Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Sdružení pivních barů Aliance P.I.V. (Pivně Inteligentních Výčepů) plánuje otřást údajně stereotypní nabídkou piv v českých pohostinských zařízeních a nabídnout milovníkům piva unikáty a speciály z produkce malých a středních pivovarů. Z toho důvodu vybaví podniky svých členů zvláštními pivními listy s detailními informacemi o čepovaných pivech a bude zveřejňovat seznam pohostinských zařízení nabízejících méně tradiční značky piv. Ke zlepšení znalostí milovníků piva má přispět i nový pivní web.

Návštěvnost podniků, kde se čepují pouze "velké" značky, podle Jiřího Stehlíčka, jednoho ze zakladatelů sdružení, v posledních dvou letech znatelně klesá. Opačný trend prý přitom pociťují zařízení s širokým výběrem piv.

Foto

Jiří Stehlíček, zakladatel Sdružení pivních barů Aliance P.I.V.: "Lidé mají dost piv, které jsou v podstatě všude stejné: Neurazí, ale nepotěší. Chtějí pivo, jež má chuť, vůni a barvu a které je radost píti."

V současnosti aliance sdružuje jen několik pražských pivních barů, ke spolupráci ale zve podniky z celé ČR. Podmínkou je, aby se v jejich nabídce objevovala takzvaná "rotující" piva, tedy aby se alespoň u jedné z píp pravidelně střídala piva z regionálních pivovarů v Česku.

Pivní osvětu mají přinést také pivní listy - cedule s detailnějšími informacemi o nabízených pivech. Majitelé by je měli vystavit poblíž píp nebo u vchodu. Hosté se z nich dozví například údaje o obsahu alkoholu popíjeného nápoje, o hořkosti piva nebo také jméno sládka. "Bylo nám líto, že každá láhev vína má na etiketě popsanou viniční trať, vinaře a další informace o původu. Na pivní lahvi najdete jen minimum údajů a i znalosti obsluhy o pivech, točených v jejich podnicích, je většinou nulová," vysvětlil Stehlíček.

Zdroj: ČT24.cz

Video naleznete zde...


Jihlavský magistrát zatím nevypsal výběrové řízení na nového provozovatele restaurace. Podle náměstka Radka Vovsíka je ještě čas. Pivovar Ježek si možná pronajme Radniční restauraci na Masarykově náměstí v Jihlavě.

Uvažujeme o tom,“ potvrdil obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý. Dokonce už má v hlavě, že by restauraci měla spravovat konkrétní společnost, jejíž jméno však nechtěl prozradit. „Každopádně ale nechceme nikoho vyhánět. Zájem budeme mít pouze v tom případě, že současný nájemce buď sám nebude chtít restauraci provozovat, nebo mu bude smlouva ukončena,“ doplnil Vostrý.

A v tom může být největší problém. Současným provozovatelem Radniční restaurace je rodina Fialových. Ta však dostala na začátku března od městské rady výpověď. Radní k tomuto kroku přistoupili proto, že Fialovi dlužili za nájem zhruba 700 tisíc korun. Nájem, který mají Fialovi platit, činí 800 tisíc korun ročně, valorizací se blíží k 900 tisícům. Provozovatel podle smlouvy platí nájemné zpětně za jeden rok.

Zaslali jsme několik upomínek, na které nikdo neodpovídal,“ zdůvodnil krok první náměstek primátora Radek Vovsík (ODS). S výpovědí však současný provozovatel nesouhlasí. „Dostali jsme ji neoprávněně. Můžeme ji dostat pouze při opakovaném neplacení. Nájemné jsme však nezaplatili pouze jednou,“ nechal se nedávno slyšet Lukáš Fiala.

Výběrové řízení na nového provozovatele magistrát zatím nevypsal. „Není to však proto, že bychom se báli soudních sporů. Prostě máme na výběrové řízení zatím čas,“ pronesl Vovsík.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: František Jirků


V pivovaru probíhají garanční testy

[pondělí, 19. duben 2010]

Kvůli technickým problémům nebyla ještě stáčecí linka pivovarem převzata

Garanční testy nové stáčecí linky na lahve v Měšťanském pivovaru Strakonice stále probíhají. Začaly ve středu 31. března a kvůli technickým problémům není ještě stáčecí linka pivovarem převzata. „Linka bezproblémově funguje na kvalitu piva, ale nevyhovuje výkonnostně. V kontraktu máme daný výkon 19 000 lahví za hodinu, dnes nám linka jede průměrně na 14 800 lahví za hodinu,“ uvedl ředitel Jaroslav Tůma.

Technické potíže nyní řeší v pivovaru programátoři a montéři, kteří stáčecí linku dolaďují tak, aby splnila všechny náležitosti k předání. Jednotlivé stroje totiž samostatně nasmlouvaný výkon dosahují.

Na dodávky piva zatím nemají nesplněné garanční testy vliv. „Co jsme dříve stáčeli za šest hodin, teď trvá sedm hodin, což není žádný výrazný problém. Je to také kvůli tomu, že ještě nezačala sezona. Pokud by se problémy s linkou nevyřešily do června, budeme nuceni zavést prodloužené směny a výdaje se nám zvýší,“ doplnil ředitel.

Otázkou zůstává, kdy se garanční testy podaří splnit. „Doufáme, že se vše vyřeší do konce dubna. Bude záležet na dalších jednáních, až budeme mít vše spočteno a až budeme vědět, o kolik dnů je posunutý termín konečného předání linky, včetně důvodů zpoždění, začneme jednat o případné slevě z ceny od zhotovitele,“ dodal Jaroslav Tůma. „Dokud řádně neproběhnou všechny garanční testy stanovené ve smlouvě o dílo, nemůžeme linku převzít,“ zopakoval Jaroslav Tůma.

Zastupitel Josef Štrébl (VPM) byl Jaroslavem Tůmou pozván před několika týdny k prohlídce pivovaru. „Žádné nové informace o pokračování modernizace pivovaru nemám. Na prohlídku jistě rád přijdu,“ uvedl.

Nová stáčírna stála pivovar včetně víceprací 16 a půl milionu korun bez daně. „Devadesát procent částky je zaplaceno, zbývající část se doplatí, až budou testy dokončeny a podepsán předávací protokol,“ dodal Tůma.

Pivovar si zatím náklady hradí ze svých zdrojů bez použití úvěrů nebo leasingu. Modernizace pivovaru se zahájila 2. února a potrvá do roku 2018.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka: Kateřina Malečová Suková


Patříte mezi příznivce turistiky nebo cyklistiky a hledáte tip na výlet? Vydejte se v sobotu 24. dubna na 5. ročník turistického pochodu Krajinou barona Ringhoffera. Během pochodu si můžete zasoutěžit, prohlédnout Velkopopovický pivovar a zhlédnout křest nedávno narozených kůzlat.

Pochod začíná v 9:30 u železniční stanice v Mirošovicích, dále se pokračuje do Velkých Popovic, kde se také odehrává hlavní část programu. Můžete si zde prohlédnout pivovar, zdarma ochutnat pivo Kozel nebo si zasoutěžit. Ve 12 hodin proběhne v pivovaru symbolické předání daru obci. Poté se můžete těšit na křest kůzlátek narozených před několika týdny v pivovaru místnímu maskotu, kozlovi Oldovi. Kmotrem kůzlátek je vrchní sládek pivovaru Jiří Fusek. Pochod bude zakončen v Kamenici, kde budou mezi 15. a 17. hodinou odměňování účastníci, kteří zdárně dorazí do cíle.

Celková délka trasy je 20,3 km. Na každém z deseti zastavení pochodu, který můžete absolvovat pěšky nebo na kole, budou probíhat zajímavé soutěže. Připojit nebo odpojit se od pochodu můžete kdekoliv na trase. Pokud například nebude ve vašich silách odpoutat ratolesti od kůzlátek, můžete strávit sobotní odpoledne v pivovaru.

Turistická stezka Krajinou barona Ringhoffera je výjimečnou procházkou v okolí Prahy. Nabízí nádherné výhledy na přírodní park Velkopopovicko a do krajiny Posázaví. Součástí je i cesta alejí k hrobce rodiny Ringhofferů nebo prohlídka kostela s rotundou a židovského hřbitova v Kostelci u Křížků.

Naučná stezka Krajinou barona Ringhoffera připomíná významného průmyslníka 19. století, který měl dominantní vliv na kulturu krajiny Velkopopovicka a Kamenicka. Baron František Ringhoffer byl majitel průmyslového impéria a představitelem tehdejší společenské elity, založil pivovar ve Velkých Popovicích a řadu dalších podniků jako měděný hamr, pilu, cihelnu, mlékárnu. S celou svou rodinou pečlivě udržovali krajinu, vysazovali aleje, upravovali cesty a okolí svých rezidencí zámku Štiřína a zámku Kamenice. Výsledky jejich péče o krajinu jsou patrné dodnes a při turistických výletech po okolí se vám neustále budou připomínat.

Jak se tam dostat:

Do Mirošovic vlakem po trati 221 – Praha, hl. nádraží – Benešov u Prahy. Z Kamenice můžete využít MHD přímo do Prahy nebo Kozlího odvozu na železniční stanici ve Strančicích ke spojům na Prahu nebo Benešov.

Zdroj: Tisková zpráva Velkopopovického Kozla


Karel Čapek: Ohrožený šnyt

[pondělí, 19. duben 2010]

Šnyt jak známo patří mezi míry duté; není to půllitr ani malé pivo, nýbrž míra toliko přibližná. Malé pivo si dávají nepijáci; piják piva, když se nechce napít, nýbrž toliko se zavlažit, nedá si třetinku, za niž by se jaksi před celým světem styděl, nýbrž šnyt. Šnyt je půllitr, ale nenapěchovaný, s pěnou do půl sklenice; záleží na dobré vůli hospodského, kolik té pěny do půllitru nadělá.

A právě z toho vznikl aktuální problém šnytu. Jde totiž o dlouhý boj hostinců s pivovary; a protože se pivovary nechtějí dát, hrozí šenkýři, že zruší šnyty, jelikož prý na nich prodělávají, a že budou prodávat jen pivo do poslední kapky odměřené jako chemikálie ve zkumavce. To tedy by znamenalo konec šnytu, míry neurčité a přesně neodměřené; a dobří pitci v hospodách by nemohli hlaholit, že si dnes už žádnou nedají a jdou do hajan, a pak se obměkčit a říci: "Tak pane vrchní, ještě jeden šnyt.” Pijákům by chyběla ta poslední krůpěj na rozloučenou, které se říkalo šnyt. Ale žádné strachy: mnoho z věcí, které nám hrozí, se nesplní. Ani šnyt nezanikne, neboť s ním by zmizel oblíbený přechod a kompromis mezi "dát si jednu” a "nedat si už nic”. Šnyt je aspoň něco víc než nic, i když to není plná sklenice. A proto se udrží jako většina kompromisů.

Zdroj: Lidovky.cz | Lidové noviny 18. 4. 1936 | Autor: Karel Čapek


Výroční speciál Sessler

[sobota, 17. duben 2010]

Pri príležitosti 2. výročia uvarenia prvej várky piva v pivovare Sessler sme v limitovanej edícii uvarili polotmavý špeciál 16,4%.


Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) František Šámal teď varuje Prazdroj, že kampaň může mít fatální důsledky pro pověst celého českého pivovarnictví i pro samotný Prazdroj.

Bratrovražedný boj pivovarů, vyvolaný kauzou „tetrahop“ a s tím související mediální kampaní lídra trhu Plzeňského Prazdroje za čistotu českého piva, graduje. Kampaní „Žijeme českým pivem“, ve které Prazdroj vyhrocenou formou varuje před používáním jiných než ryze tradičních surovin a technologií při vaření piva, poštvali proti sobě Plzeňští prakticky všechny ostatní pivovarníky. Včetně těch, kteří na ryzím způsobu vaření léta zakládají.

Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) František Šámal teď varuje Prazdroj, že kampaň může mít fatální důsledky pro pověst celého českého pivovarnictví i pro samotný Prazdroj. „Pokud bude kampaň Žijeme českým pivem pokračovat, bude Valná hromada ČSPS řešit vyloučení vaší firmy z ČSPS,“ napsal Šámal generálnímu řediteli Prazdroje Douglasu Brodmanovi v dopise, který má redakce k dispozici.

Kampaní porušuje Prazdroj podle představitelů i řady členů svazu stanovy tohoto největšího pivovarnického sdružení v Česku. Mimo jiné například čl.7., podle kterého člen má povinnost „zdržet se jednání, které by mohlo poškodit zájmy svazu a zájmy českého pivovarského a sladařského průmyslu...

Vyloučení ze svazu má podporu

Pokud by skutečně došlo při valné hromadě na hlasování o vyloučení Prazdroje, byl by výsledek – soudě podle rozhořčených reakcí prakticky všech pivovarů – zřejmě jednoznačný. „Pokud by se Prazdroj snažil dál takhle licoměrným způsobem sebe prosazovat na úkor pověsti ostatních pivovarů, ztratil by za jeho účasti takový svaz smysl. V takovém případě bychom samozřejmě hlasovali pro vyloučení,“ reaguje například spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard.

Podobný názor má i většina oslovených pivovarů. Většinou ale chtějí zůstat v anonymitě.

Kampaň Prazdroje působí dojmem, že jen oni vaří správné české pivo a ti ostatní jen míchají nějaké chemikálie. Přitom je to nesmysl, všichni vědí, jak kvalitní piva se vaří i mimo brány Prazdroje, často ještě kvalitnější,“ říká manažer jednoho z větších konkurenčních pivovarů. „Prazdroj od počátku odmítal přísná kritéria pro označení České pivo, ale teď, když mu dramaticky klesá prodej, má hlasitý křik o nekvalitě ostatních piv jediný cíl – zastavit vlastní propad. To je velmi nekorektní k ostatním pivovarům,“ dodává oslovený manažer.

Jen některé pivovary volí diplomatičtější formulace. „Nechci předjímat, jak bychom hlasovali. Počkáme, jaká bude reakce Prazdroje. Očekáváme, že tuto kampaň zastaví,“ říká šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Ochránce poctivého vaření českého piva

Prazdroj hned od první chvíle na svých pivech využívá v Evropské unii chráněné označení České pivo, které loni Brusel schválil po několikaletých přípravách a vyjednávání. Lídr tuzemského pivovarnického trhu (s téměř polovičním podílem na trhu) se teď v nejrůznějších formách reklamy a speciálních webových stránkách vymezuje jako jediný ochránce poctivého způsobu vaření českého piva, varuje před rozšířením šizené technologie a surovin, před používáním netradičních a případně chemických přísad. Barvitě popisuje například tetrahop jako chemickou látku, se kterou se dle návodu výrobce musí pracovat v gumových rukavicích,.....

Nejmenuje přímo konkrétní konkurenty, ale odkazuje na svých webových stránkách například na nedávný test MF Dnes s uvedením konkrétních piv, ve kterých byl tetrahop zjištěn.

Tetrahop je sice nezávadná, ale synteticky z extraktu přírodního chmele vyrobená látka, určená ke ztužení pěny. Používá ji roky řada pivovarů ve světě, zčásti i Česku. Jeho použití odhalil test například u piv Staropramene, Svijan, Janáčka a Zlatopramen.

Prazdroj podle informací HN od bývalého pracovníka pivovaru ovšem tetrahop v minulosti používal také, a když se od roku 2002 připravovaly na svazu kritéria surovin a technologie, která bude muset splňovat držitel v EU chráněného označení České pivo, domáhal se Prazdroj mírnějších podmínek. Jednu dobu vznik označení České pivo dokonce odmítal. Sám dnes používá například technologii dořeďování uvařených piv na nižší stupňovitost (HGB), která s tradičním způsobem vaření také nemá nic společného.

Prazdroj už dříve ústy mluvčího Jiřího Marečka popřel, že by se jednalo o nekorektní kampaň, která by měla poškodit ostatní pivovary. „Iniciativa Za čisté České pivo není adresná. Proto nás překvapuje reakce některých českých pivovarníků. Spíše bychom očekávali podporu všech pivovarů, kterým jde o zachování výjimečnosti českého piva,“ uvedl Mareček.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Novým televizním spotem zahajuje sezónu pikniků, výletů, grilování nebo například venkovních párty Zlatopramen v Maxilahvi. Reklamní šot bude poprvé uveden již 16. dubna a diváci se s ním setkají na všech nejsledovanějších českých kanálech. „Novou reklamou navazujeme na naše předchozí televizní spoty, proto se v ní opět objevuje motiv setkávání přátel na pikniku u dobrého piva. Chceme tím ukázat, že Zlatopramen v Maxilahvi s sebou můžou vzít lidé kamkoli, kde se chtějí bavit nebo relaxovat – k vodě, na výlet, na chalupu či k přátelům na grilování,“ říká Boris Rajdl, marketingový manažer značky Zlatopramen.

Podle Borise Rajdla se spot bude průběžně vysílat až do poloviny června v České televizi, na Primě, Nově, Barrandově, na Prima Cool i Nova Cinema a Nova Sport. „Masivní kampaní chceme také podtrhnout, že za pouhý rok od uvedení Zlatopramenu v tomto speciálním plastovém obalu se nám podařilo s tímto produktem získat 50procentní podíl v segmentu maloobchodního prodeje. Jen za rok se navíc Heinekenu podařilo prodat více než 300 tisíc hektolitrů piv v do té doby zpochybňovaném typu balení,“ říká Boris Rajdl. Dramatický nárůst prodeje Zlatopramenu a prodeje dalších piv v plastových obalech také vedly k vybudování první stáčecí linky tohoto typu obalů v Čeké republice – v pivovaru Starobrno. Investice do linky s vyfukovacím strojem přesáhla 100 milionů korun.

Pojetí spotu – tedy setkání přátel na pikniku u rybníka, kde se po otevření Maxilahve Zlatopramenu překvapivě objevují a vynořují další a další kamarádi, podporuje zaměření značky na zábavu a volný čas trávený s přáteli. Spot opět doprovází skupina Olympic, veselá rocková hudba se tak podle Borise Rajdla stává genetickým kódem značky Zlatopramen Maxi.

Za realizací spotu natočeného na počátku dubna v Jihoafrické republice stojí renomovaný italský režisér Bruno Bossi, kreativní ředitel agentury Hullabloo Jiří Pleskot, na vzniku celé kampaně se za společnost Heineken Česká republika podíleli marketingový ředitel Jiří Imrýšek, group brand manažer Josef Danihelík a Boris Rajdl. Kreativní řešení spotu pochází z agentury Hullabaloo a produkci natáčení zajistila společnost Vital.

Kampaň bude kromě televize mít i svou outdoorovou část, v tisku a na prodejních místech se objeví řada dalších propagačních prvků a motivačních akcí s reklamními předměty.

Zlatopramen v Maxilahvi uvedl Heineken Česká republika na trh současně se Starobrnem Tradičním v dubnu roku 2009. Výrazný úspěch Maxilahve Zlatopramen 11° potvrdil, že nový moderní obal a větší obsah spotřebitelé jednoznačně přivítali. Proto skupina Heineken vyvinula další novinku, se kterou opět zaujala prvenství na českém trhu – dvoulitrovou plastovou láhev pro značku Březňák, a tak se v prosinci loňského roku zrodil Velký Březňák, pivo v největší pivní lahvi u nás.

Maxilahev byla vyvinuta speciálně pro pivo a od běžných PET lahví se liší v několika zásadních parametrech. Díky svému složení má desetinásobně vyšší ochranu proti průniku kyslíku, dvakrát vyšší trvanlivost produktu, dvojnásobně vyšší ochranu proti průniku CO2 a odlišuje se i větší šířkou a pevností plastu. Unikátní složení plastu zajistí také lepší teplotní stabilitu piva, které si tak zachová svoji nejvyšší kvalitu. Také opětovné uzavírání lahve šroubovacím víčkem je velmi praktické, protože při správném skladování v ledničce si pivo uchová vysokou kvalitu, správný říz a lahodnou chuť tři až čtyři dny.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika


Na zahájení letošní pivní sezony se chystá Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané. Zahajovací program, v němž nebude chybět tradiční barmanská soutěž Chodovar Cup, se uskuteční v sobotu 24. dubna.

Foto

„Program začne u Staré Sladovny v půl jedné odpoledne, kdy bude dechovka Daliborka zvát do slavnostního průvodu. Veselý průvod gastronomů a lázeňských hostů vyjde v jednu hodinu. Účastníci projdou Chodovou Planou. Dobové lázeňské kostýmy a veselé masky jsou vítány. Kostýmovaní účastníci budou mít možnost ochutnat zdarma slavnostní kvasnicový ležák Chodovar z dubového pivního sudu,“ vyjádřil se obchodní a marketingový ředitel pivovaru Jiří Plevka.

Dvanáctý ročník mezinárodní barmanské soutěže v míchání drinků na bázi piva Chodovar Cup odstartuje ve 14 hodin. „Letos poprvé se tato soutěž stala součástí oficiálního kalendáře České barmanské asociace, osobní účast potvrdil předseda asociace Aleš Svojanovský,“ doplnil Plevka s tím, že poprvé budou soutěžit také barmani z Německa. „Pro návštěvníky soutěže bude míchat drinky jeden z mezinárodně nejúspěšnějších barmanů české historie Zdeněk Javorský,“ uvedl dále ředitel.

První pivní sud letošní sezony by se měl slavnostně narazit v 17 hodin. Do cíle by v tuto dobu měl dorazit také štafetový běh s pivním sudem z partnerského města Störnstein v Bavorsku. Od 18 hodin bude hrát Kokrhell Band.

Štafeta s pivním sudem startuje v sedm hodin ve Störnsteinu, na Tachovsko dorazí kolem půl jedné přes Branku, přes Tachov a Planou bude směřovat do areálu pivovaru. Na zastávkách bude ochutnávka slavnostního kvasnicového ležáku zdarma.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor a foto: Jiří Kohout


Tradiční nápoj Čechů ochutnával i šéf britské obchodní komory Richard Robinson. Právě i jeho organizace uspořádala včera večer dobročinný pivní festival ve stanu na Žofíně.

Dát si šestnáct piv a pomoci tak lidem. Nejde o krásný sen věrného pivaře, ale o realitu.

Včera večer totiž zahraniční obchodní komory uspořádaly charitativní Beer Festival, na kterém si na šestnácti různých druzích chmelového nápoje pochutnávaly významné osobnosti z Česka i ciziny. Nechyběla britská velvyslankyně Sian MacLeodová ani viceprezident Severské obchodní komory Birger Husted.

Setkali se zde lidé z osmi zahraničních obchodních komor,“ popisuje jedna z organizátorek Silvia Bušniaková neformální setkání nad pivem, které proběhlo ve stanové restauraci Žofín Garden na Slovanském ostrově v centru města. Zastoupena byla například komora kanadská, německá, nizozemská nebo třeba italská. Otevřený prostor restaurace umožnil umístění šestnácti píp i stylové barbecue na český způsob - tedy opékání prasátka v altánu u restaurace. Vůně zaplavila vltavské nábřeží a vybízela k zapíjení.

Výtěžek půjde lidem v tísni

Za vstupné na komorně laděný pivní festival zaplatili hosté tisíc korun (nečlenové komor dokonce dva tisíce), a právě výtěžek ze vstupného poputuje na konto humanitární organizace Člověk v tísni. „Odhadujeme, že se vybralo několik desítek tisíc korun. Zatím nevíme, na co konkrétně finance půjdou, ale věříme, že budou využity smysluplně. My z toho rozhodně žádný zisk mít nebudeme,“ dodává Silvia Bušniaková, která přiznává, že akce je také příležitostí k setkávání zajímavých postav nejen obchodního světa.

Většina ze zhruba pěti set přítomných návštěvníků také vyplňovala dotazníky o čtyři nejlepší pivní vzorky festivalu.

Něco jiného než minerálku sem přišel ochutnat i šéf společnosti Mattoni Antonio Pasquale a potřebným přispěl i hoteliér Khaled Al Jamal.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Zuzana Drtilová


Českokrumlovský pivovar exportuje své výrobky i daleko za hranice republiky.

Ačkoliv i českokrumlovský pivovar pocítil dopady ekonomické krize, ustál ji a v těchto dnech dokonce vyrukoval se zcela novým pivem. Zlatavý mok z Českého Krumlov mohou podle manažera Pivovaru Eggenberg Jiřího Shrbenýho ochutnat lidé až na Kypru nebo ve Finsku.

Foto

Jak si českokrumlovský pivovar stojí v dnešní době? Ekonomickou krizi jste přestáli?

Ekonomickou krizi pociťuje náš pivovar stejně, jako řada dalších podniků a podnikatelů. Propad na domácím trhu však nahradily exportní dodávky zejména do Finska. Také bych rád zmínil, že jsme v době krize zaměstnance nepropouštěli, ale naopak ještě přibírali.

Kolik zaměstnáváte lidí?

V našem pivovaru je zaměstnáno cirka 50 lidí.

V roce 2008 to s pivovarem vypadalo velice špatně. Mluvilo se o ukončení provozu. Co se tehdy vlastně dělo?

Tehdy jsme byli v konkurzu kvůli jednomu špatnému obchodu. Pivovar nebyl v provozu dva měsíce. Prodával vlastně jen pivo, které už měl navařené. Vařit nemohl, protože neměl oprávnění k výrobě alkoholu. Nakonec pivovar pronajmul svoji část podniku novému provozovateli.

Co nového momentálně pivovar chystá?

V současné době se připravujeme na nadcházející letní sezónu, která jistě potěší nejenom místní konzumenty piva, ale i řadu návštěvníků, kteří přijíždějí za krásami a poznáním našeho kraje. V neposlední řadě pak ve spolupráci s partnery připravujeme řadu kulturních akcí, na kterých produkty pivovaru chybět rozhodně nebudou.

Můžete přiblížit nové pivo?

Uvedli jsme na trh zcela nový a neobvyklý druh piva, který je v Evropě k dostání velmi ojediněle a jeho plná chuť poskytuje konzumentovi pravý gurmánský zážitek. Jedná se o tmavý ležák vyrobený klasickou recepturou ze speciálního nakouřeného ječného sladu, který dodává pivu neobyčejnou uzenou chuť. Dle jeho charakteristických vlastností mu byl přisouzen název Nakouřený Švihák.

Jaké druhy piva momentálně vyrábíte?

Momentálně vyrábíme šest druhů světlého a dva druhy tmavého piva. Škála světlých piv začíná nejméně stupňovitým světlým pivem Kristián, následuje světlé výčepní pivo Eggenberg, světlý ležák Petr Vok, speciální kvasnicový ležák, dia pivo a klasický ležák Eggenberg.

A jaké je mezi pivaři nejoblíbenější?

Nejoblíbenější je tradiční světlý ležák a nemalé oblibě se těší i ležák Petr Vok vyznačující se jemně hořkou chutí. Tmavý ležák je velmi oblíben u zahraničních návštěvníků.

Kam nejdál je krumlovské pivo exportováno?

Nejdále dostanete naše pivo na Kypru, v Laponsku, v Rusku, a bude li se obchodní činnost nadále vyvíjet pozitivně, tak i v zemích Jižní Ameriky a v Kazachstánu .

Kolik piva jste minulý rok vyrobili?

V loňském roce jsme vyrobili přibližně stejné množství v jako letech minulých.

Daří se pivo prodat? Mají o ně hospodští zájem?

V našem regionu zásobujeme sudovým pivem zhruba 100 restauračních zařízení. Z větší části jsou to hospody, kde se točí výhradně naše značka.

Uživí se pivovarská restaurace?

Pivovarská restaurace byla vybudována v prostorách bývalých pivovarských lednic nad ležáckými sklepy, kde do současnosti zraje pivo. Stylová restaurace s pivnicí, která patří k známým a vyhledávaným podnikům v Českém Krumlově, přiláká jak svou zajímavou historií, tak i nenapodobitelným kouzlem dobové architektury. Samozřejmostí je nabídka všech druhů vyráběných piv značky Eggenberg včetně oblíbeného kvasnicového ležáku.

Dáváte také na názory svých zákazníků? Jste schopní zareagovat na jejich připomínky?

Názory našich zákazníků jsou pro nás a výrobu piva velmi důležité. Dá se i říci, že jsou na prvním místě.

Myslíte si, že jsou lidé v Českém Krumlově patrioti, co se týká konzumace piva? Celkově, myslíte, že dnes lidé raději vyhledávají méně známé značky, než klasická piva jako například Gambrinus?

Převážná část zkušených krumlovských pivařů jsou patrioti a s dobrým ohlasem na naše pivo se setkáváme i při různých společenských akcích v širokém okolí. Na základě získaných poznatků zjišťuji, že se nemalá řada pivařů navrací ke konzumaci tradičních piv vyráběných klasickou českou recepturou a odmítají takzvaná europiva, u kterých reklama převyšuje kvalitu.

Vy sám pivo pijete?

Pivo samozřejmě piji se značnou oblibou a jsem rád, že díky svojí profesi mám k němu tak blízko.

Jak je vlastně českokrumlovský pivovar starý? Kdy se dá říct, že zažíval největší rozmach, svůj vrchol?

Tradice krumlovského pivovaru sahá do 16. století. Největší rozmach zažíval po malé privatizaci, kdy došlo k rozsáhlé obnově technologií.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor a foto: Václav Votruba


Pátek 26. března 2010 – to je den, kdy se do Pacova konečně po 40ti letech oficiálně vrací tradice pivovarnictví! Rodinný minipivovar Pacov slavnostně zahájil svou činnost.

Foto

Svou přítomností nás poctil například starosta Pacova, pan Lukáš Vlček, dále jeden z nejlepších sládků ČR, pan Ing. Josef Krýsl, místní farář, pan Tomáš Hajda a řada dalších…

Náš vážený přítel Vlastimil Simota starší pronesl úvodní řeč o dějinách pivovarnictví v Pacově a tradičním zvoláním „Dej Bůh štěstí!“ pak symbolicky připil novému pivovaru.

Foto

Přišel i pan farář a se slovy „Ať zde vždy vládne duch pokoje a moudrosti, lásky a ochotné služby“ nám posvětil varnu… Všem zúčastněným patří velký dík, stejně tak děkujeme všem návštěvníkům, kteří naše pivo svorně chválili, čehož si nesmírně vážíme!

Je tedy odstartováno a my doufáme, že vám naše pivo bude chutnat čím dál víc...

Zdroj: Minipivovar Pacov.cz


Rekonstrukce ležáckých sklepů v přerovském pivovaru Zubr byla zahájena před 3 roky a dosud si vyžádala náklady ve výši 40 mil. korun. Práce probíhají vždy mimo sezónu, kdy je část kapacity sklepa volná. S ukončením celé akce se počítá v roce 2012. Celková částka, kterou pivovar na modernizaci sklepů vynaloží, dosáhne 60 mil. korun. Jedná se o významnou investici do kvality, navíc s ekologickým dopadem.

Už na jaře potřebujeme plnou kapacitu sklepa, to je 50 tisíc hl, abychom mohli zahájit výrobu pro letní sezónu,“ říká ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Zubr se vyrábí tradiční metodou pomalého zrání, ve sklepích tedy přerovský ležák dokváší a dozrává až 2 měsíce, což je pětkrát déle ve srovnání se zrychlenou výrobou, kterou běžně používají zahraniční velkovýrobci piva.

V rámci rekonstrukce došlo nejen k samotným opravám ležáckých tanků, ale i výměně chladicího zařízení, rozvodů všech médií a aplikaci speciálních omítek. Z technologického hlediska je klíčová úprava vnitřních povrchů tanků. Umožňuje totiž snadné a přitom důkladné čištění vnitřku tanků, tím se zajistí potřebná sterilita prostředí před sudováním piva.

Nyní má ležácký sklep i nové hradící armatury pro přesnou regulaci tlaku vznikajícího oxidu uhličitého, důležitého pro dobrý říz i pěnivost piva.

V prostorách sklepa je nutné celoročně udržet stálou teplotu do 3°C, proto musí být systém chlazení výkonný a současně spolehlivý. V Zubru ho nyní zajišťují moderní chladící registry náhradou za starší méně efektivní žebrovice.

„Zrání ovlivňuje stabilizaci chuťových vlastností piva a je nejdelším procesem při výrobě. Pokud by při něm stoupla teplota, došlo by k negativnímu ovlivnění senzoriky a pivo by mohlo získat nežádoucí kvasničnou příchuť i vůni“ vysvětluje Pavel Svoboda.

Kromě udržení stálé teploty je pro kvalitu piva nezbytné dosažení sterility technologických zařízení. Proto jsme se rozhodli vyměnit původní skleněné potrubní rozvody za nerezové. Je to způsob, jak udržet absolutní čistotu díky efektivní sanitaci.

Investice má i významný ekologický přínos. Původní chladicí médium solanku vhodně nahradil ekologický glykol, který na rozdíl od solanky nevyžaduje speciální likvidaci.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov


Pozitívny signál zaznamenal pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Objem predaja všetkých pív distribuovaných pivovarom sa za prvý štvrťrok 2010, v porovnaní s rovnakým obdobím roku 2009, zvýšil o 2 percentá. Objem predaja vlastných a dovážaných značiek tak dosiahol spolu 51 623 hektolitrov (hl) piva. Ešte výraznejší bol medzimesačný nárast, keď v marci tohto roku vyhniansky pivovar predal o 65 percent pív viac ako vo februári. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Zvlášť potešujúci je fakt, že rast sme zaznamenali pri všetkých značkách, dokonca pri všetkých baleniach. Pivovar STEIGER je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a nielen pri STEIGRI, ale aj pri všetkých týchto importovaných značkách došlo k medziročnému nárastu predaja. Beriem to ako ďalší dôkaz, že slovenskí pivári si po hlbšom siahnutí do vrecka viac všímajú a zvažujú chute pív. Hľadajú prirodzenú, horkastú a hlavne plnú chuť s doznievaním všetkých prírodných surovín. To je totiž spojujúci prvok všetkých pív ktoré vyrábame, ale aj dovážame a distribuujeme v našej sieti. Ich klasická výroba varením každej stupňovitosti zvlášť, otvoreným kvasením v spilkách a hlavne dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach je pre takúto chuť nenahraditeľná", okomentoval vývoj predaja E.Mihálik.

STEIGER si aj vo vlaňajšom krízovom roku udržal si ziskové hospodárenie a dokonca zvýšil celkové tržby zo 14,07 mil. eura na 14,14 mil. eura, pri výstave 180-tis. hl piva z vlastnej produkcie. Pivovar STEIGER vlastní na slovenskom trhu najbohatšiu ponuku sortimentu pív, vyrobených vo vlastnom pivovare, aj distribuovaných značiek iných pivovarov.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 86.666 eur a vlani zamestnával priemerne 180 pracovníkov.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Bourání některých budov pivovaru pro historické cihly neznamená konec. Použijí se znovu.

Před téměř dvě stě lety vypalovaly pece opavských cihelen tisíce cihel, a ty pak putovaly na stavbu městského pivovaru. Léta byly svědky umění opavských sládků. Ani teď když jdou některé části pivovaru k zemi, příběh jeho cihel nekončí. Dělníci je ručně, jednu po druhé zachraňují, aby je použili na opravy budov, které se stanou součástí připravovaného společenského centra Breda&Weinstein. Osm lidí zdivo ručně rozebere zhruba za čtrnáct dní. „Do 5. května musíme být se vším všudy hotoví,“ říká šéf stavebních dělníků, kteří v areálu opavského pivovaru pracují, Tomáš Karpeta.

Zachránit chtějí zhruba sto kubíků cihel z devatenáctého století. „Použijeme je pro opravy staré a nové sladovny, strojovny a varny. Mají nezaměnitelnou barvu a patinu,“ vysvětluje manažer projektu Michal Křovák.

Průzkum ukázal, že nejlépe se historické cihly zachovaly v okolí staré kotelny, komína a ve spojovacím krčku mezi starou a novou sladovnou.

Ruční práce

Stěny musíme opatrně zbourat a ručně vybereme jednotlivé cihly. Ty pak musíme očistit, aby byly dál použitelné, a uložit,“ popisuje postup Karpeta.

K dalšímu použití dělníci vyberou každou cihlu, která má alespoň jednu stranu neporušenou. Cihly budou na nové využití čekat naskládané na paletách v budově nové sladovny.

Záchrana původních cihel při opravách historických budov u nás není běžná. „Ve většině případů se potřebný materiál na historické budovy vyrábí starými metodami, aby zapadal do původního zdiva. Opava má ale výhodu. Máme tu bohatý zdroj dobových cihel, tak proč je nevyužít? Jen se musí opatrněji bourat,“ říká architekt Oldřich Hájek, který přestavbu pivovaru projektoval.

Výhodou téměř dvě stě let starých cihel je jejich velikost, která přesně zapadne do původního zdiva, struktura a vzhled. „Opravíme jimi například uliční stěnu do Pivovarské ulice, kterou zub času hodně poznamenal. A také díry po různých zásazích za socialismu. Lepit to novými cihlami by byla hloupost,“ dodává architekt Hájek.

Tradice pokračuje

Podle opavského historika umění a člena památkové rady Národního památkového ústavu v Ostravě Pavla Šopáka je záchrana starých cihel sympatická. „Mají nezaměnitelnou patinu a jejich povrch není sterilní jako u sériově vyráběných dnešních cihel,“ říká Šopák.

Cihly, ze kterých dnešní opavský pivovar od roku 1824 zedníci stavěli, jsou místní výroby. „Mají tak symbolický vztah k městu, a díky nim pokračuje tradice místní řemeslné výroby,“ doplňuje Šopák s tím, že v devatenáctém století měla Opava hned několik cihelen. Dnes není ve městě ani jedna.

Poprvé si výsledek práce dělníků lidé prohlédnou na podzim příštího roku. Společenským centrem budou procházet velkou prosklenou pasáží, která má vytvořit dojem, že jdou po ulici. Po jedné straně budou opravené sladovny či varna, druhou uliční stěnu vytvoří moderní budovy. Ačkoliv nové centrum naplní především obchůdky, restaurace, obrovský dětský koutek či multikino, pivovarnická tradice nezanikne.

Ve druhém podlaží vznikne pivní restaurace s mikropivovarem. V bývalé varně bude stylová kavárna se zrestaurovaným pivovarnickým vybavením,“ přibližuje mluvčí společnosti Develon, která v pivovaru společenské centrum staví, Martina Cicvárková.

Pivo se v Opavě vaří od roku 1825 a tehdejší Bürgerliche Troppauer Bierbrau ročně produkoval dvanáct tisíc věder piva, což je zhruba sedm tisíc hektolitrů. Za prvních deset let produkci ztrojnásobil.

Zlaté časy zažívalo opavské pivo za rakouské monarchie, kdy ho čepovali i ve Vídni. Pivovar přežil obě války i znárodňování. Vaření piva v Opavě skončilo až v polovině devadesátých let minulého století. V roce 1994 se pivovaru Zlatovar zbavilo sdružení moravskoslezských pivovarů, aby mohlo zaplatit dluhy. Skončil v rukách podnikatele Kamila Kolka, který sice nechal pokřtít několik speciálních piv, ale krátce nato pivovar zavřel.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Žaneta Horáková


Už letos v září přivítá první návštěvníky nové pivovarnické muzeum v Hanušovicích. Vzniká v budově bývalé školy, řadu let neužívané, kterou pivovar Holba odkoupil od města.

Dům vedle odbočky z hlavní silnice k pivovaru teď prodělává rozsáhlou rekonstrukci. Výsledkem má být společenské centrum s muzeem v patře, restaurací včetně venkovního posezení v přízemí a s apartmány v podkroví.

Počítá se také s degustační místností pro návštěvníky pivovaru a vybavenými učebnami pro odborná školení. Celý objekt bude bezbariérový s využitím vertikální plošiny pro imobilní osoby,“ uvedl výkonný ředitel Holby Vladimír Zíka.

Celková investice přesáhne 17 milionů korun, z toho část pokryje dotace z evropských fondů na podporu regionu.

Dělníci uvnitř budovy právě nahazují omítky a dělají podlahy, zároveň se už rýsuje nová fasáda. Oficiální název ještě muzeum nemá.

K rozšíření vlastní expozice může přispět každý, kdo vlastní starý pivovarnický nástroj nebo předmět, který s výrobou piva nebo jeho konzumací souvisí. Pokud by byl ochoten předmět zapůjčit, může mě kontaktovat na čísle 583 300 879 nebo na adrese krellerova@holba.cz,“ uvedla vedoucí marketingu Holby Lenka Krellerová. Někteří sběratelé a také bývalí zaměstnanci pivovaru se už s nabídkou ozvali.

Radikální proměny se do podzimu dočká také celý prostor mezi muzeem a podnikovou prodejnou u viaduktu, která se přesune jinam.

Vznikne tu relaxační zóna s dětským hřištěm a s minigolfem s osmnácti drahami. Podél silnice vyroste parkoviště, naopak současné parkoviště pro zaměstnance bude zrušeno.

Pivovar loni navštívilo na 12,5 tisíce turistů, zájem každý rok roste. Zdejším unikátem je možnost spatřit tradiční výrobu klasicky vařeného piva v reálném prostředí, zatímco ve většině ostatních pivovarů zprostředkovávají prohlídky izolovaná návštěvnická centra.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Stanislava Rybičková


Nové oddělení Channel Marketingu* v Plzeňském Prazdroji povede Luboš Kastner (31). Ve své nové funkci Národního Channel Marketing manažera má na starosti koordinaci všech promo aktivit a marketingových kampaní jednotlivých značek přímo v místech prodeje, a to jak v restauracích hospodách, tak obchodech. Mezi jeho odpovědnosti patří také vývoj nových aktivačních programů a správy propagačních materiálů.

Foto

Luboš Kastner, který pochází z Plzně, vystudoval VŠE Praha se specializací na marketing a mezinárodní obchod na univerzitě Karolinska ve Stockholmu.

Před přechodem do společnosti Plzeňský Prazdroj působil na pozicích Mezinárodního marketingového manažera značek Pilsner Urquell a Miller Genuine Draft a Trade marketingového manažera mezinárodních značek skupiny SABMiller pro Evropu.

Luboš Kastner je ženatý, bezdětný. Hovoří plynně anglicky a německy. Mezi jeho zájmy patří cestování, hokej, golf a plzeňské pivo.

*Channel marketing je začleněn do oddělení Prodeje a distribuce. Prodejními kanály se rozumí místa prodeje sudového piva (restaurace a hospody) a místa prodeje lahvového a plechovkového piva (obchody, supermarkety a hypermarkety).

Zdroj. Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V Opavě přibylo nekuřáckých restaurací. Jejich majitelé vsadili na dobré jídlo a čisté prostředí.

Oblaka dýmu od stolu, u kterého si kuřák po obědě zapálí, v mžiku zaplní restauraci. Pro kuřáka očekávaný okamžik po jídle, pro nekuřáká zlý sen. Ještě před třemi lety byly v Opavě nekuřácké restaurace jen tři, teď jich Sedmička napočítala patnáct a lidé mohou volit.

Změnili jsme to před rokem. Zpočátku jsem váhala, protože jsme o některé hosty přišli. Ale zase jiní přišli kvůli čistému prostředí, takže toho nelituji a už měnit nebudu. Začali jsme dělat akce na zahrádce a chodí k nám rodiny s dětmi,“ hodnotila vedoucí restaurace U Tří jabloní Jana Zezulová. Čtyřicetiletý Josef Hartman je náruživý kuřák, ale u oběda má rád čistý vzduch, takže chodí tam, kde se nekouří. „Když jdu ale s partou na pivko, tak si chci zakouřit,“ řekl Hartman.

Od 1. července bude jasno zda majitelé vsadili na kuřáky, nebo nekuřáky. „Restaurace budou mít na dveřích piktogram, podle kterého každý pozná, zda se v ní může, nebo nemůže kouřit. Zmizí tak podniky, kde měli pár stolů nekuřáckých,“ vysvětloval předseda ostravského Sdružení podnikatelů v pohostinství František Chmelík.

Opavské restaurace a kavárny, kde na stole popelníky už neleží, lákají hosty především na dobré jídlo. Jejich majitelé se rozhodli, že hostům kromě příjemného prostředí nabídnou i čistý vzduch. Už tři roky mezi ně patří i Petr Koval, šéf restaurace U náhonu. Vsadil na to, že v té době takových podniků v Opavě moc nebylo.

Hned od otevření v červnu 1995 jsme se snažili hostům nabízet kvalitní jídla. Pak k nám začali hodně chodit rodiče s malými dětmi, a tak jsme zkusili nekuřáckou pauzu do dvou hodin během oběda. Jenže kuřáci pak kouřem obtěžovali ty, co přišli na oběd později. Proto jsme restauraci před třemi roky změnili na úplně nekuřáckou,“ vysvětloval Koval.

Kuřáci jsou za zdí

V restauraci U Minervy mají nekuřáckou jídelnu, kde se mohou hosté od půl jedenácté do půl druhé naobědvat, aniž by je obtěžoval kouř. „Hned potom otevíráme vedlejší kuřáckou restauraci, která je od jídelny oddělená zdí a má vlastní vchod. Tam chodí ti, co přijdou na pivo a chtějí si i zakouřit. Když máme oslavu, tak se nekuřáci baví v jídelně nebo venku na terase,“ popsala vedoucí Radka Mališová. Osmadvacetiletý Jiří Holous je kuřák, takže dává přednost restauracím, kde mu kouřit dovolí „Když jdu na pivo nebo koncert a mám chuť na cigaretu, dám přednost tomu, abych nemusel kouřit venku,“ řekl Holous.

Naopak třiatřicetiletý Ondřej Krátký si rád zajde na pivečko do nekuřáckého prostředí opavské restaurace Kašpárkova pizza Na Rybníčku. „Když jdu s kamarády na pivo, nemám rád, když doma smrdím kouřem,“ komentoval Motl. Čistě nekuřácká je také kavárna Na vyhlídce v domě U Anděla. Provozuje ji kuřák, pětadvacetiletý Ondřej Dužík. „Chci s kouřením přestat, a tak jsem si říkal, že mi to třeba pomůže. Navíc si to přáli i majitelé domu, kde kavárna je. Ti, co si musí nutně zapálit, můžou ven na balkon,“ popsal Dužík.

Děti mají svůj koutek

Díky nekuřáckému prostředí si sem našly cestu i rodiny s malými dětmi. „Maminka si dá kávu, děti zmrzlinu a tatínek pivo. Aby děti nezlobily, můžou si zadarmo zahrát člověče nezlob se nebo si pohrát s hračkami v dětském koutku,“ řekl Dužík.

Na nebezpečí, kterému jsou vystaveni nekuřáci, kteří vysedávají v zakouřené restauraci, upozornil primář oddělení respiračních onemocnění Slezské nemocnice v Opavě Zdeněk Nykel. „Tím, že nekuřáci vdechují cigaretový kouř, je to pro jejich zdraví stejně škodlivé, jako kdyby normálně kouřili. Kouření je nejčastější příčinou rakoviny dýchacích cest nebo chronické bronchitidy,“ varoval Nykel.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Liana Melecká


Ambasadorský sraz

[úterý, 13. duben 2010]

Minulý týden proběhl v pivovaru první velký Ambasadorský sraz. Na 160 Ambasadorů se celý den školilo a prokazovalo své znalosti o pivu Pilsner Urquell. Pod vedením našich sládků a jednoho z nejlepších výčepních v ČR, Václava Vanyi, si vyzkoušeli, jak se správně čepuje hladinka, testovali se v senzorické degustaci, varním procesu, znalostí o pivu.

Foto

Starší obchodní sládek Václav Berka poukázal na nejčastější chyby hospodských a vzal Ambasadory na speciální prohlídku pivovaru. Akce byla úspěšně zakončena ve večerních hodinách Na Spilce.

Foto

Další velký sraz je naplánován na Pilsner Fest - poslední pátek a sobotu v srpnu. Všem děkujeme za perfektní účast, udělali jste nám všichni svým zapálením a přístupem ke srazu velkou radost.

Foto

Zdroj: Facebook | Autor: Pilsner Urquell


Aktuální zaměstnání - stavitel z pivních tácků. To by si do svého životopisu mohl klidně napsat Němec Sven Gébl.

Poslední tři měsíce nedělal nic jiného, než že dával tácek k tácku a stavěl z nich místnost i s vnitřním vybavením. Řekli byste, že bude na svůj výtvor náležitě pyšný. On ho ale chvíli po dostavbě strhl k zemi.

Šest hodin denně, 7 dní v týdnu, bezmála tři měsíce. Postavit místnost ve skutečné velikosti z pivních tácků a vybavit ji stolem, židlemi, a dokonce krbem vyneslo Němce Svena Göbla na seznam Guinessových rekordmanů.

Nesměl k tomu ale použít jedinou tubu lepidla. Přinést důkaz o tom, že nepodváděl, nebylo složité. Jedním dotykem totiž stavbu shodil.

"Vlastně už jsem si byl jistý, že to bude světový rekord. Dnes jsem stavbu už jen shodil, abych komisaře Guinessova výboru přesvědčil, že jsem k sobě tácky nijak nepřipevnil," říká rekordman.

Sven použil čtvrt milionů tácků a skládal je od letošního ledna. Ale nebyla to jeho prvotina; s podobnými stavbami z tácků se dostal do knihy rekordů už dvakrát.

Zdroj: TN.cz


«« « Strana 551 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň