Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Ministerstvem řízený pivovar řeší problém, jak zastavit propad výroby. Vyškov není na prodej, stát ho chce ale co nejdřív pronajmout.

Státem ovládané Jihomoravské pivovary ve Vyškově mají problém. Poslední čtyři roky se potýkají se ztrátami, propadem výroby i tržeb, což přinutilo ministerstvo zemědělství už loni k opakované výměně vedení. Nový šéf doufá, že letos pivovar svou cestu dolů snad zastaví. Pomoci by měl nyní i nájemce, kterému stát pivovar svěří.

"Momentálně se připravují zadávací podmínky pro výběrové řízení. Pronájem podniku či jeho části představuje jedinou možnost změny k lepšímu," vyjádřil se včera mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.

Přímo prodej do soukromých rukou ale nepřichází v úvahu. Situaci ve Vyškově totiž komplikuje fakt, že budovy pivovaru v centru města patřily kdysi církvi a ta o ně stále usiluje v rámci léta odkládaného zákona o církevních restitucích.

Žádné dluhy, chabý prodej

Zatímco druhý ze státem ovládaných pivovarů - Budějovický Budvar s produkcí přes 1,3 milionu hektolitrů - zdařile konkuruje největším hráčům na trhu, bilance hektolitrů piva, které od roku 2000 uvařili Vyškovští, není lichotivá. Před osmi lety činila roční produkce přes 78 tisíc hektolitrů, loni už necelou polovinu.

"Nemáme žádné dluhy. Ale osm let se tady situace moc neřešila. Bude úspěch, pokud se nám v tomto roce podaří pokles zastavit," potvrzuje vážnou situaci firmy s 45 zaměstnanci nynější ředitel David Kaprál.

Vyměnil a posílil už obchodní oddělení, zavádí systém, který má garantovat kvalitu 19 vyškovských značek, například Džbán, Atlet či Březňák (shodný název se značkou skupiny Heineken). A sází na lepší marketingovou podporu a reklamu. "Jsme regionální pivovar, který vaří skvělé pivo a vyloženě tradičním způsobem. Ale musíme to umět také lidem podat," tvrdí.

Kromě Jihomoravských pivovarů a Budvaru funguje v Česku už jen jediný průmyslový pivovar ze 49, který nemá soukromého majitele. Tím je Měšťanský pivovar Strakonice. V majetku samosprávy byl ještě loni i náchodský Pivovar Primátor.

Zatímco ale náchodští radní svůj ziskový zdroj především speciálních piv prodali s odkazem, že soukromý majitel dokáže lépe zajistit úsporu nákladů i potřebné investice, ve Strakonicích zatím nechtějí o privatizaci ani slyšet.

"Jistě, ozývají se u nás nyní i zastánci prodeje, ale většina zastupitelů je proti prodeji. Pivovar si umí sám vydělat na investice, zvyšuje prestiž města i povědomí mezi turisty," hájí vládu města nad značkou Dudák starosta Pavel Vondrys.

Soukromník není zárukou

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý připomíná, že v tomhle oboru nutně nemusí platit, že nejlepší je soukromý vlastník: "Říká se obecně, že stát je špatný vlastník. Ale v tomhle případě je třeba posuzovat případ od případu. Budvaru, přestože vede po světě spoustu nákladných známkoprávních sporů, se daří."

Stát už přitom léta připravoval privatizaci Budvaru, ale nynější vláda to už nepovažuje za dobrý nápad. S Vyškovem je to ale jiné. Pokud by nebyl zařazen mezi majetek, který stát církvím vrátí, bude se hledat kupec. "Nejedná se totiž o žádný strategický podnik ani o strategickou komoditu, ve které by byla účast státu nezbytná a nutná," říká Vorlíček.

PRONAJMOUT, A PAK PRODAT?

Ministerstvo zemědělství chystá pronájem státního pivovaru ve Vyškově. Pokud se objekty nestanou v budoucnu předmětem církevních restitucí, bude Vyškov i na prodej.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Produkci Pivovaru Černá Hora od podzimu obohatí pšeničné pivo. To má ve svém sortimentu u nás jen málo pivovarů.

Pšeničné pivo je lehčí, lépe stravitelné. Je charakteristické světlou až slámovou barvou, vysokou nasyceností a bohatou pěnou. Bude nefiltrované, jsou v něm cítit kvasnice,“ uvedl šéf pivovaru Jiří Fusek s tím, že pro další rok chystají i variantu pšeničného piva bez alkoholu.

Pro nové, svrchně kvašené pšeničné pivo, hledá pivovar název. Ten, jehož návrh názvu piva bude vybrán, získá 365 nápojů z produkce pivovaru a propagační předměty Blanenského deníku Rovnost. „Uzávěrka soutěže je osmého srpna. Název by měl být srozumitelný, mít nejvíce tři slabiky a samozřejmě být dobře zapamatovatelný,“ vyjmenoval hlavní kritéria Hubert Adámek z pivovaru.

Název může vycházet z pšeničného původu piva, jeho historie, historie pivovaru nebo regionu, pivovarských výrazů týkajících se například výroby piva či názvů inspirovaných Bavorskem, kde je pšeničné pivo téměř národním nápojem.

První várku pšeničného piva v pivovaru ochutnají pětadvacátého srpna. Milovníci piva budou mít možnost jej poprvé vyzkoušet šestadvacátého září na tradiční Pivní pouti. „Jeho kmotrou by se měla stát zpěvačka Lucie Bílá,“ doplnil Adámek.

Zájemci mohou návrhy posílat poštou na Pivovar Černá Hora, a. s, 679 21 Černá Hora, nebo e–mailem na adresu asistentka@pivovarch.cz

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Leona Paroulková


Na Javořinu i na kole

[úterý, 21. červenec 2009]

Tradiční nedělní setkání na Velké Javořině už se kvapem blíží. Při této letité akci však možná vzniká tradice nová. V sobotu, tedy den před vlastními slavnostmi, se na nejvyšší hoře Bílých Karpat uskuteční i takzvaný Janáček tour. Tedy setkání cyklopatriotů z obou stran hranic.

Je to také z toho důvodu, že na Javořinu se vydává stále více lidí na kole,“ vysvětlil jeden z organizátorů Pavel Josefík, proč se pořádá i setkání cyklistů. „Druhým důvodem je skutečnost, že po změně majitele Holubyho chaty už nemohl Janáček na slavnostech točit pivo. Lidé se po něm však stále ptali, tak teď se bude Patriot točit pro patrioty v sobotu,“ dodal Josefík.

Letos jde už o druhý ročník. Loni i bez oficiální prezentace dorazilo kolem stovky cyklistů. Pokud vyjde počasí, může být toto číslo snadno překonáno. A i pivní degustace bude skutečně kulturní. Vždyť pivo zde bude točit i ředitel brodského Domu kultury Jaroslav Mikulík.

Zdroj: iDobrý den.cz | Autor: FAB


Heineken má nový korporátní web

[úterý, 21. červenec 2009]

Novou webovou prezentaci spustila pro své tuzemské pivovary společnost Heineken. Web má kromě přehlednější navigační struktury přinést i detailnější informace o aktivitách skupiny, managementu, historii, jednotlivých brandech či odpovědné konzumaci alkoholu. Prezentace je propojena s dalšími weby značek a projektů skupiny Heineken - weby značek Krušovice, Starobrno a projektu Ligy garantované kvality.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Petr Vocelka


Nýdek zažil desátý ročník populárního Bierfestu. Sobotní pivní slavnost na náměstí navštívilo podle pořadatelů přibližně 1500 lidí.

Jsme tady na prázdninách u dědy, ale tady jsme se narodily,“ poznamenala 19letá Radka Uherčíková, která vše sledovala společně s o rok starší sestrou Gabrielou. „My jsme přišli, protože tady se lidé vždycky dobře baví,“ uvedla čtyřicetiletá Renata Lukačková z Třince.

Návštěvníkům zahrály například kapely Ferband a Blaf. „My chodíme hlavně na dechovku, tu máme jako starší generace rádi,“ potvrdila 68letá nýdecká důchodkyně Halina Kantorová. Její manžel Pavel přikyvoval. „Hrál jsem v dechovce třicet roků, nejdříve v Českém Těšíně a ve Vendryni a potom tady v Nýdku. Kapelníkem byl Vilém Heczko,“ vzpomínal. Otazník visel jen nad počasím. „Když zaprší, nevadí. Je teplo, bude to osvěžení,“ tvrdila Halina Kantorová.

Později přišla silná průtrž mračen, před vystoupením Věry Špinarové se však počasí alespoň trochu uklidnilo. „Liják to byl hrozný, bohužel hodně lidí odešlo, ale na zlatý hřeb večera se řada z nich vrátila. Návštěvníci, kteří to nevzdali, nelitovali. Ten závěr byl impozantní,“ řekl oficiální tiskový mluvčí Bierfestu Jan Vitásek. Tancovalo se i při závěrečné diskotéce.

Podle Vitáska měli návštěvníci k dispozici šestnáct druhů piva, prodejci nabízeli rovněž místní speciality – například placky se „špyrkami“ nebo nakládané maso, jemuž se říká „rojberka“. „A hasiči, přestože nejsou myslivci, tu měli srnčí guláš,“ poznamenal Vitásek. „I když se počasí tentokrát velice krutě podepsalo na návštěvnosti, odhaduji, že přišlo asi patnáct set lidí,“ konstatoval.

Připomněl, že při Bierfestu hrají důležitou roli místní Sokol a sbor dobrovolných hasičů. „Zabezpečení je dokonalé. Hasiči tady mají nejen stánek, ale třicet metrů od náměstí je zbrojnice, kde je v plné pohotovosti cisternový automobil Tatra,“ smál se mluvčí.

Na sobotní akci do Nýdku přijela i skupinka mladých lidí hned ze čtyř slovenských obcí – Skalité, Čierne, Čadca a Svrčinovec. „Jsme tady poprvé, ale myslím si, že na takovou malou dědinku je to super,“ popsal své dojmy jeden z mladíků.

Foto a video zde...

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Marek Cholewa


Pivní slavnosti propršely

[pondělí, 20. červenec 2009]

Pivní slavnosti, které se o tomto víkendu konaly v Nečtinech na Plzni-severu a v Nepomuku na Plzni-jihu, kazil téměř celou sobotu vytrvalý déšť. Malá návštěvnost se zvedla večer, kdy se trochu vyjasnilo.

Pouťové atrakce na nečtinském hřišti zely prázdnotou a stánkaři s nadějí vzhlíželi k obloze. Dechová kapela Radyňačka, která vystoupila po poledni, hrála jen pro pár lidí, kteří pod pódiem drželi deštníky. Téměř všichni, kteří se na slavnosti v deštivém a studeném počasí vydali, se schovávali pod stany. Hrstce lidí naopak déšť nevadil vůbec. „Je to tady dobrý,“ nechala se slyšet parta mladých lidí.

Na piváky do Nečtin jezdím každý rok. Letos je to ale slabý. Nikdo tady není, spousta mých známých zůstala kvůli tomu dešti doma. Kdyby tu večer nebyl ten rock, asi bychom to taky zabalili,“ svěřila se třiadvacetiletá Jana Dvořáková z Plzně, která jezdí ke příbuzným do Manětína.

Nečtinský starosta Jiří Křemenák byl i přes zamračené počasí optimistický. „Sice nám to tady déšť kazí, ale my si náladu zkazit nenecháme,“ pronesl s úsměvem. Tahák programu František Ringo Čech nakonec nevystoupil. Pořadatelé očekávali, že návštěvnost zvedne večerní bigbít.

V Nepomuku, kde se konaly pivní slavnosti po sedmnácté, bylo také pod mrakem. Narozdíl od Nečtin zde ale bylo více stanů, pod které se lidé mohli schovat. Obrat nastal během pozdního odpoledne, kdy se protrhaly mraky, a nepomucké náměstí se poměrně dost zaplnilo. Ani tak ale návštěvnost rekordy netrhala.

Zatímco v Nečtinech bylo možné ochutnat jen pivo pěti pivovarů, v Nepomuku se lidem nabízela širší nabídka více než dvaceti českých, moravských a dokonce i zahraničních pivovarů. Lidé se nejvíce pohybovali u stánků malých pivovarů. Nejednoho pivaře zlákaly různé kulinářské speciality, jejichž vůně se linula nepomuckým náměstím.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Miroslava Vejvodová


Češi si oblíbili nealkoholické pivo

[pondělí, 20. červenec 2009]

Nealkoholické pivo si získává stále nové příznivce. Ještě donedávna je bylo možné dostat jen v lahvích, teď už ale některé z pivovarů dodávají nealko pivo pro hospody a restaurace i v sudech. Jeho spotřeba neustále stoupá, například Budějovický Budvar meziročně zvedl prodej svého nealkoholického piva o 15 procent.

Ředitel Budvaru Jiří Boček míní, že nárůstu spotřeby pomohla i přísnější pravidla silničního provozu: "Nealkoholické pivo je novým fenoménem. Asi od roku 2006, kdy vstoupil v platnost silniční zákon, který řidiče postihuje ztrátou bodů. Tento nový systém nastartoval růst spotřeby nealkoholického piva. Pro někoho je to nutnost, protože hodně řídí a logicky nechce riskovat. Pití nealkoholického piva je i novým životním stylem."

Češi se také začínají od točeného piva více přiklánět k lahvovému. Jak vyplývá ze statistik Českého svazu sladoven a pivovarů, točené pivo vede nad lahvovým už jen asi o jedno procento.

Ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček tento trend potvrzuje: "Současná hospodářská krize zhoršuje podmínky pro spotřebitele. Nutí je to měnit jejich konzumentské návyky. Průměrná výtoč poklesla v prvním čtvrtletí roku 2009 o dalších devět procent a snižuje se i počet gastronomických objektů. Spotřebitelé snížili počet návštěv v gastronomických objektech a svou spotřebu piva přesouvají do maloobchodu, tedy do nákupu lahvového piva v řetězcích jako alternativy."

Průměrný Čech vypije za jeden rok asi 160 litrů piva.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Ivan Mls


Pivo Martiner

[pondělí, 20. červenec 2009]

V seriáli HN hľadáme pôvodné slovenské výrobky.

Začiatky priemyselného pivovaru v Turčianskom Svätom Martine siahajú do roku 1893, keď ho založil istý Jozef Capko. Pomerne skoro, už v roku 1920, v ňom začali využívať aj elektrický pohon. Ochrannú známku získalo martinské pivo v roku 1931 pod názvom Svätomartinský zdroj, neskôr sa značka zmenila na Martinský zdroj, potom na Martiner, ale existovali aj variácie Martiner Pils, Martiner bier a Martiner Porter.

Za socializmu sa nápoj vyvážal do vyše 10 štátov celého sveta. Po zmene režimov sa v roku 1991 pivovar sprivatizoval a o deväť rokov neskôr sa stal súčasťou druhej najväčšej pivovarníckej nadnárodnej skupiny na svete – Heineken Holandsko.

Dnes je Martiner silnou regionálnou značkou. Vyrába sa len pre domáci trh, ale až 80 percent sa predá v Martine a v regiónoch Turiec, Orava a Liptov. Distribuuje sa čapované alebo v pollitrových fľašiach v dvoch stupňovitostiach – 12 % a 10 % – dominuje však 12 % ležiak.

Za posledné tri roky má značka relatívne stabilnú pozíciu na trhu, najmä vďaka silnej lojalite v domácom regióne Turca. Dosahuje ju aj napriek tomu, že nepatrí medzi mediálne masívne podporované značky. V portfóliu značiek Heinekenu Slovensko má dôležitú lokálnu úlohu, je napríklad dlhodobým partnerom Slovenského komorného divadla v Martine, hokejového klubu MHC Martin, ako aj športových či kultúrnych podujatí v regióne.

Martiner je pivo plzenského typu, charakterizuje ho plná chlebová chuť, stredná horkosť, zlatistá farba a jemná chmeľová aróma.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Táňa Rundesová


Leto zlepšilo pivovarom náladu

[pondělí, 20. červenec 2009]

Slovenskí pivovarníci si po hrozivom prvom kvartáli čiastočne vydýchli. V porovnaní s minulým rokom si totiž spotrebitelia doprajú stále menej zlatistého moku, no pokles už nedosahuje ani desať percent. Hoci prichádza vrchol letnej sezóny, počasie, ktoré má na spotrebu piva výrazný dosah, stále nie je ideálne. V kombinácii s vyššími cenami surovín by chladné mesiace mohli spôsobiť zdražovanie v druhej časti tohto roka.

Z najhoršieho vonku

Predaj je stále nižší, ale už to nie je také tragické,“ hovorí Emil Mihálik, marketingový manažér pivovaru Steiger, ktorý je momentálne medzi pivovarníckymi skupinami na Slovensku na tretej priečke. Predajná bilancia Steigera sa v druhom kvartáli v porovnaní s prvým zlepšila, no medziročne predal aj tak o šesť percent menej piva. Pritom počas prvých troch mesiacov zaznamenal dokonca až 14-percentný pokles. „Prvý kvartál bol svojím prepadom výnimočný a korešpondoval aj s celou Európou, pretože všetky európske krajiny v tomto období zaznamenali pokles od štyroch do pätnástich percent. V druhom kvartáli sa už situácia stabilizovala,“ vraví výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták. V posledných mesiacoch sa tak predaj opäť zvýšil, no k úrovni z minulého roka sa stále nepriblížil. „Druhý štvrťrok je vďaka priaznivejšiemu počasiu a sezónnym vplyvom tradične silnejší z hľadiska predaja piva, tento trend sa prejavil aj v tomto roku. Celkovo je predaj piva na Slovensku v tomto roku medziročne nižší v priemere približne o desať percent,“ vysvetľuje Hana Šimková, manažérka korporátnych vzťahov spoločnosti Heineken. Pritom medzi hlavnými problémami, ktoré trápia slovenských výrobcov, ostáva nákupná turistika a import lacného piva, hlavne z Českej republiky. „V súčasnosti sa výraznejšie prejavuje dovoz lacných českých pív najmä z malých českých pivovarov z prihraničných oblastí, ktorý má priamy vplyv na nižší predaj slovenského piva,“ dodáva Šimková.

Ceny budú závisieť od surovín

Veľké výkyvy a skoky v cenách surovín zo začiatku roka sa stabilizovali a v súčasnosti výrobcovia čakajú na novú úrodu sladu a chmeľu. Podľa Šimkovej sa bude vyvíjať cenová hladina v druhej polovici roka. Milovníci piva sú však na jeho cenu citliví. „Dôležité sú vstupy. Ak sa nepohnú, ceny udržíme, tak ako v druhom kvartáli, keď sme zdražovali len časť sortimentu, aj to len o tri percentá,“ tvrdí Mihálik.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Miroslav Hargaš


Osm až deset tisíc návštěvníků očekává hanušovický Pivovar Holba na tradičních Pivovarských slavnostech v prvním víkendu září. Letos budou o to honosněji, že pivovar slaví 135. výročí svého založení.

Foto

Bude to velká narozeninová párty se soutěžemi, hudbou na hlavní a vedlejší scéně a samozřejmě s točením piva,“ zve mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Slavnosti začnou v pátek 4. září exkurzemi, na hudební scéně bude hlavním tahákem Jan Nedvěd. Sobotní program začne ve 13 hodin. Ředitel pivovaru pojede kočárem pro starostu, na nádvoří s nimi pak přijede král s družinou a předá městu právo várečné. Organizátoři doufají, že roli krále přijme moderátor slavností Patrik Hezucký. Hlavním hudebním tahákem soboty má být vystoupení slovenské skupiny No Name, program zakončí před půlnocí ohňostroj.

Po oba dny se bude točit mimo jiné i polotmavý speciál Holba Šerák o symbolické stupňovitosti 13,51 podle výšky stejnojmenného kopce Šeráku.

Je to pivo s barvou lesního medu a hustou smetanovou pěnou. Výjimečné je pro své chuťové vlastnosti i aroma, které získává díky speciální receptuře a vybraným surovinám,“ říká Hana Matulová.

Výroba speciálního Šeráku je náročná nejen na suroviny. „Pivo má větší podíl sladu a chmelíme ho pouze žateckým poloraným červeňákem, tedy nejkvalitnějším českým chmelem s typickým aroma. Svoji barvu i říz získává přirozenými procesy, takže ho není třeba dobarvovat ani uměle dosycovat", informuje sládek Luděk Reichl.

Hlavní kvašení trvá v otevřené spilce asi dvanáct dní, pivo pak dva měsíce dozrává a dokváší v ležáckém sklepě. Co se z dvou set uvařených hektolitrů nevytočí při slavnostech, dostanou pak restaurace, které čepují Holbu.

Vstupenky na Pivovarské slavnosti budou k dostání už od poloviny srpna v infocentrech v Šumperku, Zábřehu, Hanušovicích a Králíkách a také v podnikové prodejně Holby. Vstupné na sobotu bude stát v předprodeji 90 korun, na oba dny 120 korun.

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autor a foto: Stanislava Rybičková


Černohorští nejsou spokojení s vysokou cenou vodného a stočného. Začátkem července rozhodovali o tom, zda chtějí zůstat ve Svazku vodovodů a kanalizací, který ceny vody určuje. K referendu přitom nedorazil požadovaný počet lidí. Majitel pivovaru Jiří Fusek, který vyvolal diskuse nad cenou vody, tak volá po dalším referendu.

Foto

Referenda se zúčastnilo dvě stě osmdesát jedna lidí z Černé Hory. Drtivá většina z nich byla pro vystoupení ze Svazku vodovodů a kanalizací. „Tito lidé také vyslovili v anketě nedůvěru zastupitelstvu,“ podotkl majitel pivovaru Jiří Fusek s tím, že rozhodovat nakonec nepřišlo požadovaných pětatřicet procent obyvatel městyse.

Podle Fuska radní referendum vyhlásili ve špatnou dobu. „Zvolení termínu třetího července, tedy v den zahájení prázdnin a prodlouženého víkendu, je pokračováním vodárenského divadla. Dále bychom nemohli ze svazku vystoupit ještě letos,“ kritizoval Fusek. Ten je připraven vyrazit znovu do boje. „Ve vhodném období podle zákona vyhlásíme komisi nového referenda. Není možné, abychom měli jednu z nejvyšších cen vody v republice bez jasných ekonomických podkladů,“ míní Fusek.

Jak praví zákon, další referendum může být vyhlášeno za dva roky. Tvrdí to starosta městyse Bohumil Hlavička. Ten odmítl, že by záměrně stanovil nevhodný termín referenda. „Když pan Fusek volal po referendu, nakonec jsme je se zastupiteli vyhlásili hned sami,“ dodal Hlavička, který zaznamenal dvě stě šedesát čtyři hlasů, které mu vyjádřily nedůvěru. „Jestliže zastupitelstvu vyhlásilo nedůvěru zhruba osmnáct procent Černohorských, je na tom dobře,“ sdělil.

Pro vystoupení ze svazku hlasoval Vlastimil Polínek z Černé Hory. „Udělal jsem předběžné kalkulace, ze kterých plyne, že po vystoupení ze svazku v Černé Hoře cena vody nepřekročí padesát korun za litr. A to včetně rezervy na údržbu. Modelem pro tyto výpočty bylo hospodaření s vodou ve Velkých Opatovicích, Rájci-Jestřebí a Kunštátě,“ míní Polínek.

Podle starosty Hlavičky však v takovém případě obecní pokladna nemůže mít dostatek peněz na opravy vodovodů. „Jsem si jistý, že tam, kde je voda lacinější, nemají peníze na opravy, které je čekají. Je to otázka hospodaření,“ míní Hlavička.

O tom, že lidé měli dostatek informací, je přesvědčený Richard Sladký z občanského sdružení. „Asi sto otázek od lidí jsme poslali vodárenské akciové společnosti, která se o vodovody stará. Odpovědi dostali lidé čtrnáct dní před referendem do svých schránek,“ řekl Sladký. Podle něj byl letní termín referenda nešťastný. „Radní ale neměli jinou možnost. Museli je vyhlásit do tří měsíců,“ dodal Sladký.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Karolína Opatřilová


Plzeňsko žije slavnostmi piva

[neděle, 19. červenec 2009]

V Nečtinech na severním Plzeňsku a v Nepomuku na jižním Plzeňsku se konají pivní slavnosti.

Na nepomuckém náměstí zakotvila zhruba dvacítka českých, moravských i zahraničních pivovarů, které nabízejí své originální zlatavé moky. Slavnosti celý den doprovází hudba mnoha žánrů, a to od dechovky po folk, punk i tvrdý metal, aby si každý našel svůj styl.

Organizátoři nepomuckých pivních slavností mysleli i na ty, kteří pivu neholdují. Ti mohou ochutnat míchané alkoholické i nealkoholické nápoje či moravská vína. Prázdný žaludek zasytí klobása, langoše nebo párky, labužníci si ale mohou pochutnat i na rozmanitějších gastronomických kouscích, jako je uzená krůta, pečené kuře nebo švýcarský sýr.

Na sedmnácté pivní slavnosti v Nepomuku je vstup zdarma.

Na fotbalovém hřišti v Nečtinech se pivo oslavuje již po patnácté a jeho milovníci jej mohou prolévat hrdlem nejen celou sobotu až do noci, ale i v neděli od 13 hodin do půlnoci.

S nabídkou tekutých chlebů by se měla představit necelá desítka českých pivovarů. Zejména děti potěší lunaparky a pouťové atrakce. Na všechny čeká mnoho kulinářských specialit a rozmanitý stánkový prodej.

Po celou sobotu je připravený bohatý kulturní program. Ve 12.30 hodin zahraje na velké scéně dechová kapela Radyňačka. V 15.15 hodin budou návštěvníci moci vidět výpravný pořad z historie Staré Číny: Čínský drak přijíždí. Mezi 16. a 19. hodinou se představí taneční orchestr Desperados a František Ringo Čech. V 19.30 se na pódiu objeví rocková skupina Medium. V 21 hodin ji vystřídá rocková formace Parkán z jižních Čech. Po jedné hodině ranní začíná diskotéka. Hudební produkce jsou připravené i na neděli.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Miroslava Vejvodová


U Fleků vaří pivo přes 500 let

[neděle, 19. červenec 2009]

První zmínka o nejstarším pražském pivovaru U Fleků se datuje do roku 1499. Dům „U dvou strak“ tehdy koupil sladovník Vít Skřemenec a založil v něm pivovar.

Foto

Dům s pivovarem měnil v historii své majitele. Největšího rozkvětu se dočkal v druhé polovině 16. století, kdy ho vlastnila Ludmila Skřemencová. Za svůj život vystřídala čtyři manžele, z nichž zde každý působil jako sládek.

Švédské útoky

Nejtemnější období zažil dům během třicetileté války. „Na jejím začátku byl dům konfiskován a později ho poškodili Švédové při ostřelování nedaleké věže u Mánesa,“ sdělila Marcela Dvořáková, mluvčí společnosti Veolia Voda, která opravu Šítkovské věže nedávno financovala.

V druhé polovině 18. století koupil pivovar Jakub Flekovský, po němž se minipivovar jmenuje dodnes. Později patřil objekt rodině Pštrossových, kteří díky koupi okolních pozemků podnik rozšířili a upravili ho do dnešních rozměrů.

Vyhlášený černý ležák

V polovině 19. století se zde začal vařit dodnes nabízený Flekovský tmavý 13 % ležák po bavorském způsobu. O pár desítek let později hrál flekovský podnik významnou úlohu při zakládání Pražského společenství sládků. Tato organizace sdružovala malé pivovary, které se chtěly bránit velkým podnikům.

Na počátku 20. století se stal majitelem pivovaru Josef Karel Khop. Manželka Marie po jeho smrti koupila dům společně s Václavem Brtníkem.

Foto

Znárodnění pivu neprospělo

Po válce však došlo k znárodnění. Podnik spadal pod Pražské pivovary, n.p. Během let ho postupně spravoval nuselský, branický i smíchovský pivovar.

Socialistické vlastnictví se na pivovaru negativně podepsalo a v osmdesátých letech se dokonce uvažovalo o jeho zrušení.

Nakonec však došlo k rekonstrukci. Po revoluci se podnik vrátil předválečným majitelům. Od roku 1999 sídlí v zdejší bývalé sladovně pivovarské muzeum.

Zdroj: Pražský deník.cz | Autor: Jan Puci


Milovníci piva majú od augusta možnosť ochutnať pivné špeciály už aj v Bratislave. V Karlovej Vsi na Jurigovom námestí 3 sa otvára prvá pivotéka v Bratislave a tiež na Slovensku. Vychutnávať si môžu návštevníci takmer 50 druhov belgických pív, medzi ktorými nechýbajú tradičné ležiaky, osviežujúce pšeničné, pivá s ovocnou príchuťou alebo silné kláštorné pivá.

Ako prvé nájdu zákazníci v Prešporskej pivotéke pivá z Belgicka, teda krajiny, ktorá je známa rozsiahlou výrobou piva. V súčasnosti sa ich v tejto malej krajine vyrába viac ako 800 druhov. "K belgickým pivám budú pribúdať špeciality slovenských minipivovarov a tradičné druhy z ďalších krajín, ktoré potešia našincov svojou nezameniteľnou a výnimočnou chuťou," povedala pre TASR Silvia Nagyová z Prešporskej pivotéky.

Na otázku, aký druh piva najlepšie hasí smäd v týchto horúcich dňoch, odporučila pšeničné pivá. Na rôznych rodinných oslavách k prípitku poslúžia ovocné druhy, ktoré rovnako nájdu uplatnenie na spoločenskom večierku. Ak hľadáte výrazný aperitív, poslúžia trapistické pivá ako napríklad značky Orval alebo Chimay, ktoré sa výborne hodia aj k syru roquefort či slovenskému syru niva. K polievkam alebo predjedlám je dobré vyskúšať niektoré belgické gueuze s príchuťou sherry. Pomarančové tóny vybraných belgických druhov sa vynikajúco dopĺňajú so sladkými dezertmi. Dokonalou bodkou za skvelou večerou, čo majú milovníci piva odskúšané, môže byť pohár bohatého piva Kasteel, ktorý doplní chutná cigara, odporučila odborníčka na pivo.

Zdroj: Orange portál.sk | Autor: TASR


Na tradiční pivní slavnosti zve letos již po sedmnácté město Nepomuk. Na náměstí se v sobotu sjedou zástupci pivovarů z celé republiky a připraven je také bohatý doprovodný program. „Návštěvníkům se na náměstí představí kapely různých žánrů od klasické dechovky, přes staropražské písničky, folk, country, jazz, pop až po rock, punk i řádně tvrdý metal,“ přibližuje program jeden z organizátorů slavnosti Pavel Kroupa. „Pro milovníky elektronické hudby a zlámaných beatů je navíc připravená popůlnoční taneční party v klubu Coffee-shop,“ dodává. Zlátý hřeb programu je pak plánován na jedenáctou hodinu, kdy oblohu nad městem rozzáří slavnostní ohňostroj. „Jako na každé správné pivní slavnosti nebudou chybět ani různé dobroty k pivu. Těšit se můžete na klobásky na grilu, pečená kuřata, australské masové koláčky a mnoho dalších dobrot,“ láká Kroupa.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Obchodní řetězec Tesco spustil společnou promotion akci s firmami Whirpool a Pivovary Staropramen. K ledničce Whirpool v ceně od 9 999 korun dostane zákazník kupóny na odběr 365 půllitrových lahví prémiového ležáku Stella Artois v celkové hodnotě 7 628,50 korun. Akce probíhá ve všech jedenašedesáti hypermarketech Tesco do 28. července. Televizní spot od agentury Leo Burnett Advertising začíná slovy „Představujeme vám mírně orosenou, dokonale vychlazenou a stále plnou...“ Reklama poběží i v rádiu (Frekvence 1, Impuls, Evropa 2, Rádio 1), tisková inzerce se má objevit pouze v Blesku. Informace se dostane i do letáků a na POS materiály. Celkem dvanáct kupónů bude moci od srpna každý měsíc majitel lednice uplatnit pro odběr piva.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Jan Patera


Kvasnicové pšeničné pivo s jahodami

[čtvrtek, 16. červenec 2009]

Společnost Oettinger přináší na trh míchaný nápoj na bázi kvasnicového pšeničného piva s jahodovou příchutí. Nové „pšeničné & jahoda“ bylo vyrobeno v Ghotě a zařazeno k celé skupině Oettinger výrobků.

Výrobek bude k dostání na celoněmeckém trhu s nápoji a v maloobchodech s potravinami, což znamená pro skupinu výrobků Oettinger další milník výrobního podniku na cestě od výroby čistého piva k rozmanité škále nápojů s vlastní značkou.

S tímto novým výrobkem přináší pivovar splnění více přání svým zákazníkům. Po tom, co bylo v předchozím roce uvedeno na trh kvasnicové pšeničné pivo s grapefruitovou příchutí, následuje nyní druhý míchaný nápoj na bázi kvasnicového pšeničného piva ve vratných lahvích o objemu 0,33 litru.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Dalším cílem našich letních toulek, při kterých objevujeme architektonicky zajímavé stavby, je areál plzeňských pivovarů. Jdeme na pivo!

Foto

Pivovary patří v zemi s největší světovou spotřebou piva na hlavu mezi vzkvétající podniky a rozsáhlý komplex plzeňského pivovaru je pak jeden z vůbec nejslavnějších. První várka piva v něm byla uvařena v říjnu 1842.

Kapka historie vonící po chmelu

Pivo má v Čechách stovky let starou tradici. Várečné právo se přidělovalo jednotlivým domům na území daného města a na něj se vázalo právo mílové, které zajišťovalo ochranu trhu na výrobu a prodej. Mílové právo zakazovalo dovážet a prodávat pivo z jiných měst a statků do vzdálenosti jedné míle od daného města. V Plzni se pak tento chmelový mok začal vařit hned po založení města v roce 1295, kdy král Václav II. udělil 260 plzeňským měšťanům právo várečné bez ohledu na jejich povolání. Výnosné privilegium povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě a bylo dědičné - později se vztahovalo na domy a jejich pozemky. Nejstarší pivovar se sladovnou je v Plzni doložen v roce 1307.

Foto

V polovině 19. století, kdy se u nás pivovarnictví začalo rozvíjet, pak bylo v Čechách postaveno kolem třiceti nových měšťanských pivovarů (v Jihlavě, Náchodě, na Smíchově, Brně, Budějovicích a v dalších městech). Vznikly také soukromé pivovary (např. v roce 1874 Ringhofferův pivovar ve Velkých Popovicích, v roce 1879 Pivovar v Karlových Varech). České pivo se vyváželo prakticky do celého světa.

Se samotnou stavbou plzeňského pivovaru se začalo 15. září 1839 a o tři roky později byl zahájen provoz. První várka spodně kvašeného piva byla v novém pivovaru vyrobena 5. října 1842. Měšťanský pivovar byl určen k výrobě bavorského typu piva, i proto byl angažován bavorský sládek Josef Groll, který uměl tento druh vyrobit.

Pravděpodobně díky domácím surovinám se mu ale podařilo vyrobit úplně jiné pivo, než jaké původně zamýšlel. Sláva plzeňského ležáku se šířila na svou dobu neuvěřitelnou rychlostí. V roce 1853 se plzeňské pivo čepovalo již v 35 pražských hostincích, v roce 1856 se začalo prodávat ve Vídni a v roce 1862 v Paříži. Protože pověst piva z Plzně přitahovala řadu napodobitelů, v březnu 1859 si pivovar nechal zapsat svoji ochrannou známku Plzeňské pivo. V roce 1898 pak byla zapsána nová známka Plzeňský Prazdroj - Pilsner Urquell.

Foto

Jak šel čas, areál rostl

Tak, jak se dařilo plzeňskému pivu, rozšiřoval se i celý komplex pivovaru. Na místě původní jednoduché stavby se už v roce 1887 rozprostíral areál o ploše 36 hektarů. Technický pokrok se zde odrazil mimo jiné i instalováním Křižíkových obloukových lamp, které postupně v letech 1883 - 1888 osvětlily všechny provozy a kanceláře. Protože pivovar fungoval nepřetržitě, byla v roce 1887 postavena neogotická věž s hodinami a osvětleným ciferníkem, která sloužila k orientaci stovek pracovníků. Poté byla také zřízena vlaková vlečka, která spojila areál s plzeňským vlakovým nádražím.

Rozvoj pivovaru si vyžádal stavbu nových budov sladoven i regulaci vedle protékající řeky Radbuzy. Na začátku 20. století byl plzeňský pivovar obrovským areálem s devíti kilometry sklepů, kde v ležáckých sudech zrálo mladé pivo. Během dvou let 1905 - 07 byla postavena moderní pivovarská elektrárna a parní stroje byly nahrazeny elektrickým pohonem. Vodovody dodávaly vodu do 57 metrů vysoké vodárenské věže, která pojala až 8.000 hektolitrů vody. Ta se stala dominantou nejen celého závodu, ale i širokého okolí. Ve dvacátých letech byla v sousedství hlavní brány postavena nová správní budova, v jejímž prvním patře byla umístěna kancelář generálního ředitele a také zasedací síň správní rady dobře prosperujícího pivovaru. Koncern Měšťanského pivovaru se v roce 1929 rozrostl o do té doby konkurenční Gambrinus. Přímo mezi provozními budovami bylo ve třicátých letech postaveno také několik obytných budov pro zaměstnance.

Foto

Továrna měla vlastní automobily i železniční vagóny a rozvinutou síť odběratelů. Za druhé světové války byl rozsáhlý komplex plzeňského pivovaru poničen leteckým bombardováním. V dubnu 1945 začala likvidace válečných škod, po obnovení podniku bylo potřeba především pokračovat v exportu piva.

S úctou k tradici

Od roku 1990 prochází plzeňský pivovar výraznými proměnami. Dodržování tradičních postupů vede k tomu, že podle zachovalých záznamů z laboratoří plzeňského pivovaru ze dvacátých let 20. století je dnes vyráběné pivo v podstatě totožné s tím, které se vyrábělo před desítkami let.

Foto

Rozsáhlý areál, dnes jeden z největších u nás i ve střední Evropě, vznikal v průběhu bezmála dvou set let jako komplex výrobních staveb. Společně s areálem plzeňské škodovky jde o největší továrnu v širším centru středověkého města. Plzeňská pivovarská brána na etiketě láhve se pak díky světové oblibě plzeňského piva stala nejčastěji reprodukovanou stavební památkou Plzně.

Zdroj: Tvůj dům.cz | Foto: Profimedia.cz


Novinka ušetří ročně až 4000 tun CO2 z fosilních zdrojů

Do pivovaru ve Velkých Popovicích dorazilo čtrnáct nových kvasných nádob (tzv. tanků) k výrobě piva, které umožní lepší mikrobiologickou čistotu

při hlavním kvašení mladiny. Dokvašování (ležení) piva bude nadále probíhat ve stávajících ležáckých sklepích.

Projekt bude dokončen v závěru roku 2009.

Foto

Tradiční recepty a varní postupy nezměníme, jsou ověřeny desítkami let praxe a stojí na nich oblíbenost našich piv. Nejmodernější technika pomůže našim sládkům přísně zachovávat chuťové parametry Velkopopovického Kozla tak, jak jsou pivaři zvyklí.“ říká Jaroslav Gubiš, manažer pivovaru ve Velkých Popovicích.

Foto

Na spilce zůstává v provozu jedno oddělení nerezových kádí na pivní speciály Master 13° a 18°, které bude také součástí návštěvnické trasy. Zároveň zde bude kvasit malý objem piva Velkopopovický Kozel, aby bylo možné kontrolovat, že pivo z tanků je senzoricky stejné. To se ověřuje desítkami senzorických degustací s trojúhelníkovými testy.

Nespornou výhodou CK tanků je 100% udržitelnost mikrobiologického stavu čistoty kvasnic, což v klasických kádích byl, je a vždy bude problém. Kvašení samozřejmě bude i nadále probíhat odděleně od dokvašování, obojí za nízkých teplot. Doba hlavního kvašení zůstane zachována. Stejně tak nezměníme ani kvasný proces, držíme se historií osvědčené teploty zakvašování a rychlosti kvašení,vysvětluje Jiří Fusek, sládek pivovaru.

Nové CK tanky představují také ekologickou výhodu, neboť umožní jímání CO2, v jehož spotřebě se pivovar stane soběstačným. CO2 bude využíváno při stáčení piva a pivovar ušetří za jediný rok až 4 000 tun CO2. Jímání CO2 už funguje v pivovarech Plzeňského Prazdroje v Plzni a Nošovicích, pivovar v Popovicích však dostane v současnosti nejmodernější a nejúspornější systém na trhu.

Technické zajímavosti:

* Nové kvasné nádoby mají průměr více než 5 m, jsou vysoké 18,5 m.

* Stavba je provedena v tzv. ementálové struktuře, tj. nejdříve se postavil sál se stropními otvory pro usazení tanků, pak se zbudovaly nosné piloty a nyní se začíná s instalací tanků shora.

* Ke zbudování tzv. ementálové plochy bylo zapotřebí 1000 t betonu.

* Na ocelovou výztuž tzv. ementálové plochy, pilot a sloupů se spotřebovalo přes 37 tun oceli.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nejlepší golfisté světa si svůj svátek zpestří ležákem z Plzně

Zítra začíná ve skotském Turnberry 138. ročník nejstaršího a nejprestižnějšího golfového turnaje na světě: The Open Championship. Partnerem a oficiálním pivem The Open je letos poprvé značka Pilsner Urquell, která se bude na všech akcích spojených s turnajem čepovat v následujících pěti letech. Za tu dobu nejlepší golfoví hráči světa a jejich příznivci vypijí až 1500 hl plzeňského ležáku.

První The Open se hrál ve skotském Prestwicku v roce 1860 a s výjimkou dvou období světových válek se tento nejprestižnější turnaj koná každoročně už téměř 150 let. V úvodním ročníku směli hrát jen profesionálové, v dalším roce už byli pozváni i amatérští hráči a turnaj „The Open“ se tak skutečně "otevřel". Dnes se The Open hraje střídavě na skotských a anglických hřištích. Letos bude golfová elita soupeřit na skotském pobřežním hřišti v Turnberry, především o prestiž a slávu. Vítěz získá navíc prémii 1,5 milionu dolarů.

Partnerem a oficiálním pivem The Open je letos poprvé značka Pilsner Urquell. Vyhlášené pivo z Plzně se čepuje ve všech veřejně přístupných i VIP zónách na turnajích, které jsou součástí The Open Championship. „Golf je jednou z klíčových aktivit značky Pilsner Urquell. Naše pivo můžete vychutnat na nejlepších hřištích v ČR, kde jsme partnery nejvýznamnější české golfové soutěže Pilsner Urquell Czech PGA Tour, a nyní se stáváme partnerem The British Open, nejslavnějšího turnaje světa. Jsem přesvědčen, že naše pivo bude chutnat tisícům návštěvníků a ve chvílích odpočinku i nejlepším hráčům světa, jako je třeba Tiger Woods,“ říká Karel Kraus, brand manager značky Pilsner Urquell.

Partnery The Open jsou výhradně prestižní značky, např. exkluzivní hodinky Rolex nebo výrobce luxusních automobilů Lexus, a této společenské úrovni odpovídá i cena 4 libry za pintu piva Pilsner Urquell (0,5683 litru).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


«« « Strana 596 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň