Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pod radnicí čepovali pivo

[sobota, 5. březen 2011]

Ve sklepení jihlavské radnice se už vaří pivo. Nový nájemce prostor, který někdejší podzemní diskotéku přebudoval na pivovar, do jehož provozu bude vidět prosklenou stěnou ze sousedící pivnice, představil ve čtvrtek první tekutý výsledek: dvanáctistupňové nepasterizované a nefiltrované pivo Ignác.

Zdroj: Právo Novinky.cz


Protivínský Pivovar Platan již delší dobu nevyrábí pouze pivo stejného jména, ale i další značky piv z tuzemské skupiny K Brewery. Majitel pivovaru se proto rozhodl změnit jméno na Pivovar Protivín a také jeho právní formu. Ze společnosti s ručením omezeným se stane akciovka, zjistil deník E15.

Pro změnu názvu jsme se rozhodli proto, že protivínský pivovar vyrábí kromě značky Platan 11 také jiné značky, a to nejen regionálního charakteru – Lobkowicz Premium (i Nealko), Schwarzenberg a Merlin. Tímto krokem tedy dojde k odlišení názvu pivovaru a jeho geografického určení od značek zde vyráběných,“ řekla E15 mluvčí K Brewery Barbora Burešová.

Ke kterému datu pivovar změní jméno, to se zatím podle mluvčí říct nedá. Náklady na přejmenování pivovaru nebudou podle Burešové nijak zvlášť vysoké. Pokud firma mění jméno, obvykle to znamená i změnu firemní grafiky, přemalování služebních aut, změnu firemních tiskovin a dalších a dalších věcí.

V tomto případě to nebude tak výrazné. „Náklady na přejmenování společnosti nebudou nijak horentní, rozhodně se nejedná o miliony. Většina komunikace je totiž spojena spíše se značkami než se jménem pivovaru,“ podotkla mluvčí.

Skupina K Brewery získala protivínský pivovar v únoru 2008. Pod skupinu patří nyní sedm tuzemských menších pivovarů, mimo jiné i v Černé Hoře na Blanensku, Ježek v Jihlavě či Rychtář v Hlinsku. Podle dřívějších informací skupina očekává, že její pivovary loni zvýšily tuzemské prodeje o 16 až 25 procent z loňských 600 tisíc hektolitrů na 700 až 750 tisíc, zatímco celý český pivní trh loni podle odhadu svazu pivovarů a sladoven klesl o osm procent.

Tržby za prodej vlastních výrobků Pivovaru Platan dosáhly v roce 2009 částky 163 milionů korun, což bylo zhruba o třetinu méně než o rok dříve. Předloňský zisk činil 12,7 milionu korun, o rok dříve to bylo 23,9 milionu korun. Výsledky pivovaru za loňský rok zatím skupina nezveřejnila.

Zdroj: Zprávy E15.cz | Autor: Dušan Kütner


Svou druhou pivovarskou prodejnu otevřel královédvorský pivovar Tambor. Zájemci ji najdou v Krkonošské ulici naproti čerpací stanici Pap Oil.

První prodejna funguje přímo u pivovaru. Při slavnostním otevření byl připraven i program. Celý večer tu hrála písničky místní country skupiny Phobos. Nový měsíčník o pivu a pivovarech tu představil jeho vydavatel Pavel Borowiec. Zatím vyšla dvě čísla, na obálce prvního z nich je láhev Tambora s keramickou zátkou. Časopis pokřtili vydavatel, majitel pivovaru Nasik Kiriakovský a sládek Tamboru, Martin Vrba.

Foto

Mezi hosty byl také farář Jan Czekala. Novou pivovarskou prodejnu posvětil, stejně jako zvon, který provozovnu zdobí. „Restaurace nevidím jako místo, kam lidé chodí pít, ale především jako místo, které slouží k potkávání,“ vysvětlil. Pivovar Tambor zná královédvorský farář velmi dobře. Před dvěma roky ho světil, organizoval i předání zdejšího „zlatavého moku“ papeži Benediktovi XVI. Poslední akcí bylo představení cyklistického týmu Tambor.

Na návštěvníky tu čeká i jedna zajímavost. Tou je banka – uzavíratelné schránky, kam si mohou štamgasti ukládat svůj půllitr. U prodejny ještě vyroste letní předzahrádka.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor a foto: Bedřich Machek


Budějovický Budvar se neztotožňuje s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze v soudním sporu s Českým olympijským výborem (ČOV) v kauze týkající se reklamní kampaně „Hokejiáda“. Rozsudek však bude respektovat a splní podmínky, které mu soud uložil. V tuto chvíli právníci Budějovického Budvaru zvažují možnost mimořádného opravného prostředku – tedy dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky.

Budějovický Budvar, n.p. nesouhlasí s posledním rozhodnutím Vrchního soudu v Praze v kauze „Hokejiáda“, ale bude ho respektovat, neboť rozsudek je pravomocný. Soudní spor se týkal reklamní kampaně „Hokejiáda“, kterou Budějovický Budvar realizoval v únoru roku 2006. Český olympijský výbor (ČOV) podal před pěti lety obsáhlý žalobní návrh, který obsahoval celkem sedmnáct bodů. ČOV v žalobě požadoval například zastavení šíření reklamních spotů s brankářem M. Hniličkou a fanoušky Bobem a Davem, a také zákaz používání výrazu „Hokejiáda“ nebo svazku zapálených hokejek při propagaci značky Budweiser Budvar. Dalšími body obžaloby byly návrh na náhradu škody ve výši 14 120 000,- Kč a požadavek na zveřejnění kompletního rozsudku v médiích na náklady Budějovického Budvaru.

Ze sedmnácti bodů původního žalobního návrhu z roku 2006 soud nakonec vyhověl žalobci pouze ve třech bodech, a i v těch pouze částečně,“ říká Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru. Soud zejména z velké části zamítl požadavek ČOV na zaplacení náhrady škody ve výši přes 14 000 000,- Kč. Pivovaru byla rozsudkem uložena povinnost zaplatit pouze částku ve výši 2 250 000,- Kč a také povinnost zveřejnění omluvy v některých médiích.

S rozhodnutím soudu nesouhlasíme, ale s ohledem na jeho pravomocnost jej budeme respektovat. Proti rozsudku je možné podat dovolání jako mimořádný opravný prostředek. V tuto chvíli zvažujeme, zda máme šanci na úspěch a zda dovolání podáme,“ dodává Mgr. Marcela Wunschová, právnička Budějovického Budvaru. Rozsudek vrchního soudu v kauze „Hokejiáda“ totiž může být nebezpečným precedentem, protože ČOV díky němu v podstatě získává monopol na používání všech slov s příponu –iáda (neckiáda, autogramiáda, heydrichiáda) a také na používání jakýchkoli pochodní při komerčních příležitostech.

Spor řešily již v roce 2006 tři nezávislé orgány - Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Rada pro reklamu a Živnostenský odbor Krajského úřadu v Českých Budějovicích. Všechny tyto instituce rozhodly, že reklamní kampaň „Hokejiáda“ neporušila zákon ani jiné předpisy. V kauze rozhodl v roce 2009 také Krajský soud v Českých Budějovicích, který ve svém rozsudku odmítl většinu požadavků ČOV a částečně tak dal za pravdu právní argumentaci Budějovického Budvaru.

Spor provázela nezvyklá mediální aktivita ČOV. ČOV například při zahájení sporu tvrdil, že kauza bude mít mezinárodní důsledky a že vyvolá reakci pivovaru Anheuser-Busch (A-B) nebo mezinárodního olympijského výboru (MOV). Budějovický Budvar má však potvrzeno, že A-B nikdy v této souvislosti neuvažoval o nějakých krocích a MOV se k žalobě nakonec také nepřipojil. Ohledně požadovaného mimosoudního vyrovnání ČOV informoval média, že na něj Budějovický Budvar „arogantně“ nepřistoupil. Ze strany Budějovického Budvaru v žádném případě nešlo o „aroganci“, neboť ČOV v tomto mimosoudním vyrovnání požadoval zpočátku částku 14 mil. Kč (později sníženou na 10 mil. Kč) a pokoušel se vynutit si přijetí tohoto jednoznačně nevýhodného smíru silou – tedy jednáním na Ministerstvu zemědělství.

Tvrdý postup ČOV proti kampani Budějovického Budvaru lze vysvětlit nátlakem jednoho ze sponzorů Českého olympijského týmu. Ten požadoval, aby ČOV neprodleně a razantně zakročil a dosáhl zastavení reklamní kampaně. V opačném případě hrozil sponzor uplatněním náhrady škody, případně dalšími sankcemi. „Z dokumentů, které jsou součástí soudního spisu, se můžeme zcela oprávněně domnívat, že ve sporu nešlo v první řadě o ochranu olympijských symbolik, ale především o konkurenční boj. Jsme zklamáni skutečností, že se ČOV stal nástrojem tohoto boje,“ uzavírá Petr Samec.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Holbě Šerák, světlému výčepnímu pivu z produkce hanušovického pivovaru patří speciální ocenění – Certifikát kvality v prestižní degustační soutěži Zlatý pohár Pivex.

Jedná se o potvrzení stabilní kvality našeho piva. Získané ocenění je určitě věrohodným signálem pro konzumenty i odběratele, které pivo si vybrat,“ komentuje úspěch Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru.

Hlavními kritérii, podle kterých probíhá v soutěži hodnocení jednotlivých piv, je především chuť a její plnost, dále vůně, říz, hořkost i barva, tedy vlastnosti důležité pro konzumenta, měřené okem odborníka. Co konzumenti dnes žádají, je chuťová odlišnost, jako reakce na širokou nabídku chuťově unifikovaných europiv, proto regionální značky piv získávají na oblibě. Holba je ve svém regionu silnou značkou, která se těší nevyšším preferencím konzumentů. Holba Šerák je vlajkovou lodí značky Holba s produkcí přesahující 200 tisíc hl ročně, z toho většina se vypije na střední Moravě a ve východních Čechách. Holba, ryzí pivo z hor si zakládá na své regionální příslušnosti, na export jde jen minimum z produkce pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


Největší setkání pivovarníků, sládků a výrobců piva se letos uskutečnilo ve dnech 1. až 4. února v Táboře. Tam tmavý ležák Starokladenského pivovaru U Kozlíků, Černý Havíř, získal prestižní ocenění Zlatá pivní pečeť.

Zlatá pivní pečeť

Populární událost milovníků zlatého moku byla také odbornou degustační soutěží pro desítky pivovarů z celé České republiky i zahraničí. Zázemí poskytla Jihočeská univerzita v Táboře.

Do degustační soutěže o titul Zlatá pivní pečeť se letos přihlásilo jednadevadesát pivovarů. Mezi nimi byly tuzemské i nadnárodní pivovary nebo pivovarské domy až po minipivovary.

O prestižní ocenění se soutěžilo v celkem jednadvaceti kategoriích. Ve srovnání s loňským rokem jich tedy pět přibylo,“ uvedl sládek Starokladenského pivovaru Petr Macháček.

Zajímavostí bylo, že se přihlásily také dva asijské pivovary. Z Yokohamy a kazažské Astany. Mimo ně se zúčastnily také maďarské, bavorské, belgické, rakouské a slovenské, přičemž mezi tuzemskými přibyli nováčci jako pivovary ze Šumavy, Loučné nad Desnou, Ústí nad Labem nebo v Chebu.

Černý Havíř

Právě toto pivo vyhrálo v kategorii tmavý ležák a předčilo tak velkou konkurenci. Jeho historie je přesto mladá. Vařit se začalo v listopadu roku 2009 a už pouhý rok stačil na jeho premiérové umístění, a to hned první místo v Jarní ceně sládků.

Černý Havíř je výjimečný ležák, jejž lze pro jeho velmi tmavou až neprůhlednou barvu označit za opravdu černé pivo,“ řekl Macháček. „Vaříme jej podle speciální receptury a při jeho výrobě používáme kromě tří druhů sladu rovněž čokoládový a kvalitní chmel,“ vysvětlil Petr Macháček.

Výsledkem je magická kombinace chutí s výraznou hořkostí a kávovým doznívajícím koncem připomínající stout, jejž ocení každý opravdový znalec,“ dodal.

Hned po roce existence získalo pivo Černý Havíř prvenství v Jarní ceně sládků a druhé místo v soutěži Pohádkové pivo roku 2011. V únoru bylo oceněno prvním místem Zlaté pivní pečeti.

Historie pivovaru

Dějiny místního pivovarnictví sahají až do roku 1631. Později se Kladenský pivovar několikrát přestěhoval. Naposledy byl u dolní tvrze nedaleko náměstí, kde se pivo vařilo až do roku 1858.

Ani ne po sto letech se v Kladně zlatý mok přestal vařit úplně. Situace se změnila až v roce 2009, kdy Starokladenský pivovar navázal na téměř pětisetletou tradici.

Bylo načase, aby se v Česku začalo opět vařit pivo tradičním způsobem. S láskou, poctivostí a náležitou péčí, neboť těchto kvalit se nám z řad několika masových pivovarů již po dlouhou dobu nedostává,“ uzavřel Macháček.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor: Miroslav Novák


Ostravský pivovar v těchto dnech modernizuje spilku, jednu z nejdůležitějších částí svého pivovaru. „Zatímco varna představuje srdce pivovaru, na spilce se z mladiny vyrobené na varně stává alkoholický nápoj, což je v procesu výroby piva samozřejmě klíčový okamžik,“ podtrhuje význam investice vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas. Celá modernizace spilky, která bude dokončena v březnu, přijde Ostravar na 3 milióny korun.

Spilka je místem, kde pivo kvasí v otevřených kádích. Ostravar totiž ctí klasický způsob výroby piva. „V zásadě se dá říct, že vycházíme z postupů, které při výrobě piva používal před více než 100 lety náš první sládek František Hörbinger,“ říká Kornas.

Význam spilky dokládá i to, že se jedná o jediné místo, kam Ostravar při exkurzi nepouští žádné návštěvníky. Za těžké pancéřové dveře, které chrání přístup do spilky, může doslova jen pár vyvolených. „Způsob a časová charakteristika kvašení totiž patří k nejcennějším tajemstvím, které si každý pivovar přísně střeží,“ uvádí Kornas a dodává, že navíc na spilce musí platit velmi přísné hygienické podmínky, které zaručí, že kvasný proces nebude ničím narušen.

O Ostravaru je obecně známo, že k výrobě piva používá technologii spodního kvašení. Jak rychle a při jakých teplotách ke kvašení dochází, však ví jen několik nejpovolanějších lidí v pivovaru.

Kvašení piva je řízený proces. Pivovarníci ho řídí neustálou změnou teploty kádí. Každou káď proto obepíná chladící systém, který je napojen na speciální řídící systém,“ vysvětluje Kornas. Právě ten nyní Ostravar modernizuje. Na spilce se to v tuto chvíli hemží techniky, kteří musí položit deset tisíc metrů nových kabelů nutných pro měření teploty v kádích a řízení soleidových ventilů. Dodavatelem technologie je tuzemská firma BohemiaChlad.

Nový řídící systém chlazení spilky nám umožní ještě lépe a přesněji řídit a kontrolovat celý kvasný proces,“ říká Kornas. Dosavadní řídící systém spilky, který Ostravar používal, pochází ze začátku 90.let. Ve své době patřil v zemi ke špičce a byl zde nainstalován jako vůbec jeden z prvních v republice. Vzhledem k překotnému vývoji elektroniky a řídících systémů v posledních letech se nyní Ostravar rozhodl investovat do nákupu nového modernějšího zařízení.

Kromě modernizace spilky se ostravský pivovar letos chystá rekonstruovat propagační stanici na vlastní pivovarské kvasnice, provést druhou etapu rekonstrukce chlazení, která by měla přinést další energetické úspory, a postavit nový mlýn na ječmen. V souhrnu letos zaplatí pivovar Ostravar za modernizaci svého pivovaru přibližně 20 miliónů korun.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Zcela jedinečnou pivní sbírku už sedm let shromažďuje Rudolf Fojtík z Pelhřimova. Má v ní i několik pivních skvostů.

Rudolf Fojtík není jen tak obyčejný sběratel. Pivo prý má rád už dávno, pivní sbírku ale začal vytvářet až před sedmi roky. "Narazil jsem na pivo, které se jmenuje Pivrnec a to mě pobavilo natolik, že jsem začal sbírat pivní etikety," říká Fojtík.

Jenomže jen u etiket dlouho nezůstalo. Rudolf Fojtík začal sbírat lahve, korunkové uzávěry, půllitry a další věci, které se piva bezprostředně týkají. "Asi nejtěžší bylo sehnat pivní ohříváček, to už je dneska unikát," tvrdí sběratel. Kovový váleček s uchem, který se naplnil vařící vodou a poté se zavěsil do půllitru s pivem, je prý dnes už velmi nedostatkové zboží. Dříve si jej dávali do piva ti, kdo například ze zdravotních důvodů studené pivo pít nemohli.

Sbírku vystavuje v muzeu

Ve sbírce Rudolfa Fojtíka jsou ale i další unikáty. Například hoblík se "zatáčkou", kterým se upravovaly pivovarské sudy nebo pivní přepravka z 19. století. "Je dřevěná s víkem a lahve se do ní skládaly naležato," popisuje Fojtík, který ulovil například i půllitr, ze kterého pil pivo Rudolf Hrušínský v roli Švejka ve slavném filmu natočeném podle románu Jaroslava Haška.

Fojtík se nyní rozhodl, že své úlovky nebude skrývat doma, ale ukáže je i veřejnosti. Až do 27. března jsou proto vystaveny v muzeu v Pelhřimově. "Zatím se zdá, že se lidem líbí," libuje si Fojtík.

Zdroj: TN Nova.cz | Autor: Dušan Vrbecký


Počínaje dubnem tohoto roku bude ležák Pilsner Urquell dovážen do Polska přímo z Plzně. Licenční výroba v polských Tychách, která byla určena výhradně pro polský trh, začala v roce 2002 z důvodů nedostatečné kapacity Plzeňského pivovaru a celních bariér na dovoz piva.

Produkce z polského pivovaru Tychy byla určena výhradně na polský trh, kde byla také distribuována. Vstupem Česka i Polska do EU byly odstraněny celní překážky na dovoz. Plzeňský Prazdroj také v průběhu let zainvestoval do navýšení výrobních kapacit, a tak důvody pro licenční výrobu pominuly. Pro polský trh, stejně jako pro více než 50 exportních zemí a tuzemsko, se pivo Pilsner Urquell bude vařit v Plzni.

Toto rozhodnutí jsme učinili s cílem posílit pozici piva Pilsner Urquell na polském trhu a zvýšit jeho prémiové vnímání. Věříme, že tento krok nám přinese mnoho dalších úspěšných let exportu našeho piva do Polska,“ říká Doug Brodman, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Polsko je pro pivo Pilsner Urquell dlouhodobě třetím největším prodejním trhem.

Podrobnosti k Polskému pivnímu trhu:

Polsko je čtvrtým největším pivním trhem v Evropě, ročně se zde vypije 30-35 mil. hl piva. (zdroj: Brewers of Europe) Po propadech prodejů z předcházejících let, které způsobilo zvýšení spotřební daně, se polský pivní trh se v roce 2010 částečně stabilizoval a jeho pokles se odhaduje na 1-2 %. I tak ale poslední období ovlivnily zejména náročné ekonomické podmínky a další nepříznivé události jako záplavy nebo tragická smrt polského prezidenta.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivo Prokop, které vaří v pivovaru v Chyších na Karlovarsku, uspělo v Táboře v nejprestižnější soutěži v České republice, kde získalo bronzovou pivní pečeť. Pivovar tak doplní sbírku, v níž už má z dřívějška ocenění zlaté i stříbrné.

Foto

Zámecký pivovar v Chyši na začátku února vybojoval na 21. Reprezentačních slavnostech piva v jihočeském Táboře mezi 37 pivovary bronzovou pivní pečeť pro své pivo Prokop v kategorii polotmavý ležák.

"Bronzová pečeť je už třetí do sbírky, doplní tu zlatou a stříbrnou. Cennější je o to, že každá z nich je za jiné pivo – světlé, polotmavé a tmavé pivo. Ozdobili jsme jimi naší restauraci. Jedná se o nejprestižnější soutěž pivovarů v naší zemi. Kromě ní se každoročně účastníme i Jarní ceny českých sládků, ze které jsme si už dovezli osm ocenění," říká Vladimír Lažanský, majitel zámku a zámeckého pivovaru Chyše.

Svůj podíl na úspěchu zlatého moku z Chyše má i zdejší sládek Robert Maňák. Vaří tu pivo už pátým rokem. Měl štěstí na učitele, pět let sbíral zkušenosti na Strahově v klášterském minipivovaru, který donedávna vedl přední sládek Martin Matuška.

V této branži to není zase až tak běžné, aby si jednotliví sládci předávali své umění. "Protože je nás menších pivovarů v republice už 103, a je zapotřebí tuto sílu nějak směřovat, chceme založit Českomoravský svaz minipivovarů," uzavírá Lažanský.

Zdroj: Vary iDnes.cz | Autorka: Veronika Maňhalová


V Česku se vyhrocuje konkurenční boj pivních přehlídek. Odborníci kritizují, že u nás chybějí jednotná pravidla.

V Česku se vyostřuje boj největších pivovarnických degustačních soutěží a přehlídek pivních značek. Soutěže, při nichž pořadatelé udělují medaile jako na běžícím pásu, nemají jednotná pravidla a lidé z branže i amatérští znalci piva stále častěji zpochybňují regulérnost některých výsledků.

Pivovarům se však v ostré konkurenci a situaci velkého propadu spotřeby hodí k prezentaci úspěchu u degustátorů každá příležitost. Vyplatí se jim investovat do přihlášení často několika druhů piv částku kolem 15 tisíc za jednu přihlášenou značku.

Některé si už přesto začínají vybírat, kam svá piva pošlou soutěžit a kam již raději ne. "Naše piva přihlašujeme pouze do pěti nejprestižnějších soutěží, dvou domácích a tří zahraničních. V Česku jsou to Pivex a České pivo," reaguje Jiří Mareček, mluvčí pivovarnické jedničky Plzeňského Prazdroje.

Úrovni podle lidí z branže škodí třeba obrovský počet degustovaných vzorků, ale také to, že pivovary samy vybírají, který vzorek pošlou soutěžit, anebo že degustátoři mnohdy pocházejí i z pivovarů, jejichž piva hodnotí. "Problém je, že soutěže vznikly živelně, že mají pravidla nastavená původně na nižší počet soutěžních vzorků," zamýšlí se třeba sládek a degustátor Jan Šuráň.

Pivovarníci převážně kritizují Reprezentační slavnosti piva v Táboře, které počtem například letos přihlášených 105 pivovarů se 470 soutěžními vzorky kralují všem tuzemským přehlídkám. Takový počet vzorků podle lidí z branže lze jen těžko bez přísné disciplíny v krátkém čase objektivně posoudit. Loni se dokonce část členů degustační komise v Táboře poprala. "To byl výjimečný exces. Pravda, soutěž byla dlouhá, ale za regulérnost ručím. Máme i certifikované společnosti, které na objektivitu dohlížejí," hájí táborskou přehlídku její organizátor Alois Srb.

Táborská přehlídka je podle něho ze všech nejúspěšnější. To konkurenti zpochybňují. "Třeba soutěž České pivo je v posuzování vzorků objektivnější," tvrdí o oficiální přehlídce Českého svazu pivovarů a sladoven nezávisle na sobě jeden z oslovených sládků i manažer jednoho ze soutěžících pivovarů. Svá jména nechtěli zveřejnit. Pětice těch největších přehlídek začíná v prvních únorových dnech právě Táborem a končí na podzim soutěží České pivo, již jako jedinou pořádá pivovarnický svaz. Mezi tím jsou už pivovary méně početně zastoupené soutěže, jako je právě včera ukončený Zlatý pohár Pivex v Brně, kde soutěžilo 19 pivovarů s 39 značkami. Pivex a České pivo jsou jediné dvě soutěže, kde se přihlášené vzorky posuzují nezávisle ve dvou kolech. Ale pouze do svazem pořádaného Českého piva neposílají vzorky samy pivovary, komisaři ze svazu si je sami odebírají přímo z linek. "Je pravda, že úroveň hodnocení piv není vždy stejná," říká výkonný ředitel svazu Jan Veselý. "Chtělo by to radikální řez. Nechat část přehlídek spíše jako společenské a pak udělat přísnější dimenzi vícekolových soutěží," reaguje nezávislý sládek a degustátor Josef Krýsl. Podobným způsobem to funguje u vinařů, kteří mají od loňska svou Národní soutěž vín, do níž postupují oceněné vzorky z jednotlivých vinařských podoblastí. "Řešili jsme dříve podobné problémy, ale bylo nezbytné tomu dát řád," říká ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.

Pivní přehlídky

5 velkých pivních soutěží dominuje českému trhu. Mimoto však existují desítky menších přehlídek piva. Díky tomu se nějakou medailí za kvalitu může pyšnit téměř každý významný pivovar.

Pětice největších

Reprezentační slavnosti piva Tábor - letos 470 soutěžních piv

Zlatý pohár Pivex Brno - letos 39 soutěžních piv

Jarní cena českých sládků Zvíkov

Pivo České republiky České Budějovice

České pivo Praha

Zdroj: MaM iHNed.cz


Rohozecký pivovar řeší kuriózní spor kvůli několika svým etiketám.

Etiketa

Poměrně kuriózní spor řeší v Pivovar Rohozec. Stížnost k Radě pro Reklamu na něj podal Český svaz pivovarů a sladoven.

Svazu se nelíbilo, že na etiketě řezaného ležáku je vyobrazena spoře oděná žena, která nemá žádnou souvislost s pivem a jejímž jediným úkolem je přitáhnout pozornost mužů.

„Členové arbitrážní komise odsoudili nízkou úroveň tohoto kreativního pojetí a celkově označili formu komunikace za pokleslou,“ stojí v rozhodnutí komise.

Stížnost ředitele Pivovaru Rohozec Františka Jungmanna nepřekvapila. „Již delší dobu jsme tušili, že se něco bude dít,“ uvedl pro Boleslavský deník Jungmann.

Podle Svazu se to rozchází s jeho Etickým kodexem, který v jednom z článků říká: Reklama nebude tvrdit ani naznačovat, že konzumace alkoholu může přispět k sexuálnímu úspěchu. Reklama nebude podněcovat k sexuální promiskuitě, nebude obsahovat nahotu nebo částečnou nahotu zobrazenou nechutným způsobem, zobrazení ženské či mužské podoby v jakékoliv kompromitující situaci a nebude prezentovat alkohol v pivu jako prostředek k odstranění sexuálních zábran či strachu vůbec.

My si to nemyslíme a každý, kdo naše etikety zná, musí uznat, že dle znění tohoto kodexu nemůže být vůči našim etiketám žádných výtek,“ míní pivovarský ředitel Jungmann.

Navíc v tomto případě se podle ředitele Pivovaru Rohozec nejedná o reklamu, nýbrž o etiketu a ta souvisí s označováním výrobků v souladu s platnou legislativou.

Dívka zůstane

Ani po tomto sporu však spoře oděná dívka z etikety nezmizí. „Neodstraníme ji, to bychom vlastně přiznali chybu a dali tak za pravdu Radě pro reklamu… Navíc sběratelé etiket čekají na novou emisi,“ naznačuje ředitel Pivovaru Rohozec František Jungman, že brzy se nejen pivní veřejnost dočká něčeho nového.

Tyto etikety na řezaném pivu používá pivovar od té doby, co s tímto pivem vyšli na trh, tedy od jara 2007. V té době řezaná a polotmavá piva nebyla tak rozšířená jako nyní, i tento pivovar se tudíž zasadil o jejich rozšíření.

A ohlasy? No to je přece na čtenářích, aby posoudili, zda jsou opravdu tak urážlivé a nevhodné! My chceme jen nadhled a úsměv… Dám si raději světlé, nebo tmavé? No přece řezané, vždyť to pivovar pro mě dobře namíchal… Pivo i děvčata…,“ dodává s úsměvem ředitel Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autor: Tomáš Ježek


Přerovský ležák se stal pivem roku

[středa, 2. březen 2011]

V Přerově se vaří nejlepší pivo v republice. Světlý ležák Zubr Premium se stal totiž absolutním vítězem devatenáctého ročníku prestižní degustační soutěže Zlatý pohár Pivex a získal rovněž titul Pivo roku 2011.

Ocenění patří i dalším středomoravským značkám – Litovel a Holba.

Ležák dostal nejlepší hodnocení odborných degustátorů nejen v příslušné kategorii, ale i v rámci všech do soutěže přihlášených vzorků bez rozdílu kategorií. Pivům Zubr Premium a Zubr Classic patří navíc ocenění Superior kolekce, což je sestava nejlepšího světlého ležáku a nejlepšího světlého výčepního piva u nás,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Zubr tak podle ní opět potvrdil pozici šampiona mezi českými pivy. K dalším oceněným patří i ležák Litovel Premium, který obsadil třetí místo v kategorii světlý ležák a Litovel Classic s umístěním mezi trojicí nejlepších světlých výčepních piv u nás.

Moravským značkám patří navíc speciální řada ocenění, udělovaná za vysokou kvalitu piva. Získaly je Holba Šerák, Litovel Schwarzbier, Zubr Gold a Zubr Classic.

Vítězství mezi ležáky nás těší o to více, že se jedná o prestižní kategorii. Netýká se to jen soutěže, ale i běžné praxe. Prémiová piva budou vždy tím nejlepším, co pivovary v produkci mají a být vítězem mezi nimi je velký úspěch. Loni byla šampionem naše desítka a těší nás, že jsme úspěch opakovaně potvrdili,“ vyjádřila se k ocenění sládková pivovaru Zubr Nataša Rousková.

Zdroj: Přerovský deník.cz


Pivovar Starobrno získal druhé místo v degustační soutěži Zlatý Pohár Pivex 2011. Ocenění si odnesl z kategorie nealkoholických piv za nealko pivo Fríí. Výsledky soutěže byly vyhlášené v úterý večer.

Brněnské nealkoholické pivo, které se prodává teprve necelý rok, tak letos získalo už druhou cenu. „Začátkem února bylo druhé také na soutěži Zlatá pivní pečeť,“ upozornila mluvčí pivovaru Ludmila Čechová. Lepší nealko než Starobrno představil podle porotců pouze Staropramen.

Mezi světlými výčepními pivy pak vyhrál Gambrinus a v kategorii ležáků zvítězil Velkopopovický kozel medium. Jako nejlepší světlý ležák vyhodnotili porotci Zubr Premium, který se stal zároveň absolutně nejlepším pivem a získal titul Pivo roku 2011. Spolu se Zubrem Classic pak dostal také ocenění za nejlepší kolekci piv.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autor: Jan Němec


Pivní festival bude v Olomouci i letos. Poté, co musel kvůli stavbě závodiště opustit plochu na Lazcích, se přehlídka pivovarů s koncerty kapel tento rok stěhuje do areálu Korunní pevnůstky. Změnila i obvyklý termín, čtyřdenní Beerfest letos otevře brány ke konci června.

Organizátor Beerfestu Pavel Spálený se dohodl s občanským sdružením Muzeum olomoucké pevnosti a jubilejní desátý ročník svátků piva uspořádá v termínu od 22. do 25. června v areálu památkově chráněné pevnůstky v centru města.

Nabídout by měl produkci okolo pětadvaceti pivovarů, pořadatel počítá opět i se dvěma hudebními scénami a kapacitou areálu až deset tisíc návštěvníků.

Program se nyní připravuje, účast skupiny Fleret, Polemic nebo Kryštof je však už jistá.

Organizátor Beerfestu letošním stěhováním do pevnůstky dilema, kde by měl mít ve městě pivní festival své místo, a zažehnal také hrozbu, že by z krajské metropole úplně zmizel.

Na začátku roku radnice totiž prodala do soukromých rukou zelenou plochu na Lazcích, kde se festival poslední ročníky konal. Vzniknout zde má špičkové parkurové závodiště.

Nabízeli Neředín i Šantovku

Pořadatel tak stál před rozhodnutím, kam Beerfest přesune. Vhodné místo hledal dva měsíce.

Chtěli jsme zůstat v Olomouci. Spousta firem nebo sdružení nám chtěla podat pomocnou ruku a nabízely nám prostory například na letišti v Neředíne nebo na ploše, kde má vyrůst Šantovka. Žádné z nich ale nebylo pro festival vhodné. Souběžně jsme také hledali místo mimo Olomouc,“ popsal Spálený.

Nakonec začali organizátoři jednat s občanským sdružením Muzeum olomoucké pevnosti o tom, zda by Beerfest nemohl být v Korunní pevnůstce, kterou sdružení opravuje.

Nápad se nám líbil, takže jsme se dohodli. Festival tak bude v centru města v pěkném prostředí. Museli jsme sice upravit termín a přesunout jej z května na konec června, ale jsme rádi, že mohl zůstat v Olomouci. Má tu tradici. Každé větší město by mělo mít svůj letní festival,“ podotkl Spálený.

Pětadvacet pivovarů, 100 Kč na den

Kapacita Korunní pevnůstky je podle Spáleného dostatečná, pojme totiž až deset tisíc lidí najednou. V areálu budou dvě pódia. Jedno obsadí známé regionální kapely, druhé pak špičky českého hudební scény.

Letos se zde také představí na pětadvacet větších či menších českých pivovarů. Lidé by za návštěvu jednoho dne na festivalu měli zaplatit stejnou sumu jako loni, tedy kolem sta korun.

Jsme teprve na začátku přípravy programu. Zatím máme potvrzenou účast kapely Kryštof, Fleret nebo Polemic. Vstupné chceme udržet na loňské úrovni, možná dokonce některý den bude levnější, protože jde o jubilejní ročník. Vše je v jednání,“ vysvětlil Spálený.

Zkouška i sbírka pro historický areál

Dosud se Beerfest konal na zelené louce na Lazcích. Nyní se však festival spojený s konzumací piva a hudební produkcí přesune do areálu, který spadá pod ochranu státu a zároveň se opravuje.

Nemá proto občanské sdružení Muzeum olomoucké pevnosti obavy z akce a jejich následků?

S pořadatelem jsme se dohodli, že letošní ročník bude zkušební. Obě strany si chtějí ověřit, zda jim vše bude vyhovovat. Chceme si vyzkoušet, jestli Korunní pevnůstka akci větších rozměrů zvládne. Samozřejmě jsme festival povolili jen pod podmínkou, že pořadatel zajistí úklid, hlídání areálu, dostatek toalet a všechny podobné organizačně-technické záležitosti, což bude také součástí smlouvy,“ uvedla za občanské sdružení jeho předsedkyně Markéta Záleská.

Během čtyř dní festivalu budou moci návštěvníci přispět do veřejné sbírky na další opravy Korunní pevnůstky, kterou uspořádá pořadatel Beerfestu společně s občanským sdružením.

Vybrané peníze pak chceme využít na výrobu modelu Korunní pevnůstky, který se nyní chystá,“ doplnila Záleská.

Radnice: Pevnůstka se jeví jako nejvhodnější

Přesun Beerfestu do prostorů v centru města vítá i olomoucká radnice. „Beerfest spojený s bohatým hudebním programem pokládáme za významný prvek kulturního života v Olomouci. Proto nás pochopitelně těší, že se ve spolupráci s organizátorem podařilo najít novou vhodnou lokalitu pro jeho konání a že se festival nakonec uskuteční i v letošním roce,“ objasnil náměstek primátora Jan Holpuch s tím, že z množství prověřovaných lokalit se Korunní pevnůstka jeví vedení města jako nejvhodnější.

Pokud organizátor nasměruje vhodně pódium, dává Korunní pevnůstka naději, že se podaří zamezit i většině negativních reakcí ze strany obyvatel, kteří žijí v okolí,“ poznamenal Holpuch.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Lucie Bukvová


Budějovický Budvar rozšířil nabídku nealkoholického piva Budweiser Budvar o balení v plechovkách o objemu 0,5 litru. Vedla ho k tomu rostoucí poptávka po nealkoholickém pivu, která se loni zvýšila o 7% a během pěti let vzrostla na dvojnásobek.

Očekáváme další nárůst odbytu a věříme, že konzumenti náš nový praktický obal přivítají,“ uvedl vedoucí oddělení tuzemského prodeje Martin Horejš. Budvar dosud nabízel nealkoholické pivo v láhvích o objemech 0,33 a 0,5 litru a od jara 2008 také v sudech KEG s objemem 20 litrů. Nealkoholické pivo vyrábí již od roku 1992.

Plechovkový nealko budvar bude dostupný v prodejnách většiny řetězců i na čerpacích stanicích. Doporučená cena plechovky je 16 korun.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Tobiáš Tvrdík


Velmi zajímavou turistickou atrakcí spojenou s možností dobrého pohoštění se v posledních letech stal v republice naprosto ojedinělý minipivovar s varnou s pevným otopem na měděné pánvi – plzeňský Pivovar Groll.

Foto

Varna je tu zabudovaná do kachlových kamen umístěných přímo v interiéru restaurace s kapacitou ⋌80 osob. K posezení kromě ní slouží i pivnice zařízená v duchu zlaté éry plzeňského pohostinství třicátých let minulého století, kde najde útočiště přes padesát milovníků zlatavého moku. Pivo je tu vařeno podle původní receptury a technologie výhradně z českých surovin bez přidání konzervantů a chemie.

V letních měsících je hostům k dispozici vyhlídková terasa či oplocené dětské hřiště, po dobrém jídle tu lze přenocovat v některém z pěti pokojů. Nabídka se orientuje na klasickou českou kuchyni, široký výběr nabízí i kuchyně minutková. Za pečené koleno zaplatíte 199 korun, za svíčkovou na smetaně necelou stokorunu a za místního nefiltrovaného světlého nebo polotmavého Lotra 11° či bavorský kvasnicový weissbier pak 33 korun.

Tip šéfkuchaře – Panenka na pivě se slaninou

Co potřebujeme

800 g vepřové panenky

240 g libové anglické slaniny

4 menší nasekané cibule

barevný pepř hrubě mletý

sůl, mletý pepř

0,4 litru světlého piva

hladkou mouku

50 g másla

recept je určen pro čtyři osoby

Pokud chcete strávníky víkendovým obědem opravdu potěšit, zkuste jim připravit vepřovou panenku pečenou na pivě,“ doporučuje šéfkuchař z restaurace Pivovaru Groll Jindra Beran a dodává, že s přípravou speciality je třeba začít už den předem.

Vepřovou panenku očistíme, nakrájíme jí na několik válečků a ty pak okořeníme solí a hrubě mletým pepřem. Takto připravené maso odložíme do chladu a necháme asi dvanáct hodin odležet. Válečky vložíme do hodně rozpáleného oleje a ze všech stran zprudka opečeme, aby se maso zatáhlo. Mezitím si rozpálíme troubu, válečky naskládáme do pekáčku a necháme péct asi deset minut. Teprve po úplném dopečení nakrájíme špalíky na silnější plátky a klademe je na talíř.

Slaninu a cibulku si nakrájím na jemné kostičky, orestujeme je krátce na pánvi a poté zalijeme světlým pivem. Z mouky a másla si připravíme světlou zásmažku, kterou pak šťávu zahustíme, dochutíme solí a pepřem.

Na talířích přeléváme pečenou panenku touto směsí a servírujeme s přílohou dle chuti, nejlepší přílohou jsou podle šéfkuchaře šťouchané brambory.

Zdroj: Plzeňský deník.cz


Současné trendy v potravinářském a nápojářském průmyslu vyžadují plnit očekávání velkých obchodních řetězců i poskytovatelů nejrůznějších služeb. Je třeba zohlednit tlak na ziskovost a na řízení nákladů, a zároveň vyhovět nejrůznějším předpisům a procesům řízení kvality. Ziskovost dnes navíc ohrožují fragmentace cílové skupiny, kratší produktové životní cykly a eskalace nejrůznějších promoakcí. Modelování návratnosti investic a dalších klíčových finančních ukazatelů se proto ukazuje nezbytným nástrojem k dosažení lepšího rozhodování, které může znamenat rozdíl mezi úspěchem a zánikem značky.

Výzvy v pivovarnickém průmyslu

Konkurenční prostředí se v pivovarnickém průmyslu v poslední době nesmírně přiostřilo. S celosvětově nejvyšší roční spotřebou piva na hlavu přes 150 litrů již od českých spotřebitelů nelze očekávat, že tento údaj ještě nějak významně navýší – naopak, trendy posledních let ukazují spíše mírně klesající domácí spotřebu. Export do zahraničí zase znamená nesmírné investice do budování značky na často podobně nasycených trzích. Na druhé straně nelze snižovat náklady na dosažení kvality jednak z důvodu náročnosti zákazníků, jednak z důvodu vyhovění přísným potravinářským předpisům. Pivovarnickým společnostem proto nezbývá, než se snažit dosáhnout maximální provozní dokonalosti – například prostřednictvím efektivnějšího plánování a modelování klíčových finančních indikátorů. Z hlediska obchodního modelu většina pivovarů disponuje třemi základními prodejními kanály:

prodej piva do restaurantů a hostinců, k tomu dodávají základní vybavení jako pípy, půllitry, ubrusy, „promo sortiment“ a další vybavení podobného charakteru,

prodej piva do velkoobchodních řetězců,

prodej piva do maloobchodních řetězců.

Primární určování podmínek parametrů vzájemné spolupráce u prodeje piva do velkoobchodních a maloobchodních řetězců je na straně velkoobchodu či maloobchodu. Při prodeji piva těmito kanály je potom ze strany pivovarů kladen důraz na přesnou evidenci uskutečněných prodejů a jejich interaktivního plánování. Oproti tomu při prodeji piva do restauračních zařízení jsou podmínky spolupráce nastavovány primárně na straně pivovarů, protože pivovary v rámci smluvního vztahu s restauranty za své peníze poskytují vybavení, jako například pípy, půllitry, ubrusy, promo sortiment a další vybavení podobného charakteru. Přirozenou snahou a obchodním zájmem pivovarů potom je co nejlepší zhodnocení takto učiněných investic. Pro dosažení tohoto cíle pivovary potřebují mít možnost interaktivního modelování parametrů smluv s restauracemi. Pro podporu výše uvedeného obchodního modelu pivovarům slouží sofistikované softwarové nástroje. Ty umožňují obchodníkům v terénu on-line modelování parametrů smlouvy mezi pivovarem a restaurantem. Obchodníci tak mají okamžitý přehled, jak by ta smlouva mohla dopadnout z pohledu návratnosti investice, cash flow a marže. Zároveň tato softwarová řešení podporují sledování, analýzu a plánování prodejů do velkoobchodů a maloobchodů. Přidanou hodnotou pro TOP manažery je potom komplexní pohled na prodej přes všechny prodejní kanály s možností jejich interaktivního plánování a modelování.

Manažerský pohled na obchodní model prodeje piva

Graf

Modelování s pomocí performance managementu

Na rozdíl od tradičních ERP systémů, jež obsahují pouze základní plánovací funkcionality, lepší nástroje v oblasti modelování nabízí řešení pro řízení výkonnosti, tj. performance management. Performance management (PM) je styl řízení, který využívá kombinace moderních technologií a procesů plánovaní, reportingu, analýz a modelování k dosažení vyšší výkonnosti společnosti. Nezbytnou funkcionalitou pro efektivní plánování a modelování je možnost interaktivního zadávání údajů, jak číselných, tak slovních. Často je tato funkcionalita u manažerských řešení podceňována nebo simulována pomocí doplňkových tabulek a importů dat z nesourodých formulářů, což je cesta neefektivní, ryze technická a obtížně kontrolovatelná. V segmentu pivovarnictví lze modelování smluv a jejich návratnosti rozdělit na dvě základní části s následujícími parametry:

Část týkající se samotné smlouvy – přiřazení produktů, mix produktového portfolia, sleva, odhad hektolitrů, odpisy, spotřební promo sortiment, investiční promo sortiment, výčepní technika, hodnota smlouvy. Tato část je určena pro obchodníky, kteří připravují návrhy nových smluv či doplňky ke stávajícím smlouvám.

Finanční část – definice globálních finančních parametrů (inflace, daň z příjmu, cena peněz a případné další parametry). Tato část je určena pro uživatele z oddělení controllingu, kteří mají nad těmito vstupními údaji supervizi.

Na základě vstupních parametrů je proveden základní výpočet kalkulace a návratnosti smlouvy. Vypočtené hodnoty jsou okamžitě po jejich zadání přístupné i pro další uživatele ke kontrole a schválení či neschválení provedené simulace. V případě, že dojde na některé úrovni schvalovacího procesu k potřebě modifikace vstupních hodnot, je možno provést korekci existující varianty modelu, nebo vytvořit model nový tím, že se například přidá nový produkt, přiřadí se rozšířená investice do vybavení a zařízení apod. Následně jsou opět zobrazeny výsledky kalkulace a dopady na cash flow, které je možno porovnat s modelem původním.

Přínosy řešení

Modelování zahrnuje i aktivní práci s vlastní strukturou produktů, distribučních cest, ceníků aj. a dává odpovědi na otázky typu: Jak vypadá vývoj návratnosti této skupiny smluv, kterou jsem si nyní vytvořil? Kdybychom přeskupili strukturu regionů či segmentů zákazníků, jak by vypadaly naše prodeje? S oblastí modelování také souvisí možnosti řešení pro vytváření nových reportů i úprav stávajících a možnost tvorby několika variant pro jednu smlouvu a úprava zadávání jednotlivých vstupních parametrů tak, aby bylo dosaženo optimálního poměru hlavních ekonomických ukazatelů. Po dokončení schvalovacího procesu základního rámce modelu může být proveden rozpad na detaily měsíců podle zadaného trendu prodejů pro vybrané roky a scénáře, které jsou právě modelovány. Tento rozpad je důležitý k následnému procesu vyhodnocování a sledování plnění smluvních podmínek ze strany odběratele během životnosti smlouvy. Mezi hlavní přínosy takovéhoto řešení patří:

detailní zmapování potřeb a požadavků pro optimalizaci stávajícího komplikovaného procesu přípravy obchodního modelu a sběru dat, minimalizace excelových souborů, jejichž správa je velmi časově náročná, kombinace modulů receptury, surovin, skladů, ceníku, prodeje a financí přinášející komplexní pohled na data a analýzu vzájemných vazeb a souvislostí,

rychlá implementace vstupních šablon pro on-line webové plánování přinášející standardizované webové prostředí na platformě OLAP pro všechny uživatele, workflow pro efektivnější sledování a koordinaci aktivit procesu plánování.

Performance management v K Brewery Trade

Společnost K Brewery Trade je tradiční ryze česká pivovarnická společnost, která zahrnuje sedm pivovarů v České republice, například Platan, Lobkowicz, Rychtář či Černá hora. Hlavní výzvou v K Brewery Trade bylo zpřesnění celého procesu plánování a získání relevantnější datové základny pro vyhodnocení smluv, zvýšení výnosů ze smluv a optimalizaci nákladů na prodej. Klíčovým řešením k dosažení tohoto požadavku se ukázalo řešení pro modelování nových smluv s odběrateli. Implementováno bylo řešení Infor Perfomance Management (Infor PM) v nejnovější verzi 10. Infor PM 10 umožnilo v oblasti finančního plánování zpřesnit, zkoordinovat a zefektivnit plánování holdingových procesů a optimalizovat komplexní výrobní náklady v rámci přípravy výroby. V oblasti modelování a simulace nových kontraktů vedlo k dosažení optimálního poměru parametrů u klíčových kontraktů, kterými jsou marže, hotovostní toky a návratnost investic.

Zdroj: System online.cz | Autor: Petr Felkner


Přesné datum vzniku hospody Na Slovanech ve Dvoře Králové nad Labem už nelze dohledat. Podle jednoho ze zdejších hostinských se jí v běhu let začalo říkat také u Trunečků, a od roku 1972 taky Na Střelnici. Pětkrát trestaný recidivista tu totiž zastřelil policistu, druhého dvěma výstřely zranil.

Foto

Nejstarší zmínky dohledatelné na stavební úřadě sahají do 70. let 19. století. Už tehdy byla v přízemním domě hospoda a obchod.

"Hospoda Na Slovanech je několikrát přestavěná a hojně do ní chodili kdysi dělníci z Bauerovy textilky, která později vyhořela a na jejím místě dnes stojí dvě školy, nebo z Neumannovy tiskárny. Ta byla za 2. světové války součástí německé zbrojovky Junkers-Werke a v roce 1950 se stala podnikem Tiba Slovany," píše bývalý královédvorský kronikář Pavel Janoušek.

Truneček byl stará škola, uměl dělat pivo a ctil míru

Už pár let poté nastoupil věhlasný hostinský Josef Truneček. "Byl stará škola, dovedl udělat pivo bez jakéhokoliv slejvání a ctil dobrou míru. Od číšničiny odešel s manželkou Milčou až někdy v 70. letech, když už mu nesloužily nohy a kdy se do hospod zaváděla televize. Tu neměl rád. Zásadně ctil názor, že hosté si mají zábavu vytvářet sami, jak to bylo odjakživa," říká bývalý kronikář.

Foto

Dnešní majitel Josef Horák uvádí, že jeho dědeček Jan Hrdina získal hospodu někdy ve 20. letech. Přestože komunistický režim podnik v roce 1956 znárodnil, v 60. letech Jan Hrdina využil politického tání a požádal stát o jeho vrácení.

Stihl to, část domu dostal zpět v roce 1966, zbytek v roce 1968. Hostinec ale dál jako nájemce provozoval státní podnik Restaurace a jídelny Trutnov.

Vraha spoutal drátem, musel ho chránit před hosty

Začala normalizace a přišel osudný den 24. dubna 1972. Táhlo k půlnoci a Na Slovanech už zůstalo jen deset, patnáct stálých štamgastů. Ten večer však usedli do lokálu i dva nepříjemní mladíci, které tu znal jen málokdo. Jeden měl ukradenou pistoli.

Tehdejší šéf oddělení Veřejné bezpečnosti Jaroslav Štěrba byl v té době na návštěvě u kamaráda, kde ho vyrušila vysílačka. Před hospodou Na Slovanech prý někdo střílí.

"Řekl jsem službě, že venku je hlídka, ať ji pošle na místo. Kdyby se nehlásila, ať mi volají znovu," vzpomíná Štěrba.

Foto

Nikdo ale nevolal, a tak náčelník nasedl do auta a jel domů. Když chtěl vjet do garáže, žena na něj z okna rozrušeně křikla, že se v hospodě střílí a že jeden příslušník je zastřelený a druhý postřelený.

Šokovaný Štěrba vyrazil k hospodě. Vběhl do šenku, kde hlučeli rozrušení hosté. Zamířil do kuchyně. Tam uviděl ležet na zádech mrtvého policistu Miroslava Piskoru. Jen kousek vedle vedoucí hospody a číšník drželi vraha. Jeho mladší kumpán se vyděšeně krčil pod stolem v kuchyni.

Náčelník ale neměl pouta, proto hrábl rychle po drátu, který mu někdo podal, a pořádně jím vraha spoutal. A rozhodl se ho hned odvézt na oddělení. Na spoutaného totiž už dopadaly rány hostů. "Lidi ho chtěli utlouct. Snažil jsem se ho rychle odvést, ale pár ran dostal," říká bývalý policista.

Policista neměl žádnou šanci, kulka zasáhla tepnu do srdce

Co se vlastně stalo? Když příslušníci VB přijeli do hostince, seděl budoucí vrah s kumpánem u stolu. Policisté chtěli oba prohledat. Aby nedělali rozruch v lokále, vyzvali dvojici, aby s nimi šli do kuchyně.

Když tam přikázali Jiřímu Dědkovi, aby zvedl ruce nad hlavu, muž rychle sáhl po pistoli a střelil na strážmistra Milana Šulce. Miroslav Piskora se na střelce vrhl, ale další výstřel ho trefil přímo do hlavní tepny k srdci.

Zastřelení Miroslava Piskory by si podle pamětníků nikdo neměl vykládat jako odboj proti komunismu. Piskora totiž nebyl žádný estébák. Ti, co ho znali, říkají, že čtyřiapadesátiletý muž, který měl jen pár měsíců do důchodu, prošlapával poctivě jako pochůzkář město a kontroloval klid a pořádek.

"Znali jsme ho jako kluci. Byl to docela fajn chlap, který přišel k policii jako cestář, a hleděl hlavně na pořádek," říká Nasik Kiriakovský, šéf dvorského pivovaru Tambor, který se zajímá o historii hospod ve městě.

Foto

Vrah dostal trest smrti, vůbec to s ním nehnulo

Vrah Jiří Dědek z České Skalice dostal trest smrti. "Vůbec to s ním nehnulo. Byl nelítostný," říká Štěrba, podle něhož byl Dědek nenapravitelný zloděj a alkoholik, který ve třiadvaceti letech seděl už popáté.

Střelba v pivnici se dostala i do policejních učebnic. Policisté zpřísnili postup při zásazích u pachatelů se zbraní.

Stát zastřeleného policistu povýšil in memoriam na poručíka a vystrojil mu nebývalý pohřeb. Takový průvod prý Dvůr Králové od té doby nikdy nezažil.

Foto

Když přišla velká voda, všichni platili. Posledního vezl nakladač

Majitel Josef Horák v roce 1990 pronajal restauraci Jaroslavu Holanovi. Ten v ní pracoval už jako poslední hostinský podniku Restaurace a jídelny. "Udělaly se nové toalety, kuchyně a od té doby jedeme soukromě. V dubnu 1990 jsme byli vůbec první soukromá hospoda ve Dvoře," říká Holan.

Nejdramatičtější příhodu zažil v březnu roku 2000, kdy lokál zatopila velké voda. "Čím více voda stoupala, tím více se hospoda vyprazdňovala. Každý zaplatil a spěchal domů. Jen jeden host měl pořád dost času. Nakonec musel na stolek, aby se nenamočil. Na stoly jsme ostatně vyložili všechno, co by mohla voda poškodit. Toho chlápka pak večer převezl přes vodu nakladač ve lžíci," vzpomíná Holan.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor: Petr Broulík | Foto: Ondřej Littera


V Belgii klesá spotřeba piva

[neděle, 27. únor 2011]

Hospodářská recese se promítla do spotřeby piva v jedné z velmocí výroby tohoto nápoje v Belgii. Uvádí to statistika Unie belgických pivovarníků. Podle ní klesl zájem o belgická piva téměř o tři procenta. I přesto si ale pivovarnický průmysl vedl v krizi lépe než jiná odvětví potravinářské výroby.

V Belgii se loni vypilo 844 milionů litrů piva a klesající trend pokračuje. Oznámil prezident profesní organizace belgických pivovarníků Theo Vervloet.

Příčinu vidí jednak ve stávce kvůli propouštění, která zasáhla několik pivovarů na počátku loňského roku. Dalším faktorem může být několikatýdenní neobvykle chladné počasí v prosinci, kdy Belgie tonula v přívalech sněhu.

Tendence pít méně piva je ale všeobecná. Podle Vervloeta mizí zvyk dát si malé, tedy čtvrtlitrové pivo v polední pauze. Lidé pijí spíše ve volném čase.

Dnes se v Belgii vypije 81 litrů piva na obyvatele. Před deseti lety do ale bylo 100 litrů. Nijak to nemůže ohrozit světové prvenství Česka ve spotřebě piva. Ta je skoro 151 litrů na osobu a rok.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Pavel Novák


«« « Strana 487 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň