Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Originální pšeničné pivo Hoegaarden aspiruje na titul hit letní sezóny. Toto osobité kvasnicové pivo zaznamenává výrazný vzestup popularity, který ho dostal až na samotnou špici pořadí mezi pivními speciály v našich restauracích. Díky své specifické osvěžující chuti je obzvlášť vyhledávaný v horkých letních dnech.

Nefiltrovaný a svrchně kvašený Hoegaarden se na českému trhu poprvé představil v srpnu 2002. Ačkoli by se mohlo na první pohled zdát, že Češi nejsou podobným novinkám nakloněni, stal se pravý opak. Prodeje Hoegaardenu každoročně rostou a dnes je podle údajů společnosti Data Servis nejprodávanějším speciálem v českých restauracích a předstihl tak značky jako Velvet nebo Kelt.

Kromě specifické chuti s náznakem pomeranče a koriandru, která Hoegaarden odlišuje od většiny ostatních piv na českém trhu, přispívá k jeho oblibě i originální robustní šestihranná sklenice o objemu 0.25 a 0.5 litru, která se zdobí čerstvou limetkou a dobře drží pivo studené.

Osvěžující chuť Hoegaardenu nejlépe vynikne v horkém letním dni nebo na zahrádce po sportu. Jeho obliba tak vzrůstá spolu s trendem aktivnějšího způsobu trávení volného času u české populace,“ říká Martin Jahoda, brand manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Česká servírovací specialita

Mnoho lidí se domnívá, že přidání limetky je zvyk dovezený z Belgie, stejně jako toto pivo. Vynálezcem této servírovací speciality je však jakýsi barman z Potrefené husy, který se uprostřed horkého léta rozhodl vyzkoušet, kterak pomocí limetky zdůraznit osvěžující chuť tohoto piva. Tento rituál se záhy rozšířil a dnes již takto naservírovaný Hoegaarden vyžadují všichni jeho milovníci u nás.

Letní inspirace

Stejně rychle a dynamicky, jako se rozvíjí obor gastronomie, vznikají novinky, které často příjemně podráždí naše chuťové pohárky. Barmani tak dnes míchají nápoje, jejichž základem je právě pivo. Letos se v řadě barů objeví Hoegaarden mojito, které si můžeme vychutnat s partou přátel také ze třílitrové sklenice s dlouhými slámkami, jak je tomu zvykem právě u jmenovaného koktejlu.

Vyhledávaný také ženami

Žen, které pravidelně pijí pivo, je zhruba 60 %. To je sice relativně méně než mužů, ale stále se jedná o velmi vysoké procento, ve srovnání s jinými alkoholickými nápoji. Mnoho z nich si oblíbilo právě Hoegaarden. Ženy na něm oceňují právě osvěžující tóny pomeranče a koriandru, které dodávají tomuto pivu specifické dimenze chuti.

Kam za osvěžující chutí

Hoegaarden je díky své neobvyklé chuti jedním z mála piv, které spotřebitelé cíleně vyhledávají a jsou kvůli němu ochotni změnit i svůj oblíbený podnik. Fandové Hoegaardenu na něj mohou zajít například do jedné ze sedmadvaceti Potrefených hus na území celé České republiky.

U zrodu originální chuti stáli mniši

Historii Hoegaardenu začali psát mniši ve stejnojmenné belgické vesnici roku 1445. Chmel tehdy ještě nebyl nezbytnou součástí receptury a mniši proto používali různá koření a byliny. Na konci 19. století bylo ve vesničce Hoegaarden s 2000 obyvateli 35 pivovarů, ale pod silnou konkurencí piv ležáckého typu postupně mizely a v roce 1957 byl uzavřen poslední. V roce 1963 však bývalý pracovník jednoho z nich výrobu Hoegaardenu obnovil a ten se v průběhu dalších 30ti let rozšířil do celého světa. Dnes si mohou specifickou chuť Hoegaardenu vychutnat spotřebitelé ve více než 30 zemích.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Pivní láhve s logem chráněného zeměpisného označení České pivo už míří na trh. Mezi prvními, kdo využívá Evropskou unií potvrzeného dokladu originality piva, jsou například pivovary Heineken se značkou Krušovice a Plzeňský Prazdroj s Pilsner Urquellem, Kozlem, Radegastem a postupně i Gambrinusem.

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý odhaduje, že možnost označit svá piva logem, které potvrzuje originalitu a tradiční kvalitu českého piva, využije zhruba polovina ze 48 domácích průmyslových pivovarů. "Technicky mohou klidně už zítra všichni. Někomu to pomůže u zákazníků, jiný to nepotřebuje řešit," říká Veselý.

Pravidla pro použití Českého piva schválila Evropská unie už loni na podzim. Měsíce trvalo pivovarům, než spotřebovaly zásoby starých etiket a vyřešily nejasnosti ohledně způsobu označování svých piv.

Podmínky, které musí adept o modrožluté kruhové logo splnit, vycházejí z tradičního způsobu vaření piva v Česku. Určují minimální podíl ryze domácích surovin - především sladu a chmele - i podrobný popis závazně dodržované technologie.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Marně se ptají již několik dní po tmavém kutnohorském pivu zákazníci v obchodech i restauracích na Kutnohorsku. Důvod, proč jejich přání zůstává nevyslyšeno, je jednoduchý: Městský pivovar, kde vaří společnost Drinks Union, totiž přestala tento výrobek produkovat. Zájem o „Dačický tmavý výčepní“, jak zní přesný název nápoje, byl údajně příliš úzký.

Při přehodnocení portfolia pivních značek ve skupině Heineken Česká republika se ukázalo, že prodeje značky Dačický tmavý výčepní jsou velmi malé. Jde pouze o zájem zákazníků v malém regionu,“ uvedl Josef Vejlupek ze společnosti Drinks Union, a dodal: „Skupina Heineken Česká republika má vedle toho ve svém portfoliu značky Krušovice černé a Březňák tmavý výčepní, jejichž prodej je mnohonásobně vyšší, a které jsou také úspěšně vyváženy do mnoha zemí.

Zákazníkům tak mají co vysvětlovat například v kutnohorské staročeské restauraci Dačický. „Po tmavém Dačickém se ptají hlavně cizinci. Mají zájem ochutnat místní pivo a jsou rádi, když jim dáme na výběr mezi světlým a tmavým,“ řekla spolumajitelka podniku Jitka Ciklerová s tím, že zájem o tento druh piva snad nejvíc projevují ruští turisté. Zájem o kutnohorské černé pivo se zmíněná restaurace snaží alespoň částečně pokrýt tmavým mokem značky Primátor, vyráběným v Náchodě.

Zákazníci sáhnou po jiném tmavém

Lidé se po tmavém Dačickém ptají, byli na něj zvyklí. Většinou jim ale dám na výběr z jiných černých piv, které máme na skladě, a oni si vyberou,“ konstatoval odpovědný vedoucí takzvané pivovarské prodejny na Jungmannově náměstí v Kutné Hoře Vladimír Zlata.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz


Areál, který vyrůstá místo Knížecího pivovaru v teplické části Trnovany už dostává svoji podobu. Bude zde sedm samostatných provozoven. Největší z toho bude prodejna z obchodního řetězce Penny Market, který je hlavním nájemcem.

Zákazníci zde najdou také prodejny oděvů, bot a také elektro. Mělo by zde také být rychlé občerstvení. V nákresu, který měla možnost redakce Deníku vidět, by to měl být McDonald´s. Jak Deníku potvrdila Drahomíra Jiráková z této společnosti, plánuje firma otevření takovéto restaurace v Teplicích.

V areálu bude také velké parkoviště a vše doplněno zelení. Příjezd i výjezd bude Masarykovou ulicí.

„Nákupní centrum vznikne na nejfrekventovanější městské Masarykově ulici v areálu bývalého pivovaru v blízkosti autobusového a vlakového nádraží. Ideální viditelnost a pohodlné odbočení přes světelnou křižovatku z hlavní městské tepny zajišťuje příjezd motorizovaných zákazníků ze všech částí města,“ píše na svých stránkách společnost InterCora se sídlem v Plzni. Právě ta celou výstavbu připravuje a řídí.

Teplický stavební úřad vydal firmě InterCora stavební povolení v loňském roce. Platí dva roky.

Poslední snahy byly marné

Plány společnosti na výstavbu obchodního centra se však vlečou od roku 2006. Tehdy firma získala povolení k demolici budovy někdejšího pivovaru. Stavební úřad rozhodl o stržení budovy také proto, že nebyla zapsaná na seznamu památek. Odborníci totiž pozdě upozornili na historickou hodnotu stavby, především na cenné barokní klenby ve sklepeních.

Ještě po vydání demoličního výměru se o záchranu Knížecího pivovaru pokusil tehdejší památkář teplického magistrátu Radek Spála. V červnu 2006 podal na ministerstvo kultury jako soukromá osoba návrh na prohlášení souboru budov a sklepů pivovaru kulturní památkou. Jeho kolegové před 20 lety totiž na historický objekt pozapomněli a tak se mohlo stát, že mezi kulturní památky zapsán nebyl.

Ministerstvo kultury České republiky pozdní snahu o záchranu pivovaru svým rozhodnutím z října 2006 nepodpořilo. Investice na rekonstrukci by totiž byly tak vysoké, že z ekonomických hledisek nebylo schopno prosadit prohlášení pivovaru za kulturní památku proti vůli vlastníka.

Pivovar měl poměrně slušnou historii

Zprávy o počátcích pivovaru se různí, ale pravděpodobně vznikl v 16. století. Provoz v něm přerušila třicetiletá válka a obnoven byl až po roce 1670. Budovy propojené podzemními chodbami se rozkládaly po obou stranách silnice. V roce 1859 přešel pivovar na parní provoz. Tehdy zaměstnával 59 dělníků. Starý pivovar byl přestavěn v roce 1876 a v roce 1907 byly postaveny nové budovy mezi silnicí a železniční tratí.

První várka Turner Bier začala 1. března 1908 a roční výstav činil kolem 60 tisíc hl. Na kvalitu trnovanského piva měla vliv horská voda přiváděná z Dubí. Trnovanské pivo a Teplický 12 °C Ležák se zde vařily až do roku 1976.

Od té doby to šlo s pivovarem z kopce. Klima historických sklepení sice nějaký čas svědčilo sýru Niva, který zde dozrával ještě v osmdesátých letech a ten teplický byl údajně jedním z nejlepších.

Podle mínění památkářů byla historicky nejcennější zadní část traktu, takzvaná lahvárna. Nesla znaky barokní stavby.

Mladší generace už ale vzpomíná jen na nevábnou tržnici a někdo možná zažil nepříliš úspěšný pokus o využití podzemních prostor pro pořádání diskotéky.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Teplický deník.cz


Čapovanie je duša piva

[čtvrtek, 21. květen 2009]

Motto:

...a zjistíš, že tvůj výčepní tě vlastně miluje skrze tak krásně načepovanou sklenici plzně..." (Bohumil Hrabal, pivnice U zlatého tygra, 1994)

V krajinách, kde je pevne zakotvená tradícia pitia piva, napríklad v Česku, existuje aj svojská krčmová spoločnosť. Česká „hospoda" sa stáva prostredím svojráznej kultúry, neustáleho stretávania, komunikácie.

Taká bola aj v časoch najhorších: počas vojen, okupácií, totalít a normalizácií. Výstižne o tom píše Bohumil Hrabal: Proto je u mne pití piva svatým časem a dokonce vím, že hostinec a stůl uvnitř má takové právo azylu, jako za starých časů, kdy jste vběhli do kostela a nemohli vás tam zabít. Podepisuji se pod to a seč mé síly stačí, snažím se přispět k tomu, aby pivo zůstalo neopominutelnou součástí kultury, historie i současnosti našeho národa.

Estetika čapovania piva - to je pojem, ktorý si pestujú najmä Česi. Nevýslovná, takmer všetky ľudské zmysly oblažujúca krása, ktorá vzniká, keď sa pivo mesiace ukryté v sude dostáva na svetlo Božie. Tá krása nevzniká len pre samotné pivo, ale aj tým, ako sa pivo skladuje, a najmä, načapuje. Profesionálne načapované pivo je výnimočný estetický zážitok.

Počiatky čapovania

Dnešný spôsob čapovania piva má pomerne dlhý vývoj. V staroveku sa pivo iba prelievalo z veľkých kvasných nádob do menších, z ktorých sa pilo priamo alebo sa z nich nalievalo hosťom. Zariadenia, podobné dnešným výčapom, sa v strednej Európe objavujú až v stredoveku.

Pivá uvarené v dome, ktorý mal právo na varenie, sa často na mieste aj vypilo. Čapovalo sa priamo z ležiackeho sudu v pivnici. Načapovaný džbán či iné nádoby (keramické, drevené, neskôr aj porcelánové a sklenené), sa odniesli na stôl, kde sa pivo rozlievalo do menších nádob. Lepšie krčmy mali v strede stola kameninové platne, na ktoré sa pivo ukladalo, aby vydržalo dlhšie studené.

Prvé výčapy

Existovali však aj také pivnice, ktorých majitelia dokázali pivo pretočiť z ležiackych sudov do menších nádob (12,5- alebo 25-litrových). Veľký sud najskôr položili na drevený stojan a narazili doň drevený kohútik. Aby sa do suda dostal vzduch a pivo mohlo odtekať, musel sa otvoriť plniaci otvor.

Potom stačilo už len prikladať menšie nádoby, ktoré sa vynášali do šenku, aby sa z nich nalievalo hosťom do pohárov. Prvý výraznejší pokrok v čapovaní piva prišiel s konštrukciou ručne ovládaného tlakostroja.

Bol to v podstate excentrickým hriadeľom poháňaný kovový piest tesnený kožou. Ten pomocou dvojsmerných klapiek nasával a tlačil vzduch buď do suda, alebo do tlakovej nádoby. S príchodom priemyselnej revolúcie sa začali vymýšľať a vyrábať aj jednoduché výčapné zariadenia.

Dnes by sme ich nazvali „párty pumpy". Pomocou nich sa pivo čapovalo a zároveň sa sud tlakoval, takže obsah vytekal rovnomerne, bez veľkých problémov. Toto zariadenie bolo prazákladom nám už známych klasických výčapov.

Ku koncu druhej polovice 19. storočia sa v krčmách začala presadzovať módna vlna čapovania piva do fliaš. Spočiatku sa používali fľaše kameninové, neskôr pribudli sklenené.Hrdlo sa zaisťovalo korkovou zátkou, ktorú nahradil keramický uzáver tesnený gumičkou. Fľaškované pivo však nebolo filtrované a pasterizované, takže jeho záručná lehota bola veľmi krátka.

Výčapy v 20. storočí

Obdobie rozkvetu českého aj slovenského pivovarníctva charakterizujú výčapy podobné tým dnešným. Boli to fortieľne spracované exempláre z mosadze alebo z keramiky, tá však bola doménou nemeckých krčiem. Novinkou bolo doplnkové chladenie v podobe vaničky umiestnenej pod výčapnou hlavou, kam sa rúrkovou závitovkou („šnekom") privádzalo pivo zo suda.

Vanička bola naplnená nadrobno nasekaným ľadom a vodou, hlavný vplyv na teplotu piva však malo chladenie v pivnici. Pivo sa do pípy tlačilo pod nízkym tlakom (maximálne 0,8 baru, dnes sa používajú 2 - 3 bary). Zlomovým bodom na čapovanie bolo masové zavedenie chladičov so silnejším chladiacim roztokom, tzv. soľankou, ktorá však aj tak stačila chladiť iba priemerné výtoče piva.

Veľkokapacitné krčmy preto začali stavať chladené boxy a používali 10- až 15-hektolitrové stojaté tanky. Tento stav trval až do roku 1990, keď do hry vstupujú technické servisy, ktoré postupne vznikajú v jednotlivých pivovaroch. Ich technici používajú techniku dodávateľských firiem, alebo sa priamo podieľajú na vývoji vlastných originálnych zariadení (napríklad plzenský Prazdroj).

Učíme sa čapovať

V Česku a na Slovensku existujú dva spôsoby čapovania piva - čapovanie pomocou pákového kohúta a čapovanie piva otočným kohútom. Nevedno, prečo je dnes najbežnejší prvý spôsob, ktorý je náročnejší a zdĺhavejší. Pravda, len za predpokladu, že výčapník má záujem natočiť pivo skutočne profesionálne, teda tak, aby takzvanú suchú penu (čapica bez piva) vytlačila z pohára pena „mokrá" (plná piva).

Na Slovensku sa s tým väčšinou nebabrú, celý proces zjednodušia na minimum. Piť sa to síce dá, ale pena je nechutná, suchá. Čapovaniu pomocou pákového kohúta, ktoré sa používa najmä v klasických českých krčmách (napríklad v hrabalovskej krčme U zlatého tygra), sa hovorí aj čapovanie „na hladinku".

Pri tomto type čapovania vzniká typická hustá smotanová pena, pivo nemá „čapicu" (karfiol), pena je na povrchu jemná a rovná a po napití kreslí na stenách pohára krúžky, takzvané hladinky. Na hladinku sa čapuje tak, že do pohára pomalým pootočením kohúta napustíme trocha peny, pričom pohár je, rovnako ako pri čapovaní pákou, nahnutý do uhla asi 45 stupňov.

V druhej fáze otvoríme kohút na maximálny prietok, pivo steká po stene pohára, ale prúd je bez turbulencií, celkom priehľadný. V tretej fáze ukončíme čapovanie rýchlym uzavretím kohúta. Krígeľ je vtedy plný hustej, mokrej, hojdajúcej sa peny, ktorá sa postupne dvíha.

Nie je faux pas, keď trochu peny pretečie cez okraj pohára, niektorí pivári dokonca považujú tento moment za mierne erotický. V poslednej fáze sa pivo pomaly upokojuje, v pohári sa dvíha jemný závoj bubliniek - rozpusteného oxidu uhličitého. Pivo dobieha veľmi pomaly a zvoľna sa približuje k ryske pohára. To je špecifikum tohto typu čapovania.

Chutné pivo je výsledkom súhry mnohých, často zdanlivo zanedbateľných faktorov. Svoju úlohu tu hrá aj útulné prostredie a príjemná, nevtieravá, ale pozorná obsluha. Dominantným faktorom však istotne zostáva to, ako je pivo načapované.

Nadúva vás po pive?

Rezanie v hrdle, pocit plného žalúdka, neskôr aj nadúvanie - to všetko sú príznaky toho, že v krčme, v ktorej práve sedíte, je pivo presýtené oxidom uhličitým. Ak by majiteľovi krčmy záležalo na tom, aby ste zbytočne netrpeli, stačí, aby pri čapovaní začal používať moderné zmesi technických plynov, napríklad zmes oxidu uhličitého a dusíka. Pritom to nie je žiadna horúca novinka, táto zmes sa objavila na Slovensku už okolo roku 2000.

Tu je prehľad možností, ako naháňať pivo do točky a čo z toho vyplýva:

Čapovanie pomocou vzduchu

Pri tomto type čapovania sa pivo zo sudov tlačí pomocou vzduchového kompresora. Tento spôsob je dnes ešte stále bežný, hoci výčapník nemá úplne pod kontrolou, čo sa do piva dostáva spolu so vzduchom. Ten, keďže prechádza kompresorom, môže obsahovať rôzne nežiaduce látky, najmä ak je krčma pri nejakej dopravnej tepne.

Znečistený vzduch môže pochádzať aj z prostredia samotného kompresora, najmä ak ide o lacnejšie typy, ktoré nie sú určené na potravinárske účely. Negatívny vplyv tohto spôsobu sa prejavuje tiež oxidáciou (okysličovaním) piva, čo znamená, že pivo nie je „rezké" (ako by povedali Česi - nemá „říz"), rýchlejšie starne a jeho kvalita sa rapídne znižuje.

Existuje ešte množstvo faktorov, svedčiacich proti používaniu vzduchových kompresorov, preto už len stručne: vzduch zvyšuje kontamináciu v trúbkach a hadiciach, takže pivo môže získať nepríjemný zápach alebo aj chuť. Nadmerné prevzdušnenie prispieva k množeniu biologickej frakcie v pive, čo znamená, že sa môžu premnožiť „divoké" kvasinky, či dokonca zdraviu škodlivé mikroorganizmy.

To všetko sa odrazí na kvalite: pivo nepríjemne páchne, vznikajú zákaly a dokonca aj alergény, ktoré spôsobujú napríklad bolesti hlavy či prudkú migrénu. Okrem toho stlačený vzduch znižuje obsah oxidu uhličitého (bubliniek) na neželateľnú mieru, navyše má zlý vplyv na tvorbu peny a „plnosť" piva.

Oxid uhličitý a dusík

Prednosťou čapovania pomocou samotného oxidu uhličitého (CO2) je azda len to, že CO2, ako inertný plyn, zamedzuje oxidácii, teda znehodnocovaniu piva. Nevýhodou je, že oxid uhličitý sa pri nízkej teplote nadmieru rozpúšťa v pive, ktoré je ním potom presýtené (a spôsobuje spomenuté tráviace problémy).

Prednosťou dusíka (N2) je to, že je to inertný plyn, ktorý, rovnako ako CO2, zamedzuje oxidácii piva. Pri vyšších teplotách však vytláča z piva prirodzený oxid uhličitý a pivo tak stráca rezkosť.

Čapovanie pomocou zmesi CO2 + N2

Táto technológia čapovania piva je v súčasnosti ideálna. Má tú prednosť, že výčapník môže upravovať pomer plynov podľa typu piva (štandardný pomer je 1:1). Zmes s názvom Biogon sa dodáva v oceľových fľašiach na potravinárske účely, takže je garantovaná mikrobiologická čistota.

Zmes vyhovuje požiadavkám na štandardnú kvalitu piva a obmedzenie mikrobiologického rizika, čo je celosvetový trend. Ak je pivo narazené dlhšie ako deň, táto zmes ho chráni pred zvetraním a podporuje jeho trvanlivosť. Pivo zbytočne nepení, pena je jemná, smotanová.

Jediným „nedostatkom" môže byť zanedbateľné zvýšenie nákladov pri investícii do nového zariadenia (ide zhruba o 1 cent na liter piva). Každý podnikavý krčmár by si však mal uvedomiť, že keď nebude hostí presýtené pivo tlačiť v žalúdku, tak ho aj viac vypijú.

Zdroj: Žena Sme.sk | Autor: Tomáš Čejka


Již dvanáctý ročník bude mít v sobotu turistický pochod Pivovarská čtvrtka, který patří k největším akcím svého druhu v Česku. Pořádá ji hanušovický pivovar Holba. Každoročně se na ní schází na tisíc lidí z celé republiky, aby absolvovali pěší túry na vyznačených trasách a mohli zavítat i do pivovaru.

Letos se bude startovat přímo z jeho nádvoří a dalších dvou míst – náměstí v Králíkách a ze Šumperka od Středního odborného učiliště na ulici Generála Krátkého (u Kauflandu). Startující dostanou originální dárek – pivní sklenici limitované série vyrobenou exkluzivně pro tuto příležitost, děti pak kšiltovku a svačinku.

Je připraveno celkem pět tras o různé náročnosti a délce od deseti do 22 kilometrů, mezi nimi tři nové, na které se turisté vydají poprvé. Patří k nim například okruh příjemných šestnácti kilometrů z pivovaru Holba přes Hynčice krásnou krajinou až na Lužnou a zpět do Hanušovic. Společným cílem všech tras je na nádvoří pivovaru, kde absolventi obdrží pamětní list a odznak Pivovarské čtvrtky,“ řekla Právu mluvčí hanušovického pivovaru Hana Matulová.

Akci připravujeme ve spolupráci s Klubem českých turistů. Trasy je zapotřebí nejen vhodně zvolit, ale také řádně označit. Každý startující dostane mapu s vyznačenou trasou včetně rozcestníků. Snažíme se, aby to byl nenáročný pochod krásnou přírodou Jeseníků,“ uvedla Lenka Krellerová z marketingu pivovaru Holba. Pivovarská čtvrtka přináší nejen sportovní vyžití, ale i zábavu a jedinečnou příležitost navštívit pivovar s více než 130letou tradicí.

Jeho malebný areál v horách nabídne účastníkům pochodu příjemné posezení na nádvoří, kde proběhne komponované odpoledne s hudbou v podání country kapely Hubertus.

Kromě dobrého piva a občerstvení jsou připraveny zábavné hry, například na rybáře nebo siláky. Tradičně se vyhlašuje také 3x NEJ – nejstarší, nejmladší a nejvzdálenější účastník pochodu. Nebude chybět ani tombola pro slosování startovacích lístků,“ dodala Matulová. Startovné činí v případě dospělého 40 korun, dítě zaplatí 20 korun. Start na všechny trasy bude ráno mezi osmou a desátou hodinou.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Vlasta Hradilová


Na Rychtě se bude vařit pivo

[středa, 20. květen 2009]

Jedna z nejstarších hospod v centru Ústí nad Labem, Na rychtě, je zavřená. Místo štamgastů se tu pohybují dělníci, kteří ji vyklízejí. Důvodem je chystaná rekonstrukce restaurace na hotel s pivovarem.

Potvrdil to Martin Prachař, jednatel pražské firmy Trade Finance, která je vlastníkem objektu. Rekonstrukce zahrnuje stavební úpravy, dostavbu a nástavbu stávajícího objektu. Ten bude zmodernizován a zvětšen, jednak přístavbou ve dvorní části a také bude zvýšen o jedno patro.

Vizualizace:

Vizualizace

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Jitka Hadašová


Radniční dny s malými pivovary

[středa, 20. květen 2009]

První červnový víkend se Radnická ulice promění v oázu radosti a pohody. Každoroční účastníci vědí, že v těchto dnech, a to konkrétně v pátek 5. a v sobotu 6. června 2009, proběhne již tradiční prezentace produkce malých pivovarů.

Letos můžete ochutnat rozmanité druhy piva a speciality značky Černá Hora, Pegas Brno či Chodovar, další pak přivezou pivovary z Poličky, Vyškova, Náchodu a jiných měst. Tradiční soutěž O zlatou korunku letos bohužel neproběhne, a to z důvodu malého počtu dodaných pivních vzorků.

Po oba dva dny bude probíhat v prostorách již zmíněné Radnické ulice a na nádvoří Staré radnice jarmark s možností občerstvení. Bohatý program zajistí koncerty hudebních skupin, a to vždy od 14.00 hodin. Můžete se těšit na široký repertoár country, folku, trampských písní nebo pop-rocku v podání zajímavých interpretů. Pro příklad uveďme skupinu Poutníci, která skvěle doplní atmosféru teplého letního podvečera.

Zdroj: BKC.cz


Mýty, nebo fakta? Co se říká o pivu

[středa, 20. květen 2009]

K pivu se váže celá řada mýtů. Prý odvodňuje, protože je to přeci alkoholický nápoj. Říká se také, že čím více má pivo bublinek, tím je lepší. A existují mnohé další mýty. Jak je to ale doopravdy, to ví nejlépe ten, kdo pivo vaří. Pivní mýty vyvrací sládek chotěbořského pivovaru Oldřich Záruba.

Je to tedy vážně fakt, že čím víc bublinek pivo má, tím lépe?

Lidem se to vizuálně líbit může, ale pokud CO2 uniká, je v pivu špatně vázán a nasvědčuje to tomu, že takové pivo je uměle dosycováno při filtraci a je kvašené v cylindrokonických, tedy stojatých tancích, a to většinou jednofázovým kvašením. Takto dosycená piva při vypití pivaře nafukují a vyvolávají pocit plnosti. Piva vyrobená klasickou technologií takové nepříjemné pocity nezpůsobují.

K dalšímu mýtu. Odvodňuje pivo?

Rozhodně ne. Je to samozřejmě naopak, pivo lidskému tělu doplňuje tekutiny, které jsou pro život potřebné, protože obsahuje 92 % vody.

Říká se také: alkohol, metla lidstva. Platí to i o pivu?

Podle odborníků je pivo zdraví prospěšné. Doporučené množství jsou dva půllitry piva denně u mužů, u žen pak dvě třetinky denně. Kromě již zmiňovaných 92 % vody obsahuje pivo také celou řadu vitamínů a minerálních látek prospěšných lidskému organismu.

Mohou hospodští pivo zkazit?

Na kvalitu čepovaného piva má vliv několik faktorů. Hospodští ho mohou „zkazit“ špatným skladováním (ideální skladovací teplota je kolem 10 stupňů Celsia) nebo např. špatným složením tzv. hnacího plynu, který ovlivňuje chuť a kvalitu piva. Nejvhodnějším hnacím plynem je dusík a oxid uhličitý v poměru 7:3 nebo 6:4, při použití samotného CO2 může dojít k přesycování čepovaného piva, když se pivo tlačí vzduchem, okysličuje se a zvětrává, vzduch obsahuje velké množství škodlivých mikroorganismů, které pivo znehodnocují.

Na kvalitu piva má ale v neposlední řadě vliv i to, do čeho a v jaké teplotě ho načepujeme. Pivo by mělo mít 6 až 8 stupňů. Sklenice by měla být vychlazená a správně umytá. Neměla by být umyta v obyčejném saponátu, protože ten znehodnocuje pivní pěnu. Navíc hospodští by každý den po skončení čepování měli celé vedení včetně naražeče a výčepního kohoutu propláchnout vodou. Sanitaci pivních cest je třeba provádět jednou týdně. Pokud bude pivo takto ošetřováno, bude zákazník spokojen.

Tloustne se po pivu a rostou po něm prsa?

Po samotném pivu se podle mého netloustne, pivo však podporuje chuť k jídlu, a když se člověk přejídá a nepohybuje se, tak tloustne. Mýtus o růstu prsou v souvislosti s pitím piva (a to zejména černého) je velmi hezký, tradiční a oblíbený, já ho určitě vyvracet nechci.

Ničí pivo filtrace a pasterizace? A jak to bude v Chotěboři?

Filtrací se pivo chuťově příliš nemění (nefiltrovaná piva jsou však hutnější), filtrací se prodlužuje trvanlivost. Na trh budeme dávat sudové pivo filtrované i nefiltrované. Pasterizace je jednou z metod konzervace potravin. Podstatou pasterizace je krátkodobé zvýšení teploty, které způsobí zničení mikroorganismů. Na rozdíl od převaření výrazněji nemění kvalitu potraviny. Při dlouhém skladování se mění chuť piva, pivo dostává ovocnou pasterační příchuť. Chotěbořské pivo pasterované nebude, na trh budeme dodávat pivo ošetřené jen filtrací.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř


Nezastavěný prostor mezi obchodním centrem Convent a ulicí Nerudova v okresním městě by mohl v budoucnu získat nové využití. Investoři, kteří parcelu koupili koncem minulého roku, by na ní rádi vybudovali restauraci s vlastním minipivovarem.

Pozemek jsme vlastnili zhruba deset let, teprve vloni jsme jej prodali dvěma investorům. Jaké s nimi ale mají přesně plány, to nemohu podrobně popsat,“ sdělil Oldřich Sedlák, člen městského zastupitelstva a majitel žďárské firmy Auto…, jíž tato parcela původně patřila.

K vybudování stylové pivnice s vlastním pivovarem se vesměs pozitivně postavil také žďárský městský úřad. „K výstavbě tohoto objektu jsme dávali vyjádření, které bylo více méně kladné, avšak s několika výhradami. Mezi ně například patří zvýšení počtu parkovacích míst okolo zamýšlené stavby, ten byl původně nedostatečný,“ uvedla Irena Škodová, vedoucí odboru rozvoje a územního plánování.

Mezi další připomínky k novému restauračnímu objektu ve Žďáře nad Sázavou patří ještě nutnost zachovat alej vzrostlých stromů v inkriminované lokalitě a také přístupovou cestu k blízké zastávce městské hromadné dopravy.

Původně se mělo začít stavět v roce 2010, jestli však bude termín dodržen, není jisté.

Zdroj: Žďárský deník.cz | Autor: Jana Ševčíková


Závěr měsíce máje bývá už několik let v Třebíči ve znamení piva – jeho oslav i konzumace. Součástí toho letošního ročníku je neobvyklá výstava pivních etiket v jednom z poschodí knihovny na Karlově náměstí.

Začala v úterý 12. května pod názvem Svět pivních etiket. Organizátorem je předseda třebíčského ETTA CLUBU Zdeněk Hobza.

Ten letos dovrší čtyřicet let své sběratelské činnosti i vedení tohoto klubu ve městě. Psal se 2. leden 1970, když Zdeněk Hobza v Třebíči klub založil.

A sběratelova aktuální bilance? Má 120 000 etiket ze 187 zemí světa. Českých etiket má ve sbírce dvacet tisíc. „Dost těžko se shánějí například etikety z Palestiny či Jemenu,“ říká sběratel.

Klub sběratelů pivních suvenýrů má v Třebíči v současné době 26 členů.

Ve svých sbírkách mají k pivu se vztahující tácky, etikety, láhve, sklenice, reklamní tabule, stojánky na tácky, pivovarské odznaky, plechovky, soudky, tužky s pivovarskými znaky i například účtenky.

Současná výstava v budově knihovny uvádí jen etikety a potrvá do 5. června.

Devadesát devět procent etiket je tištěno na papíru, z minipivovarů jsou známy i samolepky. Vzácné jsou i etikety z malých pivovarů, z nichž se v některých už pivo ani nevaří.

Foto zde...

Zdroj: Třebíčský deník.cz


V pořadí již 17. ročník akce Den Kozla se uskuteční 13. června od 9:00 hodin ve Velkých Popovicích. Letošní ročník organizátoři akce připravili v duchu tradičních českých řemesel. Vstupné na akci je jako každý rok zdarma.

Návštěvníci akce si budou moci na vlastní pěst vyzkoušet, jak se tato řemesla provozují a jak těžké je například rýt do skla, vypalovat do prkének, kovat předměty, vyrobit sud na pivo nebo si uplést košík. Pro příchozí budou hned na začátku areálu pivovaru připravené stylové stánky s řemeslníky – mistry svého řemesla a hosteskami, kteří budou proškoleni a ochotni naučit jednotlivce umu svého řemesla.

Kromě pestré a neobyčejné přehlídky řemesel mohou aktivní zájemci také navštívit nově zrekonstruované prostory Velkopopovického pivovaru a zhlédnout postupy vaření piva a zajímavosti z výstavy podnikatele a myslitele barona Františka Ringhoffera. V den konání akce se totiž v pivovaru slavnostně otevírá tato jedinečná prohlídková trasa.

Celým dnem bude provázet moderátor Petr Kumpfe. Ten bude zapojovat lidi do různorodých činností a soutěží, jenž budou v rámci Dne Kozla probíhat. Jako každým rokem, i tentokrát se Velkopopovický pivovar blýskne svým jedinečným pivním speciálem "Mistr", který bude mimo jiné k získání také zdarma v soutěžích v rámci rytí do skla.

Na důkaz toho, že jde značka Velkopopovického Kozla s dobou, se letos slavnosti Kozla letos uskuteční v duchu současné české muziky, která rozezní celý areál pivovaru svými chytlavými melodiemi vystupujících kapel a novodobých písničkářů na dvou hudebních pódiích. Divákům se představí například nadějný talentovaný zpěvák Tomáš Klus, objev letošního roku Xindl – X, mladá začínající zpěvačka Emma, za kterou stojí slavnější rockový band, složená z muzikantů z kapel DIVOKEJ BILL a MEDVĚD 009, MŇÁGA A ŽĎORP, ČESKÉ SRDCE, ANNA K., 05 & RADEČEK a legendární kytarový mág Radim Hladík s kapelou BLIE EFFECT. Jako třešnička na dortu bude vystoupení neodolatelného showmana a zpěváka v jedné osobě Jiřího Macháčka s kapelou MIG 21.

Zdroj: WebReporter.cz | Autor: Jana Henychová


Postřižinský expres vyráží i letos

[úterý, 19. květen 2009]

Také ještě nemáte plán na poslední květnovou sobotu? A co takhle ji strávit na kolejích? Letos již pošesté se na svou cestu Polabím vydává historický parní vlak Postřižinský expres. Příznivci půvabné české přírody, živé hudby, osvěžujícího piva a dobré nálady se na něj mohou těšit v sobotu 30. 5. 2009. Vlak vyjíždí z Nymburka a během své cesty projede řadou středočeských měst.

Cesta pod parou

Vlak vyjede z Nymburka v 8,05 hod., dále pojede přes Poděbrady, Velký Osek, Kolín, Ledečko, Zruč nad Sázavou, Kutnou Horu, opět přes Kolín, Velký Osek a Poděbrady zpět do Nymburka. Návrat je naplánovaný na 17, 45 hod.

O zábavu se během jízdy postará kapela populární kapela Třehusk, která zahraje také v některých zastávkách při delších přestávkách. Žízeň uhasí vychlazené Postřižinské pivo, což může způsobit, že na konci jízdy budete skutečně „pod parou“.

Foto

Jízdenky lze zakoupit od 11. května v železniční stanici Nymburk hlavní nádraží i Nymburk město a rovněž v Pivovaru Nymburk, který je kromě Český drah již tradiční spoluorganizá­tor akce.

Uplynulé ročníky se vždy těšily velkému zájmu, proto neváhejte a nenechte si tuto originální projížďku ujít. Tedy spíše ujet.

Zdroj Fresh In.cz


Kým domáca konkurencia prichádza až teraz na slovenský trh s tmavým pivom, ktoré sa da ,,rezať“ smerom nahor, pivovar STEIGER, a.s., Vyhne už také pivo vyrába roky. Tmavý STEIGER 11° sa v reštauračných zariadeniach reže nielen nahor, ale aj dolu a výnimočne efektná je aj trikolóra s tmavým pivom uprostred. Pre rokom dokonca spustil pivovar STEIGER osvetovú kampaň na rezané pivá. Zároveň poučil aj laikov,že takéto pivo si môžu ,,narezať“ aj v domácich podmienkach z fľašových pív STEIGER. Celé kúzlo spočíva vo vytvorení ostrej hranice medzi rôznofarebnými pivami, čo sa dosahuje rôznou špecifickou hmotnosťou použitých pív. Informoval o tom vedúci marketingu Emil Mihálik.

Leták

,,Nahor rezané pivo ,,REZANÝ GOLD“ je charakteristické tým, že pivá sú do pohára načapované oddelene, pričom tmavé pivo je na vrchu. Jedinečný vizuálny i chuťový zážitok vzniká spojením intenzívnej chmeľovej chuti svetlého piva STEIGER 12º a príjemnej mäkkej chuti tmavého piva STEIGER 11º. K ich premiešaniu a k vychutnaniu jedinečného spojenia chutí dôjde pri pití miernym naklonením pohára a poťahovaním nápoja.

Nadol ,,REZANÝ KLASIK“ vznikne spojením príjemne horkého 10º piva STEIGER (Budvar, Zubr) a tmavého piva STEIGER 11º, príjemnej mäkkej chuti. Pivá sú do pohára načapované oddelene, pričom tmavé pivo je na spodku!

Trikolóra ,,REZANÝ ŠPECIÁL“ je majstrovským kúskom výčapníkov. Oddelene sa načapuje najprv svetlý STEIGER 12º, nad ním v strede je tmavý STEIGER 11º a na samom vrchu 10º pivo STEIGER, alebo Budvar, Zubr, Stein. Jedinečná je nielen farebnosť trikolóry, ale takto rezané pivo má celú škálu chutí“, vysvetlil E.Mihálik.

Leták

Dodal, že pre správne „rezanie“ piva je potrebné mať v prvom rade čistý pohár, umytý saponátom na to určeným. Dôležitá je aj teplota jednotlivých pív, pričom platí, že čím je pivo v pohári vyššie, má byť teplejšie. Rozdiel teplôt pritom nemusí byť vysoký, stačia aj 2º C. ,,Za najdôležitejšiu podmienku považujeme správny spôsob čapovania. Pena pri načapovaní prvého piva pôsobí ako „tlmič“ pri nalievaní druhého piva. Nalievame ho pomaly do peny prvého piva, hranica medzi pivami sa tak nezmieša a je minimálna! Nie je pritom dôležité či je pivo čapované, alebo nalievané z fľašky. Čas čapovania je potrebné čo najviac skrátiť“, priblížil tajomstvo rezania piva E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


I letos ožije centrum Trutnova tradičním Pivofestem. V sobotu 13. června se na Krakonošově náměstí bude prezentovat několik pivovarů v doprovodu pestrého kulturního programu. V něm nebudou chybět ani vítězové ankety Marta Kubišová a skupina Buty, pro které jste mohli hlasovat na stránkách www.trutnov.cz, www.trutnovinky.cz, www.okolohradce.cz a www.nachodskyswing.cz. Z pivovarů tu narazí své sudy například Krakonoš, Primátor, Bernard, Svijany, Gambrinus, Pilsner Urquell, Nová Paka nebo Guinness. Už v dopoledních hodinách se na Pivofestu potkají i majitelé automobilových veteránů a určitě i vy s přáteli a kamarády.

Zdroj: Daniel Šafr

Na Pivofestu vystoupí Buty a Marta Kubišová

Plzeňský Prazdroj jmenoval do funkce technického ředitele pana Juliana Pattona (40 let). Julian Patton je diplomovaný sládek a má titul MBA z univerzity v Lancasteru. Pochází ze Severního Irska. Před studiem na Heriot Watt University v Edinburgu získal rovněž titul z mikrobiologie.

Foto

Před příchodem do Plzeňského Prazdroje zastával pan Patton funkci ředitele technického oddělení a oddělení nákupu v Pivovarech Ursus v Rumunsku, které patří do společnosti SABMiller. V Plzni působil již dříve, od listopadu 2005 do října 2006, jako manažer výrobního rozvoje. Byla to jeho první pozice u SABMiller, do které přešel z postu skupinového ředitele výroby ve společnosti Dale Farm, která je jedním z největších mlékárenských podniků ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska.

Svou kariéru zahájil v pivovarské společnosti Bass Brewers v rámci tréninkového programu absolventů. Postupně prošel všemi oblastmi výroby a rok působil jako manažer regionálního prodeje. Následovalo období u pivovarské společnosti Guinness, kde získal další zkušenosti v oblasti výroby, stáčení, údržby a prodeje.

Pan Patton má tři děti do 14 let, Philipa, Matthewa a Sophii. Svůj volný čas tráví s rodinou, hraním ragby, rád také zajde do fitness. Pochází z rybářské vesničky Ballywalter v Severním Irsku. Domluví se rumunsky na konverzační úrovni a trochu česky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Čechy od dob totality, kdy se do západní Evropy podívali jen výjimečně, dělí již dvě desetiletí. O to víc ale mají možností poznávat vyspělé kultury nyní. A platí to i pro pivaře.

Pivovarnická kultura má totiž v každé zemi Evropy své nezaměnitelné zvyklosti. Pro ty, kteří je chtějí blíže poznat, sestavil Plzeňský Prazdroj, největší český exportér piva, evropské pivní desatero.

Ve Velké Británii k pípě

Například koho nebaví chodit si pro každé pivo k výčepu a ještě ho hned zaplatit, určitě by neměl jezdit do Velké Británie. Ve více než devadesáti procentech případů tam totiž musí pivař každý orosený půllitr zaplatit ihned u pípy.

Podobně to funguje například v Dánsku či Švédsku. Jako doma se pak Češi mohou cítit v sousedním Německu, kde se stejně jako u nás platí útrata číšníkovi najednou u stolu.

Platím rundu!

Ne všude se také platí přesně to, co člověk sám vypije. Své o tom vědí třeba Nizozemci či Belgičané. V jejich pivnicích se nezvykle zákazníci dělí o útratu rovným dílem. A kdo by se rád napil víc, než na kolik má u sebe peníze, měl by si pro svou návštěvu vybrat Rumunsko.

Téměř dvě třetiny rumunských pivařů jsou totiž ochotni objednat rundu pro celý stůl, i když si nejsou jistí, že jim podobné gesto jejich spolustolovníci opětují.

To, že pití piva lidi sbližuje, platí nejen v Česku, ale i po celé Evropě. Ovšem ne vždy platí, když pije muž pivo se ženou, že jsou jen přátelé. „Pokud vidíte spolu pít pivo muže a ženu, v případě Čechů půjde z 80 % o současné partnery, takže nemá cenu se o někoho z nich pokoušet,“ radí se v pivním desateru.

Zato v Německu už podobná situace může dopadnout jinak – jen 50 % Němců někdy s partnerem na pivo zajde a druhá polovina dává u piva přednost třeba přátelům či přítelkyním,“ píše se v něm dále.

Pět set belgických piv

Každý správný pivař by měl také vědět, jak široká paleta různých druhů piv každá ze zemí Evropy může nabídnout. V tomto ohledu bezkonkurenčně vede Belgie.

V belgických pivovarech se vaří pět set druhů standardních piv, a pokud se do toho započítají příležitostně vyráběné pivní speciály, nabídka se může rozšířit i na několik tisíc.

Pivní desatero

1. Koho nebaví chodit si pro každé pivo k výčepu a ještě ho hned zaplatit, neměl by jezdit do Velké Británie (děje se to tam tak v 91 % případů), Dánska (65%) nebo Švédska (70%). Způsob, kdy se platí všechno najednou na konci a to číšníkovi, který přijde až ke stolu, je z celé Evropy nejpoužívanější právě v ČR (90 %), ale dostatečně je rozšířený i v Německu (81%) nebo Rumunsku (84%).

2. Český pivař je zvyklý zaplatit jen za to pivo, které vypil sám (dělá to 97 % z nich). V některých evropských zemích jsou ale lidé zvyklí při závěrečném placení dělit se o pivní útratu rovným dílem. Komu to nevyhovuje, neměl by chodit na pivo v Nizozemí (82%) či Belgii (77%). Chování nejpodobnější našim zvykům najdete v Německu (90%) a Rumunsku (83%).

3. Kdo si rád dá pivo ve všední den co nejdříve odpoledne, nejméně se nad jeho objednávkou pozastaví ve Francii, kde začínají s pivem v 17:10. Naopak v Itálii přichází první pivo na stůl až v 19:48.

4. Komu vyhovuje pití piva co nejpozději večer, jeho zaslíbenou zemí je Německo, kde se od piva odchází až ve 22:59. Francouzi naopak s pivem končí už ve 20:33.

5. Kdo by se chtěl napít piva víc, než nakonec zaplatí, měl by jet do Rumunska: 59 % rumunských pivařů je rozhodně připraveno objednat a pak zaplatit rundu piv pro celý stůl, i když si nejsou jisti, jestli jejich spolustolovníci toto gesto čestně napodobí.

6. Kdo na svých cestách navazuje u piva důvěrné známosti, jeho optimální destinací je Švédsko. Na první schůzce s potenciálním partnerem si pivo s radostí objedná 77 % Švédů, hned za nimi následují Britové (76 %). A pánové, pozor: pivo při důvěrné schůzce je dokonce oblíbenější u Švédek než u Švédů. Překvapivě však tento postoj sdílí jen necelá třetina Čechů a dokonce pouhých 18 % Slováků – zde je sklenice piva na prvním rande považováno za mírné „faux pax“!

7. Pokud vidíte spolu pít pivo muže a ženu, v případě Čechů půjde z 80 % o současné partnery (jsme v tom evropsky nejlepší), takže nemá cenu se o někoho z nich pokoušet. Zato v Německu už podobná situace může dopadnout jinak – jen 50 % Němců někdy s partnerem na pivo zajde a druhá polovina dává u piva přednost třeba přátelům či přítelkyním. V tom jsou zase evropsky nejlepší Němci.

8. Kdo si chce dát bez údivu okolí pivo na svatbě, měl by ji udělat v Dánsku či Nizozemí, kde je to přijatelné pro 89 % konzumentů piva. Hlavně ale žádnou svatbu v Itálii, tam je to akceptovatelné jen pro 23 %.

9. Kdo chce poznat co nejvíce nových chutí piva, měl by navštívit Belgii. Tamní pivovary vaří cca 500 standardních piv, ale pokud započítáme i příležitostné speciály, má pivní turista šanci ochutnat desítky druhů piv, jejichž počet značek se pohybuje v řádech tisíců.

10. Jak se budou v Evropě dívat lidé na české pivaře, kteří ročně vypijí cca 160 litrů piva na osobu? S nejmenší údivem se setkáte v Irsku, kde se konzumuje cca 131 litrů na hlavu. Pozor, konzumace více piv naopak vzbudí nežádoucí pozornost v Itálii, kde se ročně na osobu vypije jen cca 29 litrů piva, tedy 4× méně než v ČR.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Vojtěch Janda


Pivní zmrzlina. Jak asi chutná?

[pondělí, 18. květen 2009]

Testovat najednou různé značky piv je trochu ošemetné. Pokud to ale nepřeženete s množstvím, máte příležitost objevit nové chutě a druhy. Prácheňská perla, Rampušák nebo Démon či Sedm kulí. I takové názvy nesou piva, která vám natočí v pražskýh Letňanech na druhém ročníku Českého pivního festivalu. A pokud vás pití unaví? Můžete třeba lízat zmrzlinu. Samozřejmě, z piva.

Organizátoři se chlubí, že světoznámý cestovatelský průvodce Lonely Planet nazval festival Oktoberfestem budoucnosti a slibují nabídku až sedmdesáti značek hořkého nápoje. Pokud se od 22. do 31. května na akci vydáte, můžete ochutnat nejen klasické světlé či tmavé ležáky, ale ležáky nefiltrované, kvasnicové nebo pšeničné svrchně kvašené.

Exotické může být pro tuzemského pijáka i pivo chmelené za studena, které je typické pro britské ostrovy či pivo s přídavkem bylin. Mezi známé firmy se budou snažit vloudit do vaší přízně i mikropivovary, které se právě jinými postupy a přísadami snaží od českého pivního mainstreamu odlišit.

Pít na lačno na podobné akci často zavání průšvihem, a tak se můžete zakousnout třeba do pečeného vola nebo si jako chuťovku objednat vuřty pečené na černém pivě. Pestrost nabídky jedné z kuchyní došla tak daleko, že si k nápoji můžete objednat i tradiční jablečný závin.

Na festivalu se platí speciální měnou, takzvaným pivním tolarem. Hodnota jednoho tolaru je 40 korun a nakoupíte ho u obsluhujícího personálu přímo u stolu. Organizátoři Čechům věří a odhadují, že festival navštíví až 100 000 lidí.

Zdroj: Lidovky.cz


Pivo a krásné dívky! Už pátý ročník Miss Zlatého moku včera začal v Žatci. Kandidátky o titul soutěží v česání chmele, čepování piva, volné disciplíně a samozřejmě také předvedou svoji krásu.

Foto

Foto

Foto

Zdroj: Blesk.cz | Foto: Helena Lacinová


První svoji degustační prodejnu s posezením pro 30 lidí během příštího týdne slavnostně otevře v čínském městě Tchien-ťin (Tianjin) pivovar Černá Hora. V pátek o tom agenturu Mediafax informoval majitel pivovaru Jiří Fusek.

Pivovar začal své produkty vyvážet do Číny v lednu 2009, tehdy tam putovaly první dva kontejnery s pivem z Blanenska. „Prodejnou s degustační částí chceme jednoznačně podpořit náš vývoz do Číny, do konce roku bychom tam chtěli exportovat zhruba 3500 hektolitrů piva,“ uvedl Fusek.

Číňané mají podle něj zájem především o pivní speciály, přes hamburský přístav, kde se kontejnery naloďují, tam poputuje např. speciálně řezané pivo Black Hill nebo světlé pivo s přídavkem medu Kvasar. Stojí ovšem více než v Česku, za láhev černohorského piva Číňané vydají v přepočtu i 250 Kč. „O export do Číny jsme se snažili asi dva roky, nyní tam odplouvají naše kontejnery s pivem pravidelně každých čtrnáct dní,“ dodal Fusek.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v zemi. V roce 2008 uvařil 162 tisíc hektolitrů piva, což je zhruba stejně jako o rok dříve, obrat ale zvedl o 10,4 procenta na 253,5 milionu korun. Zhruba desetina jeho produkce je určena na export. Mezi největší odbytiště černohorského piva patří Slovensko, Černá Hora, Chorvatsko, Itálie, Gruzie, Německo, Lotyško nebo Estonsko.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Libor Popela


«« « Strana 606 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň