Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

10 Rychnovský Zilvar

Etiketa

11 Rychnovský Kaštan

Etiketa

12 Rychnovská Kněžna

Etiketa

Speciál Rychnovský Habrovák

Etiketa

Dovolujeme si oznámit, že na přelomu roku 2008/2009 byl zahájen zkušební provoz MINIPIVOVARU. Prvá ochutnávka rychnovského piva se uskuteční v Hotelu HAVEL a v pivnici Hotelu HAVEL v Rychnově nad Kněžnou dne *20.2.2009*. V Hotelu HAVEL a v pivnici bude probíhat týden rychnovského piva. Na čepu budou kvasnicová piva:

RYCHNOVSKÝ ZILVAR, polotmavý RYCHNOVSKÝ KAŠTAN a RYCHNOVSKÁ KNĚŽNA.

Další ochutnávka spojená s možností exkurze minipivovaru se uskuteční v objektu areálu pivovaru v Rychnově nad Kněžnou dne *21.3.2009*. V rámci této ochutnávky bude v areálu kulturní program, s jehož obsahem Vás seznámíme v co nejkratší době na také stránkách pivovaru.

Zdroj: Pivovar Rychnov.cz


Pivo z vyškovského pivovaru se v posledních letech potýká s nevalnou pověstí, podle jeho ředitele za to může i výrok Bolka Polívky z filmu Dědictví, rád by proto od herce revanš.

S větou z filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag, kdy Bolek Polívka označí pivo v hospodě za „patoky vyškovské“, se vyškovský pivovar potýká dodnes. „Je to v hlavách lidí, vždy když někam přijdu, tak se mne ptají, zda stále vaříme ty patoky vyškovské,“ posteskl si ředitel vyškovského pivovaru David Kaprál. „Přitom naše pivo je kvalitní a v tuzemsku i v zahraničí posbíralo řadu cen,“ doplnil.

Ředitel by byl proto rád, kdyby se pivovaru herec Polívka nějakým způsobem revanšoval. „Film je asi 15 let starý, po těch letech s tím už moc neuděláme, nicméně zvažujeme, že Bolka s žádostí o revanš oslovíme,“ vysvětlil ředitel.

Pivovar Vyškov vaří devět základních druhů piva plus limonády, odbyt mu dlouhodobě klesá od roku 2000. V roce 2008 uvařil 33 400 hektolitrů piva, což bylo o 15 procent méně než o rok dříve. Zhruba třetinu produkce vyváží, a to do Ruska, Maďarka či Německa.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Chceš pivo? Tak hraj

[středa, 28. leden 2009]

Praha se rozhodla zatočit s provozovateli nonstop heren a barů s výherními automaty. Úředníci proto od Nového roku striktně vyžadují, aby v těchto podnicích dostali po půlnoci alkohol jen ti hosté, kteří aktivně hrají na automatech.

Podmínit noční popíjení gamblingem se pražští radní rozhodli kvůli tomu, aby provozovatelům heren odehnali zákazníky. Je možné, že v centru, kde je síť nočních podniků hustá, bude nové opatření fungovat. Už nyní se ale ukazuje, že v řadě barů, a to převážně na okraji Prahy, může napáchat více škody než užitku. K hazardu totiž svádí i ty, kteří s ním normálně nechtějí mít nic společného.

Příkladem může být jeden pražský sídlištní nonstop. Má zhruba čtyřicet míst k sezení a tři automaty k tomu. Po dvanácté hodině bývá pravidelně plný, jde totiž o jediné místo široko daleko, kde si lze poručit pivo. Až donedávna automaty v noci nikoho nezajímaly. Nyní si ale musí zahrát každý, kdo si chce dát poslední pivo a nestojí o zhruba kilometrový noční pochod k nejbližší konkurenci.

Dřív tu v noci nehrál nikdo, teď ale musí každý. Až do minulého týdne jsem ten nesmysl ignorovala. Pak mi šéf dal pokutu, že prý se bojí úřadů,“ řekla LN pod podmínkou zachování anonymity místní výčepní Věra.

I přes pokutu je Věra uznalá a své, často notně opilé, hosty do tvrdého gamblingu nenutí. Stačí, když do „stroje“ čas od času hodí desetikorunu, a mohou se v klidu věnovat popíjení. I tak se podle Věry výdělky z gamblingu výrazně zvedly. Hosté se totiž prý nechají často zlákat a u symbolické desetikoruny nezůstanou.

Eva Kubátová z tiskového odboru magistrátu nařízení obhajuje: „Jde především o to, co nejvíce ztížit provozování hracích přístrojů a postihnout také ty negativní jevy, které je bohužel provázejí, jako je třeba zvýšená spotřeba alkoholu.“ Ideálem je podle ní stav, kdy by sami provozovatelé uznali, že na automatech kvůli různým obstrukcím ze strany města nevydělají, a vzdali se jich.

Odborníci nařízení, na které upozornila televize Prima, vesměs kritizují. „Nelíbí se mi to. Může to opravdu fungovat kontraproduktivně. Já osobně bych automaty zakázala všechny,“ míní Dobrila Hrůzová, expertka na léčbu automatové závislosti. Ještě nesmlouvavější je zavilý odpůrce gamblingu – bývalý senátor Josef Novotný: „Je to kombinace obou zel: alkoholu a hraní. Pro hraní je to velice výborné.

Alkohol s gamblingem spojili pražští radní loni v dubnu. Striktně vyžadovat tuto povinnost začaly úřady podle Kubátové od 1. ledna, kdy začala platit nová vyhláška upravující hru na automatech. Vyhláška povolila celkem 1344 pražským podnikům provozování výherních automatů. Většina z nich smí fungovat nonstop.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Václav Drchal


Městský pivovar omládl

[středa, 28. leden 2009]

Kromě ocenění Stavba roku zvítězil tento projekt i v hlasování veřejnosti na internetu. Rozsáhlá rekonstrukce několika objektů bývalého hradeckého pivovaru na okraji historického jádra lidi zaujala natolik, že jí poslali více než 18 tisíc hlasů. Investorem této stavby byl Immorent ČR s.r.o., projektantem ateliér 3Q Project a.s. a generálním dodavatelem Skanska CZ a.s.

Kulturní památka chátrala

Stavba Regiocentra je unikátní v tom, že dává nové mnohostranné využití zaniklému pivovaru. Lidem se otevřelo příjemné místo v historickém centru krajského města, kam mohou chodit za svými úředními záležitostmi i za odpočinkem. Díky rekonstrukci se podařilo nahradit chátrající objekt příjemným veřejným prostorem. "Byla tato stavba pro vaši společnost něčím výjimečná?" zeptali jsme se projektového manažera společnosti Skanska CZ, závod Morava, Martina Krumnikla.

"Byla, a to jak polohou, tak i rozsahem rekonstrukce. Jednalo se totiž o zhotovení stavebního díla od vypracování dokumentace a získání stavebního povolení přes realizaci až po kolaudaci a předání díla k užívání. Vlastní rekonstrukční práce se týkaly areálu bývalého pivovaru Hradec Králové, který již několik let chátral a byl v podstatě ostudou města. Areál se nachází v samém historickém centru Hradce Králové, nad soutokem řek Labe a Orlice, v městské památkové zóně a jeho některé objekty byly zapsány na listině kulturních památek České republiky," uvedl.

Projekt představuje rozsáhlou rekonstrukci několika pivovarských objektů. Vycházel z rozhodnutí vrátit celý soubor do původní hmotnosti a půdorysu, v jakém historicky vznikl. Jeho autoři vyšli z nutnosti odstranit z jinak architektonicky zajímavého komplexu hospodářských budov zcela devalvující dostavby ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, tedy varnu, sladovnu, lahvovnu a trafostanici. Tyto historicky bezcenné a hyzdící objekty stavbaři zbourali a některé z nich nahradili novými. Všechny zajímavé části komplexu však zůstaly zachovány a v principu byly i velmi pietně - ovšem s ohledem na potřeby moderního života - renovovány. Tím se podařilo celý areál odlehčit.

Úřad, univerzita i komerční plochy

Regiocentrum Nový pivovar má půdorys ve tvaru písmene C s navazujícími garážemi, restaurací a univerzálním sálem pro 150 lidí. Další prostory jsou určeny pro instituce, univerzitu a komerční plochy. Součástí areálu je výstavní galerie, malý pivovar s restaurací, několik komerčních prostor a banka. Nově vzniklé Pivovarské nádvoří se stalo přirozeným místem pro setkávání lidí a pod jeho úrovní je k dispozici několik stovek parkovacích míst, která v centru města doposud chyběla.

Do objektu přesídlili úředníci Královéhradeckého kraje a Katedra výtvarné kultury Univerzity Hradec Králové. Krajský úřad bude nemovitost splácet a následně se stane jejím vlastníkem. Předtím sídlil v domě po někdejším krajském výboru KSČ, který si nechal za 150 milionů korun opravit. Do budovy se však vešly jen necelé dvě třetiny zaměstnanců, zbytek úředníků pracoval na dvou jiných místech ve městě.

Třetí historické náměstí

"Stavba administrativního centra byla výjimečná složitostí a rozsahem - šlo o investici zhruba jedna miliarda korun. Při vytváření koncepce jsme si mohli vybrat variantu, při které byl vytvořen nový vnitřní prostor. Tím vznikl novodobý útvar - třetí náměstí v rámci městské památkové rezervace města. Tato nová struktura byla dopravně zapojena do urbanismu města pěšími vstupy, schodištěm a vjezdy. Soubor budov je historickým vývojem místa od gotiky do 19. století se soudobými dostavbami, které změnilo své funkční využití a po dvou stoletích umožnilo vstup veřejnosti do této části města. Touto stavbou jsme dostali možnost vytvořit nové náměstí s použitím historických budov, což je v Evropě mimořádné," informoval nás ing. arch. Pavel Tušl z ateliéru 3Q Project a.s.

Nové prostory a pohledy

Co bylo na stavbě nejzajímavější a co nejobtížnější? Podle Martina Krumnikla nejobtížnější byla asi logistika pro celý, téměř hektarový areál. "Přístupová cesta vede přes Malé a Velké náměstí v Hradci Králové a to ještě s omezením váhy vozidla na maximálně 3,5 tuny. Pro názornost si zkuste představit zásobování stavby, kdy se předpokládá, že na stavbě bude denně pracovat téměř tisíc lidí. Areál a budovy byly více než 150 let využívány pro výrobu piva, přičemž po rekonstrukci měly sloužit pro administrativní účely. To zahrnuje mimo jiné i zasedací sály, jednací místnosti, učebny a ateliéry, které měla využívat Univerzita pro svou Katedru kultury. Jen díky precizní přípravě a nasazení, které jsme koordinovali s generálním projektantem - 3Q Project a.s. - a s jejich vybranými externími projektanty, jsme mohli celé dílo zdárně dokončit. Zároveň se touto rekonstrukcí otevřely pro obyvatele i návštěvníky Hradce nové prostory a pohledy na část města, která dlouhou dobu nebyla pro každého přístupná," uvedl.

Propojili staré s novým

Architekt Tušl zase soudí, že nejzajímavější a nejobtížnější bylo provozně a architektonicky spojit do funkčního areálu budovy, které prošly historickým vývojem po osm století, a dodržet platné požární a hygienické normy, předpisy a požadavky památkové péče, archeologů a současně vytvořit parkování pro 480 aut, které je z části pro veřejnost, a tím současně řeší deficit parkování v centru města.

"Stavba používá všechny současné stavební technologie. Nejzajímavější bylo použití milánských stěn při hloubení vnitřního prostoru, které jeden metr od nejstarších budov stabilizovaly staveniště ve výšce 18 metrů mezi okolními budovami. Dále způsob zajištění archeologických památek, které zůstaly zavěšeny v prostoru parkingu a vstupní haly - in situ. Tyto památky byly provizorně stabilizovány ve své poloze a během výstavby byly postupně vyneseny novými nosnými konstrukcemi tak, že byly splněny požadavky archeologů," uvedl Pavel Tušl.

Práci měli i archeologové

Netradičním postupem se dá nazvat zachování dvou artefaktů, které musely být zachovány "in situ", a to doslova. "V této lokalitě jsme předpokládali, že se objeví dobové odkazy, ale jejich význam a náročnost jejich zachování si neuměl představit před stavbou nikdo. Komplex budov je postaven tak, že část budov leží na návrší a část zasahuje i pod toto návrší přibližně 14 metrů níže. Proto jsme plánovali zeminu z vnitřní části odtěžit a vzniklý prostor využít pro parkování automobilů. Ještě před odtěžením zeminy zde místní archeologové objevili téměř 2500 kusů různých pozůstatků, které vypovídaly o dějinách Hradce. Mezi jinými se našla jedna téměř zachovalá dělová koule nebo části nádob z dob, kdy zde žili Keltové. Největším objevem byl asi poměrně dobře zachovalý dřevohlinitý val z doby před přibližně 5000 lety. Část tohoto valu jsme zakonzervovali a zakomponovali do celé stavby v jeho původní poloze," informoval nás dále Martin Krumnikl. Druhým artefaktem je zachování částí středověkého opevnění. Přibližně metr vysoká parkánová bašta je rovněž zakomponována do stavby a zároveň je prezentována veřejnosti jako výrazná dominanta ve vstupní hale areálů.

"Dá se říci, že zachování těchto nálezů je ojedinělé a šité na míru pro danou stavbu. Unikátnost zachování těchto artefaktů spočívá právě v jejich prostorovém uchycení tak, aby zůstaly v původní poloze a všude okolo nich mohla vyrůst nová stavba. Pod těmito archeologickými nálezy se navíc nacházejí prostory pro parkování aut a nepřicházelo v úvahu, abychom o ně přišli. Proto jsme museli vymyslet speciální metodu, jakým způsobem tyto "drobečky" s hmotností okolo 70 a 40 tun podchytíme, podezdíme a zakomponujeme do stavby. Jak projektanti, tak i stavaři se hodně zapotili, ale výsledek myslím stojí za tu námahu. Celý areál je architektonicky a hlavně urbanisticky výjimečný, ale tato specialita z něj dělá i stavařský unikát," uvedl na závěr Martin Krumnikl.

Regiocentrum Nový pivovar

Projektant: Ing. arch. Pavel Tušl, spoluautoři ing. arch. Jiří Dařbuján, ing. arch. Miloslav Dědek, ing. arch.Helena Dařbujánová, ateliér 3Q Project a.s.

Generální dodavatel: Skanska CZ a.s., závod Morava

Investor: Immorent ČR s.r.o.

Zahájení výstavby: Duben 2005

Ukončení a kolaudace: Říjen 2007

Náklady stavby: 917,14 milionu korun

Zdroj: Hospodářské noviny iHNed.cz


Vybudovat novou naučnou stezku, dovybavit koutek pro děti v ostravské zoo, pomoci handicapovaným nebo podpořit pěvecký sbor. Právě těmto projektům poslali lidé svůj hlas v dárcovském programu Prazdroj lidem.

Foto

Radost všech, kteří na slavnostním večeru převzali symbolické šeky, byla obrovská. Do letošního ročníku bylo přihlášeno více než pět desítek projektů, z nichž pětadvacet postoupilo do užšího výběru. Mezi třináct z nich bylo letos rozděleno dva a půl milionu korun. Rekord byl i v počtu zaslaných hlasů. Do hlasování se zapojilo více než jedenáct tisíc lidí, což je téměř dvakrát více než loni.

Milion míří na Ostravsko

Prazdroj lidem je program, který snad v České republice nemá obdobu. Tím, že sami občané mají možnost rozhodnout, na co půjdou peníze, získává tento program punc kvality a prestiže. Žádná sebedokonalejší porota nedokáže objektivně posoudit, jestli si víc pozornosti zaslouží třeba senioři, nebo handicapovaní,“ oceňuje člen rady reprezentantů, náměstek ostravského primátora Lukáš Ženatý. Jen na Ostravsku se letos podělí pět neziskových organizací o téměř milion korun. Nejvíce hlasů se podařilo získat salesiánskému středisku Don Bosco na projekt Dikh More, klubovna Archa – místo pro všechny, kam putuje 450 tisíc korun. Více než deset tisíc korun získali salesiáni také z dárcovských SMS, které byly další letošní novinkou.

Dvě stě tisíc korun jistě udělá radost handicapovaným dětem, pro které letos již po šestnácté připravují ostravští rotariáni tradiční týdenní tábor s uměleckým zaměřením Stružielka. Ostravané se mohou rovněž těšit například na novou naučnou stezku, která povede po nejzajímavějších místech Slezské Ostravy. Tu by měli turisté slavnostně otevřít v květnu, a již dnes jsou přesvědčeni, že se stane nejnavštěvovanější stezkou v Moravskoslezském kraji.

Nejvíce hlasů dostala Baška

O více než jeden milion korun se letos podělily neziskovky z Frýdecko-Místecka. Absolutně nejvíce hlasů se podařilo získat Lašskému pěveckému sboru z Bašky na nové stejnokroje. „Máme z toho obrovskou radost, do hlasování se zapojila celá obec a pomohli i všichni naši známí z celé republiky,“ netají radost předseda sboru Michal Válek. Dvě stě dvacet tisíc korun získala základní a mateřská škola Naděje na úpravu školní zahrady, uspěl i soubor Ostravička a Škola života. Obyvatelé Frýdku-Místku nyní mohou navštívit novou kavárnu Empatie, která je projektem Slezské diakonie, a v níž je budou obsluhovat lidé s handicapem. „Chtěla bych Plzeňskému Prazdroji poděkovat za vynikající nápad. Již sedm let pomáhá především občanským sdružením realizovat jejich aktivity. Už teď se těším na spolupráci v dalším ročníku,“ uvedla primátorka Frýdku-Místku a senátorka Eva Richtrová. Úspěšné bylo i Třinecko, kam letos putuje téměř pět set tisíc korun. Peníze pomohou zejména domu dětí a mládeže a také seniorům z penzionu na Sosně. „Třinec tím každoročně doslova žije. Když se naši lidé do něčeho pustí, stojí to za to,“ tvrdí starostka Třince a členka rady reprezentantů Věra Palkovská. Projektem rady reprezentantů se stal již zmiňovaný projekt Stružielka a zaměstnanci pivovaru Radegast letos dali nejvíce hlasů projektu TJ Sokol Dobrá na vybudování automatického zavlažovacího systému pro fotbalové hřiště.

Další ročník opět s novinkami

Společnost Plzeňský Prazdroj, která zde má svůj pivovar Radegast, tak za uplynulých sedm let jen v tomto kraji podpořila více než šest desítek projektů, mezi něž rozdělila dvanáct milionů korun. Díky tomu mají malí sportovci na Visalajích dětský lyžařský vlek a snowpark, na Lysé hoře jsou cykloturistické a běžecké trasy, byla vybudována naučná stezka K pramenům řeky Morávky, sportovní klub vozíčkářů z Frýdku-Místku si mohl pořídit mikrobus pro dopravu postižených dětí, nemalé částky putovaly do zdravotnictví a sociální péče.

Úroveň letošních projektů byla opět velmi vysoká. Vybrat ty nejzajímavější bylo velmi těžké. Jsem rád, že každoročně o tento program roste zájem, přibývá projektů a zvyšuje se i jejich kvalita,“ hodnotí úroveň letošního ročníku Luděk Kraus z Plzeňského Prazdroje. Osvědčila se i letošní novinka – možnost hlasování prostřednictvím DMS. Jen přes DMS letos poslali lidé svým vybraným projektům téměř padesát tisíc korun. Za jeden z nejúspěšnějších ročníků považuje ten letošní i manažer Radegastu Ivo Kaňák. „Mám z toho velmi dobrý pocit. Projekty byly letos velmi zajímavé a jsem rád, že to ocenili i lidé a poslali jim své hlasy,“ dodal.

Ten, kdo neuspěl, bude mít znovu šanci v dalším, v pořadí již osmém ročníku, který bude vyhlášen již v červnu a bude mít opět několik novinek.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Jitka Hrivňáková


Udržet si pozici lídra českého pivního trhu. I nadále se zaměřovat na prémiová piva a vývoz. To jsou priority Plzeňského Prazdroje pro rok 2009, konstatoval jeho generální ředitel Mike Short.

Jak se situace v roce, kdy Česko naplno zasáhla světová hospodářská krize, bude vyvíjet pro největšího exportéra českého piva a jeho předního výrobce, je podle Shorta velmi obtížné předem říci. Nicméně věří, že je Česká republika před dopady krize lépe chráněna než ostatní země v regionu.

Například zdejší banky byly prozíravější než ty v USA,“ říká Mike Short, který nicméně předpokládá, že nepříznivá ekonomická situace ovlivní i český pivní trh. Připouští, že spotřeba chmelového moku v tuzemsku může letos o něco málo klesnout, ale na rozdíl od Českého svazu pivovarů a sladoven neočekává, že by výrazně vzrostl prodej levných piv.

Věřím, že i v době krize budou naši konzumenti pít kvalitní pivo. Možná o něco méně, ale budou. Především při zvláštních příležitostech, stejně jako pivní speciály,“ tvrdí generální ředitel.

Obdobně se bude podle něj vyvíjet také vývoz. V zahraničí navíc obsazuje další místa, kam Plzeňský Prazdroj dosud nepronikl a země, kde společnost teprve začíná expandovat. „Znamená to, že náš zahraniční prodej může ještě narůst. I díky volné kapacitě čtyř licenčních pivovarů, kterou můžeme při rostoucí poptávce využít a navýšit tak výrobu,“ uvažuje Short.

Letos ale Prazdroj žádné nové licence na výrobu českého piva v zahraničí udělit neplánuje. „Výjimkou bude tmavého pivo Kozel v Rusku, kde jeho spotřeba velice roste,“ dodal Mike Short.

Prodej Prazdroje

uplynulé tři roky (v mil. hl)

Tuzemsko - 2006 8,11 - 2007 8,15 - 2008 7,90

Licenční výroba v zahraničí - 2006 1,79 - 2007 1,91 - 2008 1,91

Export do zahraničí - 2006 0,79 - 2007 0,85 - 2008 0,88

CELKOVÝ PRODEJ - 2006 10,69 - 2007 10,90 - 2008 10,70

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Zdroj dat: Plzeňský Prazdroj, a.s.


Plzeňský Prazdroj si s loňským exportem 881 milionů hektolitrů drží pozici největšího vývozce českého piva. Na špičku se společnost vyhoupla díky mnohamiliardovým investicím do výrobní kapacity.

V předchozím fiskálním roce (pozn. redakce duben 2007 - březen 2008) jsme do rozvoje investovali 2,77 miliardy korun, což byla druhá nejvyšší částka od vstupu mateřské firmy SABMiller do Plzeňského Prazdroje,“ informoval mluvčí pivovaru Jiří Mareček. Více než třetinu z toho použil Prazdroj na rozšíření výroby pivovarů a další třetina směřovala na dokončení modernizace obalů.

Přímo v Plzni investovala firma do varny Pilsner Urquell, kvasicích tanků, stáčírny i skladů.

Kapacita výroby plzeňského pivovaru tak vzrostla z původních pěti na více než šest milionů hektolitrů za rok. Toho pivovar dosáhl loni v červnu po dokončení instalace ležáckých tanků,“ uvedl Jiří Mareček.

O měsíc později bylo dokončeno i rozšíření stávajícího skladu u nové stáčírny. Investice za 215 milionů korun téměř zdvojnásobila kapacitu skladu na více než 16 800 palet hotových výrobků.

Investici do dopravy „Současně s rozšířením skladu jsme zreorganizovali sklady hotových výrobků. Tím jsme navíc získali skladovací prostor na dalších 25 tisíc hektolitrů stočeného piva pod střechou,“ pochvaloval si manažer závodu Pavel Šemík.

Snížením převozů mezi jednotlivými sklady pivovar ročně ušetří na pohonných hmotách 2,4 milionu korun.

Aktuálně Plzeňský Prazdroj investuje 54 milionů do zlepšení dopravní situace v pivovaru i jeho nejbližším okolí. „Cílem je ulevit provozu na Rokycanské třídě tím, že funkci dnešní kamionové brány převezme nový objekt hlouběji uvnitř areálu,“ popsal Mareček. Čekající kamiony tak budou parkovat přímo v pivovaru. Pořadí jejich nakládky bude určovat informační systém, který bude také obstarávat kontrolu naložených aut před výjezdem.

V rámci poslední investice došlo i na rekonstrukci takzvaných Kroftových domů na Rokycanské třídě, které do letošního března získají nejen novou fasádu, ale i okna.

Od svého vstupu před šesti lety investovala nadnárodní společnost SABMiller do rozvoje Plzeňského Prazdroje a jeho značek více než 14 miliard korun. „Hlavní investice jsou již za námi. Nyní máme vytvořené optimální podmínky a dostatečné výrobní kapacity s důrazem na rostoucí objemy vývozu,“ uvedl generální ředitel Prazdroje Mike Short.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Tradiční české pivo z malých pivovarů je ve světě stále více žádaným zbožím, které ale musí být přizpůsobováno požadavkům zahraničních konzumentů a podmínkám na tamních trzích. Proto se v nymburském pivovaru vaří pro francouzské zákazníky Postřižinské pivo s karamelovou nebo citronovou příchutí, pro Švédy zase lehké výčepní pivo s obsahem alkoholu 2,8%.

Postřižinský pivovar vyváží své pivo do mnoha zemí celého světa, jako je např. Německo, Francie, Itálie, Švédsko, Dánsko, Rumunsko, Finsko, Izrael, USA nebo Austrálie. Aby bylo možné prorazit na místní trhy, musí sládek v nymburském pivovaru uvařit nejen kvalitní a dobré pivo, ale také co možná nejvíce vyjít vstříc potřebám – zejména těm chuťovým – konkrétních zákazníků z jednotlivých zemí. Vaření tradičního českého piva tak lze bez nadsázky v dobrém slova smyslu označit za alchymii.

Jako kterýkoli jiný produkt lze i pivo „uzpůsobit“ požadavkům, resp. chuti, zákazníka. Protože Francouzům jako milovníkům vína hořkost piva vadí, dodává Postřižinský pivovar na francouzský trh dva druhy ochucených piv, a to s karamelovou a citronovou příchutí. V případě karamelového piva se jedná v podstatě o tradiční 11° pivo s obsahem alkoholu asi 4-7 %, které je dodáváno do země galského kohouta po celý rok. V případě piva s citronovou příchutí se jedná o čistě sezonní záležitost. Toto pivo je totiž určeno ke konzumaci na písečných plážích francouzských riviér za horkých letních dnů, a proto byl obsah alkoholu snížen na 3-3,5%. „Umíme samozřejmě uvařit pivo s různými dalšími příchutěmi, nebo dokonce s guaranou. Pravidelní účastníci červnových slavností Postřižinského piva tak mohli už ochutnat např. pivo s příchutí ananasu, jahod, třešní nebo banánů. Pivo s příchutí je ale téměř výhradně exportní záležitostí, český pivař je velmi konzervativní,“ říká ředitel Pivovaru Nymburk Pavel Benák.

S jiným specifikem se zase setkáváme u Postřižinského piva, které směřuje na švédský trh. Zdejší zákon o spotřební dani totiž říká, že slabší piva s nízkým obsahem alkoholu jsou osvobozena od spotřební daně. Ve srovnání s „vícealkoholickými“ pivy jsou tak tato lehká výčepní piva velmi levná, a proto se jich prodá a vypije v této severské zemi nejvíce. Z tohoto důvodu vaří Postřižinský pivovar speciálně pro švédský trh exportní pivo Gold Bohemia Beer s obsahem alkoholu 2,8 %.

Oproti Francouzům mají Němci zase rádi, když má pivo říz a je pořádně hořké. Na německý trh je dodáváno nymburské pivo pod názvem Gold Bohemia Beer. Protože se všechny druhy Postřižinského piva vaří klasickým způsobem dvoustupňovým kvašením z vody, sladu, chmele a s přídáním kvasnic, je dodržen pro německého zákazníka velmi důležitý zákon o čistotě piva, tzv. Reinheitsgebot, který jmenovitě určuje, z jakých surovin musí být pivo uvařeno.

V blízké budoucnosti by se chtěl nymburský pivovar prosadit se svým pivem také na dalších zahraničních trzích, a to zvláště na těch východoevropských trzích, především pak na ukrajinském a ruském. „Hledáme distribuční kanály, jak se na tyto trhy dostat. České pivo je zde hodnoceno jako jedno z nejlepších a jeho pití má už dlouhou tradici,“ říká ředitel Postřižinského pivovaru Pavel Benák.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Pivo s příchutí je exportní záležitost

Neprůhledný maraton prodeje náchodského pivovaru s tržbami přes 180 milionů ročně pokračuje. Původně chtěla radnice prodat Primátora bez výběrového řízení. Pak na tendr přistoupila. Nyní ale ze tří zájemců zůstal ve hře jediný – zbylé dva komise vyřadila pro formální nedostatky v jejich nabídkách.

Sledovat příběh o prodeji náchodského pivovaru musí být namáhavé i pro hodně otrlého čtenáře detektivek. Navíc když mu na chuti do obracení dalších stránek ubírá fakt, že ani po uzavření tendru nejsou oficiálně známa jména hlavních postav, neboli uchazečů o koupi městského pivovaru.

"Tuto skutečnost jim však oznámíme až poté, co podklady dostane rada města," říká starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka.

Vyřazené firmy, ale třeba i zastupitelé, kteří budou mít v otázce pivovaru poslední slovo, se tak informace o průběhu tendru dozvědí až v momentě, kdy padne rozhodnutí městské rady.

"Už teď se objevuje řada neověřených informací. Utajování vůbec nechápu, vždyť se přece nejedná o tendr na obrněné transportéry, ale o prodej městského pivovaru," kritizuje postup vedení radnice zastupitel opoziční ČSSD Miroslav Brát.

Ten byl jedním z nejhlasitějších oponentů proti původnímu záměru města prodat pivovar společnosti LIF bez výběrového řízení. Návrh nakonec vedení města z jednání zastupitelstva stáhlo a dalo šanci i dalším zájemcům.

Pivovar bude stát minimálně 150 milionů

Ani napodruhé však záměr na prodej pivovaru přes zastupitelstvo neprošel. Opozici mimo jiné vadilo, že vedení města nenechalo vypracovat znalecký posudek na cenu, za niž by měl být pivovar prodán.

"Antimonopolní úřad nám sdělil, že vyjádřením tržní ceny jsou právě jednotlivé nabídky," brání se kritice starosta Čtvrtečka. Už ty však byly o desítky milionů korun vyšší než původní návrh LIF na odkup pivovaru za 135 milionů korun.

Nyní si město stanovilo jako podmínku, že zájemce musí za 13. největší pivovar v Česku nabídnout nejméně 150 milionů korun.

"Vedle ceny, která je hlavním kritériem, se bude přihlížet i k tomu, zda bude zachována výroba v pivovaru," říká Čtvrtečka.

Účastník tendru pochybuje o transparentnosti

Jaká byla výše jednotlivých nabídek včetně těch vyřazených, však zatím zůstává utajeno. Podle starosty město nikdy nedeklarovalo, že budou při otevírání obálek s nabídkami zveřejňovány také jednotlivé částky. To se nelíbí Pivovaru Holba, který je jedním ze zájemců o koupi náchodského pivovaru.

"Nesdělení ceny vyvolává přinejmenším vážné pochybnosti o transparentnosti celého procesu," tvrdí šéf Holby Zdeněk Konečný.

Podle všeho si na bližší informace bude muset ještě zhruba týden počkat, zatím ani netuší, zda vůbec ještě v soutěži jeho nabídka zůstává.

"Při otevírání obálek jsem se dozvěděl, že dokumenty předložené námi a společností LIF jsou v pořádku, k vyřazení jedné z nich došlo až později," dodává Konečný.

Podle informací MF DNES byl mezi těmito dvěma nabídkami cenový rozdíl v řádu desítek milionů korun. Oficiálně to však zástupci města nechtějí potvrdit.

"Kdybychom zveřejnili už teď ceny, vznikaly by jen různé fámy a spekulace," vysvětluje starosta.

Pivovar na prodej

Množstvím uvařeného piva je Pivovar Náchod 13. největší v zemi. Své pivo prodává pod značkou Primátor a zaměřuje se na pivní speciály. V roce 2007 utržil přes 180 milionů korun a dosáhl čistého zisku půl milionu korun.

O prodeji se začalo poprvé mluvit loni na jaře, když firma LIF (patří jí třeba pivovar Svijany) nabídla 135 milionů korun. Záměr vedení města nakonec padl a šanci dostali i další uchazeči. Ani napodruhé však k prodeji nedošlo. Nyní se do tendru přihlásili tři zájemci, ale dva byli pro formální nedostatky nabídek vyřazeni.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


Ojedinělý projekt Pivovaru Ostravar, vznik "fotbalového" piva fanoušků Baníku Ostrava s názvem Bazal, je těsně před dokončením. Pivovar Ostravar oficiálně představil etikety polotmavého ležáku, který bude v prodeji zhruba do deseti týdnů.

Etiketa

Fandové Baníku Ostrava a štamgasti hospod dosud v anketách a ochutnávkách vybrali nejen chuť a sílu piva, ale také jeho jméno a podobu sklenic, do kterých se pivo bude čepovat. Do všech anket se dosud zapojilo bezmála devatenáct tisíc respondentů.

A fandové ostravského fotbalového klubu budou nakonec také tváří piva Bazal - pivovar je nedávno vyzval, aby se zúčastnili jakéhosi konkurzu na tvář piva. "Fotografovat se přišlo přes sto zájemců, přišly manželské páry, jednotlivci, mladí i starší, ženy i muži a také větší party fandů," říká manažerka projektu piva Bazal Zuzana Bečková.

Foto

Pivo Bazal nebude mít jednotnou etiketu, bude jich celá řada, pivovar v pondělí představil první tři. Na jedné je fanoušek sám, na dalších dvou jsou dvojice fandů. Pod fotografií je nápis: BANÍK PIVČO...

"Nyní máme zhruba dvacet dva druhů etiket s fanoušky, ještě vybíráme, které a kolik jich nakonec půjde do prodeje na lahvích," dodává Bečková.

Říká, že pivovar nabídl v anketách o vzhledu etiket varianty s fanoušky spíše v popředí fotografie, anebo v pozadí. "Většina hlasujících ale chtěla, ať jsou fandové na etiketách dobře vidět, a proto jsme jim nakonec vyhověli."

Foto

Pivo Bazal se bude prodávat v lahvích a čepovat pouze v Moravskoslezském kraji, manažeři pivovaru zatím nevědí, jak dlouho bude na trhu. "Předpokládáme, že nejzazším termínem, ve kterém bude pivo Bazal na trhu, je letošní prosinec," řekl Pavel Barvík, mluvčí Pivovarů Staropramen, kam ostravský pivovar patří.

Nevyloučil ale, že v případě většího zájmu, než jaký manažeři zatím očekávají, by se pivo Bazal mohlo vařit v Ostravě ještě o něco déle.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura | Foto: Jaroslav Ožana a Ivana Žáková


Radegast oslaví v lednu 38. výročí. Od uvaření první várky si pivaři vychutnali již 51,5 milionů hektolitrů a Radegast si jako tradiční nápoj moravských pivařů vybudoval postavení nejoblíbenějšího a nejprodávanějšího piva na celé Moravě.

Úspěch slavila značka i v minulém roce. Zatímco prodeje celého pivního trhu poklesly meziročně přibližně o tři procenta, popularita Radegastu šla vzhůru a prodeje se zvýšily o více než tři procenta. Dařilo se také nealko pivu Radegast Birell, které zaznamenalo nárůst o 15 procent.

Tradice Radegastu trvá již 38 let. Po celou tu dobu pečlivě hlídáme recepturu piva, jehož hořká chuť tak zachutnala všem na Moravě, ale i v Čechách. Domácí značkou jsme ale hlavně na severu Moravy, na Ostravsku,“ vysvětluje důvody prodejních nárůstů manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Podle jarního výzkumu agentury TNS Aisa totiž téměř tři čtvrtiny obyvatel Ostravy vnímají Radegast jako pivní značku, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region. Více než 80 procent dotázaných se navíc vyjádřilo, že Radegast je nejlepším pivem vyráběným na Moravě.

V roce 2008 Radegast také úspěšně reprezentoval rodné Nošovice v zahraničí. V květnu byl Radegast Birell v německém Höhr-Grenzhausenu na nejvýznamnější světové soutěži pivních značek World Beer Cup 2008 rovnou vyhlášen za nejlepší nealko pivo na světě.

Leden je tradičně měsícem, kdy si nošovický pivovar připomíná výročí uvedení první várky na trh. Od roku 1971 již pivovar Radegast vystavil 51,5 milionů hektolitrů piva.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík


Pivní manažeři opouštějí Belgii

[pondělí, 26. leden 2009]

Přes sto nejvýznamnějších manažerů největšího výrobce piva na světě - skupiny Anheuser Busch InBev - opustí belgickou Lovaň a přestěhuje se na newyorský Manhattan. Má jít o 116 řídících pracovníků z finančního, obchodního, právního a personálního oddělení skupiny.

Až dosud pracovalo na zmiňovaných pozicích 86 Belgičanů a 27 cizinců. Zatím není jasné, kdo z nich bude ochotný opustit Belgii a přesunout se do Ameriky a kdo raději společnost opustí.

K zásadnímu rozhodnutí přemístit většinu managementu do USA došlo poté, co belgická skupina InBev loni v listopadu převzala amerického výrobce piva Anheuser Busch, a získala tak rázem polovinu "pivního" trhu ve Spojených státech.

V Belgii i nadále zůstane sedmdesát firemních manažerů a 2900 zaměstnanců místních firemních pivovarů (značky Stella Artois, Hoegaarden...).

Kořeny skupiny Anheuser Busch InBev (v Česku vlastní Pivovary Staropramen) ale i nadále zůstávají v Belgii. Hlavním akcionářem je skupina několika bohatých místních rodin.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Tomáš Hořejší


Nejznámější slavnosti piva v České republice, s nejdelší tradicí a největším setkáním všech pivovarníků Vás zvou do Tábora. Pro veřejnost bude ve všech prostorách Hotelu Palcát po čtyři dny od 3. února 2009 do 6. února 2009 uspořádáno setkání s výrobci piva a minerálních vod.

V prostorách Jihočeské univerzity proběhnou od 3. února do 6. února 2009 největší degustace piv a minerálních vod v České republice.

Reprezentační slavnosti pořádá: Město Tábor, Revel produkční agentura, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Střední škola obchodu, služeb a řemesel v Táboře a Hotel Palcát a umělecká agentura RichArt

Záštitu nad konáním slavností převzalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism

Mediálními partnery slavností je Český rozhlas a Rádio Blaník. Oficiálním garantem odborných degustací je světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic, spol. s r.o.

Slavnosti piva v Táboře jsou z hlediska účasti pivovarů v odborné soutěži největší v České republice a mají nejdelší tradici – 19. ročník.

Odborná část slavností

Do odborných degustací je přihlášeno 67 pivovarů, z toho 5 ze Slovenské republiky, 1 z Belgie, 2 z Polska a 1 pivovar z Itálie. Zbývající pivovary a minipivovary jsou z České republiky.

Soutěžit se bude o titul „Česká pivní pečeť“ ve 13 kategoriích:

 nealkoholické pivo

 pivo se sníženým obsahem cukru

 světlé výčepní pivo

 světlý ležák

 světlý ležák prémium

 tmavé výčepní pivo

 polotmavé pivo

 tmavý ležák

 tmavé speciální pivo

 světlé speciální pivo

 světlé pivo z minipivovaru

 tmavé pivo z minipivovaru

 kvasnicové pivo

Vítězná piva se utkají v pátek 6. února 2009 o zvláštní cenu „Extra česká pivní pečeť“ za účasti zahraničních degustátorů, novinářů, veřejnosti a zástupců pivovarů. O tituly a právo užívat příslušné označení bude soutěžit 280 vzorků piv.

V soutěži minerálních vod bude ve 2 kategoriích soutěžit o titul „Zlatý český pramen“ 5 největších výrobců minerálních vod z České republiky a dva výrobci ze Slovenské republiky přihlášeno je 21 vzorků.

Závěrečná tisková konference /pro novináře/ spojená se setkáním zástupců pivovarů s vedením města se bude konat 6. února od 12,00 hod. v kongresovém sále Jihočeské univerzity.

Vyhlášení výsledků proběhne 6 února 2008 v 18 hodin v kongresovém sále Hotelu Palcát.

Ve veřejné části slavností, která se koná od 3. února – 6. února 2009 budeme nabízet hostům a odborníkům na 30 stáncích výrobky z 35 pivovarů. A přestože zatím nemáme upřesněný celkový sortiment jistě přesáhne 85 druhů piva.

Pro návštěvníky je připraven doprovodný zábavný program, ve kterém vystoupí 5 hudebních souborů, 2 různé diskotéky, řada speciálních hostů, ozvučení celého hotelu Palcát, přenosná plátna.

Vstupenky jsou v předprodeji v Infocentru města Tábora na Žižkově náměstí /tel. 381 486 230/ od 12. ledna 2009.

Další informace, zejména o minulých ročnících naleznete na webových stránkách slavností: http://slavnostipivatabor.cz/

Zdroj: Tisková zpráva Reprezentačních slavností piva


X Beer - pivo pro silné nátury!

[pondělí, 26. leden 2009]

Český národní mok je s tímhle místem spojován už od poloviny 15. století a najdete ho v pražské ulici Na Perštýně... A když ještě doplníme název U Medvíků, budete okamžitě doma...

Foto

Kdysi se tu vařívalo "žaludeční“ pivo. Jak by nám chutnalo dnes je otázka. Přispívalo sice k dobrému trávení, ale bylo prý poměrně nahořklé. Přesto se na něj scházela celá Praha. Prostí lidé, radní a popíjela ho tu i pražská bohéma. Prameny uvádějí, že se tu občas zastavil dokonce i Franz Kafka, který, jak je všeobecně známé, zdravím zrovna nepřekypoval.

Foto

Ale pivo nebylo jediným místním tahákem. Tohle místo proslulo jedním z prvních pražských kabaretů, ve kterém se tančil hříšný tanec - kankán. Velká vývěsní tabule před restaurací lákala návštěvníky šantánu slovy: "První český tingltangl, který řídí Bachmann a Frankl.“ Když zlatý věk kabaretů skončil, popularita pivnice přetrvávala. O kterém místě je řeč?

O minipivovaru U Medvídků

A tady jsou jeho tři NEJ. Je jedním z našich nejstarších pivovarů, je nejmenší v Česku a …? Vaří se tu asi nejsilnější pivo v Evropě! Zdejší X Beer má totiž 33 stupňů.

Foto

Chybělo málo a byl by zapsán do Guinessovy knihy rekordů. Prestižní záznam ho minul jen z toho důvodu, že v Londýně takovou kategorii vůbec nevypisují. A tak se stal X Beer „"jen“ českým pivním rekordem. Vaří se podle starých receptur a všechno je "hand made“. K jeho kvašení, zrání i stáčení se používají dobové nádoby a přístroje. Pivo, které se podává ve třetinkových sklenicích se doporučuje jen usrkávat. Je to opravdu síla!

Foto

Musí minimálně půl roku zrát a protože - stejně jako u kvalitního vína - platí, že čím je starší, tím je lepší, čeká v sudech na zákazníky třeba i dva roky.

(Při své návštěvě Prahy ho ochutnal například i hrdina amerických akčních filmů Jean Claude van Damme.)

Minipivovar najdete v pražské restauraci U Medvídků v ulici Na Perštýně 7.

Zdroj: tn.cz


Ačkoliv uplynulý rok nebyl z hlediska prodeje pro nymburský pivovar tím úplně nejúspěšnějším, jeho ředitel Pavel Benák neztrácí optimismus. „Letos plánujeme zvýšit prodej ve srovnání s předchozím rokem o 5 procent,“ říká ředitel. Týká se to jak sudového, tak lahvového piva.

Foto

Ohledně exportu pivovar znovu navázal na úspěšné kontrakty z minulých let se sousedním Německem. Tam jsou ovšem zvyklí pít velmi silná piva. „Je možné, že ještě na jaře začneme vyrábět historicky nejsilnější pivo, jaké se kdy v Nymburce vyrábělo,“ uvedl Benák. To by na druhou stranu znamenalo omezení, případně skončení výroby třináctistupňového Bogana.

Z dalších oblastí, kde rádi pijí postřižinské pivo, jsou silně zastoupeny skandinávské země. „První dodávky jsme exportovali v prosinci do Finska a v dalších pokračujeme. Vyvážíme i do Švédska a Dánska. Z tohoto pohledu chybí vlastně pouze Norsko,“ usmíval se šéf pivovaru.

Z dalších spíše kuriozních zemí pokračuje spolupráce pivovaru s partnery například v Izraeli nebo USA. Jedná se o případných dodávkách do Ruska.

Benák však neskrývá, že prioritou je domácí trh, a to zejména nymburský region. Pivovar má nově pod svými křídly dvě hospody v Poděbradech.

Bohužel se poněkud vleče chystaná stavba pivovarské hospody s hotelem přímo v areálu pivovaru u silnice. „Máme zpracovaný projekt, vázne to ale na změně územního plánu. Hotel s hospodou nemohou stát v průmyslové zóně. Bohužel tak přicházíme o možnost požádat o peníze na výstavbu z grantů,“ konstatoval Benák. Přesto věří, že potřebné věci budou v letošním roce schváleny a se stavbou se co nevidět začne.

A jak se projevila na odbytu ekonomická krize? Ceny v dohledné době pivovar zvedat nehodlá. „Pokud by k tomu podle kalkulací došlo v létě, tak maximálně v řádu 40 až 50 haléřů,“ míní ředitel.

A že by Češi kvůli nedostatku peněz přestali pít pivo? „Statistiky říkají, že když je krize, tak spotřeba neklesá. Jen se lidé častěji orientují na méněstupňová piva. Nebo si dají jen tři, ačkoliv jsou zvyklí na víc,“ uzavřel Benák.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor a foto: Miroslav S. Jilemnický


Pivní palác na prodej

[pondělí, 26. leden 2009]

Dreherův pivovar v Měcholupech

Obec Měcholupy leží 7 kilometrů jižně od Žatce. Kromě zámku, ve kterém je speciální škola, zde zaujme především budova bývalého Dreherova pivovaru. Nedávno prošla částečnou rekonstrukcí a v současnosti je na prodej.

Bývalý Dreherův pivovar leží přímo v centru obce naproti zámku. Je to dvoupatrová trojkřídlá budova, která na první pohled vypadá spíš jako honosný palác než průmyslový objekt. Stavba je zděná, krytá valbovou střechou. U středního křídla vystupuje do dvora schodišťový výstupek s přístavbami po obou stranách. Místnosti mají převážně trámové stropy a dřevěné podlahy. Podsklepeno je částečně jen levé křídlo.

Pivo se zde vařilo do roku 1926, dále fungovala pouze sladovna. Přízemní prostory v levé části byly upraveny na byty a v pravé vznikla kuchyň s jídelnou. Zbytek místností sloužil jako sklady. O údržbu stavby se však dlouhou dobu nikdo nestaral a začalo chátrání. Nezbytná rekonstrukce (zatím pouze exteriérů) proběhla teprve po roce 1989.

Současný majitel Roman Běhal měl s bývalým pivovarem velké plány. Do obnovy interiérů se ale nyní již pouštět nehodlá a nabízí nemovitost k prodeji. Cena je 10,9 milionu korun.

V rukou pivovarníka

První zmínka o Měcholupech pochází ze 13. století, kdy na jedné z listin vystupuje jako svědek Hrdibor z Měcholup. Do třicetileté války se v držení obce vystřídala řada majitelů, z nichž poslední, Sekerkové ze Sedčic, již sídlili na tvrzi.

Za hrabat z Paaru byl objekt v 17. století přestavěn na zámek, největší rozmach ale nastal teprve po roce 1860, kdy zdejší panství koupil žatecký průmyslník Anton Dreher. Narodil se roku 1810 ve Vídni. Sladovníkem se vyučil v rakouském Simmeringu a zkušenosti sbíral v pivovarech v Německu a Anglii. Byl majitelem pivovarů ve Schwechatu u Vídně a v Žatci, do Měcholup tedy přišel především za obchodem.

V obci již od středověku jeden pivovar stál, byl ale poničen povodněmi a jeho obnova by byla velmi drahá. Dreher proto hned roku 1861 začal naproti zámku stavět nový pivovar se sladovnou, který měl vhodně doplnit jeho pivovarské impérium.

Foto

Hotel, či bytový dům?

Záměr se vydařil a měcholupské pivo (Drehers Michelob Beer) se s úspěchem vyváželo i do Spojených států. Sladovna produkovala na export okolo 100 vagonů sladu ročně a výstav se v sezoně 1897 až 1898 vyšplhal až na 51 tisíc hektolitrů piva.

Značný vliv na rozvoj podniku mělo i napojení obce na železnici v 70. letech 19. století. Po rozpadu Rakouska-Uherska a ztrátě odbytišť ale začala výroba postupně upadat, až se roku 1926 zcela zastavila. Rodina Dreherů poté pokračovala už jen v produkci sladu.

Po znárodnění v roce 1948 byla budova pivovaru upravena na byty a sklady. Roku 1958 byla zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek, nutná rekonstrukce ale začala teprve po roce 1989 a stále není dokončena. V budoucnu by objekt mohl sloužit jako hotel, bytový dům či administrativní centrum. V původní sladovně by mohlo vzniknout i malé muzeum.

Zdroj: Profit.cz | Autor: Přemysl Houžvička


Téměř na dvojnásobek vzrostl loni proti předchozímu roku výstav piva bez alkoholu, které vyrábí Pivovar Černá Hora. Pivovar vyrobil také podstatně víc destilátů – loni to bylo 168 hektolitrů, o rok dříve jen 51 hektolitrů. O sedm procent vzrostl prodej limonád. Výroba piva se držela na zhruba stejné výši jako předloni – pivovar loni vyrobil přes 162 tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Deník.cz


Pivo kraji sluší, míní politici

[neděle, 25. leden 2009]

Jako půllitr v moři piva ztvárnili grafici Deníku Plzeňský kraj v grafice Česka udělaném jako Czechtropa. Deník tak zkusil otestovat smysl lidí pro humor, po kterém volali čeští politici poté, co plastika Entropa výtvarníka Davida Černého, znázorňující různými symboly země EU, vyvolala v Evropě velkou polemiku.

Foto

Půllitr v moři piva však nepohoršil zřejmě nikoho a oslovení lidé v Plzeňském kraji ho považují za výstižný. „Nejsem žádný umělec, ale nijak mi to nevadí. Myslím si, že je to docela trefné. Co si budeme nalhávat, když se v zahraničí řekne Česko, lidem se vybaví plzeňské pivo. Je to takové naše lákadlo. A nakonec nezáleží, kvůli čemu se k nám přijedou lidé podívat, nakonec zjistí že je tu i spousta jiných krásných věcí,“ uvedl starosta Bělé nad Radbuzou na Domažlicku Libor Picka.

Proč ne? Líbí se mi to. Jsme kraj piva, což koresponduje s tím, že chceme obnovit nejstarší pivovar v Domažlicích. Jeho založení v roce 1431 je důkazem této tradice. Kde jinde se tím mohou pochlubit,“ řekl starosta Domažlic Mirolav Mach.

Symbol půllitru piva pro Plzeňský kraj vnímá starosta Kostelce František Trhlík s úsměvem. „Pivo je přece pro Plzeňsko příznačné. A protože si na pivíčku rád pochutnám, nevidím v tom žádný problém. Jiný pohled na to ale může mít někdo, kdo se pozastaví nad tím, že se takto vlastně preferuje alkohol,“ řekl.

Když se řekne Plzeňský kraj, každý si vybaví Plzeň a tím pádem i zdejší pivo. Čím jiným by se tedy kraj měl prezentovat než právě pivem,“ míní místostarosta Stříbra Pavel Tóth.

Starostovi Rokycan Janu Balounovi grafické ztvárnění Plzeňského kraje včera zvedlo náladu. „Karikatutu České republiky jsem prohlédl důkladně a znázornění Plzeňského kraje hodnotím jako věrohodné. Jsme spojováni s regionem piva, tak proč se nad tím nepovznést. Každopádně mi to vylepšilo náladu,“ řekl Baloun.

Plzeňský primátor Pavel Rödl míní, že Plzeňský kraj je hlavním krajem alkoholu. „Je tu nejznámější pivovar na světě, největší české vinařství a jedna z největších českých likérek. I když já toho piva zase tolik nevypiji, určitě si nebudu na Czechtropu stěžovat a Plzeňáci ten půllitr jistě pochopí,“ vysvětlil Rödl.

Půllitr nevadí ani Rudolfu Salvetrovi, starostovi Klatov. „Plzeňský kraj coby pivo? Podobný nápad mě vůbec neuráží, myslím si, že právě plzeňské pivo je to, s čím si nás většina republiky i v zahraničí spojuje,“ řekl.

Karel Šidlo, poslanec Parlamentu ČR, zastupitel Plzeňského kraje z Bezděkova na Klatovsku, míní, že v rámci republiky je Plzeňský kraj hodně vnímán ve spojitosti s pivem a jeho výrobou.

Kdybych ale měl objektivně popsat náš region, pak bych hledal jiné připodobnění – jsme kraj strojírenský, zemědělský, pečujeme o životní prostředí, dalšími atributy je turismus, Šumava, Český les... Přirovnání by bylo více, ale neumím si představit nejvýhodnější ztvárnění. Proto si myslím, že pivo bude zřejmě to nejlepší, co nejvíce Plzeňsko charakterizuje,“ konstatoval Šidlo.

Zdroj: Plzeňský deník.cz


Pivovar Holba vydal kalendář

[čtvrtek, 22. leden 2009]

Kraj ryzího piva z hor je název unikátního kalendáře, který vydal hanušovický pivovar Holba v letošním roce. Nabízí pohled na Jeseníky v různých obdobích objektivem místních fotografů. Nejmladším autorem je teprve patnáctiletý Marek Hudec ze Šumperka, jemuž patří dubnový snímek Bílá Opava a na první straně kalendáře se hrdě tyčí Šerák od Jana Valchaře. „Je to nejen symbol Jeseníků, ale také výborné pivo, které k našemu kraji patří,“ říká Valchař.

Nejraději fotí přírodu a má na kontě stovky zajímavých záběrů. Dobrý nápad vydat kalendář s motivy Jeseníků vzešel ze spolupráce se správou Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Ekologové nejprve zapůjčili fotky nejprve pro expozici v pivovaru a její úspěch podnítil vznik kalendáře. „Dlouhodobě podporujeme projekty na ochranu Jeseníků a našli jsme další příležitost jak ukázat jejich krásu,“ uvedla Lenka Krellerová z marketingu Holby.

Hanušovický pivovar má na ochraně krajiny velký podíl a je dokonce iniciátorem projektu Holba Jeseníkům, který je zaměřen na omlazování horských porostů, sponzoruje také CHKO a Horskou službu. Letos vyšel kalendář v omezeném množství 1200 kusů a v příštím roce se plánuje navýšení nákladu.

Zdroj: Šumperský deník.cz


Pivo s tváří nádražáka

[čtvrtek, 22. leden 2009]

Díky reklamní kampani, kterou v minulém roce spustil Pivovar Velké Březno, se do povědomí milovníků piva opět dostala tvář vousatého chlapíka s půllitrem zlatavého moku. Málokdo však ví, že tento vousáč skutečně žil a pomohl proslavit velkobřezenské pivo i v zahraničí. To rodina Chotků, které patřil zdejší zámek, má díky hraběnce Žofii, provdané za následníka rakouského trůnu Ferdinanda d’Este, zápis v učebnicích světových dějin jistý.

Foto

Velkobřezenský pivovar je zmiňován už roku 1606, neboť právě tímto rokem je datována kupní smlouva na pivovar. V roce 1753 byl přesunut o kousek dál a do dvacátého století vstoupil s nabídkou 18 druhů piv.

Dnes už nejsou pamětníci, kteří by řekli, jak chutnal velkobřezenský Senátor. Zato by se možná ještě našli žijící vojáci Rommelových „lišek pouště“, kteří v roce 1943 vyklidili severní Afriku. Ti by si na pivo z Velkého Března určitě vzpomněli. Pivovar pod vedením zámeckého pána totiž dokázal zásobovat africké jednotky wehrmachtu pivem, což byl z obchodního hlediska vyloženě dobrý tah. A láhev piva byla v afrických válečných peripetiích bezesporu jedním z opravdu silných podpůrných prostředků. Navíc se jednalo o kvalitní značku, což dokládala jeho roční trvanlivost.

Tváří za 30 piv týdně

Věčná škoda, že v pivovaru dnes už neslouží sládková Jana Rostová, která pivo Březňák opečovávala s nebývalou láskou a hlubokými znalostmi až do roku 2006, kdy odešla na zasloužený odpočinek. Nejenže jako žena byla mezi sládky republikovým unikátem, ale pivo jí bylo předurčeno už jménem. Vždyť za svobodna se jmenovala Chmelová. Zkrátka nomen omen.

Pivovaru však asi nejvíc pomohl k proslulosti hustopečský rodák Victor Cibich. Ten neměl s výrobou piva nic společného, zato měl co do činění s jeho konzumací. Tento kontrolor rakouské severozápadní dráhy a pozdější přednosta stanice Velké Březno byl milovníkem zdejšího piva a roku 1906 dostal nabídku, aby se stal „tváří pivovaru“. Nabídku rád přijal, zvlášť když s ní byla spojena renta třicet piv týdně. Jeho tvář s blýskavou pleší dodnes zdobí pivní etikety, pivní tácky, ubrusy i vývěsní štíty.

A kam na velkobřezenské pivo zajít? Stejně jako Victor Cibich si zdejší zlatavý mok můžete vychutnat v tamní restauraci Tivoli, další možností je pak hospoda přímo v areálu pivovaru, která ale slouží jen potřebám exkurzí. Komu by březňák zachutnal, může si na něj zajít také do několika pražských restaurací a po jedné „březňácké“ hospodě najde i v Mladé Boleslavi, v Sázavě, v Pardubicích nebo Žluticích.

Foto

Vyzkoušet z produkce pivovaru lze světlé i tmavé výčepní pivo a samozřejmě světlý ležák. Speciálním tipem je polotmavý vánoční speciál, který se v pivovaru vaří jen jednou ročně. Polotmavá barva se získává přidáním speciálních tmavých sladů. Ovšem správný poměr a množství pivovar prozradit nechce. Nejsilnějším pivem je nasládlý Březňák 21° s deseti procenty alkoholu. Takovým množstvím alkoholu se tedy březňácký speciál blíží vínu. Mimochodem, Březňák je jedním z nejprodávanějších piv v Německu. V roce 2007 se tu prodalo 195 tisíc hektolitrů.

Zdroj In iHNed.cz | Autor: Topí Pigula | Kráceno


«« « Strana 612 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň