Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

České pivovary vyrobily v uplynulém roce 20 hektolitrů piva, z toho každé páté pivo skončilo v zahraničí. Na našem území stáčí oblíbený nápoj 48 pivovarů. Vyšší zájem je o nealkoholická piva.

Spotřeba v Česku se nijak výrazně nemění, a proto se domácí pivovary zaměřily hlavně na vývoz. Jedničkou na trhu je Plzeňský Prazdroj, který loni vyrobil víc než polovinu celkové domácí produkce. Například značka Pilsner Urquell se vyváží do víc než 50ti zemí.

"Tuzemský trh je silně nasycený a příležitostí ke zvyšování prodaných objemů je velmi málo. Příležitost růstu nám dává hlavně export, Prazdroj vyvezl nejvíc ve své 165ti leté historii," uvedl mluvčí Plzeňského prazdroje Jiří Mareček.

Čím dál tím víc je oblíbené i nealkoholické pivo. Pivovary ho prodaly o polovinu víc a zlomily tak další rekord. "Jeho oblibu si vysvětlujeme změnou životního stylu, jeho spotřeba není jenom na úkor piva alkoholického ale i jiných nealkoholických nápojů," objasnil mluvčí Pivovarů Staropramen Petr Kovařík. Roste i počet značek nealkoholických piv. Před deseti lety jich bylo jen 9, teď jich je 23.

Česká spotřeba piva zůstává přibližně stejná, dlouhodobě těsně pod hranicí 160 litrů na osobu ročně. Výstav desetistupňového piva přibližně o polovinu převyšuje produkci ležáků, ale díky dobré ekonomické situaci Čechů se poměr vyrovnává.

Zdroj: ČT24


InBev, druhá největší pivovarnická skupina na světě podle výstavu, ve čtvrtek vykázal nárůst jádrového zisku za loňský rok o 16,5... procenta, nad odhady trhu, a více než ztrojnásobil dividendu.

Zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) stoupl na srovnatelné bázi na 4,99 miliardy eur, zatímco analytici oslovení Reuters čekali v průměru výsledek 4,90 miliardy eur.

Společnost, jež v období od července do září poprvé za 10 kvartálů zklamala investory, uvedla, že silná poptávka v Brazílii a zdravý výkon ve východní Evropě poskytly základ pro solidní výsledky.

Zisk v Latinské Americe i ve východní Evropě předčil očekávání. InBev, mezi jehož značky patří Stella Artois či Staropramen, dodal, že tržby loni stouply o 7,2 procenta na 14,43 miliardy eur.

Firma také uvedla, že upravuje svou dividendovou politiku, odstraňuje stávající 33procentní strop výplatního poměru a navrhuje dividendu 2,44 eura, tedy více než trojnásobek oproti 0,72 eura vyplácených před rokem.

InBev uvedl, že nová dividendová politika firmě nezabrání v akvizicích tam, kde nalezne nějakou hodnotu, ale nic dalšího ke konsolidaci v sektoru nedodal.

InBev rovněž ohlásil nový odkup akcií v objemu až 500 milionů eur. "EBITDA byl nad odhady. Výhled už předložili... Významně stoupla dividenda," řekl analytik KBC Securities Wim Hoste. Další analytici firmu chválili za kontrolu nákladů.

InBev uvedl, že je odhodlán rozšířit marži EBITDA, ale neposkytl žádnou předpověď. Firma poznamenala, že silný růst v prvním pololetí roku 2007 znamená náročné srovnání pro prvních šest měsíců letošního roku, obzvlášť v prvním kvartále.

Zdroj: Finance.cz


Prazdroj instaluje dosud největší tanky plzeňského pivovaru

Do pivovaru Plzeňský Prazdroj směřuje v těchto dnech šest nových cylindro-kónických tanků (CKT) s celkovým objemem 28 800 hl a jeden nový přetlačný tank o objemu 2000 hl. První z nich bude projíždět bránou pivovaru dnes v noci, další pak v sobotu a ve středu nad ránem. Rozšíření kapacity o dosud největší tanky v Plzni má uspokojit rostoucí zájem o pivo Pilsner Urquell v zahraničí. Export prémiového ležáku Pilsner Urquell vzrostl v minulém roce o 4,5 % a dosáhl 675 tisíc hektolitrů.

Foto

Plzeňský Prazdroj v těchto dnech rozšiřuje kapacitu ležáckých CK tanků pro výrobu piva Pilsner Urquell. Šest nových velkokapacitních tanků bude instalováno v prostoru vedle historické varny Pilsner Urquell do připravené betonové „ementálové“ konstrukce, nový přetlačný tank do prostoru u centrální filtrace. Stavba bude kolaudována a tanky uvedeny do provozu v květnu 2008.

Každý tank má objem 4800 hektolitrů, tedy ještě o 1800 hektolitrů více než u dosud největších plzeňských CKT. Hmotnost prázdného tanku je 30 tun, výška je téměř 24 metrů a vnitřní průměr 6 metrů. Na své cestě do Prazdroje z továrny ZIEMANN v německém Bürgstadtu musí urazit 370 km: 70 km po silnici do přístavu na Labi, poté 140 km po vodě do Lovosic a zbylých 160 km absolvují tanky v těchto dnech po silnici přes Louny a Žatec. „Ve čtvrtek v noci, mezi 2.-5. hodinou, projede bránou Gambrinus malý přetlačný 2000 hl tank. V sobotu 1. 3. a ve středu 5. 3. opět mezi 2.-5. hodinou ráno doputují do Prazdroje CK tanky podél řeky kolem Štruncových sadů a do areálu pivovaru vjedou spodní branou. S instalací se počítá vždy od 8 hodin ráno,“ říká Pavel Šemík, ředitel pivovaru Plzeňský Prazdroj.

Foto

Po cestě z Lovosic budou tanky doprovázet specialisté Skupiny ČEZ. Náklad je totiž výjimečný svou výškou, předchozí podobné náklady byly nižší než šest metrů, což je výška elektrického vedení nad většinou komunikací. Proto bude třeba na mnoha místech dráty nadzdvihnout, a v devíti případech dokonce dočasně odstranit.

Díky rozšíření kapacity bude plzeňský pivovar schopen vyrábět až 140 000 hektolitrů piva týdně. Hlavním cílem této investice je zvýšení výrobní kapacity pivovaru v návaznosti na očekávaný růst poptávky po prémiovém pivu Pilsner Urquell na zahraničních trzích.

Cylindro-kónické tanky: v ležáckých tancích pivo zraje při kontrolované teplotě –1 stupeň Celsia a při ní je pivo udržováno po celou dobu, než začne vykazovat potřebný chuťový profil. Po dokončení procesu je pivo filtrováno, pasterováno a stáčeno do sudů, lahví a plechovek, nebo putuje k zákazníkům nepasterované v tankových cisternách.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


České pivovary trhají rekordy ve výrobě nealkoholického piva. Loni dodaly na trh 497 tisíc hektolitrů, což je více než padesátiprocentní nárůst oproti předchozímu roku. Nedávný odhad nyní přesnou statistikou potvrdil Český svaz pivovarů a sladoven, který vychází z hlášení všech 48 průmyslových pivovarů v zemi.

Celková produkce piv jinak vzrostla o pouhého půl procenta na 19,9 miliónů hektolitrů. Produkci většiny pivovarů vylepšuje pak export, který se v celkových číslech zvýšil o 1,6 procenta na 3,6 miliónu hektolitrů.

"Celkový trend se zpomalil. Ale nárůst nealkoholického piva je opravdu razantní. Má na to asi největší vliv to, že loňský rok byl prvním celým rokem, kdy platil přísný bodový systém pro řidiče," hodnotí aktuální výsledky výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Zdvojnásobení segmentu nealko piva

Některé pivovary, jako třeba jednička trhu Plzeňský Prazdroj konkrétní čísla vyrobeného nealka neuvádí, ale i tak potvrzují současný trend. "Během posledních čtyř až pěti let se segment nealko piva zdvojnásobil. Naše značka Radegast Birell dělá zhruba sedmdesát procent českého trhu nealkoholických piv," říká Mike Short, generální ředitel Prazdroje, který loni u nás vyrobil devět miliónů hektolitrů piva.

Takový Rodinný pivovar Bernard v Humpolci zvýšil celkovou výrobu ze 138 tisíc hektolitrů v roce 2006 na 156 tisíc loni, z toho nealko piv vyrobil deset tisíc hektolitrů. Spolumajitel Stanislav Bernard odhaduje, že letos už to bude 17 tisíc. "Z nealko piva se stává fenomén, který nemá jinde obdoby," soudí Bernard.

Rostoucímu zájmu odpovídá i nárůst počtu značek nealkoholických piv. Před deseti lety jich bylo na trhu devět, nyní už 23.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Pivovaru v Buštěhradě na Kladensku hrozí demolice. Areál, který patří mezi nejstarší pivovary v Česku, chce jeho vlastník kvůli špatnému technickému stavu zbourat. Místním lidem a památkářům se to nelíbí.

Firma Level koupila areál bývalého pivovaru v aukci v roce 1993. Měla v něm zázemí pro svou stavební činnost a sklady. Nyní chce budovy zbourat a na jejich místě postavit obytný komplex.

„Areál je v havarijnímu stavu, využívat ho tak jako dosud nemůžeme. Jedinou možností je vybudování obytného komplexu,“ napsali zástupci firmy Level ministerstvu kultury. Pracovníci oddělení památkové péče kladenského magistrátu jim navíc potvrdili, že se nejedná o památkově chráněné stavby.

Místním obyvatelům se záměr firmy nelíbí. „Snažili jsme se zástupce společnosti přesvědčit, aby objekt nezbourali, ale zrekonstruovali. Příliš je to zřejmě nezaujalo,“ popsala začátek jednání o pivovaru architektka Daniela Javorčeková z občanského sdružení Buštěhrad sobě a členka stavebního výboru města. Když zjistili, že Level od demolice neustoupí, v březnu podali návrh, aby se stal areál památkou. „Ministerstvo si v květnu vyžádalo stanovisko památkářů, ti potvrdili náš názor, že by se areál bourat neměl,“ řekla Javorčeková.

Ministerstvo kultury nakonec za památku uznalo jen jeden objekt. Budovy sice mají podle úředníků řadu památkově hodnotných prvků, historickou autentičnost staveb ale snižují novodobé úpravy. Poukázali také na špatný stav pivovaru a jeho obtížnou využitelnost. „Podpořili jsme stanovisko zdejšího občanského sdružení, bohužel areál zapamátněn nebyl a má se bourat,“ řekl starosta města Václav Nový.

Odpůrci demolice se obávají hlavně toho, aby na místě pivovaru nevyrostly stavby, které by ráz historického jádra města nenávratně znehodnotily. „Vždy jsme se snažili najít kompromis. Náš projekt počítá se stavbou obytných domů, v nichž chceme využít současné prvky. Vybudovány by měly být nově formou replik,“ uvedla Iveta Foffová z firmy Level. Poznamenala, že s připravovaným projektem a jeho vizualizací byl odbor výstavby města Buštěhradu seznámen již loni v srpnu.

Členové občanského sdružení se nyní snaží zabránit tomu, aby stavební odbor kladenského magistrátu vydal povolení k demolici. O pomoc chtějí požádat ombudsmana.

Zdroj: MF Dnes


Pivo budeme vařit v Česku

[čtvrtek, 28. únor 2008]

Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, dává jednoznačně přednost výrobě prémiového ležáku Pilsner Urquell v Plzni před licenční výrobou v zahraničí.

Kde vás v roce 1999 zastihla zpráva, že Jihoafrické pivovary SAB kupují od banky Nomura akcie Plzeňského Prazdroje a Radegastu?

Byl jsem v Jižní Africe, technickým ředitelem SAB.

Jak jste se na tuto transakci tehdy díval? Znal jste vůbec pivní značku Pilsner Urquell?

V České republice jsem předtím už jednou byl, takže jsem o plzeňském pivu něco věděl. Ale byla to pro mě tehdy úplně nová zpráva, nebyl jsem u těch jednání o prodeji. Rozhodně jsem netušil, že bych se jednou v čele těchto českých pivovarů mohl ocitnout.

Už v té době se hovořilo o tom, že pro SAB by se Pilsner Urquell měla stát prioritní světovou značkou. I vy jste po svém příchodu do Česka v roce 2005 prohlašoval, že má v nynější skupině SABMiller zcela výjimečné postavení. Lze toto postavení něčím doložit?

Je to dlouhodobý proces, ale tuto vizi postupně naplňujeme. Značka je velmi vydatně podporována celou skupinou i samotným generálním ředitelem Grahamem Mackayem, který sídlí v Londýně. On sám vždycky říká, že je to jeho nejoblíbenější pivo. Pilsner Urquell je také nejdražší z našich piv, která po světe prodáváme. Vždy je v prémiovém či superprémiovém segmentu. Značka celosvětově podporuje zajímavé aktivity, třeba golf či jazz. Například v Jihoafrické republice sponzoruje golfový turnaj Nedbank Golf Challenge, velmi slavný turnaj, kterého se účastní i Tiger Woods. V Česku podporujeme Český olympijský tým. Značka je též úzce spojována s profesionální fotografií. V USA z pozice hlavního sponzora podporuje Lucie Awards, což je nejprestižnější mezinárodní fotografická soutěž.

Ačkoliv je vaše pivovarnická skupina největší na světě, její superprémiové pivo se oproti pivům z jiných skupin nezdá být na mezinárodní scéně tak viditelné. Proč se třeba reklama na Pilsner Urquell neobjevuje na velkých sportovních podnicích? Když to srovnáme s jinou českou značkou, Škodou Auto, ta je pravidelně hlavním sponzorem mistrovství světa v hokeji a cyklistické Tour de France. Proč třeba není Pilsner Urquell na nadcházejícím mistrovství Evropy ve fotbale, proč je tam dánský Carlsberg?

Tak za prvé, značka Pilsner Urquell určitě není tak velká jako Škoda Auto. Za druhé, fotbal podporujeme, ale přes značku Gambrinus. Pilsner Urquell už tam nemůže jít. Tyto masové sportovní podniky jsou většinou podporovány skrze "mainstreamovou" značku, ne prémiovou či superprémiovou. Zaměřujeme se na ty menší a elitnější záležitosti.

Tradice je důležitá

Plzeňský Prazdroj jako firma loni dosáhl rekordního objemu exportu. Prohlásil jste, že byste jej během příštích pěti let chtěli ještě zdvojnásobit. Jak toho chcete docílit?

Kromě našich vlastních aktivit nám v tom pomáhají další společnosti ze skupiny SABMiller. Dohlíží na to mezinárodní marketingový tým Pilsner Urquell v Londýně. Ten také dbá, aby značka Pilsner Urquell byla v každé zemi na té správné prémiové či superprémiové pozici.

A kde se dnes rozhoduje, zda značka Pilsner Urquell půjde kupříkladu na gruzínský trh? Je to tady v Česku, nebo v Londýně?

Hlavně v Londýně. Zvláštní tým určuje marketingovou strategii pro nové trhy. Ve Francii, Španělsku a Německu jsou pak místní pobočky, které jsou Londýnu podřízeny. Avšak výkonný tým, který to vše realizuje, je v Plzni. Společně s londýnským ústředím probíráme budoucí plány, objemy prodejů atd.

Nyní vyvážíte do 56 zemí. Kde vidíte největší potenciál pro další růst exportu?

Nejvíce piva dnes exportujeme do Německa, USA, Velké Británie, na Slovensko a do Skandinávie, kam vývoz loni vzrostl o 22,1 %. Potenciál v těchto zemích je ale rozdílný. Třeba Německo je velmi obtížný trh. Přestože jsme na tamním trhu nejúspěšnější importovanou značkou, nelze tam počítat s nějakým dalším rychlým růstem. Spíše vidíme nové příležitosti v USA, kde v řadě států Pilsner Urquell ještě vůbec není přítomen, také v Jihoafrické republice, ve Skandinávii či ve Španělsku.

Loni jste dokončili miliardovou investici do nové stáčírny. Chystáte nějakou další podobně nákladnou, která by měla pomoci vývozu piva?

V tomto roce zvyšujeme kapacitu v Plzni o dalších 8 procent. Bude posíleno zrání a dokvašování. Vše má být hotovo do května. Když dále poroste poptávka, můžeme zvednout produkci ještě o dalších 20 procent, ale to by bylo v horizontu dvou až tří let.

Jak to však chcete dělat v budoucnu? Plzeňský areál není nafukovací, nebudete muset stavět nějaký nový pivovar?

To určitě ne. Máme velmi pečlivé plánování dalšího rozvoje. Buď můžeme zrekonstruovat a zmodernizovat některé starší kapacity, nebo dále zvýšit výrobu či vaření v těch již zmodernizovaných. Považujeme ale za velmi důležité, aby zůstala zachována tradiční receptura a tradiční technologie.

V Rusku si vaří pivo jen pro sebe

Poroste export i tím způsobem, že se zvedne licenční výroba značky Pilsner Urquell, kterou teď máte v Polsku a Rusku?

Neplánujeme to. V Rusku rychle rosteme, stejně tak tam roste licenční výroba Velkopopovického Kozla, ale ta místní výroba je určena výhradně pro ruský trh. To samé se týká i Polska. Do všech ostatních 54 zemí vyvážíme a chceme nadále vyvážet přímo z Plzně.

Lze asi pochopit, proč se v licenci vaří v Rusku - celní bariéry, vysoké náklady na dopravu, každopádně to lze pochopit u Velkopopovického Kozla. Proč se k tomu ale přistoupilo i v Polsku, když jde o sousední trh a v rámci Evropské unie žádné obchodní bariéry neexistují? Byť se tam Pilsner Urquell vaří ze stejných surovin jako v Plzni, upravuje se voda, aby byla podobná plzeňské, je tam i český sládek, přesto to už není originál, což může řadu polských zákazníků odrazovat.

Tomu, co říkáte, rozumím. Polskou licenční výrobu jsme zahájili v roce 2002, kdy ještě v Plzni nebyly dostatečné kapacity. V Polsku se tehdy rozšiřoval pivovar Tyskie, patřící též do skupiny SAB. Místní management tehdy přesvědčil management SAB, aby se s licenční produkcí začalo. Český management s tím souhlasil, ale za podmínky, že budou všechny suroviny z Česka a výrobu budou řídit Češi. Ta piva od sebe samozřejmě rozeznáte díky nápisu na etiketě, kde není jako v Česku napsáno "Brewed in Plzeň" (uvařeno v Plzni), ale "Born in Plzeň" (zrozeno v Plzni).

Kdybyste u toho byl v roce 2002 a zeptal se vás někdo na váš názor, zda zahájit či nezahájit licenční výrobu v Polsku, jaké byste zaujal stanovisko?

Tak to je velmi složitá otázka, ale můj názor je jednoznačný, výroba by měla zůstat v České republice.

Přesouváte výrobu i uvnitř republiky. Gambrinus dnes vaříte nejen v Plzni, ale i ve Velkých Popovicích a v Nošovicích. Lze se setkat s názorem, že se to projevuje na určité nestabilitě chuti. Co na to říkáte?

Rozhodnutí vařit Gambrinus ve Velkých Popovicích a v Nošovicích padlo kvůli tomu, že kapacita v Plzni není dostatečná. Právě proto, aby byl prostor pro další nárůst značky Pilsner Urquell, se ostatní značky částečně přesunuly do jiných pivovarů. Ale velmi dbáme na to, aby kvalita a chuť piva byla ze všech tří pivovarů stejná. Je to naše zásadní priorita. V pivovarech probíhají dnes a denně stovky kontrol, máme k dispozici testovací panely, občas si pozveme i nezávislé degustátory. A zákazníci nám zůstávají věrní. Podíl značky Gambrinus na trhu neklesá, přestože cena piva šla nahoru a je vyšší než u srovnatelné konkurence. I průzkumy trhu ukazují, že Gambrinus je ve své kategorii vnímán jako nejlepší typicky české pivo. Pokud by přesto měl někdo nějaké připomínky ke kvalitě, ať nám je kdykoliv zavolá na naši infolinku.

Prostor je i pro Budvar

Levné pivo Klasik vaříte úplně mimo skupinu, v protivínském Platanu. Zůstane to i nadále?

Na spolupráci s Platanem si rozhodně nestěžujeme, v Protivíně dělají dobrou práci, ale vzhledem k tomu, že zvyšujeme kapacitu v našich pivovarech, brzy budeme schopni výrobu zabezpečit z vlastních zdrojů. Půjde o postupný proces, který by se měl dokončit ještě během letoška. Naším dlouhodobým cílem je vařit pivo ve vlastních pivovarech. Další pivo Klasik vaříme na Slovensku v Pivovarech Topvar, ty však na rozdíl od Platanu patří do skupiny SABMiller, takže je to v rámci jedné "rodiny", nejsme závislí na někom úplně cizím.

Pokud jde o české pivovarnictví, teď je aktuální transformace Budějovického Budvaru z národního podniku na akciovou společnost. Ta by posléze měla být privatizována. Je jasné, že je pro vás složité vyjadřovat se k záležitostem spíše politického charakteru, ale přesto, kdybyste byl na místě české vlády, také byste uvažoval o privatizaci? Nebo si myslíte, že dalšímu rozvoji budějovického pivovaru nevadí, když zůstane ve státních rukou?

Je pro mě opravdu velice složité se k tomu vyjadřovat, ale myslím si, že je zásadní, aby to pivo i v budoucnu vařili lidé, kteří o ně mají zájem, kteří pro ně mají tu správnou vášeň. Při případném prodeji by podle mého názoru nemělo jít jen o cenu. Bylo by smutné, kdyby Budvar z ČR zmizel, nebo někdo poničil slavnou značku. Ať už koupí Budvar kdokoliv, mělo by to být transparentní.

Chápete "Budweiser Beer" v zahraničí jako svého přímého konkurenta?

V určitých ohledech samozřejmě ano, ale v zemích, jako je Německo, je prostor pro obě značky. Ten hlavní konkurenční boj se odehrává mezi německými značkami a těmi importovanými, přičemž pivo z Budějovic je svým charakterem jiné než z Plzně, má jiný chuťový profil. Německý konzument se obvykle rozhoduje buď pro jedno či pro druhé na úkor toho německého. Jsem rád, že v objemu exportu do Německa jsme na špici, ale Budvaru se daří také velice slušně. Každopádně všichni se snažíme o větší slávu českého piva a to je dobře.

Myslíte si, že skupina SABMiller může být mezi zájemci o Budvar?

To určitě není otázka pro mě. Připomínám, že nás také přísně sleduje antimonopolní úřad vzhledem k našemu přibližně polovičnímu podílu na trhu.

V posledních měsících velmi podražil sladovnický ječmen, zvyšují se i ceny energií, rostou mzdy. Kdy budete zase zdražovat?

Hodně bude záležet na úrodě v roce 2008, ať už s jedná o chmel či ječmen. Poslední dva roky byly špatné. Museli jsme platit vysokou cenu, abychom si zajistili kvalitní surovinu.

Takže rozhodnutí o cenách piva padne až po žních?

Ceny přehodnocujeme neustále, ale zase vzhledem k naší pozici na trhu se k tomu nemohu vůbec vyjadřovat, protože by to mohlo být vykládáno jako ovlivňování trhu.

Projeví se vyšší náklady i v hospodářských výsledcích Plzeňského Prazdroje, potažmo celého českého pivovarnictví?

Samozřejmě když jdou náklady nahoru, jde profit dolů.

I minipivovar chce dobrého sládka

V roce 1999, kdy pivovary SAB koupily akcie Prazdroje a Radegastu, zaplatily za ně 629 milionů dolarů, což bylo tehdy asi 22 miliard korun, dnes, po zpevnění koruny, by to nebyla ani polovina. Troufnete si odhadnout tržní hodnotu celé firmy dnes? Připomínám, že hodnota Budějovického Budvaru je odhadována na 30 miliard korun.

Co se týče hodnoty Budvaru, ta se teprve ukáže při privatizaci. Uvidí se, kolik budou investoři ochotni zaplatit. Připomínám, že na českém trhu má Budvar asi pětiprocentní podíl, kdežto my přibližně 50 procent, takže i z toho lze leccos dovodit. Před dvěma lety, když jsme skupovali nějaké akcie minoritních akcionářů, byla ta cena docela dobře spočítaná, ale teď už si to nevybavuji. Určitě jde dále nahoru, protože hodně investujeme.

Jaké nejzajímavější trendy vidíte na v českém pivním trhu?

Trh je především velice konzervativní, což mně osobně je sympatické. Češi dávají jednoznačně přednost domácímu pivu, a to by se mělo podporovat. Určitě je také zajímavý celkový růst v segmentu nealko piv, což je též místní specialita. Češi, když si nemohou dát alkoholické pivo, nesahají po limonádách, ale radši si dají nealko. To jinde není.

V pivovarnictví se pohybujete už téměř dvacet let. Uměl byste sám pivo uvařit?

(Smích) Teorii samozřejmě znám, ale praxi nemám. To je věc, která se předává mezi sládky z generace na generaci, nelze se to naučit z knih. Je to celoživotní záležitost.

Třeba byste si jednou na "stará kolena" mohl pořídit nějaký svůj minipivovar a tam si to trénovat...

Kdybych si koupil malý pivovar, najal bych si k němu i nějakého velmi dobrého sládka. V tomhle byznysu to chodí jako v restauracích - chcete-li ji mít dobrou, musíte ze všeho nejdřív sehnat kvalitního šéfkuchaře.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Jiří Pšenička


Dvě značky z portfolia Plzeňského Prazdroje mění své vedení. Na pozici senior brand managera Pilsner Urquell stanul Karel Kraus, manažerem značky Velkopopovický Kozel se stal Luděk Baumruk, který dosud pracoval na značce Gambrinus.

Novým manažerem značky Pilsner Urquell se k 1. únoru 2008 stal Karel Kraus (29). V Plzeňském Prazdroji působí od roku 2003, postupně se podílel na vedení značek Velkopopovický Kozel, Radegast Birell a Radegast. Předtím absolvoval stáž v oddělení Brand Management na celosvětové centrále společnosti Deutsche Telekom AG v Německu. V letech 1996 až 2001 vystudoval Ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě, v průběhu studia působil v oblasti marketingu a komunikace mezinárodní studentské neziskové organizace AIESEC.

Rovněž k 1. únoru se pozice manažera značky Velkopopovický Kozel ujal Luděk Baumruk (28). Od roku 2006 působil v brand týmu značky Gambrinus, předtím na manažerských pozicích ve společnosti ELIT CZ zajišťující náhradní díly pro automobily a v telekomunikační společnosti SUPTel. Absolvoval studium marketingu Vyšší odborné škole v Plzni.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Zabijačkové hody

[středa, 27. únor 2008]

Pivovar Pernštejn a.s. každoročně pořádá pro své zákazníky dvě akce ve svém areálu, a to pálení čarodějnic a Velký den piva. V letošním roce se k těmto úspěšným akcím přidává třetí, Zabijačkové hody.

Plakát

Ty se uskuteční 1.3.2008 od 10,00 do 17,00hod. na nádvoří pivovaru Pernštejn. Návštěvníci se mohou těšit na pochoutky, které k zabijačce patří, jako jitrnice, ovar, prejt a spousty dalších. O dobrou náladu se bude od 13,00 hod. starat staropražská kapela Patrola. Velká pozornost bude jistě také věnována soutěži v pojídání jitrnic, v níž budou „jedlíci“ během 15-ti minut soutěžit o velký sud piva. K zapití mastných pochoutek bude na výčepech široká škála pardubických piv, včetně devatenáctistupňového tmavého speciálu Pardubický Porter. Vstupné je po celý den zdarma.

Zdroj: Pernštejn.cz


Hrdě se hlásím k titulu libertarián i ignorant. Samozřejmě chápu, jaké (z)jevy vadí radnicím. Vadí i mně. Nepochybuji však, že i dnes existuje dost možností, jak se s nimi vypořádat, budou-li policie i strážníci důslední. Jako laik uvedu jen některé související pojmy, jako veřejné pohoršení, poškozování cizí věci, ohrožování mravní výchovy mládeže, ochrana zdraví, jízda bez platné jízdenky, pobyt v prostorách dopravce bez platné jízdenky/letenky atd. Používejme, případně upravujme existující zákony a vyhlášky a nevymýšlejme nové, které stejně nejdou k podstatě věci. Bude-li možno postihovat nežádoucí jevy pouze na základě nedovoleného pití na veřejnosti, bude tedy veřejné pohoršení a ničení cizích věcí, kterých se dopouští osoba střízlivá nebo opilá "legálně", tj. za dveřmi hospody, beztrestné? A proč bych měl být probůh stíhán na druhé straně za to, že na lavičce v parku sním řízek a zapiji ho plechovkou piva? Ve společnosti, která pití lihových nápojů toleruje, miluje a propaguje – viz reklama, názvy profesionálních sportovních (!) soutěží – je snaha o regulaci pití na veřejnosti pokrytecká. Americké hnědé papírové pytlíky, welcome!

Zdroj: Lidovky | Autor: Vladimír Čepelák


Budějovický Budvar vyvezl v loňském roce nejvíce piva ve své historii. Rekordní objem exportovaného piva, celkem 587 tisíc hektolitrů, směřoval do 53 států celého světa.

Budějovický Budvar loni meziročně zvýšil export piva o 5,88 procenta. Na výsledcích loňského roku se podílely především nárůsty prodeje na největších zahraničních trzích – v Německu, na Slovensku, v Rakousku a Rusku. Příznivě se projevila i obchodní spolupráce s koncerny Carlsberg a Anheuser-Busch. Server iHNed.cz o tom informoval PR manažer Budějovického Budvaru Petr Samec.

Loni vyvezl Budějovický Budvar poprvé pivo do tří nových zemí, a to do Jižní Koreje, Brazílie a Albánie. Celkový výstav piva z Budějovického Budvaru v roce 2007 činil 1 253 000 hektolitrů, což je o 8,7 procenta více než předloni. Export se na celkovém výstavu pivovaru v roce 2007 podílel ze 47 procent.

Ležák značky Budweiser Budvar patří mezi nejznámější české značky ve světě a všude se prodává jako prémiová značka, která patří vždy mezi nejdražší na trhu.

Celkem 77 procent vývozu šlo do pěti zemí

Zhruba 77 procent vývozu Budějovického Budvaru tvořily loni prodeje v pěti zemích - v Německu, ve Velké Británii, na Slovensku, v Rakousku a v Rusku. V této skupině zemí se celkový prodej meziročně zvýšil o 4,2 procenta.

"Nejvíce oceňuji nárůst prodeje v Rusku. Meziroční zvýšení činilo 25 procent. Spokojeni jsme ale i s výsledky v Německu, které je naším nejdůležitějším exportním trhem. Prodali jsme tam meziročně o 2 procenta piva více, přestože německý trh s pivem poklesl o 3 procenta a naše značka patří mezi nejdražší," řekl obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt.

Dobré výsledky podle Chrta dosáhl Budvar i na Slovensku a v Rakousku, kde se prodeje zvýšily shodně asi o 11 procent. "V Rakousku je ležák Budweiser Budvar již tradičně nejprodávanějším importovaným pivem a udržuje si velký náskok před ostatními," upozornil Robert Chrt.

Prodej se snížil ve Velké Británii

Výsledky mohly být podle Chrta lepší jen ve Velké Británii. Tam se totiž meziroční prodej snížil o 7 procent. Příčinou bylo mimořádné špatné letní počasí, díky němuž během letních měsíců došlo k celkovému poklesu spotřeby piva v Británii o 15 až 17 procent a letní výpadek se nepodařilo nahradit.

Na výsledcích loňského exportu se příznivě projevila také spolupráce s koncernem Carlsberg. V průběhu roku převzaly společnosti ze skupiny Carlsberg prodej piva v pěti státech - ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku a Bulharsku.

Meziroční prodej v těchto zemích se díky tomu zvýšil o 39 procent a dosáhl celkového objemu asi 14 000 hektolitrů. Osvědčila se i spolupráce s novým importérem ve Spojených státech amerických.

Přechodné období v USA

"Během loňského roku v USA probíhalo přechodné období spojené s administrativně náročným převáděním licencí od subdistributorů v jednotlivých státech, což vyžadovalo ze strany společnosti Anheuser-Busch jednak značné úsilí a čas, jednak finanční investice," uvedl Samec.

Společnost Anheuser-Busch přesto loni prodala o 37 procent více piva než bývalý importér v roce 2006 - celkem zhruba 11 000 hektolitrů světlého ležáku pod značkou Czechvar.

Budějovický Budvar je dlouhodobě jedním z nejúspěšnějších potravinářských podniků v České republice. Téměř polovina produkce je vyvážena do více než 50 zemích všech světadílů. Loni zvýšil Budějovický Budvar výstav piva meziročně téměř o 9 procent a dosáhl objemu 1 253 000 hektolitrů. Hrubý zisk pivovaru se v roce 2006 meziročně zvýšil o 15 procent na celkových 267,2 milionů korun. Od roku 1991 investoval Budějovický Budvar do své modernizace a rozvoje asi 3 miliardy korun.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Králíček


Pivovaru loni klesla produkce

[úterý, 26. únor 2008]

Trutnovskému pivovaru Krakonoš loni klesla produkce piva o sedm procent na 92 360 hektolitrů. „Pokles podnik přičítá sílící konkurenci ze strany velkých pivovarů a loňské slabé zimní sezoně na horách. Právě do Krkonoš a Podkrkonoší směřuje významná část produkce pivovaru,“ řekl ekonom pivovaru František Pechek.

Trutnovský pivovar je druhým největším v Hradeckém kraji. Na prvním místě je Pivovar Náchod, kterému loni produkce klesla o dvě procenta na 133 110 hektolitrů. I náchodský podnik pokles zdůvodnil zostřenou konkurencí velkých pivovarů a také obchodních řetězců.

Přes nižší prodej trutnovský pivovar podle Pechka i za loňský rok čeká zisk. Předloni firma vykázala zisk sedm milionů korun a tržby 122 milionů korun. Přes 80 procent výstavu piva v pivovaru loni připadlo na světlý ležák.

Zdroj: MF Dnes


Třetina piva šla na vývoz

[úterý, 26. únor 2008]

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union, která sdružuje čtyři pivovary a likérku Granette, loni zvýšila tržby za prodej piva a lihovin o více než šest procent na 1,29 miliardy korun.

„Na růstu tržeb se podílel kromě prodeje piva i zvýšený prodej lihovin, za které utržila společnost o 18 procent více,“ uvedl generální ředitel firmy Milan Schramm.

Export piva se na celkových prodejích podílel přibližně třetinou. Většinu firma vyvážela do Německa. „Objevily se ale i nové zajímavé destinace. V loňském roce jsme například začali výrazněji vyvážet do středoafrického Beninu. Na konci roku pak putovala první dodávka Zlatopramene také do Vietnamu,“ dodal Schramm.

K dalším exotickým zemím, kam Drinks Union dováží pivo, patří Švédsko, Austrálie, Benin, Japonsko, Španělsko nebo Izrael.

Nejsilnější pivo v historii Společnost se loni také více zabývala výrobou speciálních piv. „Uvařili jsme například nejsilnější pivo v historii, jednadvacetistupňový Březňák Doppel - doppelbock určený pro německý trh,“ popsal Schramm.

Vícestupňové pivo putovalo do Německa v předvánoční době. Jednalo se o limitovanou sérii, pivovar tehdy vyrobil pouhých 500 hektolitrů. Pivo s tolika stupni zatím žádný ze sedmi největších výrobců v zemi nevaří.

Prodej piva společnosti, tedy značek Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický, se pohyboval přibližně na úrovni roku 2006. Celkový prodej dosáhl zhruba 900 tisíc hektolitrů.

„Při započítání licenční výroby Zlatopramene v Rusku se dostáváme na úroveň milionu hektolitrů piva v loňském roce,“ doplnil Schramm.

Likérka Granette, která na začátku letošního roku vznikla z bývalé divize KB Likér, loni prodala rekordní množství lihovin, téměř 70 tisíc hektolitrů.

„To je o 15 procent více než v předchozím roce. Po roce 2006 tak jde o další rekord naší likérky v novodobé historii,“ objasnil ředitel likérky Pavel Kadlec.

Prodej lihovin se na celkových tržbách společnosti Drinks Union podílel zhruba čtvrtinou. Dceřinná firma Granette se stala loni druhou největší likérkou v Česku.

Podle člena představenstva Drinks Unionu Milana Hagana došlo ke vzniku Granette hlavně kvůli tomu, že firma od sebe chtěla oddělit produkci piva a lihovin, čímž se zpřehlední hospodaření společnosti. Spekuluje se i o prodeji pivovarů společnosti Heineken.

Do společnosti Granette přešla nejen likérka KB Likér, ale například i společnost Drinks Union Slovakia, která se zabývala distribucí lihovin na Slovensku. Nejznámějšími lihovinami, které bude Granette vyrábět, jsou Stará myslivecká a Klášterní tajemství. Z výrobních linek společnosti budou vyjíždět i lahve s rumem, vodkou, ginem nebo sladké likéry.

Firma se zatím nevyjádřila k tomu, zda převedení výroby lihovin do Granette může souviset se spekulacemi o prodeji úspěšných pivovarů některému ze zahraničních zájemců. V listopadu MF DNES přinesla informace, že vedení společnosti Drinks Union jedná o prodeji pivovarů skupině Heineken.

Součástí společnosti Drinks Union jsou kromě likérky Granette i pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Vladěna Maršálková


Lahvová turistika kvete

[úterý, 26. únor 2008]

Na „base“ plzeňského z Německa vyděláte 160 korun. Díky nižší ceně i záloze.

Plzeňský Prazdroj vydělává na Češích pijících jejich prémiovou značku Pilsner Urquell podstatně více než například na německých zákaznících.

Zejména v česko-německém pohraničí už lidé přišli na způsob, jak tento zisk Prazdroji výrazně zmenšit. Začínají si kupovat pivo v Německu a prázdné obaly pak vracejí v Česku. Na jedné „base“ tak Prazdroj kvůli rozdílné výši záloh v Německu a Česku tratí zhruba osmdesát korun jen na záloze, o dalších osmdesát korun je levnější pivo.

Obchodníci v pohraničí si už povšimli, že lidé často vracejí lahve od plzeňského piva s německou etiketou. Protože jsou však jinak stejné, vykupovat je musí. „Tvoří deset až patnáct procent vykoupených lahví od plzeňského piva v pohraničí,“ tvrdí mluvčí Teska Jana Matoušková. Když MF DNES zjišťovala rozdíly v cenách, plzeňské pivo měli až v třetím obchodě v saském městě Žitava těsně za česko-německou hranicí. Ve dvou bylo vyprodané.

Ostatní pivovary vyvážející do Německa takový trend nezaznamenaly. Je to i proto, že jejich pivo není v Česku dražší než v Německu.

Jednoduchý výpočet

Počty svědčící v neprospěch nákupu piva v tuzemsku jsou jednoduché: o více než čtyři koruny je levnější obsah, další více než čtyři koruny na lahev vydělá zákazník vrácením německé přepravky a lahví v českých obchodech.

Byznys na tom lze postavit jen obtížně: plzeňské v Německu mají pouze německé popisky.

„Pivo prodávané u nás musí mít etiketu i v češtině,“ vysvětlil šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Jinak by šlo o poměrně lukrativní záležitost. Podle Tomáše Fallera z logistické firmy C. S. Cargo se do největšího kamionu vejde 1 320 přepravek plzeňského, bez započítání nákladů na dopravu je tak jen rozdíl v nákupní a prodejní ceně přes 217 tisíc korun.

Platí hlavně čeští pivaři

Prazdroj podle mluvčího Jiřího Marečka problém s rozdílnou výší záloh neřeší. „Jedná se o marginální záležitost, kterou nevyčíslujeme,“ říká Mareček. Rozdíl v cenách vysvětluje rozdílnou obchodní politikou. Pilsner Urquell je v Německu úspěšný, je nejdováženější značkou na tamějším trhu. „V porovnání s průměrnou cenou piva na německém trhu je Pilsner Urquell více než o polovinu dražší, “ říká Mareček.

O marži se podle něj dělí v Německu ještě více subjektů než na českém trhu. „Rozhodně tam ale neprodáváme pod náklady,“ říká Mareček. Běžná prodejní cena prazdroje v Česku je 19,90 Kč, v Německu 15,93 koruny. To znamená, že ze svého prémiového ležáku má v Česku Prazdroj podstatně větší zisk. Nižší cena v Německu je částečně způsobená i nepatrně nižší spotřební daní oproti české.

Prazdroj si může na českém trhu takovou cenu dovolit: zhruba každé druhé pivo v Česku vypité je jedné ze značek, které firmě vlastněné koncernem SABMiller patří a firma je na trhu bezkonkurenčně největším hráčem, který určuje vývoj trhu. Když přijdou v Plzni s novým druhem lahve, ostatní na ni později také přejdou. To samé platí například o cenách: první zdražení oznamuje vždy Prazdroj. Dominance firmy je patrná i na jejích výsledcích: se ziskem 3,5 miliardy korun byl Prazdroj v roce 2006 desátou nejziskovější firmou v republice.

***

Levná plzeň z Německa Nákup - Redaktor MF DNES nakoupil v Kauflandu v německé Žitavě 20 lahví Pilsner Urquellu i s přepravkou. Cena piva bez zálohy: 318,78 Kč (12,60 eura) Záloha (přepravka+lahve): 78,43 Kč (3,10 eura) Lahve po 8 centech, přepravka 1,5 eura. Vrácení - Prázdné lahve včetně přepravky následně vrátil v libereckém Kauflandu. Za 20 prázdných lahví dostal 60 Kč. Za přepravku 100 Kč. V Německu tak zaplatil dohromady 397,21 Kč a v Česku mu vrátili 160 Kč, takže jedna lahev piva ho v německém Kauflandu přišla na 11,86 Kč bez zálohy. V tuzemsku běžně stojí jedna lahev Pilsner Urquellu 19,90 Kč.

* Poznámka: přepočet měn dle kurzovního lístku směnárny Exchange z 25. 2. 2008 1 euro prodej = 25,30 Kč

Zdroj: MF Dnes | Autor: Jan Sůra


Pivo - největší české tajemství

[pondělí, 25. únor 2008]

České pivo se ve světě těší skvělé pověsti, paradoxně však o něm Češi samotní často vědí jen málo. Zveme vás na cestu za netradičními pivy a specialitami.

Měřit pulz české pivní kultury je pro cizince velmi obtížný úkol. Na jedné straně je často oslavovaná skutečnost, že Češi vypijí více piva na osobu než kterýkoli jiný národ a mohou se pochlubit tisíciletou historií vaření piva, zastiňující téměř všechny země světa. Na druhou stranu však narážíme na hrozivý nedostatek rozmanitosti: zhruba 95 procent všeho, co se zde vypije, spadá pod jediný druh - pivo plzeňského typu, tedy světlý ležák, jehož valnou většinu vyrábí jen několik velkých pivovarů s rozsáhlou prodejní sítí ve vlastnictví některé nadnárodní korporace. Návštěvník Prahy hledající půllitr zdejšího legendárního moku, který pak v hospodách a obchodech najde jen mdlou jednotvárnost, si klade otázku, není-li české pivo na pokraji smrti.

Ve skutečnosti má česká pivní kultura naštěstí k zániku hodně daleko: pod homogenizovaným povrchem bují velká rozmanitost. Několik pivovarů se už začíná vzpírat všudypřítomnému stereotypu "světlého ležáku", a především jeho nudným, masově produkovaným verzím vycházejícím z průmyslových pivovarů. Pomalu se znovu objevují některé starobylé techniky vaření, které vyhynuly po rozšíření ležáku. A začínají se tu vařit i druhy obvyklé spíše v zahraničí. Velké pivovary sázejí na "osvědčené", a tak se inovace odehrává téměř výhradně v regionálních pivovarech. Pozornost milovníků piva z celého světa se tak upíná na místa hodně vzdálená Praze, Plzni a Českým Budějovicím.

"Všechno se odehrává v menších, regionálních pivovarech," říká Max Bahnson, původem z Argentiny, který je autorem španělsky psaného blogu Filósofo Cervecero (Pivní filozof) věnovaného českým pivům a postupům jejich vaření. Bahnson upozorňuje především na neobvyklá piva z náchodského pivovaru Primátor, který loni začal vařit English Pale Ale, jež je doplňkem k další specialitě - pšeničnému pivu, jež kdysi bylo v českých zemích vyhlášeným mokem, ale v 19. století jej převálcoval nástup ležáku a průmyslové vaření.

"Je to fantastické pivo na horký letní den, cítíte v něm banán, vanilku a nádherné květinové aroma," říká Bahnson. "Řekl bych, že je vhodné dokonce pro ty, kdo zrovna nepatří mezi milovníky německého typu weissbier, protože tohle je mírně sladší."

Primátor však není jediným regionálním pivovarem, který se vydal cestou netradičních piv, není dokonce jediným v samotném Královéhradeckém kraji. Hned v nedalekém Broumově začal letos pivovar Opat vařit nové "extra chmelené" pivo, v němž se snoubí skvělý sladový základ standardního českého ležáku s chmelovějším aroma a výsledná chuť nemá daleko k britskému typu zvanému India Pale Ale (IPA). Opat také vyrábí vánoční sedmnáctistupňový speciální ležák a bohaté velikonoční pivo s příchutí medu.

I když se středně velké regionální pivovary jako Opat, Primátor a další neustále snaží nabízet novátorská piva, opravdové experimentátory najdete mezi těmi nejmenšími producenty, takzvanými mikropivovary a hospodami vařícími vlastní pivo, jež se zřídka - pokud vůbec - prodává za zdmi samotného podniku. Chcete-li taková piva ochutnat, nezbývá nic jiného než vyrazit na pouť k jejich zdroji. V Pelhřimově jsem se dozvěděl o tamním novém pivu kalifornského typu "taqueria" v restauraci Pablo's Tacos, která se specializuje na mexickou kuchyni a vaří dva druhy dobře hodnocených svrchně prokvašených piv. Vzhledem k tomu, že téměř všechna česká piva jsou výsledkem spodního prokvašení, je už sám postup pelhřimovské restaurace raritou, jejich kalifornské "Pale Ale" a tmavý, svrchně kvašený Porter vařený s čokoládou a kávou nenajdou v celé republice srovnání. (Zajímavá svrchně kvašená piva belgického "opatského" typu se vaří také v klášterním pivovaru Želiv.)

Mikropivovar v Příboře vaří pozoruhodně silné tmavé třináctistupňové Freudovo pivo, pojmenované po tamním slavném rodákovi. Je to jedno z nejlepších tmavých piv, jaká jsem v životě ochutnal, ale znám jen jeden podnik, kde je pravidelně k dostání, a ten je navíc jen v rodném městě tohoto moku. Takhle omezená distribuce znamená, že podobné lahůdky mají punc, na jaký velcí průmysloví producenti nikdy nedosáhnou, ať dají na reklamu nebo sponzorství sebevětší sumy peněz: pokud jste ochutnali Freudovo pivo, téměř jistě jste museli vynaložit určitou energii, abyste jej vůbec našli. Když jsem pracoval na rešerších pro svou knihu o českém pivu, více než rok jsem s přítelkyní objížděl celou republiku a ochutnal téměř všechno od Chebu až po Frýdek-Místek. A protože je Freudovo pivo distribuováno jen lokálně a hledá se velmi těžko, byl to jeden z našich nejlahodnějších objevů.

Rozvoj malých pivovarů znamená, že čím dál více návštěvníků Česka vyhledávajících regionální speciality si plánuje cesty také do jiných míst než do Prahy, Českých Budějovic a Plzně. Christine Newmanová si vaří pivo doma v Americe a letos v létě podnikla cestu kolem Česka, během níž zavítala do 12 regionálních pivovarů. "Úplně jsem se zamilovala do tmavého jedenáctistupňového ležáku z olomouckého hostince Moritz," říká. "Je velmi tmavý, krémový, skoro jako café latté, a má nádech kakaa." Zachutnal jí natolik, že by si ráda takový vařila i doma a žádá pivovar o recept.

Trend vyhledávání regionálních piv je mezi milovníky tohoto nápoje už tak rozšířený, že mnohé mikropivovary nyní otevírají vlastní hotely a penziony. Nové ubytování a nové pivo se objevilo ve znovuotevřeném pivovarském dvoře a hotelu Purkmistr v Plzni. Jedním z mých oblíbených míst je také Městský pivovar ve Štramberku, který vaří vynikající zlaté a tmavé ležáky a nabízí k pronájmu pokoje nad pekárnou sousedící s pivovarem. Návštěvník tak najde skvělé pivo, ubytování za rozumnou cenu a štramberských uší, co hrdlo ráčí.

Je ironií, že zatímco české pivní speciality a regionální výrobci se u zahraničních milovníků piva těší rostoucímu zájmu, české pijáky nechávají chladnými. Podle čerstvého průzkumu CVVM uveřejněného začátkem listopadu jen 32 procent českých mužů uvádí, že "preferují pivo ze svého regionu", zatímco v roce 2006 to bylo ještě 41 procent. Propad zájmu u Češek byl ještě výraznější - z 31 procent loni na letošních 21 procent.

Má osobní zkušenost to jen potvrzuje. Během rešerší pro svou knihu jsem se v hostincích ptal, jaká nabízejí piva. Častou odpovědí byla jedna z velkých národních značek jako Gambrinus nebo Radegast. Ale až na mé naléhání, zda opravdu nemají vlastní, regionální pivo, téměř omluvně přiznali, že je nabízejí. Jako by si mysleli, že mi nebude chutnat. Tak to bylo ve Velichově v Karlovarském kraji, v Miletíně v Královéhradeckém kraji nebo v Hukvaldech v Moravskoslezském kraji. Přitom se většinou jednalo o lepší pivo než masově vařené ležáky, které najdete úplně všude.

Právě tohle cizinci na české pivní kultuře vůbec nechápou: pivo tu lidé opravdu milují, často je levnější než voda a paradoxně se těší i podobné úctě - je to něco, čím zapíjíte jídlo nebo co si dáte v hospodě s přáteli. Jako by to nebylo vůbec nic zvláštního, typického pro dané místo. Naopak možná miliony milovníků piva z celého světa mají Česko jako zemi snů, kde můžete jít z místa na místo a všude ochutnat něco jiného. Ale když jediné pivo, které najdou, je pět stejných, masově vyráběných ležáků rozvážených po celé republice a dnes i po celém světě, začnou si říkat, jestli to trmácení až sem mělo vůbec cenu.

Ale snad se věci začínají měnit: jen letos se podle mých zjištění otevřelo osm nových pivovarů a hospod s vlastním pivem. A v hlavním městě už je několik podniků, kde nabízejí větší počet regionálních specialit. V nádherně sešlé První pivní tramwayi vždy točí kromě standardní trojky (Pilsner Urquell, Gambrinus a pšeničné pivo Primátor) i nějaké regionální nebo neobvyklé pivo. V Pivovarském klubu na Florenci mají šest neustále se obměňujících točených piv a dalších asi 200 specialit v lahvích. Soudě podle toho, že mají v obou podnicích neustále plno, by majitelé hospod a restaurací, kteří se chtějí odlišit od konkurence, měli zvážit nabídku nějakého regionálního piva nebo jiného typu než klasického světlého ležáku. Značek lze najít řadu, napadá mě Podkováň, Kácov, Svijany, Chodovar, Březňák, Pernštejn, Platan, Poutník nebo Želiv.

Poté, co letos na jaře vyšla má kniha, mi lidé - jak Češi, tak cizinci - kladou stejnou otázku: jaké je moje nejoblíbenější české pivo. Obvykle v žertu odpovídám, že to, které ochutnám příště, ale pak dodám, že "místní pivo", přičemž zdůrazňuji pivo od malého výrobce. Jasně si vzpomínám na moment, kdy jsem poprvé ochutnal jemně ovocné Hukvaldské pivo nebo majestátní Velichovský Forman, aromatické lískooříškové a medové pivo Rambousek z Hradce Králové. Masově vyráběná a široce dostupná piva z průmyslových pivovarů na mě takový dojem neudělala.

Tak jako dobrý chléb nevyrábí obrovská továrna vzdálená několik set kilometrů od místa, kde se do něj pustíte, ale malá místní pekárna, stejně tak i pivo je nejlepší v místě, kde se uvařilo. A jak se říká, pivo je náš chleba.

Zdroj: Gastronews | Autor: Evan Rail


Pravou staročeskou zabijačku, která se uskutečnila v sobotu v pivovaře Zlatopramen v Ústí nad Labem, si přišlo vychutnat na 1300 návštěvníků. „Během čtyř hodin, kdy se na pivovarském dvoře rozprostřelo staročeské městečko, se vypilo 3500 piv a několik sudů limonád. Lidé během té doby spořádali na 1200 kilogramů tlačenky, jitrnic, jelítek, prejtu a dalších 16 druhů zabijačkových výrobků. To je, jen pro představu, jako by snědli sedm dospělých pašíků,“ řekl Josef Vejlupek, manažer pro komunikaci Drinks Union, která v pivovaru vyrábí pivo Zlatopramen.

Na nádvoří pivovaru se již před otevřením brány shromažďovali lidé, kteří se pak s úderem poledne rozutekli ke stánku s vepřovými specialitami. „Během několika minut byla obsazena také všechna místa ve speciálně připravené „hospodě“, kde se čepoval Zlatopramen 11°,“ uvedl Vejlupek.

Lidé měli opět možnost prohlédnout si klasický způsob výroby Zlatopramene. „Zájem o prohlídky byl obrovský. Fronta zájemců téměř neubývala. Ještě krátce před uzavřením pivovaru jsme prováděli poslední skupinku,“ řekl ředitel a vrchní sládek pivovaru Libor Čech.

Náladu sobotního odpoledne, kterému přálo i počasí, dokresluje to, že na pivovarském dvoře se na staročeskou šlapačku skupiny Čubr Baby i při vystoupení Plukovní hudby 36. pěšího pluku hraběte Kolowrata tančilo. „Zájem byl ale také o tradiční české výrobky jako je medovina, koření či tradiční kovářské řemeslo,“ doplnil Josef Vejlupek.

Přesně ve 14:00 řezničtí mistři na pivovarském dvoře porazili pašíka. „Protože jsem z města, nikdy jsem pravou zabijačku neviděl. Dobré bylo, že řezníci názorně popisovali, jak se má vše dělat, aby tlačenky, jitrnice a prdelačka, byly co nejlepší,“ řekl jeden z návštěvníků akce.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


V největší pivnici v Česku, Na Spilce, začala druhá fáze celkové rekonstrukce. Po první části provedené v roce 2005 a modernizaci baru v roce 2007 v pravém křídle prochází nyní významnými úpravami levá část restaurace. Cena stavebních prací a dalších úprav zaměřených na péči o kvalitu čepovaného piva přesáhne částku 2,6 milionu korun. Známá pivnice v objektu plzeňského pivovaru bude opět v plném provozu na konci března 2008.

Zatímco pravá část restaurace zůstává v plném provozu, v levém křídle dochází k estetickým a funkčním úpravám interiéru. Hlavním cílem je zvýšení kvality a komfortu největší pivnice v Česku s kapacitou 550 míst, kterou za šestnáct let provozu navštívilo neuvěřitelných 4 800 000 lidí.

Úpravami za cca 300 tisíc korun prochází také výčepní zařízení, především jeho chladící a výčepní část. Na Spilce si budou hosté nově moci dát také ležák Gambrinus 12° a pivní speciály Master tmavý a polotmavý.

„Prováděné práce uvolní podhledové stropní klenby a nasvítí klenební pásy. Restaurátoři obnoví omítky a malby, práci budou mít truhláři s novým vybavením a obložením. Kompletně vyměníme elektroinstalaci. Pivnice často slouží pro různé kulturní a společenské akce, proto součástí úprav bude také instalace kvalitního ozvučení. Zřídíme i mobilní pódium vhodné k pořádání společenských akcí a přehlídek,“ říká k rekonstrukci Vladimír Burian, manažer technických služeb Plzeňského Prazdroje.

Po rekonstrukci bude restaurace Na Spilce slavnostně otevřena 28. března koncertem skupiny Jazz Band, kterou tvoří 22 amerických hudebníků.

Historie budovy největší české pivnice

Prostory restaurace Na Spilce sloužily až do roku 1992 jako skutečná spilka, tedy místo pro kvašení piva. Po následných úpravách se z objektu stala největší pivnice Česka.

Objekt spilky byl postaven na místě hospodářské usedlosti v roce 1868, o rok dříve, než se nedaleko začala psát historie dnešního piva Gambrinus. Nad spilkou byly původně chladící stoky, které se roku 1873 adaptovaly na ubytovny pro pivovarské dělníky. Budova sloužila jako kvasný sklep celých 124 let. Po zavedení výroby v CK tancích v roce 1992 zde byla zřízena stylová restaurace s příznačným jménem Na Spilce.

Za 16 let existence píše samotná restaurace Na Spilce historii. Za tuto dobu bylo vytočeno 18 tisíc hektolitrů piva, největší část výtoče samozřejmě tvoří prémiový ležák Pilsner Urquell. Jednoznačně nejoblíbenějším pokrmem jsou vedle plzeňského piva-tekutého chleba i vepřové špalky pečené na černém pivě podávené s dvěma druhy zelí a variací knedlíků. Mezi tradiční jídla samozřejmě patří poctivý „prazdrojský“ guláš.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Marec bude patriť Märzenu

[pondělí, 25. únor 2008]

Pivnú rôznorodosť, s akou sa často stretávame pri návštevách reštauračných pivovarov u našich západných susedov v ČR, resp. ešte západnejšie v Bavorsku alebo v Belgicku, môžeme z pohľadu konzumenta len závidieť.

Pivovar Kaltenecker v rámci rozširovania sortimentu špeciálnych a netradičných pív na slovenskej pivnej scéne pripravil pre pivných gurmánov nový pivný špeciál bavorského typu: polotmavé jantárové pivo Märzen 13%.

Etiketa

Z historického hľadiska patrí Märzenbier k tradičným bavorským pivám, ktoré sa v minulosti varili v marci (preto Märzen), ale konzumovali sa až v septembri, alebo októbri. Tradičný Märzen vynikal dlhým dozrievaním, sladovou vôňou, bronzovo – rubínovou polotmavou farbou a patril medzi stredne silné pivá (cca 5% obj. alk.).

V súčasnosti opäť prežívajú jantárové polotmavé pivá typu Märzen nevídanú renesanciu a preto sa v mnohých pivovaroch produkujú celoročne.

Pivovar Kaltenecker začiatkom roka uvaril prvý slovenský Märzenbier, ktorý bude uvedený do predaja na Slovensku od 1.marca 2008. Marec predsa má patriť Märzenu. Bude sa predávať nielen čapované, ale takisto aj fľaškované v tradičnej 1 litrovej originálnej PET fľaši v Rožňave, Košiciach a Bratislave.

Prelom a začiatok roka stále patrí v pivovare Kaltenecker pivným špeciálom, ale môžeme prezradiť, že po Brokáte prémium s tokajom, IPA a Märzene špeciály nekončia. Druhý májový víkend organizujeme v pivovare Kaltenecker trojdňové pivné slávnosti, ktoré budú mať taktiež svoj pivný špeciál. Do posledného dňa to ale ostane v podobe prekvapenia, lebo ani tento pivný špeciál nemá na Slovensku žiadnu tradíciu a bude to novinka určite zaujímavá. Zároveň to bude aj netradičný darček pre náš klub zberateľov pivných suvenírov (Kaltenecker club), ktorý oslávi v máji 15. výročie od svojho vzniku. Ale o tomto budeme ešte písať viacej v apríli. Vážení priatelia pivnej rôznorodosti, dovtedy marec nech patrí Märzenu!

Zdroj: Kaltenecker.sk


Pivovar Platan patří k největším zaměstnavatelům ve městě. V současné době zde pracuje téměř 140 lidí z Protivína a okolí, v některých případech zde uplatnění našly celé rodiny.

Proto také Protivínské znepokojily informace o změně majitele, případném omezení výroby či v krajním případě uzavření pivovaru.

„Nic takového se nestane, na schůzce mne o tom ujistili zástupci firmy, která pivovar koupila,“ zdůraznil starosta Protivína Jaromír Hlaváč a pokračoval: „Naopak firma ještě hodlá investovat do rozvoje výroby. Marketing orientuje více na propagaci vlastních piv.“

Jak dále uvedl, pro město je zachování výroby v pivovaru důležité. Míra nezaměstnanosti ve městě a okolí je sice relativně nízká – 4,82 procenta, ale případné propouštění pivovarských by ji podstatně zhoršilo. Už také proto, že zde mnoho jiných pracovních příležitostí není.

Novým a jediným majitelem Městského pivovaru Platan je česká společnost K Brewery Group, která majetkově vstupuje do tuzemských malých a středních pivovarů. Má již podíl v pivovarech Černá Hora, Svijany, Rohozec a Janáček.

Firma K Brewery Group koupila pivovar od šesti společníků. Pred tím byl pivovar ve vlastnictví města, které ho koupilo od společnosti Jihočeské pivovary Č. Budějovice.

Platan dosahuje v posledních letech velmi dobrých výsledků. Vloni uvařil 341 tisíc hektolitrů piva, předloni dosáhl dokonce rekordního výstavu 401 tisíc hektolitrů.

Z jednání u starosty Jaromíra Hlaváče rovněž vyplynulo, že nový majitel má zájem na pokračování kontaktů mezi městem a pivovarem. „Počítáme mimo jiné se spoluprací Platanu při pořádání městské slavnosti a dalších akcí,“ dodal Jaromír Hlaváč.

Zdroj: Písecký deník | Autor: Libuše Kolářová


Druhý najväčší pivovar na svete mohol prípadnou snahou o prevzatie S&N skomplikovať vzťahy s jeho strategickým partnerom Molson Coors, ako aj oslabiť svoju konkurencieschopnosť na indickom a ruskom trhu

Druhý najväčší pivovar na svete SABMiller vyhlásil, že nepodá ponuku na prevzatie konkurenčného pivovaru Scottish & Newcastle (S&N).

Najväčší britský pivovar by tak mali prevziať dánsky výrobca piva Carlsberg a holandská skupina Heineken za 7,8 mld. britských libier (GBP), resp. 8 GBP za akciu, ktorí sa už minulý mesiac dohodli na podaní spoločnej ponuky

Podľa analytikov by sa pri podaní ponuky zo strany juhoafrického SABMiller mohli objaviť konkurenčné problémy, keďže tento pivovar by nezískal plnú kontrolu nad východoeurópskym pivovarom Baltic Beverages Holding (BBH), ktorého 50-percentný podiel vlastní S&N a druhá polovica akcií patrí Carslbergu. Ekonómovia ďalej informovali, že snaha o prevzatie S&N by mohla taktiež oslabiť konkurencieschopnosť SABMilleru na indickom a ruskom trhu, ako aj vyvolať nevôľu zo strany jeho partnera Molson Coors, s ktorým plánujú založenie spoločného podniku v USA.

Heineken a Carlsberg sa dohodli na rozdelení koncernu S&N, ako aj jeho trhov. Carlsberg v prípade ukončenia akvizície získa plnú kontrolu nad BBH a podiel S&N vo Francúzsku, Grécku, Číne a Vietname. Heineken prevezme britské prevádzky S&N, ako aj podiely na ostatných európskych trhoch, a to v Belgicku, Portugalsku, Írsku. Heineken získa aj americké a indické prevádzky.

Na Slovensku je členom skupiny SABMiller akciová spoločnosť Pivovary Topvar. Do portfólia spoločnosti patria aj slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a.s. zamestnávajú viac ako 900 pracovníkov.

Zdroj: ETrend


Manažerovi jedné kjótské nemocnice při jeho první návštěvě Česka tak zachutnalo české pivo, že se rozhodl naučit se ho vařit. Šedesátiletý Šódži Jošikava objel celý svět, loni zavítal i do Česka. Původně na dva týdny, pak si pobyt prodloužil na dva měsíce, aby mohl navštívit co nejvíce českých pivovarů. Letos začal studovat na Vysoké škole chemicko-technologické a současně se pod dohledem zkušených sládků učí vařit pivo v Pivovarském domě.

"Dobrý den, dámy a pánové," pozdravil české novináře v češtině japonský milovník pěnivého moku, který by se mohl stát prvním japonským pivním sommelierem, neboli pivníkem. Kromě vaření piva se učí od českých odborníků i to, jaké pivo se hodí ke konkrétnímu druhu jídla a k dané příležitosti. "To je v Japonsku zatím málo známé umění," přiznal student-senior.

"O Japonsku se říká, že je to země vycházejícího slunce, Česko je zas zemí piva. Slunce i pivo mají hodně společného. Slunci se říká zlatý kotouč a českému pivu zlatavý mok," vysvětlil Jošikava.

Aby jeho znalosti byly úplné, učil se v několika pražských restauračních pivovarech, navštívil minipivovar v ostravském Zábřehu a ve Štramberku, podíval se do pivovaru Černá Hora i do Třeboně. Prohlédl si výrobu piva i v Budějovickém Budvaru a Plzeňském Prazdroji a byl i v dalších velkých průmyslových pivovarech.

"Chci začít s pivem nový život," vysvětlil svůj zájem Japonec. Každý den výuky novému řemeslu ho prý překvapuje, má spoustu otázek na své učitele a doufá, že se mu podaří stát se sládkem.

Japonci znají české pivo jen zprostředkovaně. Podle Jana Veselého z Českého svazu pivovarů a sladoven se nevyplatí vozit přes půl zeměkoule nápoj, který má 95 procent vody. Japonci dováželi několik desetiletí český chmel a slad, z nich si české pivo vyrábějí sami.

Jošikava uvedl, že procestoval spoustu zemí a porovnal spoustu piv. Poznal rozdíly v procesu kvašení, jeho chuti nejvíce vyhovuje kvašení plzeňského typu. Jeho cílem je uvařit klasický český ležák.

Pivo miluje, jeho důsledky poznal i sám na sobě, když jednou po nestřídmé konzumaci usnul v tramvaji. Poté požádal své hostitele, aby mu našli ubytování blíže jeho pracovišti.

V Japonsku se vaří světlé i černé pivo, chuťově podobné českému. Plzeňské pivo je ovšem pro Japonce příliš hořké, a tak se podává s cukrem.

Zdroj: Finanční noviny


«« « Strana 668 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň