Reklama na PIReklama na PIRastal









ico rss feedico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

K medové svini holota popíjí pivo lásky

[úterý, 27. červenec 2010]

Minipivovary už zdaleka nejsou lákadlem jen pro milovníky piva. Stávají se oblíbeným cílem turistů.

Do minipivovarů už nemíří jen milovníci zlatavého moku, ale i turisté za neobvyklými zážitky. S chutí piva připravovaného podle několik set let starých receptur se mohou vrátit do minulosti.

Středověká krčma Dětenice, pozdrav Pánbůh, “ ozývá se příjemný ženský hlas v telefonu.

Na místě si ale dobově oděná obsluha žádné servítky nebere.

Co budeš žrát a chlastat, holoto?“ ptá se hostů. Ve stylové dětenické hospodě mohou mít skutečně pocit, že se ocitli o několik století nazpět.

Pivo vaří tamní minipivovar. „Je to pivo lásky, “ tvrdí jeho ředitel Petr Jindrák.

Pivo v Dětenicích se vařilo už v roce 1307. Podle pověsti podle receptury loupeživého rytíře Artura, přepadal vesnice a naživu nechával jen mladé panny, které jemu a jeho mužům musely být po vůli. Při každém úplňku mu ta nejkrásnější musela uvařit zázračné pivo lásky, prý podporovalo potenci. Historickou metodu výroby piva z tradičních surovin na otevřeném ohni lze spatřit na vlastní oči při exkurzi v pivovaru a přitom si prohlédnout dobové interiéry sladovny, bednárny, varny, laboratoře, chmelnice, ležáckých sklepů, spilky, ledárny, historické sklepy a originální pivovarnické muzeum.

Na exkurzi do muzea piva láká také jeden z nejmodernějších minipivovarů v Evropě ve Vrchlabí a zájemcům ochotně ukážou varnu, spilku s kvasnými káděmi a pivní sklep i v rychnovském minipivovaru.

Vedle pivovaru máme také letní pivní šenk, kde se pivo točí přímo z tanků a asi na dvou stovkách fotografií je tam zobrazena historie vaření rychnovského piva od roku 1913 do roku 1948, “ říká jednatel rychnovského Městského Podorlického pivovaru Tomáš Konvalina.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Jana Krejčová


Současný stav pivovaru v Roudnici

[úterý, 27. červenec 2010]

Tématem posledních dnů je v Roudnici nad Labem zdevastovaný pivovar. Stavba, která by podle někoho měla konečně zmizet z povrchu zemského, aby Roudničané měli od té ostudy klid, pro jiného je to ale historicky cenná budova, jíž stojí za to zachránit.

Pivovar desítky let chátrá a nyní, když jeho hodiny ukazují za pět minut dvanáct, začíná ze strany některých občanů boj za jeho záchranu. Petice, jíž založilo občanské sdružení Esprit, čítá přes dva tisíce podpisů. Za co ale vůbec tito lidé bojují? Stojí pivovar za to? Odpověď na tyto otázky jsme hledali přímo v pivovaru, který jsme prošli „od sklepa až po střechu“. Tedy spíše jen od přízemí po druhé poschodí. Vlastní sklepy totiž pivovar nikdy neměl a střechu už postrádá také.

Sklepy pivovar nikdy neměl. Pivo se prý hnalo skleněným potrubím přímo do zámku, “ vysvětlil nám člen sdružení Esprit, akademický malíř a restaurátor Jiří Brodský, na naší prohlídce průvodce, pověřený majitelem pivovaru Johnem Baileym.

Útočiště bezdomovců

Klíče zarachotily v zámku a naše prohlídka začíná. Železná vrata se otevírají a za nimi je halda odpadků. Opuštěný objekt zřejmě slouží jako útočiště bezdomovců.

V dalších místnostech je to podobné. Nepořádek, haraburdí, kusy drátů a další nástrahy. Bez baterky by se tu člověk mohl zranit.

Brzy se dostáváme do místnosti s obrovskými betonovými vanami, po stranách jsou ještě železné nádrže. Naše prohlídka začíná být zajímavá.

Poté následuje místnost poměrně zachovalá, kde se vařilo pivo. Železné zařízení je dosti zdevastované, je vidět, že sběrači kovů tu vzali, co se dalo. Dnes už tu prakticky nemají co ukrást. Zůstalo tu jen pevně zazděné zařízení.

Na zdi nás zaujaly černobílé kresby, zřejmě z novější historie pivovaru. Že by tu zanechal kousek svého umění někdo z posledních zaměstnanců pivovaru? Kresby jsou téměř nedotčené. Stejně tak omítky a zdi jsou v dobrém stavu.

Sladovna

Následuje úžasný prostor sladovny. Obrovská plocha předělená dvěma řadami mohutných sloupů, z nichž vychází trojí křížové klenutí. Z boku sem září denní světlo. Není divu, že má tato část pivovaru statut chráněné památky.

Okamžitě si tu přestavuji tržnici. Vidím živě tyto prostory s řemeslníky nabízejícími zboží, keramiku, bedny se zeleninou, kořenářky... Nebo restauraci s číšníky a rozmlouvajícími hosty...

Sladovna je ale prázdná, stejně jako totožný prostor v dalším podlaží.

Čím výše stoupáme, tím je stav budovy žalostnější. Dočkáme se i obrovské louže v horním poschodí. Na „půdě“ to začíná být dost nebezpečné.

Po střeše tu není ani památky, kromě jednoho trámu a hromady dřeva ve dvoře.Většina pohozených trámů, i prkna, po nichž chodíme, vypadají velmi zachovale. Některým místům se přesto raději vyhýbáme. Prkna i trámy tu trouchniví a propadají se.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená


Bobošíkové se nelíbí prodej Budvaru

[pondělí, 26. červenec 2010]

Suverenita-Blok Jany Bobošíkové se v pondělí ohradila proti záměru vlády Petra Nečase (ODS) privatizovat Budějovický Budvar. Straně se nelíbí, že se o prodeji pivovaru nepíše v koaliční smlouvě vládních stran.

Suverenitě se nelíbí chystaná privatizace pivovaru Budvar, kterou připravuje ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). Bobošíkové vadí, že se strany vládní koalice o prodeji jednoho z největších českých pivovarů dříve nezmiňovaly. "Nový styl této vlády evidentně spočívá v zatajování skutečných záměrů, o kterých se dozvíme, jen když se někdo z ministrů prořekne, " uvedla Bobošíková.

"Je to naprostá nehoráznost. Místo toho, aby vláda přemýšlela, co udělá pro zvýšení výkonnosti ekonomiky a prestiže naší země, uvažuje o prodeji značek i míst spojených s historií, státností, národní hrdostí a tradicí České republiky, " poznamenala šéfka Suverenity.

O prodeji Budvaru, posledního pivovaru ve státních rukou, se hovoří již několik let. Pivovar letos slaví 115 let od svého založení. Loni vyprodukoval 1, 2 milionů hektolitrů piva. Téměř polovinu své produkce vyváží do zahraničí. Fuksa uvedl, že stát v současnosti řeší převod Budvaru z národního podniku na akciovou společnost a až po té se může začít s jeho privatizací.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Předseda čínské asociace vinařského průmyslu Wang Yancai dnes v Pekingu sdělil, že vloni dosáhla čínská pivní produkce více než 42 milionů hektolitrů. V uplynulých osmi letech byla čínská pivní produkce na prvním místě ve světě.

Podle zprávy tiskové agentury Nová Čína byla v roce 2002 čínská pivní produkce 23, 86 milionů hektolitrů a Čína poprvé překonala USA a stala se největší zemí vyrábějící pivo. Zatím má Čína 20% pivních spotřebitelů celého světa a je zodpovědná za 30% nárůstu objemu globální pivní produkce.

Zdroj: Czech CRI.cn


Ku každému pracovnému miestu v pivovarníckom sektore na Slovensku sa nepriamo generuje približne jedno pracovné miesto v maloobchode, dve v dodávateľských sektoroch a takmer šesť v pohostinskom sektore. Vyplýva to z nezávislej štúdie o vplyve výroby a predaja piva na európsku ekonomiku, ktorú vypracovala spoločnosť Ernst & Young. Na Slovensku tak má vďaka výrobe a predaju piva prácu 20 800 ľudí. Informovalo o tom Slovenské združenie výrobcov piva a sladu (SZVPS).

Slovenské pivovary priamo zamestnávajú 2 200 pracovníkov. Ako uviedol výkonný riaditeľ SZVPS Roman Šusták, efektu pivovarníckeho sektoru v dodávateľských odvetviach možno prisúdiť okolo 4 800 pracovných miest. V pohostinskom sektore má prepojenie s pivovarníctvom okolo 12 200 pracovných miest a v maloobchode vďačí za svoje pracovné miesto predaju piva okolo 1 600 zamestnancov.

Polovica z celkového počtu pracovných miest nepriamo vytvorených pivovarníckym sektorom pripadá na odvetvie poľnohospodárstva, ktoré produkuje jačmeň a slad. Ďalšie odvetvia, ktoré majú podstatný prospech z pivovarníckeho sektora sú sektor obalov, doprava, médiá, marketing a služby. V Európe súvisí s výrobou a predajom piva 2, 5 mil. pracovných miest, pričom len približne 6 % z nich tvorí priamo pivovarnícky sektor.

Ročné výdavky európskeho pivovarníckeho sektora na nákup tovarov a služieb predstavujú podľa Šustáka 24, 5 mld. eur. Väčšina, 40 % prostriedkov, sa minie v sektore služieb, 18 % v poľnohospodárstve a obalovom priemysle.

To, aký bude v budúcnosti ekonomický dopad pivovarníckeho sektora na európsku a slovenskú ekonomiku, vo veľkej miere podľa Šustáka závisí od rastu nákladov na výrobu piva a možného pokračovania hospodárskej recesie. "Negatívne ho môže ovplyvniť aj zvyšovanie priamych a nepriamych daní. V neposlednom rade treba brať do úvahy aj možné zmeny v správaní spotrebiteľov. Tieto parametre ovplyvňujú jednak spotrebu, ale aj produkciu piva v Európe, " uzavrel Šusták.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk


Spotřebitelská soutěž Hanácké žně, při které zákazníci mohou pod vršky klasicky vařeného piva Litovel najít tisíce originálních výher, byla spuštěna 19. července 2010. Pokud na spodním víčku uvidí uzávěr se symbolem kombajnu, obdrží pro sebe a své tři přátele vstup na dožínkovou party, na které jeden z účastníků vyhraje hlavní cenu, automobil Chevrolet Cruze.

Všechny etikety na pivních lahvích prošly nyní kompletním redesignem z důvodu modernizace. Navíc jsme na podporu prodeje piva s novými etiketami spustili velkou letní spotřebitelskou soutěž Hanácké žně, “ uvedl Ing. Michal Trunda, vedoucí marketingu Pivovaru Litovel.

Letní kampaň Hanácké žně bude propagována inzercí v lokálních médiích (tisk a rozhlas), cross promotion s rádiem Haná (soutěže), billboardovou kampaní a také guerillovou kampaní s mašličkami umisťovanými na zaparkované automobily (na každé mašličce je unikátní kód, kdo se s kódem zaregistruje na www.hanackezne.cz, obdrží v srpnu na promo akci s kombajny dárek, 3pack piva).

Vrcholem samotné kampaně Hanácké žně bude promo akce ve dnech 5. – 7. srpna 2010, kdy bude před obchodními centry v Olomouci (OC Haná, Olomouc City a Olympia) přistaven kombajn SK-4 (o rozměrech 10, 5 x 3 m) sovětské výroby, brandovaný nápisy Hanácké žně a logy Litovel. Hostesky u kombajnu budou vyzývat k nákupu piva a spotřebitelé obdrží na místě za nákupy dárky. Zároveň budou rozdávat dárky za mašle z guerillové kampaně.

Soutěž Hanácké žně bude probíhat od 19. července do 20. září. Mezi okamžité výhry patří čtyřkolky, lety balónem, horská kola, pivo na celé léto, originální cyklodresy, slamáky a nátělníky. Závěrečná dožínková party se slosováním o automobil Chevrolet Cruze proběhne 25. září na nádvoří pivovaru Litovel.

Více na www.hanackezne.cz

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel


Lahvové pivo společnosti Pivovar Litovel je od července 2010 v novém kabátě. Všechny značky pivovaru inovovaly své etikety na pivních lahvích. Redesign etiket klasicky vařeného piva z Litovle dostala na starost pražská designérská společnost Toman Design. Nový design etiket byl také nově doplněn o prvek zlatého staniolu na uzávěru láhve u značky Premium a zeleného u značky Moravan.

Se studiem Toman Design jsme navázali na předchozí úspěšnou spolupráci z roku 2007, kdy jsme aktualizovali zastaralý logotyp Litovle. První práce na redesignu etiket začaly již v roce 2008, postupně se změnily etikety všech piv a pilovaly se sebemenší detaily. Jsme rádi, že můžeme našim zákazníkům představit klasicky vařené pivo Litovel s novou vizáží, “ sdělil Ing. Michal Trunda, vedoucí marketingu Pivovaru Litovel.

Přes původní požadavek zachování logotypu, jsme s Pivovarem Litovel nakonec dospěli k dohodě na evoluční změně, která by zachovala kontinuitu značky u konzervativních zákazníků. Značka prošla celkovým „úklidem“ a zachovala si pouze barevnost, kompozici a hrubě i kontury liter, “ uvedl Jiří Toman z grafického studia Toman Design.

V další fázi jsme s klientem přistoupili k redesignu etiket. Práce to byla dlouhá a strastiplná, nicméně věříme, že v rámci daných mantinelů produktům výrazně prospěla a bude mnohem více odpovídat jejich kvalitě. Práce na obalech plechovek stále ještě pokračují, “ dodal Toman.

Pivovar Litovel na podporu prodeje klasicky vařeného piva v novém designu spustil velkou letní promo akci Hanácké žně. Akce trvá od 19. července do 20. září. Spotřebitelé pod víčky od lahví mohou najít tisíce cen. Hlavní cenou je automobil značky Chevrolet Cruze. Více informací o soutěži na www.hanackezne.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel


Najlepšie pivo na svete uvarili v Belgicku

[pondělí, 26. červenec 2010]

Najlepšie pivo na svete uvaril malý belgický pivovar Westvleteren. Spravujú ho trapistickí mnísi z kláštora Saint Sixtus na západe krajiny.

Jeho skvost, pivo Westvleteren 12, získal najviac hlasov spomedzi takmer 2, 5 milióna zapojených hodnotiteľov. Povedal pre TASR Peter Blahút z Prešporskej pivotéky v Bratislave.

Celosvetové hlasovanie prebiehalo na stránke ratebeer.com a hodnotilo sa 110.000 pív pochádzajúcich z viac ako 9680 pivovarov. Historicky tak toto pivo obhájilo prvenstvo piatykrát od spustenia súťaže v roku 2002. Okrem Westvleteren 12 sa v prvej desiatke umiestnilo ďalšie belgické trapistické pivo Rochefort Trappistes 10 z pivovaru Brasserie Rochefort, v prvej stovke bodoval aj Rochefort Trappistes 8 a St. Bernardus Abt 12. Tieto majú priaznivci piva možnosť kúpiť aj na Slovensku.

"Po úspechoch piva Westvleteren 12 sa o neho zvýšil záujem natoľko, že mimo kláštora, kde sa varí, ho dostanete len veľmi ťažko. Aj pri osobnej návšteve je možný iba odber obmedzeného množstva, ktoré je potrebné si vopred telefonicky rezervovať, " potvrdil Blahút. S ostatnými trapistickými pivami je to jednoduchšie a fajnšmekri ich môžu kúpiť v špecializovaných pivotékach. Slováci podľa predaja v Prešporskej pivotéke majú záujem hlavne o Rochefort Trappistes 10 a jeho súrodenca s menším obsahom alkoholu Rochefort 8, prípadne St. Bernardus Abt.

Belgicko je známe tradíciou a históriou výroby piva. Od stredoveku sa tu rozvíjali postupy a receptúry varenia . Dodnes pretrvalo takmer 190 pivovarov, v ktorých sa varí skoro 800 druhov piva. Medzi najznámejšie patria tzv. "trapistické" pivá, ktoré sa aj dnes varia podľa tradičných receptúr za múrmi kláštora trapistami - mníchmi žijúcimi v prísnom mužskom ráde. Prvé trapistické pivo, ktoré sa začalo distribuovať aj mimo mníšskej komunity, bolo Westmalle v roku 1861. Existuje už iba sedem takýchto kláštorov, z toho šesť sa nachádza v Belgicku a jeden v Holandsku.

Zdroj: HN Online.sk | TASR


Spotřeba v letních měsících rok od roku stoupá!

Lehký a svěží Hoegaarden je jako stvořený pro současné horké letní dny, kdy si můžete v klidu posedět na zahrádce oblíbené restaurace nebo baru. Toto originální pšeničné pivo se na českém trhu poprvé objevilo v roce 2002 a od té doby si vytvořilo věrnou základnu fanoušků, kteří jsou ochotni si pro něho cíleně dojít do restaurace nebo baru, kde se prodává.

Češi si belgický speciál Hoegaarden oblíbili. Hlavně v horkém letním počasí je svěží chuť tohoto speciálu, navíc servírovaného se šťavnatou limetkou, opravdu vítaným zpestřením, " komentuje trend vzrůstající spotřeby Martina Bučková, manažerka prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Oblíbenost dokazuje i fakt, že sami spotřebitelé dokonce aktivně zakládají různé fanouškovské stránky, na kterých si vyměňují informace, kde je aktuálně Hoegaarden k dostání.

V současném horku láká Čechy především specifická chuť Hoegaardenu s náznakem pomeranče a koriandru a originální šestihranná sklenice ozdobená plátkem limetky. Mimochodem věděli jste, že právě přidaná limetka je českým kouskem? Jistý barman z Potrefené husy se rozhodl vyzkoušet, jestli by tenhle trik mohl u zákazníků uspět. A uspěl - tento rituál záhy převzali všichni ostatní barmani a dnes již stěží najdete restauraci, kde by vám Hoegaarden naservírovali bez osvěžujícího zeleného plátku.

Fajnšmekři, kteří rádi zkoušejí nové věci, si oblíbili i čím dál populárnější pivní koktejly. V letních dnech je skvěle osvěží například mojito připravené právě z tohoto speciálu - pozor, v Potrefené huse se servíruje pod názvem Hoegaarden Beer Special a připravuje se z máty, limetky, třtinového cukru a samozřejmě Hoegaardenu. Vaše chuťové buňky by mohl potěšit i Hoegaarden Universal s brusinkovým džusem, rovněž servírovaný v Potrefené huse. Ve světě se zase můžete setkat třeba i s koktejlem z Hoegaardenu a grenadiny a podobných specialit.

Tip na speciální koktejl Hoegaarden Beer Special: 1/ 2 limetky, hrst máty, 2 lžičky třtinového cukru, ledová tříšť, 2 dl Hoegaarden White, ozdoba - větvička pocukrované máty. Způsob míchání - ve skle, sklo - pivní sklo Hoegaarden 0, 3 dl

Do skla vložíme limetku, hrst máty a třtinový cukr. Tyto tři ingredience ve sklenici rozdrtíme a zasypeme ledem. Pak dolijeme pivním speciálem Hoegaarden, promícháme lžičkou a dosypeme ledem. Nakonec dozdobíme větvičkou pocukrované máty umístěnou na vrch koktejlu.

Zdroj: GastroTrend.cz


Soutěž o deset motorek Jawa Pionýr spustí v srpnu značka Hostan. „Akce s názvem Hostanovi Pionýři bude probíhat ve zhruba 250 restauracích a výčepech na jihu Moravy a můžu slíbit, že žádný soutěžící nepřijde zkrátka, " říká Martin Kašpar, group brand manažer odpovědný za značku Hostan.

Za každá dvě piva získá soutěžící samolepku do své karty a až nasbírá samolepek deset, získává stírací výherní los s jednou z padesáti tisíc garantovaných výher. Buď může získat drobnou cenu ihned - jako například další pivo zdarma, motorkářský šátek nebo motorkářskou nášivku, nebo dostane klíč.

Ve hře je celkem 600 klíčů, ale jen deset z nich je výherních. O tom, zda soutěžící získal ten výherní, se přesvědčí ve Znojmě nebo v Třebíči, kde se 11. a 12. září uskuteční dvě finálová kola, " upřesňuje Martin Kašpar. Ústředním motivem slavnostního finále bude otevírání výherních skříněk. Soutěžící, kterému se podaří klíčem schránku otevřít, vyhrává repliku legendární motorky Jawa Pionýr. Celkem Hostan nadělí 10 unikátních motorek Jawa Pionýr. Z jejího sedla pak výherce může poznávat krásy Hostanova kraje.

Na soutěž bude upozorňovat lokální billboardová kampaň, inzerce v regionálním tisku a rozhlasové spoty.

Pivní značka Hostan je tradičně spojena se Znojmem a znojemským regionem a řadí se k nejoblíbenějším pivům v této oblasti. Do portfolia skupiny Heineken Česká republika patří od roku 2003.

Zdroj: GastroTrend.cz


Ministerstvo zemědělství odvolalo předsedu představenstva Jihomoravských pivovarů Zdeňka Řeháka a předsedu dozorčí rady Vladimíra Hynšta.

Pivovar ve Vyškově, který ještě nedávno chtělo poslat do útlumu a většinu jeho zaměstnanců propustit, nyní povede bývalý prezident agrární komory a nynější šéf její jihomoravské pobočky Václav Hlaváček.

„Jihomoravské pivovary mají nyní jednoho člena představenstva a tím jsem byl jmenován já, “ potvrdil Václav Hlaváček. Neupřesnil, jaké další kroky ve své pozici udělá, jen uvedl, že budou směřovat k tomu, aby se pivo ve Vyškově vařilo dál.

Odvolání Zdeňka Řeháka žádali i pracovníci pivovaru. Mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáková ho zdůvodnila tím, že představenstvo nepřijalo taková organizační opatření, která by zamezila možnému zahájení insolvenčního řízení s podnikem. „A předseda dozorčí rady se k takovémuto jednání představenstva nepostavil odpovídajícím způsobem, “ uvedla mluvčí Tereza Dvořáková.

Pivovar měl jít do útlumu od 30. června, představenstvo však na poslední chvíli upustilo i od hromadného propouštění.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


„Ústecký pivní dědek“ zdobí etikety po celém světě, jeho jméno ale historici dlouho neznali.

Foto

Málokdy se stane, že něčí tvář obletí celý svět. Navíc, že se o ní budou prát a žádat ji různé firmy jako součást své image. Přesně to se stalo Victoru Cibichovi. Dokonce i v dobách, kdy svět na jeho jméno zapomněl a identitu „pivního dědka“ bylo třeba znovu objevit.

Logicky by se dalo domyslet, že se o to postaral některý z ústeckých historiků. Není to tak, o to se postaral dokumentátor českého pivovarnictví, jak již několikrát řekl ředitel ústeckého archívu Vladimír Kaiser. „Objev Cibichovy identity plně náleží Petru Žižkovskému, který již dříve vypátral Cibichův původ a povolání.

Je to víc než sto let od doby, kdy pivovar ve Velkém Březně začal Victora Cibicha na svých etiketách používat. „Jako jediný z fungujících domácích pivovarů má Březňák na své etiketě po celé jedno století podobiznu osobnosti, která skutečně žila, “ upozornil Žižkovský ve stati pro Pivní deník.

Podobiznu tohoto přednosty stanice na svých etiketách používaly a dodnes používají pivovary v mnoha zemích světa. Například v Uruguayi, Kostarice, USA, Rumunsku, Řecku a jinde. Díky Victoru Cibichovi je také Březňák velmi oblíbený v sousedním Německu. Vlastníkem loga je dnes společnost Heineken.

Kdo vlastně byl ten vousatý milovník krásnobřezenského piva? Je pravděpodobné, že prodělal kariéru drážního úředníka, který se v jejích počátcích podle potřeb svého zaměstnavatele, jak bylo u „eráru“ dobrým zvykem, stěhoval z místa na místo.

O tom vypovídají další data z jeho života. Pocházel od Brna, oženil se v Praze, první syn se narodil v Hoštce, druhý v Lukách nad Jihlavou. Cibichova rodina se trvale usadila ve Velkém Březně až v roce 1891. Tam se přistěhovala z Luk. Cibichovi dostali od c. a k. drah prostorný byt v budově zdejšího nádraží.

O jeho železničářské kariéře vědí dějepisci jenom málo. Snad jen, že v roce 1901 byl drážním kontrolorem C. a k. soukromé rakouské severozápadní dráhy. Mimoto v pronajatých nádražních prostorech v malém obchodoval s uhlím. Po roce 1910 Cibicha ještě jednou povýšili na drážního inspektora. Pohřben je ve valtířovském hrobě číslo 236.

Jeho synové v Čechách žili až do konce druhé světové války. Je příznačné, že v roce 1946 je odsunuli. Nikdy se neoženili a v Německu žili společně v Norimberku do roku 1967.

Victor Cibich

Narozen 11. prosince 1856 v Hustopečích u Brna. Oženil se 26. června 1884 v Praze s Auguste Bunzelovou. Měl dva syny, Bruna a Paula, ti byli po válce odsunuti. Trvale ve Velkém Březně žil s rodinou od 2. března 1891. Zemřel 25. ledna 1916 v 18.50

Jeho tvář byla poprvé na pivní etiketě použita v roce 1907

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Janni Vorlíček | Foto: Archiv Muzea města ústí nad Labem


Oslavy Anenské pouti v severoplzeňských Nečtinech se o víkendu opět nesly ve znamení piva. Už pošestnácté se tu totiž v sobotu uskutečnily tradiční pivní slavnosti. Součástí programu bylo i vystoupení domažlických dudáků, Josefa Švejka či revivalové skupiny Kabát.

Vloni Nečtinští uspořádali akci kvůli pouťovým atrakcím o týden dřív a celý den tehdy propršel. A ani tentokrát to dopoledne nevypadalo lépe. „Snad se to ještě vybere, “ zoufal si při pohledu na mraky starosta Nečtin Jiří Křemenák. O omezení programu nechtěl ani slyšet. „Je to tradiční akce a nechceme ji přerušovat jen kvůli nepříznivému počasí. Je tu vždycky takový krásný mumraj, když se sejde hodně lidí, a povídáme, zanadáváme si a pak se jde zase dál, “ vysvětlil.

Starostova slova potvrdil i Václav Kamínek z nedalekého Čestětína. „Chodíme sem na slavnosti často, podívat se na kapely i dát si pivo. Navíc jsou Nečtiny pro široké okolí takovou střediskovou obcí, takže se sem sjíždíme i my z okolních osad a navzájem už se díky podobným akcím známe. Vždycky se na to setkání po roce těšíme, “ říká. Rád vzpomíná i na první ročníky, kdy součástí skromnějšího programu byl i fotbalový turnaj. „Také to mělo něco do sebe. Sudy jsme vždycky dopíjeli až v pondělí, “ směje se. Svému kamarádu Václavovi přitakával i místní Antonín Koča: „Chodím sem pravidelně každý rok a musím říct, že jsem hrdý, že se tady u nás něco takového děje. Je tu dobré pivo.

O zábavu se v odpoledních hodinách postaral kromě jiných účinkujících plzeňský Švejk, který lidem servíroval hlášky z první republiky a vytvořil pod pódiem oddychovou atmosféru. Do „tuhého“ šlo jen tehdy, když se do sebe soutěžící v rámci soutěže jedlíků snažili během sedmi minut nasoukat zásoby deseti kil vídeňských párků. Nebo když se bojovalo o titul nečtinského krále pivařů a pivařek. „Z loňska drží rekord místní Theodor Bayer, ve kterém zmizel půllitr piva bez sebemenšího ukápnutí za dvě sekundy, “ prozradil jeden z organizátorů.

Na nečtinské slavnosti dorazily i známé tváře. V davu návštěvníků se objevila třeba herečka Bára Hrzánová se svým mužem Radkem Holubem „Chodíme sem každý rok. Kousek odsud máme chatu. Jezdila jsem sem už jako malá holka a v roce 1996 jsme tu měli dokonce jako první pár venkovní svatbu na zřícenině hradu Preitenstein. Já osobně se tu cítím jako doma, “ vysvětlila herečka.

Pivní slavnosti jsou pro místní i lidi z okolí bezesporu oblíbenou společenskou akcí, na kterou se vždy všichni těší. přesto Nečtinští uvažují o změnách. „Chceme akci pořádat i v dalších letech, jen ji asi naladíme více ve směru té klasické pouti s církevním nádechem. V současné době vzniká meditační cesta se sochami od kapličky Piety ke kostelu sv. Anny. Tudy by v budoucnu mohlo jít pouťové procesí, které by bylo na plácku před kostelem zakončené bohoslužbou pod širým nebem, “ popisuje vizi budoucích oslav starosta.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autorka: Kateřina Černá


V Litoměřicích teklo pivo proudem

[pondělí, 26. červenec 2010]

Zlatavý mok tekl proudem na Tyršově náměstí i v přilehlé Lidické ulici. Po devítileté odmlce se totiž v sobotu vrátily do Litoměřic „Pivní slavnosti“.

Foto

Celkem 1400 návštěvníků dostalo šanci ochutnat výrobky hned šesti českých pivovarů, malého a středního charakteru. Prezentoval se zde Pivovar Nymburk, Rohozec, Žatec, Kocour z Varnsdorfu, Pivovar Holba Hanušovice a Svijany.

Foto

K dispozici byly lavičky k sezení, stejně jako stánky s občerstvením. Nechyběl ani doprovodný soutěžní a kulturní program startující už v 11 hodin. Postupně vystoupily skupiny Dekáda, Veselý lidi, Swing Quartet Bohemia, Chřestýši, Swing Quartet Bohemia a Vintage retro. Náladu pozvedly i soutěže o největší pivní pupek nebo jak nejrychleji vypít tupláka.

Foto

Finanční náklady na organizaci pokryl výtěžek ze vstupného, pronájmů a dary od sponzorů. Město tak „pivobraní“ nestálo nic. „Přestože nám počasí příliš nepřálo, přišel překvapivě vysoký počet lidí, kteří svou účastí ukázali, že návrat k tradici vítají, “ konstatoval místostarosta Jaroslav Tvrdík. Případný výtěžek z akce bude věnován na koupi babyboxu.

Zdroj: Litoměřicko24.cz | Autorka: Eva Břeňová | Foto: Miroslav Zimmer

Další informace včetně fotogalerie a videa naleznete zde...


Skotský pivovar BrewDog sídlící v Fraserburghu o sobě dal vědět již několikrát. Známý je zejména boj s jedním německým pivovarem o to, který pivovar se bude moci honosit nejsilnějším pivem světa. A Skoti teď udělali pořádný krok k ultimátnímu vítězství - připravili pivo s názvem The End of History, které obsahuje 55 procent alkoholu, a je tak silnější než naprostá většina kořalek.

Foto

Nejnovější počin pivovaru byl okamžitě odsouzen ochránci zvířat. Těm totiž vadí, že se nové pivo prodává v jakýchsi bizarních obalech z mrtvých zvířat, které jsou jakoby vycpány láhví. "Je to laciný obchodní tah, " shodují se.

V první várce bylo vyrobenou pouze 12 kusů piva, přičemž se cena pohybovala mezi 500 - 700 librami (15 000 až 21 000 korun), podle druhu zvířete, ve kterém se láhev nacházela. Pro první várku bylo využito sedm mrtvých lasic, čtyři veverky a jeden zajíc.

Foto

Výrobci si stojí za tím, že ani jedno ze zvířat nebylo zabito kvůli jejich produktům. Většinou prý využili těla zvířat, která nalezli u silnice. Ta pak očistil a připravil preparátor. Některá navíc dostala i speciální oblečky.

Okamžitě vyprodáno

Jisté je, že inovativní pivovarníci oslavili s novým kontroverzním produktem velký úspěch. Po všech 12 láhvích se doslova zaprášilo, a BrewDog tak zřejmě připraví nejméně ještě jednu edici.

Malý skotský pivovar v zásadě obyčejná piva, jak je většina lidí zná, nepřipravuje. Jejich motto: "Pivo nemělo nikdy být nijaké, apatické a bez chuti, " mluví samo za sebe. Není tak divu, že dříve vyrobená piva nesla názvy Tactical Nuclear Penguin (Taktický Nukleární Tučňák - 32% alkoholu) či Sink the Bismarck (Potopte Bismarck - 41 % alkoholu).

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Jakub Kynčl


Pořadatelé Slavností pivovaru Ostravar, které se uskuteční poslední srpnovou sobotu, dnes poprvé zveřejnili kompletní seznam kapel, které vystoupí na konci prázdnin v areálu pivovaru v centru Ostravy.

Mezi účinkujícími jsou tradiční jména i řada kapel, které budou hrát na Slavnostech úplně poprvé. Na 3 pódiích vystoupí během 10 hodin celkem 18 kapel „Letošní složení slibuje to nejbohatší hudební menu v celé dvanáctileté historii našich Slavností, “ říká manažer značky Ostravar Michal Útlý.

Hlavními taháky srpnového programu bude tentokrát hned několik hudebních seskupení. „Bohatost hudební nadílky bych rád dokumentoval pěticí různorodých kapel, “ říká Michal Útlý z Ostravaru. „Mám na mysli Divokého Billa, Horkýže Slíže, Charlie Straight, The Prostitutes a samozřejmě Vypsanou Fixu, která obstará letošní finále Slavností pivovaru Ostravar.

Na Slavnosti zavítá také legendární ostravská kapela Citrón, která vystoupí na pódiu nazvaném Legendy Stage, společně s populárními Legendy se vrací, kapelou Doga či Pavlem Novákem ml..

Pestrobarevný hudební koktejl doplní také nejlepší místní kapely. „Zatímco organizátoři festivalů hledají hudební zpestření za hranicemi České republiky, my postupujeme přesně opačně. Ostravar je pevnou součástí místní tradice. Proto také se sloganem Fandíme místním partám na Slavnostech dáme příležitost nejlepším místní kapelám, “ vysvětluje Útlý.

O místo na pódiu projevilo během července zájem přes 100 kapel z Moravskoslezského kraje! Pořadatelé je rozdělili do sedmi teritorií: Ostravsko, Opavsko, Krnovsko, Havířovsko, Karvinsko, Novojičínsko a Frýdecko-Místecko.„V první polovině srpna proběhne na našich stránkách www.ostravar.cz hlasování, ve kterém necháme naše příznivce rozhodnout, kterých sedm místních kapel na Slavnostech vystoupí, “ dodává závěrem Michal Útlý z pořadatelského týmu Slavností pivovaru Ostravar.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Mohl se jmenovat Hutník nebo Horník. Mohl mít sladší chuť stejně jako ostatní piva v regionu v té době. V nošovickém pivovaru se ale v roce 1970 rozhodli jít od počátku svou vlastní cestou...

Foto

Pivo, které zde v prosinci před čtyřiceti lety začali vařit, dostalo nadčasové jméno Radegast a nebývale hořkou chuť, kterou mu vtiskl Jaromír Franzl, uznávaný sládek pocházející z pivovarské rodiny s velkou tradicí.

Nejprve ho z hospod s tímto novým pivem vyhazovali, postupně se ale prosadilo a dnes je větší hořkost piva přímo spjata s tímto regionem, “ vrací se k počátkům pivovaru v Podbeskydí Vladimír Jurina, manažer Plzeňského Prazdroje, pod který Radegast patří.

Ke čtyřicátému výročí od uvaření první várky piva nyní nošovický pivovar připravuje celou řadu akcí. První z nich by se měla uskutečnit v druhé polovině srpna. Půjde o přechod Beskyd od sochy boha Radegasta přes Ondřejník až do Nošovic. Délka trasy? Symbolických čtyřicet kilometrů.

Konkrétní datum přechodu ještě ladíme, mělo by jít o sobotu 14. nebo 21. srpna. Sraz na Pustevnách bude zřejmě v osm ráno. Půjde se po značených turistických trasách, kontrolní body budou u rozcestníků. V cíli samozřejmě bude čekat na účastníky přechodu odměna, “ přibližuje Pavel Kmínek z Radegastu.

Hlavní oslava se pak chystá na sobotu 11. září. U pivovaru v Nošovicích se uskuteční tradiční Radegast den. Chybět na něm nebude kvasnicový ležák Radhost, zároveň bude u této příležitosti otevřeno také nové návštěvnické centrum, které například přiblíží historii pivovaru v podobě výstavy dobových předmětů a fotografií.

V plánu má Radegast uskutečnit i setkání pamětníků. Mnozí z nich disponují cennými materiály či informacemi o historii pivovaru. Chybět určitě nebude ani otec piva Radegast a jedna z největších osobností pivovarnictví na Moravě, pan Jaromír Franzl, “ podotýká dále Kmínek.

Zlatý hřeb narozeninových oslav, zahalený zatím do roušky tajemství, se uskuteční přesně v den výročí, tedy 3. prosince. To má být stočen jubilejní sud s pivem Radegast. „Co s ním ale provedeme, si zatím chceme nechat pro sebe. Bude to překvapení pro všechny, “ dodává Kmínek.

Radegast ve zkratce

V Pivovaru Radegast se vaří pivo od prosince roku 1970. Od roku 1999 je součástí největší pivovarské skupiny v České republice – společnosti Plzeňský Prazdroj. Ročně produkuje přes 2, 2 milionu hektolitrů piva a zaměstnává 270 lidí. V roce 2008 uvařil Radegast desetimiliardté pi­vo.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Martin Pleva


V Soběslavi budou vařit vlastní pivo

[čtvrtek, 22. červenec 2010]

Táborským pivním slavnostem možná vyroste konkurence. Nápad už pomalu zraje.

Zmizí ruina. Vyroste nekuřácká restaurace. A pivo se sem bude vozit z hradu. Soběslavští se na obnovení tradice vaření piva docela těší.

Ředitel zdejšího kulturního domu Petr Valeš dokonce multifunkční centrum s kongresovým sálem nevnímá jako konkurenci. „Je to super nápad. A já to vítám, protože alespoň v Soběslavi vznikne další turistické lákadlo, “ uvedl.

Po téměř šedesáti letech by se do bývalého pivovaru v areálu hradu mohly vrátit varny, spilky a celá technologie pro výrobu piva. S myšlenkou obnovit tradici pivovarnictví si pohrával předseda představenstva soběslavské akciové společnosti Rašelina Rostislav Staněk hezkou řádku let, ale zchátralý dům na náměstí Republiky koupila společnost teprve před dvěma lety. „Měšťanský pivovar Soběslav není původní název společnosti. Ta měla sloužit k jinému záměru. Myšlenka je stará zhruba od roku 2004, ale hledali jsme vhodný objekt, prostory, “ vysvětluje Staněk.

Záměr byl od samého začátku jasný – vystavět v Soběslavi minipivovar a vrátit městu tradici, která zde byla staletí. „Vlastní technologie Měšťanského pivovaru bude umístěna ve sklepích hradu.V domě na náměstí chceme postavit restauraci, ubytování a kongresové centrum, kde budeme pivo z pivovaru prodávat, “ informuje dále Staněk.

Předpokládá, že zde zahájí výrobu čtyř základních piv, a to světlého, polotmavého, tmavého a pšeničného, podle sezony pak i ochucených piv, možná dokonce i pivo původní, protože majitelé recepturu znají.

Myslím si, že minipivovary s celou svou filozofií mají budoucnost. V prvotní řadě chceme pivo jako místní tradici nabídnout i místním lidem. Přiláká-li to do regionu více turistů, bude to jen dobře, “ uvedl Rostislav Staněk. A vůbec se nebojí myšlenky, že by se pivní slavnosti konaly i v Soběslavi.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Alena Řezáčová


Novým majitelem Pivovaru Bakalář se stane skupina největších dovozců a distributorů piv v Rusku.

Rakovnický Pivovar Bakalář míří do rukou skupiny dovozců a obchodníků s pivem, která působí v několika evropských zemích. Rozhodující aktivity má ale v Rusku a na akvizici Bakaláře se podílí především jednačtyřicetiletý Andrej Brajlovský, spoluvlastník největšího importéra a distributora piv v Rusku - společnosti Russian Tradition Group.

Tato firma v Česku působí už deset let, dováží do Ruska pivo a v budějovickém Samsonu si nechává vařit privátní značky Pražečka a Černovar, určené výhradně pro ruský trh. Brajlovský podle informací HN už delší dobu hledal v Česku možnost podobné akvizice.

Bakalář je však značně zadlužený pivovar s letos očekávanou produkcí necelých 20 tisíc hektolitrů. I dosavadní vlastník je Rus - Alexander Olenin, který ovládal Bakaláře přes společnost Czech Brewery. Lidé z odcházejícího vedení ale nechtěli celou transakci komentovat. Není známa ani cena, za kterou noví majitelé Bakaláře kupují.

Novým ruským akcionářům pomáhá v roli poradce pivovarnický expert a někdejší generální ředitel Plzeňského Prazdroje a posléze Pivovaru Krušovice Pavel Gregorič, který z "královského" pivovaru odešel už před časem, když Krušovice koupil nizozemský Heineken. Stejně tak by do Bakaláře měla nastoupit na vysokou pozici i někdejší manažerka Krušovic Draha Pittnerová, která už třetím rokem pracuje pro Russian Tradition Group.

Podle Gregoriče je důvodem zájmu nového investora především kvalita českých piv. "České pivo má v Evropě prostě dobrý zvuk a získat jeho vlastní zdroj je, především pro investory, kteří se pivem profesionálně zabývají, určitě zajímavé, " říká poradce nových majitelů Bakaláře.

Bakalář by tak měl zůstat dál regionálním pivovarem a dodávat na tuzemský trh, ale počítá se s nárůstem produkce a zvýšením podílu exportu na minimálně 50 procent. Russian Tradition Group, kterou Brajlovsky vlastní spolu se svým bratrem - dvojčetem Alexandrem a ještě kamarádem z dětství Sergejem Jegorovem, má v Rusku čtvrtinový, tedy největší podíl na dovozu a distribuci piv. Především německá piva, jako jsou Paulaner, Krombacher, Liebenweiss, Grotwerg, holandská La Trappe a česká piva, jako jsou Krušovice nebo Bernard a v Česku vyráběné privátní značky Pražečka i Černovar dodává Russian Tradition do 1500 supermarketů a pěti set restaurací v Moskvě. Další stovky jich zásobuje v ostatních regionech Ruska.

Vyjádření samotného Brajlovského se nepodařilo získat.

"Německo a Česká republika, to jsou naše základní trhy, " řekl před půldruhým rokem v rozhovoru pro Hospodářské noviny. "Pokud má kupovat pivovar skutečný hospodář, musí nejdřív řešit otázku peněz do marketingu, rozvoje a počítat si návratnost své investice. Teď musejí do bank i firem přijít hospodáři místo spekulantů, " vyjádřil se tehdy Brajlovský.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Malé pivovary vaří poklady. Objevte je

[čtvrtek, 22. červenec 2010]

Podobných minipivovarů, jako je tento v Praze na Strahově, najdete po republice desítky. A čím dál víc českých pivařů vyráží naproti „domácímu“ ležáku.

Letním vedrům se dobře čelí s půllitrem v ruce. Výlety po památkách můžete spojit s návštěvou minipivovarů, kde ochutnáte tradiční české pivo, ale i exotické příchutě.

Že ve vašem okolí není žádný malý pivovar, který by stál za návštěvu? To se určitě pletete.

Přestože si možná z hlavy žádný hned nevybavíte, vězte, že objevit je není těžké. Po celé zemi už jich za poslední roky vyrostla téměř stovka. Naprostá většina z nich nabízí vlastní restauraci, v mnohých se můžete i ubytovat, takže si klidně můžete cestu za pivem naplánovat jako část dovolené.

Devadesátá léta nebyla pro milovníky českého piva šťastnou érou. Nepovedené privatizace či nezájem velkých pivovarů o jejich menší provozy zavíraly jeden pivovar za druhým. V Jarošově, v Břeclavi, v Karlových Varech a na řadě dalších míst už mohou místní jen vzpomínat na doby, kdy si mohli dopřát lok „svého“ piva.

To následující dekáda se už na pivaře začala tvářit mnohem vlídněji. Čím dál víc nadšenců a pivních fajnšmekrů se začalo odhodlávat k tomu, aby od ochutnávání piva přešli i k jeho výrobě.

Byť jen výjimečně dostanete jejich mok dál než pár kilometrů od minipivovaru, počet pivovárků i množství uvařeného piva stále narůstají. Svědčí to o jediném - čeští pivaři mají čím dál víc v oblibě pivo, které se nevaří v obrovských objemech těmi nejefektivnějšími technologiemi, ale rádi vyrazí naproti „domácímu“ ležáku.

Zkuste experimentovat

A co vás při putování za českým pivem čeká? Na rozdíl od produktů některých velkých výrobců budete mít jistotu, že pivo vyrábějí konkrétní lidé, a ne přes počítače řízený stroj, který odměřuje to nejsprávnější dávkování jednotlivých surovin, umí nastavit nejefektivnější způsob výroby a uvaří produkt, jehož hlavním posláním je příliš nevyčnívat z chuťové průměrnosti, aby náhodou neodradil od konzumace pijany nepřipravené na chuťovou odlišnost.

Je to alternativa proti těm europivům, a čím víc nás bude, tím líp, “ těší se na další rozmach malých varen Petr Kobzík, jemuž patří minipivovar v brněnském Žebětíně.

Mými zákazníky jsou lidé, kteří ocení kvalitu. Stále vyrábím nové pivo. Dělám odnože podle objednávek zákazníků, “ popisuje cestu, kterou razí řada malých výrobců, Martin Karaivanov, majitel pivovárku v Polepech na Kolínsku.

I zásluhou četného experimentování se vám při cestě za malými pivovary může stát, že ne každý vzorek, kterého se napijete, bude lahodit vašim chuťovým buňkám.

Prakticky všichni malí pivovarníci však mají v nabídce klasický světlý ležák plzeňského typu, který při experimentování můžete brát jako odrazový můstek pro výpravy do říše piv kakaových, malinových či třeba puškvorcových. Jak je ctěná libost.

Počítejte také s tím, že za půllitr často zaplatíte více než za mok od velkého pivovaru. Uvařit pivo v malé výrobně u restaurace je totiž výrazně dražší než ve velkém závodě, který díky obřím várkám může levněji kupovat suroviny, jeho výroba je efektivnější a může si při produkci v řádu desítek milionů půllitrů ročně dovolit nižší marži než pivovárek, který svoji produkci počítá na desítky tisíc piv.

Vařit můžete i doma

A konečně - za svým oblíbeným pivem budete muset jezdit pravidelně. Naprostá většina malých pivovarů totiž nemá peníze na to, aby si mohla dovolit instalovat lahvovací linku. Pivo vám sice zpravidla rádi natočí s sebou do PET lahve, ta však není určena pro žádné dlouhodobé skladování.

Pokud i přesto pivním specialitám propadnete, existuje způsob, jak si je dopřávat, aniž byste museli pravidelně objíždět minipivovary s plastovými lahvemi. Už za cenu okolo tisíce korun lze koupit soupravu pro domácí vaření piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk, s přispěním Lucie Frydecké


«« « Strana 522 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechcemePivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň