Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Obal změnil vnímání piva

[středa, 23. březen 2011]

Gambrinus se rozhodl zacílit na mladší (samozřejmě dospělou) generaci uživatelů a přišel na trh s novou lahví s výrazně odlišným designem. Ukázal jak může obal změnit vnímání i tak notoricky známého produktu.

Třetinková láhev 11° XCLNT nevypadá jako každá pivní láhev ze samoobsluhy na rohu – tam ji taky nenajdete, putuje do barů a klubů. Láhev nemá klasickou etiketu, ale plastické logo na skleněném povrchu a krček zdobí fluorescentní etiketa svítící pouze pod UV světlem, které je právě na party běžné.

Foto

Láhev XCLNT byla uvedena v Praze koncem minulého roku na XCLNT Bigg Boss Jamu v Meet Factory, kde se víc než tisíc lidí přesvědčilo, že pivo jde na party pít i ve stylu. Lahve se nestačily doplňovat a na kelímky si nikdo ani nevzpomněl. Tato láhev byla také součástí otvírací a vernisážových party v novém prostoru CZECHDESIGN.CZ ve Vojtěšské ulici v Praze.

Pod hlavičkou XCLNT vznikají ve spolupráci s dalšími firmami také další speciální výrobky, dal vzniknout i botám Botas 66 XCLNT , vycházejících z modelu Botas Classic 66. Designéři Honza Kloss a Jakub Korouš za nové botasky získali Národní cenu za studentský design. „Design bot vychází z lahve XCLNT jednak barevně i podrážka kopíruje embosovaný povrch láhve. S průběhem spolupráce, která byla takřka ukázková, a hlavně s výsledkem samotným jsme více než spokojeni a jsme opravdu rádi, že k takovémuto spojení dvou tradičních českých výrobců, i když každého z naprosto jiného oboru, došlo, a že načerpaná inspirace z do ruky příjemně padnoucích nově navržených lahví nevyšla nazmar, nýbrž přímo pomohla vytvořit nový limitovaný model z řady Botas 66.“, říká jeden a autorů nových botasek Jan Kloss. V rámci spolupráce s XCLNT navrhovali v rámci reklamní spolupráce Jan Kloss a Jakub Korouš také snowboardy pro LTB .

Zdroj: Czechdesign.cz | Autorka: Jana Vinšová


Licence na německé pivo v Bělorusku

[středa, 23. březen 2011]

Od konce roku 2010 se v pivovaru Krynica v Minsku, v hlavním městě Běloruska, vyrábí v licenci pivo značky Original Oettinge. Po úspěšné testovací fázi se v Minsku nejdříve začalo vařit světlé pivo plzeňského typu, které se stáčí do nevratných lahví. Při neutuchající poptávce je možné vyrábět i další druhy piva značky Oettinger. V prostorech stávajícího pivovaru může být ročně uvařeno a stočeno až milion hektolitrů piva.

Minsk je druhý pivovar v zemích dřívějšího Společenství nezávislých států, který v licenci vyrábí pivo značky Original Oettinger. Již v říjnu roku 2008 byla spuštěna, prostřednictvím Moscow Brewing Company, licencovaná výroba v Moskvě. Výstavba nového závodu byla financována ruskou investiční skupinou, přičemž know-how poskytl pivovar Oettinger.

Logo

V Moscow Brewing Company jsou od té doby mj. vyráběna v licenci i další piva mnoha známých výrobců. Během krátkého období poptávka předčila mnohonásobně očekávání. V loňském roce se kapacita podniku, která byla původně projektována na výstav 2,2 milionů hektolitrů ročně, zvýšila až na 4 miliony hektolitrů. Doposud bylo pro vynikající kvalitu vyznamenáno již několik licencovaných produktů pivovaru Oettinger.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová | Brauwelt.de


Šumavský pivovar zabodoval

[úterý, 22. březen 2011]

Mimořádný úspěch zaznamenal o víkendu Šumavský pivovar.

Při pátém ročníku hlavní soutěže českých a moravských minipivovarů konaný ve Zvíkovském pivovaru totiž získal nováček mezi minipivovary hned dvě medailová ocenění. Z Jarní ceny českých sládků si v silné konkurenci českých a moravských minipivovarů odvezl první místo v kategorii polotmavých ležáků a třetí místo mezi tmavými ležáky.

Určitě je to velmi dobrý pocit a také překvapení. Přece jen první rok si až takové ambice člověk rozhodně nedělá,“ zhodnotil krátce spolumajitel Šumavského pivovaru Ivan Hojdar. Uvědomuje si, že aktuální výsledek nastavil do budoucna laťku hodně vysoko.

Soutěžní degustaci sám Ivan Hojdar pouze přihlížel, i když oba jeho sládci byli přímo v degustační komisi. Kdy budou komisaři degustovat právě vimperské pivo, ale nevěděli ani oni, ani Ivan Hojdar. „Věděli jsme pouze to, kdy se jaká skupina piv degustuje. Měli jsme sice nějaké tipy, který ze vzorků je právě to naše pivo, ale s určitostí to říci nelze,“ doplnil spolumajitel Šumavského pivovaru.

Výsledek zavazuje, to si Ivan Hojdar velmi dobře uvědomuje. „Ostatní nám přáli, abychom uspěli také v příštích letech. Je důležité obstát vždy s klasickými pivy, otázkou je, zda jít do soutěže s nějakým speciálem. Přece jen má větší váhu uspět dobře v tradičních kategoriích, které se konzumují nejvíce,“ zdůraznil Hojdar.

Šumavský pivovar má za sebou už dva pivní speciály a nyní chystá další. „Teď už to mohu prozradit, máme na Velikonoce navařen další speciál, i když zatím není na čepu. Kolem Vánoc jsme čepovali medový speciál, teď to byl zázvorový speciál. Na Velikonoce jsme připravili kombinaci obou speciálů. Teď nám dozrává medovo-zázvorový speciál 14°. I když ne vždy platí, že když se dají dohromady dvě dobré věci, výsledek musí být stejně dobrý, v tomto případě si myslím, že ale opravdu je nač se těšit,“ poodhalil na závěr připravovanou specialitu Šumavského pivovaru Ivan Hojdar.

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor: Miroslav Fuchs


Výstava: Vejdi do mě a neuškoď!

[úterý, 22. březen 2011]

Možná je cílem připravované výstavy v libereckém Severočeském muzeu, aby se pivaři zvedli z hospodských lavic a vkročili do vznešeného stánku kultury.

Tématem nové kolekce, kterou zhlédnou první návštěvníci ve čtvrtek 24. března, totiž bude oblíbený nápoj všech Čechů – pivo.

Pokochat se historií především místních pivovarů se budou moci lidé až do 22. května. „Výstava Letem světem piva je určena nejen milovníkům pěnivého moku, nýbrž i těm, kteří rádi vzpomínají na staré dobré časy, kdy pivo mělo říz, reklamy pivovarů byly plechové a půllitry a lahve se neřídily doporučeními Evropské komise,“ uvedl odborný pracovník muzea Zdeněk Hrabák.

Prostřednictvím různorodého užitkového skla a reklamních materiálů navštíví diváci i méně proslulé oblasti Čech i Moravy, než je Plzeňsko a Českobudějovicko. Zvláštní pozornost věnovali autoři zdejšímu kraji, najmě pak vratislavickému pivovaru, kde se pivo začalo vařit již v roce 1874.

Nostalgickou atmosféru výstavy navodí krátký exkurz po většinou dnes již neexistujících libereckých pohostinstvích, zachycených na dobových fotografií. „Vejdi a neuškoď, je to pravé heslo jak pro konzumenta tolik opěvovaného nápoje, tak i návštěvníka výstavy,“ dodal Zdeněk Hrabák.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autorka: Zuzana Minstrová


Představili velikonoční speciál

[úterý, 22. březen 2011]

Vítání jara na nádvoří rychnovského pivovaru se letos konalo již potřetí.

Městský Podorlický pivovar byl opět po roce dějištěm akce nazvané Vítání jara, která na nádvoří přilákala řadu návštěvníků. Se zimou tak v Rychnově skoncovali. „Jedná se o třetí ročník s tím, že ten první byl 21. března 2009, kdy došlo ke znovuotevření rychnovského pivovaru veřejnosti. Loni to bylo 20. března a letos to vyšlo na Josefa. Hrají tu dvě kapely, jednou z nich je takřka naše dvorní Combi, která vše uzavře. Je tu prodej zabijačkových specialit, prodávají se rychnovská piva včetně velikonoční várky Habrováka,“ líčil nedlouho po zahájení akce jednatel pořádající společnosti Tomáš Konvalina.

Právě u stánku se zabijačkovými pochoutkami se už od počátku tvořila fronta, na jiných místech si návštěvníci pro změnu dopřávali zlatavý mok či něco jiného. K mání byly také místní destiláty nebo mošt, případně prodej kraslic. „Je to zkrátka ukončení zimy a zahájení jara, i když počasí na to nevypadá. Zima ještě vystrkuje drápky,“ věděli v pivovaru.

Zpestřením akce bylo zahájení prodeje pivní novinky nazvané Habrovák. „Je to patnáctistupňový velikonoční speciál, tmavé a silnější pivo, ale lidem chutná,“ těšilo Konvalinu.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rychnovský deník.cz | Autor: Pavel Illich


Malinové, třešňové, švestkové, borůvkové, brusinkové, medové, s pepřem, čokoládové i s bylinkami. Češi jsou sice skalní příznivci desítek a dvanáctek, v posledních letech ale přece jen, zejména ti mladší, stále více experimentují a vyhledávají nové a neobvyklé varianty svého národního nápoje.

Tuzemské pivovary tak zaznamenávají zvýšený zájem o ochucená piva, která mají svou tradici například v Belgii. Není to přitom jen český fenomén, před několika lety začal obrovský boom „microbreweries“ v USA a trvá dodnes.

Například podíl nealkoholických nápojů na bázi piva s označením jantar, švestka a višeň na celkové produkci humpoleckého pivovaru Bernard dosáhl loni téměř 15 tisíc hektolitrů, tedy asi 7,3 procenta. „Nyní připravujeme i alkoholické verze ochucených nealko nápojů,“ řekl pro deník E15 spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Začít vyrábět by je chtěli v řádu měsíců. „Daří se jak v prodeji nealkoholických piv, tak nápojů na bázi piva. Na trhu se velmi dobře chytly a jsou slušně ziskové,“ podotkl Bernard.

Trend vyššího zájmu o ochucená piva pozoruje i šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle odhadů svazu roste počet výrobců i podíl výstavu, byť je ve srovnání s celkovou produkcí piva v Česku velmi nízký, asi tři setiny procenta.

Výroba ochucených piv je doménou zejména menších firem a minipivovarů, které se tak mohou odlišit od hlavních hráčů. Například Pivovarský dvůr Zvíkov vyrábí pivo s příchutí divoká malina. Zájem o něj byl tak velký, že jej nyní vyrábí 80 hektolitrů ročně, ačkoli původní předpoklad byl pět hektolitrů. „Hlavní důvod vidíme v tom, že piva jsou stále více univerzálnější. Mládež, vyrůstající na přeslazených limonádách, tolik nepreferuje přechod na pití piva, ale vybere si raději jiný alkohol. V ochuceném pivu teď vidí další alternativu,“ řekl deníku E15 Michal Voldřich z minipivovaru.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner


Seriál Deníku Příběhy domů a lidí tentokrát zavítá do bývalého pivovaru na prvním zámeckém nádvoří.

Podle pověsti se v tomto domě ozývá čas od času podivné klepání. To prý má na svědomí duch jednoho bednáře, který tady kdysi míval dílnu, ale nešťastnou náhodou se utopil v zámeckém rybníku, když si v něm vyřezával rákos na utěsnění sudů. Zjevuje se údajně hlavně za úplňku a snaží se dokončit svoji rozdělanou práci. Kde? Řeč je o budově zámeckého pivovaru. Tu mohou návštěvníci najít v zadní části prvního nádvoří českokrumlovského zámku s číslem popisným 65 a poznají ji poměrně snadno, podle sgrafitové fasády a slunečních hodin.

Podle kastelána zámku Pavla Slavka se v tomto pivovaru vařilo tmavé pivo určené pro chasu a takzvané nižší zaměstnance vrchnosti. „Podle deputátních smluv měli tehdy zaměstnanci nárok na dva litry piva denně, lepší úředníci k tomu měli zajištěno ještě půl litru vína na každý den,“ řekl včera Pavel Slavko. Hlavním důvodem pití těchto tekutin byl především fakt, že voda bývala z valné části závadná a ten, kdo ji pil, míval zdravotní problémy. A tak se pilo hlavně slabší pivo přibližně na úrovni dnešní „osmičky“.

Stavba domu se připisuje krumlovskému purkrabímu a regentovi panství Jakubu Krčínovi, ale ne celá. Dům nechal pouze dostavět, práce skončily roku 1579. O čtyřiapadesát let později byl pivovar zrušen a dům se změnil na truhlárnu, ale její provoz skončil po požáru v roce 1774. Poté se tu vystřídala kolářská dílna, mlékárna a po roce 1948 autodílna. Část domu dnes také využívá jako své zázemí i občanské sdružení Teatro alla Mode, které vede Zuzana Vrbová a které společně s muzikantským společenstvím Hofmusici připravuje každoroční českokrumlovský Barokní festival.

A co ducha nešťastného bednáře, slýchají jej? „To víte, že ano, je to starý dům, tady se pořád něco ozývá, hlavně při úplňku,“ zasmál se muzikant a kapelník Ondřej Macek.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Zdeněk Zajíček


Dne 19.3.2011 se uskutečnilo již 5. setkání sládků malých pivovarů za účasti 39 pivovarů. V soutěži Jarní cena sládků bylo přihlášeno 157 vzorků.

V letošním roce došlo i ke změně pravidel – 3 kategorie (Světlý ležák, Světlý speciál a Polotmavý speciál) se degustovaly dvoukolově. Komise druhého – finálového kola byla složena z nezávislých pivovarských odborníků.

Výsledková listina

světlá výčepní

Lipan 10 - Lipan Dražič

Dobřanská 10 - Modrá Hvězda Dobřany

Starokladno 10,8 - Starokladenský pivovar

tmavý ležák

Novoměstský - Novoměstský pivovar Praha

Qásek 11 - 1. ostravský hospodský minipivovar

Purkmistr 12 - Purkmistr Plzeň

polotmavý ležák

Polotmavý - Šumavský pivovar Vimperk

Dvorní ležák - Pivovarský dvůr Chýně

Purkmistr - Purkmistr Plzeň

tmavý speciál

Kladenka 14 - Pivovarský dvůr Chýně

Grádl 13 - Železnorudský pivovar Belveder

Tmavý speciál - Šumavský pivovar Vimperk

pšeničné pivo

Písař - Purkmistr Plzeň

Dobřanský hospodář - Modrá hvězda Dobřany

Staročeské bílé - Domácí pivovárek Velký Rybník

speciální piva silná (16% +)

Permon 17 TM - Permon Sokolov

Dobřanský dragoun TM - Modrá hvězda Dobřany

Aranka 16 - Staňkův rukodělný pivovárek Třebonice

svrchně kvašená piva anglosaského typu

American Winter ale - Zámecký pivovar Chyše

Kocour Quarterback - Kocour Varnsdorf

Ejlík - Pivovarský dvůr Chýně

světlý ležák

12 Podskalská Koza - VOŠ a SPŠPT Podskalská 10 Praha

Ležák 11 Excelent - Excelent Rýmařov

Argent - U Rybiček Stříbro

polotmavý speciál

14 Podskalská Koza - VOŠ a SPŠPT Podskalská 10, Praha

Galapetr 14 - Mačice

Minimax 13 - Staňkův rukodělný pivovárek Třebonice

světlý speciál

Kvasar - Kvasar Sentice

Permon 13 - Permon Sokolov

Rychtovar 14 - Na Rychtě Ústí n.L.

Zdroj: Pivovarský dvůr Zvíkov


Pivní národ uctil památku Cibicha

[neděle, 20. březen 2011]

Se zjihlými a radostným výrazem se tvářích, což u oficiálních tryzen nad pomníky politických potentátů nevidíte, uctili milovníci (a výrobci) piva památku slavného přednosty stanice Victora Cibicha.

Setkání proběhlo na hřbitově ve Valtířově, kde byl položen věnec na hrob váženého přednosty. Čestnou stráž drželi vojenští veteráni z Babin.

A pokračovalo v pivovaru Velké Březno. Přednosta železniční stanice Cibich, jehož tvář už od roku 1906 zdobí etikety velkobřezenských piv, je bezesporu úctyhodnou, ba lze říci, že dnes již slavnou osobou.

Političtí podivíni a jejich vlády se měnily, a mění, jako ponožky, Cibich ale naopak stále zůstává jako jedna ze zcela jistých stálic české nejen pivní kultury.

Tak sympaticky odulou tvář lze jen stěží najít na parlamentních nebo vládních židlích.

Vzpomínkovou akci „V březnu na Březňáka“ zorganizovalo Sdružení přátel piva, snažící se, abychom zůstali v kvalitě a různorodosti piv malou, a přitom světovou velmocí. Zatím se nám daří být vítězi na první příčce v počtu vypitých piv na jednu v Česku žijící duši.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: František Roček


Ve Zvíkovském Podhradí se v sobotu konala soutěž Jarní cena českých sládků 2011.

Zatím chodím rovně,“ směje se sládek Novoměstského pivovaru z Prahy Miroslav Vrána. Za sebou má první kolo pivní degustační soutěže. Ochutnal sedm vzorků světlých ležáků.

Je sobotní odpoledne a sládkové z malých pivovarů hodnotí piva. Pivovarský dvůr Zvíkov ve Zvíkovském Podhradí hostí pátý ročník soutěže Jarní cena českých sládků 2011. Zlatavý mok tu prezentuje třicet devět minipivovarů.

Jak říká sládek Miroslav Vrána, kvalita piv je velice vyrovnaná. „Každému degustátorovi jde o to, aby poznal svoje pivo. To pochválit a ty ostatní pohanit. Ale hanit se nedá, protože bych se mohl trefit do svého piva,“ říká sládek Vrána, který pochází z jihu Čech, narodil se v Jindřichově Hradci, ale vyrůstal v Sezimově Ústí.

Novoměstský pivovar, kde pracuje, vyslal do sobotního pátého ročníku soutěže jeden světlý, jeden polotmavý a jeden tmavý ležák. „Kromě loňského roku jsme si vždy nějakou cenu odnesli,“ hodnotí úspěchy ve zvíkovské soutěži Miroslav Vrána.

Smyslem soutěže je, že se sejdou sládkové z minipivovarů. Je to přátelské setkání. Nejde o to, jestli dostaneme diplom nebo ne, ale o to, že se sejdeme, popovídáme si. Všichni se známe. Že bychom si řezali krky kvůli vítězství, to ne,“ říká s úsměvem.

Na jinou soutěž Novoměstský pivovar z Prahy nejezdí. „Zvíkovská soutěž je nám nejblíže. Je určená pro malé pivovary, kde nemusíme soupeřit s velkými pivovary,“ vysvětluje Vrána. Jak ale záhy dodává, v degustačních soutěžích by je měli šanci porazit.

Myslím si, že malé pivovary dělají lepší piva než velké společnosti Z toho by strach nebyl. Ale soutěže pro velké pivovary jsou o něčem jiném, tady je přátelštější atmosféra,“ uzavírá sládek Miroslav Vrána

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka: Klára Černá


Někdejší přednosta stanice ve Velkém Březně a milovník místního piva Victor Cibich se letos opět dočká pocty od Sdružení přátel piva i zaměstnanců velkobřezenského pivovaru. Už popáté se všichni sejdou u jeho hrobu, prohlédnou si pivovar ve Velkém Březně a společně si dají pivo, které měl Victor Cibich tak rád a kterému dal svoji tvář.

Akci „V březnu na Březňáka“ organizuje Sdružení přátel piva i pivovarníků letos už posedmé, u hrobu se všichni sejdou popáté v řadě. „Kdysi jsme začínali ve čtyřech lidech, postupem let se z akce stala příjemná tradice. Letos očekáváme účast zhruba třiceti sympatizantů a milovníků velkobřezenského piva,“ říká Zdeněk Štastný, předseda Pivního sněmu Sdružení přátel piva.

Tvář Victora Cibicha zdobí etiketu tradiční pivní značky už od roku 1906. „Každoročně na hřbitov přineseme věneček z chmelu a obilí ozdobený doutníkem a poděkujeme panu Cibichovi za skvělé pivo, jehož tváří se stal před více než sto lety,“ dodává Zdeněk Šťastný. Letos se obdivovatelé velkobřezenského piva sejdou tuto sobotu po půl jedenácté ve Valtířově a po návštěvě hřbitova se příjemnou procházkou projdou do pivovaru Velké Březno, kde je čeká exkurze po pivovaru a posezení u piva – samozřejmě Březňáku.

Slavného přednosty stanice a jeho portrétu na etiketách si cení i v pivovaru Velké Březno. „Patřičně si vážíme všech tradic, které se vážou k historii našeho pivovaru. Proto podporujeme a rádi se účastníme všech akcí, které s panem Cibichem souvisejí,“ uvedl vrchní sládek pivovaru v Březně Petr Hauskrecht. Na letošní akci zavítají i pivovarníci. Kromě zaměstnanců pivovaru ve Velkém Březně památku položením věnce stejně jako v předchozích letech uctí i obchodní ředitel společnosti Heineken Česká republika Jiří Daněk.

Osobu Victora Cibicha není místním štamgastům potřeba představovat. Zatímco v jiných krajích České republiky se chodí „na pivo“ nebo „na jedno“, v okolí Velkého Března výhradně „na dědka“.

Kvalitu piv z Velkého Března oceňují spotřebitelé i odborníci. Svědčí o tom i řada ocenění v odborných soutěžích. Na letošní České pivní pečeti v Táboře bodoval ziskem třetího místa Březňák tmavý výčepní, na Zlatém poháru Pivex v Brně patřila světlému ležáku Březňák Premium další cena – Certifikát za vyrovnanou kvalitu. Kromě oblíbených piv, kde se tvář Victora Cibicha objevuje na všech etiketách, je pivovar ve Velkém Březně pověstný i svými speciálními pivy, vařenými několikrát v roce u příležitosti jedinečných dní v roce. Speciální piva uvádí spolu se svými spolupracovníky v život manažer a vrchní sládek pivovaru Petr Hauskrecht.

Pořádající Sdružení přátel piva se zaměřuje i na tradice spojené s českým pivem a pomáhá tak udržovat povědomí o něm. Toto sdružení také pořádá řadu osvětových akcí o pivu, pivovarnictví, ale i zodpovědné konzumaci alkoholu.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Italský pivní trh

[pátek, 18. březen 2011]

Šest z deseti Italů má rádo pivo a častěji mu dá přednost před vínem (20,6 %:18 %). Před sedmi lety byl rozdíl mezi těmito dvěma nápoji evidentně opačný (víno 38 %, pivo 22,7 %). Také v domácnostech se pivo stalo populárnější. Počet milovníků piva se zdvojnásobil. Večer, zejména při „zvláštních“ příležitostech, je podáváno pivo při jednom z každých tří setkání, tedy s touž frekvencí jako bílé víno.

Pivo se v Itálii, vzhledem k přítomnému oxidu uhličitému a charakteristické chuti a vůni, setkává se značným uznáním, zvláště je-li podáváno s velkou čepicí pěny a v k tomu speciálně určené sklenici. Navíc bylo ještě zjištěno, že dva z deseti Italů, ignorujíce zcela pravidla etikety, ho pijí přímo z lahve.

Pivní trh v Itálii

RokVýroba (1000 l)Dovoz (1000 l)Vývoz(1000 l)Spotřeba (1000 l)Spotřeba (l/rok a obyv.)

19808 5693 154(217)9 53916,7

199012 1532 420(201)14 37225,1

199511 9902 979(439)14 53025,4

200012 5754 142(428)16 28928,1

200512 7985 258(719)17 34029,9

200912 7765 822(1743)16 85528,0

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Rozumíte všemu, co je na lahvi piva?

[čtvrtek, 17. březen 2011]

Chmel znáte, ale nevíte, co si máte představit pod pojmem „chmelový produkt“? Vysvětlíme vám to.

Etikety pivních lahví nebo plechovek nejsou tak „popsané“ jako ostatní potraviny. Přesto ne všemu rozumíme. Přinášíme vám odpovědi na nejčastější otázky.

1. Neklame nás „belgické pivo“ Stella Artois vařené v Praze?

Klamání spotřebitele to není. Na lahvi je napsáno, že pivo je vyrobeno v licenci. Pivovar Staropramen, kde se stella vaří, dlouho vlastnila belgická firma InBev, ta ve všech svých společnostech po světě zavedla licenční výrobu. Pivo je sice vyráběné v Česku, ale podle belgické receptury, která odpovídá chuťovým zvyklostem Belgičanů.

2. Co jsou chmelové produkty nebo upravený chmel?

Na etiketě piva najdete vždy ve složení chmel. Záleží jen na tom, v jaké podobě je použit. Chmelový produkt znamená, že chmel byl nějak zpracován. Způsobů úpravy chmele je několik. Při mechanické úpravě se šištičky chmele rozemelou a slisují do pelet nebo granulí. Fyzikální úprava znamená vylouhování určitých látek z chmele v nějakém extrakčním činidlu, například v tekutém oxidu uhličitém. Tak se vyrábějí chmelové extrakty. A chemickou úpravou vznikají takzvané izosloučeniny, například tetrahop. Na obale by pak mělo být uvedeno „isoextrakt z chmele“ nebo „chmelový isoextrakt“.

3. Proč je v pivu maltózový nebo glukózový sirup?

Jsou to náhražky sladu neboli surogáty, které se ve větší či menší míře používají většinou z ekonomických důvodů. Surogáty jsou buď škrobnaté, třeba nesladované obilniny (ječmen, triticale, rýže, kukuřice), nebo cukernaté (řepný cukr, výtažků, mladinové koncentráty...). Podle vyhlášky může být náhražek sladu maximálně jedna třetina.

4. Mají všechna piva stejné množství kalorií?

Zdrojem energetické hodnoty piva jsou alkohol a cukry. Z toho plyne, že čím méně alkoholu má pivo, tím menší bude přísun energie. Nealkoholické pivo s půl procentem alkoholu má jen 80 až 130 kJ/l, výčepní světlé přibližně 1 500 a ležák 1 800 kJ/l. Takže pivo je na tom s energií lépe než běžné slazené nápoje, které mají od 1 700 do 2 300 kJ/l. Říká se sice, že po pivu se tloustne, ale není to správně. Kila nepřibíráme po pivu samotném, ale po tučných jídlech, která k němu konzumujeme. Pivo totiž obsahuje vysoké množství hořkých látek z chmele, které dráždí sliznici trávicího traktu, a tím zvyšují chuť k jídlu. Obecně platí, že tmavé pivo má více energie, protože je v něm více cukru.

Průměrné hodnoty energie jsou: lehké světlé - 1 300 kJ/l výčepní světlé - 1 550 kJ/l výčepní tmavé - 1 600/l ležák - 1 700 až 1 850 kJ/l speciální - 2 200 kJ/l

5. Proč není na lahvi piva vždycky uveden pivovar?

Nemusí. Nápojová vyhláška říká, že na obalu musí být uveden název a sídlo výrobce. Například společnost Plzeňský Prazdroj je právním subjektem, který zastřešuje čtyři pivovary, a proto je na etiketě uveden jen Prazdroj. Stejné je to i u společnosti K Brewery Trade, která vlastní sedm pivovarů.

Podle jiné vyhlášky může být výrobce nahrazen prodejcem nebo dovozcem.

***

FAKTA

Protokol testu

* Test jsme zaměřili na nejlevnější piva z hypermarketů. Zařadili jsme do něj celkem 18 vzorků lehkých a výčepních piv s cenou do sedmi korun.

* Analýzy provedli v Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Zkoumali obsah alkoholu, polyfenolů, hořkých látek, extrakt původní mladiny, zdánlivý i skutečný extrakt a zdánlivé i skutečné prokvašení.

* Senzoricky piva posuzovala 18členná porota, do které jsme pozvali i sládky pivovarů a zástupce řetězců, jejichž piva byla zastoupena v testu.

* Test hradila redakce MF DNES ze svého rozpočtu. Piva hodnotili Benáček Karel, Sdružení přátel piva; Dočkal Aleš, Pivovarský klub; Dufek Ivan, Bohemia Regent Třeboň; Erlich Tomáš, Sdružení přátel piva; Faměra Jiří, K Brewery Trade; Frantík František, Kvasný průmysl; Hauskrecht Petr, Heineken; Hlavatý Josef, pivovar Náchod; Hrabák Miloš, Bohemia Brewing Centre; Konáš Pavel, Plzeňský Prazdroj; Martiš Luboš, Budějovický měšťanský pivovar; Slabý Martin, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský; Siříšťová Lucie, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT Praha; Svobodová Šárka, Zubr; Špaček Jan, Staropramen; Štěrba Karel, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT Praha; Valenta Bohumil, Pivovar Nymburk; Zíka Vladimír, pivovar Holba

Jak číst přehled piv Body: Tolik bodů ze 100 možných získal vzorek při smyslovém hodnocení. Degustátoři posuzovali: vzhled (na celkové známce se podílí 10 procenty), tedy barvu, čirost, bohatost, trvanlivost a strukturu pěny, chuť (30 %), vůni (10 %) a celkový dojem (50 %). Obsah alkoholu: Skutečný obsah alkoholu (uvádí se v procentech objemových) se od uvedeného může lišit až o 0,5 %, dalších 0,05 % se připočítává jako nejistota stanovení. Do konce trvanlivosti: Protože stáří piva může ovlivnit jeho chuť, uvádíme také, kolik dní zbývalo v době degustace do konce minimální trvanlivosti. Všechna piva byla nakoupena ve stejnou dobu, v polovině února. Extrakt původní mladiny: Uvádí se v procentech hmotnostních, znamená koncentraci všech důležitých látek v pivu. Označuje vlastně dřívější stupně (od 8 do 8,99 % je osmička, od 10 do 10,99 % desítka...), které se už nepoužívají. Skupiny piv Podle extraktu původní mladiny se piva dělí na: lehké pivo - do 7 % hm. výčepní pivo - od 8 do 10 % hm. ležák - od 11 do 12%hm. speciální pivo - nad 13 % hm.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Jak vám chutnala testovaná piva?

[čtvrtek, 17. březen 2011]

Jiří Faměra, výrobně-technický ředitel K Brewery Trade

Některá piva byla výborná, některá až nepitelná, a mezi tím pak velký balík piv, která měla větší či menší odchylky od standardu. Byla to poměrně velká škála různých výrobků - česká piva, zahraniční... Podle mého názoru některé vzorky ani nepatří do kategorie levných piv, ale dostaly se tam kvůli slevám v řetězcích.

Pivovary se mohou dostat na nízkou cenu tím, že hledají úspory ve výrobních postupech a surovinách. Ale i tím, že nedělají rozdíl mezi hlavním výrobním proudem a levným pivem, aby neměly víc druhů piva a nekomplikovalo jim to výrobu. Takže jedno a to samé pivo lahvují pod různými značkami.

Šárka Svobodová, vedoucí útvaru jakosti pivovaru Zubr

Ochutnali jsme tu piva různých kvalit a v různé kondici. Bylo vidět, že některá už mají určitou dobu trvanlivosti za sebou - oxidační chuť i vůně se projevovaly ve více vzorcích. Bohužel u piva nejsou dlouhé doby trvanlivosti ku prospěchu jako u vína. Pivo není určeno k ležení, ale k vypití. Takže když si spotřebitel koupí pivo, které má dva tři měsíce do konce, není vůbec jisté, že bude v dobré formě. Látky obsažené v pivu mají takovou povahu, že u nich dochází k oxidativním reakcím - a ty pochopitelně pivu škodí.

Bohumil Valenta, sládek Pivovar Nymburk

Bylo tam pár vzorků, které bych si nekoupil. Problém je, že některé byly podle chuti staršího data, bylo znát, že už jim trvanlivost dobíhá. Celkově ale ty vzorky odpovídaly kategorii levných piv. Já nemám tohle označení rád, protože zní hanlivě, a to si ta piva mnohdy nezaslouží - na žízeň jsou určitě dobrá. Kupují je zákazníci, které zajímá hlavně cena. Nejlevnější pivo se prodává nejlépe. A asi se bude prodávat čím dál tím víc, pokud se má ještě zdražit.

Josef Hlavatý, ředitel pivovaru Náchod

Přiznám se, že jsem na tuto degustaci nešel s velkým očekáváním, takže mě výsledek nezaskočil. Spíš mě překvapilo, že řada piv už byla „chycená“ oxidačně. Buď dlouho ležela v regálech, nebo technologie nebyla vyladěná tak, aby nedocházelo k přístupu kyslíku. Některá piva vypadala, jako kdyby byla poměrně stará. Ale na druhou stranu si dovedu představit, že když přijdu domů hodně zpocený, hodně unavený, tak si dám takové jedno vychlazené. Ale tím to končí, pak už bych šel na pivo.

Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba Hanušovice

Vyrobit pivo v kategorii „lehké“ je docela obtížné, protože náklady hrají velkou roli. Když chcete udělat pivo, které by bylo u zákazníků úspěšné, tak nesmíte sklouznut na platformu „šetřit za každou cenu“. Každé pivo chce svoje: suroviny, čas, um... a šetření za každou cenu se nevyplatí. A u některých bylo cítit, že se hodně šetřilo. Z těch vzorků mi vyčnívala zahraniční piva, která jsou svým charakterem odlišná. Možná ani nejsou ve své domovině špatná, ale český konzument na ně není zvyklý a podvědomě vyhledává to své pivo domácí.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Nová prodejna Svět-piva.cz

[středa, 16. březen 2011]

V únoru byla slavnostně otevřena nová kamenná prodejna Svět-piva.cz, kterou naleznete na ulici Stránského 28, Brno-Žabovřesky.

I když internetové obchody slaví čím dál větší úspěch než kamenné obchody, mnohem více lidé využívá možnosti osobního odběru a to zvláště ve větších městech. Ceny jsou totiž internetové, ale ušetří za poštovné. Proto jsme se rozhodli otevřít novou kamennou prodejnu Svět-piva.cz, kterou naleznete na ulici Stránského 28, Brno.

Ceny jsou zcela stejné jako na internetu, navíc máme více jak 300 druhů zboží skladem a co víc, své zboží si můžete před nákupem prohlédnout, porovnat či se o nákupu poradit s odborně vyškoleným týmem obchodníků. Odpadá tak nejistota před nákupem on-line, kdy se musíte spoléhat pouze na fotografie a stručné popisy. Oproti internetovému obchodu je zde také výhoda v nákupu pivní kosmetiky. Výrobky si můžete prohlédnout, zkusit jejich vůni a až pak se rozhodnout zda je pro vás zrovna tím pravým.

V sortimentu obchodu naleznete: výčepní zařízení, pivní kosmetiku, pivní literaturu, reklamní předměty pivovarů a další pivní sortiment. Novinkou v sortimetu obchodu Svět-piva.cz je nabídka speciálních piv, které je možno zakoupit pouze v kamenné prodejně. Na výběr máte piva nejen klasické chuti, ale ochutnat můžete také netradiční pivní příchutě, jaké v sobě skrývá jahodové nebo višňové pivo.

Navíc pro první zákazníky máme připraven drobný dárek k nákupu. Přijďte se podívat do nově otevřených prostor. Dýchne na vás pivní pohoda a nepřeberné množství výrobků, které se točí okolo piva. Pokud vámi vybrané zboží nebudeme mít zrovna skladem, není pro nás problém do pár dnů zboží doručit na prodejnu, či vám jej rozvozem po Brně přivést až k vám domů.

Zdroj: Nazeleno.cz | Tisková zpráva


Osem pív v jednom pohári? To nie je nový druh miešaného nápoja, ale slovenský ustanovujúci rekord, ktorý sa nedávno pivovarníkom podaril. Poukazuje na rôznorodosť vlastností, farieb a chutí značiek pív z portfólia spoločnosti Pivovary Topvar. Vďaka správne „narezanému“ pivu sa tak mohli kochať pohľadom na „prúžkovaný“ pohár zlatého moku.

Iniciátorom a hlavným aktérom pokusu bol obchodný sládok Pivovarov Topvar, a.s., Ján Píry. Dennodenne sa točí okolo chmeľu, sladu a kvasiniek, ale jeho práca je aj o komunikácii s ľuďmi – manažérmi predajní a reštaurácií, barmanmi a výčapníkmi. Práve oni sa často pýtajú na chuťové rozdiely medzi značkami či vhodnosť servírovania konkrétneho piva k pokrmu. Rozhodnutie ukázať im chuťovú a farebnú jedinečnosť teda prišlo spontánne.

Foto

Na prvý pohľad to možno vyzerá jednoducho, ale za týmto pokusom treba vidieť okrem dávky zručnosti aj teoretické znalosti. Napríklad o tom, v akom poradí treba "ukladať" pivo do jedného pohára tak, aby sa jednotlivé značky nespojili, ale vytvorili oddelené vrstvy,“ vysvetľuje Ján Píry. Ostatní členovia tímu mali počas pokusu na starosti správne chladenie piva, kontrolovali jeho penu a, samozrejme, i povzbudzovali svojho hlavného aktéra.

Pre dosiahnutie prúžkovaného efektu sa pivovarníci rozhodli použiť 4 svetlé, 1 polotmavé a 3 tmavé pivá. Tri druhy pochádzali z fliaš, zvyšných päť bolo čapovaných. Jednalo sa o značky Pilsner Urquell, Šariš, Velkopopovický Kozel, Šariš Red, Gambrinus, Topvar a Birell z portfólia spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. a značku Master z portfólia sesterskej spoločnosti Plzeňský Prazdroj. Tým, že pivá sa vzájomne nemiešali, boli vizuálne rozlíšiteľné a ustanovujúci slovenský rekord bol platný. Pivovarníci obdržali Certifikát z Knihy slovenských rekordov.

Naše značky ľudia veľmi dobre poznajú a vychutnávajú si ich pri rôznych príležitostiach. Som rada, že sme im ich predstavili aj takouto netradičnou a zaujímavou formou prostredníctvom ustanovujúceho slovenského rekordu,“ uviedla hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar, Zuzana Lošáková. „To, že sa 8 pív v pohári vzájomne nepremiešalo, zároveň poukazuje na rôznorodosť značiek a na to, že každá z nich je unikátna,“ dodala Z. Lošáková.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný Mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Birell.

Zdroj: Mediálne eTrend.sk


Kenneth Hansen (29) se stal mezinárodním manažerem Trade Marketingu značky Pilsner Urquell v Evropě a bude nově odpovědný za marketing této značky ve všech evropských zemích, kam se plzeňský ležák vyváží.

Foto

Jsem opravdu velmi potěšen. Pilsner Urquell je jednou ze čtyř klíčových světových značek společnosti SABMiller. Spotřebitelům přináší něco natolik ryzího, autentického a originálního, že ho nelze srovnávat s žádným jiným pivem na světě. Stejně jako Pilsner Urquell, i já odmítám zkratky a kompromisy, a věřím, že moje zkušenosti podpoří dokonalost zahraničního trade marketingu Pilsner Urquell,“ říká Kenneth Hansen.

Kenneth Hansen pochází z dánské Kodaně, kde absolvoval Niels Brock Copenhagen Business School.

Před příchodem do firem společnosti SABMiller působil několik let jako marketingový koordinátor u Taster Wine A/S, největšího dánského dovozce a distributora prémiových vín, koňaku a šampaňského. Mezi mnoha prémiovými značkami šlo například o Ruinart Champagne (LVMH Group) a Domaine Barons de Rothschild (Lafite).

Poté přešel k marketingu piva. Nejprve pracoval ve firmě TheoBrands A/S, distribučním partnerovi piv společnosti SABMiller Europe Import Markets v Dánsku. Zde plánoval, řídil a koordinoval marketingové aktivity čtyř světových značek společnosti SABMiller (Grolsch, Pilsner Urquell, Peroni Nastro Azzurro a Miller Genuine Draft) na dánském trhu.

Od dubna 2010 působí Kenneth Hansen přímo ve společnosti SABMiller a od května 2010 se už plně věnuje výhradně marketingu značky Pilsner Urquell v exportním oddělení Plzeňského Prazdroje. Ve své poslední pozici byl odpovědný za mezinárodní aktivace značky Pilsner Urquell v Evropě.

Kenneth Hansen je svobodný, hovoří plynně anglicky, domluví se i španělsky a německy. Ve volném čase se nejraději věnuje běhu a fitness aktivitám.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Březňák 66,4 výčepní 6,90 Kč (Kaufland) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Heineken Krušovice (Pivovar Velké Březno) do konce trvanlivosti: 170 dní složení: pitná voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 4,1 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,85 % extrakt původní mladiny: 9,63 % (je to tedy původní „devítka“) celkový dojem z degustace: Velmi dobré vyvážené pivo s dobrou pitelností.

Klasik 58,3 výčepní 6,90 Kč (Billa) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden prodává: Plzeňský Prazdroj do konce trvanlivosti: 179 dní složení: voda, ječné slady, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 3,8 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,8 % extrakt původní mladiny: 8,7 % (je to tedy původní „osmička“) celkový dojem z degustace: Dobré pivo se slabší plností a dobrou pěnivostí.

Schwarzenberg 10 55,1 výčepní 6,90 Kč (Kaufland) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden prodávající: K Brewery Trade do konce trvanlivosti: 138 dní složení: voda, ječný slad, chmelové produkty, upravený chmel deklarovaný obsah alkoholu: 4,0 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4,2 % extrakt původní mladiny: 10,2 % (je to tedy pravá „desítka“, jediná v celém testu) celkový dojem z degustace: Příjemné, osvěžující, dobré pivo s velmi dobrou barvou a pěnou.

Argus Pivo Premium 51,3 výčepní 6,90 Kč (Lidl) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden na obale pouze Lidl ČR do konce trvanlivosti: 178 dní složení: voda, ječný slad, chmel, chmelový extrakt deklarovaný obsah alkoholu: 4,1 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4,0 % extrakt původní mladiny: 9,7 % (je to tedy původní „devítka“) Celkový dojem z degustace: Osvěžující, lehce nakyslé pivo, s drsnou hořkostí.

Bertold Světlé výčepní pivo 49,9 výčepní 6,50 Kč (Albert) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Holba, vyrobeno pro Ahold země původu: ČR do konce trvanlivosti: 58 dní složení: voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelový extrakt, antioxidant kyselina askorbová deklarovaný obsah alkoholu: 4,2 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4,1 % extrakt původní mladiny: 9,6 % (je to tedy původní „devítka“) Celkový dojem z degustace: Dobré osvěžující pivo s drsnou hořkostí.

Deep Pivo 49,9 výčepní 5,90 Kč (Lidl) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden, na obale pouze Lidl ČR do konce trvanlivosti: 137 dní složení: voda, ječný slad, chmel, chmelový extrakt deklarovaný obsah alkoholu: 4,0 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,8 % extrakt původní mladiny: 9,7 % (je to tedy původní „devítka“) celkový dojem z degustace: Lehce nevyvážené pivo s oxidační vůní a chutí, stabilní pěnou a dobrou barvou.

Světák Originál 42,8 lehké 4,90 Kč (Billa) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: pivovar Holba Hanušovice do konce trvanlivosti: 15 dní složení: voda, ječné slady, glukózový sirup, chmelové produkty, antioxidant kyselina askorbová deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,1 % extrakt původní mladiny: 7,7 % (je to tedy původní „sedmička“) Celkový dojem z degustace: Pivo s nízkým řízem, nevyváženou hořkostí a nestabilní pěnou.

Servus Original Pils 34,8 výčepní 6,98 Kč (Interspar) body skupina piva cena (obchod) přepočítaná na 0.5 litru

výrobce: Made in EU, European Food Rumunsko do konce trvanlivosti: 15 dní složení: voda, slad, kukuřice, chmel deklarovaný obsah alkoholu: 4,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4,6 % extrakt původní mladiny: 9,8 % (je to tedy původní „devítka“) celkový dojem z degustace: Nevyvážené až nepitelné pivo s nízkou hořkostí a silným řízem. Označení „Pils“ klame spotřebitele, není sice patentově chráněno, ale používá se pro ležáky plzeňského typu.

Staročech 32,7 výčepní 5,90 Kč (Penny Market) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Nymburk do konce trvanlivosti: 23 dní složení: pitná voda, ječný slad, chmel, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,4 % extrakt původní mladiny: 8,5 % (je to tedy původní „osmička“) celkový dojem z degustace: Nezajímavé, podprůměrné pivo s prázdnou, starou chutí. Před dvěma měsíci mohlo být lepší.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


ARO světlé pivo 54,8 lehké 5,90 Kč (Makro) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Zubr Přerov do konce trvanlivosti: 56 dní složení: pitná voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelový extrakt, antioxidant E300 deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,2 % extrakt původní mladiny: 7,7 % (je to tedy původní „sedmička“) Celkový dojem z degustace: Příjemně osvěžující pivo.

Primus 54,2 výčepní 6,90 Kč (Penny Market) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden prodává: Plzeňský Prazdroj do konce trvanlivosti: 163 dní složení: voda, ječné slady, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 4,2 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4,0 % extrakt původní mladiny: 8,7 % (je to tedy původní „osmička“) Celkový dojem z degustace: Dobré pivo se slabou plností, malým řízem a nevýraznou vůní.

Světlé Pivo výčepní 53,5 výčepní 5,90 Kč (Lidl) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden na obale pouze Lidl ČR do konce trvanlivosti: 158 dní složení: voda, ječný slad, chmel, chmelový extrakt deklarovaný obsah alkoholu: 3,7 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,3 % extrakt původní mladiny: 8,5 % (je to tedy původní „osmička“) Celkový dojem z degustace: Dobré pitelné a osvěžující pivo s oxidační chutí a esterovou vůní.

Sládkův Měšťan 43,9 lehké 6,70 Kč (Tesco) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovary Staropramen do konce trvanlivosti: 93 dní složení: voda, ječný slad, ječmen, maltózový sirup, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 3,2 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,1 % extrakt původní mladiny: 7,3 % (je to tedy původní „sedmička“) Celkový dojem z degustace: Příjemné, osvěžující pivo s nízkou plností.

Ambrosius Special 43,1 lehké 5,90 Kč (Kaufland) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Holba, prodávající Kaufland složení: pitná voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelový extrakt, antioxidant E300 do konce trvanlivosti: 71 dní deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,1 % extrakt původní mladiny: 7,6 % (je to tedy původní „sedmička“) Celkový dojem z degustace: Drsné nevyvážené pivo, vzhled a vůně lepší než chuť.

Postřižinské výčepní světlé 43,1 výčepní 5,90 Kč (Norma) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Nymburk do konce trvanlivosti: 10 dní složení: pitná voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelový extrakt deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,6 % extrakt původní mladiny: 8,8 % (je to tedy původní „osmička“) Celkový dojem z degustace: Nízká pěnivost, slabý zákal. Osvěžující pitelné pivo s lehkou oxidační chutí, které mohlo být před dvěma měsíci mnohem lepší.

Grešlák 32,2 výčepní 6,90 Kč (Tesco) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Nymburk do konce trvanlivosti: 24 dní složení: pitná voda, ječný slad, chmel, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,4 % extrakt původní mladiny: 8,4 % (je to tedy původní „osmička“) Celkový dojem z degustace: Nedostatečné pivo s nízkou pitelností a slabou nestabilní pěnou.

S-Budget Pivo Sör 24,0 neuveden* 6,98 Kč (Interspar) body skupina piva cena (obchod) přepočítaná na 0.5 litru

* v češtině jen „pivo“, v ostatních jazycích označeno jako light, leicht, tedy lehké prodávající: Spar ČR, vyrobeno v Rumunsku do konce trvanlivosti: 22 dní složení: voda, ječný slad, ječmen, výtažek z chmele deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4 % extrakt původní mladiny: 7,7 % (je to tedy původní „sedmička“) Celkový dojem z degustace: S pivem nemá téměř nic společného.

Olivětínský novic 23,9 výčepní 5,90 Kč (Tesco) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Broumov do konce trvanlivosti: 40 dní složení: pitná voda, ječný slad, upravený chmel, chmelový extrakt, antioxidant E300 deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 2,9 % extrakt původní mladiny: 8,4 % (je to tedy původní „osmička“) Celkový dojem z degustace: Nevyvážené, prázdné, nepoživatelné, má zákal a nechutná jako pivo. Obsah alkoholu neodpovídá, je o víc než půl procenta nižší, než uvádí výrobce.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Dovoz piva se ztrojnásobil

[středa, 16. březen 2011]

Zvýšení spotřební daně zvedlo ceny piva. Řetězce začaly vozit levné pivo z ciziny. Ze zemí, kde pivo „moc neumějí“.

Zní to docela paradoxně, ale budeme se s tím muset smířit. Do České republiky, světové pivovarské velmoci, se dováží pivo ze zemí, které by se od ní mohly učit. Z Polska, Rumunska nebo Maďarska, tedy z oblastí, které se donedávna ve statistikách dovozů vůbec nevyskytovaly.

Čím to?

Příčiny vidí pivovarníci ve zvýšení spotřební daně na začátku loňského roku, které zvedlo ceny piva. Aby hypermarkety mohly zákazníkům i dále nabízet alespoň jednu značku piva za stejně nízkou cenu jako dosud, musely se poohlédnout i jinde než v Česku. „Řetězce tlačí pivovary do levných piv a ty už jim to mnohdy odmítají. Takže to zkoušejí v zahraničí,“ říká Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Především v zemích, které pivo „moc neumějí“, jak ukázal i tento test MF DNES.

Dříve se vozila jen piva, která české pivovary nevaří

Zahraniční piva se do Česka dovážela i v minulosti, ale většinou jen taková, která doplňovala nabídku tuzemských pivovarů. Piva z tradičních pivních zemí, jako je Belgie, Velká Británie, Německo či Rakousko, se svým charakterem liší od české produkce, takže jsou pro pivaře zajímavým obohacením. Jsou také výrazně dražší. A navíc se vozila v množství, které představuje roční produkci jednoho středně velkého tuzemského pivovaru.

Situace se však loni výrazně změnila. „Donedávna se k nám dováželo tak 200 až 300 tisíc hektolitrů piva, loni už to byl téměř milion,“ říká Jan Veselý. Výmluvně to ukazuje statistika Českého svazu pivovarů a sladoven (viz tabulka Dovoz piva...).

Pivo se nakupuje už i v Rumunsku

V roce 2008 se do Česka dovezlo celkem 321 000 hektolitrů piva, loni už to bylo třikrát víc - celkem 999 tisíc hektolitrů.

Dovoz z Polska se za poslední dva roky zvýšil více než třikrát. Nově na seznamu dovozních zemí přibylo Rumunsko.

Léta jsme byli zvyklí pít jen piva z ,pivovarských‘ zemí, které mají kvalitní produkci. Ale v posledních letech masově narostl dovoz ze zemí, kde by si pravověrný pivař pravděpodobně pivo nekoupil,“ komentuje situaci Jan Veselý ze svazu pivovarů.

Odkud je? Z Evropy

Problém je, že u některých piv se zemi původu nedozvíme. Například na pivech, která nabízejí obchody Lidl, ještě před časem bylo uvedeno „vyrobeno v Polsku“ nebo jen „made in EU“, na těch, která jsme testovali, už je podepsán jen Lidl Česká republika. Kdo vyrábí piva Deep, Argus a Pivo, odmítl řetězec prozradit. „Domluvili jsme se, že v tuto chvíli nebudeme výrobce sdělovat. Mohu jen říct, že je to český výrobce. Nejsou to piva z Polska,“ odpověděla tisková mluvčí Lidlu Sandra Kipeťová na přímou otázku MF DNES.

Všechny ostatní řetězce výrobce svých značek (Ambrosius je značka Kauflandu, značku Bertold prodává Albert, ARO nabízí Makro, v Tesku je Grešlák) uvádějí.

Se značením cizích piv je ještě jeden zádrhel. Česká pivní legislativa není harmonizovaná s evropskými předpisy, takže se u nich můžete setkat s úplně jinými údaji než u českých. Třeba u rumunského piva S-Budget jsme nenašli údaj, zda jde o pivo lehké nebo výčepní, který je u tuzemských piv povinný.

Požadavky na označování musí splňovat výrobky původem z ČR a také výrobky z třetích zemí. Nemůžeme toto označení vyžadovat u výrobků pocházejících z Evropské unie,“ uvádí Petra Hoferková ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Pivaři se mění

Produkce piva v České republice klesá. Přesná čísla budou zveřejněna v příštím týdnu, ale odhady ukazují na osmiprocentní propad výroby oproti loňskému roku.

Zajímavé jsou i změny v zastoupení druhů piva. Pivovary stále vyrábějí nejvíce výčepního piva (59 procent, ležáků 35 procent), ale zájem se paradoxně - vzhledem k ekonomické krizi a zvýšeným cenám piva - přesunuje k silnějším pivům. Výstav ležáků stoupl oproti předchozímu roku zhruba o tři procenta, zatímco u výčepních o tři procenta klesl. „Poklesla i výroba lehkého piva, právě zásluhou toho, že obchodní řetězce začaly dovážet levná piva ze zahraničí,“ říká Jan Veselý.

Dovoz piva do České republiky

země 2008 2009 2010

Polsko 160 134 521

Rumunsko 0 0 0,5

Maďarsko 18 25 161

Slovensko 2 107 183

Německo 57 27 68

Belgie 15 9 15

Rakousko 42 21 34

V. Británie 0,6 0,2 0,7

Dovoz celkem 321 339 999

Poznámka: v tisících hektolitrů

Zdroj: Český svaz pivovarů

999 tisíc hektolitrů piva se loni dovezlo ze zahraničí. V roce 2008 to bylo třikrát méně - 321 tisíc hektolitrů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková


«« « Strana 484 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň