Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

V roce 2009 bylo do Kanady vyvezeno 17 tisíc hektolitrů piva Pilsner Urquell

Čeští fanoušci mířící do Vancouveru se nemusí obávat, že by zde nedostali své oblíbené pivo. V Kanadě je 2200 míst, kde je Pilsner Urquell k dostání a jen v loňském roce vypili Kanaďané více než 17 tisíc hl piva Pilsner Urquell. Speciálně pro olympiádu byla navíc v polovině prosince vypravena z Česka várka piva Pilsner Urquell čítající 120 sudů a 4224 plechovek. Ačkoli Kanaďané pijí pivo hlavně doma, je plzeňské k dostání i v 500 restauracích a barech.

Za rok 2009 se do Kanady vyvezlo 17 tisíc hektolitrů Pilsner Urquell. Na většině území Kanady je Pilsner Urquell tradičně k dostání zejména v maloobchodních prodejnách (cca 1700 míst) v lahvích a plechovkách. Od července 2008 se ale výrazně rozšířil export sudového piva, takže čepovaný Pilsner Urquell dnes nabízí 500 kanadských restaurací a barů. Přímo ve Vancouveru je 23 známých o oblíbených podniků, které nabízejí Pilsner Urquell.

Pilsner Urquell je nejprodávanější české pivo v Kanadě, prodeje nám narůstají po celé zemi. Nejprve byl nabízen pouze v lahvích a plechovkách, nyní je Pilsner Urquell k dostání i čepovaný v řadě známých restauracích a barech. Za kanadské zastoupení značky Pilsner Urquell přeji českému týmu na zdejších olympijských hrách hodně úspěchů,“ řekl Jerry Biggar, manažer odpovědný za prodej Pilsner Urquell v Kanadě.

Pivní trh a zvyky v Kanadě

Spotřeba piva v Kanadě je asi 65 litrů na osobu ročně. Na rozdíl od ČR, kde 99 % vypitého piva reprezentují piva plzeňského typu, se v Kanadě kromě piv „pilsner“ významně pijí také jiné druhy: porter, ale, stout. Zhruba 80 % všeho piva vypijí Kanaďané doma, na rozdíl od českého poměru 50:50. Významná část trhu je pokryta licenční výrobou zahraničních značek kvůli ekonomické náročnosti importu, ale i tak dovoz piva do Kanady od 90. let postupně roste.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Základ úspěchu čtrnáctistupňového Březňáku je ve chmelu z oblasti Zlatého potoka. Právě toto pivo z Velkého Března získalo sedmé ocenění v řadě v kategorii speciální pivo na prestižních slavnostech piva v Táboře.

Foto

Březňák 14% se vyrábí pod dohledem sládka Petra Hauskrechta.

Používáme dlouze odležený ječný slad, vyrobený z ječmene vypěstovaného v Polabí, žatecký chmel z oblasti Zlatého potoka a vodu z původních studní ve Velkém Březně,“ uvedl Hauskrecht, který se domnívá, že lidé oceňují, že se Březňák 14% vaří poctivě a z domácích ingrediencí.

Ústecká piva chutnají. Svědčí o tom i ocenění pro Zlatopramen světlý výčepní, který získal bronz v kategorii Extra pivní pečeť, v níž soutěží všechna medailová piva daného ročníku.

Lidé na ocenění v soutěžích většinou slyší. „Mám své oblíbené značky, ale když nemám velký výběr a vidím na lahvi napsané ocenění, určitě po pivu sáhnu,“ řekl například Martin Businský.

Kateřina Eliášová, relations manažerka společnosti Heineken ČR, Deníku řekla, že pečetě z Tábora patří k nejprestižnějším a jsou potvrzením kvality piva. „Dává to nezávislý a odborný punc,“ sdělila Eliášová.

Na jubilejním 20. ročníku se v Táboře utkalo o Zlatou pivní pečeť v 17 kategoriích 380 vzorků z 92 pivovarů a minipivovarů.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Martin Klimeš


Sběratelství se pro něj stalo vášní. Začal s poštovními známkami a čirou náhodou se dostal i ke kurióznějšímu artiklu – pivním etiketám. Jiří Paleček z Chlumu o sobě tvrdí, že je jen začátečník. Přesto už má ve své sbírce kolem šesti tisíc kousků.

To je skutečně jen maličké množství. To, co já mám jako celou svou sbírku, nabízejí někteří vystavovatelé při setkáních k výměně,“ tvrdí.

Člen hradeckého klubu sběratelů pivních etiket se ke své vášni dostal neobvyklým způsobem. „Vůbec jsem to neplánoval. Asi tak před osmi lety jsem si zlomil na Lipně nohu. Doma při rekonvalescenci jsem už z dlouhé chvíle nevěděl, co mám dělat. Tak jsem začal skládat podle katalogu několik málo pivních etiket, které jsem měl schované,“ popisuje své začátky Paleček.

To, že ho štítky zlatavých moků natolik okouzlí, však netušil. „Začal jsem se specializovat na východočeské pivovary. Rád bych měl sbírku kompletní, ale do toho mi ještě spousta etiket chybí,“ vyslovil své přání Jiří Paleček.

Správný sběratel podle něj nikdy nemůže mít úplně vše. „Vždy je potřeba se na něco specializovat a uvést danou sbírku do pořádku. Ten, kdo se snaží mít všechno, už není sběratel, ale shromažďovatel. Mít sice 50 tisíc kousků, avšak nevědět ani, co v nich je, nemá se sběratelstvím nic společného,“ uvedl dnes již důchodce.

Poznamenal, že je také potřeba umět se při výměnách rychle rozhodnout. „Pro mě to problém není. Člověk si nesmí říkat, že se s některým svým úlovkem loučí s těžkým srdcem. Abyste něco získal, musíte také něco jiného dát,“ dodal.

Jeho tajným snem je mít kompletní sbírku pivních etiket Hradce Králové. „To je takový můj cíl. Rád bych získal etikety nejen ty, co jsou zveřejněny v katalozích, ale i ty unikátní, které mají kolegové ještě mezi sebou,“ prozradil sběratel.

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autorka: Silvie Špryňarová



Neuvěřitelných jeden a půl miliardy korun bude stát dvouhektarové společenské centrum Breda & Weinstein. Koncem ledna dostala společnost DEVELON CZ, s. r. o., stavební povolení, a tak už nestojí nic v cestě tomu, aby se mohlo začít stavět.

Kromě šestisálového multikina a tradiční pivní restaurace s mikropivovarem zde vznikne také nákupní centrum. Nebude chybět ani zábava, kultura či volnočasové aktivity. Počítá se také s podzemním parkovištěm.

Redakci to potvrdila asistentka marketingu firmy Develon Martina Cicvárková. Centrum, které by mělo být otevřeno v listopadu příštího roku se stane podle jejích slov dobře přístupným místem pro Opavany i návštěvníky z regionu.

Projekt bude přímo napojen na centrální pěší zónu a vnitřní městský okruh a umístěn jen pár kroků od zastávek MHD a regionální autobusové dopravy. Díky dvěma nezávislým vjezdům do podzemních garáží z vnitřního městského okruhu bude projekt velmi dobře dostupný také pro osobní dopravu,“ uvedla Cicvárková s tím, že se projekt začne realizovat na jaře.

Nové společenské centrum vznikne v historickém centru Opavy na půdorysu bývalého měšťanského pivovaru Zlatovar a bude pokračovat ve více než stoleté tradici této obchodní značky. Základní cíle developera se shodují s představou spoluzakladatele značky Davida Weinsteina z poloviny dvacátých let 20. století,“ vysvětluje.

Jak dále zmínila, projekt bude výjimečný díky architektuře. „Stávající historicky cenné budovy pivovaru budou zrekonstruovány a vytvoří zajímavý kontrast s novými moderními budovami celého komplexu. Dvě hlavní pasáže centra, kterým bude dominovat starý pivovarský komín, překlene prosklená střecha, díky které budou veřejné prostory centra osvětleny denním světlem,“ podotkla a doplnila, že součástí komplexu budou také venkovní prostranství osázené stromy a lavičkami.

V současnosti probíhá demolice přístaveb, které nebudou součástí centra. Nutno podotknout, že části demolic probíhají ručně. Společnost chce totiž zachránit sto metrů krychlových původních cihel specifických rozměrů a struktury, které jsou zapotřebí pro opravu pohledových částí historických budov.

Fotogalerii naleznete zde...

Vizualizace

Vizual

Vizual

Vizual

Vizual

Zdroj: Opavský deník.cz | Autorka: Lucie Orbanová


Dnes byl představen průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2010, který je sestavovaný na základě hlasování spotřebitelů a pomáhá při výběru restaurace kdekoliv v Česku. Nejlepší hodnocení z celkového počtu 168 tisíc došlých hlasů získala hospoda U Houbaře v Praze 7. Následují restaurace U Reinerů (Písek) a The Pub II (Plzeň). Nové vydání tištěného průvodce s TOP 100 nejoblíbenějších hospod s plzeňským pivem pokřtil ambasador piva Pilsner Urquell a známý herec a moderátor Jaromír Hanzlík, a starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Foto

Již potřetí vydáváme tištěný průvodce po hospodách Pilsner Urquell Pub Guide. Na rozdíl od jiných bedekrů ho sestavují sami spotřebitelé. Hlasování probíhá celoročně a motivuje neustále hostinské k poskytování těch nejlepších služeb a čepování piva v nejlepší kvalitě,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell, a dodává: „Pestrost různých typů podniků v našem TOP 100 ukazuje, že své hosty si může najít každé gastro zařízení. V průvodci Pilsner Urquell Pub Guide najdete restaurace ze všech částí republiky, takže je výborným pomocníkem při hledání ověřeného podniku při cestách po Česku.

Foto

Letošní vítěz U Houbaře byl loni desátý. Podle slov majitele hlasovali hlavně místní štamgasti, kteří mají známou holešovickou hospodu velmi oblíbenou. Umístění v první desítce v minulém roce prý do hospody přivedlo i mnoho lidí, kteří chtěli atmosféru U Houbaře a výborné pivo osobně poznat a ochutnat.

Při představení nového průvodce po hospodách byla vyhlášena soutěž pro spotřebitele. Kdo jako první obejde všechny hospody z žebříčku TOP 100 a prokáže návštěvu razítkem v průvodci, dostane pivo Pilsner Urquell na rok zdarma a možnost uspořádat oslavu přímo v pivovaru v Plzni. V loňském roce se to podařilo jako prvnímu po necelých pěti měsících fanouškovi značky z Prahy. Podobná cena je nachystána i pro prvních deset lidí s 50 razítky.

Kmotrem průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2010 se stal slavný český herec a moderátor a také ambasador piva Pilsner Urquell ve světě Jaromír Hanzlík, který na křtu řekl: „Jsem rád, že se v Pilsner Urquell Pub Guidu objevila i moje oblíbená restaurace U Jelínků. Těším se, že příští rok přibude i nově otevíraná Malostranská beseda z řetězce PUOR. Jsem přesvědčen, že do krásného prostředí besedy budou chodit na skvělé pivečko i mí kamarádi a kumštýři, jak tomu bývalo od nepaměti.

Starší obchodní sládek Václav Berka, který je odborným garantem projektu, k žebříčku TOP 100 restaurací řekl: „Mojí prací je dohlížet na kvalitu piva na cestě ke koncovému spotřebiteli. Mnoho z hospod uvedených v Pilsner Urquell Pub Guide jsem osobně navštívil a mohu potvrdit, že mezi sto nejlepších v republice zaslouženě patří.

Absolutní pořadí TOP 10:

1) U Houbaře, Praha 7 - Holešovice

2) Restaurace U Reinerů, Písek

3) The Pub Plzeň II, Plzeň

4) Restaurace Uctívaný Velbloud, Plzeň

5) Restaurace Na Spilce, Plzeň

6) Švejk restaurant U Formana, Brno

7) U Zlatého Tygra, Praha 1 - Staré Město

8) U Veverky, Praha 6 - Dejvice

9) Pivnice U Rudolfína, Praha 1 - Staré Město

10) Hotel Bílá Růže, Poděbrady

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Díky dnešnímu Tandemu Českého rozhlasu Region se dozvíte, jak se vaří pivo. Hostem bude chotěbořský sládek Oldřich Záruba. Diskusní pořad můžete sledovat ve vysílání informačního televizního kanálu Vysočiny V PRAVIDELNÝCH ČASECH - 13:10, 16:10, 18:10, 20:10 A 22:10.

VIDEO UPOUTÁVKA:

Zdroj: i Vysočina.cz


Ve Vysokém Mýtě se včera konala demonstrace za záchranu místního pivovaru. „Naše sdružení Pivovar Kujebák podalo návrh na zapsání areálu mezi kulturní památky. Stavební úřad by to měl respektovat a pozastavit demolici,“ řekla Jitka Loskotová, organizátorka demonstrace.

Sdružení spoléhá na to, že vysokomýtský stavební úřad pozastaví demolici právě dnes. Podle plánu stavitele bytů by jinak mělo dnes začít další bourání. Padnout má budova v zadní části areálu. „Obávám se, že tuto budovu asi nezachráníme, ale sešli jsme se tu proto, abychom zachránili hlavní budovu pivovaru s komínem,“ řekla demonstrujícím Loskotová. Majitel pivovaru, společnost Bytový komplex Nový pivovar část areálu zbořil a dokončuje tady dům s třiceti byty. Celkem chce postavit 180 bytů.

Někteří z účastníků setkání včera podepsali petici za zachování pivovaru. Na ní už jsou přibližně dva tisíce podpisů. Není to první podobná petice v Mýtě. „Přes tři tisíce lidí podepsaly petici za zachování vysokomýtské nemocnice, další podpisy jsme sbírali na petici za zachování nemocničního parku. Naše radní to ale vůbec nezajímá,“ řekl včera na demonstraci Luděk Hájek.

Někteří zástupci radnice ale na demonstraci přišli a proti takovému tvrzení se ohradili. Podle místostarosty Františka Jiraského je ale na zachraňování pivovaru pozdě. „Jediné, co může budovy zachránit, je současná krize. To, že majitel zjistí, že by další byty neprodal,“ řekl Jiraský. Sdružení navrhuje své řešení: odkoupit zbývající budovy, zakonzervovat je a hledat peníze na rekonstrukci. „Seženeme peníze na zastřešení,“ slíbila Loskotová.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Od přelomu února a března bychom měli opět ochutnávat mok tradiční chutě. Zpočátku se má vozit z Waldsassenu

Jak jsme již informovali, v Chebu se bude opět nabízet Chebská hradní 11° společně s dalšími produkty původního chebského pivovaru. Projekt, který se má zejména našim chuťovým pohárkům představit již v nejbližších dnech, si dal za cíl zachovat na Chebsku pivovarnické tradice.

Šéfka jednoho z posledních funkčních pivovarů na území historického Chebska Ulrike Hartová, dcera chebského rodáka a čestného občana města Chebu Antona Harta, a tým vedený sládkem bývalého chebského pivovaru Jaroslavem Malkovským založili společnost Chebský pivovar a.s., která vaří a začne již i distribuovat původní chebské pivo. Zatím z nedalekého Waldsassenu, kde je technologie podobná té původní chebské, v plánu je však i stěhování do samotného centra Chebu,“ prozrazuje chebský zastupitel Tomáš Linda.

Jak připomíná, po překvapivém rozhodnutí o uzavření chebského pivovaru v roce 1994 tehdejším vlastníkem, Plzeňským Prazdrojem, byla ve městě po neuvěřitelně dlouhé době přerušena výroba piva, tradující se od 13. století. Dlouhá léta se nestalo, že by v Chebu nikdo pivo nevařil. Se ztrátou pivovaru přišel Cheb o jednoho ze svých významných zaměstnavatelů, ale i o produkty, které naše město proslavovaly daleko za jeho hranicemi. „Vždyť chebský pivovar patřil ještě počátkem devadesátých let minulého století mezi deset největších českých pivovarů a směle konkuroval např. krušovickému či velkopopovickému pivovaru,“ dodává Linda.

Projekt obnovení chebského pivovaru reprezentuje vedle rodiny chebského patriota Antona Harta a zkušeného sládka Jaroslava Malkovského také ředitel nově založené společnosti Radek Vomočil. Chebské pivo by podle něho mělo zaujmout konzumenty především tradičně vynikající chutí a zajímavou cenou. Výjimečné má být i tím, že nebude pasterováno a zachová si tak všechny živé kultury.

Tedy prý od přelomu února a března…

Zdroj: Město Cheb.cz | Autorka: Martina Kuželová, mluvčí Městského úřadu Cheb


Celkem 3 medaile udělili degustátoři v soutěži Česká pivní pečeť pivům, která se vyrábí v Olomouckém kraji

Ležák Litovel Premium získal stříbro v kategorii prémiových piv a současně ho odborníci pasovali na „Pivo piv“. Stal se tedy nejlepším pivem mezi 48 medailisty všech 16 kategorií. Zlatou pivní pečeť si ze soutěže odváží Holba Kvasničák a bronz mezi tmavými výčepními pivy patří pivu Litovel Dark.

Letošní úspěch obou značek navazuje na předchozí významná ocenění a opětovně potvrzuje znamenitou kvalitu klasicky vařeného piva.

Klasický způsob výroby přináší pivu jeho unikátní chuť a prvotřídní kvalitu. Původně se tímto způsobem u nás vyráběla většina značek, patří totiž k české pivovarnické tradici. Vstup zahraničních pivovarských skupin na náš trh přinesl levnější zrychlenou výrobu piva, která s sebou nese snížení kvality a bohužel také unifikovanou chuť piva. Dnes je klasická výroba pro nás významnou konkurenční výhodou,“ říká Luděk Štěpán, obchodní ředitel přerovské pivovarnické skupiny. Důležité je i to, že se piva Litovel i Holba vyrábějí v mateřských pivovarech a i tím je zajištěna jejich vyrovnaná kvalita. „Chuť piva dokáže výrazně ovlivnit třeba jen malá změna ve složení vody. Proto na různých místech identická piva nelze vyrobit,“ říká Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba.

Klasická výroba piva využívá nejen prvotřídní suroviny, ale dává pivu čas vzít si z nich to nejlepší. Než např. světlý ležák Litovel Premium opustí brány pivovaru, trvá to 2 měsíce a to je až čtyřikrát déle ve srovnání s europivy. „S pivem je třeba si vyhrát, jen tak získá svůj jedinečný charakter,“ vyjadřuje Petr Kostelecký, sládek pivovaru Litovel.

V 16 soutěžních kategoriích se mezi sebou letos o titul Zlatá pivní pečeť utkalo celkem 430 vzorků piv. Desítky odborných degustátorů, především sládků, mělo za úkol vybírat ty nejlepší z nich. Posuzovali vzhled, chuť, hořkost a říz přihlášených piv v daných kategoriích. Na objektivitu anonymních degustaci i průběh soutěže po celou dobu dohlížela renomovaná certifikační společnost Bureau Veritas.

Zdroj: Tisková zpráva PMS Přerov


Pivo značky Bazal, které ve spolupráci s fanoušky fotbalového klubu Baník Ostrava představil v září roku 2008 pivovar Ostravar, už nebude k dostání v lahvích. Pivovar totiž ukončil stáčení Bazalu do lahví, a dále bude toto pivo distribuovat již jen v sudech do restaurací. „Předpokládáme, že poslední lahve budou v obchodech zhruba do poloviny února. Fotbaloví příznivci tak mají poslední příležitost získat originální balení piva s etiketami, na nichž jsou tváře fotbalových fanoušků,“ říká manažer značky Ostravar Michal Útlý.

Ostravar původně plánoval vařit pivo Bazal pouze do konce roku 2009. I když končí stáčení Bazalu do lahví, pivovar nyní rozšířil počet restaurací, do kterých toto pivo rozváží. „Bazal si lidé nejraději dopřejí ve své hospodě s přáteli či kolegy. Doma pak spotřebitelé tradičně preferují světlá piva,“ popisuje chování spotřebitelů Útlý.

Jeho slovům odpovídají také prodejní výsledky polotmavého ležáku Ostravar Bazal. Zatímco jeho lahvová podoba splnila plán, točený Ostravar Bazal předčil původní očekávání několikanásobně a plán na rok 2009 splnil na 250 procent. „Proto jsme se rozhodli v distribuci točeného Bazalu pokračovat,“ říká manažer značky Útlý.

Již loni na podzim jsme řekli, že ve vaření piva Ostravar Bazal budeme pokračovat i v letošním roce. Poptávka po fotbalovém pivu měla v hospodách na severní Moravě stále rostoucí tendenci, a proto jsme naopak na přelomu roku rozšířili jeho distribuci do dalších míst.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Slavný zámek Zelená Hora si na šedesát let pronajali francouzští hoteliéři z firmy CCEC. Chátrající památku u Nepomuku chtějí přestavět na luxusní hotel s pivovarem. Pro domácí turisty plánují zřídit levnější ubytovnu.

Foto

Proslavil jej Švandrlíkův román Černí baroni i stejnojmenný porevoluční film. V 19. století tu byl údajně objeven zpochybňovaný Rukopis zelenohorský. Ještě před několika lety ale zámek Zelená Hora chátral. Dnes se na kopci u Nepomuku blýská na lepší časy. Zámek si na šedesát let pronajali francouzští hoteliéři z firmy CCEC.

"Chtějí ho přestavět na luxusní hotel s pivovarem i levnější ubytovnou," sdělil Josef Rota, starosta obce Klášter u Nepomuku, které památka na Zelené hoře patří od roku 1991. Jednání o stamilionové rekonstrukci zámku nebyla jednoduchá a trvala několik let.

Foto

Francouzští nájemci počítají s tím, že už brzy na Zelené Hoře přivítají první hotelové hosty, kteří se budou moci svlažit v bazénu, v hospodářských staveních Šternberského dvora ochutnat pivo z místního pivovaru nebo se projít výstavní síní.

"Zejména pro domácí turisty bude k dispozici levnější ubytovna," dodal starosta Rota. Francouzi ale začnou platit obci Klášter pravidelné nájemné až za několik let. Josef Rota konkrétní sumu nechce zveřejnit. "Bude to ale dost peněz pro malou vesnici," naznačil starosta obce s ročním rozpočtem asi 1,5 milionu korun.

Starosta Kláštera Josef Rota nechce zatím upřesnit ani plánovaný začátek stavebních prací. Investor, který loni získal územní rozhodnutí a má k rekonstrukci také závazné stanovisko památkářů, ale už požádal o stavební povolení.

"Pokud Francouzi začnou s pracemi ještě letos, už bychom asi zámek neotevírali," vysvětlil Rota. Ještě loni byl zámek přístupný pro veřejnost o víkendech.

Zámek na Zelené hoře armáda za minulého režimu zdevastovala. V posledních letech ale začala francouzská společnost CCEC spolupracovat s obcí na prvních opravách. Přispěla několika miliony korun na rekonstrukci střech, fasád, opěrných zdí, na údržbu a nákup zbylých pozemků.

"Francouzi si dlouho dávali do nájemní smlouvy podmínku, že do kompletního projektu půjdou pouze tehdy, pokud seženou evropské dotace. Před koncem roku ji vypustili," uvedl starosta Rota. Další podmínkou pro to, aby nájemní smlouva nabyla účinnosti, bylo zaplacení rezervačního poplatku, který už Francouzi převedli obci. Jeho výši taktéž starosta Rota odmítl sdělit.

"Poskytování takových informací nám není dovoleno vzhledem ke smlouvě s investorem," řekl starosta. Na francouzské hoteliéry z firmy CCEC se podle Roty dá spolehnout. Podle jeho zjištění staví luxusní hotely v Česku, Slovensku, Maďarsku a Polsku.

Zdroj: Bydlení iDnes.cz | Autor: Jan Novotný


Maxi láhev nad Prahou

[pondělí, 8. únor 2010]

Od konce ledna je na Pražském okruhu u nájezdu Pod Lochkovem k vidění téměř jedenáctimetrový model Maxilahve Zlatopramen 11°. Tento neobvyklý a výrazný způsob propagace používá Zlatopramen pro svou loňskou obalovou inovaci – speciální plastovou Maxi láhev o obsahu 1,5 litru. Právě díky jejímu úspěchu se skupina Heineken stala leaderem v tomto mladém a rychle se rozvíjejícím segmentu balení piva na českém trhu. Až na 77,6 procenta se dle průzkumu agentury Nielsen vyšplhal její podíl v oblasti piva baleného v PET lahvích v období od května do října roku 2009.

Maxi reklamní plocha v podobě obří lahve znázorňující věrnou kopii Maxilahve Zlatopramen 11° je součástí komunikační kampaně Maxilahev Zlatopramen 11° - o stupeň větší zábava z léta 2009. Tato maketa je jedinečná svou velikostí i unikátní technologií výroby, která zajišťuje odolnost vůči povětrnostním podmínkám i dešťovým srážkám.

Výrazný úspěch Maxilahve Zlatopramen 11° i Starobrna Tradičního z portfolia Heinekenu v tomto balení potvrdil, že nový moderní obal a větší obsah spotřebitelé jednoznačně přivítali. Proto skupina Heineken představila ke konci minulého roku další novinku, se kterou opět zaujala prvenství na českém trhu – dvoulitrovou speciální plastovou láhev pro značku Březňák, a tak se v prosinci zrodil Velký Březňák, pivo v největší lahvi u nás.

Prodej našich pivních značek ve speciálních plastových obalech překonal v roce 2009 celkovou hranici 14 milionů prodaných plastových pivních lahví. Kromě domácího trhu mělo pivo ve speciálních plastových obalech velký ohlas v Německu, kam bylo určeno zhruba půl milionu těchto lahví“ doplnil přehled úspěchů Maxilahve ředitel marketingu skupiny Heineken Česká republika Jiří Imrýšek.

Zdroj: Marketingové noviny


Hostan: město dohaduje podmínky

[pondělí, 8. únor 2010]

Na otázky, jak to dopadne s koupí znojemského pivovaru či s přijetím podmínek, které Znojmo dalo společnosti Heineken, zatím poslední čtvrteční jednání obou stran neodpovědělo

Za přítomnosti právníků se zástupci města i Heinekenu snažili najít společnou řeč. „Po čtvrteční schůzce nepadlo žádné definitivní řešení. Proto se k dalšímu jednání sejdeme za týden,“ informoval starosta Znojma Petr Nezveda.

Podle něj nejde o věc, kterou lze řešit jednou schůzkou. „Musíme projednat podmínky, které si obě strany daly a najít společný kompromis. A věřím, že se najde. Pak stačí podmínky přetavit do smlouvy,“ řekl Nezveda.

Určitý vývoj potvrzuje i mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová. „Po posledním jednání se nedospělo ke konkrétnímu záměru. Obě strany se ale na závěr jednání dohodly, že podrobnosti nebudeme zveřejňovat. Další schůzka je naplánovaná na příští týden. Zatím si obě strany vyjasnily stanoviska a snaží se dojít k dohodě,“ popsala Eliášová.

Koncern Heineken nabídl areál ke koupi nejdříve znojemské radnici. „Jsme si vědomi jedinečného turistického a historického potenciálu areálu pivovaru, který je situován přímo v srdci města mezi nejvýznamnějšími místními monumenty. Proto jsme pivovar jako prvnímu nabídli právě městu Znojmu,“ uvedl již dříve generální ředitel Heinekenu Česká republika Lieven van der Borght.

Starosta Nezveda už minulý rok shrnul podmínky, za kterých je město ochotno pivovar koupit. „Za prvé: kupní cena šestadvacet milionů korun bude uhrazena ve splátkách. Druhou podmínkou je, že daň z převodu nemovitostí budeme chtít po dohodě hradit půl na půl,“ nastínil Nezveda.

Třetí podmínka se týká dalšího využití. „Pokud prostory bývalého pivovaru bude vlastnit město, tak zaručíme, že se zde pivo vařit nebude. To chce Heineken. Co se ale týče areálu hradu, nechceme se zavazovat za někoho dalšího, který bude případným nájemcem, že bude odebírat produkty pivovaru Heineken. I to si v současných podmínkách firma vymiňuje ,“ dodal starosta.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autorka: Monika Choděrová


Ke slavnostem piva patří různé soutěže. Například ta v pití piva na čas. Svů půllitr Svijan vypil nejrychleji pražský rodák z Jetřichovce.

Není žádným rouháním, že nejen pivem živ je návštěvník pivních slavností. Žaludek je totiž třeba nejprve řádně promastit. A že jubilejní dvacáté oslavy piva v hotelu Palcát mají co nabídnout!

U stánku s občerstvením, které nabízela místní kuchyně, to vonělo jitrnicemi, jelity, ovarem, bramborákem i zabijačkovým guláškem. A všechno domácí výroby.

Pod každé pivo se musí žaludek namastit. Nemůžete přeci pít na buchty s mákem,“ vysvětluje jeden z obsluhujících.

Šéf kuchyně Petr Matyš se pochlubil, že jen za první den padlo na bramboráky 80 kilogramů brambor a na plotně se vystřídalo 40 kilogramů jitrnic. „Ze začátku chodí lidé na něco mastnějšího, aby měli základ. A po osmé večer už si dávají spíš chuťovčičky jako gulášek, škvarky nebo bramborák,“ prozradil.

Dobroty od Marušky

V patře pro změnu rozbalila svoji tradiční staročeskou kuchyni Maruška. Respektive její věrný tým v čele s manželem Karlem Riedlem. Sama Maruška je bohužel nemocná, ale ráda by konec slavností ještě stihla. „Všechny recepty zná moje manželka. Pivařům, kteří sem přijeli, nabízíme staročeské zelňáky, bramborové placky s česnekem nebo třeba čertíka v lokši,“ vyjmenoval některé lahůdky Karel Riedl.

Že je vám to nějak povědomé? Kdo chodí na Táborská setkání nebo vánoční jarmark, ví, že stánek u Marušky z Vimperka už je v Táboře stálicí.

Přišli jsme také s novinkou. Jmenuje se staročeský hambáč. To je klasická na kamnech pečená cmunda, uzené maso, cibulka a zelná placka navrch,“ vnadí chuťové pohárky Karel Riedl.

Zdeňka Balíková z Tábora si na slavnostech nějaké to potěšení od Marušky nikdy nenechá ujít. „Loni byli dole. Mají to moc lákavé. K pivním slavnostem neodmyslitelně patří lahůdky, které se dají zlatým mokem pěkně spláchnout. Dnes jsem si dala Maruščinu baštu,“ ukazuje na tácek s voňavou dobrotou.

Kouzlení brouskem

Kdo má žaludek plný, může kousek popojít ke stánku, kde svůj um předvádí Petr Bílek z Karlových Varů. Během několika minut vykouzlí brouskem na sklenici jméno či věnování. A to bez předlohy a bez předchozího nakreslení. Vyrytí jména na počkání za padesát, ozdobné vyrytí o třicet korun víc, stojí napsáno na ceníku.

Nechal jsem si ozdobit tři půllitry jmény a jelenem pro své kamarády myslivce k narozeninám. Určitě budou rádi. Jsou to pivaři a ozdobené půllitry jim budou v hospodě sloužit jako štamgastské,“ vysvětlil Zdeněk z Plané nad Lužnicí. Příjmení, ač jej známe, raději neuvedeme, aby se kamarádi myslivci náhodou nedovtípili a překvapení nepřišlo vniveč.

Dámy – pivařky by mohly pro změnu ocenit pivní kosmetiku. „Nabízíme dva druhy pěn do koupele, šampon a sprchový gel. Přípravky obsahují pivovarské kvasnice a výtažky z chmelu. Působí protizánětlivě. Pivní šampon byl v Čechách hodně známý, takže vlastně navazujeme na tradici,“ objasnila obchodní zástupkyně firmy nabízející pivní kosmetiku Zita Vaňková z Písku.

Pijte načas!

Kromě pití všelikého piva si návštěvníci slavností vždycky najdou čas a chuť na různé soutěže.

Ty sběratelské pořádá Parkan klub Tábor. Návštěvníci už hlasovali v anonymní anketě o nejhezčím pivním tácku a pivním skle. V pátek se bude rozhodovat o nejzajímavější pivní etiketě.

Mezi sklenicemi se na prvním místě s třiceti body umístil Čerťák z Harrachova. Druhý skončil s osmnácti body Václav z Loučenského pivovaru a třetí místo obsadila Modrá hvězda Dobřany. „Těm dalo hlas patnáct lidí z šestadevadesáti zúčastněných,“ doplnil informace předseda klubu František Pinkava.

Kdo do sebe kopne půllitr piva nejrychleji? I v tom se na slavnostech soutěžilo. První cenu v podobě půllitru si během několika sekund vybojoval Milan Vondrák z malé vísky u Pacova zvané Jetřichovec.

Jak jsem na soutěž trénoval? Každý pátek a sobotu v našem pijásku v Jetřichovci,“ odpověděl na otázku vítěz. Rodák z Prahy tvrdí, že ho pít naučili až místní ve vsi. „První patro chalupy jsem ještě postavil o limonádě. Pak už se to nějak zvrtlo. Moc jich ale nedám. Když jdu do hospody, tak tři, čtyři kousky,“ dodal.

Bluegrass i dechy

Ani v poslední, závěrečný a hlavně finálový den, nemusíte mít strach, že se budete nudit. Štafetu v moderování převezme dnešní večer z rukou Vladimíra Kosti Kostínka moderátor Radia Blaník Vláďa Slezák.

K poslechu zahraje dechová hudba Melody Band. Bluegrass a western swing zazní v podání táborské kapely The Shrot a chybět nebude ani diskotéka.

Tak jako každý den se i v pátek na balkoně objeví také harmonikář Pepíno – Josef Matura, a harmonikářka Pavla Koudelková, která zahraje v restauraci v prvním patře.

Brousil jsem i zpětné zrcátko

Jak dlouho vám trvá vybroušení jména?

Záleží na tom, kolik je lidí. S jedním jménem si můžu hrát pět minut, ale taky ho můžu mít za patnáct vteřin hotové. To se vlastně jméno jen rychle napíše a to ostatní je už dekorace a divadlo pro lidi.

Jaké sklenice volí návštěvníci pivních slavností?

Frčí jednoznačně pivíčko. Nejdou ani frťany. Někdo si přinese svůj půllitr, někdo to chce jako dárek, ale jednoznačně nejvíce brousím na pivní sklo.

Je nějaké sklo, na které nejde nic vyrýt?

Snad jedině nevyrobené žhavé sklo.

Na co nejpodivnějšího jste kdy vybrušoval?

Jednou za mnou přišel chlapík a nesl si zadní okénko od auta. Brousil jsem i zpětná zrcátka. Ti lidé pak tvrdí, že se do něj stejně nedívají. To je nakonec na silnicích někdy vidět. Když jsem otvíral svoji prodejnu v Karlových Varech, první moje zakázka byl monogram na zlaté srdíčko a hned napodruhé přišla paní s obrovským saxofonem a chtěla na něj vyrýt básničku pro manžela k narozeninám.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Kateřina Nimrichtrová


Více než 420 vzorků piv v odborných degustacích z 92 pivovarů a minipivovarů, okolo pěti tisíc prodaných vstupenek.

Tak by se daly shrnout letošní jubilejní a opět rekordní Slavnosti piva a minerálních vod v Táboře, ve kterých bodovali i jihočeští výrobci.

Specialitou letošního jubilejního ročníku bylo dvanáctistupňové pivo Jublák. Pořadatelé jej nechali uvařit výhradně pro tuto příležitost.

Je to velice kvalitní, plný prémiový ležák. Chtěli jsme nabídnout výjimečné pivo vyrobené z českých surovin,“ popsal zakladatel slavností Alois Srb.

Návštěvníci si mohli v hotelu Palcát vybírat z více než stovky značek z produkce domácích i zahraničních pivovarů a minipivovarů. Dvaadevadesát ze 95 zúčastněných přihlásilo své vzorky do odborných degustací. V 16 kategoriích posuzovali degustátoři přes 420 vzorků piva.

V kategorii světlých výčepních piv získal Zlatou pivní pečeť Zlatopramen výčepní z pivovaru Krásné Březno. Mezi světlými ležáky nejvíce zaujal jedenáctistupňový Primátor z Pivovaru Náchod.

Sedmnáctou kategorií byla soutěž o Extra Zlatou pivní pečeť, kde velká porota složená z odborníků, novinářů a zástupců města, degustovala vítězná piva z jednotlivých kategorií,“ uvedla za organizátory Jana Kopřivová. Absolutním vítězem se stalo pivo Premium z pivovaru Litovel.

Z jihočeských pivovarů byl nejúspěšnější českokrumlovský pivovar Eggenberg, který vyhrál kategorii piv se sníženým obsahem cukru. V polotmavých pivech bodoval s druhým místem Měšťanský pivovar Strakonice s polotmavým ležákem Klostermann. Ostudu neudělal ani protivínský Platan, který v nealkoholických pivech obsadil třetí příčku.

V soutěži minerálních vod uspěl v ochucených minerálkách český výrobce Marienbad Waters z Mariánských Lázní s vodou Excelsior - višeň. V přírodních minerálkách byla úspěšná Brusnianka sýtená od slovenského výrobce Kapele Brusno.

Jublák nabídl to nejlepší a slavil úspěch

Je tomu už dvacet let, kdy se v Táboře uskutečnily pivní slavnosti poprvé. K tomuto jubileu nechali pořadatelé vyrobit speciální pivo s názvem Jublák. Více o něm prozradil zakladatel slavností Alois Srb.

Jaký vlastně Jublák je?

Je to velice kvalitní, plný prémiový ležák, kterým jsme chtěli naše hosty oslovit. Je to pivo uvařené opravdu jednorázově, výjimečně, z českých surovin a tím nejpracnějším postupem. Za tuto námahu dostanete výjimečné pivo.

Kolik a ve kterém pivovaru jste ho nechali uvařit?

Nechali jsme vyrobit deset hektolitrů v pivovaru Zvíkovské podhradí.

Bude možné ochutnat ho i jinde než na táborských pivních slavnostech?

Když se v takovém minipivovaru uvaří takhle malá dávka piva, je to jako když vám doma maminka uvaří guláš. Nikdy už chuť toho guláše, ani při použití stejných surovin a postupu, nebude stejná.

Podle čeho jste vybírali, jaké pivo uvařit?

Radil jsem se s odborníky, kterým důvěřuji a s majitelem a sládkem pivovaru. Nabídli mi několik možností a já se rozhodl pro jednu z nich.

Uvažovali jste o něčem odvážnějším? Třeba o silnějším pivě?

Ne, to jsou speciality, které mohou mít své příznivce, ale také odpůrce. Chtěli jsme, aby Jublák oslovil širší veřejnost.

Byl o něj velký zájem?

I když už jsme neměli místo na to umístit ho přímo v hlavním sále, lidé si ho našli a vyprodal se všechen.

Když tak chutnal, není škoda ho už nevyrábět?

Ta možnost tu samozřejmě je, ale to bych předbíhal. Ale už to nebude to samé, bude to jiné pivo.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Petra Šitnerová


Nejvíce cen posbíral na Slavnostech piva v Táboře Pivovar Náchod. U odborné poroty uspěl jeho světlý ležák Primátor a Zlatou pivní pečeť si z Tábora odváží také za nealkoholické a polotmavé pivo. Mezi tmavými ležáky ocenili degustátoři náchodský Primátor jako druhý nejlepší.

"Mezi nejúspěšnější patří Primátor a jako komplex pivovarů je to Heineken Česká republika, který získal asi sedm ocenění," řekl novinářům organizátor slavností Alois Srb. Mezi 92 pivovary přihlášenými do degustačních soutěží o Zlatou pivní pečeť bylo šest výrobců piva ze Slovenska, pět z Belgie, čtyři německé a polské pivovary a po jednom z Nizozemska a Rakouska. Porotci posoudili přes 420 vzorků piva v 17 kategoriích.

Největší konkurence byla mezi světlými prémiovými ležáky, kde je do soutěže přihlášeno 49 vzorků piva.

Mezi světlými výčepními pivy je podle degustátorů nejchutnější Zlatopramen výčepní od společnosti Drinks Union, druhou příčku obsadily Krušovice světlé a pomyslný bronz si ze soutěže odnáší pivovar Pernštejn, který loni vyhrál. Za tmavé pivo si první cenu odváží Pivovar Krásné Březno, druhé skončily Krušovice a o třetí příčku se dělí pivovary v Poličce a Litovel.

Nejlepší tmavý ležák podle porotců vaří pivovar Černá Hora a nejlepší pivo se sníženým obsahem cukru vyrábí českokrumlovský Eggenberg. Jako vítěze mezi tmavými speciálními pivy vybrala porota nápoj Pivovaru Herold Březnice a mezi světlými speciálními pivy zvítězil patnáctistupňový Svijanský Baron z Pivovaru Svijany. Degustační soutěž v kategorii světlý ležák premium vyhrála Perla Export z polského Lublinu.

Mezi minipivovary bodoval sokolovský Permon, který získal první a druhou příčku v kategorii světlého speciálu. "My vaříme čtyři roky a jsme tady počtvrté. Když jsme tu byli poprvé, tak jsme vařili tři měsíce a získali jsme druhou cenu za černé pivo," majitel Pivovaru Permon Ladislav Sás.

V Táboře soutěžily také minerální vody o Zlatý český pramen. Mezi přírodními minerálkami zvítězila stejně jako loni Brusnianka sýtená a v kategorii ochucených minerálních vod uspěl Excelsior višeň.

Loni Českou pivní pečeť v hlavní kategorii světlé výčepní pivo získal pardubický pivovar Pernštejn. Výrobci piv mezi sebou soutěžili ve 13 kategoriích. Prvenství mezi tmavými výčepními pivy si odvezl slovenský Pivovar Popper, za nejlepší světlý ležák porota vybrala

Medium jedenáctiprocentní pivo z pivovaru Starobrno. V kategorii tmavý ležák se z úspěchu radoval benešovský Pivovar Ferdinand, nejlepším světlým prémiovým ležákem je Jubilejní ležák z Královského pivovaru Krušovice. Tomu připadl i titul Extra pivní pečeť.

Zdroj: Týden.cz


Jak postupovat při degustaci piva? Jak vybrat ten nejlepší vzorek piva? „To máto podobné jako se svíčkovou,“ říká čtyřiasedmdesátiletý František Pinkava. Včera byl tento muž v porotě ankety Extra Pivní Pečeť 2010. V týdnu mohl také ochutnat řadu produktů vysočinských pivovarů. Na táborské pivní slavnosti zavítal po sedmnácté v jejich dvacetileté historii.

Jinak je to velký sběratel pivních etiket, tácků a dalších propriet, které mají co do činění s pivovarnictvím.

* Podle čeho hodnotíte chuť piva?

To máte podobné jako se svíčkovou. Je potřeba, aby pivo bylo jemné a mělo určité vlastnosti. Zkoumáte, jestli se vzorek přiblíží vaší „chuťové buňce“. Pak jste spokojen.

* Včera jste vybíral ze čtyřiadvaceti piv to nejlepší. Piva byla různé chuti - světlá, tmavá, speciály. Jakou jste zvolil strategii?

Když je na degustaci moc piv, není to dobré. To pak už ke konci ztrácíte i chuť. Čtyřiadvacet piv za dopoledne, to ale ujde. Pivo si usrknete, poválíte na jazyku... prostě zjišťujete, zda odpovídá vůně a zejména chuť.

* Máte nějaký pivní ideál?

To asi ne. Piva se podle mě liší v několika věcech. Tou první je použitá voda a druhou zpracování a pivní přísady.

* Když jste se dověděl výsledek pátečního hodnocení zástupců pivovarů, novinářů i veřejnosti, trefil jste se do pořadí vítězů? Tipoval jste za vítěze pivovary z Litovle, Černé Hory a Krásného Března?

Trefil jsem se asi z padesáti procent. Degustace má jednoduše ryze subjektivní charakter.

* Kolik jste toho během celých slavností vypil?

Že bych pivo konzumoval ve velkém, to ne. Ono by to ani nešlo.

* Jak to?

Kdybych vypil od každého stánku jen jednu skleničku, bylo by to nepředstavitelné množství piva. Točilo se tady ze 127 píp a navíc se zde prodávalo asi 130 až 140 různých značek lahvového piva - mým odhadem.

* Jinak jste mi říkal, že jste velkým sběratelem. Co a jak dlouho sbíráte?

Sběratelem jsem od doby, kdy jsem v důchodu. To je od roku 1990. Doma mám v současnosti zhruba 22 tisíc českých etiket a mnoho zahraničních. Jinak sbírám kalendáříky a tužky pivovarů, pivní tácky. Prostě všechno od piva - až na korunkové uzávěry.

* A jaké skvosty máte z Vysočiny?

Etikety mám například z Havlíčkova Brodu, z Humpolce... v poslední době mají hezké štítky i pelhřimovští a nově také jihlavští pivovarníci. Vlastním také některé kousky z Dalešic, což je menší vysočinský pivovar. Ten se také snaží o zajímavou propagaci - v rámci svých možností.

* A nejstarší exponáty máte z jakého období?

Ve sbírce jich je jen z Vysočiny asi 25 předválečných. Etikety, vydané před rokem 1945, ale nesháním cíleně. Jejich dostupnost je malá a také finančně na ně nemám. Etikety obecně stojí od stokoruny do několika tisíc korun. Předválečné jsou drahé. Ty zachovalé stojí i 3500 korun - zaleží na kvalitě a stavu štítku.

* Pozval byste milovníky piva nebo sběratele někdy opět do Tábora?

Ano, sběratelé mohou do našeho města opět přijet na konci února na sběratelské setkání. Během něj budeme volit i nejhezčí tácky a etikety.

* Co na vaši sběratelskou činnost říká manželka?

Exponátů mám tisíce, zabírají jednu místnost. A žena mě z ní někdy už chce vyhodit (usmívá se).

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík


Až tisícovka lidí denně zamířila od úterý do pátku do táborského hotelu Palcát. Přitáhla je tam šance ochutnat více než stovku druhů piva v rámci 20. ročníku Slavností piva a minerálních vod. Festival vyvrcholil včera závěrečným večerem. „Jsme spokojeni. Cestu do Tábora si našly pivovary z domova i ciziny. V 16 kategoriích odborníci hodnotili přes 420 pivních vzorků,“ uvedl hlavní organizátor Alois Srb.

Absolutním vítězem a držitelem Extra Zlaté pečeti se stalo pivo Premium Pivovar Litovel 12. „Druhá příčka patří černohorskému tmavému ležáku Granát a třetí pak výčepnímu Zlatopramenu,“ potvrdil konečné hodnocení ze včerejšího dne Srb.

Ceny Zlatý český pramen se udělovaly i ve dvou kategoriích minerálních vod. Ty sice byly zastoupeny v podstatně nižším počtu, ale nejvíce degustátoři ocenili Excelsior višeň z Mariánských Lázní a Brusnianku sýtenu ze slovenské společnosti Kúpele Brusno.

Srb považuje letošní ročník za rekordní nejen díky počtu degustací, ale i celkového zájmu veřejnosti.

Poznala to osobně i Marie Mašková z Tábora. „Na páteční galavečer si kupujeme lístky s manželem už devět let hned první den předprodeje, na ostatní dny je sháníme až na místě. Letos jsme ale vždy získali jen místa do předsálí,“ podotkla táborská seniorka s tím, že příští rok si prý lepší sezení zajistí včas.

Po všechny čtyři dny mohli diváci ochutnávat nejen pěnivý mok, ale i kulinářské speciality, které k pivu patří. Například jitrnice, bramboráky nebo staročeský hambáč, což je cmunda s uzeným, cibulkou a zelnou plackou.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Slováci šetria už aj na pive

[sobota, 6. únor 2010]

Spotreba piva na Slovensku už viac rokov prudko klesá. Vlaňajšok nie je výnimkou. Podľa prvých odhadov klesla medziročne výroba piva o 8 percent.

Pritom ešte v roku 2002 pivovary sebavedome vyhlasovali, že je len otázkou času, kedy Slováci vypijú sto litrov piva priemerne na hlavu. Namiesto útoku na rekord prišiel pád.

Za posledných osem rokov sa znížila výroba piva na Slovensku o pol druha milióna hektolitrov. Prakticky to znamená, že priemerná spotreba klesla z 94 litrov v roku 2002 na minuloročných 78 litrov. Taký je prvý odhad Slovenského združenia výrobcov piva a sladu.

"Slováci sa v roku poznačenom krízou stali striedmejšími spotrebiteľmi piva," povedal šéf pivovarníckeho zväzu Roman Šusták. Pokles spotreby zasiahol celú Európu. Aj veľkí vývozcovia piva České pivovary očakávajú osempercentný prepad výroby piva. Úpadok v spotrebe hlásia nové pivovarnícke krajiny ako Poľsko, Rusko či Rumunsko.

Najviac znížený predaj pocítili tradičné pivné reštaurácie a hostince. Miroslav Kluka, ktorý už tridsiaty rok čapuje pivo v najznámejšej topoľčianskej reštaurácii Zlatý baránok, považuje vlaňajšiu sezónu za katastrofálnu. Predaj mu padol takmer o jednu tretinu.

"Ľudia poprichádzali o prácu alebo menej zarábajú. Už to nie je ako kedysi, že za stôl sa posadila štvorica chlapov a každý z nich objednal tomu druhému po pive. Dnes čoraz viac klientov vysedáva pri jednom či dokonca malom pive," opisuje rozdiel medzi starými a novými pivovarníckymi časmi Miroslav Kluka.

Obraz slovenského pivára sa mení, tak ako sa mení životný štýl. Ľudia musia v práci podávať vyššie výkony, sú viac motorizovaní, a to všetko sa prejavuje na spotrebe piva. Dokumentuje to aj štatistika. Už takmer desaťročie napríklad klesá spotreba sudového piva a, naopak, začína sa predávať viac fľaškového. Ešte v roku 2001 sa vyčapovalo do pollitrových pohárov 45 percent všetkého piva, vlani to však bolo menej ako 39 percent.

Úplne novým fenoménom sa stal predaj piva v plastových fľašiach. "Rastie z roka na rok a vlani dosiahol podiel piva naplneného do PET fliaš jedenásť percent," uviedla hovorkyňa spoločnosti Heineken Slovensko Hanka Šimková. Súčasne rastie podiel desaťstupňového piva na úkor kedysi tradičnej dvanástky. Kým desiatky sa vlani v obchodoch predalo 80 percent, na dvanástku pripadol zvyšok.

Regionálne sa však situácia v spotrebe desiatky a dvanástky rôzni. V pivovare Steiger Vyhne boli ležiaky, teda dvanástkové pivá, pilierom predaja aj vlani. Podľa riaditeľa Steigra Jaroslava Vysloužila sa nedá tvrdiť, že ľudia si nedožičia drahé pivo. Steiger je najväčším dovozcom prémiového Budvaru na Slovensko a vlani jeho predaj na prekvapenie stúpol. Aj Vysloužil však priznal, že tak ako v Nemecku a Česku aj na Slovensku ide do popredia predaj fľaškového piva na úkor sudového. O množstve predaného piva tak čoraz viac rozhoduje jeho cena.

Zdroj: Peniaze Pravda.sk


«« « Strana 551 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň