Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

V sobotu (12. dubna 2008) ve 20:10 hodin byl na operační středisko hasičů ohlášen požár v bývalém pivovaru v Pivovarské ulici v České Skalici.

Foto

Na místo vyjeli profesionální hasiči z Náchoda a Jaroměře, dále byly povolány jednotky dobrovolných hasičů z České Skalice a Nového Města nad Metují s celkem sedmi zásahovými vozidly.

Areál bývalého pivovaru, jehož majitelem je ZD Dolany, je prázdný a nevyužívaný. "Požár vypukl v zadním přístavku budovy o velikosti zhruba 8 x 5 metrů, který není nijak zabezpečen dveřmi. Při příjezdu první jednotky na místo byl již požár ve třetí fázi hoření",sdělila našemu webu tisková mluvčí hasičů. Uvnitř hořely palety, pneumatiky a jiný odpad. Došlo ke zničení celého krovu a části střešní konstrukce. Hasiči dostali požár pod kontrolu ve 20:34 hodin a za dalších 90 minut požár uhasili. Příčiny vzniku požáru nyní šetří Policie ČR, s největší pravděpodobností byl požár založen úmyslně. Majitel objektu vyčíslil škodu na 100 tisíc korun. Při požáru nebyl nikdo zraněn.

Zdroj: Požáry.cz | Autor: por. Bc. Martina Žahourková | Foto: HZS Královéhradeckého kraje


Dvaačtyřicetiletý rodák z jižního Slovenska Milan Hagan čelil v posledních měsících stále se opakujícímu dotazu: Kdy konečně prodáte váš majoritní podíl v pivovarech skupiny Drinks Union nadnárodnímu gigantu Heineken? Definitivní rozhodnutí bylo oznámeno na konci března. "Prodej společnosti byl vždy konečným cílem jejích akcionářů," říká nyní Hagan v rozhovoru pro MF DNES.

Proč jste se rozhodl k prodeji svého podílu ve společnosti Drinks Union?

Prodej společnosti strategickému partnerovi byl vždy konečným cílem jejích akcionářů.

Když jsem do společnosti Drinks Union vstupoval, byla nekonsolidovaná majetkově i vlastnicky. Mořily ji vysoké dluhy z neúspěšných finančních transakcí bývalých akcionářů a ve své podstatě měla jediné kladné aktivum - stálý zájem spotřebitelů o piva, která vyráběla.

Spolu s managementem jsme stanovili jasné postupné cíle, které měly Drinks Union finančně stabilizovat a zajistit jí výhodnou tržní pozici na domácím i zahraničním trhu pro případné strategické investory. To se nám podařilo již v roce 2005.

Důvod, proč akcionáři ve shodě prodali své vlastnické podíly až nyní, je pragmatický. Nejsložitější a nejdéle trvající bylo naplnění cíle majetkové konsolidace firmy, tj. přivedení společnost do stavu, kdy jeden subjekt - Drinks Union - nezpochybnitelně a bez věcných břemen vlastní výrobní aktiva, vyrábí na nich pivo a také jej prodává zákazníkům. Původně totiž jedna firma pivo prodávala, jiné jej vyráběly a přitom využívaly výrobní prostředky vlastněné jinými firmami. Navíc byl tento majetek zatížen věcnými břemeny nebo žalobami dalších osob.

Teprve po dokončení této etapy jsme mohli přivést strategického partnera, který bude značky Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický dále rozvíjet.

Ponecháte si ještě nějaký vliv na chod společnosti? Budete se nyní více věnovat rozvoji likérky Granette, která se vydělila z původní Drinks Union?

Po dohodě se skupinou Heineken se ještě nějaký čas budu věnovat řízení Granette, pivovarství se bude věnovat výhradně Heineken. Myslím, že nepotřebuje nikoho, kdo by mu radil, jak vyrábět a prodávat piva.

Nemám obavu o kvalitu piva námi vyráběných značek, i když chápu všechny spotřebitele, kteří mají strach o ztrátu výjimečných vlastností českých piv.

Ale podle mě mohou být v klidu - předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven je pan Krakeš (ředitel pivovaru Starobrno vlastněného Heinekenem, pozn. red.) a není žádným tajemstvím, že teprve za jeho předsednictví se českému pivu dostává potřebné pozornosti a ochrany. Nedovedu si představit, že by takovou činnost Heineken umožnil svému zaměstnanci, kdyby sám měl zájem unifikovat značky, které v Česku vlastní.

Předpokládáte, že i nadále bude Drinks Union vyrábět všechny značky piv ve všech pivovarech, nebo se dá s příchodem nového investora očekávat nějaká optimalizace výroby? Nezmění se charakter vašich piv?

Hodně se diskutuje o zavřených pivovarech Heinekenu na Slovensku. Jak jsem pochopil z vyjádření manažerů Heinekenu na Slovensku, tak Češi učili slovenské sládky vařit pivo velmi trpělivě od padesátých let. Po rozdělení Československa se odborné styky mezi pivovary natolik omezily, že ne o všech sládcích ve slovenských pivovarech se dalo říci, že byli pozornými žáky českých pivovarníků. Tomu odpovídala i opatření Heinekenu. A jak mám následně možnost sledovat kroky Heinekenu jinde, například v Brně či v sousedním Rakousku, tak si nemyslím, že by se hned měly zavírat naše pivovary.

Vyrábět pivo s využitím nových technologií jsme si vyzkoušeli při licenční výrobě Zlatopramenu v Rusku. Pokud jsme dodrželi naše technologické postupy a normy, a to zejména celosladové várky a násobné rmutování a zásadní nepoužívání HGB technologie při stáčení piva (dořeďování silnějšího piva vodou na potřebnou stupňovitost, pozn. red.), dostali jsme pivo shodného charakteru a chuti, které nerozlišili v pravidelných kontrolních degustacích ani ostatní naši sládci.

Náš prodejní úspěch byl následně tak veliký, že nás Staropramen zažaloval a snaží se vymoci si u ruských soudů zákaz prodeje piva Zlatopramen v Rusku pro údajnou možnou zaměnitelnost názvů piva. Podle mě však i Rus pozná rozdíl mezi slovy Starý a Zlatý.

Pokud se týká charakteru našeho piva, mám za to, že jako jediní v Česku používáme celosladové várky (vaření piva výhradně z ječného sladu bez přísady cukru), a myslím, že není tajemstvím, že HGB má každý menší pivovar v Čechách, aby ušetřil na nákladech.

Proč jste při výběru značky, která bude distribuována v celém Česku, vsadili právě na Zlatopramen?

Bylo to pragmatické rozhodnutí. Naše značky znali pouze spotřebitelé v severních Čechách. Po rozhodnutí expandovat jsme proto oslovili spotřebitele v jiných regionech a ptali jsme se jich, co si myslí o pivu Březňák, Zlatopramen, Louny. Soudili o pivu odděleně pouze podle názvu, podle etikety a podle chuti při degustaci. Pivo Zlatopramen vyvolávalo u spotřebitelů jen pozitivní asociace, a tak jsme se rozhodli pro něj. Vnímali jsme, že jen u piva Zlatopramen nejsou rizika, že někteří spotřebitelé jej odmítnou pro asociaci, kterou vyvolává značkové jméno či etiketa.

Je podle vás vůbec možné, že by na českém trhu mohl dlouhodobě úspěšně působit větší výrobce piva (nad 500 tisíc hl ročně) bez silného zahraničního partnera v zádech? Jak vidíte pozici malých nezávislých pivovarů na trhu? Domníváte se, že by se jim časem mohlo podařit získat větší tržní podíl?

Při existujícím tempu exportu českých piv si lze představit celkem lehce nezávislý pivovar s takovouto kapacitou a produkcí v Česku. Ostatně, dvě takové skupiny zde jsou: K Brewery Group, která během několika posledních měsíců koupila pivovar Svijany, Rohozec, Protivín a jiné, a společnost PMS Přerov.

Je potřebné si otevřeně říci, že podobně jako téměř na celém světě dvě až čtyři nadnárodní společnosti budou kontrolovat 90 procent české produkce piva. Nekonsolidované národní trhy s pivem spočítáte na prstech obou rukou, a to je na světě zhruba 200 zemí. Není to žádné zlo, jen důsledek globalizace světového obchodu. Zbývajících 10 procent bude patřit místním speciálům, které se budou vyvážet do celého světa, a na druhou stranu také speciálům do Čech dováženým.

Ve skutečnosti se teprve po konsolidaci českého pivního trhu nabídka piv pro české spotřebitele rozšíří. Škoda jen, že řada malých pivovarů se zatím do tohoto procesu nezapojila a stále nabízejí levná piva jak doma, tak v zahraničí. Vlastně tím sami devalvují výjimečný charakter českého piva. Nakonec i spotřebitelé, kteří podléhají vábení nízké ceny piva, časem zjistí, oč byli ošizeni.

Tento trend je také velkou příležitostí i pro malé podnikatele a živnostníky. Ukazuje to stále rostoucí počet minipivovarů a hostinských pivovarů, které jsou ve výrobě speciálních piv flexibilnější a mohou se opřít o vysokou odbornost českých sládků. To bude opravdový ráj pro pivní labužníky.

Drinks Union je společností, která významnou část produkce vyváží do zahraničí, především do Německa. Čím to je, že zájem o české pivo v cizině stoupá? Které trhy budou v příštích letech pro české pivovary nejperspektivnější?

My jsme si při hodnocení toho, na které trhy systematicky vstoupíme a budeme se snažit je rozvíjet, definovali dvě důležitá kritéria pro naše rozhodnutí: velikost trhu, resp. jeho růstový potenciál, a bariéry vstupu na trh. Německo je největší trh v Evropě a bariéra vstupu v podobě distribučních, celních či jiných nákladů nutných k zajištění prodeje piva je nízká. Proti tomu do Ruska jsme šli formou licenční výroby, protože bariéra vstupu na trh je vysoká kvůli vysokým clům a rovněž nezanedbatelným nákladům na dopravu piva, ale trh je rovněž velký a navíc rychle rostoucí.

Vůbec jsme například takto systematicky nešli na Slovensko. Stejně důležitý je i následující krok o tom, kam umístit značku a jak ji distribuovat a prodávat. Obecně však jsou pro české pivovary perspektivní všechny trhy, protože i vysoké náklady související se vstupem na trh mohou kompenzovat výjimečnou cenou za výjimečné české pivo. Ale stejně jako jinde i zde platí, nejlepší je snažit se být na trhu první.

Jaký je recept na úspěch v zahraničí?

Nerad dávám nějaké recepty na úspěch. V oblasti zahraničního obchodu jsme zažili i neúspěchy. Vítězné tažení v Německu provázel nezdar v Polsku, který byl zhojen našim výborným postavením získaným ve Švédsku. Rozhodly maličkosti, ale hlavně naši obchodníci, kteří v teritoriu působí.

Některé pivovary se rozhodly pro produkci také pro zahraniční obchodní řetězce. Jak hodnotíte takovou volbu, která sice zaručuje pravidelný odbyt, v případě ukončení smlouvy však znamená pro pivovar velké problémy?

Lahvové pivo je doménou off trade obchodu a hybatelem nezávislého maloobchodu v off trade jsou právě řetězce. Kamkoliv jdete, musíte vidět, jakými distribučními kanály se pivo dostává ke spotřebiteli a jaké jsou návyky spotřebitele při konzumaci piva.

V tomto kontextu, chcete-li vůbec dobře prodávat, musíte v některých zemích překonat vidění "z české perspektivy" a jít do centrály řetězce s nabídkou na prodej vlastního produktu a přijmout všechna s tím spojená rizika. Hned na začátku to, že se vás zeptají, proč by měli prodávat právě vaše pivo, a vy se dozvíte: "Ale takové pivo už máme." A nakonec také to riziko, že když to vaše odlišení od konkurenčních piv nezaujme místní spotřebitele, že se s vámi rychle rozejdou. Mimochodem, proto jsem také kritikem nabídky odlišení se cenou, protože se určitě časem najde někdo, kdo je levnější.

Myslíte si, že výroba levného piva pro obchodní řetězce může zhoršit pozici pivovaru v očích spotřebitelů?

Pokud máte na mysli výrobu pro obchodní řetězce na českém trhu, tak se nepochybně jeden z producentů vyprofiluje jako lídr v segmentu levných piv. Dnes má k této pozici nejblíže Staropramen díky Braníku. Velmi úspěšné jsou rovněž Moravskoslezské pivovary, jen nejsou dostatečně důsledné, protože se důvodně bojí o své hospody, kde levné pivo nemohou z důvodu vyšších distribučních, prodejních a marketingových nákladů prodávat. Sedí tak na dvou židlích. Rozhodnout se však budou muset, trh je k tomu neúprosně dotlačí.

A naopak - jak moc ovlivňují rozhodování českého pivaře reklamní kampaně? Pocítili jste vaši kampaň na pivo Zlatopramen 11° výrazněji na jeho prodeji?

Ve svém podnikání jsem se teprve u piva ve větší míře setkal s podporou prodeje s využitím televizní reklamy. Ač jsem o televizi jako nástroji budování vnímání značky v mysli spotřebitele věděl, že je velmi účinná, byl jsem překvapen, jak rychle a efektivně tato reklama působí ve vysokoobrátkovém zboží. Nárůst o desítky procent je téměř okamžitý. Na druhou stranu se vysoký prodejní účinek omezuje hlavně na prodej v řetězcích, v ostatních distribučních kanálech, alespoň pro pivo, je účinek podstatně slabší. Takže nakonec je to běh na dlouhou trať s využitím všeho, co o svých spotřebitelích víte.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


Kdo vaří české pivo

[pondělí, 14. duben 2008]

Většina u nás vypitých piv se vyrobí ve třech největších pivovarnických firmách

„Bílá pěna, láhev orosená, chmelový nektar já znám...“ Tak začíná refrén písně, kterou na začátku devadesátých let proslavila pivovar v Jarošově kapela Argema.

„Tři sta let stál, stát bude dál,“ věštili bigbíťáci z Argemy pivovaru světlou budoucnost. Mýlili se. Jarošovský pivovar se zařadil mezi více než dvacítku podniků, které v uplynulých patnácti letech uvařily svoji poslední várku.

Příčiny zániku byly dvojí

Část pivovarů skončila kvůli tomu, že jejich nové vedení přecenilo své síly. Zpravidla menší pivovar, který se osamostatnil od bývalého krajského státního podniku, začal mohutně investovat, zadlužil se, ale jeho pivo nešlo na odbyt tak, aby vydělal dost peněz na splacení svých dluhů.

„Lidé ve vedení neměli často žádné zkušenosti s řízením firmy nebo marketingem a svoji samostatnost pivovary neustály,“ popisuje situaci výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Druhá skupina zavíraných pivovarů doplatila na to, že se dostala do područí silné značky. Ta vaření lokálních piv buď úplně zastavila, nebo převedla výrobu do jiných závodů.

Pražské pivovary (nynější Pivovary Staropramen) tak postupně zavřely podniky v Holešovicích, Vratislavicích nad Nisou a v Braníku. Plzeňské pivovary (nynější Plzeňský Prazdroj) zase přestaly vařit pivo v Chebu, Domažlicích a Karlových Varech. „Velké skupiny se zavíráním malých pivovarů snažily ušetřit a zvýšit produktivitu práce,“ vysvětluje Veselý.

V Česku tak nyní funguje 49 pivovarů, které za rok uvaří více než 10 tisíc hektolitrů piva. Přitom ještě na začátku 70. let jich bylo více než sto, v 19. století - před vznikem velkých průmyslových závodů - pak dokonce přes tisíc.

Chuť na nealko i speciály

Postupná koncentrace vedla k tomu, že tři ze čtyř piv, které se v Česku vypijí, pocházejí z pivovarů vlastněných třemi nejsilnějšími hráči na trhu. „Podobné je to téměř na celém světě. Do budoucna budou dvě až čtyři nadnárodní společnosti kontrolovat 90 procent české produkce piva. Nekonsolidované národní trhy s pivem spočítáte na prstech obou rukou,“ říká Milan Hagan, šéf společnosti Drinks Union.

Vedle necelé padesátky tzv. průmyslových pivovarů se v posledních letech v Česku otevřela řada minipivovarů, které vaří pivo pouze pro svoji restauraci. Podle údajů pivovarnického svazu jich loni bylo už více než sedmdesát.

Jejich majitelé spoléhají na to, že Češi mají stále více v oblibě nejrůznější pivní speciality. Statistiky to dokazují. Zatímco v roce 1997 se v Česku uvařilo 34 tisíc hektolitrů piv označovaných jako speciály, v loňském roce to už bylo téměř 100 tisíc hektolitrů. Ještě větší boom zažívá výroba nealkoholického piva. Před deseti lety se ho uvařilo 110 tisíc hektolitrů, loni už to bylo téměř pětkrát tolik.

Zdroj: MF Dnes: Autor: Tomáš Lysoněk


V zákulisí českých restaurací se už několik let odehrává tuhý boj pivovarnických skupin.

Velké pivovary se předhánějí v tom, kdo nabídne restauracím větší bonusy a kdo získá prestižnější zákazníky. Sklenice zdarma, tácky či chladicí boxy dnes už nabízejí i menší hráči na trhu. Velké skupiny proto vytáhly silnější kalibr: výčepní pulty v hodnotě stovek tisíc, půjčky či reklamní tabule.

Výrobci piva nesmějí zamezovat prodejcům, aby točili pivo konkurence, nicméně v praxi existují takové dodavatelské smlouvy, které restauracím prakticky znemožňují, aby točily i zlatavý mok od rivalů.

„Pokud majitelé restaurací chtějí dobré podmínky a nákladné vybavení podniku zdarma, zpravidla se musí zavázat k poměrně vysokému odběru piva od jednoho dodavatele. Ale ten bývá tak vysoký, že už čepování piva od dalšího výrobce reálně znemožňuje. Když bude hostinský nabízet ještě jiné pivo, nedosáhne nasmlouvaného odběru od hlavního dodavatele,“ uvedl majitel jedné pražské restaurace, který si přál zůstat v anonymitě. Podle něho se nejčastěji podobné smlouvy „mění“ za výčepní pulty či chladicí boxy.

Splátky pivem Uzavře-li restaurace s dodavatelem smlouvu například na dva roky, ale dohodnutý roční odběr nesplní, nehrozí jí žádné sankce. Její smlouva se však může prodloužit o takovou dobu, která je potřeba ke splnění závazku. Stále se rozšiřující nabídka benefitů pro hostinské je jen odpovědí na jejich požadavky, které jsou čím dál náročnější. Důležitou roli v tom hraje i neustále sílící konkurence, která posunuje marketingovou laťku výš a výš.

Podle informací MF DNES se tak ze strany silných pivovarů objevují například i nabídky půjček pro restaurace. Ty pak po dobu splácení odebírají dražší pivo, ze kterého hradí splátky.

Další metodou může být umisťování reklam do hostinců a restaurací, za které podniky inkasují peníze.

„Majitel restaurace s námi může uzavřít také reklamní smlouvu, na základě které umístíme v interiéru či exteriéru naše reklamní předměty. Taková smlouva může hospodského zavazovat také k správné péči o pivo,“ uvedl Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje, který ovládá například značky Gambrinus či Kozel.

V oblasti marketingu, kam drtivá většina benefitů pro odběratele piva spadá, mají velké pivovarnické skupiny před svými malými rivaly náskok. Právě díky prostředkům, které mohou na propagaci věnovat, vytlačili slabší konkurenci a na těch nejlukrativnějších místech Česka jsou tak k dostání jen piva jako Plzeňský Prazdroj či Staropramen.

Naopak malé pivovary spoléhají často na lokální patriotismus a čepují se zpravidla v okolí mateřského města. Ani tam ovšem nemají na růžích ustláno. „Mladá generace bohužel pije to, co vidí v televizních reklamách. I na malých městech tak máme stále těžší situaci,“ říká ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý.

I ve velkých městech, kde jsou lidé přepiti velkých značek, se podle Hlavatého však začíná v poslední době karta pomalu obracet. Zákazníci totiž hledají piva z malých pivovarů, které hrdě hlásají, že je vyrábí tradiční metodou pomalého zrání. To má garantovat odlišnou chuť od zlatavého moku z masové produkce. Bodovat začínají zejména pivovary, které nabízejí takzvaná speciální piva, kam spadají třeba kvasnicová piva či piva s vyšším obsahem alkoholu.

Zdroj: MF Dnes


České pivo chutná nejen milionům turistů, ale také nadnárodním pivovarnickým obrům. V posledním roce měl slinu především nizozemský Heineken, který přikoupil k pivovaru Starobrno také Krušovice a ústeckou skupinu Drinks Union, čímž posílil svůj podíl na českém trhu na dvanáct procent.

"Prodej společnosti byl vždy konečným cílem jejich akcionářů," říká předseda představenstva Drinks Union Milan Hagan, který vlastnil zhruba dvě třetiny firmy.

Triumvirát SABMiler (Plzeňský Prazdroj), InBev (Pivovary Staropramen) a Heineken tak nyní ovládá tři čtvrtiny českého trhu. V posledních měsících jim začíná vyrůstat zajímavý konkurent – skupina K Brewery Group, která nakupuje podíly v malých a středních pivovarech.

Historií prověřené...

"Snažíme se vybírat subjekty, které už svou historií prokázaly neotřesitelnou pozici na trhu," popisuje taktiku skupiny předseda představenstva Zdeněk Radil. K Brewery Group už má na pomyslném výčepu šest značek (Platan, Jihlava, Svijany, Černá Hora, Janáček, Rohozec), do nichž podle Radila investovala desítky až stovky milionů korun.

"Další jednání probíhají, ale zřejmě se už nebude jednat o tak významné investice," naznačuje chuť na další malé pivovary Radil. Které firmy má společnost v hledáčku, však komentovat odmítá.

Za K Brewery Group stojí skupina českých investorů, jedním z nich je třeba majitel Lázní Luhačovice Martin Burda. "Všechny naše investice jsou dlouhodobé, určitě se nejedná o skupování pro některou nadnárodní skupinu," odmítá spekulace z pivovarnických kruhů Radil.

"Je to takové vyzobávání rozinek z bábovky," hodnotí kvalitu kupovaných pivovarů výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Ani on nepředpokládá, že by K Brewery Group následně své podíly prodala některému z pivovarnických gigantů.

"Velké společnosti musí jít do určité minimální velikosti, řídit stovky menších pivovarů je extrémně náročné," upozorňuje Veselý.

Šestice pivovarů loni uvařila zhruba milion hektolitrů piva. "Naším cílem je další zvyšování výroby, plánujeme do pivovarů investovat, zároveň však chceme zachovat tradiční technologii výroby," uvedl Radil.

"K Brewery Group by také mohla zajistit pro své pivovary o něco málo nižší nákupní ceny surovin," říká ředitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Ten vlastní podnik z poloviny, druhou polovinu má právě Radilova skupina.

Budvar láká

Přestože z pohledu českého pivaře může vypadat K Brewery Group lákavě, zahraniční investoři vidí na českém trhu jiné atraktivní sousto – Budějovický Budvar. Zejména společnost Anheuser-Busch by si jeho koupí vyřešila desítky známkoprávních sporů, které s Budvarem vede po celém světě.

Případní zájemci si však budou muset ještě nějakou dobu počkat. "Očekával bych, že Budvar bude k prodeji do čtyř, do šesti let," odhaduje Veselý. Jeho velkou devízou je silná značka, která znamená pro majitele jistotu tučných zisků.

Pivo "s pověstí" si totiž může dovolit prodávat výrazně dráž, i když budou jeho výrobní náklady srovnatelné s běžným ležákem. Vzorovým příkladem je prazdroj, jehož běžná cena v obchodech je dvacet korun.

Společnost Plzeňský Prazdroj i díky němu dosáhla v posledním účetním období čistého zisku 3,5 miliardy korun při tržbách přes třináct miliard. Dvojka na trhu – Pivovary Staropramen, které ve svém portfoliu tak silnou značku nemají – utržila zhruba čtvrtinu toho co Prazdroj, čistý zisk byl však "pouze" 230 milionů.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


Historické první setkání sládků všech pivovarů a minipivovarů z Čech je za námi. (Moravské setkání proběhne návazně). Přestože k dokonalosti celého setkání chybělo několik detailů, nikdo snad neodcházel zklamán.

To nejdůležitější bylo, že se celé setkání povedlo uskutečnit, a že přijeli pivovarníci jak z velkých, tak i těch úplně nejmenších pivovarů.

Děkujeme mockrát všem za jejich účast, neboť oni byli a jsou pro nás - SPP, konzumenty a spotřebitele - ti nejdůležitější. A jsme moc rádi, že jsme to byli právě my, kdo po více než dvaceti letech toto setkání „bez rozdílu vah“ zorganizoval a povedla se i vskutku historická společná fotografie přítomných sládků. Na celém setkání více než platilo známé rčení Ing.Jana Šuraně, že před pivem jsme si všichni rovni.

V nádherných prostorách Klášterního pivovaru Strahov se tak sešli zástupci 26i minipivovarů a 17i průmyslových pivovarů z celých Čech. Nechyběli zde však ani zástupci dalších institucí, jako např. Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského, Českého svazu pivovarů a sladoven či SPŠ v Podskalské. Během večera byla možnost ochutnat pivní vzorky z více než 25i pivovarů.

Seznam minipivovarů:

Berounský Medvěd, Dýmáček, Fencl, Klášterní pivovar Strahov, Kocour, Kout na Šumavě, Modrá hvězda Dobřany, Novoměstský pivovar, Permon, Pivovarský dům, Pivovarský dvůr Chýně, Pivovarský dvůr Lipan, Pivovarský dvůr Zvíkov, Pokusný školní minipivovar ČZU, Purkmistr, Staročeský pivovárek Dobruška, Svatý Ján - Kolín, U Bansethů, U Bezoušků, U Bulovky Richter Pub, U Fleků, U Medvídků, U rytíře Lochoty, Vorel, Zámecký pivovar Chyše.

Seznam průmyslových pivovarů:

Rodinný pivovar Bernard, Budějovická Budvar, Broumov, Ferdinand, Havlíčkův Brod, Hlinsko v Čechách, Klášter, Krásné Březno, Kutná Hora, Lobkowicz, Náchod, Měšťanský pivovar v Poličce, Prazdroj, Svijany, Velké Březno, Velké Popovice.

Tisková zpráva aneb proč vlastně Sdružení přátel piva pořádalo toto jedinečné setkání?

Důvodů je samozřejmě více, avšak jeden hlavní. SPP, coby největší pivní organizace v zemi, jménem svým a snad i jménem českých konzumentů piva, chtělo poděkovat všem pivovarníkům za jejich poctivou práci, kterou dělají pro nás všechny a kdy výrazně přispívají svojí činností k rozvoji pivní kultury v České republice, jejíž národní nápoj je právě jejich výtvorem.

Jako znalí konzumenti víme, kolik práce s výrobou takového piva mají a také kolik v něm nechávají kus svého srdce, což je na pivu to nejkrásnější a přitom to bohužel málokdo a málokdy z běžných konzumentů ocení. Víme, jaké problémy je tíží a jaké překážky jsou před ně kladeny. Nerozhoduje velikost pivovaru - své trable mají všichni. Z velkých pivovarů i z těch nejmenších pivovárků u nás.

Někoho trápí zbytečná byrokracie, nedostatek peněz či nedostatek kvalitních surovin, jiného třeba tlaky svého majitele a manažerů, měnící se technologie či postupy výroby piva. Přesto se vždy a za všech okolností snaží, aby konečný výtvor byl potěchou pro nás všechny a všechny naše smysly vnímání. A za to jim patří náš vřelý a nejupřímnější dík.

Česká pivovarnická škola má ohromnou tradici a věhlas a čeští a moravští sládci jsou toho důkazem. Budeme rádi, budou-li ve svém konání pokračovat i nadále. Děkujeme moc.

Doufáme také, že tato akce napomůže i dobrému vztahu - mezi Vámi výrobci a námi konzumenty. Jeden bez druhého to totiž nefunguje…

Zdroj: Sdružení přátel piva


Desátého dubna letošního roku byl pro Rodinný pivovar Bernard šťastným dnem. Stal se v prestižní soutěži CZECH TOP 100 pro rok 2008 nejobdivovanější firmou kraje Vysočina a to od roku 2002 již posedmé. Současně firemní magazín Vlastní cestou vyhrál titul Zlatý středník 2007 v soutěži PR klubu ČR.

„Soutěž Zlatý středník hodnotí a oceňuje firemní publikace. Náš magazín Vlastní cestou vyhrál kategorii nejlepší B2C časopis a nechal za sebou

27 firemních publikací.“ hodnotí úspěšný den Stanislav Bernard a dodává: „Nebojte, pivo vařit nepřestaneme. Magazín Vlastní cestou pro nás především představuje možnost komunikovat své názory a představit zajímavé lidi a události vlastním periodikem a to, že se líbí, nás samozřejmě těší. Stejně tak si vážíme úspěchu v Czech Top 100, kde jsme se stali posedmé v řadě nejobdivovanější firmou kraje Vysočina a třetí nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský a tabákový průmysl.“

Žebříček je tvořen na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací, oslovených Sdružením CZECH TOP 100. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.).

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec


Půl milionu korun dají Roudničtí na opravu objektu bývalého pivovaru. Jde o největší částku, kterou kdy město majiteli jednoho z nejstarších objektů v Roudnici poskytlo.

Foto

Vlastník vše potřebné doložil

„Zastupitelstvo města rozhodlo poskytnout celý letošní finanční příspěvek Ministerstva kultury ČR ve výši 455 tisíc korun na opravu střechy bývalého lobkowiczkého pivovaru. K této částce bude ještě připočtena městská dotace ve výši deseti procent z celkové ceny díla,“ uvedl Vlastimil Sýkora, mluvčí roudnické radnice.

Americký majitel bývalého pivovaru měl ke konci března předložit projekt, jak konkrétně peníze hodlá použít. Pokud by tak neučinil, příspěvek by mu přidělen nebyl. Podle Vlastimila Sýkory vše potřebné majitel doložil a peníze budou použity právě na střechu, která je v dezolátním stavu.

„Peníze obdrží až po provedení prací a předložení dokladů o zaplacení nákladů na opravu,“ vysvětlil mluvčí.

Město majiteli nepomáhá poprvé

Nejde však o první příspěvek, který roudničtí zastupitelé odsouhlasili na opravu bývalého pivovaru. V minulých letech americkému majiteli pomohli s rekonstrukcí částkou sto tisíc korun, která byla rovněž použita na částečnou rekonstrukci střechy, později dvěma sty tisíci, které následně vrátil.

Podle našich informací by s další fází rekonstrukce střechy hlavní budovy bývalého pivovaru chtěl majitel objektu začít již během několika týdnů. Právě střecha celého objektu je již delší dobu ve špatném stavu.

Střecha je zakrytá jen plachtou

„V objektu byl na kontrole statik. Podle jeho závěrů je hlavní budova bývalého pivovaru v pořádku. Se střechou je to ale špatné, část totiž majitel odkryl s úmyslem vyměnit krytinu, podle našich informací mu však na poslední chvíli zrušili dotaci, a tak je část střechy zakrytá pouze plachtou,“ uvedla již dříve pro Deník vedoucí roudnického stavebního úřadu Zuzana Kmoníčková. Majitel objektu měl dokonce nařízené zabezpečovací práce, které se týkaly zmiňované střechy. To měl splnit, šlo tehdy o to, aby se neuvolňovaly střešní tašky a nehrozil jejich pád do ulice.

Vlastní pivo pro turisty

Podle plánů vlastníka objektu by bývalý pivovar měl sloužit jako ubytovací kapacita, ve velkém sále by se měly konat koncerty, výstavy a další kulturní akce. V malém množství by zde dokonce měla být obnovena výroba piva, kterou ukončil pivovar v sedmdesátých letech minulého století. Opravený pivovar by měl také jako ubytovací kapacita sloužit především k rozvoji cestovního ruchu na Roudnicku. Jeho výhodou je totiž bezprostřední blízkost vlakového nádraží. Projekt počítá také se spoluprací v rámci říční dopravy, která se nyní rozjíždí.

Zdroj: Litoměřický deník | Autor: Michal Závada | Foto: Michal Závada


Nejvíce obdivovanou společností Plzeňského kraje se v žebříčku Czech Top 100 stal Plzeňský Prazdroj. V celorepublikovém hodnocení desátého ročníku soutěže 100 nejobdivovanějších firem České republiky se Prazdroj umístil čtvrtý a oproti loňsku si v celkovém pořadí polepšil o dvě místa.

Žebříček Czech Top 100 je sestavován na základě hodnocení 1800 vybraných manažerů, analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních organizací. „Škála kritérií, které soutěž hodnotí, je opravdu široká. Nejedná se pouze o kvalitní produkty a ekonomické výsledky, ale také například o to, jestli je firma dobrým zaměstnavatelem a stará se o své zaměstnance. O to více nás těší, že jsme si oproti loňskému roku o dvě místa polepšili," říká Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

V rámci hlasování hodnotí oslovení odborníci řadu kritérií, mezi něž patří také ochota a schopnost firem inovovat, vztah veřejnosti k firmě a schopnost přilákat si a udržet zákazníky. Důležitá je také dlouhodobá hodnota firmy a šetrnost k životnímu prostředí.

Firma Czech Top 100 vznikla v roce 1994. Od té doby každoročně sestavuje žebříčky a hodnocení českých firem.

Pořadí nejobdivovanějších firem v ČR

1. (2.) ČEZ

2. (1.) Škoda Auto

3. (8.) Kofola

4. (6.) Plzeňský Prazdroj

5. (4.) Student Agency

Zdroj: Czech Top 100, *v závorce loňské pořadí

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Z Chomutovska už pivovary zmizely

[pátek, 11. duben 2008]

Češi jsou národem pivařů, v pití piva lámou celosvětové rekordy. A pivaři na Chomutovsku se od ostatních Čechů určitě neliší. Víme však, jaká piva pijeme ve zdejších hospodách? Kterého piva je tu nejvíc a které je nejlepší?

„Vynikající pivo je Klášter, který točili a snad ještě točí v jirkovské Sodovkárně,“ tvrdí Milan Trhlík, předseda jirkovských a chomutovských sběratelů pivních etiket a suvenýrů, sdružených v Rytíř klubu Jirkov. „Které pivo na Chomutovsku je nejlepší, ale říct nemůžu, každé má jinou chuť a někomu sedí tohle, dalším zase jiné.“

Někoho z pivních znalců na Chomutovsku potěší Krušovice, jiného Budvar, někdo má rád Starobrno, řada pivařů nedá dopustit na Plzeňský prazdroj. „Za nejlepší pivo v Čechách považuji Svijany. Jenže to na Chomutovsku neseženete, protože stačí vyrábět tak akorát pro své hospody.“

V Chomutově a v ostatních městech a obcích bývalého okresu je prý populární i Březňák, ale mezi lepší piva by jej sběratel a znalec piva Trhlík nezařadil. „Taky se tu zkoušelo točit litoměřické pivo, občas narazím na třeboňského Regenta, někde nabízeli Radegast nebo Primátora, obvyklejší bývají Louny nebo Žatec, ale i Bernard, vzácněji jsem zaznamenal Malý Rohozec, Samsona, Platana, Kozla, nebo děčínského Kapitána a budějovického Pardála. A není to tak dávno, kdy se tady v hospodách točila Vratislav. Dokonce se sem ze Slovenska vozíval Zlatý Bažant.“

V některých pivnicích zkoušeli zákazníky přilákat na Braník, proniknout na Chomutovsko se snažil i lobkovický pivovar ve Vysokém Chlumci, v některých podnicích nabízeli spodně kvašené pivo Velvet nebo Kelta od Staropramenu.

„Nejrozšířenější na Chomutovsku je dneska pravděpodobně ústecký Zlatopramen, který tu zaplnil trh poté, když s vařením piva skončil pivovar v Mostě-Sedleci,“ dodává M. Trhlík. „Dalšími poměrně rozšířenými jsou pražský Staropramen a plzeňský Gambrinus.“

Co se týče druhů a značek, zdá se nabídka lahvového piva v marketech a obchodech širší, avšak spíše odpovídá tomu, co se točí ve výčepech.

Jak vidno, vyloženě místní pivo se v obcích a městech na Chomutovsku nepije. Žádné tu neexistuje. Poslední pivovar, který vařil a zásoboval místní pivnice a hospody, byl do roku 1976 v Jirkově. Před ním v průběhu 20. století pomalu mizely nebo ukončily výstav malé a střední pivovary v Dolanech, v Doupově, v Hoře Sv. Šebestiána, v chomutovské Horní Vsi, v samotném Chomutově, v Kadani, v Klášterci nad Ohří, v Libědicích, Mašťově, Novém Sedle, Prunéřově, v Přísečnici, ve Vejpretch, ve Vernéřově a ve Výsluní. Dnes si na ně vzpomene málokdo.

„Podobné je to i v okolních okresech. Ani na Mostecku nefunguje žádný pivovar. Na Lounsku vaří pivo jen v Lounech a v Žatci,“ potvrzuje Trhlík.

K doplnění situace kolem Chomutovska je dobré připomenout, že na sousedním Karlovarsku jsou v chodu pivovary v Chebu, v Lokti, v Chýši, ve Velichově a ve Velkém Rybníku, kde se ve větším množství vaří domácí pivo Hastrman pro místní motorest.

Střídavou oblibu na Chomutovsku mají i piva zahraničních výrobců. Mnozí zkusili belgické pivo Stella Artois nebo Hoegaarden, irského Guinnesse, rakouského Kaisera, další rakouské pivo Zwettler se léta točilo v jedné z hospůdek v Jirkově, znalci dokázali ocenit i holandský Heineken.

Právě nizozemská společnost Heineken se v minulých dnech rozhodla koupit ústeckou pivovarnickou skupinu Drinks Union, které patří pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a v Kutné Hoře. Do nabídky firmy Drinks Union patří Zlatopramen, Řezňák,

Jsme národem pivařů a upřednostňujeme vlastní, česká piva. Avšak, kdo to pivo vlastně pro nás nechal uvařit, ani pořádně nevíme. Proto k otázkám kladeným v úvodu můžeme přidat třetí: Víme, komu můžeme za to dobré české pivo poděkovat?

Zdroj: Chomutovský deník


Lidé ve Svitavách dodnes vzpomínají na slávu zdejšího pivovaru. V Jevíčku se v bývalém pivovaru pálí originální pivní pálenka.

Právo vařit a čepovat pivo patří do souboru magdeburského městského práva, na jehož základě bylo v roce 1256 založeno město Svitavy. Od svého vzniku se město těšilo mnoha ochranným privilegiím a výsadám. Před šesti lety byl ale pivovar ve Svitavách uzavřen. Lidé dodnes jeho krachu litují. V sousedství historické budovy vyrostl supermarket a z druhé strany se nyní staví obchodní centrum.

Vzpomínky

Zaměstnanci pivovaru na slavnou éru vzpomínají ještě dneska. Tomáš Melicher působil v pivovaru jako sladovník, hlavně v ležáckém sklepě. „Kdo někdy ochutnal práci s pivem, ví, že výraz „stavovská čest“ je zde opravdu na místě. My jsme v podstatě nechodili do zaměstnání. Člověk k tomu získá vztah, když ví, že tomu pivu dává tvář, že v něm zůstane jeho otisk. Nechali jsme v pivovaru kus života a je smutné na to už jenom vzpomínat,“ říká Tomáš Melicher.

Do Svitav přišel za prací v pivovaru Stanislav Stolár, sladovník, vařič a v posledních letech obchodní zástupce. Dostal se do svitavského pivovaru v době, kdy byl dynamicky se rozvíjející společností. Do vedení přišli mladí lidé se zkušenostmi odjinud. „Bylo to znát hlavně na kvalitě piva i podmínkách pro zaměstnance. Překvapilo mě ovšem, jak málo funguje ve Svitavách patriotizmus. Jakoby Svitavští nebyli hrdi na vlastní pivovar. Myslím si, že to byl jeden z důvodů, proč byl zavřen. Všude jinde se snažili, aby ho v krizi udrželi,“ tvrdí Stanislav Stolár. Podle sladovníka Vlastimila Srbeckého pivovar přežil třicetiletou válku, první i druhou světovou, celou éru komunizmu, ale neustál pět porevolučních majitelů.

Na pivovar bude do smrti vzpomínat Lubomír Lopaur, výrobní ředitel. „Můžu říct, že nezapomenu na okamžik, kdy bourali pivovarský komín. To byl nejhorší zážitek,“ říká Lopaur. První velká chyba byla podle jeho názoru skutečnost, že pivovar nebyl městský. „Sice ho městu nabízeli, ale tehdejší představitelé o něj neprojevili zájem nebo neměli potřebné možnosti k zahájení privatizace, která následně proběhla takovým způsobem, který nastartoval majitelskou štafetu, na jejímž konci už nezbylo k předání nic. Jako když zaspíte na startu při běhu na sto metrů. Než jsme se rozhýbali, peníze si rozdělovali jiní,“ uvedl Lubomír Lopaur. Podle jeho slov budova potřebovala opravy, ale majitelé raději investovali do linky na plechovky Capri Sun. „Zájem projevovali snad jen bývalí zaměstnanci, za což jim patří můj upřímný dík,“ dodává Lubomír Lopaur.

Už jen pálenka

V Litomyšli postavili vyhlášený pivovar Pernštejnové v roce 1585. Bedřich Smetana se tady narodil v rodině sládka 2. března 1824 jako jedenácté dítě. Pivovar byl zrušen v roce 1953. Před dvěma lety prošel unikátní rekonstrukcí a vzniklo zde školicí středisko s ubytovnou. Další z pivovarů stojí v Jevíčku, ale ani tady se božský mok už nevaří. Pivovar byl založen v roce 1895 jako Akciový pivovar Jevíčko. Pivo se přestalo v Jevíčku vařit v osmdesátých letech. Před sedmi lety koupila objekt společnost Ergo z Chornice. Vedení firmy uvažovalo o obnovení výroby piva, ale došlo jen na sladování ječmene. Od roku 2002 se zde vyrábí pálenka a Originální pivní pálenka.

Dnes působí v okrese jediný pivovar, a to Měšťanský pivovar v Poličce, který vede zkušený Karel Witz.

Fotogalerie zde ...

Zdroj: Svitavský deník


Stalo se tak v neděli 6. dubna při zahájení turistické sezony v Pivovaru Černá Hora, kam se sešli turisté z Blanska, Boskovic, Tišnova i dalekého okolí.

Od rána vyráželi turisté z Blanska, Boskovic i Tišnova na pochod, aby se v poledne setkali na zahájení turistické sezony 2008 v Pivovaru Černá Hora. „Z Boskovic vyrazilo odhadem dvě sta lidí,“ uvedl starosta města Ing. Jaroslav Dohnálek. Více než dvojnásobek turistů vycházel z Blanska. Sem se ale sjížděli i z Brna a dalších měst. Na pochod trasami 2. Zámecké, jak je pochod nazván, se vydávali přímo od zámku, méně zdatní se nechali autobusem vyvézt na Hořice. Odtud už však museli všichni „po svých“.

Foto

V neděli ráno zažilo zámecké nádvoří, na němž byla registrace, nápor turistů


Stalo se již tradicí, že toto zahájení bývá spojeno buď s ustanovením nového netradičního recesistického českého rekordu, nebo s překonáním nějakého stávajícího. Letos tak vyráželi všichni na výšlap s čepicí a předmětem, který pod ní schovávali. „Proč s čepicí? Tu má doma každý a navíc jsme chtěli dokázat, že lidé tady pod čepicí skutečně mají,“ vysvětlil organizátor Mgr. Jiří Kučera.

Foto

Sčítání lidí, kteří mají pod čepicí za branou Pivovaru v Černé Hoře


Foto

Každý musel ukázat, co má pod čepicí, a pokud se jednalo o neznámý předmět, tak i vysvětlit, oč se jedná


„Vysoká účast prokázala, že lidé mají smysl pro humor, chtějí se bavit, a že jsou pro to schopni leccos, třeba i bláznivého, udělat. Myslím, že s čepicí je to skvělý nápad a jsem spokojený, když vidím kolem to upřímné nadšení,“ pochválil účastníky Miroslav Marek z Agentury Dobrý den z Pelhřimova. Pod čepicí se skrývaly nejrůznější předměty, výtvory i živé zvíře. V mnoha případech měli pod ní lidé žlutou ponožku z loňského, rovněž úspěšného rekordu.

Foto

Pivovarský dvůr byl slušně zaplněný. Odhadem přišlo více jak tisíc lidí


Jednalo se v pořadí o třetí rekord a pokaždé přišel téměř dvojnásobek lidí. Nejprve přes dvě sta, pak přes pět set a letos už přišlo přes tisíc lidí. Akce se stává populární. Pokud to půjde takhle dál, budou muset za nedlouho pořadatelé řešit, kde uskutečnit další zahájení sezony.

Foto

Panovala dobrá nálada, pilo, jedlo a tancovalo se


Výsledek dlouhého a náročného sčítání oznámil Miroslav Marek z Agentury Dobrý den: „57 % všech turistů sice jezdí do Prahy, ale ti, co mají pod čepicí, jsou tady. Je vás zde 823, kteří máte pod čepicí, plus čtyři psi. Tento výsledek bude zapsán nejen do České databanky rekordů, ale i do České knihy rekordů, která nově vyjde.“

Foto

Vyhlašování výsledků sčítání a registrace všech přítomných na kameru Miroslava Marka z Agentury Dobrý den z Pelhřimova


Foto

Předměty byly opravdu roztodivné. Pivní pípa, hnízda, fotografie přítelkyně, pivní tácky, chladič...


Oceněny byly tři nejzajímavější čepice – Karkulka (s košíčkem a vším dalším potřebným pod čepicí), ekologická čepice s větrákem na solární pohon, Sněhurka – pes a sedm trpaslíků (kolektivní cena). Vyhodnoceny byly i tři nejzajímavější předměty pod čepicí – horolezecký sedák, svěrák a první místo vybojovala statečná dívka s potkanem pod čepicí. „Toho potkana si vymyslela sama a sama ho táhla celou cestu. Musím říct, že je hrdinka, já to nesnáším,“ pochlubila se vnučkou její babička.

Foto

Metrový turistický salám si za nejpočetnější skupinu 90 turistů, která do Černé Hory dorazila, odnesl Klub českých turistů Hodonín


Zdroj: Blansko.cz | Autor a foto: Stanislav Mrázek


Speciálními malými sudy a korbely se pochlubili plzeňští pivovarští mistři. Kromě tradičních velkých sudů totiž čas od času vyrábějí i speciální malé pivní nádoby.

Foto

Patří k nim například ručně vyrobené a vyřezávané korbely, poháry či malé sudy. Tyto nádoby byly už v 19. století považovány za specialitu zdejších řemeslníků a patřily ke sběratelským raritám. "Je to takové zpestření pro nás. Poháry a korbely jsou z měkčího dřeva, jako například švestky nebo lípy," popisuje bednář Josef Kindelmann. V minulosti se v Plzni vyráběly také vykládané cukřenky, kafary a tabatěrky. Tyto výrobky měly vysokou uměleckou úroveň.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje


Značka Bernard zabodovala v Austrálii a tím uspěla již na třetím kontinentu během dvou let. U protinožců získala hned tři významná ocenění v „The Australian International Beer Awards“, druhé největší světové pivní soutěži, ve které o umístění bojovalo 1084 vzorků piv z 217 pivovarů z 42 zemí celého světa. Bernard získal ve svých kategoriích dvě stříbrné umístění (Speciální černé pivo a Bernard Jantarový ležák) a jedno bronzové umístění (Sváteční ležák Bernard), všechna piva s přísadou jemných kulturních kvasinek.

„Značka Bernard v krátké době uspěla již na třetím kontinentu.“hodnotí Jaroslav Soukal, exportní manager a dodává: „Daří se nám prosazovat v prémiovém segmentu piv na nových zajímavých exportních trzích, po Evropě a USA dokázali jsme zabodovat i v Austrálii.“

V Evropě vyhrálo Speciální černé pivo Bernard s přísadou kulturních kvasinek v roce 2006 ve Velké Británii v „International Beer Challenge ‘World’s 50 Best Beers’. Úspěch potvrdilo o rok později v další britské degustační soutěži

v Tesco Drinks Awards. V loňském roce uspěla v USA na Světovém pivním šampionátu World Beer Championships 2007 hned všechna piva Bernard exportovaná v lahvi s patentním uzávěrem. Bernard Jantarový ležák a Speciální černé pivo Bernard získaly zlaté medaile (Jantar 92 bodů ze 100 a slovní hodnocení výjimečně dobrý, černé pivo 93 bodů, výjimečně dobré) a stříbrná medaile byla udělena Bernard Sváteční ležák (88 bodů, hodnocení znamenitý).

V meziročním srovnání za první čtvrtletí 2007/2008 představuje nárůst výstavu piva Bernard o 24,4 procenta, což znamená zvýšení prodeje na 37.557,8 hl. Export se v roce 2008 podílí na výstavu pivovaru 11,5 procenty, významný je především na Slovensko, dále do Švédska, Velké Británie, Finska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Polska, SRN, Slovinska, Austrálie, Řecka a USA.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec


Žijte naplno, žijte se Staropramenem!

[čtvrtek, 10. duben 2008]

Staropramen spustil na začátku dubna novou imageovou kampaň! Značka Staropramen vyzývá spotřebitele, aby žil naplno a svůj život nepromarnil ve stereotypu. Provází ho již povědomý, mírně provokativní slogan - Kdy jsi naposledy udělal něco jinak? Od začátku dubna se mohou lidé s novou kampaní setkat na billboardech a megaposterech, od 7. dubna běží také na televizních obrazovkách!

„Oslav odchod do důchodu, dokud jsi mladej“, „Nech si poslat jedno točený taxíkem“, „V závěti všechno odkaž svý hospodě“ - to jsou jen některá z hesel, která se objevují v outdoorové komunikaci značky Staropramen. Stejně tak na TV obrazovkách diváci spatří inspiraci v tom, jak „dělat věci jinak“ a neusnout ve stereotypu. Novými nápady je například oslava vítězství už den před zápasem, uspořádání párty pro své ex-přítelkyně nebo útěk před revizory s platnou jízdenkou.

Hesla, která vybízejí k „dělání věcí jinak“ se už osvědčila v loňské kampani, u spotřebitelů došlo k výraznému nárůstu ukazatele oblíbenosti značky. „S loňskou kampaní jsme byli velice spokojeni a dostali jsme na ni mnoho pozitivních ohlasů,“ potvrzuje Daniel Musialek, Brand Manager značky Staropramen. „Proto jsme se směrem inspirativních nápadů, jak dělat věci jinak, vydali i v letošním roce,“ dodává Musialek.

V Praze bylo rozmístěno celkem šest nových megaboardů. Televizní kampaň se čtyřmi novými spoty byla zahájena 7. dubna. Kreativní zpracování kampaně pochází od agentury Young & Rubicam, režii zajistil Mikko Lehtinen a produkci Filmservis productions.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Už sedmnáct let stojí Jiří Boček v čele jediného "národního" pivovaru v Česku - národního podniku Budějovický Budvar. Firmu, kterou loni odsunul na čtvrté místo v tuzemské produkci až vstup světového gigantu Heineken do pivovaru v Krušovicích, Boček dotáhl k tržbám kolem 2,5 miliardy korun.

Foto

Budvar pod jeho vedením sází na výhradně tuzemskou výrobu české "klasiky" a její export, který už dosahuje skoro poloviny z roční výroby 1,25 milionu hektolitrů. Mimo jiné i proto je podle šéfa Budvaru tak důležitá péče o ochranu značky ve světě a zeměpisných označení v Evropě.

HN: Spory o světové používání značky Budweiser s americkým Anheuser-Busch jsou známé. Proč jsou pro vás tak důležitá i zeměpisná označení Českobudějovické a Budějovické pivo pro země Evropské unie?

Značka je jedna věc. A druhá věc je to, aby zákazník hned poznal, o jaké pivo jde. Odkud pochází. To je důležité pro stále více zákazníků. Je vidět, že tím, jak výrobci začínají přemýšlet o vývoji konzumentů a jejich názorech na potravinářské výrobky, tak takováto ochrana nabývá na důležitosti.

HN: Vrcholem pro pivovary teď bude novinka - připravované chráněné označení České pivo, tedy označení tradiční české výroby s vymezením přesné technologie a surovin.

České pivo je hodně zajímavý projekt. Tím, že my už máme od přistoupení republiky do unie zkušenost se zeměpisným označením Českobudějovické pivo, víme, co taková příprava znamená, jaký to má význam a rozsah. Proto jsme s Českým svazem pivovarů úzce spolupracovali při přípravě přihlášky. Tam už se ale zapojovalo víc pivovarů.

HN: Jak si vysvětlujete, že některé přední pivovary, které tvrdí, že mají také ryze českou technologii a suroviny, budou mít s označením České pivo a jeho podmínkami problém? Že to zrovna nadšeně nepodporují?

Snažily se především rozšířit možnosti nebo spíš, aby přísné vymezení technologie nebylo tak úzké. Aby se tam vešly i některé metody vaření piva, které přímo nesouvisí s ryze českými postupy. A pokud řeknu - ano, vařím České pivo - tak nemůžu počítat s nějakou licenční výrobou v zahraničí. A velké české pivovary, které jsou začleněny do struktury zahraničního vlastníka, licenčně vaří. Nejvíc právě lídr trhu Plzeňský Prazdroj. Každý si ale musí pořádně rozmyslet, co to skrývá za hodnotu a zda to jeho konzumenta osloví.

HN: Od loňska využíváte na některých zahraničních trzích prodejní sítě velkých pivovarnických skupin, jako je Carlsberg a překvapivě i váš známkový protivník ve světě - americký Anheuser-Busch. Už máte čísla, zda se to vyplácí?

Jednat jsme o tom začali na základě obchodních pohnutek z obou stran. My měli zájem o lepšího importéra a tyto subjekty zas chtěly mít v portfoliu originální český ležák. Importovaný, ne licenční. S pivovarem Carlsberg jsme si dojednali státy, kde jsme začali spolupracovat: Finsko, Chorvatsko, Švédsko, Bulharsko a Srbsko. A letos jsme to rozšířili o Dánsko. Vypadá to velmi nadějně, nárůst prodeje tam máme řádově trojnásobný.

HN: A v případě Anheuser-Busch na americkém trhu?

Nebylo jednoduché ukončit spolupráci s tamními dosavadními importéry. To zabralo nějakých šest sedm měsíců. Přesto jsme už přes Anheuser v prodeji značky, pojmenované pro tamní trh Czechvar, dosáhli nárůstu asi o 25 procent. To je na ten komplikovaný začátek hodně dobré.

HN: Byť jde o spolupráci s vaším soupeřem ve věci známkových sporů?

Je to, pravda, takové trochu zvláštní. Tenhle boj trval dlouho. Za dobu trvání soudních sporů s Anheuser-Busch v letech 2000 až 2006 bylo definitivně ukončeno 86 sporů, my jsme zvítězili v 69 případech, pět případů skončilo nerozhodně a jen dvanáct jsme jich prohráli. Ale klíčovým bodem bylo moje setkání s vrcholným představitelem Anheuser-Busch. Bavili jsme se, že americký trh se mění, Anheuser bude zakládat speciální divizi na prodej pivních specialit a jestli nás mohou oslovit s poptávkou. Řekli jsme si, že zkusíme jednat komerčně, necháme všechny právníky doma a zjistíme, zda je z obchodního hlediska vůle dohodu najít. Po ročním jednání se nám to povedlo a teď se ukazuje, že s úspěchem.

HN: Chápete nynější obchodní spolupráci s Anheuserem - mezi lidmi z pivovarského oboru někdy označovaným jako "velký satan" - za jejich uznání vaší kvality?

Výraz velký satan jsem v souvislosti s nimi také samozřejmě slyšel, ale já podobné silné výrazy vynechávám. Ty do obchodu nepatří. Anheuser-Busch je každopádně náš nejlepší importér, jakého můžeme mít ve Spojených státech. A jejich zájem o naše pivo nás těší.

HN: Není to z jejich strany i také trochu snaha o vylepšení pozice v případě privatizace Budvaru, o který by určitě měli zájem?

Tak se to asi nedá chápat. Naše obchodní smlouva neřeší žádnou privatizaci ani žádnou potenciální výhodu v tomto směru.

HN: O privatizaci Budvaru se už popsala spousta novinových stránek, ale nevybavuji si z nich váš osobní názor.

To je asi tím, že ho nikde moc neříkám. Je spíš důležité, jak se k tomu postaví vlastník, tedy stát. Druhá věc je, že se nás nemusí zbavovat jako nějaké přítěže. Za léta fungování nejsme závislí na státním rozpočtu, stát za nás nemusel platit žádné dluhy nebo sanace finančního charakteru jako za některé jiné firmy.

HN: Vlastní názor na potřebu privatizace ale asi máte.

Mám, ale opravdu neřeknu.

Zdroj: Hospodářské noviny | Autor: Miroslav Petr


Roky postupovaly Budějovický Budvar a místní konkurent Budějovický měšťanský pivovar spolu při přípravě prvního a v Evropské unii chráněného zeměpisného označení českých výrobků. Teď po dlouhých čtyřech letech, když Evropská unie a Ministerstvo zemědělství stále řeší technické detaily kolem označení piv z Českých Budějovic, nastává vzájemný boj o to, jak ochranná označení prezentovat v cizině.

Právo na používání zeměpisných označení Českobudějovické pivo, Budějovické pivo a Budějovický měšťanský var vzniklo už v roce 2004. Jde o první a jediná zeměpisná označení, která si česká strana zajistila už v přístupové dohodě s Evropskou unií.

Problematické překlady

Jde hlavně o označení Budějovické pivo, které mohou využívat oba pivovary současně a na etiketách je překládají třeba německým Budweiser Bier. Mají ale podmínku - nesmí v dané zemi užívat registrovanou ochrannou známku s názvem Budweiser, pokud jej má už z dřívějška zaregistrovánu někdo jiný.

Jenže na rozdíl od ostatních označení, které další české výrobky od té doby získaly, chybí těm budějovickým nezbytné "zveřejnění specifikace". Což znamená, že na úrovni unie dosud nebyly oficiálně zveřejněny podrobné podmínky, za jakých jsou označení chráněna. A jak se bránit v případě zneužití.

"Ctíme přístupovou dohodu a používáme náš pojem Českobudějovické pivo tak, aby to nenarušovalo v jednotlivých zemích tamní starší ochranné značky," říká generální ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Budějovický měšťanský pivovar ale nechce podle něj respektovat přístupovou dohodu a prostřednictvím specifikací chce prosadit používání zeměpisného označení i jazykových mutací. "Přestože v některých teritoriích je to v rozporu s tam registrovanou starší značkou. Ať už patří našemu pivovaru nebo našemu americkému konkurentovi," doplňuje Boček a připomíná giganta Anheuser-Busch, se kterým jeho pivovar vede řadu sporů.

Předseda představenstva měšťanského pivovaru Miroslav Leština to odmítá. Tvrdí, že zahraniční jazykovou verzi budějovického piva lze užívat a pivovar, známý například i značkou Samson, ji také už užívá. "Podle nás je přístupová dohoda dostatečná. A specifikace už jsou dány na národní úrovni," říká. Zveřejnění podrobných specifikací na té evropské úrovni, tedy v úředním věstníku EU, je podle něj následný krok, protože ochranu označení původu činí už samotná přístupová smlouva.

Jednání s EU pokračují

Magdalena Dvořáčková z ministerstva zemědělství potvrzuje, že specifikace nebyly v rámci unie ještě zveřejněny a jednání s Evropskou komisí stále pokračují. Připouští, že jde o komplikovanou právní otázku, ale cizojazyčný výraz pro chráněné označení Budějovické pivo podle Dvořáčkové lze už nyní v unii používat.

"Nesmí být ale dotčena žádná ochranná známka piva ani jiná práva existující v Evropské unii ke dni našeho přistoupení," říká.

V praxi by to znamenalo, že v zemi, kde má například Anheuser registrovanou už dříve značku Budweiser nesmí českobudějovické pivovary používat své zeměpisné označení s pojmem Budweiser. S tím narazil právě Budějovický měšťanský pivovar v Dánsku. Anheuser-Busch ho už žaloval, soud vydal předběžné opatření a pozastavil prodej piva se značkou B.B. Budweiser Bier.

Obrázek

Zdroj: iHNed.cz


Zchátralý renesanční pivovar v Žirovnici hodlá město opravit. V budově pak bude umístěno museum knoflíkářství, exposice šicích strojů a regionálního pivovarnictví.

Rekonstrukce si vyžádá částku 48 milionů korun, město by na ni mohlo získat více než 90 procent dotací z evropských fondů. Projekt je připraven, žádost podána a koncem dubna by mohli zástupci radnice znát, zda v první výzvě Regionálního operačního programu uspěli. Oprava by pak mohla být zahájena na podzim a v červnu roku 2010 by mohla být dokončena. Revitalisace by se dočkala nejen samotná budova, ale i její okolí.

Pivovar sloužil svému účelu naposledy v roce 1865, kdy výroba v něm začala upadat. Pak se stal součástí velkostatku a byl pronajímán. V roce 1887 po založení místního Sokola začala místnost varny sloužit jako tělocvična, byl v ní i městský archiv. Pak se varna změnila na byty. Poslední nájemníci - neplatiči se již vystěhovali, budova je připravená k rekonstrukci. Ve dvoupodlažní budově jsou v přízemí zajímavé křížové klenby, ve varně jsou však částečně propadlé. Na venkovní fasádě jsou k vidění zbytky sgrafitové výzdoby z období kolem roku 1600.

Pivovar je poslední budovou v zámeckém areálu, který zůstal neopravený. Zrekonstruovaná budova by byla multifunkční, kromě exposic by v ní byl i přednáškový sál, který by posloužil také k pořádání různých výtvarných a podobných dílen. Město již opravilo přístupové komunikace k zámku a zámecký špýchar, kde vznikla exposice Venkovských tradic a řemesel.

Zdroj: Regionalist | Autor: Eva Šinkovská


Nové pivo pro Vietnam

[čtvrtek, 10. duben 2008]

V jihovýchodní Asii na chuť českého piva nikdy nezapomněli

Dva pivovary postaví ve Vietnamu královéhradecká společnost ZVU Potez. Jeden z nich vyroste v provincii Ha Nam, v nové průmyslové zóně asi 150 kilometrů od hlavního města Hanoje. Jeho konečná roční produkce má být dva miliony hektolitrů piva. Pro srovnání - jde přibližně o kapacitu Budějovického Budvaru. Tento pivovar si po přibližně dvouletém vyjednávání objednala firma Vinashin. Na investiční akci bude dohlížet kolem dvaceti specialistů z Česka.

"Obchodní případ bude financovat Česká exportní banka, pojištění poskytne Exportní garanční a pojišťovací společnost," řekl týdeníku Ekonom generální ředitel Jiří Flídr. Hodnota kontraktu je 64 milionů eur, po rozšíření na plnou kapacitu půjde o více než 90 milionů eur. Stavět by se mělo začít ke konci roku.

Menší pivovar bude mít roční kapacitu asi 150 tisíc hektolitrů, což zhruba odpovídá pivovarům z českých okresních měst.

"Tento pivovar bude osazen téměř stoprocentně českými technologiemi," informoval ředitel Flídr. Zákazníkem je v tomto případě soukromá společnost KAN z Hai Phongu. Financování připravuje banka Fortis, výstavba pivovaru má být zahájena letos. Bude stát asi 14 milionů eur.

Rostoucí vietnamský trh

Česká exportní banka nedávno oznámila, že kromě úvěru na zmíněný pivovar poskytne spolu s vietnamskou komerční bankou Vietindebank ještě několik dalších. Dohody o úvěrech byly podepsány v rámci nedávné návštěvy českého premiéra Mirka Topolánka ve Vietnamu.

"Vietnam je pro nás zajímavý z toho důvodu, že jde o lidnatou zemi, má asi 80 milionů obyvatel. Spotřeba piva tam roste zhruba o 20 % ročně," upozornil ředitel ZVU Potez Jiří Flídr. V současné době činí roční spotřeba asi 25 litrů piva na hlavu. "Je tam velký prostor, jednáme o dalších dodávkách," zdůraznil ředitel.

Zajímavostí je, že Vietnamci si výslovně přáli, aby pivovary vařily pivo českého typu. To je přitom technologicky složitější než příprava německého druhu. Ve Vietnamu má však český mok skvělou pověst. Šíří ji hlavně lidé, kteří studovali či pracovali v bývalém Československu. Ti se přitom často řadí přinejmenším k střední vrstvě, a nemusejí příliš šetřit.

Například mnozí hosté restaurace Hoa Vien v Ho Či Minově Městě výslovně požadují české pivo. Scházejí se v ní totiž Vietnamci, kteří mají za sebou dlouhodobý pobyt v Česku. A tak se tu zpívají české písně, objednává se guláš a smažený sýr, což se zapíjí českým pivem. Ve Vietnamu už totiž funguje několik minipivovarů, které vaří obdobné pivo jako v Česku, ovšem v malém množství.

Originální vietnamské pivo je přitom chuťově odlišné, protože obsahuje rýži, a většinou se při jeho přípravě používají i jiné kvasnice. "Náš technolog dodá vietnamským obchodním partnerům recepty," líčí Flídr. "Veškeré výrobní postupy budou v počítači. Pak se ovšem bude sledovat prodej a obliba piva. Chuť se případně může upravovat podle připomínek zákazníků. V každém případě dodáváme zaškolení personálu a základní recept na to pivo. Později mohou naši odběratelé pokračovat s českým sládkem, kterého si zaplatí, nebo využijí svůj zaškolený personál."

Kde vzít lidi?

Určitým paradoxem je, že v Hradci Králové budou část výroby pivovarské technologie zajišťovat právě Vietnamci. Přímá souvislost se zakázkami ve Vietnamu v tom není, ale podnik si nedávno najal dvacet svářečů z jihovýchodní Asie.

"Personální ředitel a svářečský mistr odjeli do Vietnamu," popisuje ředitel Flídr. "Vybrali tam lidi, kteří do České republiky dorazili v listopadu. Měsíc chodili do svářečské školy, aby složili naše zkoušky, a teď už pracují. Jsou opravdu velmi dobří. Učíme je češtinu a pokrok je znát - už mi neříkají ahoj, nýbrž dobrý den."

Ředitel ZVU Potez tak potvrzuje poznatky, které získaly i četné další podniky: "S Vietnamci máme výborné zkušenosti," uvedl například Dalibor Tyleček z personální společnosti Trenkwalder, "jejich zájem naučit se novou práci je ve srovnání s jinými agenturními zaměstnanci nadstandardní."

ZVU Potez se s nedostatkem kvalifikovaných českých pracovníků potýká již delší dobu. Využívá proto asi osmdesát zaměstnanců ze zahraničí, hlavně z Polska a Slovenska, ale také z Ukrajiny a Rumunska.

"Nefunguje tu učňovské školství," stěžuje si ředitel Flídr. "Nezaměstnaní, kteří přijdou z pracovního úřadu, u nás nikdy dlouho nezůstanou. Je to skoro tragédie, zvlášť když si uvědomíte, že děláme technologicky složité výrobky a zhruba osmdesát procent naší produkce jde na vývoz."

ZVU Potez je generálním dodavatelem obou pivovarů. Znamená to, že se stará také o stavební část, což české strojírenské podniky dříve nedělaly, neboť dodávaly jen technologie. "Zřídili jsme proto kancelář v Praze, která umí řídit stavbu," připomněl Flídr.

Pivovar má ovšem řadu komponent, které strojírenská společnost nakupuje. Jde například o čističku vody, úpravnu vody, jímání CO2, kompresory, kotelnu, plnicí linky. Z českých firem se na obou akcích podílí zejména Project Soft Hradec Králové, dodavatel měření a regulace.

Vstupenka k Heinekenu

V Česku ZVU Potez letos dokončuje rekonstrukci pivovaru Starobrno řádově za 100 milionů korun. Pro královéhradeckou firmu je to důležitý průnik do skupiny Heineken.

"Snažili jsme se k Heinekenu dostat již několikrát a vždy jsme byli odmítnuti s tím, že mají své tradiční partnery. Předpokládám, že velmi dobré zvládnutí zakázky v Brně by mohlo znamenat, že se dostaneme na listinu dodavatelů Heinekenu," řekl ředitel Jiří Flídr.

Potez sice znamená "potravinářské technologie a zařízení", ale firma se již neomezuje jen na pivovary a cukrovary, tak jako značka ZVU už neznamená "Závody vítězného února". Podnik se dnes zabývá také výrobou chemických aparátů, zejména pro výrobu kyseliny dusičné.

"Je pro nás velkým potěšením pracovat se společností ZVU Potez, a těšíme se na další spolupráci," uvedl Michel Gyurech, projektový ředitel švýcarské společnosti GEA Messo, která patří k odběratelům chemických aparátů. Výrobní program doplňují například vysokotlaké nádoby pro výrobu slinutých karbidů či umělých diamantů.

ZVU Potez zaměstnává asi 450 lidí. Společnost loni utržila 657 milionů korun a vykázala 13milionový zisk. Její čeští majitelé loni splatili privatizační úvěr a pro letošek plánují tržby ve výši 870 milionů korun, z čehož 500 milionů mají zajistit dodávky do zahraničí.

Dynamické vztahy:

- Obchodní obrat mezi Českou republikou a Vietnamem loni činil celkem 3,676 miliardy korun, před šesti lety to bylo zhruba o miliardu méně.

- Český vývoz do Vietnamu byl loni 656 milionů korun.

- Český dovoz z Vietnamu byl loni 3,020 miliardy korun.

- Z ČR se do Vietnamu vyvážejí hlavně stroje a dopravní zařízení, reaktory, kotle, průmyslové stroje, zbraně a sklo.

- Do ČR se z Vietnamu dováží především textil a obuv, dále rýže, čaj, káva a koření.

- Vietnam patří k prioritním státům v rámci české exportní strategie na léta 2006 až 2010.

- Po Slovácích a Ukrajincích jsou Vietnamci třetí nejpočetnější menšinou v ČR.

- Počet Vietnamců žijících v ČR se zvyšuje o zhruba tisícovku za rok.

- V Česku nyní podniká asi 25 000 Vietnamců.

Vietnamci si výslovně přáli, aby pivovary vařily pivo českého typu.

Zdroj: Ekonom | Autor: Petr Korbel


Obrovská restaurace, kam se vejde deset tisíc návštěvníků, se od 23. května do 1. června otevře během Českého pivního festivalu v prostorách Výstaviště v pražských Holešovicích. Po dobu deseti dnů tu zákazníci budou ochutnávat výhradně české pivo. Vinaři budou mít svůj vinný stan, ženy zase mohou zajít do stanu, kde se budou míchat koktejly. Na festivalu se bude platit českým tolarem, vyraženým právě k této příležitosti. Cena jednoho piva bude asi 40 korun. Vždy od 18 do 20 hodin bude na hlavním podium koncert českých zpěváků a kapel, například Báry Basikové či Kamila Střihavky. Podrobnosti o festivalu najdete na www.pivnifestivalpraha.cz.

Zdroj: MF Dnes


«« « Strana 661 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň