Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary



Nepomuk ovládly pivní slavnosti

[pondělí, 20. červenec 2015]



Pivo v práci? Jen slabé a někde

[pondělí, 20. červenec 2015]


A že malíř Josef Mánes byl patronem spolku pražských výtvarníků, včetně těch pivomilných?

Bohatě ilustrovaná kniha Praha u piva etnologa a historika Karla Altmana líčí zábavnou formou historii piva v české metropoli

Vědecký pracovník brněnského Etnologického ústavu AV ČR Karel Altman se zabývá hostinskou tematikou už čtvrtstoletí. Právě tak dlouho pracoval na knize Praha u piva, kterou vydává Vyšehrad.

Pití piva i hostinské podniky v Praze mají bohatou tradici, jejíž počátek sahá až do raného středověku, přitom přemnohou radost přinášejí četným z nás dodnes. Příslovečnou zlatou dobou těchto kulturních fenoménů ale přece jen bylo období od počátku 19. století do meziválečných let. Na stránkách své nové knihy nechává Karel Altman znovu ožít historii dávných pivomilů z řad věrných hostů i pouhých nahodilých návštěvníků, historii zábavnou, ale také patřičně poučnou a snad inspirující. Praha u piva pojednává o Pražanech, kteří měli ve zlaté době štamgastů jedno společné – často a rádi popíjeli pivo všech druhů: světlé i tmavé, výčepní i ležáky a různé speciály. Proto vyhledávali rozmanité hostinské podniky, které měly pivo na čepu, zejména restaurace, hostince, pivnice, ale i prosté hospody a výčepy. Snad každé z těchto zřídel piva bylo magickým místem, zvlášť pro ty, kteří se sem chodili občerstvit, zahnat žízeň, zapít pokrm i povznést ducha.

Kniha líčí historii piva jako nápoje typického pro pražské prostředí, sleduje utváření pivní kultury v české metropoli a hodnotí jeho význam pro rozvoj společenského života ve městě. Největší pozornost je věnována kulturním jevům, které s sebou pití piva odedávna přináší, tedy rozmanitým způsobům čepování i pití, pijáckým rekordům, rozličným excesům i jejich nežádoucím následkům. Zvláštní důraz je kladen na objasnění role, kterou pivo hraje při sbližování a sdružování obyvatel Prahy. Obecnější pojednání jsou průběžně dokládána konkrétními příklady ze života příslušníků širokých vrstev obyvatel české metropole, od aristokracie přes měšťanstvo, střední vrstvy a inteligenci až po dělníky a deklasované živly.

Práce se opírá o studium nejen současné odborné literatury, ale také značného množství pramenů různé provenience, zejména o memoárovou literaturu, rozmanité odborné příručky, průvodce a bedekry, korespondenci významných osobností a dále o tematicky zaměřené stati z dobových novin a časopisů. Bohatě je využíván i stavovský tisk hostinských, restauratérů a jiných krčemných odborníků a další zdroje informací, třeba i pražské písně a kuplety z dávných kabaretů a šantánů.

Karel Altman: Praha u piva

Vydalo nakladatelství Vyšehrad roku 2015

První vydání

Počet stran 240, MOC 398 Kč

www.ivysehrad.cz

Karel Altman (* 1960) je čtenářům znám jako autor prací s hostinskou tematikou, které se věnuje už celé čtvrtstoletí. Tento brněnský rodák knižně debutoval monografií Krčemné Brno, která vyšla na začátku devadesátých let coby sice pozdní, leč asi největší „hřích mládí“ tohoto urbánního etnologa a historika. Autor se v ní představil jako ctitel dějin i každodenního života dávných hostinských zařízení v moravské metropoli.

Pozoruhodnou krčemnou problematikou, jejíž řešení považuje za své životní poslání, se jako vědecký pracovník brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR zabývá dodnes. Svědčí o tom řada vědeckých studií, publikovaných v odborných periodikách i sbornících, stejně jako patřičně zaměřené kapitoly v jiných publikacích i samostatné monografie. Jeho nová kniha Praha u piva navazuje na úspěšnou publikaci Zlatá doba štamgastů pražských hospod, analyzující štamgastenství jako kulturní jev, a přináší řadu dalších poznatků o hostinském životě. Svou oblíbenou tematiku autor též přednáší na brněnské univerzitě, v Ústavu evropské etnologie i na půdě jiných bohulibých institucí; v současnosti pravidelně referuje o hospodách mimo jiné na vlnách Českého rozhlasu. Karel Altman je také autorem mnoha řízných aforismů, do nichž ukládá své životní zkušenosti, kterými se ovšem sám zásadně neřídí.

Ukázka z knihy, str. 18

Zvláštní postavení mezi všemi značkami u nás mělo už v 19. století pivo plzeňské, totiž to z Měšťanského pivovaru v západočeské metropoli, které se

v první polovině čtyřicátých let 19. století objevilo na trhu jako zvláštní novinka. Zásluhou plzeňských sládků poznal svět nové světlé pivo, dvanác¬tistupňový ležák, jehož pojmenování Pilsen nebylo pouhou značkou, nýbrž označením zvláštního typu piva.

Plzeňské se prosadilo nejen na domácím trhu, ale záhy proniklo i do jiných zemí, ba i do zámoří, a všude postupně vytlačilo z trhu podobná piva. Jeho cesta

za slávou ovšem vedla přes Prahu jakožto hlavní měs¬to českých zemí, bez kterého se u nás ostatně prosadilo jen máloco skutečně významného. Právě tady se plzeňské přesvědčivě etablovalo u místních znalců, jejichž autorita byla natolik nezpochybnitelná, že kva¬litu piva z Plzně záhy uznali i další ctitelé pěnivého moku a pomohli mu k proslulosti.

O pivu z Měšťanského pivovaru v Plzni, poprvé vyrobeném roku 1842, Pražané zprvu mnoho nevěděli, neboť v Praze nebyla pivnice, v níž by se čepovalo stabilně. Pouze tu a tam si dal některý zvídavý pražský šenkýř od formanů zajíždějících do Plzně a pak dále do Bavor a zase nazpět přivézt nějaké to vědro, aby je vytočil zvláště pozvaným štamgastům „v jednom tempu za večer“. Ale také plzeňští formani jezdili obchodně do Prahy a z nich byl v té době snad nejznámější Martin Salzmann, sám pozdější hostinský a majitel nejproslulejší plzeňské pivnice v samém středu Plzně, nazývané po něm Salzmannova.

Jak praví legenda, právě s tímto plzeňským Salzmannem se někdy

ve čtyřicátých letech 19. století seznámil Jakub Pinkas, jenž vstoupil do dějin krčemné Prahy jako zakladatel legendární plzeňské pivnice existující dodnes. Jakkoliv je Pinkasovo prvenství v čepování plzeňského piva v Praze zpochybňováno, dlouhá desetiletí mu bylo přičítáno. Každopádně však byl jedním z těch úplně prvních pražských ganymédů, kteří na pivo z Měšťan¬ského pivovaru vsadili – a rozhodně neprohloupil. Ačkoli byl Jakub Pinkas původně krejčí, bystře postřehl, že výčepem plzeňského piva v Praze by mohl vydělat hodně peněz. Koupil proto dům na Jungmannově náměstí, těsně sousedící s klášterem františkánů, a po nezbytných, leč nepříliš roz¬sáhlých adaptacích přizpůsobil starou budovu novému účelu – tedy pro hostinec. Zpočátku tu sice nebylo valného přepychu, zato se tu točil řízný, v Praze v té době dosud nedoceněný mok, plzeňské pivo, jež se tak stalo uznávaným měřítkem kvality.

Od poloviny 19. století byly i v hlavním městě českého království kvality piva

z pražských pivovarů stále častěji poměřovány pivem plzeňským, jež se už tehdy začalo šířit po Praze a které do značné míry počalo vytěsňovat výrobky zdejších pivovarů.

Plzeňské pivo se poměrně rychle stalo známkou kvality a mít je na čepu samo o sobě dodávalo každému takto zásobenému podniku na prestiži. Pivo

ze západočeské metropole bylo nadšenými pražskými znalci nazýváno „velemokem plzeňským“.

Mnoho piva bylo do Prahy také přiváženo ze zahraničí, zejména z bavorských pivovarů. Bavorské ležáky si získaly velikou oblibu a silně konkurovaly i plzeňskému pivu. Pro silná piva z Mnichova byly v Praze zřizovány sklady, což nelibě nesli místní, ale také plzeňští pivovarníci.

Konkurence cizích piv obecně nenechávala pražské pivovarníky v klidu, zvláště pak proto, že se do Prahy vozily z venkovských pivovarů celé várky. Tvrdili, že místní piva jsou stejně dobrá jako nejvyhlášenější z dovážených, což ovšem příliš nepomáhalo, a tudíž se už od středověku uchylovali k různým zákazům.






Zapomenutý pivovar

[pátek, 17. červenec 2015]



Kurz vaření piva v minipivovaru Eden

[pátek, 17. červenec 2015]



K Centru Pivovar začnou jezdit autobusy MHD

[čtvrtek, 16. červenec 2015]


Sklárna bude patřit především pivu

[čtvrtek, 16. červenec 2015]





Železnorudský pivovar oslavil výročí

[středa, 15. červenec 2015]


«« « Strana 182 z 782 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň