Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Objevte další z pokladů Jeseníků

[pondělí, 31. leden 2011]

Je tady světlý ležák Holba Šerák Speciál se symbolickou stupňovitostí 13,51 podle výšky nejnavštěvovanějšího vrcholu v Jeseníkách. Zatímco výška Šeráku je neměnná, popularita stejnojmenného piva každoročně stoupá.

Proto bude Holba Šerák Speciál k dispozici nejen o Vánocích a slavnostních příležitostech, ale od února letošního roku také celoročně.

Holbu Šerák Speciál vyrábíme tradičním způsobem podle staré původní receptury. Jeho osobitou charakteristiku mu přináší nejen způsob výroby, ale také prvotřídní kvalita surovin - žateckého chmele, sladu z moravských ječmenů i vody z vlastních hlubinných vrtů.

Ve srovnání s ostatními pivy provází Holbu Šerák Speciál řada odlišností. Patří mezi ně i rekordní doba zrání po celých 70 dní, což je 3krát déle než u běžného ležáku. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost, to znamená, že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým.

Holba Šerák Speciál se vyznačuje zlatou barvou, hustou smetanovou pěnou a výborným řízem. Vyniká plnou chlebnatou chutí s lahodně doznívající hořkostí.

Konzumace tohoto speciálu je spojena s výjimečným zážitkem při přátelském posezení i slavnostních příležitostech. Holba Šerák Speciál je v prodeji od 1. února, dodává se v 30l a 50 l sudech.

Zdroj: Holba.cz


Jan Šavel, vedoucího výzkumného střediska pivovaru Budějovický Budvar převzal daší ocenění za svou práci.

Foto

Naši předci trefili recept na pivo tak dobře, že na něm nemusíme nic měnit, snažíme se ho jen zachovat. To si myslí Jan Šavel, vedoucího výzkumného střediska pivovaru Budějovický Budvar, který byl již v roce 2004 uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství a nedávno převzal ocenění za spoluautorství vysokoškolské učebnice.

Šestašedesátiletého Šavla lákala od dětství chemie. „Měl jsem malou laboratoř přímo pod kuchyňským dřezem, kde mi rodiče dovolili shromažďovat věci na pokusy,“ vzpomíná.

O další cestě ale rozhodla spíš šťastná náhoda. Jeho třídu na gymnáziu totiž jednou navštívili zástupci Budvaru, kteří tu hledali budoucí zaměstnance. Protože Šavla nabídka zaujala, kývl. A ani dnes toho nelituje. „Je to skvělý obor. Kolegové chemici mi dokonce závidí, že mohu v práci pít pivo, zatímco oni tam mají maximálně peroxid vodíku,“ směje se.

Po absolvování pražské VŠCHT v roce 1967 tedy Šavel nastoupil do pivovaru. Nejprve se jako mikrobiolog staral o kulturu originálních budvarských kvasinek. Pivovar používá stejné již od svého založení v roce 1895. „Mají dobré vlastnosti a dokonce je od nás kupují i někteří konkurenti,“ dodává.

Později Šavel řídil podnikovou laboratoř i útvar jakosti, nakonec stál u zrodu samostatného výzkumného pracoviště. Zde má za úkol přizpůsobit osvědčené pivovarské postupy moderní době. „Naši předci vymysleli základní recepturu tak dobře, že rozhodně nechceme nic měnit. Na začátku devadesátých let ale obrovsky vzrostla naše produkce, a tak jsme museli například zajistit, aby i při tomto množství zůstalo pivo stejné,“ vysvětluje.

Právě tradiční chuť je podle něj totiž to, co Budvaru zajišťuje řadu příznivců nejen v Česku, ale i zahraničí.

S tím, jak se stále rozrůstá export budějovického piva, je také důležité zpomalit jeho stárnutí. „Pivo se dnes dopravuje přes půl zeměkoule, a proto se pokoušíme prodloužit jeho stabilitu, aby se i k zákazníkovi v Austrálii dostalo v nezměněné kvalitě,“ komentuje Šavel. Ačkoli podle něj nejde stárnutí piva zcela zabránit, rozhodně se jej již podařilo výrazně zpomalit. Když do Budvaru nastoupil, měl nápoj v lahvích záruční dobu jen dva měsíce, nyní je to rok.

Na začátku 90. let se Šavel podílel na vývoji nealkoholického piva. Myslí si, že se nápoj podařil, ostatně chválí si ho i jeho manželka.

Součástí jeho práce je sledování konkurence. „Pravidelně kupujeme řadu značek, posuzujeme je a pečlivě hlídáme, kde se co změnilo,“ popisuje. On sám rád ochutnává piva z belgických pivovarů, na vlastní značku ale nedá dopustit. „Nejradši mám náš tmavý ležák. Spousta lidí si myslí, že černé pivo musí být sladké, ale to je nesmysl. Tmavý budvar je hořký a sladkou chuť v něm nenajdete,“ doplňuje.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autorka: Andrea Zahradníková


V bavorském Hillertau ukrývají klenot - pivovar navržený slavným architektem Friedensreichem von Hundertwasserem. Při popíjení lahodného kvasnicového moku v Kuchlabuerově pivním světě si můžete prohlédnout bizarní počin slavného Hundertwassera.

"Pokud se vydáte do útrob pivovaru Kuchlabuer v Abensberg v Hallertau, naskytne se vám nevšední zážitek. Uvnitř pivovarnické věže se ukrývá vizuální zážitek, kombinuje se zde pivo s uměním, filosofie, literatura i zemědělství," popisuje prohlídky majitel pivovaru Leonhard Salleck na internetovém portálu Boingboing.net.

Nejlepší po pivu je věž

Před dvěma lety se otevřel Svět piva (Bierwelt), který vznikl při rekonstrukci pivovaru Kuchlbauer. Během prohlídky potkáte pohybující se pivní skřítky, výstavu o historii pivovarnictví, pivní lékárnu, projdete se po celém areálu a také na závěr ochutnáte vzorek piva, tedy nalijí vám, jen pokud jste starší 18 let. Největším zážitkem je výstup na pivovarnickou věž.

Když stoupáte po schodišti, míjíte malé výklenky, symbolická okna a malé místnůstky, které vybízejí k tomu, aby byly prozkoumány. Na vrcholu věže v oválné kopuli najdete na zdech strom, který reprezentuje poznání.

Jakmile sestoupíte, vydáte se k místnosti, kde můžete ochutnat z šesti druhů kvasnicových piv, od nealkoholického piva až po pivo s dvojitou dávkou pšeničného sladu. Pokud vám nápoj zachutná, můžete si připlatit další vzorek za jedno euro (25 korun).

Slavný architekt

Majitel pivovaru přesvědčil Hundertwassera, aby navrhl věž pro pivovar. Byl to jeden z jeho posledních projektů předtím, než zemřel.

Téměř deset let se dohadovali s místními úřady, jak by měla být věž vysoká a jak by měla probíhat její konstrukce. Věž se otevřela roku 2010 a stala se jedním z nejzajímavějších míst v regionu. V původním projektu měla měřit 70 metrů, nyní ale má jen 35 metrů, aby vyhověla přísným požadavkům.

Friedensreich von Hundertwasser (1928-2000) je jedním z nejznámějších umělců v německy mluvícím světě. Proslavil se zejména zakřivenými budovami, ve kterých odmítá rovné linie, a představuje pevné semknutí s přírodou.

Specializují se na kvasnicové pivo

Pivovar Kuchelbauer v Abensbergu v Hallertau leží jen 90 kilometrů od Mnichova. Zaměřuje se na piva kvasnicového typu.

Zvláštností kraje Hallertau jsou také dva pivovary s nejstarší licencí na světě: Weihenstephan (1040) a Weltenburg (1050) a v současné době se zde nachází dalších 600 činných pivovarů.

Ačkoli pivovarská tradice sahá tisíc let zpátky, kvasnicové pivo je vcelku novým fenoménem mezi pivy. Tradičně bývá pivo v Německu z ječmenného sladu. Přidáním pšeničného sladu se stalo za posledních 60 let populárním. Kuchlabuer se rozhodl specializovat se na kvasnicové pivo na začátku 20. století a pro veřejnost se otevřel před 30 lety.

Jak se tam dostanete

Jen 90 minut trvá dostat se vlakem z hlavního nádraží v Mnichově do Abensbergu. Pokud si koupíte skupinovou zpáteční jízdenku Bayern Ticket pro čtyři osoby, zaplatíte za ní 29 eur (725 korun).

Pivovarnická věž je přístupná jen v rámci prohlídky, která pro dospělé stojí 11 eur (275 korun). Nabízí také slevy pro studenty, seniory a děti. Během léta doporučují udělat si rezervaci předem na stránkách zde.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Lucie Poštolková


Už jste si někdy dali pivo s mnichem? Takové pivo si můžete dát ve vyšebrodském minipivovaru. Úspěšné obnovení tradice vaření zlatavého moku, z roku 1380 a pivo pojmenované po prvním sládkovi, mnichovi Jakubovi z vyšebrodského kláštera, si vyžádali revitalizaci původního designového řešení přebalu produktů.

Foto

Po zdárné historické rekonstrukci podoby Jakuba, se konečně podařilo odhalit Jakubovu tajemnou tvář, která se tak stala skutečnou. Úsměv bodrého chlapíka ve tváři, vyzařuje radost, úctu k životu a jeho plodům i láskyplný vztah k vaření piva. Nová přehledná etiketa s usměvavým mnichem, s rozdílným barevným pozadím odpovídá jednotlivým druhům piva. Jakub zaujal čestné místo na pivních lahvích (etiketách) převzal tak i symbolický patronát nad celým procesem stvoření piva ve vyšebrodském pivovaru.

Designéři ze studia srneczekdesign nalezli takové výtvarné řešení, v němž se snoubí láska, úcta k tradici a poctivý přístup k vaření piva za využití moderních metod. Grafické zpracování odpovídá charakteru a kvalitě, zdraví prospěšné tekutiny – nepasterizovanému pivu, vařeného podle starobylé vyšebrodské receptury. Zůstávají v něm zachovány zdraví prospěšné látky, které jsou největší devízou Živého piva z vyšebrodského minipivovaru. Profesionalitu v oboru a kvalitu piva dokládá certifikát „Šumava – originální produkt“. Konzumentovi zaručuje, že pivo Jakub je skutečně originální, čistě přírodní a přispívá k dobrému jménu šumavského regionu.

Návštěvníci, kteří zavítají do Vyššího Brodu za přírodními krásami, či památkami se rovněž seznámí se způsobem a historií vaření piva a konec konců i ochutnají, či si odvezou s sebou domů výtečné, hořké, prostě živé pivo JAKUB. Návštěvou vyšebrodského minipivovaru podpoříte váš zdravý životní styl a ještě si rozšíříte obzory v oboru, který se v Čechách těší tak vysoké oblibě.

Spojte příjemné s užitečným. Vydejte se na exkurzi výjimečně zdravé hořké chuti, v nejmenším jihočeském pivovaru.

Ochutnejte historii, nechte se unášet… Určitě Vám zachutná

Náhled nových etiket (jakmile budou etikety hotové, umístíme nabídku do sekce sběratelé):

Etiketa Jakub 12° světlá

Foto

Etiketa pro pet lahev

Foto

Zdroj: Tisková zpráva Minipivovaru vyšší Brod


Ve městě se zase bude vařit pivo. Tradici výroby chmelového moku tam chce obnovit společnost Křinický pivovar. Ta pro své podnikání využije objekt bývalé restaurace pod kostelem na náměstí.

Prodej objektu zastupitelé města projednávali opakovaně. Tentokrát jednohlasně rozhodli o tom, aby se novými vlastníky stala právě společnost Křinický pivovar. Zaplatí 1,5 milionu korun a součástí smlouvy jsou i další ujednání. Například složení dvoumilionové kauce. Ta bude kupující společnosti vrácena po splnění další podmínky, kterou je vynaložení investice do získaného objektu v celkové výši 10 miliónů,“ uvedl starosta města Jan Kolář.

Krásnolipští očekávají, že nově vybudovaný pivovárek v prostorách dlouho chátrající a teď prodané restaurace by mohl ještě více zvýšit turistickou atraktivitu sídelního města Správy národního parku České Švýcarsko.

Věříme, že to bude další rozšíření potenciálu, který se tady už podařilo vybudovat. Například jenom v Domě Českého Švýcarska na Klinickém náměstí se v sezóně vystřídá okolo třiceti tisíc návštěvníků. Pivovárek by mohl být dalším lákadlem k tomu, aby se do našeho města vydávali další turisté,“ dodal Kolář.

První půllitry s novým křinickým pivem by mohli milovníci chmelového moku pozvednout už v příštím roce.

Docela se na tuhle událost těším. Vždycky se rád podívám tam, kde začnou vařit novou značku piva. Nenechal jsem si ujít otevření varnsdorfského pivovaru Kocour a určitě se rozjedu příští rok i do Krásné Lípy. Také očekávám, že jenom na papíře neskončí záměry obnovy pivovaru v Děčíně, který se má stát součástí přestavby pivovarského areálu,“ poznamenal děčínský pivní štamgast Jaroslav Chaloupka.

Krásná Lípa měla v minulosti pivovar, který stával v místě dnešního panelového sídliště.

Zdroj: Děčínský deník.cz


Podpis smlouvy mezi státním podnikem Jihomoravské pivovary a vítěznou pražskou firmou o pronájem vyškovského pivovaru je na spadnutí. Podpisy po měsících dohadů, čekání a spekulací konečně stvrdí to, že se ve Vyškově bude dál vařit pivo. A zároveň utnou nejistotu zaměstnanců.

Mám už na stole oficiální zprávu od předsedy představenstva společnosti Jihomoravské pivovary Václava Hlaváčka, že jsme splnili kritéria výběrového řízení. Naši nabídku tak přijali a podpisu na pronájem vyškovského pivovaru už nic nebrání v cestě,“ těšilo spoluvlastníka pražské společnosti Czech Beverage Industry Company Jiřího Kopence.

Jeho slova potvrdila také tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. K podpisu nájemní smlouvy má dojít začátkem příštího týdne, pravděpodobně hned v pondělí nebo úterý. „Smlouva zatím podepsaná není. Nicméně Jihomoravské pivovary skutečně daly na závěr hodnotitelské komise, která firmu doporučila. Vše je na nejlepší cestě, sjednotit nabitý program tří stran není úplně snadné, proto k podpisu dojde začátkem příštího týdne,“ ujistila mluvčí.

Jakou nabídku firma Czech Beverage Industry Company předložila, mluvčí neuvedla. Podmínky soutěže ale podle ní byly méně přísné.

Snížila se především výše kauce, kterou stát po firmách požaduje.

Zástupci firmy nicméně slibují, že ve Vyškově budou pokračovat ve výrobě piva. Do funkce výkonného ředitele dosadí Miloše Hrabáka. „Měl pracovní povinnosti v zahraničí, ale už je zpět. Vyškovský pivovar povede právě on, jde o zkušeného profesionála, který se léta pohyboval ve výzkumu, pivovarnictví vystudoval, určitě půjde o člověka na správném místě,“ byl přesvědčený Kopenec.

V to doufají i zaměstnanci pivovaru, kteří měsíce žili v nejistotě. „Rozhodně máme zájem s novou firmou spolupracovat, proto jsme za zachování pivovaru půl roku bojovali. Zatím jsme s nikým nejednali. Pořád jsme neklidní, ale pomalu začínáme věřit a situaci vnímáme kladně. Ale dokud nebude smlouva podepsaná, stále budeme v očekávání,“ byl opatrný odborář a zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

Karta se tak snad konečně obrací. „Budeme rádi, když nový nájemce vezme situaci za správný konec a ve vaření piva bude pokračovat,“ doufal sládek pivovaru Dušan Táborský.

Přijímání zaměstnanců

Podle Jiřího Kopence má firma ale se zaměstnanci ty nejupřímnější úmysly. „Budeme chtít slyšet názor zaměstnanců, zatím jsme se nesešli, ale kdo bude chtít do další výroby s námi jít, rádi ho uvítáme. Počty lidí, které budeme potřebovat pro rozjetí výroby, zatím nevíme, počítáme ale po jejím rozjetí s postupným navyšováním,“ prozradil Kopenec.

Se stoprocentním uplatněním zaměstnanců příliš nepočítá ani Obruča. „Zatím nevíme, zda budou jednat s odbory nebo přímo s jednotlivými zaměstnanci. Všechny nás ale asi chtít nebudou,“ myslel si odborář.

Několik předchozích pokusů o hledání nájemce ztrátového provozu v loňském roce zkrachovalo. Naposledy se do soutěže přihlásily dvě firmy. Komise, která nabídky posuzovala, oba uchazeče vyřadila. „Myslím, že předešlá výběrová řízení byla hodně nekonstruktivní. Pivovar by nicméně beze změny nepřežil. Poslední roky nebyly dobré. Co nový nájemce dokáže a do pivovaru přinese, si můžeme říct tak za rok,“ uzavřel Obruča. Firma už nicméně naznačila, že kromě navázání na tradici plánuje odstartovat i výrobu nealkoholických nápojů.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Michal Kočí


Heineken zdraží pivo

[sobota, 29. leden 2011]

Spoločnosť Heineken Slovensko zvyšuje od 1. februára tohto roku cenu piva v priemere o 5 percent. Spotrebitelia by túto zmenu mali pocítiť v náraste koncovej ceny piva o približne 2 centy na jednu pollitrovú fľašu.

Hlavným dôvodom je podľa firmy Heineken výrazný nárast cien základných surovín, najmä jačmeňa. Cena tejto hlavnej komodity totiž v minulom roku v dôsledku historicky najhoršej úrody narástla až o 40 %.

"Spoločnosť Heineken Slovensko nemenila svoje ceny počas uplynulých dvoch rokov napriek tomu, že ceny surovín používaných na varenie piva každoročne rástli," uviedla v piatkovom vyhlásení spoločnosti Heineken Slovensko jej generálna riaditeľka Door Plantenga.

V minulom roku podľa nej pivovarnícky sektor čelil v dôsledku nepriaznivého počasia historicky najhoršej úrode jačmeňa z pohľadu množstva aj kvality. "Rovnako tak rástli aj ceny ďalších vstupných surovín ako aj variabilné náklady, ako napríklad náklady na obalové materiály, energie, či prepravné náklady," zdôvodnila rozhodnutie firmy jej riaditeľka.

Trhový podiel spoločnosti na slovenskom trhu predstavuje takmer 45 percent. Heineken Slovensko je súčasťou pivovarníckej skupiny Heineken N.V. Okrem značky Heineken na Slovensku predáva aj značky Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer.

Zdroj: Peniaze Pravda.cz


Nové pivo na trhu

[pátek, 28. leden 2011]

Sládci v pivovaru pro Vás připravili další novinku a to v podobě piva "Páter nefiltrovaný světlý ležák". Pivo je plné pivovarských kvasnic, které způsobují na první pohled patrný lehký zákal. Kvasnice obsahují velké množství vitamínu B a jsou důležité pro zachování chuti k jídlu a zlepšení trávení. Obsah alkoholu je 4,4% a pivo neprochází procesem filtrace a pasterizace. Svojí chutí se vrací do historie, kdy na takové pivo chodili naši otcové a dědové a pivovarští formani je rozváželi v dřevěných sudech po okolí. Žádejete ve své restauraci na čepu.

Zdroj: Pivovar Černá Hora.cz


Personální ředitelkou společnosti Pivovary Staropramen a.s. je od ledna 2011 Zdeňka Studená. Na tuto pozici přichází z pivovarské skupiny StarBev, do které společnost Pivovary Staropramen a.s. patří, kde byla personální ředitelkou pro odměňování.

Foto

Zdeňka Studená má inženýrský titul v oboru podniková ekonomie a bakalářský titul v oboru pedagogika a psychologie na Technické univerzitě v Liberci. Svoji kariéru v pivovarnictví zahájila v roce 2006 ve společnosti InBev, tehdejším majiteli společnosti Pivovary Staropramen a.s., kde nastoupila do oddělení lidských zdrojů. Na různých pozicích v této oblasti pak působila jak v České republice, tak i v zahraničí. Mezi její zájmy patří cyklistika, beach volejbal, cestování a dobré jídlo.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Straopramen


Představitelé značky Gambrinus se rozhodli motivovat fandy HC Plzeň 1929 k další neutuchající podpoře plzeňských hokejistů, kteří usilují o účast v závěrečných bojích letošní Tipsport Extraligy. V případě, že se HC Plzeň umístí po základní části soutěže v první desítce a postoupí tak do předkola play off, vyčepuje pivovar zdarma symbolických deset sudů piva Gambrinus.

Potkala je sportovní tragédie, ale nevzdali to a bojují. Hokejisté Plzně přišli díky chybným registracím některých hráčů na podzim o devatenáct bodů, v tabulce se propadli do spodních pater. Na desátou příčku, která zaručuje postup do předkola play off, ztráceli tehdy třináct bodů. Tým vedený Martinem Strakou to nevzdal a ukázal, že dokáže bojovat. Velkou podporou v tomto boji jsou jim věrní plzeňští fanoušci. Ani ty téměř beznadějná situace neodradila a naopak byli vyburcováni k ještě větší podpoře svého týmu. HC Plzeň 1929 patří dlouhodobě mezi tři kluby s nejvyšší návštěvou na ligová utkání. Vedení pivovaru Gambrinus podobně jako fanoušci věří v postup Indiánů do závěrečných bojů letošní extraligy a je připraveno při oslavách postupu do předkola play off vyčepovat deset sudů (1000 piv) Gambrinusu.

"Věřil jsem našim, že to nevzdají již ve chvíli kdy, bylo rozhodnutí o odpočtu potvrzeno. Dnes, když jsme na jedenáctém, místě jsem o postupu přesvědčen. Poslední krok však bývá mnohdy nejtěžší, a tak mne napadlo motivovat naše fanoušky k ještě větší podpoře právě pro závěrečná kola základní části. Vypadá to, že nepříjemná situace tým sjednotila a morálně posílila a že se letos dostaneme hodně daleko," uvedl Jan Hlaváček, vrchní sládek pivovaru Gambrinus.

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz


Květen je tu raz dva, rockový fanoušek nepochybuje o tom, co si počne s předposlední májovou sobotou.

Je to den Poutník festu. Hlavním tahákem devátého ročníku se stane znovuzrozený Katapult. „O tuto kapelu jsme hodně stáli už před dvěma roky. Tenkrát to z mnoha důvodů nevyšlo, nakonec jsme se domluvili s Olympikem,“ zavzpomínal obchodní ředitel pivovaru Poutník Jiří Vacek na první neúspěšné námluvy s Říhovou formací.

Bude i kytarový mág

Na pivovarském dvoře ale vystoupí také kytarový virtuoz Miloš Dodo Doležal, dívčí formace K2, Starej Matyas, AC/DC revival a celý program uzavře Starej Pejr. Tradičně zbývá dořešit otázku, kdože zahraje jako první. I letos to rozřeší fanouškovská anketa. O post „uvaděče“ festivalu se přihlásila řada kapel, některé pochází dokonce až ze Slovenska.

Rozhodne hlas lidu

Pořadatelé vybrali finálovou desítku, která už je k vidění na festivalových internetových stránkách. „Hlasování začne v úterý a potrvá do konce února. První kapelou Poutník festu se stane ta, která získá nejvíce hlasů,“ řekla Vlasta Vlčková ze spolupořadatelského kulturního střediska.

Třeba vloni se dostala podobným způsobem na pódium pražská skupina Pankix. Zatímco ostatní konkurenti dostali od fanoušků vesměs po stovkách hlasů, pro pelhřimovské vystoupení Pankixu kliknulo více než šest tisíc lidí.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů


Desaťdňový "oktoberfest", známy z Mníchova, by sa na jeseň mal po prvý raz uskutočniť vo Viedni. Organizátori očakávajú do 300.000 návštevníkov.

Viedenský sviatok piva pripravia v zábavnom parku Prater v dňoch 23. septembra až 2. októbra. Návštevníci si budú môcť lahodný mok a rôzne špeciality vychutnať v štyroch obrovských stanoch.

VIP-stan poslúži asi pre 600 hostí, okrem toho sa plánuje vybudovanie stanu vína a dvoch pivných stanov. Ponúknu tu viedenské "šnicle", klobásky, či cisársky trhanec.

Okrem dobrého jedla a pitia čaká záujemcov aj 480 hodín hudby - typických viedenských skladieb, ľudoviek, ale aj hitov súčasnosti. Organizátori už teraz hosťom radia, aby si miesto radšej rezervovali vopred - na internete.

Zdroj: Čas.sk | TASR


PIVO

Česká republika bezpochyby patří mezi pět pivních velmocí. Na rozdíl od Německa, Belgie, Anglie nebo USA však již několik let postrádá časopis, který se zaměřuje výhradně na toto téma a oslovuje širokou veřejnost.

První číslo měsíčníku Pivo, Bier & Ale vydá nakladatelství ROW 26. ledna 2011.

Uzavře se období příprav, které trvalo s menšími přestávkami od prosince 2009. Čtrnáct měsíců představuje dostatečně dlouhou dobu, abychom našli tři základní témata, jimiž se staly kvalita, tradice a rozmanitost. Během mnoha setkání a diskusí jsme si vyjasnili koncept pravidelných rubrik a našli tým zasvěcených autorů s osobitým pohledem na svět piva. Chceme-li hovořit o kvalitě, znamená to především kritický přístup k výběru piv i pivovarů.

Od úvodního čísla díky tomu Pivo, Bier & Ale nabídne stálé rubriky na téma degustace, nová piva, rodinné pivovary, pivní turistika po Čechách i do zahraničí, ale také gastronomie nebo káva. V každém čísle čtenář najde rozhovor se sládkem, velký profil českého i zahraničního pivovaru, kulatý stůl na téma 4. pípa nebo ukázky dopisních papírů a dalších dokumentů z pivovarů z dob před více než stoletím. Seriály na pokračování nesou například názvy Pár kousků teorie nikoho nezabije, Čepujeme s ..., Tajemství pivního skla, Franky, země piva.

Pivo, Bier & Ale vyjde v rozsahu 64 stran ve formátu A4 a lepenou vazbou V2. Náklad dosáhne počtu 5 000 výtisků. Grafickým řešením se chce vyrovnat zavedeným časopisům o gastronomii nebo vínu. Doporučená prodejní cena časopisu činí 49 Kč.

V lednu 2011 vydavatel spustí také internetové stránky www.pivobierale.cz. Obě média budou vedle sebe působit souběžně. Internetové stránky nabídnou především informace, prostor pro diskuse, možnost hlasování v anketách i soutěžích a podporu prodeje měsíčníku včetně jeho akcí.

Jestliže se na internetové verzi může podílet každý předplatitel měsíčníku nebo v omezené míře i návštěvník stránek, v tištěné verzi půjde o autorské materiály z pera profesionálů, kteří dokážou nabídnout zasvěcený pohled. Měsíčník se proto zaměří na výběr a komentování nejpodstatnějších informací, nabídne rozhovory a reportáže, hodnocení a výsledky degustací. Nechce se negativně vymezovat a ani spojovat obsah článků se zaplacením inzerátu. Smyslem měsíčníku zůstane snaha najít a charakterizovat skutečně kvalitní piva, připomenout a popsat tradiční postupy. Pokud bude úspěšný, vytvoří kolem sebe vlivnou skupinu autorů i čtenářů, kteří ocení poctivost pivovarů i hostinských. Za velmi důležité považujeme, aby se český konzument piva orientoval v nabídce zahraničních piv včetně speciálů s vyšším obsahem alkoholu, ale zároveň si uvědomil, že základem pivní kultury a české tradice zůstává kvalitní ležák jako společenské pivo k rozhovoru v hospodě.

Přílohou časopisu se od třetího čísla stanou volně vložené listy Encyklopedie piva. Na přední straně vždy představí jedno konkrétní pivo a na zadní straně listu pak pivovar, který jej vaří. Listy se stanou příležitostí pro pivovary, aby podrobně představily své produkty a prostřednictvím mnoha konkrétních údajů přesvědčily zájemce o jeho kvalitě. Z jednotlivých listů lze postupem času sestavit encyklopedii, nebo z nich vytvářet atraktivní pivní lístky v hospodách a specializovaných prodejnách.

České i zahraniční pivovary získají v podobě příloh možnost nejen prezentovat piva, ale také nabídnout čtenářům širokou škálu pozorností a dárků od plakátů, etiket, kapesních map až po CD nebo DVD. Chybět nebudou ani pozvánky na festivaly a různé akce, kupony se slevou nebo pohlednice.

BIER

Nový časopis dává svým názvem jednoznačně najevo, že svou část zaměří na německá piva. Kdo již navštívil Bamberg, Forchheim a především malá městečka a vesnice v jejich okolí, kde se v oblasti Franků nacházejí desítky malých rodinných pivovarů, tuší nebo dobře ví, proč jsem se tak rozhodl. Pravidelnou rubriku bych si netroufl do časopisu zařadit bez podpory velkého znalce franckých pivovarů Franka Wetzla a jeho přátel. Franky v sobě mají neopakovatelnou atmosféru, jaká byla v českých hospodách a rodinných pivovarech před 2. světovou válkou.

ALE

Pokud mám uvést, kdo mě inspiroval k vydávání měsíčníku Pivo, Bier & Ale, pak na prvním místě musím uvést společenství CAMRA, které svými akcemi, festivaly, knihami a řadou dalších aktivit trvale podporuje zájem o Real Ale, svrchně kvašené pivo, které zůstalo důkazem originality pivního trhu v Anglii. V Belgii se naopak Ale stalo základem celosvětového úspěchu a díky němu tato malá země, mnoha rysy velmi podobná té naší, právem přitahuje pozornost největších pivních znalců od USA až po Japonsko. Řadě Čechů lichotí, že se o nás dlouhodobě píše i hovoří v souvislosti s největším množstvím vypitého piva. Redakce měsíčníku Pivo, Bier & Ale naopak vynaloží snahu, aby se jeho čtenáři stále častěji objevovali mezi fajnšmekry, kteří si v Belgii v ničem nezadají s pivními turisty právě z USA nebo Japonska.

PIVO, BIER & ALE a něco navíc

Časopis Pivo, Bier & Ale chce být měsíčníkem pro všechny geniální hostinské a jejich štamgasty, zaměří se také na organizování degustací a představování piv pro čtenáře při společenských akcích, abychom prezentovali především tradiční výrobu piva v rodinných, malých a středních pivovarech. Soustavně se chceme věnovat pivní kultuře a podpoře turistiky, jejíž součástí se stane návštěva pivovarů, ale také spojení tras s atraktivními místy z pohledu historie, architektury nebo umění.

Profil našeho čtenáře odpovídá novým návštěvníkům kultovních hospod a restaurací typy Pivovarský klub v Karlíně, První Pivní Tramway, Zlý časy v Praze, Klub malých pivovarů v Plzni nebo Na Božence v Brně. Jde o příznivce piva, kteří preferují kvalitu, jsou ochotni za ní zaplatit vyšší cenu a mají zálibu v hledání nových značek i stylu piva, očekávají sezónní speciály k svátkům a festivalům. Zároveň však zůstávají poměrně konzervativní, když se opakovaně nebo pravidelně vrací pouze ke značce, která se vaří z prvotřídních surovin a s vysokými nároky na kvalitu. V řadě případů se jedná osobnosti, které ovlivňují vkus ve svém okolí stejně jako módní trendy a nálady dalších zákazníků.

Dám si jedno Pivo, Bier & Ale

Měsíčník se bude prodávat pod tímto sloganem především ve vybrané síti hospod, výčepů, restaurací a minipivovarů. Druhou variantu představují specializované prodejny piva s širokým sortimentem. Celkově počítáme s vytvořením zhruba stovky prodejních míst. Řada prodejců chtěla časopis nejprve vidět, takže prodej prvního čísla se na řadě míst rozběhne postupně, druhé číslo vyjde 28. února a každé další poslední den v měsíci.

Pavel Borowiec, vydavatel a šéfredaktor

Pavel Borowiec absolvoval Univerzitu Karlovu v Praze v roce 1980. Pracoval ve Filmovém studiu Barrandov, Československé akademii věd a na Rektorátu Univerzity Karlovy. V devadesátých letech vydával kultovní časopis Audio Video Revue. Od roku 2001 se jako ředitel DVD Group.cz zabývá marketingovou podporou formátu DVD video. Od roku 2005 organizuje výstavu Home Cinema Praha, která se během šesti ročníků stala největší výstavou na téma domácí zábavy v ČR. Publikoval stovky článků především v Týdeníku Televize a dalších denících a časopisech, aktuálně externě spolupracuje se Stereo a video nebo Brand & Stories.

Zdroj: Pivo Bier & Ale


Dle odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven vykáže české pivovarnictví za rok 2010 výrazný propad exportu piva. Jednou z výjimek byl Velkopopovický Kozel, který v roce 2010 zaznamenal nárůst exportu o 28,6%.

Výrazný propad exportu je důsledkem pokračující recese a u zahraničních pivařů se projevuje omezováním spotřeb. Jsme rádi, že zahraniční pivaři nepřestali oceňovat kvalitu Kozla ani v těžkých dobách,“ říká Jaroslav Hacko, manager Velkopopovického pivovaru.

V loňském roce se do zahraničí vyvezlo přes 67 470 hektolitrů piva Velkopopovický Kozel, což představuje nárůst o 15 018 hektolitrů proti roku 2009. Kozel v roce 2010 putoval do 27 zemí světa, mezi nová odbytiště se zařadily Černá hora, Jižní Korea. Největší exportní prodeje byly tradičně ve Finsku, kde se v loňském roce prodalo přes 29 070 hektolitrů Kozla, tedy 43% z celkového vývozu.

Nejpopulárnější je v zahraničí desetistupňový Kozel Světlý. Do 25 zemí celého světa se jej vyvezlo přes 43 tisíc hektolitrů. Na příjemně nahořklém ležáku Kozel Premium si mohli pochutnávat v 19 zahraničních zemích, celkem se jej vyvezlo na 16 570 hektolitrů. Kozel Medium se na exportu podílel více než 7 tisíci hektolitry, prodával se přitom pouze ve třech exportních destinacích. Mezi země, do kterých se vyvážely všechny tři varianty, patří tradiční odbytiště Kozla Finsko a Rusko.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Ptali jste se majitele nově otevřeného hotelu a pivovaru v Ústí nad Labem Pivovar Na Rychtě! Odpovídal Vám v on-line rozhovoru už ve středu 26. ledna od 10.00 hodin.

Foto

Dobrý den, rádi bychom u vás uspořádali firemní večírek a proto bych se vás rád zeptal na jednu věc. Pokud by večírek byl ve všední den, což je velká pravděpodobnost, byla by možná prodloužená otevírací doba a je také možnost platit jídlo stravenkama?

Patrik, včera 10:27

Odpověď vložena: včera 10:52

Firemní večírky je u nás samozřejmě možné uspořádat. S prodlouženou otevírací dobou nebude problém, protože máme zkolaudováno na provoz do 2.00 hodin, byť je standartní otevírací doba do 24.00 hodin. Stravenkami se u nás samozřejmě platit může.

Dobrý den, pane Prachaři, myšlenka minipivovaru je skvělá, ale ubytovací kapacita je nedostečná. Pokud bude zájem o turistické autokarové zájezdy, bude se muset víc než polovina skupiny stěhovat do jiného hotelu. Máte, prosím, nějakou představu jak to řešit, pokud by objednávky těchto zájezdů byly ve větším počtu? Díky za odpověď.

Jiří Vyskočil, předevčírem 21:59

Odpověď vložena: včera 10:50

Kapacita hotelu je daná prostorem, který jsme mohli využít. Je pravdou, že autobusový zájezd nedokážeme ubytovat, na druhou stranu musím jako ústečák ze zkušenosti říct, že do Ústí moc autobusových zájezdů nejezdí. Pokud bychom nedokázali ubytovat nějakou větší skupinu, spolupracujeme s jinými hotely v Ústí, kde by se mohli ubytovat, ti, kteří se k nám nevejdou. Ale to by byly krásné starosti.

Horší pivo sem nepil. Chtělo by to vyměnit sládka. Protože po tom prvním přeslazeným pivu (Mazel) sem si dal druhé ale jiné (Vojtěch) a bylo mi na ... Opravdu škoda, ale vaříte pěkně to se musí uznat. Škoda jen toho piva

L. K., předevčírem 19:46

Odpověď vložena: včera 10:45

Jak už jsem výše uvedl, ne každému naše pivo musí chutnat. Pokud skutečně z té naší nabídky nevyberete takové, jaké by nám chutnalo, mohlo by vás snad uspokojit naše výborné víno z Rakvic. Protože jestli vám u nás chutná jídlo, byla by škoda, kdyby jste k nám nadále nechodil.

za dotace z unie se to rejžuje,co?

ústečan, předevčírem 17:12

Odpověď vložena: včera 10:41

Na to vám nemohu říct nic jiného, než abyste se podíval, jestli nejsou vypsány dotační tituly na něco z vašeho oboru, tak abyste si mohl podat žádost a dotační peníze získat také.

Pocházíte z Ústí? Jak Vás napadlo stavět Rychtu tady v Ústí?

Deníkář, předevčírem 15:25

Odpověď vložena: včera 10:40

Ano, jsem rodilý Ústečák. V Ústí nad Labem mám rodinu a bydlím zde, byť většina mých pracovních aktivit je mimo Ústí. Nápad stavět Rychtu, respektive pivovar v centru města, jsem měl již asi šest let společně se sládkem Jaroslavem Rottenbornem, ale až před nedávnem se naskytla možnost zrekonstruovat budovu dnešní Rychty. Tak jsme toho využili a splnili si sen.

Co připravujete letos za akce?

Klokan z Vršovic, předevčírem 15:25

Odpověď vložena: včera 10:37

Vedle dalších pivních speciálů, které budou vařeny k různým příležitostem, se budeme hodně soustředit na gastronomii a každý třetí týden v měsíci bude ve znamení nějakých netradičních receptů, nad rámec stálého jídelního lístku. Takže mohu prozradit, že po drobné obměně stálého jídelního lístku budou na jaře netradičně upravovány sladkovodní ryby, chřestové menu, nebo pak v letních měsících jahody a letní saláty v netradičních úpravách. O všech těchto aktivitách budeme zákazníky informovat na webu www.pivovarnarychte.cz Aby si hosté mohli jídla z našeho netradičního jídelního lístku patřičně vychutnat, tak nekuřácká část restaurace projde drobnou estetickou úpravou (ubrusy, založené příbory, apod.)

Jaké máte obecně reakce na Vaše piva? Restaurace se mi moc líbí, ale Mazel a další piva mi moc nechutnají. Maximálně tak jedno na ochutnání, na pivo na celý večer bych k Vám ale nešel. Je takove nasládlé, ale hořké, zvláštní no...o to Vám vlastně asi šlo..jen nejde moc pít..víc půllitrů než jeden, dva myslím...

Deníkář, předevčírem 15:24

Odpověď vložena: včera 10:29

Je to velmi subjektivní. Jsou lidé, kteří když začnou pít naše pivo, tak jim přestane chutnat tzv. europivo. Těch je naštěstí většina, pak jsou ale skutečně zákazníci jako jste vy, kteří si cestu k nefiltrovanému a nepasterizovanému pivu teprve hledají. Proto se snažíme vedle stálých piv Mazla a Vojtěcha vařit i speciály, které mají jiné chuťové vlastnosti, třeba časem narazíte na takové, které si oblíbíte. Co je zajímavé, že naše pivo chutná hodně ženám, které jsou našimi častými zákazníky, možná je to právě proto, že se nikdy nenaučily europivo pít v takové míře jako muži.

Jak jste spokojený se zisky a návštěvností od otevření? Překonala Vaše představy?

Filip, předevčírem 15:22

Odpověď vložena: včera 10:24

Zisky zatím žádné nemáme, protože veškeré peníze investujeme zpět do rozšíření služeb zákazníkům a s návštěvností jsme samozřejmě spokojeni a uděláme vše pro to, abychom si ji udrželi i nadále.

Dobrý den. Jaké další aktivity máte? Děkuji za odpověď

Pavel Rychtář, předevčírem 15:01

Odpověď vložena: včera 10:21

Budu-li mluvit pouze o aktivitách v Ústí nad Labem, tak vedle pivovaru Na Rychtě spoluvlastním jednu z největších severočeských makléřských společností, a to Českou pojišťovací agenturu, a. s.

Dobrý den,kolik litrů mazlu se vypilo od otevření?

Lukáš Vysoudil, předevčírem 14:27

Odpověď vložena: včera 10:19

Od otevření se vypilo přibližně 400 hektolitrů námi vyrobeného piva, což je počítám-li správně, 80 tisíc piv.

Na špatnou úroveň kuchyně jsme ale už slyšeli mnoho připomínek. Je to škoda, protože jsme do toho podniku vkládali určité naděje. My jsme se tam s manželkou dokonce před 36 lety seznámili. Vážení, na dnešní den 14. 10. jsme si objednali stůl ve vaší restauraci, abychom oslavili s dcerou zítřejší svátek manželky. Následuje výčet našich připomínek: 1. po výběru z jídelníčku jsme objednali jídlo ve 12:15 2. po 30 minutách čekání jsme se optali číšníka, proč to tak dlouho trvá a bylo nám řečeno, že 3. kuchař přednostně připravuje hotová jídla! 4. po dalších 5 minutách jsem učinil další dotaz, na čež číšník uvedl, že se již jídlo servíruje na talíře, které jsme po pár minutách obdrželi 5. dostali jsme tato objednaná jídla: a) hovězí steak - byla to krkovice!, mírně přismahnutá, neslaná, ochucená rozmarýnem, houbová omáčka bez chuti s přidanými téměř tepelně nezpracovanými žampiony, bramborový koláč neslaný, bez chuti b) pečená kachna - neslaná, nevypečená kůže c) telecí líčka - tvrdé maso bez chuti, bramborové pyré řídké, že protékalo vidličkou, takže ani s jedním jídlem žádná spokojenost, naopak veliké zklamání 6. po donesení jídla na stole chyběly příbory, takže jsme museli počkat, než nám je číšník donesl! 7. aniž bychom žádali účet, byl nám předložen s "předstihem"! - účtoval Kléger Pavel 8. na stole chyběla párátka, takže jsme o ně museli požádat! 9. číšníkovi chyběla jakákoliv vstřícnost a alespoň náznak úsměvu by mu neškodil - určitě by bylo vhodné hosta upozornit, že příprava jídla bude trvat určitý čas, nebo to uvést v jídelníčku. Jako jediné plus uvádíme dobré pivo. Bohužel musíme ale konstatovat, že oslava svátku byla trpkým zklamáním se závěrečnou úvahou, zda ještě někdy do vaší restaurace zavítat, nemluvě o jejím doporučení našim známým. S pozdravem Šárka Ondrová Terezie Punčochářová Karel Punčochář

Šárka Ondrová Terezie Punčochá, předevčírem 12:52

Odpověď vložena: včera 10:17

Zdravím vás a s radostí vám mohu oznámit, že se za dobu více než od vaší návštěvy mnohé změnilo. V době kdy jste restauraci navštívil, bylo otevřeno teprve čtyři dny a tak jak už jsem výše uvedl, jsme se potýkali jako každý kdo zahajuje takový provoz s provozními problémy. Nemá smysl, abych vás přesvědčoval, že je už dnes vše v pořádku, nejlepší bude, když se na Rychtu vydáte, dříve než na nás zanevřete. Děkuji

Dobrý den, pivo jsem ochutnal, je výborné a má výjimečnou chuť. Jsem předseda oddílu juda Vyhlídka Ústí nad Labem a jako oddíl pořádáme již 16. ples judistů, na kterém budeme vyhodnocovat nejlepší judisty oddílu v mládežnické a seniorské kategorii za loňský rok a Vás jsem chtěl požádat o menší sponzorský dar na tento ples. Pokud uznáte za vhodné si udělat menší reklamu na našem plese, tak přidávám na mne tel. kontakt 724124024 Děkuji za pozornost a přeji krásný den.

Miroslav Müller, 21.1.2011 16:31

Odpověď vložena: včera 10:13

Protože máme hodně práce s tím, abychom zabezpečili v maximální možné míře servis pro naše zákazníky, tak jsme zatím neuvažovali o tom, že bychom poskytovali sponzorské dary, ale do budoucna to nemůžu vyloučit, protože sám fandím mládežnickému sportu.

Nepokládám dotaz, jen Vám vyslovuji podporu a děkuji. Vaše pivo je výborné a vznik pivovaru považuji za skvělý nápad. Konečně alternativa europatokům. Ceny považuji za normální, za takové pivo dám klidně 40 Kč, protože je s ním spousta práce. Díky Míra.

Míra, 21.1.2011 15:38

Odpověď vložena: včera 10:09

Moc vám děkuji a věřte, že budeme dělat vše pro to, aby bylo víc takových příznivců našeho pivovaru, jako jste vy.

1/ Proč pivo od konce prosince do začátku ledna chutnalo podivně, jakoby neproleželé? 2/ Proč na těstoviny nedáváte parmezán, ale obyč. sýr?) 3/ proč pivo neznačíte dle vyhlášky % extraktu?

K., 21.1.2011 10:56

Odpověď vložena: včera 10:08

Ad 1. Pivo bylo vařeno z jiné šarže sladu, než běžně používáme, proto mělo trochu odlišnou chuť. U malých pivovarů našeho typu se jistá drobná odlišnost chuti může vyskytovat. My samozřejmě děláme a budeme dělat vše pro to, aby stálost chuti byla co největší. Ad 2. To je spíš otázka pro kuchaře. Ad 3. Stupňovitost piva je značená na nabídkovém listu.

Dobrý den, byl jsem u Vás 2x na obědě a pokaždé jsem čekal přibližně 50-60 minut na jídlo. A po druhé jsem si dal "hotovku" čočku s klobasou a když mi ani po 50 minutách nikdo neřekl, co je s mojim jídlem musel jsem objednávku zrušit. Od té doby už jsem u Vás nebyl. Tyto zkušenosti s Vaší restaurací má hodně mojich přátel. Proto se chci zeptat jestli o tom víte a jestli jste na tom už zapracovali? Jinak restaurace je parádní a pivko Mazel také, jen to vše kazí to dlouhé čekání!

Zdenda, 21.1.2011 10:52

Odpověď vložena: včera 10:04

Počáteční problémy s čekací dobou na jídlo byly skutečně způsobeny několika věcmi, které se nakupily při zahájení provozu. Jako například: byl postaven úplně nový personál a to jak v kuchyni, tak v obsluze. Pracovalo se s novými technologiemi, především v kuchyni a zaučení chvilku trvalo. Protože často navštěvuji pivovar Na Rychtě musím konstatovat, že se tato věc již výrazně zlepšila a ty dlouhé čekací doby, o kterých píšete, již pominuly. Přijďte vyzkoušet, abyste se přesvědčil, že to tak opravdu je.

Musím na rovinu konstatovat po rozpačitém začátku se výrazně zlepšila kuchyň a Rychta asi začíná být nepříjemným konkurentem. Doufám, že na chuná, vyvážená a esteticky podávaná jídla budou i nadále. Ale teď otázka. Vaše pivečko - jak mi říkáme MAZLÍK nemá chybu. Bude možné si v dohledné době zakoupit lahvinku MAZLIKA s sebou, nebo si nechat naplnit soudek? Přeji Vám i nám aby kvalita Rychty a Mazlika vydržela.

honas, 21.1.2011 7:45

Odpověď vložena: včera 9:59

Děkuji za pochvalu. Musím přiznat, že nebylo jednoduché takto velký provoz rozpohybovat tak, aby zákazníky byly spokojeni. V tuto chvíli je možné si zakoupit dvoulitrovou láhev s keramickým uzávěrem, kterou naplníme hostům pivem, na které má chuť a vzhledem k tomu, že láhev má keramický uzávěr, je možné si ji nechat plnit opakovaně. Musí mít ale každý na paměti, že vzhledem k tomu, že pivo není pasterováno, ani jinak chemicky ošetřováno, musí být zkonzumováno v poměrně krátkém čase několika dnů. Do budoucna plánujeme, že pivo budeme plnit i do soudků pro soukromou konzumaci. Naše pivo nebudeme v žádném případě dodávat do jiných restauračních zařízení.

Dobrý den, používáte klasické přísady při výrobě piva nebo i cukr, chmelový extrakt a podobné? Jaký chmel používáte a jaké kvasnice?

Petr, 20.1.2011 13:34

Odpověď vložena: včera 9:55

Používáme pouze přírodní suroviny, jak už jsem odpovídal, takže žádný cukr, ani chmelový extrakt.

Dobrý den, měl bych na Vás dotaz, který by zajímal možná spoustu budoucích budovatelů minipivovarů. Jaká higienická kritéria musí splňovat pivovarnický provoz? Děkuji

Franta, 20.1.2011 9:57

Odpověď vložena: včera 9:54

Bohužel nejsem technický odborník na tyto záležitosti, s hygienickými podmínkami, které jsou bezpochyby velmi přísné se vypořádal dodavatel pivovarnické technologie, který je příslušně vybaven, neboť takových minipivovarů postavil na území ČR několik. Pokud byste uvažoval o výstavbě takovéhoto provozu, rádi vám poskytneme veškeré informace a kontakt na dodavatele technologie.

Můj dotaz je, jaký má Pivovar "veřejnoprávní" přesah či přínos pro společnost, když na něj byly poskytnuty dotace z našich daní.

polda, 20.1.2011 9:18

Odpověď vložena: včera 9:51

Dotace byla po náročném procesu, které dotační tituly vyžadují a udělená v rámci operačního programu ROP na rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit v severočeském regionu v rámci podpory cestovního ruchu. Ústí nad Labem nikdy nebude místem, kam by jezdili turisté za památkami, či přírodními krásami, tak mohou mít aspoň v tomto případě možnost ochutnat poctivé české pivo vařené ve městě s dlouholetou pivovarnickou tradicí. Já sám jsem ty dotační programy nevymýšlel, ale využil jsem možnosti, které se mi takto naskytli a mohl jsem tak vytvořit projekt, který by bez dotačních peněz nikdy nemohl být realizován.

mam se například zeptat, jestli nové pivo Mazel, vyžaduje nějakou speciální přísadu, atd. ? dekuju za vycerpavajici odpoved

bayern, 20.1.2011 7:25

Odpověď vložena: včera 9:48

Veškerá námi vyrobená piva, nejenom Mazel, jsou vařená výhradně z českých surovin, tedy českého sladu, žateckého chmele a kvasnic, bez jakýchkoliv přísad a extraktů. Nepřidáváme žádné přísady, které by měly například držet pěnu, jak to dělají některé velké pivovary.

Zdroj: Ústecký deník.cz


Pivní značka Zlatopramen skupiny Heineken posílila svoji pozici na maloobchodním trhu, v kategorii piva baleného v maxilahvích zabrala v roce 2010 v tomto segmentu 52procentní podíl. Ze všech plastových lahví s pivem, které si spotřebitelé v obchodech vloni koupili domů, tak byla více než polovina značky Zlatopramen.

To současně představuje zvýšení prodeje Maxilahve Zlatopramen oproti roku 2009 téměř dvojnásobně.

Naše průzkumy ukázaly, že spotřebitelé oceňují zejména praktičnost obalu. Maxilahev je nerozbitná, dá se znova zavřít a uložit v chladničce. Konzumenti oceňují také fakt, že inovativní obal Maxilahve zaručuje dlouhodobou vysokou kvalitu a stabilitu piva,“ uvedl brand manažer značky Zlatopramen Boris Rajdl.

Maloobchodní prodej piva v této kategorii v roce 2010 znatelně posílil. Typ plastového balení piva dosáhl celkem 7,6 procenta tržního podílu z celkových prodejů piva v obchodech. Oproti roku 2009 to představuje zvýšení o 4,3 procenta.

Jedenáctistupňových piv obecně vloni spotřebitelé nakoupili v maloobchodní síti více než v předchozím roce. V porovnání s rokem 2009 se tak jejich podíl na celkovém maloobchodním prodeji piv zvýšil z 10 procent na 13 procent. Zlatopramen v kategorii jedenáctistupňových piv na maloobchodním trhu vede, v roce 2010 tato značka získala 37procentní podíl na maloobchodním prodeji. „Celkově je Zlatopramen pátá nejprodávanější pivní značka v maloobchodní síti,“ shrnul Rajdl.

Heineken je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě a evropskou jedničkou mezi výrobci piva. V roce 2003 se součástí skupiny Heineken Česká republika stal pivovar Starobrno a v roce 2007 se působnost skupiny rozrostla také o Královský pivovar Krušovice. Do firmy Královský pivovar Krušovice v roce 2009 Starobrno fúzovalo. V polovině roku 2008 skupina úspěšně dokončila i akvizici společnosti Drinks Union. V současné době je Heineken Česká republika třetím nejsilnějším hráčem na domácím trhu s pivem, v exportu se řadí mezi přední vývozce piva.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Milovníci chmelového moku si konečně po měsících očekávání přijdou na své.

Už tento týden v pátek se otevřou dveře soukromého minipivovaru s restaurací v objektu bývalého hotelu Labuť v Litoměřicích.

Foto

Kapacita prostor pivnice čítá šedesát míst k sezení. Návštěvníci si budou moci prohlédnou zcela nové varny, ve kterých se pivo vařilo.

Varny budou znovu vařit zřejmě až příští týden, pak teprve je uvidí návštěvníci přímo v činnosti,“ prozradila Sabina Žáková, spolumajitelka litoměřického minipivovaru. Ta dodala, že tento pátek budou moci hosté ochutnat dvanáctistupňový světlý a polotmavý ležák.

V průběhu příštího týdne by se nabídka měla rozšířit ještě o jedenáctistupňové tmavé pivo. Ke svému oblíbenému pití si budou moci hosté objednat rozličné chuťovky studené kuchyně, jako nakládaný hermelín a utopence.

Pivo z minipivovaru Labuť zatím nemá své jméno. Podle slov spolumajitelky by mohli název vymyslet samotní návštěvníci.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Kateřina Bizzarri | Foto: Karel Pech


Po půl roce hledání konečně splnil první zájemce podmínky výběrového řízení na nájem vyškovského pivovaru. Stále ale není jasné, jestli mu ho státní podnik Jihomoravské pivovary pronajme.

Komise projednávala došlou nabídku od společnosti Czech Beverage Industry Company. Hodnotitelská komise dospěla k závěru, že doporučuje Jihomoravským pivovarům uzavřít smluvní vztah s uchazečem. Jestli bude smlouva uzavřená, rozhodne společnost v tomto týdnu,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková.

Státní podnik Jihomoravské pivovary pronajme nemovitosti, technologické vybavení pivovaru i ochranné známky. Vítězná firma ale dosud žádnou zprávu nedostala. „Nic oficiálního ještě nevíme. Žádná zpráva nám zatím nedošla,“ řekl spoluvlastník pražské společnosti Czech Beverage Industry Company Jiří Kopenec.

Firma už nicméně plánuje několik personálních změn. „Výkonným ředitelem bude Miloš Hrabák, který je v současné době v zahraničí. Ke konci tohoto týdne už by měl ale nastoupit do pivovaru,“ doplnil Kopenec.

Otázka nicméně stále visí nad zaměstnanci vyškovského pivovaru, kteří stále nevědí, zda o ně nový nájemce projeví zájem.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková


Restauraci s vlastním pivovarem a výstavu v zámeckých pokojích chystá vlastník zámku v Rychvaldu.

Foto

Práce na zámku již běží, doba trvání je ale zhruba na dva roky. Možná déle,“ uvedl Radim Průša z ostravské firmy Šmíra Print, která zámeček v současné době vlastní.

Vedení města informace o tom, že se zámek konečně opravuje, potěšila. „Jsme za to rádi. Na konci ledna mám s majitelem zámku schůzku, kde se budeme bavit o podrobnostech. Jsem rychvaldský patriot, takže jsem ráda, že zámek nespadne,“ řekla starostka města Šárka Kapková.

Zdroj: Havířovský deník.cz | Autorka: Nina Macošková | Foto: Tomáš Januszek


Žatecké pivo cup 2011

[středa, 26. leden 2011]

26. ledna je v v Žatci ve znamení třetího ročníku barmanské soutěže Žatecké pivo cup 2011. Tentokrát své prostory propůjčil Chrám chmele a piva a od deseti do sedmnácti hodin mohou návštěvníci sledovat, jak se mladým adeptům barmanského umění daří – všechno začíná už u skladby míchaného nápoje, který musí obsahovat žatecké pivo, jež dalo soutěži i svůj název.

Ostatně zdejší Baronka Premium se může pyšnit prestižní značkou Regionální potravina. Je to světlý ležák 12%, obsah alkoholu 5,3%, má jemně zlatou barvu, plnou chuť a čistou vůni s jemnou chmelovou hořkostí, bohatou pěnivost a vysoký říz. Je to pivo vařené tradičním způsobem za použití pouze tří základních surovin: vody, sladu a chmele. A porota ocenila i to, že k výrobě byly použity suroviny, které mají původ v tuzemsku a podíl regionální práce je 100%.

Zdroj: Rozhlas.cz


«« « Strana 492 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň