Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Setkáním sběratelů pivních suvenýrů v sobotu dopoledne začal poslední den Olomouckého pivního festivalu. Na ploše pivní přehlídky se sešly stovky druhů pivních sklenic, podtácků a etiket.

Na setkání sběratelů pivních suvenýrů přijeli také jednatřicetiletý Igor Nešpůrek a dvaačtyřicetiletý Vladimír Pazourek z Oslavan na Brněnsku. Ostatním sběratelům a návštěvníkům pivního festivalu nabízeli k odkoupení několik stovek druhů pivních sklenic nejrůznějších tvarů a velikostí.

„Sbírám je už osmnáct let, zatím jich mám přes 1 200 kusů. Každá sklenice má jiné logo. Při rozšiřování sbírky se nezaměřuji na tvar sklenice, ale na logo pivovaru. Nejradši mám tzv. půllitrový štuc, což je hladká sklenka bez ucha. Do velkých sbírek jsou ideální, nezaberou totiž tolik místa jako klasický krýgl,“ vysvětlil Nešpůrek.

Sbírce pivních sklenic zatím obětoval dva pokoje ve svém domě.

„Jsou v nich jen police a sklenice, nic jiného se tam už nevejde. Nejradši mám sklenice domácích a malých pivovarů. Můj nejdražší kousek z dnes už zrušeného pivovaru Staňkov mě stál čtyři a půl tisíce korun. Rozhodně mi ještě tak tisícovka sklenic chybí, budu shánět dál a sbírku stále rozšiřovat,“ plánuje Nešpůrek.

Nejméně jednou ročně se samozřejmě musí všechny exponáty pečlivě umýt a přeleštit. „Dělám to vždycky já, většinou před vánocemi nebo když čekáme větší návštěvu. Snažím se, abych něco cenného nerozbila,“ poznamenala Igorova přítelkyně Ilona Košťálová.

Jeho kamarád Vladimír Pazourek má sbírku o něco menší, čítá okolo tisícovky sklenic.

„Shromažďuji je čtyřiadvacet let, pořád mě to baví. K této zálibě samozřejmě patří také kladný vztah k pivu. Z velkých pivovarů pijeme jen Prazdroj, mnohem víc si pochutnáme na produktech minipivovarů, tam se vaří opravdové specialitky,“ pochvaloval si Pazourek.


Pivo by mohli vařit hned

[sobota, 10. květen 2008]

Významné výročí letos oslaví bruntálská sladovna. Již sto let odtud putují sladové výtažky zahuštěné v tekutém i sušeném stavu do celé země i do zahraničí.

Ten v Bruntále vyráběl podnikatel Hamburger i Řád německých rytířů. V dnešní sladovně býval od roku 1556 měšťanský pivovar, který si v roce 1864 pronajal a posléze koupil významný bruntálský podnikatel Nathan Hamburger. Výroba piva však byla ztrátová a nakonec došlo v roce 1908 k jejímu zastavení. Hamburger se věnoval už jen výrobě sladu a výtažků.

„Pivo se tu ale může začít vařit hned, umíme ho udělat,“ řekl majitel společnosti Sladovna Jan Vaněk. Byla by to ale příliš nákladná výroba. Pivo si ovšem zájemci z bruntálského sladu mohou uvařit sami, a to ze sladového extraktu. Psali jsme o tom v Regionu 15. dubna, kde jsme použili termín pivní extrakt a pivní sirup. Mistři sladovníci jej ale neslyší rádi, přesnější je podle nich sladový výtažek.

Objekty bruntálské sladovny jsou památkově chráněny, například prostory varny jsou stejné, jako byly v roce 1880 za Nathana Hamburgera. „My to jen vylepšujeme technikou zevnitř, dnes se používá moderní technologie a postupy, které musí odpovídat normám Evropské unie,“ konstatoval Jan Vaněk. „Bruntálský závod ač malý, je jediný v republice, který vyrábí vše uceleně od sladu až po konečný výrobek,“ dodal Jan Vaněk.

Sladovna si vyrábí vlastní slad a z něj další produkty. Ty se používají nejen v potravinářském průmyslu k vaření piva či pro pekařské účely, ale třeba i v textilnictví. Bavlna díky tomu prochází očistou od škrobu a může se na ni tisknout. Slad nakuřovaný rašelinou je základ pro výrobu whisky ve Vizovicích. Sladových extraktů vyrábí v Bruntále několik druhů. „Většina odběratelů je používá na vaření piva. Některé užívají vinaři na rozkvašení ovocných vín. Sladovit - sladový výtažek jde také koupit v prodejnách se zdravou výživou, třeba pro slazení čaje, nebo je lžička dobrá jen tak třeba na žaludeční potíže, na krevní oběh a další neduhy,“ vyjmenoval všestranné použití sladového extraktu Jan Vaněk.

Sladové výtažky jsou potravinou s největším obsahem vitamínů řady B, zejména pak niacinu – vitamínu B3. Výtažky lze použít jako sladidla pro cukrovkáře druhého stupně. Když lidé prochází ulicí Karolíny Světlé, málokdo ví, co vše se za těmito zdmi nachází a vyrábí.

Zdroj: Bruntálský deník.cz | Autor: Dalibor Otáhal


Královský pivovar Krušovice a.s. který se na podzim loňského roku stal členem skupiny Heineken, připravil v krátkém čase pro své konzumenty i zákazníky velkou promo akci s mottem: Každý multipack vyhrává

Akce startuje 1. května letošního roku, bude ukončena 31. července a jedná se o zatím největší promo akci značky Krušovice. Multipacky budou k dispozici do vyprodání zásob, poukázku bude možné uplatnit do 31.7.2008.

Princip akce je jednoduchý, vyhrává skutečně každý, kdo koupí promoční multipack. V každém multipacku s 10 lahvemi krušovického piva Mušketýr, označeném symboly promo akce, najde zákazník poukázku na pět točených piv značky Krušovice.

Multipacky budou ke koupi ve vybrané maloobchodní síti mezinárodních i českých obchodních řetězců. Poukázku na 5 piv točených je možné uplatnit ve vybraných krušovických hospodách, které budou zřetelně označeny logem promo akce se sloganem : Vítáme vítěze. Seznam restaurací a další informace k probíhající akci bude na speciální interaktivní webové stránce www.vitameviteze.cz, nebo na stránkách www.krusovice.cz či na bezplatné telefonní lince 800 900 555.

Poukázky na točená piva jsou číslovány v originální číselné řadě a jsou chráněny proti padělání speciálními ochrannými prvky.

Stěžejním cílem této akce je přivést konzumenty k ochutnání krušovického piva lahvového i točeného proto, aby se mohli sami přesvědčit o jeho současné vynikající kvalitě a přiblížit tak značku jejím konzumentům současným i budoucím. Akce je určena k využití produktové výhody především piva Mušketýr, u nějž výzkumy formou tzv.slepých testů ukázaly po celé republice, že patří mezi nejvíce preferovaná piva. Dalším efektem pak je, kromě zvýšení povědomí o značce i produktu, podpora prodeje piva Mušketýr v maloobchodě a zvýšení objemu prodeje piv značky Krušovice v gastronomii.

Princip soutěže je přímočarý, bez limitu náhody při losování, protože Každý multipack vyhrává. Konzument zaplatí zhruba 100 Kč za multipack s deseti krušovickými Mušketýry a zároveň v něm najde navíc zhruba za 100 Kč, tedy poukaz na 5 točených v krušovické restauraci. Tedy kup 10 v obchodě a běž s kamarády na 5 do hospůdky.

Zákazník Královského pivovaru Krušovice, tedy hostinský, který čepuje krušovické pivo, má šanci rozšířit řady svých stálých hostů o nové tváře, které přijdou se svými přáteli inkasovat výhru. Pivo vytočené proti poukázkám ze soutěže bude v rámci stanovených pravidel hostinskému finančně kompenzováno.

Královský pivovar Krušovice a.s. je členem Iniciativy zodpovědných pivovarů Českého svazu pivovarů a sladoven a jako takový věnuje zodpovědné konzumaci piva velkou pozornost. To se promítlo i do přípravy komunikace celé promo akce Mušketýr. Výherce je v rámci všech komunikačních linek celé kampaně nabádán, aby se podělil o svá „piva zadarmo“ s přáteli a nevypil je sám. V pravidlech soutěže je jasně a několikrát řečeno, že soutěže se může zúčastnit pouze fyzická osoba starší 18 let a že obsluha restaurací neumožní čerpání piva na „šek“ osobám podnapilým.

Akce bude podpořena vizuálními propagačními prvky na místech prodeje a to v off trade promočními ceníky, paletovými rohy, slavobránami, stojany, stopery, woblery atp. s logem soutěže a mottem Každý multipack vyhrává. V gastronomických zařízeních pak budou příslušné restaurace označeny logem soutěže, u vstupu bude slavobrána s mottem Vítáme vítěze, uvnitř pak promo tácky, prostírání, plakáty a k dispozici budou omluvenky pro manžely i manželky výherců v různých variantách a vždy s podpisem sládka krušovického pivovaru. Dalším nosičem pro propagaci promo akce budou i zadní čela nákladních automobilů, převážejících krušovické pivo.

Zdroj: Profesorkiwi.cz


Venkovní restaurace s dětským hřištěm, velké parkoviště nebo i vícepodlažní parkovací dům by mohly do budoucna vyrůst na pozemcích u pivovaru ve Strakonicích. Novinářům to dnes řekl starosta Pavel Vondrys. Jde o desítky let nevyužívané plochy se zelení, v jedné části stojí stará skladová hala pivovaru. Pro tyto prostory chce radnice najít smysluplné využití. Kdy se s případnými úpravami začne, není zatím jasné.

"Musíme mít především jasnou představu, co tam chceme, aby to mohlo být zahrnuto do projektu. Může se to řešit i v postupných krocích. Třeba lokalitu na začátek otevřeme a udělá se zde nějaký parčík," podotkl starosta.

Důvodová zpráva, kterou příští týden projednají radní přímo na místě, počítá například i s podnikovou prodejnou pivovaru. Není vyloučeno, že město do rozhodování o osudu území zapojí i občany pomocí ankety. Obyvatelům blízkého sídliště Mír by se zřejmě nejvíc zamlouvalo velké parkoviště nebo větší parkovací dům.

Největší panelové sídliště u výpadovky na Klatovy totiž řadu let trápí nedostatek parkovacích míst. V sedmihektarové lokalitě žije přes 2000 lidí. Podle dopravních policistů i hasičů je sídliště i nejhůře průjezdné třeba pro hasičskou techniku.

Radnice nyní chystá druhou etapu regenerace sídliště. Díky ní vznikne za pivovarem nové propojení dvou ulic a okolo 80 parkovacích míst. Celá akce má stát kolem 12 milionů korun. V březnu město požádalo o dotaci z programu na regeneraci panelových sídlišť. Pravděpodobně už v červnu se radnice dozví, zda se žádostí uspěla.

Zdroj: Deník veřejné zprávy


Pivní sklenice, plechovky, plakáty, tácky, korunkové uzávěry nebo etikety. I to je čtyřdenní svátek piva neboli olomoucký Beerfest, kde se zítra setkají nejen vyznavači piva a hudební fandové, ale i sběratelé pivních suvenýrů. Jedním z nich je i jedenatřicetiletý úředník Michal Nantl. „Doma mám už přes čtyřicet tisíc kusů pivních etiket,“ říká. K nezvyklé zálibě jej přivedl jeho otec, který etikety shromažďuje už přes čtyřicet let. „Je to náš společný koníček,“ dodal člen Klubu sběratelů pivních etiket a pivovarských suvenýrů Haná – Olomouc.

Společně s dalšími třiceti členy klubu se účastní nejrůznějších výstav, burz a akcí, kde svou sbírku může čile rozšiřovat o nové kousky. „Nejdřív jsme s otcem sbírali pivní štítky z celého světa. Podařilo se nám sehnat etikety například z Barbadosu, Svatého Tomáše nebo třeba z Afriky a většiny evropských států. Teď už se soustředím jen na oblast bývalého Československa, odkud mám etikety ze všech našich významných pivovarů,“ sdělil sběratel, který také vysvětlil, jak vlastně může člověk získat štítky ze sklenic z nejrůznějších konců světa. „Jako všude jinde, hlavní je chtít a něco pro to udělat. V mém případě to znamená obesílat pivovary u nás nebo v cizině. Jezdit na burzy a setkání klubů, kde můžu získat novinky do sbírky a ještě si celé hodiny povídat o pivních suvenýrech se stejně ‚postiženými‘ lidmi,“ upřesnil. V současné době jej nejvíc láká získat etikety nových, menších pivovarů, které v Česku vznikají.

A kterého pivního suvenýru si Michal Nantl váží nejvíce? „To se opravdu nedá takhle jednoznačně říct. Každá z etiket má pro mě svou cenu. Jednu bych si opravdu vybrat nemohl,“ podotkl.

Zdroj: MF Dnes.cz


Zatímco jedno až dvě piva denně mohou být lékem, čtyři a více zabijákem. A u Čechů jako největších konzumentů piva na světě je jasné, proč trpí tolik rakovinou tlustého střeva. Pokud totiž vypijí denně čtyři a více piv či jiného druhu alkoholu o stejném ekvivalentu, pak zvýší u sebe riziko rakoviny tlustého střeva, prsou, krku a úst o 64 procent.

Informovali o tom australští vědci z institutu pro výzkum rakoviny v Novém Jižním Walesu. U žen přitom stačí, aby si daly dvě piva denně (doporučená dávka činí jedno pivo) a riziko rakoviny prsu u nich vzroste o 22 procent.

Ale i doporučovaná dávka konzumace alkoholu, tedy dvě piva nebo dvě deci vína nebo panák tvrdého alkoholu u mužů či jedno pivo nebo deci vína u žen zvyšují riziko rakoviny úst prý až o 75 procent.

"Ve skutečnosti je konzumace alkoholu výrazným rizikovým faktorem u řady typů rakoviny, včetně rakoviny prsu, střev, krku a úst. Je to jedna z nejlépe známých příčin rakoviny,“ tvrdí Verity Firthová z ministerstva zdravotnictví Nového Jižního Walesu.

Podle zdravotníků je právě alkohol příčinou 12 procent případů rakoviny prsu v Novém Jižním Walesu.

Zdroj: Novinky.cz


Značka Staropramen a Prague International Marathon společně zprovozní v sobotu 10. 5. 2008 netradiční Staropramen Skybar. Ve výšce 40 – 50 metrů poblíž brány Marathon Sport Expo na Výstavišti Incheba Expo Praha – Holešovice se budou moci návštěvníci či běžci občerstvit a zároveň sledovat, jak nedaleko od nich startují například in-line závody.

Ptáte se jak takový Staropramen Skybar vypadá? Jedná se o obrovský stůl o rozměrech 9 x 5 metrů, který je kolem dokola obehnaný židlemi. Celkem je ve Skybaru k dispozici 22 míst k sezení. Uprostřed baru je umístěna plošina, která je určena pro obsluhu. Celý tento kolos má hmotnost 5 tun. Staropramen Skybar je zavěšen na obrovském jeřábu, pomocí kterého se zvedá do výšky 40 až 50 metrů nad zem. Ochrana účastníků je zajištěna bezpečnostními pásy, kterými je vybaveno každé sedadlo. Na zemi je následně potřeba dodržet 35 x 15 metru volné plochy, která bude ohraničená. Podobné zařízení již bylo využito například v Belgii, Maďarsku, Jihoafrické republice nebo v Las Vegas.

V sobotu 10. 5. bude v rámci programu Volkswagen Maratónského víkendu Skybar v provozu od 9 do 20 hodin. Jedna občerstvovací vyhlídka bude trvat přibližně 30 minut. O palubní lístky na Skybar probíhá v tuto chvíli již mnoho soutěží u partnerů projektu. Letenky ale bude možné získat také v soutěžích během sobotního programu v Marathon Sport Expu.

Centrum Prahy se od 14.00 hodin rozezvučí hudební produkcí v latinskoamerických rytmech zahraničních skupin Foggo di Ritmo a Choco Branco, Tam Tam Batucada (CZ), Marimba (CZ). Zároveň se do ulic vydá opravdový Brazilský karneval, a to za doprovodu podmanivých českých i zahraničních samba bubeníků. Do karnevalu se může zapojit kdokoliv! Průvod startuje ze Staroměstského náměstí. Jeho součástí bude i neoficiální pokus o zdolání rekordu v počtu “skákačů“ na sedmimílových botách. Dále bude pokračovat ulicemi Železná, Rytířská na Můstek a Václavské náměstí, kde se chvilku zastaví. Poté přes ulice Na Příkopech, Havířská a Železná zpět na Staroměstské náměstí, kam by se měl karnevalový průvod vrátit kolem 15.00 hodin. Více informací o doprovodných programech na www.praguemarathon.com.

Hlavními partnery projektu Staropramen Skybar jsou Pivovary Staropramen a Prague International Marathon.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


V opraveném pivovaru bude i muzeum

[středa, 7. květen 2008]

Nové prostory pro rozšíření expozice o historii lyžování, ale i pro umístění depozitářů a pořádání společenských akcí bude mít jilemnické muzeum. Město totiž získalo z takzvaných norských fondů přes 23 milionů korun na opravu památkově chráněné budovy pivovaru, kterou bude po rekonstrukci muzeum využívat. Pro veřejnost se pivovar otevře zhruba za dva a půl roku.

„Město se bude na nákladech na opravy podílet 15 procenty,“ uvedla projektová manažerka města Jilemnice Petra Therová. Na rozhodnutí o přidělení dotace čekala radnice téměř dva roky. Ještě letos vybere dodavatele stavby, v prosinci začnou přípravné práce.

Budova pivovaru má pět pater a je nedílnou součástí zámeckého komplexu, ve kterém muzeum sídlí. Podle jeho ředitele Jana Luštince pocházejí první zmínky o starém panském pivovaru z roku 1584. Jeho současná podoba je výsledkem úprav z 18. a 19. století. Interiér objektu tvoří rozsáhlé a zajímavé průmyslové prostory, v přízemí je klenutý sloupový sál, který bude po úpravách sloužit kulturním a společenským akcím. „Třeba i svatebním obřadům,“ podotkla Therová.

Parostrojní pivovar v sousedství pochází z roku 1897 a se starou částí tvoří jeden celek. Před první světovou válkou se v něm vařilo kolem 15 tisíc hektolitrů piva ročně, potom ale výroba klesala. Poslední pivo se něm stáčelo kolem roku 1950. Historická budova za komunismu zchátrala a skladovala se v ní dokonce zelenina.

Radnice dává bývalý pivovar do pořádku od konce 90. let, opravit nechala střechu a krovy. Udělala vnější omítky a odborníci budovu odvodnili. Na záchranu pivovaru Jilemnice dává každý rok zhruba milion korun a využívá státní peníze z Programu regenerace městských památkových rezervací a památkových zón. Na obnovu vnitřních prostor by jí vlastní zdroje nestačily.

Navštěvovaná lyžařská expozice ovládne po opravě první nadzemní podlaží pivovaru. V zámeckých prostorách pro ni není dost místa. Lyžařská tradice tvoří spolu s turistikou hlavní část dějin města. Ve druhém podlaží zřídí muzeum, které dostane objekt do správy, tržnici řemesel.

Zdroj: MF Dnes.cz


Pivovar Eggenberg je v konkurzu

[úterý, 6. květen 2008]

Pivovar Eggenberg, který počátkem devadesátých let koupil kontroverzní podnikatel František Mrázek a podle některých informací za ním dodnes stojí jeho syn Michal, je v konkurzu. Týdeníku Ekonom to potvrdil jeho jednatel Jiří Shrbený.

Českokrumlovský podnik vyhlásil insolvenční řízení sám na sebe. »Podali jsme to 11. dubna. Neprávem nás odsoudili k úhradě za dodání zboží v ceně sedm milionů a teď je to s úroky, advokáty, soudními poplatky necelých deset milionů,« tvrdí Jiří Shrbený.

»My máme po roce soudu právoplatně odsouzenou pohledávku v řádech milionů korun,« potvrdil Ekonomu šéf Factoringové společnosti České spořitelny Lubomír Civín.

Záležitost je podle Shrbeného stará dva roky. Tehdy dodavatel dodal pivovaru poškozené chmelové produkty a Eggenberg je proto vrátil a nezaplatil. A tak vznikla pohledávka. »Dodavatel - firma Orin - ji pak převedla na factoring České spořitelny a ta po nás chtěla úhradu,« říká Shrbený.

Eggenberg navštívil exekutor a má v současné době obstavené účty. Přesto jeho vedení věří, že se z problémů dostane. »Rozhodnout musí asi dovolací soud. Nedokážu ale odhadnout, kdy to skončí,« tvrdí Shrbený s tím, že provoz zatím běží dál. Týdeník Ekonom má ale informace, že pivovar už muselo opustit několik zaměstnanců a všechen majetek podniku byl převeden na jiné společnosti.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Hana Mášová, Radan Dolejš


V průběhu května bude do restaurací uváděna sklenice na čepovanou variantu nealkoholického piva Radegast Birell. Nová speciální sklenice je součástí strategie značky Birell neustále zlepšovat prožitek z vychutnání tohoto výjimečného nealkoholického piva. Podle průzkumu, který provedla společnost TNS AISA pro Plzeňský Prazdroj*, je čepované nealkoholické pivo velmi oblíbené - ochutnalo ho už 54 % návštěvníků hospod a restaurací.

Foto

Hlavní předností této speciální sklenice je kromě originálního designu také její váha. Stejně jako u jiných značek Plzeňského Prazdroje je i tato sklenice daleko lehčí než všechny její předchůdkyně. Hmotnost půllitrové sklenice je pouhých 450 gramů, třetinková sklenice má jen 330 gramů. I při této relativně nízké váze je významná její schopnost uchovávat Birell poměrně dlouhou dobu stále hezky vychlazené.V tomto roce se na českém trhu objeví 50 tisíc těchto třetinkových sklenic a přes 100 tisíc půllitrových. Na Slovensku, kde je Radegast Birell také velmi populární, to bude 6 tisíc třetinek a 24 tisíc kusů půllitrových sklenic.

Jak prokázal nedávný průzkum TNS AISA*, obliba čepovaného nealkoholického piva stále vzrůstá. Ochutnalo ho již 54 % návštěvníků pohostinských zařízení a zejména v létě je oblíbené pro svou schopnost skvěle osvěžit. Nealkoholické pivo považují čeští konzumenti za daleko vhodnější doplněk české gastronomie než slazené nápoje. Nejrozšířenější značkou čepovaného piva je Radegast Birell, který je nabízen v několika stovkách provozoven. Celých 94 % konzumentů nealkoholického piva Radegast Birell pije opakovaně.

Podle výzkumu* je nejčastějším místem konzumace nealkoholického piva právě restaurace nebo hospůdka (s 42 %), následuje domov (21 %), práce a motorest. Právě v restauracích a hospodách se tedy již brzy budete moci setkat s čepovaným Radegastem Birell ve speciální sklenici s patřičným logem.

*zdroj: výzkum společnosti TNS AISA pro Plzeňský Prazdroj, prosinec 2007

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Právě před čtyřmi lety byl na trh uveden tmavý ležák Budweiser Budvar. V loňském roce jeho prodej zaznamenal výrazný nárůst o 42 %. Na výsledcích se podílel především export, který se zvýšil o 80 %. Ze 13 na 18 vzrostl loni i počet států, do kterých se tento druh piva vyváží. Během relativně krátké doby získal tento tmavý ležák několik ocenění kvality. Nejprestižnějším z nich je titul „World´s Best Lager“ (Nejlepší ležák světa) získaný v roce 2007 v soutěži britského magazínu „Beers of the World“.

Právě před čtyřmi lety – 28. dubna 2004 - rozšířil Budějovický Budvar, n.p., svou nabídku o tmavý ležák Budweiser Budvar. Tento prémiový tmavý ležák s jemně hořkou karamelovou chutí získal během relativně krátké doby řadu příznivců, o čemž svědčí růst jeho výstavu. V loňském roce Budějovický Budvar vystavil 29 616 hl tmavého ležáku, což je ve srovnání s rokem 2006 téměř o 42 % více. Na tuzemském trhu jeho prodej loni dosáhl objemu 11 728 hl, což je v meziročním srovnání o 7,1 % více.

Významného nárůstu dosáhl tmavý ležák Budweiser Budvar v zahraničí, kde byl prodej v roce 2007 o 80,1 % vyšší než v roce 2006 a dosáhl objemu 17 887 hl. Hlavní exportním trhem bylo Rusko, kde se loni prodalo přes 6 000 hl tmavého Budvaru, to je meziročně o 66,2 % více. Mezi další významné exportní trhy patří Velká Británie, Německo, Finsko a Slovensko. „Velmi si cením výsledků v Chorvatsku. V jižních zemích není tmavé pivo obecně příliš oblíbené, ale v Chorvatsku si tmavý ležák Budweiser Budvar vede překvapivě dobře. Chorvatsko je v dovozu tmavého Budvaru na šestém místě a na našich celkových prodejích se tam tmavý ležák loni podílel ze 22 %,“ říká Ing. Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budějovického Budvaru. Tmavý ležák Budweiser Budvar se loni vyvážel do 18 států. Počet exportních teritorií se meziročně zvýšil o pět. Nejvzdálenější je Vietnam.

Za čtyři roky své existence získal tmavý ležák Budweiser Budvar za originální chuť a kvalitu několik ocenění doma i v zahraničí. V roce 2007 obdržel prestižní titul „World´s Best Lager“ (Nejlepší ležák světa) v mezinárodní soutěži britského pivního magazínu „Beers of the World“, druhé místo v soutěži o „Tmavé pivo roku“ od českého Sdružení přátel piva a stříbrnou medaili v kategorii „Ležák tmavý“ od odborné poroty v rámci Žatecké Dočesné. V roce 2006 byl tmavý ležák Budweiser Budvar oceněn stříbrnou medailí ve světové soutěži kvality výrobků pořádané belgickým International Institute for Quality Selections a v České republice získal titul „Tmavé pivo roku“ od Sdružení přátel piva. V roce 2005 udělila porota nejstaršího londýnského pivního festivalu „The London Drinkers’ Beer and Cider Festival“ tmavému ležáku Budweiser Budvar titul “Best imported beer“ (Nejlepší importované pivo).

Tmavý ležák Budweiser Budvar má obsah alkoholu 4,7 % objemových. Je vyroben stejným postupem jako světlý ležák, za použití hlávkového žateckého chmele a vody ze 300 m hlubokých artéských studní. Rozdílem je použití celkem čtyř druhů ječných sladů: českého, mnichovského, karamelového a praženého. Na rozdíl od většiny ostatních tmavých piv na českém trhu v jeho chuti nepřevažuje sladkost – jeho chuť je jemně hořká s karamelovou příchutí. Má výrazně tmavou barvu, velmi hustou a trvanlivou pěnu a delikátní vůni po praženém sladu. Dodává se v sudech i lahvích.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Pre SABMiller je topoľčiansky pivovar žolíkom pri stíhaní konkurencie

Topoľčiansky pivovar sa roky prezentoval ako originálne slovenské pivo. Bol to odkaz na zahraničných majiteľov najväčších tuzemských pivovarov.

Teraz už aj on patrí firme zvonka. Koncernu SABMiller. A malý pivovar zo susedstva prezentuje ako svoju výhodu, že on varí originálne topoľčianske pivo.

Zlé obdobie slovenského piva, keď medzi rokmi 2002 až 2006 klesla pre vyššie spotrebné dane a menší smäd Slovákov ročná produkcia tunajších pivovarov zo skoro piatich na 3,8 milióna hektolitrov, doznieva.

Vlani sa výroba stabilizovala a očakáva sa rast. Zlé roky poukázali na SABMiller. Firmu, ktorá tu svoj prvý pivovar, východoslovenský Šariš, kúpila pred desiatimi rokmi, poklesy nepostihli.

Predaj piva jej slovenskej dcéry Pivovaru Šariš sa aj počas krízového obdobia stále držal na úrovni 1,25 milióna hektolitrov. Nie, že by sa tradičných značiek Šariša menší záujem netýkal. Ale spoločnosť si pomohla tradične výborným imidžom svojich českých značiek.

Skladačky a tromfy

Keď SABMiller vstúpil v roku 1997 na Slovensko, kupoval od Američana slovenského pôvodu Rudolfa Mosneho Pivovar Šariš ako podnik s najpredávanejšou slovenskou značkou.

Pivo Šariš malo vtedy na tuzemskom trhu najvyšší, 12-percentný podiel. A spolu so Smädným mníchom, druhou značkou východoslovenského podniku, SABMiller ovládol 14 percent trhu.

No súper z Holandska, druhý významný medzinárodný výrobca pôsobiaci na Slovensku Heineken, bol rýchlejší v kupovaní slovenských značiek. Okrem Zlatého Bažanta ovládol Corgoň, Martiner a Gemer. Navyše začal variť nové pivo Kelt.

SABMiller musel doťahovať. Do prelomu milénia bola jeho hlavná zbraň na slovenskom trhu s pivom modernizácia a rozšírenie pivovaru Šariš. A aj vďaka masívnejšej reklame do roku 2000 mierne zvýšil podiel pív Šariš a Smädný mních na tuzemskom trhu k 15 percentám.

Potom použil v boji o slovenských pivárov ďalší tromf. Začal viac šíriť české značky, ktoré získal v roku 1999 kúpou Plzeňského Prazdroja. V ťažkých rokoch poklesu záujmu o slovenské pivo mu pomohol udržať predaj hlavne licenčný Kozel.

Na Slovensku varí aj Gambrinus. Pilsner Urquell a Radegast dováža z Česka. No Kozel je vlajková loď koncernu pre celú strednú a východnú Európu. Vlani sa ho predalo 2,5 milióna hektolitrov, čo sú vyše dve tretiny terajšej celoslovenskej výroby pív.

SABMiller vďaka českým pivám dokázal do roku 2005 svoj podiel na slovenskom trhu dostať k 28 percentám. Využil záujem Slovákov o pivo spoza Moravy. Ešte na prelome milénia české pivá podľa prieskumov SABMiller držali desatinu tuzemského trhu. Predvlani kryli štvrtinu.

Dokopy sa ich tu vypilo viac ako milión hektolitrov. Dovoz pív z Česka predvlani medziročne vzrástol o pätinu, na vyše 600-tisíc hektolitrov. Ostatok tvorili licenčné výroby. Okrem SABMilleru varí na Slovensku české pivo aj Heineken. Starobrno.

SABMilleru chvíľu trvalo, kým začal dôverovať schopnostiam slovenských manažérov. Donedávna jeho tunajším aktivitám šéfovali manažéri z Južnej Afriky, Rakúska či Česka. Od roku 2005 je generálny riaditeľ Pivovaru Šariš a neskôr aj novej sfúzovanej firmy, Pivovary Topvar, Slovák. Imrich Havriš.

Ten pôvodne pre firmu začínal ako regionálny manažér predaja. Potom nabral v celoeurópskej centrále koncernu v Budapešti skúsenosti a spoločnosť ho vytiahla späť na Slovensko.

Za svoj hlavný cieľ označuje dostať SABMiller pred doterajšieho lídra Heineken. „Pracujeme na tom, aby sme ich predbehli. Minulosť dokázala, že tu vieme rásť,“ hovorí.

Predvlani firma kúpila topoľčiansky pivovar Topvar. Ten po poklesoch predaja z krízového obdobia vyrába zhruba 450-tisíc hektolitrov piva a posunul celkový predaj SABMillera na tuzemskom trhu na 1,7 milióna hektolitrov. Dostal koncern na skoro štyridsať percent podielu na trhu. Heineken je o niekoľko percent silnejší.

V posledných dvoch rokoch sa začal SABMiller sústreďovať na rast slovenských značiek. Teraz ide do Šariša umiestniť novú linku na výrobu plechovkového piva za vyše 110 miliónov korún.

Čulý konkurent

I. Havriš priznáva, že po prevzatí Topvaru jeho výroba ďalej klesala, no už to neplatí. Hneď na úvod, ako to už býva, keď slovenskú potravinársku firmu prevezme nový zahraničný investor, museli odrážať dohady, či nezmenia chuť Topvaru.

Navyše v blízkych Nemčiciach začala variť konkurenčné pivo menšia eseročka Starotopoľčiansky pivovar. Ide o mini pivovar s produkciou pár tisíc hektolitrov piva ročne. Ale niektoré topoľčianske krčmy a reštaurácie začal tento podnik získavať vyhláseniami, že po príchode SABMillera práve on varí pravé topoľčianske pivo.

I. Havriš podnikateľskú taktiku novej konkurencie komentovať nechce. Uisťuje, že chuť Topvaru sa nijak nezmenila. „Stále máme ten istý jačmeň, tú istú vodu a pivo varia tí istí ľudia ako pred naším príchodom,“ hovorí. Nejaké krčmy síce Topvar v domovskom meste podľa neho stratil, ale na celoslovenskej úrovni to nič neznamená.

SABMiller s ním má oveľa väčšie plány. Značka Šariš je podľa neho spätá hlavne s východným Slovenskom. No z Topvaru chce za pár rokov spraviť celonárodnú značku. Zatiaľ jedinú národnú značku s menom známym i v zahraničí a silnejším celoslovenským predajom má Heineken. Pivo Zlatý Bažant.

Výhľad Na milión

Do Topvaru tečie viac peňazí na marketing. Ako hovorí šéf firmy, po prvýkrát mal slušný počet reklám v televíziách. Koncern preň kúpil aj marketingovo lukratívnu pozíciu generálneho sponzora slovenského hokeja. V boji o tento post cenovo prebil dovtedajšieho sponzora – značku Corgoň zo skupiny Heineken.

SABMiller zmenil fľaše a etikety Topvaru, zracionalizoval portfólio. Dakedy vyrábali viac 8- až 14-stupňových pív tejto značky. SABMiller pokračuje už len s desiatkou, jedenástkou a dvanástkou. Vynechal aj nealkoholické pivo. Vraj sa neoplatí, tak vozia z Česka Radegast.

Konečný výsledok posilňovania pivovaru Topvar má byť podľa I. Havriša rozšírenie jeho výrobných kapacít z terajších 650-tisíc hektolitrov na jeden milión. Je to výhľadový plán. „Zatiaľ takúto kapacitu na Slovensku nepotrebujeme,“ dodáva I. Havriš.

Budú ju potrebovať, ak Slováci fakt zasa začnú piť viac piva. Alebo dokážu na trhu ukrojiť z pozícii Heinekenu či dovozu iných českých výrobcov. Lebo tí sú podľa I. Havriša tretí rozhodujúci hráč slovenského trhu s pivom. Menšie slovenské pivovary predávajú čoraz menej.

Hlavný súper Pivovarov Topvar je stále slovenská dcéra Heinekenu. Tá v posledných rokoch poriadne pridala v marketingu. I. Havriš si je vedomý, že tento konkurent prišiel s mnohými novinkami pre tuzemských pivárov ako prvý.

Považuje za pochopiteľné, že nové veci skúša líder a ostatní ho nasledujú. Nové sklenené fľaše SABMilleru prišli na slovenský trh až po tých z Heinekenu. Holanďania ako jediní predávajú na Slovensku pivo v plastových fľašiach. A boli to Holanďania, kto začal ako prvý na Slovensku viac šíriť a inzerovať aj svoju globálnu značku Heineken. SABMiller nič podobné zatiaľ nechystá.

Zdroj: O peniazoch.sk


Cesta SABMilleru medzi pivársku elitu

[úterý, 6. květen 2008]

Ešte do roku 1993 mala dnešná svetová dvojka silnejšie pozície len v Južnej Afrike

SABMiller je dvojka na svetovom trhu s pivom, silnejší je len InBev. Ešte do roku 1993 mal tento terajší kolos silnejšie pozície len v Južnej Afrike ako firma South African Breweries.

Prvé skúsenosti s medzinárodným svetom piva firma nadobudla, keď pred štvrťstoročím kúpila od kanadskej firmy Carling O’Keef značku Black Label. Tá sa stala vlajkovou loďou koncernu na juhoafrickom trhu.

Prvé akvizície juhoafrickej firmy sa spájajú s nástupom trhových vzťahov v bývalej komunistickej časti Európy. Prvou zahraničnou akvizíciou koncernu sa stal v roku 1993 maďarský pivovar Dreher.

Poľský Lech prikúpil v roku 1995, rumunský Ursus v roku 1996 a o rok nato prišla prvá slovenská akvizícia – pivovar Šariš. V roku 1998 sa Juhoafričania dostali na veľký ruský trh. Kúpili tam pivovar Kaluga. Ale najdôležitejší úlovok z tohto regiónu prišiel v roku 1999. Plzeňský Prazdroj.

České pivá s ich medzinárodným cvengom mohli Juhoafričania začať vo väčšom vyvážať. Dnes v krajinách strednej a východnej Európy získavajú vyššie trhové podiely aj vďaka českému Kozlu a bohatšie trhy západnej Európy či Severnej Ameriky viac zaujíma drahší Pilsner Urquell.

To bola prvá globálna značka v portfóliu spoločnosti, ďalšie tri získali neskôr. Americký Miller, ktorý sa stal základom aj pre nový názov koncernu, v roku 2002. Taliansku značku Peroni ako prvý úlovok v západnej Európe získali o rok neskôr. A len nedávno pribudol holandský Grolsch.

SABMiller sa nezameriava len na strednú a východnú Európu, kde jeho podiely v jednotlivých štátoch dosahujú zhruba 25 až 50 percent a vo viacerých je číslo jedna. A nesnaží sa robiť zaujímavé akvizície iba v západnej Európe či USA. Koncern sa zameriava aj na nové rozvíjajúce sa trhy.

V Číne kúpil prvé pivovary pred vyše desiatimi rokmi a dnes je tam jednotka. Vyrába aj v Indii a vo Vietname. Silný je tiež v Afrike a Latinskej Amerike, kde vo viacerých krajinách drží dokonca dominantné trhové podiely.

SABMiller rastie hlavne vďaka vyhľadávaniu nových pivárskych teritórií. Netlačí sa za cenu pridrahých akvizícií na silné a dávno obsadené trhy. Napríklad v Nemecku vlastný pivovar nemá a ani neplánuje.

Graf

Zdroj: Etrend.sk


Pivo po slovensky: Načapované v pohári

[pondělí, 5. květen 2008]

Takmer 90 percent Slovákov si na pive najviac pochutí z "krígľa". Šesťdesiatšesť percent z nich uprednostní zručnosť krčmára za výčapom pred fľašou z výrobnej linky.

V tomto ohľade máme konkurentov iba v susednej Českej republike, kde "čapáka" uprednostní 73 percent pivárov. Na opačnej strane sa s trinástimi percentmi ocitli Rumuni, ktorí síce radi pijú z pohára, no viac ako polovica si zlatý mok radšej naleje z fľašky. Táto praktika nie je neznáma ani v našich končinách, kde jej holduje 19 percent obyvateľstva. Zvyšné dve percentá rady pijú z pohára, no pivo doňho najradšej lejú z plechovky.

Viac ako polovica slovenských pivárov (55 percent) pritom obľubuje domáce pivo. Zvyšných dvanásť percent z dovozu a 33 percentám je to jedno. Najväčšími patriotmi v tomto smere sú Česi, z ktorých nedá dopustiť na domáce pivo až 91 percent milovníkov zlatého moku. Za nimi nasledujú Belgičania (81 percent) a Nemci. Domáce pivo najmenej chutí severanom a južanom - 18 percentám Švédov a 19 percentám Talianov.

Výčapom dá prednosť 78 percent Slovákov cez víkend, najčastejšie v sobotu (45 percent), piatok (34 percent) a v nedeľu (31 percent). Medzi pracovnými dňami dominuje s 21 percentami streda, ktorá stojí v kontraste s pondelkom (17 percent). Majstrami v pití cez týždeň sú Španieli, z ktorých 41 percent popíja v pondelok, 47 percent v utorok, 44 percent v stredu a vo štvrtok 30 percent.

Prvé pivo si Slováci zvyknú vychutnať v priemere o 17:20, rovnako ako Dáni. Posledné dopíjame už okolo 20:20, kým Holanďania krátko pred pol jedenástou a Česi tesne po desiatej. Na prieskume o zvyklostiach a obľube konzumácie piva skupiny SABMiller sa zúčastnilo vyše 7,5-tisíca plnoletých respondentov z pätnástich európskych krajín. Slovensko zastupovalo 502 ľudí.

Zdroj: Aktuality.sk


Nezadržitelně se blíží den "D" pro všechny příznivce piv i ostřílené pivní fajnšmekry. V Olomouci na dostihové dráze v Lazcích proběhne již tradiční Olomoucký beerfest, největší přehlídka českých piv. Brány největšího pivního festivalu v ČR se otevřou už ve středu 7. května.

Foto

Celá velkolepá akce bude tradičně zahájena slavnostním naražením soudku litovelského klasicky vařeného piva primátorem města Olomouce. "Naražení dřevěného soudku litovelského piva je už neodmyslitelnou tradicí a téměř obřadním rituálem, který každoročně zahajuje největší přehlídku piv v ČR. Jaké jiné pivo by také mělo tento pivní festival zahajovat, než právě místní stále klasicky vařené litovelské pivo? Dělá slávu celému regionu a může být právem označováno za nejlepší české pivo, protože pravidelně vozí jedno ocenění za druhým z nejprestižnějších tuzemských i světových degustačních soutěží?" říká Miroslav Koutek, ředitel litovelského pivovaru.

Během následujících čtyřech dnů nabídnou bezmála tři desítky českých i zahraničních pivovarů všem návštěvníkům to nejlepší ze své produkce. Kromě největších a nejznámějších značek včetně nejoblíbenějších místních moravských piv z pivovarů Zubr, Holba a Litovel nebudou chybět ani malé regionální pivovary z nejrůznějších koutů republiky, jejichž pivo na Moravě vůbec není k dostání. Na své si tak přijdou opravdu i ti největší labužníci. Prvních 1500 návštěvníků navíc obdrží pivo zdarma.

Nejen o pivu je však letošní ročník Olomouckého pivního festivalu. Všem návštěvníkům nabídne opravdu bohatý kulturní program. Letos poprvé na dvou scénách vystoupí špičky české populární hudby. Návštěvníci se tak můžou těšit na skupiny Divokej Bill, Support Lesbiens, Kryštof, Buty, Fleret a řadu dalších. Nebudou chybět ani hosté ze zahraničí - No name, Peha, Los Banditos.

Zdroj: Olomoucko24.cz | Autor: Miroslav Slaný


Pilsner Urquell vítězí i v Kanadě

[pondělí, 5. květen 2008]

Čeští fanoušci si mohou dopřát své oblíbené pivo i v Quebec City, místě konání světového šampionátu v hokeji.

Za posledních dvanáct měsíců vzrostly prodeje piva Pilsner Urquell v Kanadě v řádu desítek procent – v provincii Quebec o 28 %, v provincii Ontario dokonce o 39 %. Celkově export dlouhodobě vzrůstá přibližně o 10 % ročně, za uplynulých 12 měsíců se do Kanady vyvezlo 21 000 hl.

V současné chvíli je na většině území Kanady Pilsner Urquell k dostání zejména v maloobchodních prodejnách. Nicméně počet míst, kde si jej lze vychutnat čepované, se bude zvyšovat od 1. července letošního roku, kdy bude ve větším měřítku zahájen export a prodej sudového piva.

„V posledních letech se nám daří zvyšovat prodej piva Pilsner Urquell v Kanadě o desítky procent za rok, i přesto že celkový trh s pivem stagnuje. Je to na zdejším trhu nejprodávanější české pivo. Značka zde má velmi dobrou pozici a získává si stále větší oblibu. Věřím, že zpříjemní pobyt i českým fanouškům, kteří Kanadu navštíví,“ řekl Frederic Aubry manažer odpovědný za prodej PU v Kanadě.

Pivo Pilsner Urquell lze v Quebecu ochutnat například zde:

Pub St-Alexandre – 1087 Rue St Jean, Quebec, QC

Jedna z nejznámějších pivnic s dlouhou tradicí, nachází se ve staré části Quebec City a nabízí široký výběr piv z celého světa.

Další místa:

Bar St-Angèle – 26 Rue Ste Angele, Quebec, QC

Pub Nelligan – 789 Cote Ste-Genevieve, Quebec

Pub de l’Oncle Antoine – 29 Rue St-Pierre, Quebec

Pub Edward – 824 Boul Charest E, Quebec

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Tajemství Chodského piva

[pondělí, 5. květen 2008]

Tři legendární hory charakterizují krajinu historického Chodska - Dyleň, Přimda a Čerchov, které jsou součástí pásu pohraničních hor Českého lesa dlouhého asi sto kilometrů. Český les si dodnes uchovává místy i hodně opuštěný a tajemný krajinný ráz. Většina obyvatel českého vnitrozemí vůbec netuší, jaké poklady skrývá bývalý hraniční hvozd, který byl mezi lety 1938 až 1989 turisticky z velké části nepřístupný.

V místech, kde neprostupné lesy protínají staré obchodní cesty, se potkáváme s dávno zapomenutou minulostí a zajímavou původní architekturou.

Kromě zemědělství a zpracování dřeva se v kraji Českého lesa rozvíjela v minulosti těžba a výroba železa, sklářství, papírenská výroba a sirkařství. Typickým řemeslem bylo také pivovarnictví. V Českém lese existovalo 53 pivovarů, z nichž největší množství jich bylo na Tachovsku.

Obliba piva z pivovarů v Českém lese pronikla hluboko do vnitrozemí i do Bavorska. Kvalitu vyráběných piv významně ovlivnilo používání surovin, jejichž složení je spojené s místními klimatickými a geologickými podmínkami. Z masivu Borské žuly, který protíná oblast Českého lesa, vyvěrá mimořádně měkká voda, která je pokladem pro místní pivovarskou výrobu. Další surovinou je ječmen, jehož kvalitu ovlivňuje nadmořská výška a dostatečný přísun srážek zadržených hradbou hraničních hor. Převažující západní proudění přináší do oblasti častý přechod frontálních poruch, bouří, dešťů i sněhových mraků. Český les je drsný, ale kouzelný kraj, s lidmi hrdými na svou bohatou minulost a řemeslné umění předků.

Tradice pivovarnictví zde pokračuje dodnes. V rodinném pivovaru v Chodové Plané stále při výrobě piva přísně dodržují klasické výrobní postupy a pivo zde dozrává v sudech unikátního labyrintu osm set let starého skalního sklepa. Tyto skutečnosti vedly Evropskou unii k ochraně piva z Českého lesa udělením značky chráněného zeměpisného označení Chodské pivo(r).

Zdroj: iHNed.cz


Jak si vede sladařský průmysl v EU

[pondělí, 5. květen 2008]

Výroba sladu je přírodní proces. Základní surovinou je ječmen a k výrobě je kromě technologického zařízení nutná voda, vzduch a energie.

Slad je jednou z klíčových a nezbytných surovin na výrobu piva. Cílem sladování je přeměnit ječmen na slad bohatý na enzymy a extrakt, a to za minimálních nákladů a ztrát. Proces výroby sladu lze z hlediska jednotlivých výrobních fází rozdělit na tři úseky - máčení, klíčení a hvozdění. Sladovnický ječmen je máčen ve vodě po dobu jednoho až dvou dní, čímž se zvýší obsah vody v zrnu z 12-14 % na 42-44 %. Dalším krokem je klíčení, které trvá průměrně pět dnů. Během klíčení dochází k tvorbě a aktivaci enzymů a uvolnění škrobových zrn. Závěrečnou fází je řízené snížení vláhy zvané hvozdění, které probíhá jeden až dva dny a sníží vláhu na 4-5 %, čímž je zajištěna dlouhodobá stabilita a skladovatelnost hotového sladu. Teplo zastaví klíčení, vytváří barvu, chuť a aroma sladu. Na výrobu jedné tuny sladu je potřeba v průměru 1,27 tuny ječmene, 5-7 m3 vody a 1,18 MWh energie.

Sladařský průmysl prošel v minulých letech velmi obtížným obdobím. Proč? Důvodem byla celosvětová nerovnováha v nabídce a poptávce po sladu, kdy nejprve nabídka výrazně převýšila poptávku. Došlo k výraznému snížení cen sladu, sladařské marže poklesly pod úroveň nákladů a rovněž ceny sladovnického ječmene byly pod velkým tlakem. Reakce průmyslu byla velmi rychlá a razantní. Byly uzavřeny méně efektivní sladovny a došlo k bankrotu několika sladařských společností, z nichž nejznámější byla německá firma Weissheimer se sladovnami v Německu, Polsku a Maďarsku. V letech 2004-2006 došlo k poklesu výroby sladu v EU o 500 tis. tun. V roce 2006 se situace otočila a nabídka sladu byla a stále je nižší než poptávka. Všechny sladařské firmy jsou v současné době vyprodané a celosvětově je krátkodobý nedostatek výrobních kapacit. Vzniklá mezera bude zaplněna nejpozději v roce 2009, kdy budou do provozu uvedeny rozestavěné či plánované projekty. Trh se sladem a jeho ceny rovněž výrazně ovlivnily problematické sklizně ječmene v Evropě v letech 2006 a 2007. Bezprecedentní růst cen sladovnického ječmene po sklizni 2007 byl s jistým odstupem následován i odpovídající korekcí cen sladu. Faktem ovšem je, že sladařské firmy upravovaly ceny sladu se zpožděním a utrpěly významné finanční ztráty.

Důsledkem výše zmíněných turbulencí je zásadní změna ve způsobu prodeje sladu. Nepřiměřené riziko finančních ztrát pro sladaře a reálná hrozba nedostatku základní suroviny pro pivovary vedly k uzavírání dlouhodobých smluv, které eliminují riziko pro obě strany. V těchto kontraktech je pevně sjednáno množství sladu, sladařská marže a způsob stanovení ceny ječmene po sklizni. Smlouvy jsou uzavírány na 3-5 let. Globální pivovarské a sladařské společnosti tímto způsobem zajistily většinu obchodu se sladem. Jednoznačnou výhodou těchto smluv je, že zajistí financování nových projektů.

Vlastníky sladařských společností v EU jsou především rodinné firmy nebo farmářská družstva. Kromě velkých nadnárodních společností s výrobní kapacitou přes nebo okolo 1 mil. tun je zde i řada malých rodinných sladoven, především v Německu a částečně i v České republice, kde je řada sladoven s kapacitou 1000 až 50 000 tun. Z důvodu roztříštěného vlastnictví dochází k velmi pomalé konsolidaci.

Evropa a svět

Na světovém trhu se sladem se ročně zobchoduje 4,5 mil. tun, přičemž podíl EU činí 2,5 mil. tun, tj. více než 55 %. Na vnitřním trhu EU se prodá ročně 5,9 mil. tun. Proč má evropský slad dominantní postavení? Hlavní důvody jsou dva:

- evropské klima, které je ideální pro pěstování sladovnického ječmene a výrobu sladu;

- logistika.

Evropa je největším světovým producentem ječmene. Pokud dochází ke kvalitativním výpadkům sklizně, tak jsou to lokální problémy, které jsou kompenzovány dodávkami z jiných regionů Evropy. V minulosti se nikdy nestalo, že by byl postižen celý kontinent. Rovněž je malé riziko, že by byl vývoz sladu nahrazen výrobou sladu v některé z importních zemí v tropech. Evropské moderní sladovny jsou velmi efektivní ve spotřebě energie a pokus o výrobu sladu v tropech by byl ekonomickým nesmyslem.

Logistika je vždy konkurenceschopná, pokud existuje tok zboží oběma směry. Evropa je v současné době obrovský trh s 456 miliony spotřebiteli s relativně vysokou kupní silou a životní úrovní. Je to významný obchodní partner pro všechny státy, které importují slad.

Pokud vezmeme v úvahu následující čísla, tak mluví sama za sebe:

V Kanadě žije 32,5 mil. a v Austrálii 20 mil. obyvatel. Náklady na dopravu kontejnerů z klíčových přístavů v Evropě do Asie jsou nižší než z Kanady a dokonce i Austrálie. Vzdálenost přitom nehraje rozhodující roli.

Zásadní dopad na sladařský průmysl v EU měla výstavba nových sladařských kapacit v Rusku a na Ukrajině. Rychlý rozvoj pivovarského průmyslu v Rusku si z počátku vyžádal import kvalitního sladu především z EU. Ten v letech 2002-2004 činil 500-550 000 tun. Poté prudce klesl na 140-150 000 tun v letech 2006 a 2007, jako důsledek nárůstu tamní výroby sladu. Od roku 2003 do roku 2008 bylo vybudováno 1 285 000 tun nových sladařských kapacit. Rusko se stalo od roku 2006 dokonce exportérem sladu. Od roku 2007 disponuje přebytky kapacit v objemu 150-170 tisíc tun.

Velký vliv na potřebu sladu má pokles spotřeby sladu při výrobě piva. V nových pivovarských zemích je sypání na 1 hl výrazně nižší než v tradičních pivovarských regionech. Výsledkem je výrazný pokles spotřeby z tradičních 16-18 kg/hl na 12-13 kg/hl, což je celých 30 %. Rovněž v západní a střední Evropě se v posledních 10 letech snížila spotřeba sladu v důsledku vyššího extraktu sladu, vyšší efektivnosti pivovarů a trendu výroby méně stupňových piv.

Významný vliv na budoucnost sladařství v EU budou mít ceny sladovnického ječmene. Jejich výše musí být taková, aby zajistila farmářům atraktivní příjem na hektar plochy. Protože farmář je jediným článkem v řetězu mezi ječmenem, sladem a pivem, který má možnost volby. Farmář může nahradit ječmen jakoukoliv jinou plodinou, která mu zajistí větší návratnost vložených prostředků a často s menším rizikem. Sladař a pivovarník tuto možnost volby nemají, potřebují ječmen a slad. V souvislosti s předpokládanými změnami klimatu začne narůstat využívání ozimých odrůd ječmene. Rovněž pěstování ječmene a výroba sladu bude vystavena většímu riziku, zvláště ve Středomoří a na Balkáně. Zdá se, že velké ohrožení pěstování ječmene ze strany surovin na výrobu biopaliv se snížilo, v souvislosti s předpokládanou revizí dotační podpory zavádění biopaliv.

Česká republika

Český sladařský průmysl již prošel částečnou restrukturalizací, ale stále patří společně s německým k nejméně efektivním v Evropské unii. Průměrná výrobní kapacita přibližně 14,6 tis. tun na jednu sladovnu je příliš nízká a dlouhodobě neudržitelná. Je sice pravda, že tato struktura, stejně jako v Německu, do jisté míry odráží strukturu pivovarského průmyslu, ale sladovna je výrobcem suroviny a nikoliv konečného výrobku, a tudíž nikdy nebude moci kalkulovat s výraznou prémií za vyšší nákladovost v menším provozu, respektive za vyšší podíl lidské práce při výrobě humnových sladů. Na zvýšení produktivity bude neúprosně tlačit růst mzdových nákladů a rovněž snížená ochota sladovníků k namáhavé manuální práci.

Stále roste podíl nákladů na energie na celkových nákladech na výrobu sladu (bez nákladů na ječmen). V moderních sladovnách činí přibližně 35 % a na výrobních nákladech bez odpisů je to dokonce více než 55 %. Je to jednoznačně největší nákladová položka a pouze sladovny využívající energii efektivně budou schopny v budoucnu obstát.

Výrazný růst prodeje sladu mimo EU není reálný. Tlak z okolních zemí EU působí i na trh v ČR. Po vstupu ČR do EU byly okamžitě zrušeny veškeré celní a dotační bariéry omezující či bránící volnému pohybu sladu na vnitřním trhu EU. Čeští sladaři mají na jedné straně volný přístup na obrovský trh, ale na druhé straně musí čelit výrazně větším konkurenčním tlakům. Zhruba polovina sladu vyrobeného v ČR je využita českými pivovary, druhá polovina je exportována především do okolních států, zejména Polska, kam směřuje téměř polovina českého vývozu sladu. Růst tuzemské spotřeby piva není reálný, a tedy jakýkoliv nárůst výroby sladu musí být určen pro export, a to ve formě piva nebo sladu. Zatím se dařilo zvyšovat vývoz sladu i piva. Pro sladaře je výzvou podpora úsilí pivovarů při prosazování českého typu piva na světových trzích.

Vliv vývoje v pivovarství

Rychlá celosvětová koncentrace pivovarského průmyslu působí zpětně i na klíčové dodavatele. Zavádění kvalitativních standardů, sjednocená nákupní politika, využívání globálních znalostí trhu a požadavek na maximální transparentnost cenových kalkulací vytváří na menší nezávislé dodavatele tlak, kterému nejsou schopni čelit. Logickým důsledkem tedy je, že partnerem těchto globálních pivovarských skupin se stává pouze dodavatel, který je schopen se rozvíjet stejně dynamicky a zajistit požadovanou kvalitu, konkurenceschopnou cenu a bezpečnost dodávek v plném smyslu tohoto slova.

V současné době probíhá koncentrace v pivovarském průmyslu rychleji než ve sladařském. Podíl největších světových pivovarských skupin na trhu je vyšší než podíl největších sladařských firem. Je velmi pravděpodobné, že současné cenové turbulence urychlí restrukturalizaci sladařského průmyslu a že zanikne celá řada sladoven i celých společností. Otázkou pouze je, jak dlouho tento proces bude trvat.

Sladařský průmysl v EU

Zpracuje 11 milionů tun sladovnického ječmene pěstovaného téměř výhradně v EU.

Umožňuje efektivní využití 3,3 milionu hektarů půdy na pěstování ječmene.

Roční výroba dosahuje 8,8 mil. tun sladu, což je 42 % světové výroby.

Celosvětová spotřeba je 22 milionů tun sladu, z čehož 94 % je využito na výrobu piva, 4 % k výrobě destilátů (především whisky) a 2 % pro ostatní odvětví potravinářského průmyslu.

EU představuje více než 55 % rostoucího světového obchodu se sladem, v roce 2006 činil vývoz 2,5 milionu tun.

Je zde 147 výrobců sladu (2006).

Graf

Tabulka

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Richard Paulů - generální ředitel Sladoven Soufflet ČR


Pěnivý mok dorazil na rozcestí, kudy již před časem prošla gastronomie a víno

Kdo alespoň občas cestuje po Česku, nemůže si toho nevšimnout. Jedete dejme tomu z Prahy zalyžovat si někde v Jizerských horách nebo v Krkonoších. Cestou míjíte - někdy těsně, jindy větším obloučkem - celou řadu pivovarů, např. v Nymburce, Nové Pace, Klášteře, Svijanech, Vratislavicích, Malém Rohozci, Vrchlabí, daleko to není ani do Broumova, Pardubic či Náchoda. Zaparkujete, nasadíte běžky a vyrazíte na túru. Chcete-li se ale cestou osvěžit pivem, jste nuceni se občerstvit většinou jedinou značkou piva.

A nebo jiný příklad. Nikdo nepochybuje o tom, že nejkvalitnější a nejluxusnější hotely jsou důležitými vstupními branami do naší země, které rozhodují o tom, zda k nám bude nebo nebude jezdit nejbohatší světová klientela. Na nápojovém lístku těchto hotelů proto můžete najít někdy až stovky vybraných nejkvalitnějších vín a desítky nejušlechtilejších destilátů z celého světa. Poptá-li se ale hotelový host v "zemi piva" po pěnivém moku, zpravidla mu nabídnou zase jen jeden jediný.

Tekutý chléb?

Zásluhou rekordní spotřeby piva na osobu, obecné popularity tohoto nápoje mezi obyvatelstvem a faktu, že české pivo patřilo mezi těch několik málo komodit, za něž jsme se nemuseli stydět ani za komunismu, je pivo v našich myslích přiřazeno k "rodinnému stříbru" českého národa. K čemu je však i ten nejcennější rodinný poklad, když se s ním neumíme hrdě pochlubit a necháváme jej uzamčený v temnotě trezoru přežívajících stereotypů a předsudků, nedostatku nápaditosti a odvahy k něčemu novému?

V důsledku souhrnu historických souvislostí a především přičiněním komunistického režimu, který z piva učinil uměle levný roubík do úst národa, jenž - nezvláčněn pivem - by mohl začít reptat, se z piva stal proletářský nápoj a popelka české gastronomie. S pivem si mnoho lidí stále ještě častěji spojuje představu chasníka v montérkách, který cestou ze šichty v zakouřeném hostinci za vzrušené debaty o vývoji fotbalové ligy udělá svých deset kousků, než představu mondénní dámy, jež v elegantní restauraci ze vkusné sklenice vychutnává některý mistrovský produkt z bohaté nabídky piv na nápojovém lístku. Jestli se vám tato představa jeví jako za vlasy přitažená, pak vězte, že je nejvyšší čas se probudit. Právě teď totiž prožíváme čas dramatických proměn na jevišti české pivní kultury.

Osudová bifurkace

Pivo dorazilo na rozcestí, kudy již před časem prošla gastronomie a víno. Střední proud zglajchšaltovaného pohostinství se rozdvojil. Jedno rameno teče navigací potřeb moderního životního stylu, což znamená rychlé občerstvení, jídlo "s sebou", účelnost, rychlost, jednoduchost. Druhý proud meandruje nivami, kde kvete pestrá flóra tužeb po neobyčejnosti, nadstandardnosti. Cílem je tu zážitková gastronomie, etnické kuchyně z celého světa, unikátní prostředí, luxusní nabídka jídel a nápojů, nejrůznější doplňkové programy.

Víno je i nadále k dostání "za babku" v krabicovém balení řetězcových supermarketů, ale drtivou většinu garážových domácích prodejů sudových moravských vín (pro Pražáky) už nahradily příjemné a elegantní vinotéky s výběrem kvalitních vín z domova i celého světa. Host neváhá za láhev dobrého vína v restauraci či vinárně zaplatit částku ještě nedávno nepředstavitelnou. Na tomtéž rozcestí tedy nyní stanulo i pivo. Jaký další vývoj můžeme očekávat?

V supermarketech budou i nadále k vidění štosy přepravek s konzumními druhy piv pro běžnou spotřebu v domácnostech, výčepy v českých hospodách i nadále denně protečou tisíce hektolitrů marketingově nejúspěšnějších výčepních piv z masové produkce našich největších pivovarů. Je to tak v pořádku. Ale je nejvyšší čas umět se postarat o rychle rostoucí skupinu hostů, kteří hledají větší výběr, vyšší kvalitu, něco mimořádného a neobvyklého, něco dosud nepoznaného.

Vyprávějte, pivníku!

Pivo má možnost vstoupit do gastronomie dvojími dveřmi. Především přichází pivo na stůl jako ušlechtilý nápoj, který si zaslouží vysokou kulturu servisu. Ten se vyznačuje podobnými pravidly jako podávání vína. Ve hře je výběr a doporučení správného typu nebo dokonce konkrétní značky k vybranému pokrmu, volba vhodného typu skla, podání vhodným způsobem odpovídajícím danému typu piva včetně správné teploty. Zdá se vám to přehnané? Považujete-li za samozřejmé, že brandy se nalévá do sklenice jiného tvaru než whisky a že je rozdíl mezi sklenicemi na bílé a červené víno, nemělo by vás zarazit, že svrchně kvašená piva vyžadují zcela jiný tvar sklenice než ležáky plzeňského typu. Pestrost tvarů sklenic užívaných pro různá piva například v zemi s tradičně vysokou pivní kulturou, tedy v Belgii, mnohonásobně převyšuje sortiment stolního skla, s jakým se zatím můžeme setkat v nabídce dodavatelů na českém trhu.

Asi hned nepůjde o to, jestli hostu doporučit světlý ležák z toho či onoho pivovaru, ale i naprostý laik asi uzná, že bude nějaký rozdíl v tom, jestli nějaký pokrm zapijeme půllitrem světlého výčepního piva, pšeničným svrchně kvašeným pivem nebo pohárem tmavého šestnáctistupňového speciálu. V oboru pohostinství je zaděláno na zrod nové specializace. K číšníkům, výčepním, sommeliérům, barmanům a baristům se připojuje pivník (složenina ze slov pivo a číšník), tedy jakýsi pivní sommeliér. Od něj se očekává, že s hostem bude schopen o pivu pohovořit stejně zasvěceně jako sommeliér o vínu, že bude znát základní postupy při výrobě piva a rozdíly mezi hlavními typy piv, že bude mít přehled o nabídce na domácím trhu i o situaci na pivní scéně v jiných zemích, že bude umět popsat základní charakterové vlastnosti piv typických pro různé země a kultury a mnoho dalších věcí.

Odpusťte, Magdaleno Dobromilo...

A jsou tady ještě ony druhé zmíněné dveře, kterými pivo vstupuje do vysoké gastronomie. Tyto dveře vedou do kuchyně. Pivo je totiž nedocenitelnou a zatím stále ještě hodně opomíjenou surovinou pro přípravu pokrmů. I zde však platí, že není pivo jako pivo. S běžným výčepním desetistupňovým pivem v kuchyni díru do světa neuděláte. Zkuste ale oprášit některé staré české recepty Rettigové a jiných tradičních českých kuchařek. Že už jste zkoušeli podle Magdaleny Dobromily připravit pivní polévku a nebyla k jídlu? Samozřejmě, jinak to nemohlo dopadnout. V době života naší obrozenecké královny kuchařek bylo běžným českým pivem svrchně kvašené bílé, povětšinou pšeničné pivo, které bylo na konci devatenáctého století nástupem spodně kvašeného plzeňského piva doslova smeteno z trhu a vyřazeno z výrobního programu prakticky všech českých pivovarů, kterých v té době bylo ještě několik set. Pivní polévka připravená z piva plzeňského typu opravdu dobrá není, ale teď, kdy se pšeničné pivo vrací na český trh a do portfolia českých pivovarů, lze různé staré receptury s úspěchem vrátit do našich kuchyní.

Díky stále ještě patrnému vlivu slavné francouzské kuchyně není ani u nás použití vína při přípravě pokrmů ničím mimořádným. Víno ale lze s úspěchem nahradit vhodně vybraným pivem. Nejlépe je sáhnout pro mimořádně silná, "hustá" piva, u nichž zpravidla i obsah alkoholu dosahuje úrovně srovnatelné s vínem. Takové pivo je všestranně použitelné, od prostého podlévání masa při pečení po použití v různých marinádách pro nakládaní masa, ryb a drůbeže, nebo dokonce jako přísada při přípravě dezertů. Fantazii našich tradičně nápaditých kuchařů se meze nekladou.

Nechte maličkých přijíti ke mně!

Dostane-li se tedy nějaké speciální pivo do hotelu či restaurace na základě požadavku šéfkuchaře jako surovina do kuchyně, jenom zcela neschopného F&B manažera, jenž si nezaslouží mzdu svoji vezdejší, nenapadne, že může přiobjednat nějakou tu bedničku navíc a rozšířit nabídku nápojů v baru o něco nového a unikátního. Tudy vede cesta k tomu, aby se naše rodinné stříbro zaskvělo v plné kráse na prostřené tabuli. Nejpestřejší nabídka různých speciálních piv, která se mohou stát perlami našich nápojových lístků a nedocenitelným kořením v našich kuchyních, pochází totiž především z produkce českých středních a malých pivovarů, jež se tímto způsobem snaží čelit ostré konkurenci velkých pivovarů, řízených většinou kapitálově silnými nadnárodními skupinami.

Dveře do nejvyšších pater české gastronomie jsou pro pivo pootevřeny a je v našem nejvlastnějším zájmu je těmito dveřmi vpustit. Pokud tak včas neučiníme, můžeme jednoho dne zjistit, že nejenom naše rodinné stříbro se kamsi podělo, ale že už jsme navždy odsouzeni k používání importovaných plastikových příborů na jedno použití.

Zdroj: iHNed.cz


Nejsilnější pivo je U Medvídků

[pondělí, 5. květen 2008]

Historie domu "U Medvídků" se datuje od počátku 15. století. Dům je pojmenován po jednom z prvních majitelů, Janovi Nedvídkovi, který roku 1466 založil pivovar nepřetržitě vyrábějící až do roku 1898. Poté již nemohli majitelé právovárečných domů na Starém Městě pražském konkurovat nově vznikajícím průmyslovým pivovarům, a proto své malé pivovary uzavřeli a založili Měšťanský pivovar v Holešovicích. Jeho prvním ředitelem se stal poslední medvídkovský sládek Karel Vendulák. Pivovar byl přestavěn na jednu z největších pražských pivnic, ve které byl na počátku 20. století provozován 1. pražský tingl-tangl (kabaret). V padesátých letech byl majitelům objekt odejmut bez náhrady ve prospěch socialistického státu. Do roku 1989 dům chátral a teprve po jeho navrácení dědicům původních vlastníků začala oprava objektu, při které byla rozšířena pivnice a vybudován stylový penzion. Poslední etapa rekonstrukce byla dokončena v roce 2005, kdy byla dokončena přestavba původní sladovny na "Dům piva" zahrnující pivovarský obchod, kabaretní sál a minipivovar. První várka byla symbolicky uvařena 17. listopadu 2004, což je přesně 15 let po sametové revoluci.

"Naším cílem nebylo vyrobit co nejvíce piva, ale co nejlépe ukázat proces výroby včetně již dnes nepoužívaných postupů, jako je štokové chlazení, otevřené kvasné kádě, dřevěné ležácké sudy a ruční stáčení do lahví s patentním uzávěrem," říká ing. Jan Göttel, jednatel společnosti O.G. "Proto vznikl nejmenší restaurační pivovar v České republice s maximálním ročním výstavem 250 hl polotmavého 13stupňového ležáku OLDGOTT. Pro zajímavost - roční výstav v roce 1888 byl 4320 hl nahořklého žaludečního piva ročně."

"Protože máme rádi výzvy, napadlo nás pokusit se uvařit naopak nejsilnější pivo nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Zatím neznáme ani žádné silnější pivo na světě podle výše stupňovitosti - extraktu původní mladiny. Všechna známá silná piva mají pouze vyšší obsah alkoholu. Polotmavý speciál X-BEER 33 je držitelem certifikátu nejsilnější pivo v ČR podle extraktu původní mladiny 33,48 % hm."

Autoři piva X-BEER

Minipivovar "U Medvídků" provozuje O.G. spol. s r. o. X-BEER stvořil Ladislav Veselý, sládek s bohatými zkušenostmi z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, který vařil pivo nejen v českých pivovarech, ale i v Japonsku a Slovinsku. Dodavatelem technologie je společnost Pivo Praha, hlavním technologem pak její jednatel ing. Jan Šuráň. X-BEER se vyrábí tradiční technologií s použitím speciálních postupů v různých stadiích výroby piva.


«« « Strana 668 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň