Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Rok ve znamení Bernarda

[úterý, 11. leden 2011]

Rodinný pivovar BERNARD má za sebou úspěšný rok. V době všeobecnému útlumu na českém pivovarnickém trhu se mu podařil vystavit rekordní objem piva. Daří se mu především díky strategii, která se zaměřuje na tradičně vařené a chuťově zajímavé pivo.

Rodinný pivovar BERNARD v loňském roce vystavil rekordní objem nepasterizovaného piva, a to celkem 204 tis. hektolitrů. Daří se mu navzdory celkového poklesu českého pivovarnického trhu, který dle nejpesimističtějších odhadů v roce 2010 klesl až o 12 procent.

"V roce 2010 se každý den vypilo přes 112 tisíc piv, nealkoholických piv či ovocných nápojů z Rodinného pivovaru BERNARD, to je pro nás samozřejmě velice příjemná informace," komentuje rekordní výstav spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Znamená to tedy, že si například každý plnoletý obyvatel města Plzně mohl dát každý den jednoho BERNARDA.

Další pozitivní zprávou je pak zvýšený podíl nealkoholických piv a nápojů na celkovém výstavu Rodinného pivovaru BERNARD. Ten se meziročně zvýšil o 1,3 procenta. Hlavním důvodem jsou podle pivovaru inovace v podobě nového nealkoholického nápoje na bázi piva Bernard s čistou hlavou Višeň, kterou lze společně se Švestkou připravit i jako svařený nápoj. Oproti předchozím rokům pivovar zaznamenal také nárůst podílu prodeje speciálů a vícestupňového piva na celkovém výstavu.

Rekordní výstav pivovar podpořil také rekordním množstvím ocenění - celkem 24 cen za uplynulý rok. "Všechna ocenění pro nás mají vypovídající hodnotu a velice si jich vážíme. Na druhou stranu, tím nejpodstatnějším pro nás je spokojený zákazník," doplňuje Stanislav Bernard.

Zdroj. Protext.cz


V táborském informačním středisku na Žižkově náměstí začal předprodej vstupenek na 21. ročník pivních slavností, které se konají v hotelu Palcát. Všichni příznivci zlatavého moku si pivní svátky užijí od 1. do 4. února.

Příznivci piva se začátkem února už pojednadvacáté sjedou do táborského hotelu Palcát. Dříve než tu však budou moci ochutnat známé či méně známé značky, musí do fronty. Vstupenky už jsou v prodeji v informačním středisku.

"Zájem je velký, vstupenek je omezený počet, a proto je možné, že se někteří na ten svůj vybraný program výjimečně třeba i nedostanou," upozorňuje Alois Srb, ředitel 21. Reprezentačních pivních slavností.

Jedním dechem však dodává, že opozdilci nemusejí být smutní. Na každý den je k dispozici 900 vstupenek v cenách 120 až 150 korun, většina z nich je k sezení.

Největší zájem je o závěrečný den, na ten lístky zmizí z předprodeje za jeden až dva dny. Na ostatní tři dny konání slavností jsou v prodeji maximálně týden. Organizátoři však pamatují i na pivaře, kteří se vypraví do táborského Palcátu na poslední chvíli. Pro ně mívají v záloze pár vstupenek k stání.

Stovka druhů piv z téměř padesátky domácích i zahraničních pivovarů tu poteče plným proudem po všechny dny od 1. do 4. února.

Nezbytnou součástí slavností bude odborná degustace sládky a výrobními řediteli pivovarů. Tato profesionální porota vybere mezi 450 vzorky piv rozdělených do 21 kategorií ty nejlepší, které ocení Zlatou pivní pečetí.

Zlatá pivní pečeť

Letos bude o Zlatou pivní pečeť soutěžit 95 pivovarů z deseti zemí. Nejvzdálenější pivo bude z Japonska, nejexotičtější zřejmě z Kazachstánu.

Táborské pivní slavnosti jsou zároveň jedinou příležitostí na světě k soutěži minerálních vod. Ta nejúspěšnější si odtud odveze ocenění Zlatý český pramen.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz


Životopisy starých hospod jsou často plné příběhů dnes už zapomenutých hostinských a štamgastů. Hostinec U Laušmanů ve Dvoře Králové nad Labem však patří k těm, v jehož štítě je stále jméno zakladatelů a hosté mu jinak neřekli ani v dobách, kdy se na soukromé podnikatele mělo zapomenout.

A může se pochlubit také tím, že nejedno pivo a panáka oblíbeného rumu tady vypil Jaroslav Jakoubek. Muž, jemuž se dodnes přezdívá otec českého šansonu. Dvorní skladatel Ljuby Hermanové, který skládal i textoval písně pro další známé zpěváky a složil například pro Martu Kubišovou a Waldemara Matušku skvělý, leč za normalizace zakázaný duet Víc nechtěl by snad ani d´Artagnan.

Sál hostince kraloval celému městu, byl v něm i Žižka

Restaurace U Laušmanů leží v České Padharti v severním předměstí Dvora Králové nad Labem od druhé poloviny 19. století. Vystavěl ho hostinský Jan Laušman a na tehdejší dobu to byl podle historiků čin podnikatelsky poměrně odvážný.

Protože Podharť měla necelých sto domů s 639 obyvateli a pitné vody ze starého pramene se jí dostalo teprve v roce 1875 díky jednomu z předků Jana Laušmana,“ uvádí bývalý kronikář Dvora Králové nad Labem Pavel Janoušek, který nás provede historií staré hospody ve Vrchlického ulici.

Po prvním majiteli tu čepoval pivo jeho syn Emanuel a dalším pokračovatelem rodu byl potomek Jan. Od dob Rakouska-Uherska se vnější podoba hostince prakticky nezměnila. Hostinec však musel čelit a obstát v soutěži s ostatními podharťskými hospodami a tak majitelé neustále zvelebovali jeho vybavení.

Podharť totiž měla další čtyři hospody. Klustovu pod nemocnicí, hospodu U Slunce s kuželníkem a hampejzem, Rouskovu pod památníkem T. G. Masaryka a Hakovu v Tyršově ulici. Ve všech hospodách se hostům dostalo i té nejintimnější dámské obsluhy,“ píše místní historik a upozorňuje, že u jediné Laušmanovy hospody není známo, že by kdy hostila „kněžky lásky“.

Laušmanův hostinec měl ale v Podharti výsadní postavení a vždycky si zachoval své původní jméno. Taneční sál hostince byl vyhlášený a byl konkurencí pro další dva ve městě. „Svým vnitřním vybaveným a výzdobou však předčil oba sály předčil,“ upozorňuje Pavel Janoušek.

Stěny tanečního sálu zdobila poprsí našich národních velikánů, například Františka Palackého nebo husitského vojevůdce Jana Žižky. Majitel později k sálu přistavěl prostorné jeviště pro divadelní představení a hudebníky. Vždyť dechové orchestry pánů Kejklíčka, Mühlbauera, Vlka a hasičů bývaly mnohočlenné a vyžadovaly velký prostor,“ říká badatel.

Dík, že nemluvíte o politice. A Stalinovi zdraví

V hostinci se čepovalo Klazarovo pivo, což byl královédvorský pivovarník a jeho pivovar zanikl až v 70. letech minulého století. Na čepu bylo ale i Hermanseifské pivo z Rudníku.

Na rozdíl od dnešních výčepů se pivo pumpovalo ze sklepa z dřevěných sudů vzduchem. „Vzlykající“ pumpa byla po dlouhá léta na chodbě. Majitel královédvorského pivovaru Jan Klazar se také postaral o to, aby majitel pivní potrubí čas od času „profoukl parou“". Pavel Janoušek připomíná, že za protektorátu se čepovalo nejen v Laušmanově hostinci řídké válečné sedmistupňové pivo a to je ještě hospody dostávaly v omezeném množství.

Tehdy prý visela v lokále malá cedulka s nápisem „Děkujeme, že zde nemluvíte o politice“. Ovšem ta nemohla hospodu plnou známých a sousedů odradit. Ti si našli svou řeč, která komentovala například vývoj na bojových frontách slovy „ti jim to zas nandali“. Pouze, když přišel někdo cizí, se řeč stočila rychle na sport. „Na sklonku války se pak v hospodě zdravilo pozdrav Stálý nový zdraví“, což bylo přání vítězícím rudoarmějcům a jejich vůdci Stalinovi.

Pavel Janoušek popisuje i historické interiéry hostince: Nad vstupními dveřmi do lokálu byla hlava bradatého kozla, stěny zdobily historické obrázky, například zobrazené slavné setkání králů Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína.

O policejní hodině či parketách, které zničilo sušení obilí

V Laušmanově hostinci byly i staré hodiny, takzvané pendlovky. „Hodiny musela mít každá hospoda, protože určovaly zavírací, takzvanou „policejní“ hodinu. Není ale žádným tajemstvím, jak se tato policejní hodina dodržovala. Tichým karbaníkům stačila zatemněná okna, hlučnější společnost se stěhovala do zadní místnosti. Nepolepšitelní hosté ale končili na ulici,“ popisuje bývalý kronikář města Pavel Janoušek. A dodává, že pendlovky od Laušmanů si nakonec odnesl jeden z pozdějších nájemců do jiného královédvorského hostince U Raků.

Všichni původní majitelé byli české národnosti s vlasteneckým cítěním. A dali tomu průchod i v lokále. Starší štamgasti vzpomínali, že se v lokále často zpívalo a že sám Laušman občas vytáhl housle a rád zpívající doprovodil. „Nesměly to však být žádné odrhovačky. Měl rád národní a lidové písně,“ popisuje Pavel Janoušek. a dodává, že o zábavu se v hostinci staral i podharťský heligonkář Olda Vyhledal svými „zednickými“ varhany, jak se heligonce přezdívalo.

V padesátých létech minulého století musel v hostinci skončit původní majitel. Z výčepu zmizelo řízné Klazarovo pivo. Sál podlehl zkáze - parketovou podlahu trvale vyboulilo uskladněné obílí, které se tu sušilo.

Přestože Laušmanův hostinec měl v době, kdy patřil pod státní podnik Restaurace a jídelny řadu horších i lepších hospodských, pod žádným z nich nedosáhla hospoda bývalého lesku. V sedmdesátých letech pak přestalo po uzavření bývalého Klazarova pivovaru v hospodě téci i královédvorské pivo. Vrátil se k němu až nynější majitel Václav Ryba. V Laušmanově hostinci točí místního Tambora, kterého začal před dvěma roky vařit ve Dvoře Králové stejnojmenný nový pivovar.

Před čtvrtstoletím hazard a trosky, dnes hospoda a bowling

V osmdesátých letech proslul hostinec U Laušmanů také jako tajná herna hazardu. Hrálo se v něm takzvané „plátýnko“, česká obdoba rulety, při níž se vyhrávaly nebo prohrávaly poměrně velké peníze. „Hrávalo se v bývalé trafice a bývalém bytě Laušmanů. Od výčepu tam vedlo signalizační zařízení, ve dveřích bylo jen kukátko. A když se objevili esenbáci, dostali hráči hazardu signál. Okamžitě zhasli a ztichli. Jen příslušníkům bylo občas divné, že kolem hostince parkují fára z Prahy, Liberce, Budějovic, Hradce, ale uvnitř sedí jen hrstka místních obyčejných lidí,“ vzpomíná Václav Ryba.

Ten, když v roce 1991 hostinec od rodiny Laušmanů krátce po restituci kupoval, měly historické dokumenty jako úřední datum rok 1895. „Ale už tehdy v nich bylo napsáno, že to byl dříve hostinec,“ říká Václav Ryba, který hospodu postupně renovuje. Když totiž hospodu koupil, byla hodně zruinovaná. „Hospoda byla obouchaná a měla stará rozsekaná okna. Zpočátku sem vozil pravidelně jeden můj známý do Dvora Králové z Krkonoš autobusy holandských turistů. A ti si vždy fotili, kam lezou,“ vzpomíná s úsměvem Václav Ryba, který postupně starý sál proměnil v bowling a opravil vnitřek i vnějšky hostince. Lokálu se ale snaží ponechat vizáž staré, útulné hospody.

Při rekonstrukci také zjistil, že hostinec byl třikrát přistavovaný a našel v něm i kolejnice pro zavěšené maso. „Asi tu byl u hostince i řezník,“ míní Václav Ryba, který dnes vede restauraci U Laušmanů se synem.

Nedávno strávili v hostinci s kamarády a přáteli dvacáté Vánoce. Od rána v lokále už tradičně hrála živá country kapela a domů šli chlapi až před večeří dobře naladěni. Kdo ví, možná s nimi ten den byl i otec českého šansonu Jaroslav Jakoubek.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Petr Broulík | Kráceno


V Martine sa má opäť variť pivo

[pondělí, 10. leden 2011]

V meste Martin sa zrejme opäť začne vyrábať pivo. Spoločnosť Sawpi, s.r.o. totiž plánuje v lokalite Priekopa postaviť minipivovar Martpils.

Ako vyplýva z investičného zámeru, ktorý už spoločnosť predložila na posúdenie vplyvov na životné prostredie (Environmental Impact Assessment - EIA), s výstavbou malého pivovaru by sa malo začať v máji tohto roka, pričom ukončenie výstavby je naplánované o rok neskôr. Vzniknúť by malo desať nových pracovných miest. Výstavba minipivovaru by si mala vyžiadať niečo vyše 68 tis. eur.

Ročne plánuje investor vo svojom pivovare Martpils vyprodukovať šesť tisíc hektolitrov piva. "Pivovar nemá ambíciu byť konkurenciou pre veľkých dodávateľov piva, ale chce ponúknuť domácky varené pivo tak reštauráciám ako aj svojim zákazníkom vo vlastnom výčape," uviedol investor v posudzovanom zámere. Výrobná hala minipivovaru by sa mala rozprestierať na ploche takmer 450 metrov štvorcových.

Turiec mal takmer 200 ročnú tradíciu výroby piva na Slovensku. Históriu výroby piva v Turčianskej kotline začal písať pivovar v Necpaloch. Ten zanikol v roku 1890. Neskôr pokračovala výroba piva v meste Martin, kde sa vyrábalo pivo Martiner. Posledné roky pivovar v Martine patril do zoskupenia pivovarov spoločnosti Heineken Slovensko. Tá sa v roku 2003 rozhodla pivovar zatvoriť a presunúť výrobu martinského značkového piva do nitrianskeho pivovaru. "Výhodou minipivovaru na pivovarskom trhu je skutočnosť, že pivo vyrobené v minipivovare bude trochu iného charakteru ako pivá vyrábané veľkými pivovarmi, kde sa prejavuje uniformita výroby ako dôsledok znižovania nákladov na výrobu," konštatuje sa v zámere.

Spoločnosť Sawpi so sídlom vo Vrútkach vznikla podľa výpisu z Obchodného registra SR v roku 2005. Firma sa podľa informácií dostupných na internete zaoberá výrobou a vývojom vyhrievacích telies, špirál a elektrických ohrevných platní používaných v elektrických radiátoroch a v gastronomickom odvetví. Jediným spoločníkom je fyzická osoba.

Zdroj: Spravy Pravda.sk | SITA


Minipivovary v rozkvětu

[pátek, 7. leden 2011]

První Zpoždění roku 2011 bylo zároveň mým prvním Zpožděním na Radiu Wave. Téma jsem vybral aktuální a vskutku české – minipivovary. Aktuální je z toho důvodu, že minipivovary v současnosti prožívají neuvěřitelný boom. Z jakého důvodu považuji toto téma za české, to asi nemá smysl dále rozvíjet. Mé pozvání na lehce pivní řeči přijal majitel nuselské restaurace Zlý časy Jan Charvát. O jeho přehledu v problematice svědčí už jen fakt, že ve svém vlastním lokále čepuje pivo z 24 malých pivovarů.

Když se řekne „malý pivovar“, zdaleka není jisté, že máme všichni na mysli to samé. Pojem totiž nespecifikuje, jak moc malý ten pivovar je. Navíc existuje ještě celá řada dalších termínů, které příliš světla do této problematiky nevnášejí: minipivovar, restaurační minipivovar, mikropivovar… S definicí toho, co vlastně chci zkoumat, mi pomohl ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Charvát. Zároveň jsme probrali „pivní legislativu“ a zhodnotili, jak velký boom pivovary daného typu vlastně zažívají.

Nebude to dlouho trvat a v Kostelci nad Černými lesy už budou místní hasit žízeň pivem z vlastního pivovaru. Bude to přitom velká rarita – společnost Dej Bůh štěstí chce totiž rozjet výrobu pomocí technologií z třicátých let. O návratu černokosteleckého ležáku jsem hovořil se zástupcem společnosti Dej Bůh štěstí Milanem Starcem.

Zatímco v Kostelci se výroba vlastního piva teprve chystá, pražský minipivovar Richter už čepuje zlatavý mok léta, a to nejen v restauraci U Bulovky, ale také v Jihoměstském pivovaru. Pražané za to vděčí majiteli pivovaru a sládkovi Františku Richterovi.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Petr Dušek


Měsíčník Pivo, Bier & Ale vyjde v nakladatelství ROW Pavla Borowiece. Časopis má podle svého vbydavatele zacelit "pivní díru na časopiseckém trhu".

První číslo měsíčníku vyjde 26. ledna. "Uzavře se období příprav, které trvalo s menšími přestávkami od prosince 2009," uvedl pro Strategii Borowiec.

Měsíčník Pivo, Bier & Ale podle svého vydavatele a šéfredaktora nabídne stálé rubriky na téma degustace, nová piva, rodinné pivovary, pivní turistika po Čechách i do zahraničí, ale také gastronomie nebo káva.

V každém čísle čtenář najde rozhovor se sládkem nebo velký profil českého i zahraničního pivovaru.

Pivo, Bier & Ale vyjde v rozsahu 64 stran ve formátu A4 s lepenou vazbou V2. Náklad dosáhne počtu pěti tisíc výtisků. Grafickým řešením se chce vyrovnat zavedeným časopisům o gastronomii nebo vínu. Prodejní cena časopisu bude 49 korun.

V lednu 2011 vydavatel spustí také internetové stránky Pivobierale.cz. Obě média budou vedle sebe působit souběžně. Internetové stránky nabídnou především informace, prostor pro diskuse, možnost hlasování v anketách i soutěžích a podporu prodeje měsíčníku včetně jeho akcí.

Zdroj: Strategie.cz


Sběrateli učarovaly pivní lahve

[pátek, 7. leden 2011]

Do ucelené kolekce domažlického a koutského pivovaru chybí Stanislavu Poislovi jediná lahev.

Unikátní sbírkou historických pivních lahví se může chlubit Stanislav Poisl ze Kdyně. Ke svému koníčku přišel vlastně náhodou.

Foto

Proč jste začal sbírat zrovna pivní lahve?

Začal jsem před čtrnácti lety díky kolegovi, který už je sbíral. Přinesl jsem mu jednu, kterou jsem dostal. On mi ji však vrátil s tím, že sbírá jen lahve z Plzeňska a Klatov. Lahev mi nejen zůstala, ale navíc jsem dostal ještě čtyři navrch. Tak se mi to zalíbilo, že jsem si také založil sbírku.

Popište nám vaši sbírku.

Podařilo se mi nashromáždit patnáct set lahví. V republice existovalo zhruba pět set padesát pivovarů a téměř každý měl svou vlastní lahev. Existuje spousta jejich variant. Mám zde lahve s litými nápisy z celé republiky. Západní Čechy se snažím rozdělovat podle regionů. Mimo to sbírám i lahve s erby a všechny původem z knížecích a hraběcích pivovarů.

Jaká je pro vás nejcenější?

To nejde jednoznačně říci. Mám jich hodně oblíbených. Jedna z nich je s obrovskými nápisy, kterou jinde v republice nenajdete. Hodně vzácné jsou třeba lahve z hostouňského pivovaru a mnoho je jich tady z dnes už zaniklých obcí.

A váš nejstarší a naopak nejmladší unikát?

Nejstarší jsou lahve z poběžovického a plzeňského pivovaru, ty byly vyrobeny v roce 1885, nebo z roku 1890 tu mám lahev z Tachovska. Většina jich pocházi z let 1910 až 1920. Nejmladší jsou ze staňkovského pivovaru z roku 1928. Lahve s nápisy se přestaly vyrábět v roce 1940. Musím říci, že si na jejich výrobě opravdu dali záležet. Mezi mé unikáty určitě patří ještě plná lahev piva s hrdlem zalitým voskem z roku 1920, která pochází z železnorudského pivovaru.

Co třeba domažlický nebo koutský pivovar?

Z koutského pivovaru mám patnáct oboustranných erbovních lahví. Chybí mi jen jedna varianta, ale tu vlastní pouze sběratel v Příbrami. Co se týká domažlického pivovaru, tak mám kromě jedné varianty kompletní sbírku, v níž nejstarší lahev je z parního pivovaru z roku 1920.

Jak se lahve vyráběly?

Sklo se lilo do forem a pak se foukalo. U lahví z bělského a poběžovického pivovaru byly naprosto geniálně vyřešeny uzávěry a to závity rovnou v hrdle. To žádné jiné v okrese neměli a v republice jich bylo minimum. Většinou se uzavíraly korkovými špunty nebo patentními uzávěry.

Jak zjistíte, odkud která pochází a podle čeho se orientujete?

K tomu existují knihy, které popisují všechny pivovary. Obsahují informace, kdy byly založeny, kdy zanikly, kdo byl jejich majitel, kdo sládek a také obtisky jejich lahví. Díky této literatuře se mohou sběratelé snáze orientovat. Zjistil jsem ale, že spousta lahví, které mám ve své sbírce, v těchto knihách ještě chybí.

Co ještě vaše sbírka obsahuje?

Mám zde půllitry se jmény hostinských. Dříve měl každý domažlický a klatovský hostinský své vlastní půllitry s litými a svéráznými nápisy, například Václav Pojar Nová Kdýň, nebo Jiří Váchal Kouto. Mladší variantou jsou pak půllitry s nápisy vlastníka hospody na dně. Mám i kolem tří set originálních limonádových lahví, několik původních pivních soudků a samozřejmě i vývěsní štíty, které nechyběly nad žádnou hospodou. Mezi starými, na nichž jsou ještě dvoumístná telefonní čísla, mám i vývěsní štít z hospody ve Filipově Hoře, která přestala fungovat nedávno.

Jakou hodnotu mají jednotlivé lahve?

Cena těch běžnějších se pohybuje kolem sta až dvou set korun. Opravdu dobrá lahev se cení tak pěti sty korunami.

Chybí vám nějaké specifické kousky a kolik byste byl ochoten za ně zaplatit?

Největší radost by mě udělalo, kdyby někdo měl pivní lahev z chotiměřského, mutěnínského, poběžovického, ronšperského či trhanovského pivovaru a chybí mi také Královec z Domažlic. Pokud by je někdo měl a byl by ochoten je prodat, může se mi ozvat na tel. 603 158 092. Velmi dobře za každou lahev zaplatím. Za tyto unikáty jsem ochoten zaplatit čtyři až pět tisíc korun.

Komu jednou předáte svoji sbírku?

To nevím. Mám dvě dcery, které to moc nezajímá. Snad ji jednou věnuji nějakému muzeu.

Jaké pivo máte nejraději?

Nejsem pivař, ale když je pivo dobré, rád si ho dám. Nejvíc si pochutnám na koutské dvanáctce a svijanské třináctce.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Helena Bauerová | Foto: Stanislav Šebek


Náchodský okresní soud vrátil státnímu zastupitelství k došetření případ bývalého starosty Náchoda Oldřicha Čtvrtečky. Ten je podezřelý, že při prodeji náchodského pivovaru zneužil své pravomoci a porušil povinnosti při správě cizího majetku. Za to může jít do vězení.

Soud rozhodl o vrácení případu státnímu zastupitelství při předběžném projednání obžaloby.

Vyšetřovatelé z policejního útvaru pro odhalování korupce tvrdí, že smlouva, kterou Čtvrtečka uzavřel s novým vlastníkem pivovaru, libereckou firmou LIF, neodpovídala návrhu schválenému zastupitelstvem.

Policisté bývalého starostu viní například z toho, že změnil datum na kupní smlouvě o prodeji sta procent akcií pivovaru. Také některé formulace smlouvy prý byly dodatečně změněny.

Podle policie tak vznikla Náchodu škoda 35 milionů korun. Jiný zájemce, který ve výběrovém řízení neuspěl, totiž nabízel víc.

Holba žaluje město

Oním zájemcem byla společnost Holba, která v další kauze žaluje město Náchod a požaduje, aby soud prohlásil kupní smlouvu na bývalý městský pivovar za neplatnou. Prodej prošetřuje také Evropská komise.

Bývalý starosta se ale hájí, že nabídka společnosti Holba byla pro město nevýhodná a žádala odklad platby konečné sumy až na několik let. Podle starosty Holba podmiňovala zaplacení nabízené částky tím, že se pivovaru bude několik let na trhu dařit.

"To je, jako by někdo koupil váš dům, pár let v něm bydlel a teprve potom se rozhodoval, jestli vám ho zaplatí nebo ne," řekl před časem Čtvrtečka.

Vinu odmítá, poukazuje na rozhodování zastupitelstva jako celku a obává se podjatosti místního Okresního soudu v Náchodě.

Zda na dnešní líčení osobně dorazí není jasné, ve středu před procesem ale nebyl k zastižení. Podle rodinných příslušníků odjel mimo město a nechal doma telefon.

Přestože prodej náchodského pivovaru u řady obyvatel města budil obavy a nelibost, vedení pivovaru dnes tvrdí, že se podniku daří mnohem lépe než dříve. Zaměřil se na speciály a využívá třeba distribuční sítě pivovaru Svijany, který rovněž vlastní společnost LIF.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor: Petr Broulík


Osud barokního pivovaru, který po loňských zásazích města zůstal bez střechy, je nyní opět tématem číslo jedna v Roudnici nad Labem.

Zatímco za posledních dvacet let se o zchátralou památku nikdo příliš nezajímal, nyní město vede čilou korespondenci s majitelem. Američan, John D. Bailey, který pivovar vlastní, začal s městem komunikovat.

Diskutuje se o prodeji pivovaru do vlastnictví města, vše je ale zatím předmětem jednání. Pan Bailey si klade podmínku zachování pivovaru,“ přiblížil obsah korespondence hlavní iniciátor snah o záchranu pivovaru a v říjnových volbách (zatím neprávoplatně) zvolený zastupitel Roudnice Jiří Brodský. Jak vysvětlil, nabízí se více možností, včetně navázání spolupráce obou stran.

S panem Baileym komunikujeme téměř denně. Stojí o to, aby zůstal pivovar zachován a začalo se s jeho opravou,“ uvedl Brodský.

Pivovar je v současné době bez střechy, k nařízenému provizornímu zastřešení zatím nedošlo. „Jak to bude se zastřešením zatím nevíme, projekt je hotový, ale čeká se na nové zastupitelstvo města,“ vysvětlil Brodský.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená


Na konci roku se konají různé taškařice a veselice, soubor Furiant z Bakova nad Jizerou jezdívá na exkurze do pivovarů.

Foto

Vánoční a silvestrovské radovánky jsou za námi. A tak nám nezbývá, než si zavzpomínat na pěkné chvíle ve společnosti prima lidí a těšit se buď na další svátky, na dovolenou a nebo na další advent.

A nebo si ten nadcházející rok zpříjemnit třeba takovým zajímavým výletem, jako to udělali na konci roku členové souboru Furiant a jejich známí a kamarádi, když se vypravili na exkurzi do pivovaru. A protože už navštívili v uplynulých letech pivovar v Nymburce a Nové Pace, tentokrát se rozhodli pro pivovar vzdálenější, aby si užili projížďky vlakem.

Je to s podivem, ale z Bakova nad Jizerou až do Rychnova nad Kněžnou bylo pohodlné a celkem rychlé spojení bez zbytečných časových prostojů při přesedání, a že se přesedalo celkem čtyřikrát.

V pivovaru přivítal výpravu v dobových kostýmech jednatel společnosti a po vypovězení krátké historie pivovaru obeznámil přítomné i s dlouhou historií budovy. Pak už skupinu o třiceti lidech vedl rovnou ke zdroji.

Varna je v Rychnově sice malá, ale útulná a hned v úvodu dostanete třetinku výborného piva. Následovala procházka po dalších místnostech pivovaru, kdy se všichni pohodlně usadili v palírně a ochutnávali Zilvara, Kněžnu a Habrováka. Že vám názvy něco připomínají? Správně, knihu Karla Poláčka Bylo nás pět. Ten zde ve městě tvořil a asi by se hodně divil, kdyby potkal Furianty, protože všichni vypadali jako by právě vyšli z povedeného televizního seriálu s Petrem Bajzou v čele.

V palírně se ale ochutnávala i skvělá hruškovice, a tak poté vzaly žaludky přítomných za vděk utopenci, či nakládaným hermelínem. Oběd v hotelu na náměstí byl také bezchybný, a tak se všichni mohli přesunout na nádraží a pohodlně docestovat zase zpět do Bakova.

Ostatní cestující vzali se sympatiemi za společnost rozjařenou partičku a někteří i děkovali, že se mohli s folklórním souborem vrátit o mnoho a mnoho let zpátky. Tak uvidíme, kam nás Furianti pozvou před příštím Silvestrem.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka a foto: Monika Čapková


V Jihlavě uvařili v loňském roce sto čtyřicet tisíc hektolitrů piva. Prodej piva v regionu tak za poslední dva roky více než zdvojnásobili.

Nejvíce jihlavského piva Ježek vypijí obyvatelé Vysočiny. Dopustit na něj nedají ale ani Slováci a spousta jiných národů, včetně exotických.

Jsem rád, že už jsou za námi velkoobjemové exporty laciného piva do Itálie, Maďarska a Polska za bývalých majitelů. Za zcela jiných podmínek již třetím rokem probíhá export kvalitního piva do tradičních a nových odbytišť. Konkrétně je to tradiční Slovensko, Rakousko, Německo, Itálie a Švédsko. Nově Lotyšsko, Litva a Ukrajina. Ze vzdálenějších a exotičtějších zemí pak Hong Kong a Jižní Korea,“ vyjmenoval výrobní ředitel a sládek pivovaru Jaromír Kalina.

Ještě před několika lety se jihlavský pivovar pohyboval nad existenční propastí. Jeho piva se v roce 2008 uvařilo pro domácí trh méně než třicet tisíc hektolitrů. Od té doby se ale situace výrazně změnila. Vedení pivovaru si dalo za cíl ukončit nevýhodné exporty, vrátit se k původní receptuře Ježka a začít znovu budovat jeho věhlas.

Dnes jihlavské pivo nabízejí stovky restaurací na Vysočině. Jeho prodej loni dosáhl hranice osmdesáti tisíc hektolitrů, což představuje šestnáct milionů pivních půllitrů. Piva celkem v Jihlavě uvařili sto čtyřicet tisíc hektolitrů. Oproti předchozímu roku je to mírné zlepšení.

Za tímto úspěchem stojí především návrat k původní chuti piva. Začali jsme vařit pivo tak, jak jsme vždy chtěli, a vrátili jsme pivu Ježek jeho tradiční chuť. Zároveň jsme znovu začínali s budováním exportu. V našem pivovaru se sešla parta lidí, kterým velmi záleží na našem pivu, a to se pochopitelně odráží ve vynikajících výsledcích,“ vysvětlil Kalina.

Vrchol objemu výroby a exportu piva byl ve středověku. „Je doloženo, že od sv. Jiří roku 1588 do sv. Jiří roku 1589 jihlavské pivovárky navařily 1118 várek po šestnácti sudech. To představuje 17 888 sudů piva. Středověká míra jeden sud se rovnala čtyřem českým vědrům. Jedno vědro pak 56,6 litru. Meziroční výstav piva tak byl neuvěřitelných čtyřicet tisíc hektolitrů piva,“ uvedl Jaromír Kalina.

V té době se spotřebovala podstatná část v Jihlavě a okolí, část pak byla exportována do Brna a na císařský dvůr do Vídně.

Prodej nejoblíbenějšího piva Ježek 11 se za poslední půlrok zvýšil o více než dvacet procent. Stejně dobře se prodávala také Šenkovní 10 a speciály. Nárůsty jsou patrné zejména v sudovém pivu, u láhví je prodej stabilní.

Pivovar musel na podzim zvýšit cenu svých výrobků, do kterých se promítl nárůst vstupních surovin. „Pokud chceme udržet kvalitu našeho piva, znamená to vařit ho z nejlepších surovin, které na trhu jsou. A ty zdražily. Přesto se naše piva dnes prodávají za ceny nižší, než je obvyklé u ostatních. Je to tím, že pivo nevozíme po celé republice a neinvestujeme miliony do reklamy,“ popsal Miloš Vostrý, obchodní ředitel Pivovaru Jihlava.

Loni slavil jihlavský pivovar výročí sto padesát let od doby, kdy poprvé uvařili pivo. Zároveň si připomenul také téměř sedm set let sladovnictví a pivovarnictví v královském městě Jihlavě, jehož přímým pokračovatelem je současný pivovar.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Michaela Hrozková


Historie tohoto nejznámějšího belgického klášterního piva sahá až do poloviny 13. století. Tenkrát se mniši během postní doby potřebovali posilnit „tekutým chlebem“, a tak začali vyrábět právě toto svrchně kvašené tmavé pivo se sytě hnědou barvou, silnou, plnou chutí a aromatem praženého sladu. Tyto atributy dodnes dělají z piva Leffe Bruin jedinečný nápoj pro dlouhé zimní večery, které svou chutí a vůní předčí i leckterá vína. Navíc, kromě toho, že představuje víc než lahodný doplněk k chutnému jídlu, lze jej uplatnit i v řadě zajímavých receptů.

První historický záznam o svrchně kvašeném pivu Leffe Bruin pochází z roku 1240. Na soutoku řek Leffe a Meuse byl založen klášterní pivovar – v té době bylo tradicí, že lahodný mok vařily zejména klášterní pivovary – a od prvně zmíněné řeky převzalo později toto jedinečné pivo svůj název. Původně si na něm vedle mnichů pochutnávali i poutníci a náhodní pocestní, vzápětí ho na svůj stůl přizvali i šlechticové a šlechtičny. Leffe Bruin se až dodnes, tedy celých sedm set sedmdesát jedna let, vyrábí podle tradiční receptury, kterou vynalezli zruční mniši.

Svrchně kvašené tmavé pivo Leffe Bruin s obsahem alkoholu 6,5 % se může pochlubit temně hnědou barvou, silnou, plnou chutí a výjimečným aroma praženého sladu. Staletí vývoje ho přivedla až na samý vrchol sládkovského umění. Leffe Bruin zejména svou barvou a harmonií předčí i burgundská vína,“ vysvětluje Libor Vávra, obchodní sládek společnosti Pivovary Staropramen, výhradního distributora tohoto belgického speciálu u nás.

Leffe se servíruje v originální sklenici, ve které vynikne jeho jedinečná barva, pěna i aroma a přináší konzumentům i výjimečný estetický zážitek.

Čeští konzumenti navíc stále více volají po netradičních pivech. Ačkoliv většinou mají své oblíbené značky, k určitým příležitostem a pokrmům zkrátka dávají přednost speciálům, jež nabízejí novou chuťovou pestrost a variabilitu. Leffe Bruin tuto poptávku dokonale uspokojuje. Dopřávají si ho navíc nejen běžní milovníci piv, kteří dostali chuť na něco výjimečného, ale také lidé, kteří pivu tolik neholdují.

Leffe Bruin se skvěle hodí například ke zvěřině. Jeho plná chuť a aroma je přesně to, co tento druh masa vyžaduje,“ vysvětluje Libor Vávra. Z piva Leffe Bruin můžete připravit vynikající večeři, kterou nepohrdne ani ta nejnáročnější návštěva. Nebo vám konfitovaný bok z mladého vepře se silnou redukcí piva Leffe Bruin a shiso salátkem nepřipadá dostatečně honosný?

Postup je následující: vepřový bůček zbavte kostí a chrupavek, důkladně omyjte, vetřete česnek se solí a kmínem a vložte do pečící nádoby vhodné velikosti – takové, aby vám pokud možno nezbylo příliš prostoru kolem masa. Přidejte sádlo, několik stroužků česneku, rozpůlenou cibuli, celý černý pepř, drcený kmín a tymián a nechte maso při nízké teplotě (cca 85 stupňů Celsia) konfitovat v troubě asi osm hodin. Pivo Leffe Bruin svařte a redukujte tak, že vám tekutina začne houstnout (zhruba na 1,5 dl). Salát důkladně properte, natrhejte a prohoďte s olivovým olejem, solí a pepřem. Jídlo servírujte třeba s rozpečeným chlebem.

Ať již tedy sáhnete po Leffe Bruin coby samostatném lahodném speciálu, přizvete ho k zimní hostině nebo ho použijete přímo při vaření, rozhodně vás nezklame. Naopak, možná, že až ochutnáte jeho jedinečnou chuť, na „běžná“ piva už zcela zapomenete.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Reportáž z Podkováně II.

[úterý, 4. leden 2011]

Staronová měděná „dvojnádobovka“ postupně nahrazuje v původním prostoru varny svou děravou železnou předchůdkyni a pomalu se tak stává její hrdou nástupkyní - Reportáž ZDE. Práce vrcholí i přes nepřející škarohlídy (diskuzní fórum ZDE) a o dalším vývoji Vás budeme informovat.

Zdroj: Pivovar Kostelec.cz


Nový pivní speciál Radegast Extra Hořký, první v historii pivovaru Radegast, míří za svými spotřebiteli do stovek hospod a restaurací po celé Moravě. Jeho čepování zahájí ve čtvrtek 6. ledna v 18:00 hod. moravské osobnosti v čele se zlatými olympioniky Jiřím Raškou a Davidem Moravcem. Radegast Extra Hořký načepuje osm osobností na sedmi různých místech Moravy ve stejnou chvíli.

Nový speciál od nošovických sládků Radegast Extra Hořký je unikátní vyšší dávkou chmele – žateckého poloraného červeňáku, což je chmel nejvyšší kvality. „Nový speciál patří k nejvíce hořkým pivům na českém trhu. Přes svou vysokou intenzitu však zůstává hořkost příjemná a je vhodně doplněná bohatou sladovou chutí,“ přiblížil chuť nového piva manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Čepování piva Radegast Extra Hořký bude oficiálně zahájeno ve čtvrtek 6. ledna v 18 hod., a to hned v sedmi moravských městech najednou.

Do ostravské restaurace U doktora v pasáži Vesmír dorazí bývalý hokejista Vladimír Vůjtek a kapitán vítkovických hokejistů Jiří Burger. V Radegastovně ve Frenštátě pod Radhoštěm načepuje první Radegast Extra Hořký zlatý olympionik Jiří Raška. Podobně tomu bude i v Orlové, kde v Centru přivítají hokejistu Davida Moravce. Osobnosti spustí výčepní kohouty ve všech městech v jeden okamžik. Po oficiálním zahájení čepování pak budou připraveny se podepsat fanouškům či se s nimi vyfotit.

Speciální pivo uvařil Radegast poprvé ve své historii. Jsme velmi rádi, že k tak významné události, jako je zahájení čepování piva Radegast Extra Hořký, přijali pozvání praví moravští chlapi, z nichž mnozí jsou skutečnými legendami,“ řekl manažer značky Radegast Pavel Kmínek. Nový speciál je k dostání nejen v hospodách, ale také v lahvové variantě v prodejnách.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Obnovit historickou budovu pivovaru v Bílině na Teplicku chce soukromá společnost. Od města odkoupí zchátralé objekty pivovaru a přebuduje je v komerční centrum i ubytovací kapacity. V pivovaru by kromě nového bydlení měl vzniknout i malý pivovar.

Foto

Další zájemce chce provozovat chátrající lázně v Bílině na Kyselce. Český investor má zájem vstoupit spolu s městem do akciové společnosti. Lázně by měli opět poskytovat tradiční služby a navíc by mělo v areálu lázní vzniknout i wellness centrum. Počítá se také s lázeňskou variantou domu pro seniory. Zastupitelé budou o odprodeji pivovaru a také o lázních jednat na počátku roku 2011.

Zdroj: iTeplice.cz


Pivovar Bernard spustil nový web

[pondělí, 3. leden 2011]

Nové webové stránky Rodinného pivovaru Bernard, jejichž spuštění bylo avizováno již na podzim právě uplynulého roku, byly dnes spuštěny. Redesignovaný web klade důraz na image a kult značky a má podpořit její prémiové vnímání.

Aktualizaci a správu obsahu nové prezentace Rodinného pivovaru Bernard zajišťuje Edee CMS, redakční systém z dílny agentury FG Forrest. Stejná agentura také nový web vytvářela. „Tuhle spolupráci jsem si moc užil. Bylo fajn vytvářet web s klientem, který ví, co chce a zároveň si nestojí paličatě na svém a nechá si od Vás poradit. Pro mě tedy příjemná práce se super výsledkem, který si pochvaluje i klient“, zrekapituloval spolupráci na projektu Michal Šíma, Project Manager společnosti FG Forrest.

Zdroj: MaM iHNEd.cz | Autor: Michal Kříž


Chmelaři na severu Čech doplácejí na mimořádně dobrou úrodu. Letos měli druhou nejlepší sklizeň končícího desetiletí, ale o chmel není zájem. Urodilo se totiž všude. Výkupní ceny tak spadnou až o 20 procent. Pěstitelé kvůli tomu nemusejí mít na obnovu chmelnic.

"Dostanou za chmel asi o 20 procent nižší ceny než před rokem, což je pro ně problém," přibližuje paradoxní situaci Pavel Šponer, který s chmelem obchoduje v žatecké společnosti Bohemia Hop.

V porovnání s loňským úspěšným rokem sklidili letos tuzemští chmelaři ještě o 1 156 tun víc. Hlavním důvodem bylo větší množství srážek proti dlouhodobému průměru.

"Podle informací Chmelařského institutu také došlo u žateckého poloraného červeňáku k navýšení prodeje sadby," uvedl tajemník svazu pěstitelů Michal Kovařík.

Pěstitelé si ale přáli, aby se chmel prodával alespoň za loňské ceny, které byly zhruba 180 tisíc korun za tunu. Podle předsedy svazu pěstitelů Bohumila Pázlera je to minimální cena, kterou potřebují, aby alespoň udrželi současné osázené plochy. A to se jim nevyplní.

V tradičních pivovarských zemích klesá výroba piva

Podle některých světových statistických údajů by se mohlo zdát, že výroba piva neklesá. Více ho produkují zejména země s velmi početným obyvatelstvem, jako je Indie, Čína, Vietnam či Brazílie.

"Jenomže u nich se chmel prakticky vůbec nepoužívá. A naopak v tradičních pivovarských zemích, jakými jsou Německo, Belgie nebo třeba Japonsko, které je naším největším odběratelem chmele, výroba piva klesá," dodal Šponer.

Situaci v Česku a celé Evropě nezachrání ani malé pivovary a minipivovary, které jsou současným trendem. Milovníci piva sice vyhledávají originální chutě, jenže ty většinou nepochází z velkých výroben. Příkladem v tomto kraji jsou minipivovary ve městech Varnsdorf či Žatec. Jenže ty nedokážou propad velkých podniků vynahradit.

Na nižší výrobu piva a jeho slabší chmelení přitom doplácí z chmelařských zemí nejvíc právě Česko. "Máme nejlepší chmel na světě, to všichni uznávají, je to naše velká výhoda. Ale je to i nevýhoda, protože je nejdražší," vysvětluje Šponer a na mysli má zejména žatecký poloraný červeňák, nejrozšířenější a nejkvalitnější český chmel.

Budou chybět peníze na nové sazenice

Pokud by na každé tuně pěstitelé proti loňsku skutečně měli o 35 tisíc korun méně, jen obtížně jim to vyrovná náklady na pěstování. Letos navíc dali víc peněz za ochranu proti škůdcům, například proti peronospoře chmelové.

Hrozí tak, že kvůli nižší prodejní ceně budou mít málo peněz na potřebné omlazení chmelových sazenic. To je přitom pro české chmelaře důležité, aby udrželi kvalitu sklízených šištic a mohli konkurovat například sousednímu Německu. A je dokonce otázka, zda bude pokračovat aspoň mírná obnova.

SKLIZEŇ NA SEVERU ČECH

letos - sklizeň: 7 772 tun - výnos: 1,49 tun/ha

loni - sklizeň: 6 616 tun - výnos: 1,25 tun/ha

SKLIZEŇ V OBLASTECH

Žatecko: 5 620,4 tuny

Úštěcko: 903,2 tuny

Tršicko: 1 248,1 tuny

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Na první pokus nezdarem skončil dnes neobvyklý let vzducholodi mezi Plzní a Prahou. Vzdušný koráb, který měl přepravit sud piva z plzeňského pivovaru do pražské restaurace u Pinkasů, už po 15 kilometrech musel kvůli nepřízni počasí přistát u Rokycan.

Foto

Nápad na kuriózní akci se zrodil při předvánočním setkání staršího obchodního sládka Prazdroje Václava Berky a ředitele pražské pivnice U Pinkasů Františka Novotného.

"Václav Berka tvrdil, že dobrý pivovar dodává pivo včas bez ohledu na štípající mráz a sněhové závěje, i kdyby to mělo být třeba vzducholodí. Nakonec se pánové vsadili o to, zda ještě letos pivovar dodá pivo z Plzně do Prahy právě vzducholodí," uvedla Daniela Bittmannová ze společnosti Balóny Praha.

Foto

Akce má pokračovat dnes (28.12.2010), a vyvrcholit U Pinkasů, kde má být sud v 18 hodin slavnostně předán. "I kdyby vzducholoď nemohla doletět, se sudem pomůžeme a dopravíme ho tam jinak," sdělila Daniela Bittmannová.

Ta uvedla, že dnešní let měl být pokusem o rekordně dlouhý let vzducholodí v Česku. Neúspěch organizátory neodradil. "Příští rok to každopádně zkusíme znovu," prohlásila.

Zdroj: Plzeň iDnes.cz | Autor: Jaroslav Nedvěd | Foto: Jiří Bervida


Vývoz piva z Česka klesne za letošní rok o dvanáct procent. Ze zahraničních trhů mizí jak laciné značky, tak dražší prémiová piva.

Dvanáctiprocentní pokles vykáže za letošní rok vývoz českého piva. Odhadl to Český svaz pivovarů a sladoven. V historii exportu z České republiky by šlo o největší meziroční změnu k horšímu. Stejný propad, také o 12 procent, už dříve odhadl svaz u celkové produkce.

Poprvé v novodobé historii Česka klesl export loni - o 10,5 procenta oproti roku 2008, kdy pivovary v Česku uvařily dohromady rekordních 19,9 milionu hektolitrů a vyvezly i rekordní objem 3,7 milionu hektolitrů. Teď ale vývoz, který dosud pomáhal pivovarům v situaci váznoucí domácí spotřeby, nepředstavuje pro tuzemské pivovarnictví - až na výjimky - záchranu.

Pivovary většinou ještě konkrétní čísla o své letošní produkci nezveřejňují. Ale trend propadu exportu potvrzují. Podle zástupců velkých nadnárodních pivovarů je důvodem pokračující recese a omezování spotřeby. "Silné a tradiční české exportní značky jsou v zahraničí díky své kvalitě a velkému kreditu prodávány jako prémiová či superprémiová piva. A tento segment je zasažen dopady ekonomické recese, podobně jako je tomu u nás," říká třeba mluvčí dvojky trhu Pivovarů Staropramen Pavel Barvík. Skupina loni uvařila na tři miliony hektolitrů piva a už loni zaznamenala pokles exportu o 11 procent.

Ale i mezi velkými jsou výjimky. Takový Budějovický Budvar si podle ředitele Jiřího Bočka v exportu letos naopak mírně polepší. "Zhruba o čtyři procenta. Poprvé ve 115leté historii pivovaru překročí náš vývoz sumu 600 tisíc hektolitrů," tvrdí Boček. Export Budvaru tak vyrovnává pokles prodeje tohoto národního podniku na domácím trhu. Budvar je ale na českém trhu tak trochu raritou. Nikdo jiný nevyváží tak vysoký podíl z celkové produkce - v případě Budvaru jde letos už o téměř polovinu z 1,25 milionu hektolitrů.

Stop vývozu za nízkou cenu

Výrazný propad exportu má i další důvody. Je tu hodně středně velkých a menších pivovarů, které prakticky z roku na rok omezily vývoz na minimum. Změnily strategii.

"Řada z nich vyvážela v minulých letech obrovské objemy za výrazně nízkou cenu do řetězců v zahraničí. Noví vlastníci tohle utnuli, ale obnovit vývoz v původním množství se už nepodařilo," popisuje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

To se týká zejména pivovarů, které v poslední době koupila skupina K Brewery. Třeba jihlavského Ježka, protivínského Platanu nebo pivovaru ve Vysokém Chlumci, který ještě v roce 2008 vyvážel 80 procent uvařeného piva. "Některé exporty jsme úplně vyklidili. A není naším cílem je za každou cenu obnovit. Chceme posílit spíš na domácím trhu," říká Otakar Binder z K Brewery. K Brewery je jedním z mála pivních producentů, kterým prodeje i letos rostou. Sedmička pivovarů z této skupiny letos celkově naroste o zhruba 18 procent na nějakých 900 tisíc hektolitrů. Z toho 250 tisíc by měl činit vývoz.

Jak šéf pivovarnického svazu, tak i některé samotné pivovary soudí, že příští rok se propad opakovat nemusí. Dokonce se prý můžeme dočkat vyrovnaného stavu s letoškem. Pomalu odeznívá krize, části pivovarů se podaří export zlepšit.

A jsou tu i tací, kteří sázejí hlavně na vývoz. Například dosud upadající rakovnický Bakalář, který v létě koupila skupina dovozců a obchodníků s pivem v čele s ruským podnikatelem Andrejem Brajlovským, spoluvlastníkem největšího importéra a distributora piv v Rusku, firmy Russian Tradition Group.

Rusové teď investují peníze do technologie a modernizace, které mají vylepšit exportní možnosti Bakaláře.

Letošních 20 tisíc uvařených hektolitrů má zhruba do dvou let vzrůst na 100 tisíc. A převážně do ciziny, hlavně do Ruska. "Zhruba v závěru první poloviny příštího roku začneme zahraničním odběratelům pivo dodávat," říká ředitel Bakaláře Pavel Gregorič.

Pochmurný odhad

2,9 mil. litrů piva

Na tolik odhaduje letošní vývoz piva Český svaz pivovarů a sladoven. Loni pivovary z ČR exportovaly 3,3 milionu litrů - o 0,4 milionu méně než v rekordním roce 2008. České pivo míří nejčastěji do Německa a Slovenska.

18%

je podíl exportu na celkové produkci piva v ČR. V žebříčku největších exportérů Evropy je ČR na šestém místě. Vede Nizozemsko, pak Německo, Belgie, Velká Británie a Irsko.

75%

celého exportu z ČR tvořily loni ležáky (11- a 12stupňová piva). V roce 2008 se však nejvíc (73 %) vyvezlo výčepních piv (do deseti stupňů).

SVĚTLÁ VÝJIMKA BUDVAR

Budějovický Budvar je jedním z mála pivovarů u nás, jimž letos neklesne export. Vývoz Budvaru naopak o čtyři procenta vzroste na 600 tisíc hektolitrů.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: MIroslav Petr


Ať už se časy mění, jak chtějí, jedna věc určitě zůstane – chuť zajít občas takzvaně na jedno. Objem výroby pivovarů v Libereckém kraji ukazuje, že ani v roce 2010 lidé nepohrdnou žejdlíkem.

Největší pivovar v kraji, Pivovar Svijany, například už na začátku prosince hlásil, že překročil plán výroby na tento rok. „Plánovali jsme vyrobit 400.000 hektolitrů piva, dodali jsme na trh přes 385 tisíc hektolitrů,“ řekl ředitel pivovaru Roman Havlík. „Počasí přitom konzumaci piva příliš nepřálo, jaro bylo studené a ve druhé polovině prázdnin přišly povodně,“ dodal. Odbyt pivovaru jde přesto nahoru.

Dobrý vývoj hlásí i vratislavický pivovar Hols, vyrábějící například pivo Konrád. Na rozdíl od Svijan jde převážná většina zdejšího piva – asi sedmdesát procent – na export. „Vyvážíme hlavně do Německa, do Maďarska a do jižní Evropy,“ uvedl Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru.

Na trh přišlo letos 155 tisíc hektolitrů vratislavického piva, to je o 3,5 procenta více než před rokem. Původní plán pivovaru počítal s navýšením výstavu až na 200.000 hektolitrů, zde ale zapracovalo chladné léto a této mety se dosáhnout nepodařilo.

O regionální piva je větší zájem

Více piva vyrobil i pivovar Rohozec, a to o celých šest procent. Vyrobil 67 tisíc hektolitrů piva. „Hlavním důvodem větší výroby je rostoucí zájem odběratelů o regionální značky a také vysoká kvalita piva z menších pivovarů,“ poznamenal ředitel rohozeckého pivovaru František Jungmann. Všechny pivovary v kraji dodají na trh letos přes 622.000 hektolitrů tekutého zlata, a to i přes to, že výroba v pivovarech v republice má stále klesat.

Zdroj: Krkonošský deník.cz


«« « Strana 495 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň