Díky správnému výběru zařízení a optimalizaci technologie se v pivovarech může provádět rozšiřování kapacity a tím se dále podílet na ovlivňování spotřeby vody. Využitím moderních prvků výroby se minimalizuje množství odpadních vod a snižují se běžné povozní náklady.

Byly sledovány podmínky v jednom z německých pivovarů, kde se v současné době pracuje se dvěma pro tento účel vhodnými stupňovitými zařízeními, které využívají reverzní osmózu. Toto zařízení je schopné pracovat na více než 90 procent. Díky investicím ušetřeným za vodu z městského vodovodního řadu se investice do úpravy odpadních vod navrátí ve velice krátké době. Toto nové zařízení pracující na principu reverzní osmózy odpovídá nejmodernějším prováděcím hygienickým kritériím. Je zajišťován vysoký kvalitativní standard při využití základních prostředků a při současném vhodném výběru materiálu. Z příkladu posuzovaného pivovaru je zřejmé, že existující základní prostředky, díky adresnému souboru opatření, budou schopné zajistit rozšíření kapacity za využití finančních zdrojů. Tím se projeví úspory optimalizovaných nákladů se rychleji navrátí vložené investice.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Ing. Iva Hvízdalová

Ve dnech 22.- 24. října proběhl v Plzni v pořadí již 34. pivovarsko-sladařský seminář. Zúčastnilo se ho více než 300 odborníků z oboru, zastoupen byl Výzkumný ústav Pivovarský a sladařský, Vysoká škola chemicko-technologická a samozřejmě sládkové jednotlivých pivovarů. Přibližně čtvrtina účastníků přijela ze zahraničí, především z Německa, Slovenska či Rumunska. Mezi zahraničními účastníky byli zástupci prestižních univerzit, například Weihenstephan v Mnichově, nebo VLB v Berlíně a Technologické university na Slovensku.

Padesát let tradice semináře připomněl ve svém úvodním slově generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short. Od roku 1958 se konalo již 34 seminářů, na kterých sládci a pivovarští odborníci z českých i zahraničních pivovarů sdíleli a sdílí odborné a technické informace, novinky a zkušenosti z oblasti výroby sladu, piva a chemicko technologické oblasti.

Odborné příspěvky zahájila statí o historickém vývoji charakteristických vlastností českého typu piva Prof. Gabriela Basařová, vedoucí Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství na VŠCHT. Z odborných technologických témat se probíraly dále pivovarské kvasnice a vliv technologických parametrů na tvorbu oxidu siřičitého během pivovarského kvašení, zkušenosti s průběhem hlavního kvašení a další.

Diskutovalo se také o chráněném zeměpisném označení České pivo. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven při této příležitosti představil logo, které budou moci užívat na etiketách značek svých piv ti výrobci piva, kteří splňují technologické, surovinové i geografické podmínky.. Zemědělští odborníci a šlechtitelé odprezentovali současný stav a vývoj nových odrůd ječmene, které by měly do budoucna pomoci zajistit dostatečné množství českých surovin na výrobu sladu pro vaření piva s ochrannou známkou České pivo.

Mezi hlavní témata semináře se zařadila také odpovědná konzumace piva a legislativní trendy, které přichází z Evropské Unie. "V otázce prosazování odpovědné konzumace alkoholu by se měly shodnout všechny pivovary v České republice. Odpovědný přístup je jedinou možnou cestou. Pokud jej neprosadíme dobrovolně a sami, zasadí se o ně zákonodárci," zdůraznil Luděk Kraus z Plzeňského Prazdroje. V této souvislosti se také probíral vývoj okolo spotřební daně na pivo.

Z dalších témat se hovořilo například o významu skla v moderním prodeji piva, nebo o moderních metodách výroby nealkoholických piv. Příspěvek na téma revitalizace industriálních pivovarských památek přednesla Markéta Formanová z Plzeňského Prazdroje.

První Pivovarsko-sladařský seminář se konal v Plzni v roce 1958. Přednášející byli z Plzeňských pivovarů i dalších pivovarů a institucí. Seminář se konal každoročně, později každým druhým rokem. Od počátku bylo a je cílem semináře seznámit jeho účastníky s pokroky v technologii a technice výroby piva. Odborná úroveň semináře se neustále zvyšuje.

Se zapojováním ČR do evropských struktur a růstem významu piva z ČR ve světě se na programu semináře stále častěji objevují i témata spojená s odpovědnou konzumací, vlivem střídmé konzumace piva na lidské zdraví a otázky související s politikou a regulací v Evropské unii. Mezi tato témata patří regulace reklamy, omezování spotřeby prostřednictvím spotřební daně či regulace dostupnosti piva.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Stará Pekárna nově nabízí plzeňské pivo přímo z pivních tanků a destiláty z vagonků.

Brněnská hudební kavárna Stará Pekárna, známá například z přenosů České televize Blues ze Staré Pekárny, je vyhlášená výbornou hudbou a dobrým plzeňským pivem, které nově nabízí přímo z tanků. Interiér a technologie čepování piva ve Staré Pekárně prošly rekonstrukcí za více než 800 tisíc korun.

Ve Staré Pekárně hrají nebo hráli hudebníci jako Petr Váša, Jan Spálený, Michal Prokop, Honza Hrubý, Luboš Andršt, Radim Hladík, Pavol Hammel, Mňága a Žďorp, Jana Koubková, Peter Lipa a další, mnozí z nich pravidelně. Za devět let existence zde vystoupily například kapely jako -123 minut, Ivan Král, Radůza nebo Glen Hansard s Markétou Irglovou. Od roku 2002 tu navíc natáčí Česká televize Brno střídavě bluesový pořad Blues ze Staré Pekárny a alternativní folkově beatové Sólo pro... Celkem už televize odvysílala více než šedesát koncertů. "Při dobré hudbě plzeňské hostům chutná. Stará Pekárna má tedy dostatečnou výtoč, takže s vedoucím Tomášem Kytnarem můžeme nyní nabídnout hostům nepasterované pivo z tanků. V Brně už je to naše čtyřicátá tankovna," říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Čtyřicátá tankovna v Brně

Technologii tanků dodává Plzeňský Prazdroj do hospod s dostatečně velkou výtočí, aby si nepasterované pivo zachovalo nejlepší kvalitu. Stará Pekárna procházela v létě posouzením, zda je schopna naplnit technologicky požadovanou hranici. Ačkoli to bylo v době, kdy jsou lidé na dovolených a studenti mimo Brno, přesto se podařilo přísné limity splnit. Na přelomu léta a podzimu pak prošel interiér a především výčepní technika přestavbou v hodnotě přesahující 800 tisíc korun a Stará Pekárna je nyní čtyřicátou tankovnou s plzeňským pivem v Brně.

Rychlík z Vizovic na druhé koleji…

Výsledkem je nejen nabídka tankového nepasterovaného piva, které podle majitelů návštěvníci srovnávají s pivem v hospodě Bláhovka, která minulý rok vyhrála hodnocení Pilsner Urquell Pub Guide (TOP 100 nejoblíbenějších hospod), ale rovněž inovování tratě modelové železnice s rozchodem 45 mm po obvodu salonku. Souprava tažená lokomotivou jezdí nyní surrealistickou krajinou výtvarníka Tomáše Oprchala, zvanou Čtvero pivních období, a dováží hostům skleničky s objednanými destiláty.

V nejbližší době mohou návštěvníci posoudit chuť piva Pilsner Urquell například na koncertě skupiny LACO DECZIho a jeho americké CELULy N.Y. (3. 11. - natáčí ČT Brno), A.S.P.M. Jana Spáleného (18. 11.), nebo mohou oslavit příchod roku 2009 ve swingovém stylu 30. a 40. let pod taktovkou Mojmíra Bártka z orchestru Gustava Broma.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Označit svůj výrobek chráněným zeměpisným označením České pivo bude moci každý výrobce. V případě, že nebude splňovat požadované podmínky, hrozí mu však vysoká pokuta od Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), případně od obdobného orgánu jeho mateřské země. Tvrdí to ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Popřel tak, že by k užívání označení České pivo byla u svazu potřebná registrace, jak uvedla v červenci média.

Chráněné označení České pivo, jehož užívání 17. října definitivně schválila Evropská komise, má především chránit české pivo a zamezovat jeho napodobování.

Základními požadavky pro jeho užívání jsou nyní místo výroby na území českých zemí, místo původu a složení základních surovin, použitá technologie typická pro výrobu českého piva a kvalitativní ukazatele hotového piva, jako jsou extrakt v původní mladině, obsah alkoholu, barva, hořkost, pH a míra prokvašení.

"Cílem ochrany zeměpisného označení České pivo bylo zejména zabránit tomu, aby byl jako české pivo označován výrobek vyrobený netradičními metodami v České republice nebo vyrobený tradičními metodami, ale v zahraničí", uvedl Veselý.

Podle předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví Karla Čady je označení pro výrobce, kteří jej užijí, obrovskou marketingovou výhodou.

O zapsání na seznam ochranných označení čeští pivovarníci zažádali již krátce po vstupu ČR do EU v roce 2004. Vedly je k tomu závěry výzkumu Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, které dokázaly, že české pivo se liší svými vlastnostmi od zahraničních piv, vysvětlil důvody snahy pivovarníků Veselý.

Evropská unie rozlišuje tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručenou specialitu (TSG). Zatímco první dvě zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti, zaručené speciality jsou výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení.

Česko je zřejmě prvním státem v Evropské unii, který získá "národní" chráněné zeměpisné označení pro pivo. Chráněné označení ale získala řada jednotlivých oblastních či zemských značek jako je například "Bavorské pivo".

Z českých piv má chráněné označení Evropské unie v současné době Chodské pivo. Budějovické pivo, Budějovický měšťanský var a Českobudějovické pivo jsou registrovány již od vstupu ČR do EU v roce 2004.

Mezi další potravinářské speciality z ČR s ochranným značením patří třeba Pardubický perník, Štramberské uši, Třeboňský kapr nebo Žatecký chmel.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: ČTK

Areál Strahovského kláštera jsem skoro neznal. Což je ostuda, kterou se mi v jednu slunnou sobotu podařilo napravit. Vrcholem výletu měl být oběd v Klášterním pivovaru. Do pivovaru vstupujeme ve 12.15. Nevelká útulná místnost má dvě dominanty: krásný výčep a především dva měděné kotle varny, které tu nejsou na ozdobu, ale v nichž se opravdu vaří. Místnost byla poloprázdná, na prázdných stolcích ale všude rezervačky.

Optal jsem se, zda se vejdeme, obsluha mi věcně, s úsměvem, odpověděla, že ne a ať jdeme naproti do restaurace, tam že místo určitě bude. Fajn, v pořádku, i když minimálně na jednom stole byl pod štítkem rezervačky lístek s nápisem 16.00.

Sem ne!

Míříme tedy přes dvůr do restaurace. Obrovský prostor, ani jediný host, žádný číšník. Polovina velkých stolů je prostřena - příbory, prostírání, pečivo. Usedáme k jednomu z nich, za chvíli je u nás postarší malý číšník. ,,Co to je?" pozdraví nás. ,,Dobrý den," odpovídám. ,,Jak si to představujete? Jste skupina? Nejste, to je pro skupinu, pryč, pryč," a ručkama nás odhání. ,,A jak to máme vědět? Kam nás tedy posadíte?" zajímá mne. ,,Sem ne!" Přemlouvám společnost (je nás celkem šest, čtyři dospělí, dvě děti), že jsme tu vlastně pracovně a že si sedneme k prázdným stolům na dvůr. Slunce už úplně ovládlo den. Uplynulo deset minut a nic se nedělo. Odkráčel jsem tedy do pivovaru požádat o jídelní lístek. ,,Na dvoře jídlo nepodáváme," dostalo se mi místo lístku ponaučení.

Na čepu s Budvarem

Do výčepu jsme vyslali dalšího sebevraha. Kamarád z Londýna česky zvládal maximálně Dobrý den, tak jsme byli víc než zvědavi, s jakou se potáže. Dlouho nešel. Nakonec se vynořil se třemi sklenicemi piva a s úsměvem na tváři. Výčepní na něj byla hodná.

Pivo se jmenuje Sv. Norbert podle zakladatele řádu premonstrátů a standardně je nabízeno jantarové, černé a weizen. Pivovar se chlubí tím, že při jeho vaření nepoužívá žádné koncentráty, polotovary ani cukr, ale jen vodu, slad, chmel a kvasnice. Sv. Norbert se nefiltruje ani nepasteruje. Všechna piva jsou nejen velmi zajímavá a poctivá, ale i dobrá: černé je díky výrobnímu postupu velmi suché, postrádá nasládlost klasických českých černých piv (což vítám), chutí připomíná spíš stout, konzistencí ovšem normální ležák. Nezklamal ani weizen - ti, kdo mají toto pivo rádi, musejí uznat, že jim tu jde. Vítězně z degustace vyšla jantarová třináctka připomínající bavorský Märzen. Hořké pivo plné chuti a charakteru. Všiml jsem si podivné věci: kromě sv. Norberta tu čepují i Budvar. A nejen to, dokonce tu mají vybavení a POS materiály z Budějic. Začali jsme diskutovat o tom, zda se i v německém autobusu, na který se tolik těšil vidličkový maniak v liduprázdné restauraci, už někdy našel nějaký turista, který byl schopen objednat si radši Budvar než hlavní atrakci, kvůli níž ho do klášterního pivovaru přivezli.

Opilí rohlíkem

,,Dad, I'm hungry!" přerušuje naši rozjetou degustaci jeden ze dvou malých abstinentů. Ještě jsme zdaleka neměli dopito. Dodal jsem si odvahy a odkráčel do pivovaru. Vrátil jsem se, pyšný na svůj úspěch, se dvěma suchými rohlíky. Dostal jsem je zadarmo!

Jelikož rohlíky byly jedinou kulinářskou specialitou, kterou nám v klášterním pivovaře dovolili ochutnat, pojďme si je zrecenzovat: spíše světlejší a měkčí, ne moc propečené, i když s mírně křupavou kůrčičkou. Tvar klasický, pravidelný, chuť mírně nasládlá, příjemná. Rohlíky v pivovaru podávají čerstvé, poprášené moukou. Dopíjíme a jdeme.

Za rohlík dostane pivovar jednu hvězdičku, za pivo další. Víc ze mě nevytlučou, ani kdyby mě mučili vidličkami. Možná je to ale celé naschvál. Pivovarská restaurace obohatila český slovník už v 19. století o slovo grobián (tehdy krobián), podle přezdívky číšníka, který svou nevymáchanou nevrlostí proslul po celé metropoli. Pokud je šokovaný host marketingovým záměrem, vychází dokonale.

Zdroj: E15.cz | Autor: Václav Sochor

Ke změně národního podniku Budějovický Budvar na akciovou společnost kvůli případné privatizaci bude potřeba speciální zákon. Novinářům to dnes v Lucemburku řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič s tím, že to vyplývá z právní analýzy, kterou si vláda nechala k privatizaci pivovaru vypracovat.

"Doporučení z analýzy auditorské firmy Deloitte & Touche a Advokátní kanceláře Kříž a Bělina je, že změna Budvaru na akciovou společnost je potřebná pravděpodobně formou samostatného zákona, kvůli ochranným známkám. Návrh zákona už připravujeme," řekl Gandalovič.

On i premiér Mirek Topolánek už ale dříve řekli, že případná privatizace pivovaru se nestihne dokončit během funkčního období této vlády, které by mělo vypršet v roce 2010. Privatizace Budvaru by podle vlády umožnila další rozvoj firmy. "Do Budvaru by měl vstoupit strategický partner. Osobně si myslím, že stát žádný pivovar vlastnit nemusí," řekl již dříve Gandalovič.

V minulosti se objevily i spekulace o případném prodeji Budvaru americké skupině Anheuser-Busch. Například list Wall Street Journal v červenci přinesl informaci, že s převzetím americké pivovarnické skupiny Anheuser-Busch vyrábějící pivo Budweiser zdědí belgická společnost InBev více než 100 soudních pří ve 30 zemích světa s pivovarem Budvar, který značku Budweiser nebo Bud registruje ve více než 60 státech. Někteří analytici očekávají, že ve snaze vyhnout se vysokým soudním nákladům by InBev mohl státem vlastněný Budvar koupit.

Koupě Budvaru by mohla přijít na dvě miliardy dolarů (asi 30 miliard korun), uvedl deník WSJ. Odkázal přitom na českého ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, který tuto sumu předběžně zmínil jako hodnotu ochranné známky Budweiser.

Budějovický Budvar prodal loni 1,253 milionu hektolitrů piva, což bylo proti předchozímu roku o 8,8 procenta víc. Do 53 zemí vyvezl rekordních 586.885 hektolitrů, meziročně o šest procent víc. Zisk firmy před zdaněním vzrostl o 13 procent na 302 milionů korun a výnosy se zvýšily o osm procent na 2,301 miliardy korun.

Zdroj: Finanční noviny.cz | Autor: ČTK