Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pivovar má zálusk na plzeňské podzemí

[pátek, 13. červenec 2007]

Do Plzeňského historického podzemí se možná už nebude vstupovat Perlovou ulicí jako dosud, ale přímo z Pivovarského muzea ve Veleslavínově ulici. Plzeňský Prazdroj totiž požádal město o převod provozu podzemí na svou společnost s tím, že prohlídkový okruh by začínal právě v Pivovarském muzeu a navazoval by na jeho činnost. O možnosti tohoto záměru bude ve čtvrtek rozhodovat městská rada.

„Zatím budeme jednat o prověření této možnosti. Osobně se domnívám, že je to dobrý nápad. Vstup do podzemí je totiž nyní z domu v Perlové ulici, který není ve vlastnictví města, a platíme tu nájem,“ uvedla náměstkyně primátora Marcela Krejsová (ODS). Pokud se město s pivovarem domluví, proboural by se nyní zazděný vchod do historických podzemních chodeb z muzea a současný by se naopak zazdil. Celá akce je předem spočítána na zhruba 800 tisíc korun. „Kdo by ji zaplatil, je otázkou dalších jednání,“ dodala Krejsová.

Manažerka Prazdroje Jindřiška Eliášková uvedla, že rozšíření pivní expozice by mělo v podzemí svoje opodstatnění. „Pivovarské muzeum sídlí ve středověkém domě a má omezenou kapacitu. Přesunutím části expozice do okolních sklepů není od věci, souvisí s várečným právem,“ vysvětlila Eliášková.

Odbor kultury plzeňského magistrátu však se změnou provozovatele nesouhlasí a doporučuje zachovat současný stav, kdy podzemí provozuje městská příspěvková organizace Esprit. „Vlastně by se sloučily dvě turistické atrakce pod jednu adresu a to není pro podporu cestovního ruchu příliš dobré,“ míní vedoucí odboru kultury Roman Černík. Krejsová to však nepovažuje za argument. „Nezměnil by se vlastník, tím by dál bylo město. Expozici podzemí by to naopak zatraktivnilo,“ dodala. (Plzeňský deník)


Až o čtyřicet procent vyšší prodej zaznamenal o letošním létě také pivovar Platan. „Turistická sezona začala opravdu hodně brzy proti jiným rokům. To má samozřejmě vliv i na konzumaci nápojů. Prodej piva v těchto měsících od května do září tvoří rozhodující podíl celoročního prodeje,“ řekla obchodní ředitelka Městského pivovaru Platan Helena Vlachová.

I rekreanti si už zvykli, že podniková prodejna hned vedle pivovaru je otevřena také o víkendech. Výrobce nezapomíná ani na motoristy, kteří se nechtějí spoléhat jen na minerálky a limonády. Pro ně je v sortimentu připraveno i pivo Platan Alcohol Free, balené do lahví o obsahu 0,5 a 0,3 litru, o které je v těchto parnech opravdu velký zájem.

Lékaři v takových dnech, kdy teplota vystoupá ke třiceti stupňům nebo ještě výš, radí vypít denně nejméně tři litry tekutin. Pití kávy prý ale jejich množství v organismu snižuje. “Samozřejmě se piva rád napiju. Jenže ve svém zaměstnání jezdím často autem, takže ponejvíce piju obyčejnou vodu v pet lahvi, kteroumámv chladničce v autě. Občas si také dopřeju pivo bez alkoholu, ale to musí být správně vychlazené,“ říká Karel Sedlický z Písku. (Písecký deník)


Budvar ochutnali letos poprvé i Korejci

[čtvrtek, 12. červenec 2007]

V zahraničí roste zájem o pivo z Budějovického Budvaru. Za první pololetí letošního roku pivovar vyvezl téměř 292 tisíc hektolitrů piva, tedy o jednáct procent více než loni.

„Na pozitivních výsledcích se podílí hlavně nárůst prodeje na našich top trzích v Rusku, Německu, Rakousku a Slovensku,“ uvedl obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt. V zahraničí jde nejvíce na odbyt světlý a tmavý ležák. Výjimku tvoří pouze Slovensko, kde lidé hodně pijí i výčepní a nealkoholické pivo.

Stoupl prodej v US

Celkem pivovar vyvezl 48 procent z 611 tisíc hektolitrů vyrobeného piva. Prodává ho ve více než padesáti zemích světa.

Kromě evropských států pijí Budějovický Budvar například na Novém Zélandu, v Austrálii, Afgánistánu nebo Mongolsku. Letos v květnu poprvé ochutnali světlý ležák také v Jižní Koreji.

Budvaru se začalo dařit i ve Spojených státech, kde distribuci piva převzal konkureční pivovarnický koncer Anheuser-Busch. Prodej ležáku, který Budvar do Států dodává pod značkou Czechvar, zde oproti loňskému roku vzrostl o 58 procent. „O prodeji ve druhém pololetí letošního roku budeme jednat s naším americkým partnerem v srpnu. Očekáváme, že se jeho nárůst bude pohybovat kolem padesáti procent,“ řekl ředitel pivovaru Jiří Boček.

Spojené státy se tak pravděpodobně dostanou mezi deset nejvýznamnějších exportních trhů Budvaru, kde ještě loni chyběly.

Budějovický pivovar začal pivo vyvážet už od svého založení v roce 1895. (MF Dnes)


Budějovický Budvar prodal v prvním poletí tohoto roku na domácím trhu o 10,85 procenta piva více než ve stejném období roku 2006. Podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven přitom český trh s pivem ve sledovaném období vzrostl jen o 3 procenta. Celkem vystavil Budějovický Budvar pro tuzemský trh 319 737 hektolitrů piva.

Obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt ve zprávě zaslané serveru iHNed.cz celkový nárůst prodeje přičetl lepší marketingové a obchodní politice společnosti "Projevily se výsledky naší aktivní obchodní a marketingové politiky, zlepšila se práce obchodního týmu a efekt začaly přinášet další projekty, které jsme připravili v minulých letech," řekl. "Nejlepších výsledků jsme dosáhli v prodeji nealkoholického piva. Tam bylo meziroční zvýšení o 55 procent" dodal Chrt. Nealkoholické pivo však stále zůstává spíše "popelkou", tvoří totiž jen zhruba dvě procenta produkce budějovického pivovaru. (iHNed)


Zahájení spolupráce Budějovického Budvaru s americkou společností Anheuser-Busch se projevilo výrazným zvýšením prodeje piva, které se v zahraničí prodává pod názvem Czechvar. I když je zatím předčasné hodnotit celkovou ekonomickou bilanci pro rok 2007, během prvního pololetí zaznamenal pivovar zvýšení exportu svého piva do USA o téměř šedesát procent.

„Jsme velice spokojeni, že se podařilo dosáhnout tak pozitivních výsledků, které předčily naše očekávání,“ komentuje výsledky obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt a dodává: „Naši partneři dále usilovně pracují na propagaci a dalším zvýšení prodejů Czechvaru.“

Czechvar se v USA nejvíce prodává ve třetinkových láhvích balených po šesti kusech. Nyní se začal zvyšovat počet restaurací, které nabízejí točený Czechvar a prodej sudového Czechvaru tak za první pololetí stoupl o 32 procent, je tedy vyšší než jeho prodej za celý minulý rok 2006.

Pivo značky Czechvar bylo také v březnu vybráno jako jeden z nových klíčových produktů, které společnost Anheuser-Busch propagovala na své výroční obchodní konferenci v New Orleans, které se účastnilo přes šest tisíc velkoobchodníků. „Podle ohlasů, které jsem slyšel, je naše pivo přijímáno velmi příznivě díky jeho jemné chuti,“ sděluje dojmy z konference Robert Chrt.

Spekulace některých médií, která uzavření importní smlouvy mezi pivovary Budějovický Budvar a Anheuser-Busch zpochybňovaly, se ukázaly jako neopodstatněné. „Rozhodně se nejedná o dohody, které by ohrožovaly hodnotu známky nebo předurčovaly cestu privatizace. Já osobně považuji za úspěch, že se nám podařilo využít distribučních kanálů firmy Anheuser-Busch,” konstatoval ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Podle analýzy ministerstva zemědělství je smlouva standardní obchodní smlouvou a nelze z ní vyvozovat jakékoliv jiné nároky AB vůči Budvaru nebo České republice. Uzavření smlouvy nemůže mít za následek jakékoliv spojení obou podniků. (Euro)


Budějovický Budvar, n.p. realizoval významnou investici do systému páteřní přepravy lahvového a sudového piva. V těchto dnech byly do provozu nasazeny tři nové tahače pro velkokapacitní kamionové návěsy, tzv. Budvar Expresy. Flotila Budvar Expresů se v současné době skládá ze 14 návěsů, každý s kapacitou 33 paletových míst a nosností 26 tun. Úkolem Budvar Expresů je zajištění základní přepravy piva z pivovaru do jednoho z osmi obchodních středisek rozmístěných po celé České republice, nebo přímo k významným odběratelům. Budvar Expresy převážejí mimo jiné i speciální kontejnery s nepasterovaným pivem. Budvar Expresy jsou celoročně vybavené „termoplachtami“, které v létě chrání pivo před přehřátím a v zimě před mrazem. Lokální dopravu piva z obchodních středisek k zákazníkům zajišťují menší skříňové automobily.

„Nové tahače značky Scania nahradily opotřebovaná vozidla, která byla v nepřetržitém provozu od roku 2000 a 2001. Každý z tahačů za tu dobu najezdil kolem 1 350 000 km. Náklady na jejich provoz již však byly nepřiměřeně vysoké a hlavně se začala snižovat jejich spolehlivost,“ říká Ing. Vlastimil Němeček, vedoucí dopravy Budějovického Budvaru.

Nové tahače jsou technicky dokonalejší, splňují emisní limity EURO 5 a mají úspornější provoz. Spotřeba motorové nafty se u těchto tahačů při plném vytížení a jízdách po České republice pohybuje okolo 33 litrů/100 km. Tahače jsou vybaveny klimatizací i nezávislým topením pro ulehčení náročné práce řidičů. Hodnota investice je přes 6 mil. Kč. Zvláště ve vrcholící letní sezóně budou nové tahače zárukou plynulých dodávek piva do distribučních středisek Budějovického Budvaru v celé České republice. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


"V nadcházejících letech by mělo být na různých místech v České republice každý rok otevřeno přibližně pět nových Kozloven," uvedli zástupci Velkopopovického pivovaru v tiskové zprávě.

Pivovar Topvar je v Česku v rámci skupiny SABMiller nejbližším partnerem společnosti Plzeňský Prazdroj s jeho pivovary v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích. (Aktuálně)


Velkopopovický pivovar ze skupiny Plzeňského Prazdroje dokončil zavedení systému na jímání kvasného CO2 z výroby, který bude zpětně použit při jiných fázích výroby piva. Tento systém je tedy šetrný k životnímu prostředí hned dvakrát.

Zavádění jímání kvasného CO2 z výroby bylo ve Velkých Popovicích dokončeno začátkem léta a investováno do něj bylo 13,3 milionu korun. Princip je jednoduchý: oxid uhličitý vzniká kvasným procesem při výrobě piva a do této doby byl vypouštěn do ovzduší. Zároveň bylo nutné nakupovat jiný oxid uhličitý, vyrobený z fosilních zdrojů, který byl potřeba při dalším stupni výroby piva. Je tedy ideální použít kvasný CO2 a šetřit fosilní zdroje. Tento systém už funguje v pivovarech v Plzni a Nošovicích, v Popovicích však byl zprovozněn v současnosti nejmodernější a nejúspornější systém na trhu. Nyní je tedy i velkopopovický pivovar schopen jímat kvasný CO2 a používat ho zpětně pro svou potřebu na stáčírnách a při výrobě piva.

„Šetříme tím životní prostředí hned nadvakrát – jen za první rok provozu zařízení nebude nutné vyrobit z fosilních zdrojů asi 2000 tun oxidu uhličitého, a navíc pak toto množství nebude končit v atmosféře jako odpadní produkt pivovaru,“ říká manažer pivovaru Velké Popovice Pavel Šemík.

V období let 2005 - 2007 snížil Plzeňský Prazdroj objem skutečných emisí CO2 o 55 tisíc tun. Zároveň preferuje jako topné médium zemní plyn, který uvolňuje nejnižší množství CO2 ze všech paliv, a kromě něho ještě ve svých provozech spaluje ekologické biopalivo. Výsledkem je, že na jednu tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého připadá v pivovarech Plzeňského Prazdroje 25,5 tisíce piv, což je nejlepší výsledek ze všech evropských pivovarů skupiny SABMiller.

Společně s péčí o vodní zdroje, čištěním průmyslových vod, recyklací a úsporami energie je minimalizace emisí CO2 v Plzeňském Prazdroji nedílnou součástí projektů společenské odpovědnosti a strategie udržitelného rozvoje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Od začátku června se v českých obchodech začíná objevovat zcela nová a unikátní přepravka na pivo Velkopopovický Kozel, která má netradiční dřevěný vzhled. Tato přepravka je zcela ojedinělá i ve světovém měřítku a již získala ocenění Obal roku, udělované českou obalovou asociací SYBA. Během následujících měsíců (1 rok) bude vyměněno celkem 650 000 kusů. Změna přepravky je součástí celkové změny obalů, v dubnu přešel Velkopopovický Kozel na moderní lahve typu Gold, které jsou například o 20 % lehčí oproti předchozím lahvím.

Světově unikátní přepravky byly během posledních 8 měsíců vyvinuty ve spolupráci se specializovanou anglickou designérskou firmou Radius Desing a belgickým výrobcem přepravek DW Plastics. Tato nová přepravka kopíruje dřevěný grafický styl značky, používaný v posledních letech. Jako první se s ní setkáte v celé obchodní síti u výrobků Velkopopovický Kozel 11° Medium a Černý.

„Právě dřevo charakterizuje tradiční hodnoty a tradiční recepturu tohoto tradičního českého piva. Nová přepravka má povrchovou strukturu jako dřevěný masiv, potisk loga připomíná tisk na dřevo, který zdůrazňuje jeho strukturu. Právě toto byl největší oříšek pro výrobce, který nakonec vyrobil přepravku, která je skutečně originální a specifická,“ uvádí Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

„Dřevěná“ přepravka byla oceněna označením „Obal roku“ obalovou asociací SYBA, která hodnotí obaly výrobků. Nový design přepravek a lahví Velkopopovického Kozla je součástí projektu zlepšení obalů všech značek Plzeňského Prazdroje. Foto zde ... (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Slováci pravděpodobně ještě letos budou chodit na pivo značky Kozel do nových restaurací. Pivovar Topvar, který na tamním trhu Kozla zastupuje, už vypsal výběrové řízení na podobu nových restaurací.

Aktuálně.cz má k dispozici vizualizace od firmy, která je zatím favoritem na nový design. "Zadávali jsme výběrové řízení. První fázi vyhrála společnost Moravia Propag. Nové restaurace plánujeme. Zatím ale nemáme stanovený pevný termín pro jejich otevření. Je možné, že se ještě pozmění i design hospod," říká mluvčí Topvaru Drahomíra Mandíková. Hospody, které by měly na Kozla přilákat nové zákazníky a posílit image značky na Slovensku, se liší od českého konceptu.

Přibude i českých Kozloven

"Zadání bylo udělat hospodu pro sportovce ve věku 25-40 let. Má oslovit hlavně lidi, kteří rádi jezdí na kole, jezdí na raftu nebo létají na paraglidingu. Všechny tyto prvky jsme do interiéru vsadili," říká Zdeněk Krajina z Moravia Propag.

Slovenská Kozlovna má mít podobně jako česká uprostřed dřevěné lavice. Rozdíl je ale ve výzdobě prostoru a ve speciálních prvcích. Na Slovensku by kvůli zaměření na sportovce mělo být například osvětlení ve tvaru padáku nebo barové stoličky připomínající cyklistické sedlo. V rozích hospody se počítá se speciálními pohodlnějšími a luxusně působícími kouty pro menší skupinky lidí.

V Česku už Kozel jednu pilotní Kozlovnu otevřel. Na rozdíl od plánovaných slovenských hospod je ale určena pro trochu jinou cílovou skupinu. Sice také míří na mladé lidi a má moderní design, ale měla by oslovit i starší zákazníky.


Starobylá vstupní brána do pivovaru Kutná Hora, který patří do skupiny Drinks Union, je po rozsáhlé rekonstrukci již opět plně v provozu. „Po více než půl roce náročné rekonstrukce můžeme naši pivovarskou bránu opět plně využívat,“ řekl ředitel pivovaru Zdeněk Siblík.

Brána, která je s pivovarem neodmyslitelně spojena, byla za dlouhé roky používání již velmi opotřebovaná. Drinks Union, jehož je Pivovar v Kutné Hoře součástí, se proto po dohodě s památkáři a vedením města rozhodl tuto část stavby zrekonstruovat. Práce na opravě brány začaly v listopadu loňského roku. Obnova brány, včetně dalších stavebních úprav vjezdu do pivovaru stála více než jeden a čtvrt milionu korun.

Jedním z důvodů rekonstrukce brány bylo podle Zdeňka Siblíka to, že pivovar během posledních let výrazně zvýšil své exportní aktivity. „To také znamená větší zatížení dopravními prostředky, které do našeho areálu vjíždí. Brána byla staticky narušena, proto jsme ji museli opravit a zároveň zpevnit,“ řekl ředitel pivovaru.

V první fázích stavebních prací nejprve specializovaná firma sundala původní historickou klenbu brány tak, aby mohly být opraveny nosné pilíře. V další fázi pak stavební firma zrekonstruovala klenbu v původní podobě. (Tisková zpráva Drinks Union)


V areálu pivovaru Braník vzniknou byty

[úterý, 10. červenec 2007]

Pivovary Staropramen prodaly areál pivovaru Braník v Praze společnosti ING Real Estate Development, která v objektu plánuje výstavbu bytů. Sdělila to mluvčí Pivovarů Staropramen Michaela Trýznová s tím, že ING Real Estate Development zvítězila ve výběrovém řízení. Cenu transakce neuvedla.

"S ohledem na nutnou změnu územního plánu a celý schvalovací a povolovací proces předpokládáme, že s novou výstavbou v areálu bývalého pivovaru Braník začneme pravděpodobně do tří let, a to s investicí zhruba dvou miliard korun," uvedla mluvčí ING Real Estate Development Renáta Kodadová.

O finální podobě projektu podle ní zatím není rozhodnuto. ING Real Estate ale předpokládá výstavbu bytů, doplněnou o občanskou vybavenost, maloobchod a další služby.

Výběrové řízení na prodej areálu vyhlásily Pivovary Staropramen v březnu letošního roku. Pozemek má rozlohu zhruba 52.000 metrů čtverečních. V areálu se nachází 13 budov s celkovou zastavěnou plochou všech podlaží 33.500 metrů čtverečních.

"V rámci jednání s budoucím investorem nás samozřejmě zajímal také záměr investora, který s areálem má. Těší nás, že v objektu bývalého pivovaru vzniknou nové byty, je to důstojné pokračování využití tohoto místa," uvedl Zdeněk Lux, dřívější vrchní sládek pivovaru Braník, nyní vrchní sládek pivovaru Staropramen.

Podle výrobního a technického ředitele Pivovarů Staropramen Františka Šámala se výstav pivovaru Braník neustále zvyšoval a v loňském roce dosáhl rekordních 1,124 milionu hektolitrů piva. Rostoucí výstav ale vyžadoval modernizaci výroby, kterou branický pivovar vzhledem ke své uzavřené poloze a statusu kulturní památky neumožňoval.

Pivovary Staropramen jsou s 15procentním podílem na domácím trhu druhým největším producentem piva v České republice. Nyní mají v Česku dva výrobní provozy - Staropramen a Ostravar. Společnost je součástí skupiny InBev, přední pivovarnické společnosti světa.

ING Real Estate je mezinárodní realitní společností s celkovým portfoliem více než 91 miliard eur. Je součástí ING Group Foto zde .. . (České noviny)


Pivní ,,Rarita,,

[úterý, 10. červenec 2007]

Jsme pravděpodobně jediní v Čechách, kteří točí pivo z dřevěného, vysmoleného sudu. Sudy jsou vyrobeny na zakázku z dubového dřeva, které je nařezáno kolmo nebo lehce s odchylkou k letokruhům aby později po zatažení pórů neunikal ze sudu tlak. Po nařezání se dřevo nechává vyschnout na vzduchu - 1 cm dřeva ročně z každé strany. Dřevo na pivní sudy je mnohem silnější (od 40 – 50 mm) nežli dřevo na sudy vinné nebo na destiláty, protože musí udržet i tlak CO2, který při dozrávání vína a co.není potřeba.

Z tohoto důvodu se také sudy smolí smolou, která je přírodním produktem a získává se pomocí destilace z pryskyřic stromů. Smolení pak pozitivně ovlivňuje chuť piva a musí se nejpozději jednou za rok obnovovat.

Pivní sudy se narážejí palicí přes mosazný kohout a čepují se samospádem. Existuje mnoho druhů napodobenin dřevěných sudů s nerezovou nebo durolitovou plastovou vložkou, ale uznejte sami, to není to pravé dubové nebo snad ořechové??

Tuto raritu si nenechte ujít každý čtvrtek od 17 hod. Na co se můžete těšit? Máme skladem sudy od 10 do 400 litrů nevysmolené z různých druhů dřev a krajin, ve kterých budou piva dozrávat až několik let než je ručně nalahvujeme a necháme ještě trochu uležet, pak teprve je budete moci ochutnat.

Já osobně se těším na naše piva z Francouzského (Barrique) sudu čepované z Bavorského vysmoleného sudu samospádem mosazným kohoutem !!!

Myslím, že pro pivo a jeho chuť děláme hodně a že u nás jsou a budou piva, která jsou ORIGINÁLEM! Ti co přijdou bez nápadu po nás, budou jen kopií originálu a každá i ta sebelepší kopie je a zůstane jen pouhou kopií. (F. Richter - Web Pivovar U Bulovky)


Dění v červnu 2007

[sobota, 23. červen 2007]

Šéf pivovaru se musel učit českou historii

Leckoho může překvapit, že jeden z největších a nejstarších českých pivovarů řídí manažer původem z Turecka. Jako generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen je Tunç Cerrahoglu úspěšný. Prodeje pod jeho vedením stoupají a pivo této značky se dnes vyváží do třiceti zemí světa.

Než přišel do České republiky, měl už za sebou bohaté manažerské zkušenosti. Z rodného Turecka odjel studovat obchod do USA a pak se odstěhoval do Vídně, kde pracoval pro firmu Coca-Cola Company. V Belgii potom zastával pozici distribučního ředitele mezinárodní pivovarnické společnosti InBev, pod kterou patří i Pivovary Staropramen. Když se hledal jejich ředitel, Cerrahoglu se jednoduše přihlásil do konkurzu a vyhrál ho.

Manželka si Česko zamilovala

„Před příchodem do Čech jsem si musel nastudovat spoustu věcí. Nejen místní obchodní prostředí, ale například i českou historii. Myslím, že když pracujete v nějaké cizí zemi, je důležité znát také její minulost,“ tvrdí Tunç Cerrahoglu.

Učil se i přímo „v terénu“, například návštěvami českých hospod nebo cestováním s obchodními zástupci. „V začátcích mě potěšily hlavně dvě věci.

Zaprvé, že si moje manželka tuhle zemi okamžitě zamilovala. Zadruhé jsem zjistil, že můj pracovní tým je velmi disciplinovaný a že má výborně fungující strukturu.“ Na druhou stranu však přiČeští znává, že bylo i co zlepšovat. Zaměřil se především na posílení propagace a také na celkové zvýraznění image značky. Nealkoholický Staropramen se tak například stal jedním ze symbolů Pražského mezinárodního maratonu.

Tunç Cerrahoglu říká, že nejdůležitějším kritériem úspěchu jsou pro něj výsledky prodeje. Od těch se pak odvíjejí jeho další manažerské kroky. „Když přijdu ráno do práce, zkontroluji, jak vypadaly včerejší prodeje, a podle toho pak dělám rozhodnutí a plánuji další úkoly.

Dodává také, že za každou potíží se snaží hledat její dlouhodobější příčinu. „Nezajímá mě jenom, co se stalo, ale především, proč se to stalo. Vždy chci proniknout do hloubky a najít tak trvalé řešení.“

Konflikty nemám často

Považuje se za přísného, ale zároveň spravedlivého manažera. Svému středomořskému původu přičítá, že někdy bývá příliš temperamentní. K podřízeným je prý tolerantní. „Nevadí mi, když někdo udělá chybu. Ale mělo by to být jen napoprvé.“ Konflikty s podřízenými nemá příliš často, tvrdí, že čeští zaměstnanci mají velmi dobře vyvinutou pracovní morálku a smysl pro zodpovědnost.

Podle Tunçe Cerrahoglua je pro každého manažera velice důležité vybrat si do svého týmu lidi, kterým může absolutně věřit, a nastavit jim dosažitelné cíle. Za velkou manažerskou chybu naopak považuje, pokud se zaměňují pojmy „naléhavý“ a „důležitý“. „Protože to nemusí být vždy to samé,“ upozorňuje. „Jde o to, nezůstat jen u momentálního, naléhavého problému, ale snažit se vidět věci z dlouhodobé perspektivy. Zjistit si, co je pro podnik opravdu důležité, a s tím dále pracovat.“

Místo nahoře

Tunç Cerrahoglu

Narozen: 21. října 1970 v Adapazari v Turecku

Vzdělání: V roce 1993 získal bakalářský titul v oboru obchodního řízení na Univerzitě Rhode Island v USA

Cesta vzhůru: Po studiích pracoval až do roku 2000 pro středoevropskou divizi firmy Coca-Cola Company na několika manažerských pozicích. Další dva roky působil v konzultační společnosti McKinsey & Co. V roce 2004 nastoupil do pivovarnické firmy InBev. Generálním ředitelem Pivovarů Staropramen je od 1. dubna 2006. Žije v Praze společně se ženou Stephanií, která je v domácnosti, a s tříletým synem Lucasem. (iDnes)

Samochladicí sud poprvé na českém trhu

Staropramen uvádí na český trh unikátní novinku – samochladicí sud CoolKeg. Sud vychladí dvacet litrů piva na optimální teplotu 5oC během pouhých 60 minut, teplotu navíc udrží celých dvanáct hodin.

CoolKeg představuje unikátní patentovanou technologii samochlazení, kterou vyvinula německá společnost Cool-System. Poprvé byl CoolKeg uveden na trh v roce 2001 v Německu, následně v řadě dalších zemí jako např. ve Velké Británii a v Rakousku. Nyní si budou moci CoolKeg zakoupit i spotřebitelé v České republice.

„Před uvedením CoolKegu na trh jsme prováděli testy, které ukázaly, že takový produkt spotřebitelé na českém trhu postrádají. Na čepované pivo si můžete zajít do restaurace, když ale pořádáte oslavu doma nebo na chalupě a rádi byste svým hostům nabídli vychlazené čepované pivo, je to obtížně řešitelný problém. Sudové pivo není v obchodech běžně dostupné, natož vybavení nutné pro chlazení a čepování. Nyní máme pro spotřebitele ideální řešení,“ říká Martin Novák, manažer pro spotřebitelský výzkum a inovace společnosti Pivovary Staropramen.

„Uvedením Staropramen CoolKegu – sudu, který se dokáže sám vychladit - na český trh chce značka Staropramen ukázat, že dělá věci jinak, tak jak sama říká ve své komunikaci,“ vysvětluje Daniel Musialek, brand manažer značky Staropramen.

Tajemství technologie samochlazení sudu CoolKeg vychází z fyzikálních zákonů. Při chlazení sudu jsou využívány schopnosti přírodního kamene zeolit, který absorbuje vodu. Proces samochlazení je zahájen jednoduchým odblokováním páčky na víku sudu, který propojí komory s vodou a drceným zeolitem. Ten začne absorbovat vodní páru a vzniklé teplo odvádí ven. Výsledkem je, že voda uvnitř stěn sudu zmrzne. Dvacet litrů piva Staropramen Světlý se tak během jedné hodiny vychladí na ideálních 5°C a takto vychlazené vydrží pivo minimálně dalších dvanáct hodin.

Obsluha CoolKegu je velmi snadná. Sud nevyžaduje žádná přídavná zařízení, příslušenství tvoří pouze výčepní sada, která je opakovaně použitelná. Díky jednoduchosti a nenáročnosti celého procesu lze CoolKeg použít kdekoliv a kdykoliv. Ideální je pro zahradní party, víkendové akce s přáteli či narozeninové oslavy.

Samochladicí sud CoolKeg s pivem Staropramen Světlý je k dostání od 18. června ve většině prodejen obchodní sítě Tesco, na Staropramen Pivní pohotovosti a od července též na vybraných čerpacích stanicích. Doporučená cena je 790 Kč, za výčepní sadu 150 Kč. CoolKeg je opakovaně použitelný zálohovaný obal. Vratná záloha je 1500 Kč. Schopnost samochlazení se obnovuje regeneračním procesem.

Staropramen CoolKeg - základní údaje:

Pivo: Staropramen Světlý

Objem: 20 l

Doba chlazení: max. 1 hodina

Teplota vychlazeného piva: 5 °C

Doba udržení teploty piva: min. 12 hodin

Doporučená cena: 790 Kč

Doporučená cena výčepní sady: 150 Kč

Vratná záloha za CoolKeg: 1500 Kč

(Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Jubilejní dvacátá Potrefená husa v Hradci Králové

Na začátku června otevřou Pivovary Staropramen svou značkovou restauraci Potrefená husa v Hradci Králové. Bude to v pořadí již dvacátá Potrefená husa, jediná ve východních Čechách a dosud největší ze všech.

Restaurace Potrefená husa na Tř. Československé armády bude jedinou restaurací tohoto franchisového řetězce ve východních Čechách. Zároveň bude mít největší kapacitu ze všech Potrefených hus. „V hradecké Potrefené huse je 165 míst, což je přibližně o třetinu více než ve většině našich restaurací. V letním období zde bude fungovat zahrádka, kde je dalších 48 míst,“ vysvětluje David Petřík, manažer značkových restaurací Staropramen.

Pivovary Staropramen budují vlastní síť restaurací s cílem zvyšovat pivní kulturu a úroveň gastronomie v České republice. „Koncept sítě restaurací Potrefená husa, který je zaměřen na špičkovou kvalitu gastronomie a široký výběr pivních značek, funguje úspěšně již osm let a velice si jej oblíbila hlavně mladší a střední generace,“ říká Petřík.

Potrefená husa v Hradci Králové je situována v historické budově barokně–secesního slohu, Adalbertinum, která pochází z poloviny 19. století. „Místo je pro Potrefenou husu ideální – pěkná reprezentativní budova v centru města, členěný interiér umožňující mimo jiné zřízení salonku pro pořádání soukromých akcí,“ dodává David Petřík. V interiéru restaurace tradičně vyniká výčepní bar umístěný naproti vchodu, charakteristická je základní barevnost, začlenění log pivních značek do interiéru, využití televizních obrazovek a vyvýšené sezení hostů.

V Potrefené huse mohou hosté vybírat z řady pivních značek – na čepu je Staropramen Ležák, Staropramen Granát, Staropramen Světlý a Černý, české pivní speciály Velvet a Kelt, dále prémiový ležák Stella Artois a belgický speciál Hoegaarden White. V lahvovém balení je k dostání belgický speciál Hoegaarden Forbidden Fruit, klášterní pivo Leffe, třešňový Belle-Vue Kriek, německý Beck‘s a také nealkoholická piva Stella Artois a Staropramen.

Potrefená husa nabízí také kvalitní gastronomické služby. Na jídelním lístku je zastoupena domácí i mezinárodní kuchyně. Hosté si tak mohou dát například Potrefenou husu, dozlatova pečenou s křupavou kůrčičkou a červeným domácím zelím, podávanou s nadýchanými špekovými knedlíky, nebo kuřecí prsíčko pečené s kostí, nadívané kozím sýrem, provoněné chorizem, podávané na salátu z grilované zeleniny, sušených tomatů a zelených listů salátu.

Značkový koncept Staropramen

Myšlenka konceptu značkových hospod Staropramen vznikla v roce 1998. „Od té doby bylo otevřeno již 19 Potrefených hus, které jsou pro značku Staropramen významnými referenčními provozovnami,“ říká Daniel Musialek, manažer značky Staropramen. Potrefené husy jsou úspěšně provozovány i v „rodných“ městech konkurenčních pivovarů, jako jsou Plzeň, České Budějovice či Brno.

V současné době zahrnuje koncept Potrefené husy tři typy:

***

Potrefená husa Restaurace

Kosmopolitní moderní restaurace, která je obvykle situována do center velkých měst. Důraz je v ní kladen na kvalitu podávaného piva, pokrmů i poskytovaných služeb.

***

Potrefená husa Sport Bar

Záměrem tohoto typu je přinést styl Potrefené husy do sídlišť a menších měst, přispět k povznesení gastronomické a pivní kultury v těchto lokalitách a nabídnout lidem možnost zajít do kvalitní restaurace bez nutnosti cestovat do centra města.

***

Potrefená husa Beerpoint

Byla vyvinuta speciálně jako koncept s nabídkou piv a kvalitních pokrmů do obchodních center ve velkých městech. Umístění Beerpointu v nákupních centrech přináší zákazníkům další přidanou hodnotu – možnost ochutnat v klidu restaurace pivní značku a následně si ji zakoupit v blízkém hypermarketu.

***

Značkové koncepty Staropramen jsou provozovány na bázi franchisingu. Franchisant musí ve své restauraci kromě architektonických nároků (jednotná barevnost interiéru, umístění baru, výška židlí apod.) dodržovat i závazek týkající se kvality piva, poskytovaného servisu a struktury jídelníčku. Musí též akceptovat požadavky na pravidelné kontroly kvality ze strany Pivovarů Staropramen a na účast svých zaměstnanců na školeních, která pro ně Pivovary Staropramen pořádají. Všechny zásady správného chodu značkové restaurace Staropramen jsou detailně popsány v manuálu.

Partnerem společnosti Pivovary Staropramen pro rozvoj gastronomických konceptů je firma F&B Concepts s.r.o. (www.fbconcepts.cz) (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


Nadnárodná pivovarnícka spoločnosť Heineken chce zvýšiť spotrebu a obľúbenosť piva na Slovensku aj novým 1,5–litrovým balením. Coca-Cola na to ide inak. Pred pár mesiacmi prišla len s dvojdecovou fľaškou.

Spotreba piva v minulých rokoch u nás klesala. Výrobcovia piva preto prichádzajú s viacerými inováciami, aby zatraktívnili a zvýšili jeho predaj. Po odskúšaní v zahraničí predstavila firma Heineken aj na Slovensku umelohmotnú jedenapollitrovú fľašu.

„Tento nový typ balenia ukázal najväčší potenciál a bol overený už aj na ostatných trhoch východnej a západnej Európy,“ povedala manažérka Heinekenu Slovensko Zuzana Putalová. Ľudia sa s takýmto balením môžu stretnúť napríklad v Nemecku, Česku a Chorvátsku.

Putalová si myslí, že je len otázkou pár rokov, kedy sa takéto balenie stane štandar­dným. Pivo sa bude vyrábať v Hurbanove a bude tej istej kvality ako fľaškové alebo plechovkové balenie. Maxi fľaša by mala stáť trojnásobok klasickej pivovej fľaše.

Na rozdiel od pivovarníkov, uviedla firma Coca–Cola v apríli do slovenských podnikov fľašu s obsahom 0,2 litra. Spoločnosť to odôvodnila obľúbenosťou originálnej sklenenej kontúrovanej fľaše, ktorú považuje za jeden zo svojich symbolov. Foto zde ... (SME)


Zlatopramen a Dačický chutnal odborníkům, Březňák novinářům. To je hodnocení, které si ze Slavností piva 2007 v Českých Budějovicích přivezly značky nápojářské skupiny Drinks Union „ Tři ocenění z takovéto soutěže je pro naše sládky, sklepmistry, vařiče a všechny ostatní, kteří se kolem výroby našich piv pohybují, obrovským uznáním,“ pochvaluje si výrobně-technický ředitel skupiny Drinks Union Daniel Váša.

Zlatopramen 11° obsadil mezi světlými ležáky třetí místo. „Je to další potvrzení toho, že se Zlatopramen 11° pevně usadil na špičce českých piv. Uznávají ho nejen odborníci, ale také spotřebitelé. Vždyť na konci loňského roku jej v kategorii jedenáctek vyhlásili nejlepším pivem čtenáři Pivního kurýra,“ uvedl marketingový manažer značky Boris Rajdl. Před Zlatopramenem se v Českých Budějovicích umístila pouze piva Svijany a Rychtář.

Podle nového sládka pivovaru Zlatopramen Libora Čecha je ocenění důležité pro všechny pracovníky pivovaru. „Ceny si samozřejmě vážíme. Je to potvrzení toho, že Zlatopramen vaříme skutečně poctivě,“ uvedl sládek.

Značka Březňák, která se vaří v pivovaru Velké Březno, pak obsadila druhé místo v soutěži novinářů. „Jsme rádi, že mezi znalce piva patří i novináři. Březňák je u odborníků jedním z nejoceňovanějších piv. Uznání od novinářů nás těší dvojnásob,“ komentoval výsledek ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn. Před Březňákem byl pouze Skalní ležák z Chodovaru.

Pevné místo na slunci si drží také tmavý Dačický, který rovněž patří do skupiny Drinks Union. Obsadil druhé místo v kategorii tmavých výčepních piv. Obhájil pozici z loňského roku. Po obhajobě zlata na letošních slavnostech v Táboře je to další výrazný úspěch této značky, před kterou se v soutěži dostalo pouze pivo Janáček. (Tisková zpráva Drinks Union)


Ústecká pivovarnická skupina, která vzniká sloučením společností ÚP, Drinks Union, PaSB a Pivovar Kutná Hora, ponese jméno Drinks Union. Půjde ale o jinou společnost, než je dnes existující Drinks Union.

Firmy fúzují pod hlavičku společnosti ÚP. Po vyřešení všech záležitostí "starý" Drinks Union zanikne a společnost ÚP se přejmenuje na "nový" Drinks Union. Na mimořádné valné hromadě o tom rozhodli akcionáři ÚP.

K přejmenování firmy její majitelé přistoupili především proto, že skupina Drinks Union je tradiční značka, pod kterou firmy již léta působí na českém trhu i trzích zahraničních.

Nový Drinks Union bude patřit mezi sedm největších producentů piva v Česku. Budou pod něj spadat pivovary v Krásném Březně a Velkém Březně na Ústecku, v Lounech a Kutné Hoře. V nich se vaří piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Pivrnec a Jarošov. Spolu s licenční výrobou Zlatopramenu v Rusku dodávají kolem milionu hektolitrů piva za rok. Čtvrtina produkce pivovarů loni směřovala na export.

O sloučení rozhodli akcionáři letos 14. května. Člen představenstva ÚP Milan Hagan tehdy řekl, že důvodem fúze je konsolidace majetkových vztahů. Společnosti se navzájem ovládaly, k čemuž již podle něj nebyl důvod. Fúze začne platit až v okamžiku, kdy společnost požádá o zápis do obchodního rejstříku.

Pod společnost bude spadat i ústecká likérka KB Likér, která loni vyrobila 60 tis. hl lihovin. Její nejznámější lihovinou je Stará myslivecká. (Moderní obchod)


Nealko z půllitru chutná

[pátek, 22. červen 2007]

Jestli existuje někdo, kdo rád poděkuje za nový a přísnější silniční zákon, pak mezi ně určitě patří středomoravské pivovary. Strach řidičů dát si před jízdou byť jen malé pivo nebývale zvýšil odbyt točených nealkoholických piv. Orosené půllitry zlatavého moku bez alkoholu, a tudíž rizika vysoké pokuty, nabízí stále více hostinců.

„Nejvíc nealkoholických piv natočíme přes poledne k jídlům z denní nabídky. Řidiči sice nemohou alkohol, ale oběd každý z nich rád zapije pivem z půllitru,“ říká Radka Staroštíková, provozní olomouckého minipivovaru Moritz, který už od svého otevření v roce 2006 točí nealko pivo z pivovaru Litovel.

Teprve asi dva měsíce si mohou nealko pivo objednat také Přerované v restauraci U Madony. „Máme s ním u hostů velký úspěch. Dříve jsme nabízeli lahvové nealko pivo, ale to tolik na odbyt nešlo. Nakonec nám sám pivovar poradil, ať zkusíme točené. Pijí ho řidiči, ale hlavně také ženy,“ popsala vedoucí restaurace Denisa Peterková.

Od letní sezony zřejmě bude nealko pivo točit také majitel restaurace U Coufalů v Lošticích. „Už na to mám všechno připravené. Po nealku pivu ze sudu je totiž stále větší poptávka,“ tvrdí Jan Konečný. Podle hostinského roste zájem o toto pivo hlavně díky novému silničnímu zákonu. „Dřív se lidi nebáli dát si k obědu malé pivo, teď si to ale moc hostů nedovolí. Co začal zákon platit, prodávám lahvových nealko piv o čtyřicet procent víc,“ doplnil Konečný, který je věrný nealku od Radegastu.

Sudové nealkoholické pivo se vyrábí už ve všech středomoravských pivovarech, tedy v Hanušovicích, Zubru i v Litovli. Nejdéle, a to už od roku 1999, jej stáčí litovelský pivovar. Naopak Holba jej nabízí teprve od letošní sezony.

„Dříve jsme sudovým nealko pivem zásobovali jen nárazově některá sportovní zařízení nebo stravovny. Až od nového silničního zákona jej objevují také motororesty a restaurace. A to hlavně ve městech, kde je větší pohyb lidí,“ vysvětlil ředitel pivovaru Litovel Miroslav Koutek. Litovelský pivovar loni vyrobil 16 500 hektolitrů nealkoholického piva, což je o 57 procent více než o rok dříve. Množství vyrobeného sudového nealko piva by přitom naplnilo 322 tisíc půllitrů.

Také odbyt přerovského Zubru roste. Pivovar, který jako jediný plní nealkoholickým pivemsudy, lahve i plechovky, jen za letošní první čtyři měsíce prodal na tři tisíce hektolitrů, o tisíc víc než ve stejném období loni.

Na zvýšenou poptávku po nealkoholickém pivu reaguje už také hanušovická Holba, která zatím bude pivo stáčet pouze do sudů. „Nealkoholické pivo dnes pijí nejen řidiči, ale také stále více lidí při sportu, například cyklisti. Výborně zažene žízeň a osvěží,“ uvedla mluvčí Holby Hana Matulová. Chlazenou Holbu Free již nyní mají restaurace ve Vrbně pod Pradědem nebo v baru v Nákle u Olomouce. (MF Dnes)


Spoločnosť Heineken Slovensko osadila v hurbanovskom pivovare novú fermentačnú nádrž s brutto objemom 4000 hektolitrov (hl). Ročná kapacita pivovaru sa tak zvýši o takmer 150 000 hl.

"Už na jeseň minulého roka sme avizovali investície vo výške viac ako 100 miliónov korún do nášho pivovaru v Hurbanove. Ich súčasťou je aj nová fermentačná nádrž, ktorá slúži na kvasenie mladiny a výrobu mladého piva," informoval TASR manažér pre vonkajšie vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko Roman Krajniak, a zároveň tiež uviedol, že momentálne v Hurbanove prebieha aj inštalácia novej plniacej linky Krones s kapacitou 24 000 fliaš za hodinu.

Podiel spoločnosti Heineken Slovensko na slovenskom pivnom trhu je stabilne nad 40 %. V Hurbanove Heineken okrem pivovaru vybudoval aj najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe. Celkové investície Heinekenu v SR presiahli výšku 5 miliárd Sk, čo je približne 70 % celkových investícií v odvetví. (Orange)


Slovenské pivá nemajú skvelý chýr. Nikdy sa v zahraničí nemohli hrdiť takým menom ako najznámejšie značky z Česka, Nemecka, Holandska, Írska či USA.

Vývoz slovenských pivovarníkov spolu neprekračoval pár desiatok tisíc hektolitrov ročne a exportné objednávky, aké dostával Plzeňský Prazdroj či Budějovický Budvar, boli pre Slovákov nesplniteľný sen.

Napríklad vlani sa vývoz všetkých českých značiek do cudziny dostal na 3,5 milióna hektolitrov, čo bolo len o 300-tisíc hektolitrov menej než celá slovenská výroba tohto nápoja.

Ťah na východ

Slabý predaj slovenského piva za hranicami začal meniť holandský Heineken. Rozhodol sa, že zo Zlatého Bažanta urobí strategickú značku pre región strednej a východnej Európy.

Tesne pred pádom socialistického bloku sa ho vyvážalo zhruba 30-tisíc hektolitrov ročne. Vlani sa ho za hranicami predalo rekordných takmer 370-tisíc hektolitrov. Prvý krok bol zvýšený vývoz koncom milénia.

Nasledovalo spustenie menších licenčných výrob v iných dcérskych pivovaroch Heinekenu v Maďarsku a Českej republike. No skutočný prelom priniesol predminulý rok, keď Holanďania rozbehli zmluvnú výrobu tohto piva v Petrohrade.

Na severe Ruska začali variť Zlatý Bažant pre tamojší obrovský trh. Výsledky sa dostavili ihneď. Vlani ho tam navarili vyše 200-tisíc hektolitrov. Viac, ako vie vyrobiť a predať menší slovenský pivovar. Navyše v petrohradských plánoch na ďalšie roky sú ešte väčšie čísla.

Prvý rok licenčného Bažanta v Rusku potvrdil, čo znamená veľkosť trhu. V Česku, kde bolo toto pivo známe desaťročia, sa nikdy nepodarilo dosiahnuť ani štartovací predaj z tejto obrovskej krajiny. Vlani ho v brnianskom pivovare Starobrno, ktorý tiež patrí Holanďanom, navarili stotisíc hektolitrov.

„Ruský rozbeh Bažanta je veľmi sľubný. Tamojší kolegovia zo skupiny Heineken si nás už teraz doberajú, že oni ho budú za chvíľu variť viac ako my na Slovensku,“ hovorí Dimitar Alexiev, generálny riaditeľ Heinekenu Slovensko. Ak by to Rusi mysleli vážne, museli by produkovať ročne aspoň 550-tisíc hektolitrov. Práve toľko ho odchádza z Hurbanova.

Ťah na bránku sa ruským manažérom Heinekenu uprieť nedá. Vlani boli pre svoj licenčný Bažant na Slovensku natočiť reklamný spot. Žiadne iné slovenské pivo nikde v zahraničí takúto drahú marketingovú podporu nedostalo.

Význam licencií

Heineken robí z hurbanovského piva značku širšieho regionálneho významu. „Zlatý Bažant sa stal pre skupinu strategickým pivom pre celý okolitý región,“ upozorňuje D. Alexiev. Okrem neho si spoločnosť v strednej a východnej Európe podobne cení už len rakúsku značku Gösser, ktorá sa tiež predáva vo väčších objemoch aj mimo domáceho trhu.

Ruská, česká a maďarská licenčná výroba nemusia byť pre Zlatý Bažant posledné. Podľa D. Alexieva nie je rozbehnutie ďalších podobných projektov nereálne. Hovorí, že ak to sesterské spoločnosti v rámci koncernu budú vnímať ako perspektívne, slovenský Heineken im licencie určite ponúkne.

Okrem iného poplatky za licencie zlepšujú účtovníctvo slovenskej firmy. Perspektívny by pre Bažant mohol byť aj Balkán, kde Heineken tiež pôsobí a navyše tam chodí veľa slovenských dovolenkárov. Šéf hurbanovskej firmy dodáva, že pre jeho spoločnosť bude vždy prioritná výroba a predaj piva na Slovensku.

Heineken má s licenčnou výrobou Bažanta aj jednu nie najlepšiu skúsenosť. Pred niekoľkými rokmi ho začal koncern variť v Poľsku. Dlho to nevydržalo. Firma ukončenie poľskej licenčnej výroby komentovať nechce, ale podľa informácií TRENDU za tým bolo to, že Poliaci licenčný Bažant veľmi piť nechceli. Ďalej vyhľadávali balenia Made in Slovakia.

Nová skúsenosť

Skúsenosti z tohto biznisu na celom svete ukazujú, že pre pivovary je vždy kľúčový domáci trh s dlhoročnými spotrebiteľmi osobitých národných značiek. No v roku 2002 vyrobili slovenské pivovary 4,8 milióna hektolitrov a vlani si vypýtal trh o milión hektolitrov menej. Prepad spotreby na domácom slovenskom trhu dáva rozširovaniu Bažanta v cudzine nový rozmer. Je jasné, že rásť sa dá hlavne cez predaj v cudzine.

Ďalší silný hráč slovenského pivovarníctva – juhoafrický SABMiller so svojimi tuzemskými značkami Topvar, Šariš či Smädný mních na zahraničie útočiť nechce. „V prvom rade plánujeme posilňovať predaj našich značiek na Slovensku,“ informuje Drahomíra Mandíková, hovorkyňa firmy Pivovary Topvar, pod ktorou má koncern zastrešené slovenské aktivity.

Juhoafričania nechcú obnovovať licenčné výroby, ktoré mal v Rusku a v Rumunsku topoľčiansky Topvar ešte v čase, keď ho ovládali predchádzajúci slovenskí vlastníci.

Jednu výrobu slovenských pív ale SABMiller v zahraničí predsa len má. V jednom budapeštianskom pivovare skupiny sa plní plechovkový Šariš. No všetko toto pivo sa vracia na Slovensko a v Maďarsku sa robí iba preto, lebo SABMiller nemá na Slovensku linku na plechovky. (E-Trend)


«« « Strana 711 z 789 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň