Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Společnost Ernst & Young nově zpracovává přehled o prodeji piva všech tuzemských pivovarů. Za tuto zakázku má od Českého svazu pivovarů a sladoven dostávat ročně 200 tisíc korun. Pro Euro.cz to uvedl zdroj z branže. Ernst & Young nyní místo profesního svazu soustřeďuje průběžná data o výstavu jednotlivých pivovarů. Statistiku bude zpracovávat za každé čtvrtletí.

Dlouhé roky předávaly pivovary informace o výrobě profesnímu svazu, který je vyhodnocoval ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. Podrobný přehled pak rozesílal všem členům a zveřejňoval pouze celková čísla za obor. Od poloviny loňského roku však nejsilnější hráči na trhu přestali svazu poskytovat měsíční údaje o výrobě. Vysvětlovali to tím, že vzájemné odhalování výrobních výsledků narušuje hospodářskou soutěž.

Svaz proto vypsal tendr na nezávislou společnost, která má soustřeďovat údaje od jednotlivých pivovarů a svazu předávat jen souhrnná čísla. Do soutěže se dle informací Euro.cz přihlásily také společnosti Incoma, Deloitte a AC Nielsen. Rozhodující byla nabízená cena.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová


Cesty k některým vesnicím v okolí pivovaru Herold jsou zaváté sněhem, a tak je třeba použít těžší techniku pro zásobování. Nemůžeme přeci nechat naše zákazníky bez piva. Pivovar vaří i při mrazech přes mínus dvacet stupňů Celsia, pivo zraje v ležáckém sklepě až dva měsíce a musíme mít navařeno na jaro.

Foto

Kamión do Švédska s vyhřívaným úložným prostorem naplněný světlým dvanáctistupňovým ležákem Herold nakonec odjel a nezůstal zahrabán ve sněhu, i když to bylo velmi napínavé...

Foto

Občas musí některý zaměstnanec přespat v pivovaru, to když zjistí že cesta domů je zavátá sněhem. Letošní zima nás všechny v pivovaru zkouší, co vydržíme. Na pracovníky údržby často čeká nějaké mrazivé překvapení, občas něco zamrzne, praskne nebo v extrémním mraze nefunguje. Ještě že mají "zlaté české ruce".

Zdroj> Pivovar Herold.cz


Podle průzkumu provedeného společností K Brewery Group na nezávislém vzorku restaurací hrozí v nejbližší době v odvětví pohostinství masivní propouštění. Téměř polovina provozoven je ve ztrátě, jen za měsíc leden v průměru zaznamenaly meziroční pokles tržeb cca o čtvrtinu. Více než polovina provozoven zvažuje propouštění zaměstnanců anebo ukončení činnosti.

Pohostinství a cestovní ruch patří mezi odvětví, na nichž se hospodářská krize projevila velmi tvrdě už v minulém období. Teď se podnikatelé v oboru cítí navíc ohroženi ještě zvýšením daňové zátěže. Podniky a živnostníky v odvětví pohostinství totiž významně zasáhlo lednové zvýšení spotřební daně z piva o třetinu a sazby DPH na 20 %.

Pokud polovina našich odběratelů nebude schopna plnit své závazky nebo rovnou zkrachuje, bude to mít likvidační účinek také na malé nezávislé pivovary,“ uvedl generální ředitel společnosti K Brewery Group Zdeněk Radil.

Průzkumy se v pesimismu shodují

Podle předchozích průzkumů Asociace hotelů a restaurací České republiky téměř 75% provozovatelů restaurací očekává v roce 2010 propad v tržbách oproti již slabšímu roku 2009 a celkově negativní hospodářský výsledek.

Tyto údaje korespondují s takzvaným čistým indexem trhu práce, který z odpovědí 750 firem z různých odvětví a regionů v Česku sestavuje společnost Manpower.

Podle jejího průzkumu bude v příštím čtvrtletí pokračovat oslabení náborových aktivit prakticky ve všech oborech. Výjimkou by měly být finance, pojištění, nemovitosti a ostatní služby podnikům. Naopak až alarmující vyhlídky jsou v oborech ubytování a stravování.

Index se stanovuje podle poměru zaměstnavatelů, kteří předpokládají snížení náboru k těm, co připravují jeho zvýšení. Celkový čistý index pro první kvartál 2010 v Česku má hodnotu -6, v oblasti ubytování a stravování je to ale dokonce -37.

Zdroj: Novinky.cz


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne podľa predbežných výsledkov zaznamenal za rok 2009 navzdory kríze o niečo vyššie tržby ako rok predtým. Kým v roku 2008 dosiahli celkové tržby výšku 14,07 mil. eura, za rok 2009 to bolo 14,14 mil. eura, čo bolo o 2,5% viac ako predpokladal podnikateľský zámer. Pivovar zaznamenal za vlaňajší rok zisk po zdanení vo výške cca 900-tisíc eur, v porovnaní s 1,546 mil. eur za rok 2008. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Napriek tomu, že výsledky sú zatiaľ iba predbežné a musí ich potvrdiť audit, považujeme ich vzhľadom na prebiehajúcu krízu za veľmi dobré. Slovenský trh s pivom bol v roku 2009 poznačený všeobecným poklesom spotreby. Preto skutočnosť, že pivovar STEIGER o niečo zvýšil tržby a zostal ziskový, je viac než potešiteľná. Kríza sa podpísala na o niečo nižšom hospodárskom výsledku, ale aj na potrebe väčšej podpory predaja. Preto STEIGER vynaložil vlani na propagáciu o 10 percent viac prostriedkov ako v roku 2008, čo predstavovalo viac ako 10 percent tržieb z predaja“, vysvetlil J.Vysloužil.

Dodal, že porovnávacia základňa z roku 2008 bola pritom najvyššia za posledné roky. Veď ešte v roku 2007 mal pivovar zisk iba necelých 160-tisíc eur a to po predchádzajúcich piatich stratových rokoch. ,,Spoločnosť za obrat k ziskovosti vďačí aktívnej obchodnej filozofii manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Pivovar vtedy zvýšil dôraz na kvalitu produkcie. V súčasnosti vyrába a distribuuje aj značky iných pivovarov. Pre tržby a ekonomiku firmy je dôležité, že na slovenskom trhu predáva české importované značky Zubr, Budvar a Litovel. Dôležitý je aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly“, konštatoval J.Vysloužil.

Pivovar si už dva roky s prehľadom udržiava tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami. Za dobré ekonomické výsledky vďačí dôrazu na kvalitu, ofenzívnemu marketingu a výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a vlani zamestnával priemerne 190 pracovníkov.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


O spotřební dani z piva by dnes znovu měli rozhodovat poslanci. Dolní komora parlamentu posoudí návrh senátu na její snížení na úroveň před prvním lednem 2010.

Pivovarům se současná daň nelíbí. Znamenala zdražení piva až o korunu. Pro menší provozy prý to může být likvidační. Podle ředitele svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého přispívá ke špatné situaci i hospodářská krize.

"V průběhu roku 2009 klesala spotřeba piva jednak proto, že se poněkud snížila tuzemská spotřeba, ale hlavně ubyli turisti. Do této nepříznivé situace ještě přichází dramatické zvýšení spotřební daně o 33 procent, což je skutečně veliká rána," řekl Veselý.

Poslanci změnu nechtějí

Sněmovna ale změně moc nakloněná není. "Já tomu návrhu senátu rozumím spíš jako snaze upozornit na to, že zdanění jednotlivých komodit není jednotné. V dané situaci státního rozpočtu poslanecký klub ODS návrh na snížení daně nepodpoří," potvrdil šéf poslanců ODS Petr Tluchoř.

Návrat spotřební daně na původní úroveň se nelíbí ani komunistům. "Hlavně tam není jen to pivo, takže podpořit senátní návrh by znamenalo schválit i jiné věci, které se nám líbí možná ještě méně," prohlásil poslanec KSČM Jiří Dolejš.

Vhodná doba pro snížení spotřební daně na pivo není ani podle místopředsedy ČSSD Milana Urbana.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Veronika Malá a Igor Maňour


Topvar má ako každé pivo svoju špecifickú receptúru. To, že sa chuť piva Topvar v budúcnosti nezmení, jednoznačne potvrdzuje Ján Píry, obchodný sládok Pivovarov Topvar, ktorý sa pivovarníctvu venuje už 25 rokov: „Kvalitatívne testy, analytický rozbor i degustačné skúšky musia potvrdzovať zhodnosť piva Topvar vyrábaného v závode v Topoľčanoch a kdekoľvek inde. Inak by sa nemohlo dostať na trh a predávať pod značkou Topvar.

Foto

Medzi ľuďmi pretrváva názor, že voda je najdôležitejšou surovinou pri výrobe piva. Voda skutočne patrí medzi základné suroviny, avšak jej význam sa zvýrazňuje neprimerane.

Samozrejme, že voda musí spĺňať určité kritéria, ale tie už dnes nie je problém dosiahnuť zariadeniami na úpravu vody, ktoré zabezpečia aj jej celoročne vyrovnanú kvalitu. Aj pivovar Topvar varil pivo z viacerých zdrojov vody. Len rovnaká kvalita varnej vody, rovnaká dávka určených odrôd chmeľu, rovnaký kmeň kvasiniek a prísne dodržiavanie celej výrobnej receptúry zákonite vedú k charakteristickému, žiadanému profilu piva, bez ohľadu na miesto výroby,“ dodáva J. Píry.

Stanislav Lacika, ktorý v roku 1964 uvaril prvé pivo Topvar sa nedávno priznal, že dnes by si asi netrúfol postaviť sa k pivovarníckym zariadeniam a uvariť pivo, aj keď ho to láka. „Pivo Topvar je mojím najobľúbenejším pivom a keďže viem, že jeho kvalita ani chuť sa po presune výroby nezmení, budem ho piť aj naďalej. Páči sa mi jeho svetložltá až zlatistá farba, to ako chutí sladko, ale neskôr aj horko. Jeho vôňa po chmeli mi ešte stále pripomína, s akým vzrušením som varil prvú várku tohto piva,“ spomína S. Lacika.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Pivovary Topvar


Nemusíte utíkat bez placení

[pondělí, 1. únor 2010]

"Nemusíte utíkat bez placení!" je název soutěže, kterou hostům přinášejí nové, oficiální stránky projektu Pilsner Urquell Original Restaurant

Nová, oficiální internetová stránka projektu Pilsner Urquell Original Restaurant přináší soutěž nazvanou „Nemusíte utíkat bez placení!“, ve které lze vyhrát poukaz na útratu v hodnotě 2 000 Kč do vybraného Pilsner Urquell Original Restaurantu.

Soutěž má prověřit pozornost a důvtip spotřebitelů. Každý měsíc, až do konce března, bude na www.puor.cz vyhlášena nová soutěžní otázka. Každý měsíc také vyhraje 14 úspěšných řešitelů poukaz na útratu v hodnotě 2 000 Kč pro sebe a pro své kamarády do vybraného Pilsner Urquell Original Restaurantu.

Na soutěž upozorňují i letáčky, které jsou umístěny ve vybraných Pilsner Urquell Original Restaurantech. Ty odkazují na oficiální stránky www.puor.cz, kde soutěž probíhá.

Franchisingový projekt Pilsner Urquell Original Restaurant má na adrese www.puor.cz nové, oficiální stránky. Přestože pivo prostřednictvím internetu ochutnat nelze, nový web nabízí originální hospodskou atmosféru a spoustu možností.

Restaurace zařazené do projektu Pilsner Urquell Original Restaurant, kterých je v ČR již 19, se vyznačují prvorepublikovou atmosférou. Ta se samozřejmě promítla i na oficiálních internetových stránkách. Na pozadí hraje z virtuálního gramofonu typický hospodský šum, panely jsou obloženy dřevem a o osvětlení se starají klasické stropní lampy.

Vedle detailních informací o každém Pilsner Urquell Original Restaurantu, rozsáhlou fotogalerií a aktuálních informacích o projektu si návštěvníci serveru mohou alespoň očima pochutnat na lahodných specialitách. Mistři šéfkuchaři z jednotlivých restaurací poodhalili roušku tajemství a zveřejnili recepty na přípravu oblíbených specialit.

Pro potenciální zájemce o provozování konceptu Pilsner Urquell Original Restaurant je na stránkách www.puor.cz připraven dotazník. Po jeho vyplnění a odeslání bude zájemce kontaktován zástupcem Plzeňského Prazdroje, se kterým dojedná další postup. Dosud nebylo zapojení do franchisingové sítě jednodušší.

Dveře do Pilsner Urquell Original Restaurantu jsou vždy otevřené, i když ve skutečných restauracích mají už dávno po otevírací době. Uživatelské prostředí umožňuje 24 hodin denně udílet komentáře k jednotlivým restauracím, prohlížet si jejich fotky, nechat se omámit vynikajícími specialitami a číst si zajímavosti o dění v PUOR. Nově příchozí možná ve svém městě objeví restauraci, která skutečně stojí za návštěvu. Více informací na www.puor.cz.

Seznam soutěžních Pilsner Urquell Original Restaurantů:

Praha

Celnice, V Celnici 4, 110 00 Praha 1

Kolkovna, V Kolkovně 8, 110 00 Praha 1

Olympia, Vítězná 7, 110 00 Praha 1

Demínka, Škrétova 1/386, 12000 Praha 2

U Vejvodů, Jilská 4, 110 00 Praha 1

Budějovická, Budějovická 13a, 140 00

Kulaťák, Vítězné nám., 820/12, Praha 6

Jihlava

Dělnický dům, Žižkova 15, 586 01 Jihlava

Pardubice

Plzeňka, Smilova 386, 530 02 Pardubice - Zelené Předměstí

Olomouc

Drápal, Havlíčkova 1, 779 00 Olomouc

Ostrava

Slezska PUOR, Kolejní 2, 702 00 Ostrava

Klatovy

Střelnice, Pražská 22, 339 01 Klatovy 1

Plzeň

U Mansfelda, Dřevěná 9, 301 00 Plzeň

České Budějovice

Zvon, Nám. Přemysla Otakara II č. 28, 370 01 České Budějovice

Zdroj: Tisková zpráva Cvetler & Porizek


Jedna hospoda: více malých piv

[pondělí, 1. únor 2010]

Česká pivovarnická skupina K Brewery Group chce dodávat restauracím několik lokálních značek. Další firmy teď nekupuje

S vlivnými lidmi o jejich byznysu

Apetit, s jakým skupina K Brewery Group v minulých letech nakupovala menší tuzemské pivovary, by měl letos a v příštím roce opadnout. Tvrdí to předseda představenstva a menšinový akcionář společnosti Zdeněk Radil.

Firma v současnosti stoprocentně kontroluje šestici pivovarů. Během února či nejpozději na počátku března pak zcela ovládne pivovar Černá Hora, když odkoupí padesát procent jeho akcií od Jiřího Fuska. Ten pivovar dlouhou dobu řídil a na začátku roku ohlásil svůj odchod.

Cenu, za kterou K Brewery Group tento podíl koupí, nechce Radil komentovat. Podle znaleckého posudku dosahuje hodnota celého pivovaru 232 milionů korun.

Naší strategií je, abychom ve všech pivovarech, kde působíme, měli majoritu, v ideálním případě je ovládali stoprocentně,“ objasňuje motivaci k pohlcení černohorského závodu Radil.

Této filozofii se však vymyká účast skupiny, za níž finančně stojí Martin Burda a Grzegorz Hóta, v Pivovaru Svijany. Ten ovládá z 55 procent investorská firma LIF, K Brewery Group má zbytek. Radil tvrdí, že současná situace skupině vyhovuje a umí si představit, že menšinu si K Brewery Group ve Svijanech podrží delší dobu.

Možný vstup do dalších pivovarů sice Radil nevylučuje, rozhodně to však prý není na pořadu dne. „Ve stávajících provozech máme ještě volnou kapacitu, a i když porosteme, tak nám bude rok dva trvat, než ji naplno využijeme,“ vysvětluje. Změnit tento postoj by mohla třeba nějaká extrémně zajímavá nabídka. Společnost také popírá možnost, že by do ní vstoupil další investor, případně že by chtěla nakoupené pivovary prodat. „Akcionáři vnímají pivovarnictví jako dlouhodobý zdroj příjmů, který je za normálních okolností velmi stabilní,“ vysvětluje Radil.

Lobkowiczem proti Plzni

S navyšováním výroby to však skupina nebude mít nijak jednoduché. Spotřeba piva v Česku vloni klesla podle nejpesimističtějších odhadů až o desetinu. „Je to zejména důsledek úbytku zahraničních turistů,“ vysvětluje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Češi se podle něj v pití výrazně neomezovali, na druhou stranu se jejich konzumace v posledních letech drží spíše na stejných hodnotách a rozhodně nevykazuje růst.

Přesto je Radil ohledně budoucího vývoje optimistou. „V porovnání s rokem 2008 jsme na tuzemském trhu rostli,“ tvrdí. Skupina zvýšila v loňském roce meziročně prodej o sedm procent na 850 tisíc hektolitrů. Radil odhaduje, že se jim podařilo ukousnout zejména z té části tržního podílu, kterou v Česku mají největší výrobci. O kolik přesně, však říct nelze – velké pivovary přestaly statistiky zveřejňovat.

Právě s velkými pivovary chce K Brewery Group soupeřit i v segmentu tzv. prémiových značek. Tak označují producenti piva s dlouhou tradicí výroby, propracovaným marketingovým příběhem, (podle nich) nejlepší kvalitou a samozřejmě také s vyšší cenou. Do souboje s pivy Pilsner Urquell či Budweiser Budvar nasadila skupina na podzim ležák Lobkowicz Premium.

Byli bychom rádi, kdyby se ho ročně prodaly desítky tisíc hektolitrů,“ říká Radil. Lobkowicz už firma úspěšně protlačila do řetězců, dostal se také na pípy tří stovek restaurací. Proniknout do hospod, které jsou často dlouhodobě zavázány stávajícím dodavatelům, není v Česku nic jednoduchého. Provozovatel zpravidla nepohrdne kompletním vybavením restaurace, dodavatelé se ty nejdůležitější snaží zavázat i reklamními smlouvami třeba za umístění vývěsního štítu pivovaru. „Ve výjimečných případech jsme schopni i my dávat nějaké ty prémie za exkluzivní postavení,“ připouští Radil. Do budoucna také neodmítá možnost vytvoření vlastní či franšízové sítě restaurací, jako má v Česku třeba Plzeňský Prazdroj nebo Staropramen. „Takové úvahy panují, ale zatím nejsou na pořadu dne,“ dodal Radil.

Zatím skupina spíše preferuje možnost dostat se do restaurací, které mají zájem točit lokální piva a nabídnout na jednom místě co nejširší portfolio značek. Podobnou strategii volí i v obchodech. „Zkoušeli jsme prodávat Rychtáře z Pardubicka na Plzeňsku, prakticky po celé zemi je jihlavský Ježek,“ vyjmenovává Radil. Před Vánocemi pak firma nabízela dárkové balení speciálů z jednotlivých svých pivovarů.

Během loňského roku se podnik také snažil posílit svoji pozici při vyjednávání s obchodními řetězci. „Určitě je rozdíl, když můžeme s velkými obchodníky jednat jako zástupci sedmi značek, než když si každý pivovar musel vyhádat aspoň trochu férové podmínky sám,“ popisuje Radil. Tvrdí, že se do řetězců nechce dostávat za každou cenu. „Nikdy nejdeme do obchodu, na kterém bychom byť chvíli prodělávali.“ Přestože se K Brewery snaží stavět na tom, že jsou její piva těsně spjata s každým regionem, právě s Lobkowiczem musela firma toto pravidlo porušit. Nevyrábí ho ve Vysokém Chlumci, ale v Protivíně. Podle Radila by totiž malý pivovar u Příbrami kapacitně nestíhal.

Chceme nižší daň

Stejně jako ostatní výrobci i K Brewery na začátku roku zdražila pivo kvůli zvýšení spotřební daně. Nyní se snaží přesvědčit poslance, aby schválili pozměňovací návrh prosazený Senátem, který by vrátil daně na původní úroveň. Hlasovat o něm měli poslanci minulý týden, po změně programu schůze byl přesunut na zítřek. „Dával jsem tomu tak padesátiprocentní šance, nyní jsem o něco pesimističtější,“ tvrdí Radil.

Pivovary argumentují tím, že zvýšení spotřební daně ve výsledku povede k poklesu výroby piva, což vyvolá propouštění zaměstnanců a následně zatíží státní pokladnu. Podle analýzy, kterou si k této problematice nechaly vypracovat od poradenské firmy Pricewaterhouse Coopers, by ve výsledku mohl být efekt zvýšení spotřební daně dokonce záporný – stát by více vyplatil na dávkách a podporách novým nezaměstnaným.

Největší problémy s vyšší daní mohou mít podle Radila malé pivovary, které se hodně soustředí na výrobu levných piv například pro obchodní řetězce. „Když jim pak nedovolí navýšit cenu, tak mají výrobci dvě možnosti, buď zastavit vaření těchto piv, nebo jít pod náklady. V prvním případě ztratí velkou část produkce, v druhém pak pouze oddalují problém,“ přemítá Radil.

Jan Veselý z pivovarského svazu je o něco optimističtější. „Zatím to nevypadá, že by někdo měl zkrachovat,“ tvrdí. Šanci na opětovné snížení daně však podle něj snižuje to, jakým způsobem jsou torpédovány jednotlivé součásti Janotova balíčku. Spotřební daň se tak propracovává mezi nejodolnější položky. „Nejhorší na tom všem je, že stát tento teoretický zisk dokáže rozfofrovat za pár dnů,“ dodává spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard.

Na celkové výrobě piva v Česku se pivovary stoprocentně ovládané K Brewery Group (se započtením Černé Hory) podílejí zhruba pěti procenty.

Akcionáři K Brewery Group jsou Martin Burda, Grzegorz Hóta, Zdeněk Radil a Eva Kropová.

***

Utajená čísla

Ani Český svaz pivovarů a sladoven neví, kolik se v Česku loni uvařilo piva. Velké pivovary v čele s Plzeňským Prazdrojem se totiž rozhodly, že nebudou svazu poskytovat aktuální data o výrobě. Svaz se s nimi dohodl, že bude možné zveřejnit celkové číslo za celý obor, avšak to bude zpracovávat externí firma. „Teprve s ní budeme dojednávat smlouvu,“ uvedl šéf svazu Jan Veselý. Odhady meziročního propadu se pohybují mezi šesti a deseti procenty. Poslední známé údaje jsou za loňské první pololetí. Tehdy české pivovary uvařily dohromady 9,2 milionu hektolitrů piva, což bylo téměř o 700 tisíc hektolitrů méně než za stejné období roku 2008.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


K dnešnímu dni je na XX. Slavnosti piva a minerálních vod v Táboře přihlášeno už 92 pivovarů. Devadesát z nich se zúčastní odborných degustací o Zlatou pivní pečeť. Kromě českých jde o zástupce Slovenska (6), Belgie (5), Německa (4), Polska (4), Nizozemska (1) a Rakouska (1). Ve veřejné části v Hotelu Palcát budou lidé vybírat z více než 100 značek piva z produkce 44 domácích i zahraničních pivovarů a minipivovarů. Slavnosti začínají přesně za týden, 2. února 2010, a potrvají do pátku 5. února 2010.

Odborné degustace piva o titul Zlatá pivní pečeť proběhnou v 17 kategoriích. Pivovary dodají k posouzení přes 300 vzorků piva. Největší konkurence bude mezi světlými prémiovými ležáky, kde je do soutěže přihlášeno 43 vzorků. Druhou nejpočetnější kategorií je světlé výčepní pivo s 42 vzorky a třetí nejzastoupenější je kategorie světlý speciál vyrobený v minipivovaru, kde je 35 vzorků.

Rozšířil se i počet přihlášených do soutěže o Zlatý český pramen. K pěti největším výrobcům minerálních vod z České republiky a jednomu ze Slovenska přibyl jeden italský. Minerální voda SANTANNA (Zdroj Vinadio Sp.A Torino) pramení ve výšce 1 600 metrů v srdci Alp a je známá už pět století .

Co se týká předprodeje vstupenek, týden před zahájením slavností je na všechny dny vyprodáno na hlavní sál a do přísálí. Na úterý, středu a čtvrtek zbývá několik desítek vstupenek na balkon a do restaurací. Na pátek je zcela vyprodáno do všech prostor Hotelu Palcát. Vstupenky prodává táborské městské Infocentrum na Žižkově náměstí. Otevřeno je ve všední dny od 9 do 16 hodin a lístky stojí od 90 do 120 korun.

Informace o slavnostech piva najdete také na webových stránkách www.slavnostipivatabor.cz.

Zdroj: Slavnosti piva Tábor.cz


Němci méně pijí

[sobota, 30. leden 2010]

Němci pijí stále méně piva. Loni konzum klesl poprvé pod deset miliard litrů – na 9,998 miliardy.

Je to o 2,8 procenta méně než předloni. V Bavorsku je pokles menší, „jen“ o 1,6 procenta. Ředitel Svazu bavorských pivovarníků Walter König menší výstav přičítá ubývání obyvatel, přičemž ti, kteří zbývají, prý navíc pijí méně... Pasovský deník PNP k tomu dodává, že bavorské pivovary jsou přitom ve dvojitém tlaku, neboť v této spolkové zemi dominují malé a střední pivovary. „Bojují tedy nejen s celkovým poklesem konzumu, ale i s tlakem koncernů, které zaplavují trh levným pivem,“ píše PNP.

Zamračené Rakousko

V Horních Rakousích bylo v lednu až 25 mrazivých dnů, kdy teplota během 24 hodin nevystoupila nad nulu. Je to až o 15 takových dnů víc než je dlouholetý průměr. Celkově byla teplota až o 2,2 stupně nižší, ale zůstala ještě daleko za rekordy. Například freistadtských –4,8 stupně zaostalo výrazně za rokem 1942, kdy tu měli průměrně –10,9 stupně. Extrémně málo bylo také slunečního svitu. Například v Gmundenu jen 19 hodin. „V průměrných lednech tu slunce svítí 44 hodin,“ poznamenává deník OÖN.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer


Modernizaci dosavadní technologie stáčení piva do lahví za 16 milionů korun, zahájí v únoru Měšťanský pivovar ve Strakonicích. Z výběrového řízení na dodavatele technologie vybralo město českou firmu NATE - nápojová technika Chotěboř.

Dosavadní technologie slouží ve stáčírně strakonického pivovaru, který má třistašedesátiletou tradici, již 18 let. Výměna stáčírny byla naplánovaná už na květen loňského roku.

"Po velmi pečlivé úvaze jsme se vloni rozhodli modernizaci stáčecí technologie odsunout na pozdější termín. Bylo to proto, abychom předešli nepředvídatelným událostem, které by mohly způsobit přerušení dodávek lahvového piva na trh v hlavní sezoně," řekl ředitel a předseda představenstva Měšťanského pivovaru Strakonice Jaroslav Tůma.

Výhodou nové linky bude plná automatika, což usnadní práci i výrobnímu personálu. “Toto nám uspoří dvě pracovní místa, nicméně tito lidé nebudou propuštěni, ale zařadíme je na jiné pracoviště,“ dodal Tůma.

Pivovar si od modernizace slibuje také zlepšení chuťové stability piva v lahvích a prodloužení jeho trvanlivosti na čtyři měsíce.

Rekonstrukce technologie, která začne již v příštím týdnu, je zároveň nezbytnou součástí obnovy dosavadních zařízení i údržby objektů. Celková modernizace výroby začala už loni pořízením nového vzduchového kompresoru do strojovny chlazení za zhruba 1,2 milionu korun. K tomu ještě nechalo vedení pivovaru zrekonstruovat střechy na svých budovách. Tyto práce potrvají do května a přijdou na 3,3 milionu korun.

Do budoucna počítá představenstvo společnosti ve spolupráci s městem i s výměnou linky na stáčení KEG sudů a také s rekonstrukcí dvou nádob ve varně, což si vyžádá další miliony korun.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Ministerstvo zemědělství nemůže ztrátový pivovar prodat. Hledá nájemce. Žhavým kandidátem na vítězství v tendru je třeboňský Regent.

Roky ve ztrátě a propad produkce na mnohaleté minimum. Státem ovládané Jihomoravské pivovary Vyškov se řítí do propasti. Záchranou má být pronájem některé z tuzemských pivovarnických společností. Ministerstvo zemědělství nechalo koncem loňského roku vypsat výběrové řízení, jehož vítěz by měl být znám ve druhé polovině února. Žhavým kandidátem na vítěze je podle informací HN třeboňský pivovar Bohemia Regent.

Vyškovský pivovar je v porovnání s druhým státem ovládaným - Budějovickým Budvarem - doslova popelkou. Produkce léta ziskového Budvaru ve výši téměř 1,3 milionu hektolitrů kontrastuje s 25 tisíci hektolitry ve ztrátovém Vyškově.

A zatímco Budvaru i přes odhadem až desetiprocentní propad celého trhu klesla loni produkce jen o necelá tři procenta a tržby dokonce o procento vzrostly na 2,13 miliardy korun, Vyškov se ročně o tisíce hektolitrů propadá.

Stát - respektive ministerstvo zemědělství jako jediný akcionář - přitom nemůže vyškovský pivovar kvůli nedořešeným církevním restitucím prodat. Zbývá ho jen pronajmout.

"Výběrové řízení už míří do druhého kola, ve kterém má zájemce předložit do 9. února závaznou nabídku," vyjádřil se mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.

Pivovar Vyškov není podle něj z hlediska státu strategickou firmou, a kdyby nebylo církví uplatňovaného a zákonodárci dlouho neřešeného nároku, stát by Vyškov prodal.

Skutečnost, že středně velký pivovar Bohemia Regent z Třeboně, ovládaný bratry Staskovými, zůstal jediný ve hře, potvrdilo HN několik zdrojů. Vyjádření ze samotného Regenta se ale včera nepodařilo získat.

Zatímco menšího ze svých dvou ovládaných pivovarů se stát chce zbavit, v případě Budvaru jsou už někdejší plány Topolánkovy vlády na privatizaci zapomenuty. Jednak je tu velká komplikace s převodem ochranných známek po světě z národního podniku na akciovku, ale hlavně: Prodat rodinné pivní a ke všemu ještě ziskové stříbro nynější vláda nechce. A politici ČSSD, bez kterých zřejmě po volbách těžko někdo sestaví vládu, to striktně odmítají už dávno.

Vyškovské pivo přitom bojuje o záchranu v nejméně vhodný čas. "Situace je propadem trhu a spotřeby komplikovaná pro všechny. V téhle době zlepšit prodeje piv je extrémně těžký úkol. Máte piva, která vůbec nejsou špatná, a přesto se těžko prodávají," reagoval výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

A to může být problém právě Vyškovských. Jejich značky jako Havran či Generál sbírají v poslední době medaile na nejrůznějších soutěžích doma i v cizině. "Naše značka je bohužel z minulosti ve vnímání veřejnosti zdevastovaná. Děláme vše pro zlepšení pověsti," vyjádřil se ředitel David Kaprál - za poslední tři roky už čtvrtý v této funkci.

Vyškov přitom loni zahájil ofenzívu mezi zákazníky. Prezentuje se vlastními klipy na serveru Youtube, buduje kontakty na Facebooku, rozšiřuje síť prodejen, vytrvale klade důraz na svoji tradiční technologii v kontrastu s "rychlokvašenými europivy" některých nadnárodních gigantů.

"Čelíme bohužel negativnímu vnímání našich značek z minulosti," přidává se předseda představenstva Jihomoravských pivovarů Vyškov Zdeněk Řehák. "Kdo přijde teď a okoštuje, tak chválí," dodává. Propad vyškovské produkce už skutečně trvá léta. Před devíti lety uvařil pivovar téměř 80 tisíc hektolitrů za rok. Loni třetinu.

Česko celkem

19,8 mil. hektolitrů činila produkce všech pivovarů v Česku v roce 2008. Za loňský rok se očekává až desetiprocentní propad celkového trhu.

Budvar

1,29 mil. hektolitrů piva uvařil v loňském roce Budějovický Budvar. Je to o 2,8 % meziročně méně. Tržby tohoto druhého pivovaru v majetku státu vzrostly o procento na 2,1 miliardy korun.

Vyškov

25 tisíc hektolitrů uvařil loni vyškovský pivovar. Je to zhruba třetina toho, kolik se ve Vyškově uvařilo piva ještě před devíti lety.

KOLIK NABÍDNE TŘEBOŇ?

Soutěž na pronájem ztrátového Pivovaru Vyškov finišuje. Čeká se, kolik nabídne kandidát číslo jedna - třeboňský pivovar Bohemia Regent.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Poslední várku piva uvaří za pár dnů slovenský pivovar Topvar v Topolčanech. Naši sousedé pijí piva čím dál tím méně, a tak majitel, nadnárodní společnost SABMiller, ruší provoz v Topolčanech a výrobu piva stěhuje do městečka Šariš na východě země. To je oficiální zdůvodnění, kterému ovšem lidé v Topolčanech moc nevěří a považují to za zradu.

Pro město je zánik pivovaru pohroma, protože s ním je svázaná jeho moderní historie. To vám řeknou v každé hospodě a tedy i ve výčepu U mesiara.

"Mám toho akorát dost," stěžuje si jeden z hostů výčepu svému spolustolovníkovi na zrušení výroby v místním pivovaru. "Co se staráš o slovenský pivovar," odpovídá mu druhý. Oba muži v Topvaru pracují a v zapařeném výčepu zřejmě dohánějí to, co nestihli v práci. Hradba mlčení je však jasným důkazem neutěšené atmosféry v pivovaru, který vaří pivo od roku 1964.

Ostatní chlapi, jako třeba Stano, si servítky neberou: "Však topolčanské pivo v poslední době už nebylo to pravé. Už to byla jen jakási směs šarišského a to pivo ztratilo glanc." A proč se podle něj přestalo pít? "Asi to udělali naschvál. Potřebují levnou značku Topvar. Ale kdo je trochu fajnšmekr, tak pozná, že pivo už není takové, jaké bývalo."

Pivovar byl svého času zaměstnanecká a městská akciová společnost. V roce 2006 však přišel SABMiller s neodolatelnou nabídkou a akcionáři podlehli. Ve městě jim to vyčítá kde kdo - i bývalý zápasnický přeborník Jožo Sekaj: "Čtyři členové vedení získali většinu akcií - 51 procent - a prodali je. Co za tím je, však člověk nemůže přesně vědět. Bylo různé zvyšování daní, nízké platy, krize, takže se samozřejmě pije méně."

'Zánik pivovaru jsem předvídala'

Přímo na náměstí stojí restaurace, kde se každý rok scházejí bývalí zaměstnanci pivovaru, kteří po desetiletí trpělivě budovali značku Topvar. Mezi nimi sedí i Magda Gregušová, která vedla zahraniční obchod. Zánik pivovaru prý předvídala.

"Všem bylo jasné, že pivovar koupili, jenom aby dostali trh, protože Topvar byl lidový. Bylo to číslo jedna, i když neměl zrovna velký podíl na slovenském trhu, ale značka, vztah, marketing, lidé - kdo slyšel jméno Topvar, to bylo naše. A nejen pro nás 'topvaráky', ale vůbec pro lidi na Slovensku," vypočítává přednosti značky bývalá šéfka zahraničního obchodu, která skončila v pivovaru, jakmile akcie koupil SABMiller.

Dobrovolně odešli i další odborníci. Třeba šéf marketingu Jozef Němec, který Topvar dlouhá léta propagoval po celém světě. Ztrátu regionální značky nese velmi těžce dodnes: "S každým mým krokem do zahraničí rostla moje hrdost na to, co máme doma. A nevím, proč se pivovar uzavírá. Krize je i v Čechách, v Německu, kde pivovary vaří. Proč se mají zavírat takovéto skvosty?"

'O svoji značku nepřijdete'

Zástupci Topvaru uklidňují rozhořčené pijáky tím, že o svoji značku nepřijdou. Stejnou kvalitu podle nich uvaří i pivovar v Šariši. Jenže s takovou v Topolčanech nepořídí. I náměstek primátora Ján Emila říká, že po příchodu SABMilleru kvalita Topvaru upadla.

"Ta značka byla srdcová záležitost. Chvíli jsme pili pivo, které bylo velice slabé kvality. My jako město Topolčany to však nemůžeme ovlivnit, protože už v Topvaru nevlastníme ani jediný malý podíl," říká Ján Emila. I on však patří k těm, kdo podpořili odprodej akcií, a na zániku rodinného stříbra tak má osobní podíl.

Další osud pivovaru v Topolčanech je nejasný. Pivo pod značkou Topvar bude dál vyrábět pouze Šariš a lidé možná časem zapomenou, že nějaký pivovar v Topolčanech vůbec existoval. Tak to dopadá, když nadnárodní pivní obr oplodní pivního trpaslíka.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Ľubomír Smatana


Mistr varny zámeckého pivovaru Herold pan Bohumil Kočka vaří pivo od roku 1960. Vyučil se v národním podniku Jihočeské pivovary ještě před tím, než se z něj vyčlenil Budějovický Budvar. Pivo vařil v dnes už neexistujícím pivovaru Blatná, "moc hezký pivovárek s výstavem dvacet tisíc hektolitrů a šestnácti zaměstnanci", vzpomíná. Pracoval i v Plzeňském Prazdroji.

Foto

Rád vzpomíná na práci v bývalém Sovětském svazu, vařil pivo v Petrohradu i v Kyjevě. "V pivovarech pracovaly převážně ženy, a to i na vedoucích místech. Byly chytré a dobře se s nimi spolupracovalo, muži byli často jen ve strážních službách pivovarů", hodnotí pan Kočka svou práci v zahraniční.

Na otázku jak by popsal varnu pivovaru Herold odpovídá: "Je už také v důchodovém věku jako já. Ale pracovat v moderní varně a jenom mačkat knoflíky by mne nebavilo. Tady musím vše udělat ručně. Je to dřina, ale má své kouzlo."

Foto

Vaření piva znamená být v pivovaru Herold už od čtyř hodin ráno a odejít, až když je vše uklizeno a vyčistěno. Prostě tradiční ruční výroba, na jejímž konci je poctivé pivo.

Foto

A jaké pivo má mistr varny pan Bohumil Kočka nejraději? "Nejvíce si pochutnám na exportním dvanáctistupňovém ležáku Herold. Má úžasně harmonickou chuť. A když mi přinesou z lahvovny pár kousků ještě před pasterem... Pšenici si dám také, ale té jen jednu sklenici pro chuť."

Zdroj: Pivovar Herold.cz


Nejlepší drinky by se měly objevit v restauracích v Žatci, aby lákaly turisty, řekl T. Okamura

Čtyřicet studentů z patnácti škol z celé ČR ve středu 27. ledna bojovalo v divadle v Žatci o přízeň odborné poroty v rámci soutěže Žatecké pivo cup.

Druhý ročník soutěže připravilo Střední odborné učiliště a střední odborná škola SČMSD v Žatci.

Úkolem soutěžících je připravit nápoj, který obsahuje pivo ze Žateckého pivovaru. Soutěží se ve dvou kategoriích – klasik a flair,“ sdělil Milan Bočkai z pořadatelské školy. Odborníci hodnotili nejen výslednou chuť nápoje, ale i způsob přípravy, čistotu skleniček a úpravu stolu.

Tato soutěž je velmi dobrý nápad. Regionální gastronomické speciality je přesně to, co z hlediska rozvoje cestovního ruchu českým regionům stále chybí. Navíc tato soutěž je postavená na mladých lidech, které je třeba pro to podchytit,“ řekl v žateckém divadle Tomio Okamura, česko – japonský podnikatel, člen prezidia a tiskový mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.

V Česku je známý také jako jeden z investorů televizního pořadu Den D. „Mohu pomoci vítězné recepty medializovat. Bylo by ale dobré, kdyby se objevily pivní speciality v restauracích v historickém jádru Žatce, aby byly lákadlem pro turisty. Na gastronomii je z velké části založen turistický ruch řady zemí, například Itálie, Francie nebo Španělska,“ vyplynulo z jeho slov.

Podle něj české regiony stále pokulhávají v nabídce pro zahraniční turisty. Také proto jich většina přijede jen do Prahy. „Stále chybí turistická infrastruktura, jako jsou třeba vhodné hotely. A navíc třeba lákadla v podobě lokálních gastronomických specialit. Turistika je o osobních požitcích. A jedním z nich je se dobře najíst a napít,“ řekl.

Na gastronomických specialitách ze žateckého chmele a piv, které jsou z něj uvařené, je částečně založen Chrám chmele a piva, který se v Žatci nyní realizuje. V jeho rámci se buduje na náměstí Prokopa Velkého restaurace a minipivovar, kde se mají takové speciality hostům nabízet. Projekt má být dokončen v příštím roce.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt


Deset let starý převod podílu Znojma v pivovaru Hostan zaměstnává úředníky i policisty. Možná promluví i do volebního boje.

Práce pro policii, muniční sklad pro letošní volební rok. Tak začíná vypadat deset let starý případ převodu podílu města ve znojemském pivovaru Hostan. Svědčí o tom alespoň trestní oznámení, které ve středu podali zástupci znojemské organizace Dělnické strany. Již loni v listopadu požádal o předložení všech podkladů o převodu zastupitelstvu radní Jiří Kacetl.

Kolem toho, jak město koncem devadesátých let převedlo svůj podíl na tehdejšího vlastníka, je mnoho otázek, které je potřeba rozkrýt. Je to pro veřejnost velmi citlivá otázka, všichni vnímáme pivovar jako jakési rodinné stříbro. Proto jsem využil svého práva a vyžádal si všechny podklady,“ řekl Kacetl.

Materiály o tom, jak tehdejší městští činitelé postupovali při přípravě a schvalování převodu vlastnického podílu města ve společnosti provozující pivovar Hostan, zatím úředníci shromažďují.

Jsou to záležitosti již archivní, proto jsme nestihli předložit požadovaný materiál na poslední schůzi v loňském roce. Na první letošní zasedání už ale zastupitelé dostanou jak popis běhu tehdejších událostí a přehled usnesení orgánů města, tak názor právníka na celou záležitost a také znalecký posudek na areál,“ uvedla mluvčí radnice Denisa Šipošová.

Zastupitelé mají schůzi naplánovanou na březen, sejdou se ale možná dříve. „Čekáme na výsledek jednání právníků o návrhu kupní smlouvy a podmínkách, které schválili zastupitelé loni v listopadu. K jeho projednání se zřejmě zastupitelstvo sejde mimořádně,“ dodala mluvčí.

Trestní oznámení

Ještě než úředníci předloží spisy zastupitelům, vyžádají si je možná policisté. Ve středu jim totiž přinesli trestní oznámení předáci znojemské organizace Dělnické strany.

Pořád se jen mluví a nikdo nic nedělá, tak jsme konali my. Je kolem toho příliš mnoho nejasností, které je třeba vyšetřit. Víme, že celá záležitost je promlčená a nikdo nebude potrestán, ale je potřeba zjistit, co se tehdy vlastně stalo,“ řekl Arnošt Zittner, šéf místní organizace strany, která čeká na rozhodnutí soudu o vládním návrhu na její rozpuštění kvůli propojení s neonacistickými extremisty.

V krátkém textu, který straníci předali státnímu zastupitelství a policii, uvádí, že město mělo koncem března roku 1999 svůj třicetiprocentní podíl ve společnosti Hostan převést výměnou za stavbu jižní cesty ke znojemskému hradu a rotundě. Jak již dříve uvedli nynější představitelé Znojma, město k cestě ovšem nemá žádný majetkový vztah.

Město se svého obchodního podílu zbavilo prodejem za podhodnocených pětasedmdesát tisíc pěti fyzickým osobám. Odhadovaná cena pivovaru v té době byla sto milionů korun,“ tvrdí zástupci strany v oznámení.

Dnešní místostarosta a tehdejší starosta Znojma Pavel Balík nechtěl záležitost komentovat. „O této informaci vůbec nic nevím a nevím ani co bych k tomu dodal. Určitě však mají právo dát podnět k prošetření hospodaření města, na to má právo každý,“ uvedl Balík.

Jak se zviditelnit

Radní Kacetl vidí za oznámením politickou motivaci. „Mají na to samozřejmě právo, jako každý, kdo má podezření, že došlo k trestnému činu. Politický osten v tom ovšem vidím. Dělnická strana bude dělat všechno proto, aby uspěla v komunálních volbách a tohle je mediálně chytlavé téma,“ podotkl Kacetl.

Odmítl přitom, že by sám požadoval předložení dokumentů zastupitelům kvůli předvolebnímu boji.

Postupoval bych úplně stejně, i kdyby byl den po volbách. Udělal jsem to také bezprostředně poté, co jsem se o nejasnostech kolem tehdejšího převodu pivovaru dozvěděl z místního tisku,“ dodal radní.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk


Téměř 220 tisíc XXL plechovek piva Gambrinus Světlý vypili Češi za uplynulý rok. Zájem o toto balení Gambrinu tak výrazně vzrostl ve srovnání s rokem 2008, kdy se prodalo přibližně 143 tisíc ks. Gambrinus je tak nejprodávanějším pivem i v tomto balení.

Foto

Právě Gambrinus byl v Česku první pivovar, který přišel na trh s pětilitrovými soudky se světlým výčepním pivem. První soudky si mohli zákazníci pořídit v květnu 2007 a do konce daného roku jich vypili více než 74 tisíc. V roce 2008 spotřeba piva v pětilitrových XXL plechovkách vzrostla na více než 143 tisíc prodaných soudků. V loňském roce již Češi vypili téměř 220 tisíc XXL plechovek piva Gambrinus, což představuje spotřebu vyšší jak 6000 piv vyčepovaných z pětilitrových soudků za jediný den. Obliba pětilitrových pivních soudků tak významně roste, což potvrzují i čísla celého trhu, který oproti roku 2008 vzrostl o téměř 50 %. Více než třetina tržního podílu patří právě pivu Gambrinus.

Pivaři si oblíbili pětilitrové soudky zejména proto, že jim přináší čepované pivo přímo domů, aniž by si museli zapůjčit výčepní zařízení. Naše XXL plechovka je proto oblíbená při oslavách s přáteli a na každé párty,“ říká Jiří Rákosník, Senior brand manažer značky Gambrinus.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Jaké jsou doopravdy produkty ze dna nabídky tuzemských supermarketů? Jak velkou chybu můžete udělat, když při nákupu sáhnete vedle? Jaká je daň za nízkou cenu?

Média i veřejnost dnes věnují tolik pozornosti složení, původu a ceně potravin, že se téměř vytratil rozhodující aspekt jídla – chuť. Rozhodli jsme se proto prozkoumat, jak jsou na tom levné výrobky nejen s ohledem na zdraví konzumentů, ale i na jejich chuťové buňky. V supermarketech jsme si nejprve vytipovali potraviny, jejichž výrobci obvykle chemikáliemi nešetří. S pomocí odborníka na výživu a potravinářského technologa Víta Syrového jsme pak vybrali desítku těch, které svým složením hřeší nejvíce, a gastronomická novinářka Hana Michopulu je poté ohodnotila po chuťové stránce.

Každá potravina od nás také získala bodové vysvědčení za množství škodlivých chemikálií ve složení. Všechna "éčka" jsme ohodnotili jedním až pěti body podle škodlivosti a výsledek sečetli. Nejlepší by tedy byla čerstvá plnohodnotná surovina s 0 body, nejhorší naopak takový průmyslový výrobek, jenž obsahuje nejvíce nevhodných aditiv, a získá tak nejvíce bodů. K určení škodlivosti jednotlivých látek posloužil přehled vypracovaný v knize Tajemství výrobců potravin.

Tajemné pivo pro diabetiky

(Ambrosius Free, výrobce: Pivovar Holba. 8 bodů)

Foto

"Je v něm cítit něco navíc, co tam nepatří. Má podivnou pachuť," přemýšlí Hanka Michopulu a složení jí dává za pravdu. "Tomu, kdo považuje pivo za přírodní produkt, by po přečtení údajů o složení asi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Otázkou je, co si představit pod pojmy ,upravený chmel‘ a ,chmelový extrakt‘. Něco z chmelu to asi obsahovat bude, ale kdo ví co. Z dále uváděných látek je šokující náhradní sladidlo. Že by bylo toto pivo určeno jen pro diabetiky? Barvivo a kyselina již jen doplňují celkový nepříznivý dojem," rozebírá složení nealkoholického piva Syrový.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Vojtěch Bednář | Kráceno


Žatecké pivo bude možná v Unesco

[čtvrtek, 28. leden 2010]

Pěstování chmele má na Žatecku tradici možná delší než tisíc let. Snad každé pivo na světě má něco společného se Žatcem. A to by měl podle ministerstva kultury i žateckých vědět celý svět. A možná že opravdu bude. Historická pivovarská oblast v Žatci totiž aspiruje o zapsání na seznam Unesco.

Budovy staré více než sto let. Dříve se v nich skladoval chmel a vařilo pivo. Teď tu vzniká obří svatostánek piva s příznačným názvem Chrám chmele, který má být navíc zapsán na celosvětový seznam chráněných památek.

Jiří Vent, ředitel Chrámu chmele a piva: "V Evropě obdobné město s podobnými sklady a chmelařskými technickými památkami neexistuje."

Jiří Vaníček, žatecký architekt: "Bylo vytipováno cirka 21 budov, které by měly být zahrnuty do Unesca."

Jednání s Unescem začnou příští rok. Proces zapsání na seznam památek ale trvá i několik let.

Obyvatelé Žatce: "Je to fajn, když tam bude, to zvýší turistický ruch ve městě." "Určitě by to byl nějaký přínos pro město, jezdilo by sem i víc lidí se dívat na to."

Davy turistů sem ale mohou začít proudit už v létě. V srpnu by se mělo otevřít muzeum chmele a také nová dominanta města pivní maják - vyhlídková věž vysoká 42 metrů. My jsme se nahoru podívali už dnes.

V případě hezkého počasí jsou z věže vidět vrcholky Krušných hor, Českého středohoří a dokonce dohlédnete až na okraj Prahy.

Na vrchol věže pojede multimediální výtah, který bude připomínat let balónem. Lákadel pro turisty ale bude mnohem více. Vedení Chrámu chmele vzkazuje, přijeďte se podívat.

Zdroj: R1 Lyra | Autor: Tomáš Novák


Skoro o 12 procent stoupla roční produkce Pivovaru Hols sídlícím v liberecké čtvrti Vratislavice. Mediafaxu to ve středu řekl ředitel pivovaru ředitel pivovaru Pavel Hostaš.

V roce 2008 pivovar prodal 134 tisíc hektolitrů, loni 149 700. "Jsme spokojeni. Produkce v předchozích dvou letech byla nadprůměrná,“ řekl ředitel.

Podle jeho slov se jim dařilo na domácím trhu a rostl i export. "Pro nás jsou hlavními trhy Francie a Německo,“ upozornil ředitel. Pivovar do zahraničí vyváží 70 procent své produkce.

Loni pivovar investoval zhruba 45 milionů, letos to bude podle ředitele necelá polovina. "Potřebujeme novou stáčečku na sudy, vylepšit infrastrukturu a také chceme investovat do propagace vlastních kvasnic,“ přiblížil ředitel.

Podle jeho slov chystají pro letošní rok, především pro sběratele opět, tradiční sadu speciálních etiket vztahujících se k autoveteránům. Další nezvyklé etikety vzniknou ve spolupráci s čáslavským letištěm. "Budeme mít také nové, exkluzivnější balení. Bude to taková dárková záležitost. Novinku chystáme na Vánoce, ale zatím si necháme pro sebe, o co se jedná,“ dodal ředitel pivovaru.

Vratislavický pivovar musel stejně jako jiné pivovary kvůli zvýšení sazbě DPH a spotřební daně pivo od ledna zdražit. "V průměru stoupla cena o osmdesát haléřů,“ poznamenal Hostaš.

I přes stále rostoucí produkci pivovaru jsou ve firmě v prognózách pro letošní rok opatrní. Podobně jako v předchozích letech s výstavem kolem jednoho sta tisíc hektolitrů.

Historie vaření piva ve Vratislavicích nad Nisou sahá do roku 1872. Pivovar prošel několika krizemi, naposledy na konci minulého století. V roce 1997 ho tehdy koupily Pražské pivovary, o rok později ale závod v Liberci uzavřely. Hols provoz obnovil o dva roky později, místo Vratislavi ale začal nabízet Konrada. V prvním roce po obnovení výroby pivovar vyprodukoval 15 tisíc hektolitrů piva, produkce ale od té doby každoročně stoupá.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Marek Kuntoš


«« « Strana 553 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň