu houfují na internetové sociální síti. Nelíbí se jim záměr společnosti Revitalizace Kuks vystavět místo oblíbeného, i když trochu v čase zastaveného hostince, moderní zařízení.

Foto

V lokále mohou zájemci podepsat petici proti tomuto záměru

"Jezdím s rodiči na Kuks celý život a máme tradici, že do Prďoly míříme každého 25. prosince. Rodiče se dobře s hostinským znají. Když jsme se dozvěděli, že by hospoda měla skončit, tak jsme si řekli, že tohle tedy ne," říká dvacetiletá Barbora Bočková, která s přáteli založila skupinu na Facebooku a organizuje demonstraci.

Petici přímo v hostinci U Prďoly už podepsalo na čtyři sta padesát lidí. Asi dvě stě nespokojenců už také organizátorům přislíbilo, že se demonstrace zúčastní.

Organizátoři jdou i za starostou

V pondělí vyrazí příznivci hospody za starostou Kuksu. Jiří Beran vložil dvě budovy, mezi nimi i obecní hostinec, jako podíl do společnosti, která chce oživit Kuks, tedy jeho východní břeh.

Společnost Revitalizace Kuks chce získat z evropských peněz dotaci na různé projekty. Jedním z nich je také přeměna starého hostince na moderní centrum pro různé akce, které bude mít přednáškový sál i občerstvovací zařízení.

Starosta v létě řekl, že místo dnešního hostince U Prďoly by rád viděl v budoucím "zrevitalizovaném" Kuksu spíš jiný druh občerstvení.

Exkluzivní rozhovor s Prďolou visí na webu

Zastánci hospody natočili patnáctiminutový rozhovor, který umístili pod názvem Exkluzivní rozhovor s legendárním Prďolou na videoserver YouTube. V něm se k záměru obecního úřadu vyjadřuje právě hostinský Jaroslav Vohradník, který hospodu U Prďoly převzal v 70. letech minulého století jako zaměstnanec Jednoty.

Zasloužil se postupně o to, že se do něj řada lidí ráda vrací. Dnes už obecní hostinec U Prďoly se dokonce v anketě, za čím lidé jezdí na Kuks nejraději, umístil na stejném místě jako barokní sochy Matyáše Brauna.

Na druhou stranu starosta Beran argumentuje, že nájemce nechce spolupracovat na změnách lokálu, do kterého přitom obec investuje.

"Už od 70. let si v ní pan Vohradník drží svou úroveň. Pro někoho možná bohudík, pro někoho možná bohužel," řekl nedávno Beran.

Společnost: Nechceme Kuks připravit o hospůdku. Ale...

Ředitel obecně prospěšné společnosti Revitalizace Kuks Jiří Skalický tvrdí, že společnost rozhodně nehodlá obec připravit o hospůdku s atmosférou.

"Pokud však chce získat na rekonstrukci bývalého lázeňského domu evropské peníze - což je pro obec jediná šance jak resuscitovat notně zchátralý objekt - pak musí respektovat "nekomerční" pravidla. V praxi to znamená, že zázemí pro stravování bude tvořit jen patnáct procent celé plochy opraveného objektu," říká Jiří Skalický.

Starosta Kuksu Jiří Beran sdělil, že budova hostince dnes patří obecně prospěšné společnosti Revitalizace Kuks.

"Projekt přemění budovu, v níž je sál i další prostory, na multifunkční zařízení, informační středisko a přednáškový sál. Součástí tedy nebude obecní hospoda, ale určitě se tam zachová jednoduché občerstvení," řekl starosta Kuksu.

Foto

"Určitě to nemůže fungovat jako klasická hospoda, a to minimálně po dobu pěti let, kdy je třeba v případě získání dotace z evropských peněz garantovat dodržení podmínek projektu," dodal.

Na provozovatele nového občerstvení bude Kuks vypisovat výběrové řízení. Nájemce Jaroslav Vohradník před časem uvedl, že nechce do výběrového řízení jít a že na konci roku končí.

"Myslím, že už je stejně rozhodnuto a že bych hospodu stejně nezískal. A pokud obec vyhlašuje, kolik tady investovala, tak to je její hospoda a hlavně už má investice dvakrát zpátky," dodal.

Demonstrace za Prďolu

Demonstrace se koná 19. září od 13:30. Účastníci s transparenty chtějí projít obcí, průvod by měl skončit právě v hostinci U Prďoly. "Tam mohou účastníci podepsat petici a dát si pivo," říká další z organizátorů demonstrace Petr Misík.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor a foto: Petr Broulík


Výroba piva bez zbytečného plýtvání

[pondělí, 13. září 2010]

Americký pivovar MillerCoors z Trentonu v Ohiu, s ročním výstavem téměř 15,9 milionů hl piva, v závodě s deseti balicími linkami a 560 zaměstnanci, se rozhodl méně zatěžovat životní prostředí.

Ve své Zprávě o trvale udržitelném rozvoji představuje řadu ekologických cílů pro pětileté období. Do roku 2015 by pivovar chtěl zvládnout tyto úkoly:

Voda: Využití vody v poměru k vyrobenému pivu 3,5:1,0, tj. 15% snížení oproti stávajícímu stavu 4,11:1,0.

Energie: Použití 12,8 MJ na vyrobený hektolitr, opět 15% snížení z dnešních 14,7 MJ/hl.

Obaly: Snížení maloobchodních prodejních obalů o 2 %. Což je třetí snahou společnosti, kdy se ve vedení třinácti skladových jednotek má brát v úvahu i balení pivovarských surovin od dodavatelů a distribuce obalů. Bylo vypočteno, že se u baleného výrobku podílí obaly na uhlíkové stopě z 21-44 %.

Odpad: Snížení sládkovaného odpadu o 15 %. V roce 2009 pivovar MillerCoors opakovaně používal nebo recykloval více než 99 % pivovarských odpadů, včetně mláta a kvasnic, dřeva, hliníku, odpadního skla a střepů, kovů, plastů a kartonů.

Zdroj: Agronavigátor.cz


Zaměstanci pivovaru reagují na článek Romana Novotného z Pardubic.

Před několika týdny byl ve Svitavském deníku v rubrice Z redakční pošty zveřejněn dopis Romana Novotného z Pardubic.

Domnívám se, že by se slušelo, abychom se jakožto zaměstnanci poličského pivovaru k tomuto vyjádřili. Pan Novotný na základě návštěvy jedné místní restaurace, kde si nechal natočit pivo do přinesených PET lahví a kde nebyl spokojený s jejich plněním, obsluhou a návštěvníkem, usoudil, že již nikdy nebude pít poličské pivo.

Co jej k tomuto přesvědčení přimělo, ba co více, co jej přimělo k tomu, aby místo stížnosti adresovanou na pivovar, napsal rovnou do redakce regionálních novin? Dle pana Novotného si pivovar, který dovolí, aby s jeho pivem „kdokoliv“ špatně nakládal, nezaslouží nic jiného než veřejnou potupu a doživotní ignoraci jeho výrobků.

Nechtěl bych se vracet k nepodstatným detailům, ale nedá mi, abych se nezastavil nad jednou vsuvkou zcela mimo téma. Nechápu, proč se několikrát opřel o invalidu, ba jej dokonce ve svém článku zesměšňoval.

Pan Novotný nám podsouvá názor, že nejlepší přinesené pivo je to, které vám výčepní natočí přímo do láhve. Není tomu tak. Nejlepší je si v restauraci nechat natočit pivo do skla a tam je konzumovat. Pokud je chci vypít doma, pak není nad správně vychlazeného lahváče z chladničky. Odborníci a znalci ví, že pokud se do láhve (jedno zda skleněná, nebo PET) má přemístit pivo, pak je nutné v láhvi vytvořit protitlak a zabránit tím pěnění piva a tím i zamezit snížení řízu. To nelze v restauraci, ale jen na uzpůsobeném zařízení. Takové je například i u nás v pivovaru na plnění do pětilitrových párty soudků.

Pokud tedy požadoval pivo natočené, mohl si dojít do pivovaru pro deset kousků. Pokud chtěl doma pít poličské pivo v dobré kondici, měl si koupit v kterémkoli místním obchodě lahvové pivo. To je i doporučení nejen pro pana Novotného, ale i pro ostatní. Nežádejte natočení piva v hospodě do PET. Chuti piva tím nijak neprospějete. Pivo bude mít menší říz, zoxiduje a může i zvětrat. Chcete-li mít doma točené, pak v non-stop prodeji na našem pivovaru si můžete do donesených, nebo u nás koupených soudků nechat natočit na soutěžích a u zákazníků mnohokrát oceněnou 11% Otakárka. Non-stop prodej zajišťujeme 24 hodin denně 365 dnů v roce a v přestupný rok dokonce 366 dnů.

Dvě malé doušky závěrem. Ve zmiňované restauraci jsem vždy dostal chutné pivo natočené do skla a točila mi je sympatická paní.

Pokud bychom každý z nás měli z jednoho negativního zážitku v pohostinství ignorovat značku tam čepovanou, pak zaniknou všechny pivovary a z nás se z donucení stanou abstinenti.

S přáním hezkých zážitků za kolektiv zaměstnanců poličského pivovaru sepsal Roman Holoubek

Zdroj: Svitavský deník.cz | Autor: Roman Holoubek


Rozlehlé prostory pivovaru v Kostelci se v sobotu od rána začaly plnit stovkami zájemců o tradiční pivovarnickou akci, odedávna zvanou vykulení.

V každém pivovaře museli bednáři jednou za rok vykulit sudy ze sklepů, zkontrolovat je, opravit a některé z nich znovu vysmolit. Mnohá stará řemesla jsou dnes vlastně neznámá, bednáři mezi ně jistě patří, a tak se kostelečtí pivovarníci každý rok některá z nich snaží ukázat a přiblížit. Letos své umění kromě bednářů ukázali kováři, barokní zedníci, a mnozí další, přijelo více než dvacet historických automobilů.

Zájemce o nové exponáty Pivovarského muzea i ty, kteří si chtěli prohlédnout běžně nepřístupné prostory letos celý den prováděly formou netradičního divadelního představení děti z místní Základní školy. Herečky a herci divadelního souboru Zvoneček pod vedením Romany Malkovské názorně doprovodili výklad někdejšího zaměstnance pivovaru Míly Kopeckého o technologii výroby a všem ostatním okolo piva i pivovaru, návštěvníky poněkud vydělilo pivovarské strašidlo Pumpaluch.

Vykulení bývalo součást dění v každém pivovaru. Šlo vlastně o údržbu a u nás jsme z něho udělali něco jako společenskou událost pro celou rodinu. Snažíme se zaujmout děti i dospělé, nabídnou co nejvíce druhů piv z malých pivovarů - čepujeme jich dnes čtyřicet šest, netradiční občerstvení i kulturní programy,“ říká spolumajitel pivovaru Milan Starec.

Letos se konečně podařilo připravit i malou ukázkovou várku místního piva, vaříme i podle středověké receptury pivo, které se jmenovalo Sahti,“ doplňuje druhý z majitelů Tomáš Vododchodský.

Várce Černokosteleckého piva se věnoval přední pivovarnický odborník Vladimír Černohorský, při práci vycházel z klasických českých receptur.

Myslím, že můžeme říci, že zájemci budou moci ochutnat poctivý místní nápoj. Každý sládek má sice svoje postupy a recepty, dnes se držím toho, kterému se říká dvourmutový, používám klasickou recepturu v nové technologii. Stejně jako majitelé pivovaru věřím, že časem bude přesně taková výroba převedena do většího zařízení a Kostelec začne vařit další z místních piv, chuťově odlišných od těch které vaří v mamutích velkovýrobách,“ vysvětli Vladimír Černohorský.

Celý den bylo k vidění mnoho kulturních programů, představil se soubor Kosáček, Big band Josefa Pavlíčka, mažoretky, k vidění byl rychlomalíř, dražba děl regionálních umělců v podvečer vystoupil všemi očekávaný Daniel Hůlka.¨

Součástí vykulení byla i oslava pátého výročí vzniku Místní akční skupiny Podlipansko.

Jde vlastně o sdružení zástupců firem, obcí, neziskových organizací a dalších subjektů, které spojuje zájem o rozvoj určitého území. V současné době je na území celého Česka přes 150 MAS, přičemž každá z nich má svou vlastní, specifickou, rozvojovou strategii. Jejich aktivita je financována z Programu obnovy venkova a hlavním cílem práce pomoci subjektům z veřejného i soukromého sektoru získat různé dostupné dotace,“ seznámila s Místní akční skupinou ředitelka Podlipanska Markéta Pošíková.

Akční skupina je i garantem udělování certifikátu Polabí- regionální produkt. K předchozím držitelům se na Vyklulení připojili Ivana Vondráčková s výrobou svíček,vinařství Bettiny Lobkowitzové, malířka obrazů s léčivou energií Helena Karavainová a Maso Třebovle.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz | Autor: Pavel Pávek


Olivětíně po letech chátrání prokoukl díky nájemníkům. Na vzkříšení dávné slávy však možná čeká marně.

Foto

Kdo se zatoulá po uhrančivém Broumovsku až do broumovské části Olivětín, může stanout u velké budovy před pivovarem, nad jejímž vchodem ční malovaný nápis Pivovarská hospoda.

Působí neutěšeně, opadává z ní omítka. Stále však připomíná, že bývala kdysi honosnou a velmi vyhledávanou. Vždyť se také jmenovala Klášterní restaurace. Tehdy se v jejím sále v prvním patře tančilo a dole ve výčepu roztáčeli výplaty pivovarští bednáři, vozkové i sládek. Za restaurací v parku rostly mocné stromy, lidé tam odpočívali v romantickém altánu.

Až do poloviny minulého století, kdy pivovar v Olivětíně provozovalo broumovské benediktinské opatství a kdy Broumov patřil k bohatým sudetským městům. Po nástupu komunismu o pivovar i hospodu opatství přišlo. Dnes podnik patří opatství znovu, to však nemá na jeho opravu.

Přesto hospoda i dnes stojí před pivovarem navzdory svému "potrhanému kabátu" pyšně. Nynější nájemníci se loni pustili do rekonstrukce lokálu a ten je dnes příjemnou hospůdkou s kulečníkem a salonkem. A řada obyvatel Broumova i Olivětína do ní stále ráda chodí.

Foto

Z přeplněné kaple rovnou na pivo s ostrostřelci

Dějiny bývalé klášterní restaurace sepsal historik Muzea Broumovska Karel Franze. Ten uvádí, že honosná budova nahradila starší již nevyhovující starou hospodu. Novou nechal při cestě před klášterním pivovarem postavit roku 1877 opat Johann Nepomuk Rotter.

"Olivětín v té době zažíval vrcholnou fázi svého průmyslového rozvoje, takže stavba honosné restaurace byla dobře promyšleným obchodním tahem,“ říká Franze. Restaurace nouzí o hosty netrpěla. „Pivo přímo od zdroje tam muselo mít vždy vynikající kvalitu. Kromě štamgastů se restaurace stala i oblíbeným cílem nedělních vycházek zejména obyvatel Broumova. Mezi nimi nechyběli často ani sami členové benediktinského řádu," popisuje historik.

Zvláště silný provoz zaznamenával lokál po církevních pobožnostech, mariánských, růžencových slavnostech a dalších svátcích. Ty se odehrávaly v kapli, která dodnes stojí v těsném sousedství restaurace.

"Asi nejznámější a nejoblíbenější byla hubertská mše. Bývala navštěvovaná tak, že většina věřících pro nedostatek místa musela stát na prostranství před kaplí. Slavnostní lesk této bohoslužbě dodávala účast broumovských ostrostřelců a selských jezdců. Ti všichni se pak svorně sešli v klášterní restauraci," líčí Franze.

Foto

Bály a střelby, ale i věhlas hostinského zvaného Hitler

Právě ve velkém sále se odehrával Hubertský bál. "Bály a další akce zde prý pro své zaměstnance pořádala i textilní firma Schroll, a to přesto, že měla vlastní restauraci. Ta stávala nedaleko před areálem olivětínské tkalcovny. Sloužila však také jako závodní jídelna. Sál pivovarské restaurace poskytoval pro bály přeci jen honosnější kulisu," míní historik.

Sál klášterní restaurace se ve 30. letech zalíbil i československému vojsku, jehož jednotky pravidelně zajížděly do Olivětína ke cvičným střelbám. Odbývaly se v nedalekém malém kamenolomu pod heřmánkovickou cihelnou. "V restauračním sále si pak vojáci vždy zřizovali bivak," říká Franze.

V archivech našel, že posledním předválečným nájemcem pivovarské restaurace byl Ernst Klinke. Toho nikdo z dnešních obyvatel nepamatuje. I kvůli tomu, že většina původních obyvatel Broumova musela v roce 1945 opustit své domovy. Ti, co přišli osídlovat pohraničí, si naopak dodnes pamatují hostinského, který provozoval restauraci v 50. letech. Říkali mu Hitler.

Pamatuje si na něj i Milan Brutovský, který si pivo v dnešní Pivovarské hospodě dal poprvé v roce 1957. To mu bylo šestnáct let. A od té doby tam chodí pořád. Na pivo a kulečník. Říkává, že lepší hospodu v životě neznal.

"Už když jsem tam poprvé přišel, tak tam dělal hospodského Hitler. Tedy nějaký Ota Daněk. Ten přišel z Ostravy, měl šest dětí, některé se vrátily do Ostravy, některé tady zůstaly. No a ten pan Daněk měl podobný knírek jako Hitler, vlasy nosil taky podobně. Od té doby se tady pořád říká U Hitlera," vypráví štamgast.

Vzpomíná, že nejlépe se v restauraci vařilo právě za pana Daňka. "Měl každý den šest jídel, vařil denně tak šedesát porcí. Nejdražší byla roštěná za šest korun, pivo bylo za korunu čtyřicet. Za deset korun jste se najedl i napil," vzpomíná.

Foto

Nejvěrnější štamgast o největší rvačce v lokále

V 60. letech zažil sál takzvané čaje, tedy nedělní taneční zábavy pro mladé, které začínaly v 17 hodin. Pamatuje si na zahradu a park, na němž rostly veliké kaštany a lípy.

"Někdy v 60. letech dostal restauraci broumovský podnik VEBA, který se chystal přeměnit budovu na kulturní dům a rozšířit ho právě do míst, kde byla zahrada a altán. Projekt měl stát tři sta tisíc. Proto vykáceli všechny ohromné stromy. Jenomže nic nepostavili, ale stromy byly pryč," pokračuje Brutovský.

Ten zažil v hospodě také největší rvačku, kdy se místní chlapi chytli se slovenskými dřevorubci.

"Na to nezapomenu. Do hospody přišli dva mladí kluci, Slováci. Káceli tady v lesích stromy. Přišli na kulečník, ale to se nelíbilo místním, a tak proti nim jeden vystartoval. A ten Slovák hned křáp, křáp. A chlapi na ně. Vyběhli z lokálu a byli v sobě. Vylítl i zdejší Slovák Jura Johan a starý Klusáček. Ten křičel: Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal! A za chvíli přiběhl a měl zuby venku!" líčí muž pobaveně.

"Jeden od nás se vrátil i s frňákem na stranu a umýval se v hospodském dřezu, kde se myjí půllitry. Ale jinak to byla docela klidná hospoda."

Vzpomíná, že do restaurace chodil kdekdo, od běžných zaměstnanců podniků po ředitele či předsedu ROH. "Jó, to byly doby. Tehdy se olivětínské pivo točilo po celém Broumovsku, plzeňské bylo jen v hotelu," povzdechne si nejvěrnější štamgast.

Foto

Po silvestru zavřeli a proměnili hospodu v klenot

Dnes tu čepuje pivo Vlasta Martinová, jejíž muž má hospodu pronajatu. Žena stojí za nálevním pultem už osm let, její muž jí střídá dva dny v týdnu. Časem začalo Vlastě Martinové vadit, že podnik uvnitř vypadá skoro jako zvenčí, tedy sešle.

A tak po oslavě Silvestra 2008 s manželem hospodu na tři týdny zavřeli, aby dali lokálu zcela novou fazonu. Nechali ho vymalovat, obložit, vystavěli nový pult, vyměnili židle a instalovali plazmu. Pomohli jim známí, některé řemeslníky našla mezi stálými hosty. Jiní chodili kolem rozestavěného lokálu nešťastní. Ale výsledek stál za to. Hospoda dnes působí velmi útulně a příjemně.

"Jenom tu je ještě málo poliček. Mám velkou sbírku pivních sklenic, ale už na ně nemám místo. A nikdo tady police neumí," rozhlíží se žena po lokále. Pivovarská hospoda dnes čeká na zázrak. Majitelé, tedy představitelé broumovského kláštera, sice opravili střechu, kterou zatékalo, ale na větší opravy nemají.

"Okna jsme zasklili na své náklady, aby se po celém baráku neproháněl průvan. Aby z toho jednou nebyla opravdu zbořenina," krčí rameny Martinová.

Narozeniny se slavily se striptérkou

Svou hospodu má ráda. Hlavně lidi, kteří do ní chodí. "Někdy už mi připadají jako malá rodina. Když má někdo narozeniny, slavíme to tady," říká.

A pak vzpomene na narozeniny tří stálých hostů asi před třemi lety. Všichni se na ně složili, ale dlouho zvažovali, co jim dát. "A pak mě napadlo, že jim pozveme striptérku. Jen tak jsem to plácla, ale všichni se toho chytli," líčí Vlasta Martinová.

Foto

Sama tehdy vyhledala agenturu v Novém Městě nad Metují a stalo se - do hospody v určený den přijela striptérka. Hospoda byla plná, na kulečníku stál dort. "Posadili jsme oslavence doprostřed a řekli jsme jim, že dostanou dárek. Mysleli, že tak nanejvýš nějakou flašku, ale přišla striptérka. Odhodila kůži a rozbalila to. To bylo!" směje se paní Vlasta.

Největší legraci si užili s prostředním oslavencem. "Ten tady měl sedmdesátiletou maminku a my jsme se báli, jestli to je pro ni vhodné. Ale když mu striptérka postříkala šlehačkou kalhoty, maminka volala: To nevadí, Milane, já to pak vyperu!" propuká znovu v smích vypravěčka.

Nejstarší z oslavenců se prý do striptérky zakoukal a hodně dlouho v hospodě snil, jak by si ji rád vzal domů. Že by se o ni dobře staral. "Moc se mu líbila," usmívá se hostinská.

Ředitel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek vidí, v jakém je Pivovarská hospoda neutěšeném stavu, každý den, ale nekoupil by ji, přestože mu ji opatství nabízelo za slušnou cenu. "Především na její obnovu dnes nikdo nemá a asi ani nedá. Trochu jsme to počítali a její obnova by stála možná dvacet milionů," říká ředitel.

Jeho žena má v kanceláři dobový obraz zachycující olivětínský pivovar na počátku 20. století. Klášterní restaurace s altánem, parkem a koňskými povozy na něm připomíná zámek.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor a foto: Petr Broulík


«« « Strana 522 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň